Když zde hovořím o tom Bohuňově, zaujala mne tam velká účelovost této budovy. Myslím, že ty 4 mld Kčs jsou jistě velkým číslem /náš okresní rozpočet za rok představuje 270 mil. Kčs/, nelze však opomenout cenovou hladinu, která se pohnula směrem nahoru. Ty 4 mld Kčs znamenaly prakticky před 3 roky 2 mld Kčs. Teď je dražší materiál i všechno ostatní.

Soudružky a soudruzi, pokud jde o úvahy, jak dále, chtěl bych navázat na to, co řekl soudruh Rejnart, jak dále využít prostředků fondu rezerv a rozvoje a jak dále, pokud jde o rozpočty národních výborů, a chtěl bych uvést, kterými směry bychom se měli ubírat: Mělo by být zabezpečeno účelové využití některých nečerpaných prostředků. Bylo by nesprávné, jestliže jsou prostředky v rozpočtu ONV na sociální zabezpečení, abychom je nevyplatili potřebným lidem a dávali je fondu rezerv a rozvoje a v příštím roce je použili na něco jiného. Ať jsou některé nečerpané prostředky účelově zajištěny v rozpočtech národních výborů, aby je mohla příslušná odvětví v příštím roce použít. To je jedna otázka.

Druhá otázka - abychom umožnili národním výborům právě tím lepším materiálně technickým zabezpečením dále zvelebovat své obce a města tak, aby základní prostředky, o nichž hovořil soudruh Rejnart - školy a jiné budovy a třeba i hrady a zámky, které má národní výbor na starosti - byly zajištěny v rozpočtu, abychom lepším zajištěním materiálně technického zásobování tyto věci dali do pořádku, aby byly skutečným zrcadlem každé obce i aktivity národního výboru a jeho občanů.

Tímto bych nechtěl tvrdit, že na národních výborech ve využívání prostředků je všechno v pořádku. Slova, která zde soudruh ministr Rohlíček řekl, je třeba brát velmi vážně. Kontrola, kterou dělala Ústřední komise lidové kontroly, je na místě. Ovšem tyto věci nelze zevšeobecňovat. Můj názor je takový, že většina národních výborů je opravdu dobrých, jsou tam lidé poctiví.

Pokud budeme uvažovat, jak dále formovat rozpočty národních výborů, myšlenky a činy by se měly nést tím směrem, že bychom měli ještě dále zvýšit ekonomickou samostatnost národních výborů, neoslabovat a nepodvazovat ji.

Když se podíváme na kapitolu národních výborů z hlediska státního závěrečného účtu na rok 1969, z hledisek jak hospodaříme, není třeba mít důvod k nervozitě. V národních výborech je dost poctivých a schopných funkcionářů, kteří umějí hospodařit. Je to otázka i toho, jak se s nimi v centru radíme. Takových porad je sice celá řada, ale možná, že by bylo dobré je prohloubit, možná, že je třeba pozvat i funkcionáře z těch nejnižších stupňů národních výborů, aby řekli, co dovedou udělat s aktivitou občanů. Tímto způsobem by se mělo pracovat. Nemůžeme nic pokazit, jestliže těch 50 mld Kčs, tj. téměř jedna třetina celostátního rozpočtu, bude dále rozumně svěřena národním výborům při určitém systému, o kterém soudruh ministr hovořil.

Já rovněž, jako můj předřečník, doporučuji, abychom usnesení k závěrečnému účtu schválili.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Voráčovi. Slovo má poslankyně Šmehlíková.

Poslankyně L. Šmehlíková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych k projednávanému závěrečnému účtu za rok 1969 se připojila několika poznámkami. Zúčastnila jsem se za výbor pro plán a rozpočet práce v komisi, která opět podle jednotlivých kapitol ministerstev a federálních výborů projednávala s odpovědnými pracovníky spolu s poslanci Sněmovny národů konečné výsledky za rok 1969. Je třeba říci, že forma, jakou jsme zvolili, přispěla ke zdůraznění kontrolní funkce Federálního shromáždění k těmto orgánům, jejich vztahu ke státnímu rozpočtu.

