Po schválení navrhovaného zákona je
nutné, aby příslušné orgány
vytvořily dostatečné kádrové,
organizační, případně další
předpoklady tak, aby nový zákon byl rozhodným
přínosem pro stabilizaci a zdokonalení systému
řízení našeho hospodářství.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
jelikož vládní návrh zákona o
Státní bance československé odpovídá
politické směrnici a odpovídá právním
normám, zejména těm, které nyní
projednáváme, doporučuji jeho přijetí
v navrhovaném znění s drobnými úpravami
textu, uvedenými v obdrženém tisku.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Krutinovi za zpravodajskou zprávu.
Zahajuji diskusi. Jako první bude hovořit inž.
Vladimír Ptáček.
Poslanec inž. Vl. Ptáček:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci.
Společní zpravodajové výborů
obou sněmoven podrobněji ukázali na význam
předloženého vládního návrhu
zákona o Státní bance československé,
objasnili jeho koncepci a rozvedli blíže některé
jeho ustanovení. Dovolte mi, abych se krátce dotkl
ještě některých otázek do zákona
zapracovaných a souvisejících zvláště
se zkušenostmi našich výborů s činností
banky.
V posledních letech jsme se stále častěji
setkávali v našich úvahách, zaměřených
na řešení řady ekonomických problémů
rozvoje národního hospodářství
a otázek finanční politiky, s rostoucí
důležitostí měnového hlediska
a měnové úlohy banky v soustavě řízení.
Vývoj potvrdil naše předpoklady o tom, že
jeho zohlednění se stane významnou součástí
kritického hodnocení stavu a vývoje naší
ekonomiky a můžeme říci jistě
s uspokojením, že uskutečňování
cílevědomé měnové politiky
se dnes stalo jednou z výrazných stránek
celkového pojetí hospodářské
politiky vlády.
Ve výborech pro plán a rozpočet našich
sněmoven, za účasti představitelů
banky, kterým je nutno upřímně poděkovat
za odpovědný přístup k projednávané
problematice, častěji jsme se zabývali komplexem
otázek souvisejících s plněním
tzv. měnového plánu.
Přitom se ukázalo, že analýza tohoto
plánu poskytuje poměrně syntetický
obraz v souvislostech, jak úsilí o intenzifikaci
a zvýšení hospodářské
efektivnosti je velmi cenným pohledem na četné
kvalitativní stránky procesu ekonomického
vývoje. Vítám proto, že měnový
plán ČSSR byl nyní v námi již
schváleném zákonu o národohospodářském
plánování legalizován a začleněn
do jednotné, organizované a vnitřně
skloubené soustavy národohospodářských
plánů a že součástí plánovací
a řídící činnosti se stala
i kontrola jeho plnění.
Ve smyslu navrhovaného zákona o Státní
bance československé bude součástí
plánu měnového i plán devizový.
Znamená to tedy, že banka bude vypracovávat
a federální vládě předkládat
ke schválení komplexní návrhy měnového
plánu, navazujícího na státní
plány rozvoje i státní rozpočty. V
jejich realizaci se bude opírat též o příslušné
měnové, úvěrové a devizové
nástroje.
Jako integrující element finančních
a úvěrových vztahů všech peněžních
ústavů bude plán vyjadřovat zejména
rámec prováděcí úvěrové
a devizové politiky. To může být např.
důležité s ohledem na to, že v §
3 návrhu zákona o Státní bance československé
není okruh rozpočtové klientely blíže
specifikován. Použitá formulace umožňuje,
aby v souladu s principem monokratického řízení
banky rozhodl její předseda jako jediný zodpovědný
vedoucí činitel o tom, zda banka poskytne v úvěrovém
rámci finanční prostředky nejen socialistickým
organizacím, ale i jiným orgánům a
organizacím.
Znamenalo by to ovšem také, že může
poskytnout úvěr i státním rozpočtům.
Považuji proto z hlediska ústavní kontroly
za důležité, aby takový postup byl uskutečňován
jen v případě zvláštního
zmocnění.
U plánovaného rozpočtového přebytku,
tak jak tomu je např. letos a má být i v
příštím roce, se počítá
s tím, že bude využíváno jako jednoho
ze zdrojů úvěrového plánu,
tzn. v souladu s ostatními plány. V poslední
době je však často diskutován problém
používání skutečného,
tj. v podstatě vyššího pokladního
rozpočtového přebytku v úvěrové
soustavě během roku, a to zejména v úvěrování
neplánovaných potřeb podniků, které
mohou být žádoucí, ale i nežádoucí.
Domnívám se, že v duchu dnes projednávaného
návrhu zákona o Státní bance československé
banka spolu s federálním ministerstvem financí
co nejdříve přikročí k řešení
regulace vztahů mezi státním rozpočtem
a úvěrovým plánem banky již v
průběhu roku.
