Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci ing. Červenému za přednesení zpravodajské zprávy a zahajuji k tomuto bodu rozpravu.

Do rozpravy se přihlásili poslanci Jiránek, Rejnart, Houser, Voráč a Šmehlíková. Dávám slovo poslanci Jiránkovi.

Poslanec V. Jiránek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, státní závěrečný účet, který projednáváme, odráží klady i zápory loňského hospodářského vývoje. Ekonomická situace země jak se jevila loni na jaře, byla velmi obtížná. Růst průmyslové výroby dosahoval poměrně nízké úrovně. O to více se však zvyšovaly ceny, mzdy a vůbec příjmy obyvatelstva.

Zatímco produktivita práce v průmyslu se za prvních 5 měsíců loňského roku zvýšila o necelá 3 %, příjmy obyvatelstva vzrostly zhruba o 15 %. Nezdravý hospodářský vývoj se promítal především na našem vnitřním trhu. Maloobchodní obrat prudce stoupl a regály v obchodech se do značné míry vyprázdnily. Občané měli nejenom potíže se sháněním docela běžného zboží, zvedaly se a opadávaly vlny nákupních horeček, poklesla důvěra v pevnost čs. měny.

Projevy ekonomické nerovnováhy však byly patrné i jinde, např. v oblasti investiční výstavby či v zahraničním obchodě. Naše potřeby se všude zvyšovaly rychleji než zdroje pro jejich uspokojování. Taková byla hospodářská situace v době, kdy se sešlo loňské dubnové plénum ÚV KSČ. Nové politické vedení muselo řešit nejen obtížné politické problémy, ale i vážné hospodářské těžkosti. Výsledky dubnového pléna zastavily rozkladný proces v naší společnosti a vytvořily podmínky pro postupnou hospodářskou konsolidaci.

V podmínkách, kdy vlastně neexistoval závazný hospodářský plán a kdy byla hospodářská disciplína pronikavě oslabena, nebylo snadné dosáhnout obratu. Přesto však již v druhé polovině loňského roku můžeme konstatovat řadu pozitivních tendencí v hospodářském vývoji. Připomeňme např., že se zrychlil růst průmyslové produkce a zpomalilo se tempo mzdové exploze. Stabilizační opatření, která v květnu přijala federální vláda spolu s národními vládami, přispěla ke zvýšení dodávek zboží na trh. Zahajování nových staveb bylo podrobeno přísnějším omezením. Začalo se obnovovat narušené ústřední hospodářské řízení, byly upevněny střední články řízení. Jestliže tedy nad státním závěrečným účtem můžeme konstatovat řadu kladných jevů, pak je třeba říci, že jsou výsledkem konsolidačních snah, jak se rozvinuly počátkem loňského léta.

Nepřehlížíme ovšem ani záporné stránky loňského hospodářského vývoje. Omyly a chyby předchozího údobí příliš hluboce zasáhly do čs. ekonomiky, než abychom jejich překonání mohli měřit na měsíce. Je třeba ocenit, že ústřední hospodářské orgány ze záporných stránek loňského vývoje vyvodily závěry pro letošní rok. Výrazem tohoto přístupu je celkové zaměření letošního hospodářského plánu a přednostní úkoly, na které klade zvláštní důraz. Fakta, která vyplývají ze státního závěrečného účtu, velmi přesvědčivě dokazují správnost nynějšího energického přístupu k upevnění kázně a plánovitosti v oblasti investiční výstavby. Skutečnost, že jsme v bytové výstavbě zůstali špatně bydlícím občanům dlužni téměř 22 tisíc bytů, které podle hospodářské směrnice měly být postaveny, avšak ve skutečnosti dokončeny nebyly, je zvlášť názorným dokladem nedostatků na tomto úseku. Snad bude správné připomenout, že o výsledcích finančního hospodaření našeho státu se nerozhoduje jen někde u zelených stolů, ale na každém pracovišti. Rozhodují o něm i politické a morální faktory, jakož i občanská ukázněnost.

V loňském roce výdaje na nemocenské pojištění vzrostly o více než 4 mld Kčs. Tento fakt je ovlivněn zejména vysokou absencí pro nemoc a úraz, která dosáhla téměř 5 % a byla nejvyšší za posledních 10 let. Tento vzestup nelze vysvětlit zdravotnickými faktory a nepochybně jde i na vrub nekázně a neodpovědnosti jednotlivců.

