Vážné obavy vzbuzuje také situace v bytové výstavbě, a to jak v dokončování bytů, tak v zahajování výstavby nových. Jsou přitom velké nerovnoměrnosti podle krajů. Koncem září dokončilo jen pět krajů více než 50 % plánovaných bytů, za to ale pět krajů - Středočeský, Severočeský, Východočeský, město Ostrava a Východoslovenský - dokončily v září méně než 40 % ročního úkolu. Přitom se nezmiňují o problémech souvisejících zvláště s bytovou výstavbou v Praze. Za ČSSR činilo v září procento dokončených bytů 45,7 %. To znamená, že velká část bytů se dokončuje v zimních měsících se všemi důsledky pro kvalitu výstavby.

Co z těchto skutečností musíme, soudružky a soudruzi, vyvodit? Především, že úspěchy v konsolidaci hospodářství se ještě plně netýkají investic, že v této oblasti se dále umrtvují prostředky, i když tam dále vzniká kupní síla. Dále to, že nízká kvalita a nedostatečná časová návaznost investic snižuje jejich plánovanou efektivnost. Stručně řečeno, že investiční výstavba je stále ještě silným zdrojem inflačních tlaků a že bez jejího zvládnutí nebude hospodářství natrvalo konsolidováno.

Samostatnou kapitolou je saldo naší obchodní bilance se socialistickými zeměmi, kde jsme nejen vyčerpali aktivum, ale navíc máme několikamiliardové pasivum v platební bilanci. To je také jedna z neopakovatelných metod, jimiž bylo dosaženo konsolidace vnitřního trhu.

Při bližším pohledu na tuto skutečnost vzniká zásadní otázka, že ke zvýšení pasivního salda platební bilance dochází při současném vysokém růstu průmyslové výroby i objemu obratu zahraničního obchodu.

Řekl jsem již, že příští rok je už prvním rokem nové pětiletky. Je vysvětlitelné i pochopitelné, že nemůžeme mít již dnes pětiletý plán v podobě, která by umožňovala posoudit, jak roční plán na příští rok této střednědobé perspektivě odpovídá. Musíme se tedy omezit na úvahu, nakolik vytváří dobrý start pro jakoukoliv perspektivu.

Z tohoto hlediska je možné situaci, v níž končíme rok 1970 a projednáváme plán na příští rok, charakterizovat asi těmito fakty:

1. uklidnění a konsolidace vnitřního trhu krátkodobými restriktivními opatřeními,

2. trvající nedostatky a napětí v investiční výstavbě, které mají dlouhodobý charakter,

3. stále velký rozsah prostředků umrtvených v zásobách v nedokončené výrobě a rozestavěnosti, což představuje mobilizovatelné rezervy,

4. vyčerpání aktivního salda v zahraničním obchodě se ZST a značná krátkodobá zadluženost.

Vzniká otázka, jaká za těchto okolností může být tendence dynamiky a efektivnosti růstu výroby, vyjádřená celkovým poměrem společenského produktu a vytvořeného a užitého národního důchodu.

Soudružky a soudruzi, srovnáme-li tyto dvě veličiny, získáme v průměrných číslech zhruba asi tento obraz: procentní přírůstek vytvořeného národního důchodu v r. 1967 je plus 5,1, v r. 1968 plus 7,6, v roce 1969 plus 7,5, přičemž plán na letošní rok počítal s nižší základnou loňského roku a stanovil odpovídající nižší tempo růstu a bude zřejmě překročen. Podíl národního důchodu na společenském produktu v r. 1966 42,2, v r. 1967 41,6, v r. 1968 41,5, v r. 1969 42,1, v r. 1970 42,5.

Rozdíl vytvořeného a užitého národního důchodu v miliardách Kčs: v r. 1966 mínus 8,8 mld, v r. 1967 10,4 mld, v r. 1968 mínus 4,5 mld, v r. 1969 7 mld a v r. 1970 vyjde pravděpodobně 9,2 mld.

Výsledek lze souhrnně vyjádřit tak, že po stagnaci v minulosti byla obnovena dynamika celkové výroby, že však ještě nedošlo k žádoucímu růstu jejího použitelného efektu. Tento úkol stojí před naším hospodářstvím.

Naše plánovací orgány stojí před problémem, jak určit úkoly a rozdělit prostředky, aby bylo v celém hospodářství dosaženo obratu, bez něhož nemůžeme být v hospodářském ohledu pevným a silným článkem socialistického společenství a vůči kapitalistickým zemím partnerem v ekonomickém soutěžení obou světových systémů.

Soudružky a soudruzi, správně hovoříme o tom, že výzva, kterou představuje současná vědeckotechnická revoluce, je pro socialistický systém velkou šancí. Správně také odmítáme pomluvy o naší zaostalosti nebo o nezpůsobilosti podstatně zvýšit úroveň hospodaření cestou moderní vysoce organizované mezinárodně integrované a technicky vyspělé výroby.