Můžeme říci, že účastníci při projednávání vystupovali odpovědně, i když je třeba konstatovat, že se převážně jednalo s pracovníky zpracovávajícími kapitoly a museli jsme v komisi konstatovat, že do budoucna při projednávání otázek ve vztahu ke státnímu rozpočtu budeme vyžadovat účast samého ministra či předsedy výboru, aby, když ve vládě přijímají usnesení a opatření, i položky v jejich kapitole jako součásti státního rozpočtu staly se nástrojem k zabezpečování dané politicko-hospodářské směrnice.

Ve stanovisku Ústřední komise lidové kontroly k závěrečnému účtu je zřetelně zvýrazněna skutečnost, jak které ministerstvo či federální výbor a jejich vedoucí pracovníci brali vážně a odpovědně veškerá úsporná opatření a kritizované nezdravé jevy, které se v minulosti projevovaly, jak odpovědně či méně odpovědně se hospodařilo s vynakládanými prostředky. Úsporná opatření přijatá vládou se projevila - jak zpravodaj konstatoval - až v druhé polovině roku. To, aby se zjištěné nedostatky v jednotlivých ministerstvech a federálních výborech neprojevovaly opět v tomto roce, si vyžádá důslednou a soustavnou kontrolu realizace přijatých opatření z prověrek provedených Ústřední komisí lidové kontroly a orgány ministerstva financí.

Chtěla bych v souvislosti s tím připojit malou poznámku a zahrát na strunu předcházejícím diskutujícím, oběma předsedům ONV. Přestože otázky školství a zdravotnictví spadají z hlediska financování do národních rozpočtů, nemůžeme jinak, než trvat na tom, aby urychleně byly propracovány výdajové normy, provedena důsledná pasportizace a z rozpočtu byly tak kryty skutečně naléhavé a oprávněné potřeby.

Měla jsem v minulých dnech možnost být návštěvou u našich sousedů Severomoravského kraje, v Polsku, v Katovicích, kde jsme zkoumali práci poslanců, a z toho bych si dovolila zmínit se o některých zkušenostech, které jsme nabyli, protože si myslím, že bychom měli vyvinout takové úsilí, aby otázky bytové, školství, zdravotnictví, otázky vody atd., byly více přeneseny na občany.

K tisíciletému výročí Polska si dali závazek: tisíc škol. A představte si, že postavili víc než tisíc, asi 1200 škol. Lidé se skládali, přispívali - iniciátory byli Národní fronta a poslanci - a velmi zajímavě jsme se mohli dohovořit, jakým způsobem vyvíjeli aktivitu občanů, aby takovýto úkol kromě ostatních dalších mohli zajistit. Poslanci přispívají v kontrole iniciativy lidu a kontrole osobních závazků občanů.

A protože zde soudruzi o těchto otázkách hovořili, mám za to, že i pro nás by nebylo marné, abychom se zamysleli nad usnesením nebo prohlášením třeba soudruha Mitrenky v Polsku, ministra uhelných dolů, který vydal zákaz asi po tři léta stavět jakékoli rekreační chaty u moře či v horách. A jaký je výsledek? Překvapující. Kolik vzrostlo přímo v místě ze sdružených prostředků závodů a obcí hřišť, koupališť, ozelenění. Bylo pro nás překvapující, kolik tam vyrostlo nových hřišť i na devastované půdě a zvláště pak při likvidaci hald, které třeba v našem Ostravském kraji a při samé Ostravě ještě tak vysoko ční do nebe. Soudruhům z Polska se to podařilo. Podařilo se to proto, že celou řadu těchto problémů přenesli na občany.

I my máme řadu velmi významných národních výborů a obcí, kde občané svou vlastní iniciativou přispěli k rozkvětu své obce, a mohli jsme třeba v letošním roce hodnotit při celostátní slavnosti i národní výbory, které se velmi významně podílely v akci "Z".

Myslím, že při projednávání závěrečného účtu je třeba skutečně zdůraznit tyto otázky, protože kritika, která se usmiřuje s tím, že snad bychom se neměli vrátit k takovým formám, k rozvinuté bohaté iniciativě lidí, s tím, že se stále více počítá, že všechno bude hrazeno ze státního rozpočtu, není namístě. Mám za to, že to dlouho nebude trvat, abychom mohli pokrýt všechny požadavky a potřeby, které máme.