Nyní jde o to, abychom všechny kladné tendence, které se v loňském roce projevily, dále rozvíjeli, a ovšem i o to, abychom záporné rysy loňského vývoje zastavili a překonali. Zatímní výsledky letošního hospodářského vývoje svědčí o tom, že se nám tento záměr daří. Nemůžeme však propadnout pocitům sebeuspokojení, ale musíme s ještě znásobenou energií zápolit o prosazení dynamického ekonomického růstu a o lepší uspokojování potřeb obyvatelstva.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Poslanci klubu Čs. strany lidové vládní návrh usnesení na své schůzi projednali a budou pro jeho schválení hlasovat.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Jiránkovi. Dávám nyní slovo poslanci Rejnartovi. Vzhledem k tomu, že poslanec Houser byl odvolán ze zasedání Sněmovny lidu, bude po vystoupení poslance Rejnarta mluvit poslanec Voráč.

Poslanec V. Rejnart: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych říci několik slov k státnímu závěrečnému účtu na úseku, který mne nejvíce zajímá, totiž pokud jde o finanční vztahy národních výborů. V návrhu usnesení sněmovny se s přihlédnutím k celkovým výsledkům hospodaření v ČSR a SSR konstatuje, že zatím se nepodařilo dosáhnout v hospodaření s finančními prostředky toho, aby souhrnný finanční vztah národních výborů byl dlouhodobým, objektivně a účelově založeným vztahem, odrážejícím plnění vlastních zdrojů těchto orgánů a vedoucím k zpřesnění dotací ze státního rozpočtu.

Proč se o této skutečnosti zmiňujeme? Výsledky rozpočtového hospodaření národních výborů za rok 1969 ukázaly, že toto hospodaření končilo celostátně přebytkem ve výši opravdu úctyhodné - vždyť jde o více než 4 mld Kčs. Otázkou může být, jaké jsou jeho příčiny, anebo zda jde o jev, který může být významu spíše druhořadého. Především je třeba vidět, že kromě vlastních prostředků disponují národní výbory též značnou výší přídělů prostředků ze státních rozpočtů. V roce 1969 činily dotace a subvence národním výborům ze státních rozpočtů více než 35 mld Kčs. Spolu s ostatními příjmy národní výbory naplnily příjmovou stránku na 120 %, v absolutní výši pak byla příjmová stránka rozpočtu národních výborů včetně poskytovaných řádných a mimořádných dotací překročena téměř o 10 mld Kčs. Pozoruhodné je, že na tomto výsledku se podílely nejen vyšší vlastní příjmy a globální dotace, ale především tzv. ostatní příjmy národních výborů, jejichž rozpočtové plnění dosáhlo v ČSR 562 %, v SSR 842 % a v celostátním průměru 613 %. Nepochybně si tento jev zaslouží podrobnější analýzy. Ta ukazuje, že v rozpočtech národních výborů nebývají dostatečně reálně promítnuty skutečné příjmové možnosti národních výborů nebo že samotný rozpočet nepůsobí dosti mobilizačně na odkrytí rezerv vlastních řádných i mimořádných zdrojů národních výborů. Právem vzniká za takové situace otázka, zda dotace a subvence národním výborům musely být tak vysoké, jako byly, resp. zda v celkovém pohledu musely být příjmy národních výborů posilovány mimořádnými dotacemi. Zpráva ÚKLK potvrzuje, že dosavadní způsob rozdělování rozpočtových prostředků do sféry národních výborů, stávající systém financování činnosti a potřeb národních výborů nebere v dostatečné a efektivní míře v úvahu zdrojové možnosti národních výborů a jejich reálné potřeby, zvláště pak vlastní příjmy a zdroje uvolňované z fondu rezerv a rozvoje národních výborů, které nejsou, jak známo, nikterak rovnoměrně realizovány. A tak se nám dosavadní souhrnný finanční vztah národních výborů neprojevuje natolik objektivně a účelově, aby nevytvářel nadměrné nároky na státní rozpočty a aby se opíral o zvolená kritéria. To je hlavním důvodem, proč na tento stav upozorňujeme a očekáváme, že dojde k jeho žádoucímu řešení, resp. proč považujeme také za nutné zabývat se prověrkou kritérií používání fondů rezerv národních výborů, z nichž jsou uvolňovány do hospodářského oběhu nemalé neplánované prostředky a jejichž stav dosáhl koncem roku 1969 pozoruhodné výše 5,6 mld Kčs. Mám za to, že by se měla provést důkladná analýza v otázce rezerv, které jsou u národních výborů, a to z jakých zdrojů příslušné národní výbory získaly tyto rezervy a zda tyto národní výbory, které vlastní takovéto prostředky, nebyly dotovány ještě z vyšších rozpočtů.