Správné je ale také vidět náročnost a složitost problémů, jak plně využít velké potencionální možnosti, které dává náš socialistický společenský systém a postavení, které jsme opět zaujali v současném rozděleném světě. Jestliže v politice se vytyčuje požadavek pozitivního programu, pak tento požadavek dvojnásobně platí v hospodářství.

Je jistě správné posílit ústřední plánovací orgán, aby jeho práce přinesla větší efekt, aby byla systematičtější a kvalitnější. Z tohoto hlediska poskytnou nesporně federální vládě i Státní plánovací komisi politické orgány i parlament plnou podporu.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslanci ing. Šimůnkovi. Dále hovoří poslanec Štenchlák, připraví se poslanec Kalkus.

Poslanec ing. J. Štenchlák: Súdružky a súdruhovia poslanci, dosiahnutý rast hrubej výroby tohto roku je o 7,5 % vyšší oproti rovnakému obdobiu minulého roku, a tiež vyšší oproti plánu na tento rok o 1 %, a je nesporným úspechom našich pracujúcich. Svedčí o tom, že naša vláda zvolila správny smer vývoja našej ekonomiky, hlavne pokiaľ ide o úlohu štátneho plánu a trvanie na jeho komplexnom plnení. Svedčí to o postupnej konsolidácii nášho národného hospodárstva.

Predpokladá sa, že ročný plán hrubej výroby bude prekročený asi o 5,4 mld Kčs, to je asi o 1,5 %. Tento výsledok by mohol byť ešte výraznejší, keby tempo rastu výroby plnili všetky odvetvia národného hospodárstva v celom sortimente a v celej štruktúre.

Plánované tempo rastu výroby nebolo dosiahnuté napr. v hutníctve železa, priemyslu stavebných hmôt a priemyslu celulózy a papiera. Horšie je, že hlavne pri niektorých výrobkoch kompletizačného charakteru je pomerne značné neplnenie. Ak sa ku koncu septembra malo splniť zhruba 74 % ročného plánu, potom napr. pri valivých ložiskách sa splnilo len na 67,2 %, pri kábeloch a vodičoch na 66,8 %, pri elektromotoroch na striedavý prúd na 45,3 % a pri naftových motoroch na 60,9 %. Tieto rozdiely vyvolávajú oprávnené obavy, že nedostatky v plnení sortimentu nepriaznivo ovplyvnia kompletizáciu výrobkov a investičných celkov.

Omnoho lepšia situácia je v plnení sortimentov výrobkov pre trhové fondy. V tejto oblasti vidieť zreteľné zlepšenie a výsledky úsilia straníckych a vládnych orgánov o konsolidáciu pomerov pri uspokojovaní potrieb obyvateľstva. Ak porovnáme stav z počiatku roku 1969, potom v rade výrobkov, ktoré boli nedostatkové, sú vcelku kryté potreby, alebo je i prebytok. Tak napr. nedostatok vrchných odevov z roku 1969 bol odstránený a teraz sú zásoby o 25 % vyššie, než by to malo zodpovedať normovanej zásobe. Takisto je to v koženej obuvi, chladničkách, rozhlasových a televíznych prijímačoch, pančuchárskych výrobkoch, lanových tkaninách a netkaných výrobkoch. V rade ďalších výrobkov došlo k lepšiemu krytiu potrieb a k vytvoreniu nevyhnutných zásob.

Stále je celý rad diskusií v súvislosti s rastom zásob. V priemysle, bez potravinárskeho priemyslu, bol stav zásob k 1.1.1970 zhruba 103 mld Kčs, a na konci 3. štvrťroku je 106,7 mld Kčs. Prírastok je teda menší ako 3 %. Pretože v 4. štvrťroku väčšinou dochádza k zvýšeniu kompletizácie a k čerpaniu zásob, je predpoklad, že na konci roku bude dosiahnutá zhruba východisková hodnota zásob, t.j. 103 mld Kčs.

Vážnym nedostatkom, ktorý sa prejavuje ako tendencia, je rýchlejší rast zásob nedokončenej výroby, než zodpovedá rastu výroby tovaru. Na druhej strane je celý rad surovín, polotovarov, náhradných dielcov a pod., ktorých je stále nedostatok. Zdá sa, že to ukazuje i na chyby vnútropodnikového plánovania a organizácie práce. Rast zásob by bolo treba pravidelne aspoň štvrťročne štatisticky sledovať a vyhodnocovať príčiny.