Proto si myslím, že tyto podněty, které zde přednesli předsedové ONV, budeme muset my jako poslanci v souvislosti s projednáváním závěrečného účtu ještě více ve svých volebních obvodech zdůraznit, abychom vyvinuli iniciativu pracujících k tomu, aby se celá řada těchto otázek, zajišťujících školství, zdravotnictví i bytovou výstavbu, přece jen přenesla daleko více na naše občany.

K dotační politice: v návrhu usnesení sněmovny je zapracován požadavek, aby vláda realizovala opatření zásadního charakteru k dotační politice, a tím čelila přenesení finančních problémů podniků v nepřiměřené míře na stát.

Proč tomu věnujeme takovou pozornost, jak i ve zpravodajské zprávě bylo uvedeno? Jde o záležitost, která je předmětem soustavné pozornosti parlamentu.

Jaký vysvítá výsledek z roku 1969? Dotace ústředně řízeným hospodářským organizacím dosáhly částky 28,4 mld Kčs, z toho pak dotace k cenám 6,7 mld Kčs, intervence cenové a rozdíly slev 5 mld Kčs a příděly na výdaje 6,9 mld Kčs, dále dotace investiční výstavby 8,2 mld Kčs.

Kromě těchto dotací představují neinvestiční dotace neobyčejně vysoké zatížení státního rozpočtu, které klade vysoké nároky na zajištění jeho vyrovnanosti. Tyto nároky bohužel stále rostou a znamenají nutnost hledání zvýšených příjmů anebo odsunutí řady takových ekonomických problémů, jak to představuje např. ponechání odvodů odpisů z podnikové sféry do státního rozpočtu na další období.

Růst těchto nároků přesahuje přitom měřítka charakterizující obsah hospodářského vývoje v ČSSR v roce 1969, neboť ve srovnání s minulým rokem představuje skutečnost za rok 1969 vzestup neinvestičních dotací o 21 %. To svědčí o vážnosti situace závažného vlivu některých deformovaných hodnotových vztahů, nebezpečí setrvávání v této linii.

Nakolik jde o vážný hospodářský problém, potvrzují výsledky prověrek některých cenových dotací z prvního pololetí 1970, které proti očekávání - přínos předpokládá asi 1 mld Kčs ve výši celkových dotací - vynesly jen návrhy na úsporu ve výši pouhých 58 mil. Kčs. Proto jsme ve výboru toho názoru, že věc je třeba řešit zásadním způsobem.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslankyni Šmehlíkové. Jako poslední se přihlásil do rozpravy poslanec Sedláček. Dávám mu slovo.

Poslanec S. Sedláček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, byl jsem členem delegace výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu, která se zúčastnila projednávání státního závěrečného účtu ve výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu. Naše delegace se shodla se závěry, které k tomuto bodu výbor pro plán a rozpočet přijal.

Náš výbor usiloval již delší dobu o to, aby jak rozpočet, tak i státní závěrečný účet, byly projednávány ve spojení s kontrolou plnění plánu, abychom mohli zaujmout stanoviska nejen k finančnímu, ale i k věcnému plnění státních úkolů. Domníváme se, že náš výbor pro průmysl, dopravu a obchod by měl po skončení roku projednávat plnění státních plánů a plnění k nim příslušejících rozpočtů i jejich výsledky na úseku průmyslu, na úseku dopravy a v důležité oblasti, jakou je vědeckovýzkumná základna naší republiky. V těchto oblastech jde o závažné dosud nedořešené otázky, jakými jsou např. rentabilita čs. dopravy, efektivnost čs. vědeckovýzkumné základny a nutnost její integrace s vědeckovýzkumnou základnou socialistických států.