Já sám, soudružky a soudruzi, pracuji na národních výborech od nejnižších národních výborů přes ONV a nyní již 7 let na MěNV v městě, které má 32 000 obyvatel. Mohu nejlépe poznat, když národní výbor řádně rozloží své rozpočty, když správně ohodnotí i svoje síly a příjmy, tak nakonec, když to srovnáme s potřebami města a obyvatelstva, pokud jde o rozšiřování a zlepšování životního prostředí, tak se nám většinou těchto peněz nedostávalo. Proto se podivuji nad tím, že některé národní výbory mohly i bezúročně, jak říká zpráva ÚKLK, půjčovat dalším podnikům miliónové částky. Souhlasím vřele s tím, aby věc byla dobře jak na ministerstvu financí, tak i v ÚKLK prozkoumána a aby byla učiněna náprava. Na druhé straně bychom byli velmi neradi, aby došlo k dalšímu omezení zdrojů do rozpočtů národních výborů tak, jak to už bylo v uplynulých letech. Bylo to tak, že národní výbory žily po celý rok z podstaty, s minimálními prostředky, což bylo na úkor např. vytváření lepšího životního prostředí v městě a na vesnici, na úkor údržby školních budov a jejich zařízení, které jsou mnohdy v dezolátním stavu a které za velké náklady finanční jsou potom dávány do pořádku. My musíme vidět, že právě v těchto zařízeních začíná výchova socialistické mládeže, socialistického člověka. Velmi neradi bychom byli svědky takových jevů, že po celý rok nebudou finanční prostředky k dispozici a koncem roku, tak jak to bylo již několikrát, počínaje ONV a konče ministerstvem financí, byly nabízeny miliónové částky pro investování v posledních dvou měsících roku. Jsme proto pro důkladnou kontrolu hospodaření s finančními prostředky na národních výborech a pro jejich spravedlivé nepaušální rozdělení a jsme také za to, aby byly národními výbory účelně použity tam, kde to přinese prospěch celé společnosti.

Budu proto, soudružky a soudruzi poslanci, hlasovat za schválení státního závěrečného účtu na rok 1969.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Rejnartovi. Dávám slovo poslanci Voráčovi.

Poslanec J. Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci, shodou okolností vystupuji jako druhý bojovník za práva národních výborů. Možná, že je to náhoda, ale možná je to také proto, že v národních výborech ještě není všechno v pořádku.

Já neznám výsledek jednání dnes dopoledne, kdy byl soudruh ministr Rohlíček ve Sněmovně národů, neznám ani názory soudruhů ze Slovenska, jestli už projednávali nebo neprojednávali závěrečný účet, ale myslím, že je třeba si připomenout, že za těch 6 roků, co jsem ve funkci, když dostaneme ty silné knihy, ty bilance hospodaření za uplynulý rok, uvědomujeme si, že řada lidí, alespoň ještě před 3 roky nevěděla, že národní výbory žily bez prostředků, že žádné prostředky neměly a byly opravdu odkázány úplně jiným způsobem než je tomu dnes na to, co mohou či nemohou. Je otázka, jestli ty 4 mld Kčs, jak je uvedeno ve zprávě k závěrečnému účtu, které jsou jako přebytek u národních výborů, jestli je to mnoho nebo málo. Je také otázka, proč tomu tak je.