Situácia v oblasti zahraničného obchodu podľa vykázaných výsledkov ukazuje značné zlepšenie, hlavne v základnom poňatí. Plán predpokladá vytváranie podmienok pre zníženie a postupné odstraňovanie pasívneho salda voči krajinám RVHP. To znamená rýchlejšie tempo rastu vývozu než dovozu. Docielené výsledky ukazujú, že vývoz vcelku vzrástol o 7,2 %, dovoz o 7,1 %, čo je v podstate nepatrný rozdiel. Voči krajinám socialistického tábora však vzrástol vývoz o 10,8 % a dovoz len o 2,5 %, takže základný vzťah zodpovedá základnému poňatiu plánu.

Napriek tomuto priaznivému pomeru tempa rastu medzi vývozom a dovozom voči ľudovodemokratickým štátom sa nepodarí ani znížiť pasívne saldo voči týmto krajinám, ale naopak, vzrastie zhruba o 1-1,5 mld Kčs, to značí, z východiskového stavu 3,2 mld Kčs na začiatku roku na zhruba 4,5 mld Kčs na konci roku. Odkladá sa teda riešenie zadlženosti na nasledujúce roky piateho päťročného plánu.

Priebeh plnenia investičnej výstavby zostáva i naďalej málo uspokojivý. Za prvý - tretí štvrťrok je splnené len 68,3 % ročného objemu, zatiaľ čo by malo byť splnené najmenej 74 %. Pritom najviac zaostáva plnenie v oblasti stavebných hmôt a spotrebného priemyslu. A to sú práve odvetvia, ktoré sú na tom najhoršie a ktoré tvoria materiálnu základňu stavebníctva a spotrebného priemyslu, ktorý má najväčšie opotrebovanie základných fondov.

Pri hodnotení priebehu investičnej výstavby treba si všimnúť toho, že celkove menší objem otváraných stavieb núti stavebné organizácie, aby dokončili väčší počet stavieb než v predošlých rokoch. Treba teda rátať s tým, aby podniky použili väčší počet dokončených kapacít na zvýšenie plánu výroby v roku 1971.

V posledných rokoch sa sústavne prejavuje nedostatok pracovných síl na jednej strane a na druhej strane hovoríme o prekrvení priemyslu ľuďmi. Tento stav je spôsobený asi tým, že sme v posledných rokoch úplne opustili socialistický ekonomický zákon, že každý má byť odmeňovaný podľa množstva a kvality vykonanej práce.

Keby sme tento zákon dôsledne uplatnili v praxi, museli by sme vytvoriť takú situáciu na každom pracovisku, že by sami robotníci netrpeli medzi sebou tých, ktorí málo pracujú, ale odmeňovaní sú tak ako každý iný pracovník, ktorý sa snaží poctivo pracovať. Tu si niekedy zamieňame sociálnu politiku s pracovnou morálkou, čo nie je správne.

Poctiví robotníci nás často kritizujú za to, že nevieme riešiť otázky vysokej fluktuácie a absencie. Odporúčajú nám vrátiť sa k pracovným knižkám pre obmedzenie fluktuácie a pre zníženie absencie, z titulu nemocnosti sa vrátiť ku kontrole nemocných prostredníctvom nemocenského poistenia a jeho kontrolórov.

Myslím, že sú to dobré námety na zváženie a doplnenie pre realizáciu v nastávajúcom päťročnom pláne.

Poukázal som len na niektoré problémy, ktoré v našom národnom hospodárstve stále pretrvávajú a ktoré brzdia nástup nášho národného hospodárstva na intenzívny rozvoj.

Treba však kladne hodnotiť opatrenia našej vlády, ktoré vedú k postupnej konsolidácii národného hospodárstva. Ide hlavne o to, že úloha štátneho plánu dostáva to miesto, ktoré jej v našom systéme právom náleží. Pre rok 1971 je nutné úlohu štátneho plánu ešte prehĺbiť tak, aby pôsobil komplexne, čím dosiahneme ešte výraznejšie výsledky než v roku 1970.

My poslanci budeme na svojich pracoviskách a vo volebných obvodoch závery vlády správne vysvetľovať a podporovať, a tak napomáhať ich plné uplatnenie v praktickom živote a vo výrobe, čím chceme pomôcť našej vláde v dobrom úsilí o úplnú konsolidáciu národného hospodárstva a o prekonanie nesprávných vplyvov z minulých rokov na našu ekonomiku. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslanci Štenchlákovi. Nyní bude hovořit poslanec Kalkus.

Poslanec J. Kalkus: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vycházím ze stanoviska výboru Sněmovny lidu pro zemědělství a výživu ke zprávě Federálního výboru pro zemědělství a výživu o kontrole plnění státního plánu rozvoje odvětví zemědělství a výživy za 3. čtvrtletí letošního roku.