V investiční výstavbě jde stále o nedořešený problém modernizace našeho průmyslu při současné nutnosti dodržování limitů investic určených vládou. Vedle toho se vyskytují v našem výboru názory, že pod globálními částkami jsou zahrnuty položky, které by mohly mnohé výbory zajímat, a že by tedy členění mělo být detailnější.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod SL zprávu naší delegace schválil a doporučil státní závěrečný účet za rok 1969 rovněž schválit. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Sedláčkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Není tomu tak. Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Ptám se ministra financí ČSSR ing. R. Rohlíčka, přeje-li si závěrečné slovo?

Ministr financí ČSSR ing. R. Rohlíček: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pretože neboli žiadne pripomienky, ktoré by nejakým spôsobom odporúčali zmeniť navrhnuté uznesenie, alebo by vyjadrovali zásadný nesúhlas s ním, tak ako tu bolo predložené, nemám, čo by som k tomu dodal.

Chcem ubezpečiť, že vo všetkých bodoch, ktoré sme či v písomných podkladoch alebo v ústnom výklade predniesli, chceme pokračovať maximálne rozvážne, ako sa radíme o príprave zákona o podnikových daniach s funkcionármi priemyslu. Taktiež v oblasti finančnej vo vzťahu k národným výborom budeme pokračovať v úzkej spolupráci, ako tomu bolo dosiaľ. S príslušnými orgánmi a funkcionármi národných výborov budeme sledovať zásadu ekonomického a finančno-ekonomického posilnenia postavenia národných výborov v porovnaní s doterajším stavom, ale ruku v ruke s tým aj zásadu posilnenia rozpočtovej a celkovej hospodárskej disciplíny. - Ďakujem.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji ministru ing. Rohlíčkovi. Dávám slovo zpravodaji poslanci ing. Červenému.

Zpravodaj poslanec ing. Červený: Soudružky a soudruzi poslanci, rozprava neukázala nic, co by bylo v rozporu s navrhovaným usnesením výboru pro plán a rozpočet, jak jste jej dostali. Doporučuji proto, aby o něm bylo hlasováno se změnou, že odstavec VI. se škrtá.

Dovolte mi na závěr jen několik málo slov. Tím jsme projednali vlastní státní závěrečný účet za rok 1969. Na minulém společném zasedání jsme slyšeli zprávu o činnosti vlády ČSSR z úst předsedy vlády s. dr. Lubomíra Štrougala. Tehdy jsme prohlásili, že důvěřujeme své vládě a že ji budeme podporovat. Totéž vyplývá i z dnešního jednání. Je naší povinností, soudružky a soudruzi, prosazovat ve svých volebních obvodech záměry vlády, odhalovat a napravovat všechny nedostatky v našem politickém, hospodářském i kulturním životě.

Dovolte mi, abych vyjádřil naději, že projednávání státního rozpočtu federace na rok 1971 bude vycházet z pevnějších základů, než tomu bylo u rozpočtu na rok 1969 a rok 1970, a že budeme moci zaznamenat další úspěchy v našem hospodářství.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji zpravodaji poslanci ing. V. Červenému za jeho závěrečné slovo.

Dávám nyní o předloženém návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh usnesení, jímž Federální shromáždění schvaluje státní závěrečný účet čs. federace za rok 1969 podle článku 36 odst. 1 písm. d/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že předložený návrh byl přijat jednomyslně.

Přistupujeme k poslednímu bodu pořadu dnešní schůze, kterým jsou

Již na poslední, osmé schůzi Sněmovny lidu jsme vás informovali o tom, že došel dodatek k odpovědi ministra zdravotnictví ČSR na otázku poslance dr. h. c. Josefa Plojhara, přednesenou na 4. schůzi Sněmovny lidu dne 15. října 1969. Dodatek vám byl zaslán písemně.

Má k tomuto dodatku k odpovědi ministra zdravotnictví ČSR někdo dotaz nebo připomínku? /Nikdo se nehlásil./

Navrhuji proto, aby Sněmovna lidu vzala dodatek k odpovědi ministra zdravotnictví ČSR na otázku poslance dr. h. c. Josefa Plojhara, přednesenou na 4. schůzi Sněmovny lidu dne 15. října 1969, na vědomí.

Je jiný názor? /Nikdo se nehlásil./ Konstatuji váš souhlas.