Kdybychom tyto věci rozebírali, tak vidíme, že prostředky jsou nerovnoměrně rozloženy. Máme 10 tisíc obcí v naší republice, někde nemají nic, někde něco a někde i hodně. Soudruh Rejnart by musel říci, že třeba jemu v Mladé Boleslavi prostředky chybí, protože má dostatek kapacit a mohl by tedy prohospodařit více. Prostředky, které se ukazují ve zprávě jako přebytek, ty vznikly právě založením fondu rezerv a rozvoje. Já tuto věc považuji za nejšťastnější, která zatím byla pro národní výbory udělána. Kdyby se měl fond rezerv a rozvoje zrušit nebo nějak omezit, potom bych to považoval za nešťastný čin vůči národním výborům. Z čeho se tento fond skládá? Jsou to jednak přebytky hospodaření, které se nevracejí koncem roku, dále jsou tam neplánované příjmy národních výborů. To, co jsme dnes dopoledne schválili, to je podnikový rejstřík, ten nám vyřeší mnohé neoprávněné příjmy národních výborů, čili tam dojde k určité nápravě některých chyb, neboť některé národní výbory získávaly neoprávněné příjmy např. jenom tím, že půjčily někomu, třeba studnařům, razítko, oni jim za to dali malinko, sami vydělali hodně, ale přesto národní výbor určitý příjem měl. Dále jsou ve fondu rezerv a rozvoje prostředky sdružené, to jsou prostředky, které dávají jednak závody v okruhu národních výborů, dále JZD a někdy i společenské organizace. Tyto prostředky jsou leckdy těžko vydobyté, např. z tanečních zábav, z organizování různých věcí atd. a tyto prostředky tam určité složky dají, aby sloužily ve prospěch zvelebení obce. Toto se děje především na menších obcích, kde si sdružují prostředky, aby to tam měli hezčí. V neposlední řadě se skládá fond rezerv a rozvoje z úvěrů, které národní výbory ještě zdaleka nevyužívají, jak by je využívat mohly a ne vždycky se jim podaří úvěr plně prohospodařit, protože jim chybí materiál, kapacita apod. Menší národní výbory - já mluvím za okres, kde máme 200 obcí a samé malé národní výbory, tak aby se to nezdálo některým poslancům divné - menší národní výbory soustřeďují prostředky i několik roků. Soustřeďují je proto, protože jim nepropadají. To je to požehnání, které bylo provedeno před několika lety na ministerstvu financí a je národními výbory velmi oceňováno. Pak teprve mohou nějakou větší akci v obci udělat. Prostředky za jeden rok nestačí.

Co by znamenal nesprávný zásah do tohoto systému fondu rezerv a rozvoje? Z novu se vrátit k tomu, co už zde bylo - snaha utratit do Silvestra co nejvíce peněz, abychom nemuseli vracet do vyššího rozpočtu. Národní výbory, aby utratily, kupovaly dříve například lodní motory a neměly v obci ani rybník ani řeku. Hlavně, že utratily. Dále by to znamenalo vrhnout národní výbory zpět do situace, kdy nemohly samostatně rozhodnout o sebemenší akci. Dnes mohou, v důsledku tohoto fondu, o některých věcech samostatně rozhodovat. Dále by to bylo - a to by bylo nejhorší - umrtvování veliké aktivity národních výborů a občanů, která dnes existuje. U nás na okrese to letos představuje 53 mil. Kčs. To si za 10 let práce na národním výboru nepamatuji, že bychom někdy soustředili tak veliké závazky, abychom mohli vytvořit tak veliké dílo. I to je důsledek fondu rezerv a rozvoje.

Dovolím si tvrdit, soudružky a soudruzi, že akce, které národní výbory organizují za spoluúčasti podniků a závodů, hlavně však za pomoci svých občanů, jsou vůbec nejlevnějšími investičními akcemi nejen u nás, ale myslím, že i v celém světě. Nemám poznatky a zkušenosti z jiných států. Ale to, co dovedou naši lidé udělat, když se jim dá pár pytlů cementu, či jiný materiál, jaké hodnoty dovedou vytvořit, to je něco ohromného. A za to všechno děkujeme zřízení fondu rezerv a rozvoje.

V neděli jsem byl shodou okolností na jedné malé obci otevírat nový kulturní dům. Kdybyste viděli, na co všechno ti lidé při jeho výstavbě mysleli, a to všechno v obci /jsou to vlastně sdružené obce/, která má dohromady 500 obyvatel. Udělali např. pod kulturním domem bramborárnu pro JZD, které tam skladuje celou sadbu na příští rok. Je tam požární zbrojnice, klubovna pro Čs. červený kříž, krásný sál, kancelář pro MNV, pohostinství, a to všechno na nevelké ploše. To všechno dokázali udělat za 800 000 Kčs. Z toho si více než polovinu dali ze svých prostředků, a to JZD, MNV a společenské organizace. Neodvažuji se říci, jaká je opravdová hodnota tohoto díla. Rád bych vás tam, soudruhu Štrougale a soudruhu Rohlíčku, pozval. Vím, že to mohou udělat na každém okrese a pochlubit se velikou aktivitou a iniciativou lidí. Na tom je vidět, jak se s malým množstvím prostředků dá udělat hodně práce.