Informace, které uvedl ve zprávě Federální výbor pro zemědělství a výživu a které jsme dnes slyšeli ve zprávě vlády o plnění plánu na úseku zemědělství a výživy, dokazují, že pracovníci našeho zemědělství, družstevníci, pracovníci státních statků a potravinářského průmyslu vyvíjeli maximální úsilí k další politické a hospodářské konsolidaci naší republiky a plnili tak obětavě úkoly, které před ně postavil ústřední výbor KSČ a vláda republiky.

Výrobních úspěchů bylo dosaženo především díky obětavé práci všech pracujících v zemědělství, výpomocí obyvatelstva vesnic a je třeba vysoce hodnotit i práci našich škol, průmyslových podniků, příslušníků naší lidové armády a také i práci vojáků Sovětské armády, zejména v podzimních pracích. Významně pomáhala i socialistická soutěž rozvíjená na počest 25. výročí osvobození Československa slavnou Sovětskou armádou.

Přes velké úspěchy dosažené díky tomu, že bylo vyvinuto veliké pracovní úsilí a že pracující v zemědělství zvládli novou a moderní techniku, kterou i přes nepřízeň počasí uměli dobře využívat, se ukázalo, že průběh roku 1970 poznamenaly nejenom nepříznivé klimatické podmínky pro rostlinnou výrobu, ale vynikl také nesoulad v technickém rozvoji a mezi stále ubývajícími pracovními silami v zemědělských podnicích.

Byl to další varovný signál, aby otázky technického rozvoje nebyly více podceňovány a aby ve velmi krátké době došlo k jejich komplexnímu řešení včetně řešení dopravy průmyslových materiálů do zemědělství a hlavně pak přepravy zemědělských výrobků do skladů nákupních organizací a organizací zpracovatelského průmyslu.

V souvislosti s hodnocením výsledků výnosů obilovin je nutno pozastavit se nad soustavným poklesem objemu výroby a nákupu žita. Žita, jako základní suroviny pro výrobu dobrého chleba, je stále méně, a jak se ukazuje, je těžko možné spoléhat se i na jeho dovoz, protože problémy výroby žita, zdá se, jsou v celé Evropě stejné. Máme za to, že by naše výzkumné obilnářské ústavy a šlechtitelé měli vehementněji tuto problematiku řešit tak, aby zemědělství dostalo lepší osiva žita méně poléhavého se silnějšími a nižšími stébly a výnosnějšího než dosud. Je možné, že na podporu jeho pěstování bude nutno použít i mimořádných ekonomických stimulů.

Již mnoho let přežívají vážné těžkosti ve výrobě brambor. Odhaduje se, že v letošním roce bude do plánované sklizně chybět mnoho tisíc tun, protože řada oblastí republiky byla postižena přísuškem a na Slovensku byly bramborové kultury značně poškozeny bramborovou plísní, především v důsledku nedostatku chemických postřiků.

Je jisté, že není pro nás dobrou vizitkou, musíme-li brambory dovážet, protože tuto základní surovinu pro potravinářský i jiný průmysl i pro obyvatelstvo si můžeme vyrobit sami doma, na vlastních polích. Máme za to, že je nanejvýš nutné začít vytvářet potřebné podmínky ke stabilizaci sadbových ploch brambor.

S ohledem na nedostatek pracovních sil pro sklizeň brambor a jejich posklizňovou úpravu je nutno již nyní se žádoucím předstihem uzavírat smlouvy v družstvech o nákupu a smlouvy rozmísťovat tam, kde bude možno v budoucnu využít vysoce výkonnou techniku. vysoce výkonné stroje. Novou techniku pro sklizeň brambor urychleně zabezpečovat, a to za plné státní podpory. Státní podpory by se mělo dostat těm zemědělským závodům, které zavedou komplexní mechanizované linky pro sklizeň brambor, pro jejich třídění a skladování.

V tomto směru bychom měli lépe využívat zkušeností NDR, kde otázky sklizně brambor jsou rozpracovány a praxí prověřeny. Není možno stále přešlapovat na místě, ale je nutno urychleně tyto zkušenosti aplikovat v našich podmínkách a vyvarovat se tak obtíží z letošního roku. Bude však třeba využívat zkušeností z NDR i Bulharska a ostatních zemí socialistického tábora v celém komplexu organizace a řízení zemědělství. Domníváme se, že našemu zemědělství, pokud jde o obdělávání půdy, chybí koncepce strojového vybavení, jednoduše řečeno: koncepce průmyslové organizace práce při obdělávání pozemků. Stávající organizace v jednotlivých zemědělských závodech, ať ve družstvech nebo státních statcích, je příliš nákladná, dochází k nízkému využívání strojů a k vysokým nákladům. Využívat zkušeností z NDR a Bulharska znamená jít cestou další intenzifikace růstu produktivity práce a dalšího snižování nákladů a plnit tak usnesení XII. a XIII. sjezdu KSČ o zprůmyslnění zemědělství.