Vážené soudružky a soudruzi. Vládní
návrh zákona o Státní bance československé
vytváří dostatečný rámec
k tomu, aby banka mohla dostát všem svým specifickým
úkolům a ve spolupráci s orgány státní
správy účinně reagovat na potřeby
a požadavky naší jednotné ekonomiky. Budu
proto hlasovat pro přijetí tohoto návrhu.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Vladimíru Ptáčkovi.
Dále bude hovořit poslanec Štefan Vajda.
Poslanec Ing. Š. Vajda:
Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky a súdruhovia!
V roku 1968 sa v oblasti bankovníctva prejavovali vážne
dezintegračné tendencie. Konkrétne boli vyjadrené
v snahách o zriadenie niekoľkých bánk
namiesto banky jednej. Ich prijatie by bolo znamenalo mať
tri banky menové, to značí jednu federálnu
a dve národné, dve banky komerčné,
to značí jednu českú a jednu slovenskú
na financovanie prevádzky a dve banky investičné,
to značí tiež jednu českú a jednu
slovenskú na financovanie investícií.
Okrem toho sa však prejavovali aj požiadavky na osobitné
banky špecializované, to značí pre úsek
poľnohospodárstva a najmä pre družstevníctvo.
Motivácia týchto snáh bola založená
tak ako v iných oblastiach v preceňovaní
úlohy trhových vzťahov a na predpokladoch rozvinutia
peňažného trhu, pravda, spolu s tým
na potlačenie úlohy plánu vo sfére
peňažníctva. Tieto snahy trvali až do
polovice roku 1969, keď nové vedenie ustanovilo organizačné
princípy na svojom januárovom zasadnutí,
keď jasne vytýčilo zásady, podľa
ktorých má byť Štátna banka organizovaná,
totiž ako jednotná emisná úverová
a zúčtovacia organizácia.
Takéto poňatie môže Federálne
zhromaždenie považovať naozaj za správne,
Správne aj preto, lebo to zodpovedá leninským
tézam o postavení a úlohe ústrednej
banky v socialistickom štáte, v štáte
s plánovaným hospodárstvom.
Myslím, že pritom treba privítať, že
banka bude na tomto základe organizovaná ako jednotne
riadená federálna inštitúcia so širokou
špecifickou činnosťou a v jej vnútornom
usporiadaní sa premietnu federatívne princípy
i symetrické usporiadanie riadenia a správy nášho
štátu.
Osobne som presvedčený o tom, že riešenie,
ktoré prináša tento zákon, je politicky,
organizačne i ekonomicky vyhovujúce, zodpovedá
aktuálnym potrebám riadenia ekonomiky a pritom dáva
banke dostatočný rámec pre to, aby mohla
spoľahlivo zabezpečovať všetky druhy činností
i svoje funkčné vzťahy k orgánu federácie
a republík. Preto ja osobne budem tento návrh zákona
podporovať a budem zaň hlasovať.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Štefanu Vajdovi. Tím byl seznam
řečníků přihlášených
do diskuse vyčerpán. Přeje si ještě
někdo slovo? /Nikdo./ Prohlašuji rozpravu za skončenou.
Přeje si ještě slovo generální
ředitel Státní banky ČSSR? /Nepřeje./
Ptám se zpravodaje poslance ing. Františka Mišeje,
zda si přeje slovo? /Nepřeje./ Přeje si slovo
zpravodaj poslanec Vratislav Krutina? /Nepřeje./
Přistoupíme nyní k hlasování,
pro které platí zákaz majorizace podle ustanovení
čl. 42 odst. 2 písm. i/ ústavního
zákona o čs. federaci.
Žádám o hlasování poslance SN,
a to nejprve poslance zvolené v SSR, kterých je
přítomno 40.
Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem
zákona o Státní bance československé
ve znění společné zprávy výborů
SN, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.
S návrhem vyslovila souhlas většina všech
poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice.
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené v ČSR, kterých
je přítomno 40.
Kdo z nich je pro návrh zákona o Státní
bance československé ve znění společné
zprávy výborů Sněmovny národů,
nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.
Protože také všichni přítomní
poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice vyslovili se
zákonem souhlas, Sněmovna národů zákon
schválila požadovanou většinou hlasů.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu, kterých
je přítomno 226.
Kdo z těchto poslanců je pro návrh zákona
o Státní bance československé ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
lidu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.
Pro návrh zákona hlasovali všichni přítomní
poslanci Sněmovny lidu. Sněmovna lidu zákon
schválila.
Vzhledem ke shodnému usnesení Sněmovny národů
a Sněmovny lidu konstatuji, že Federální
shromáždění ČSSR schválilo
zákon o Státní bance československé.
Nyní, soudružky a soudruzi poslanci, přeruším
schůzi na 30 minut.
/Schůze přerušena v 10.23 hod./
/Schůze opět zahájena v 10.56 hodin./
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušené
jednání.
Přistoupíme k projednání dalšího
bodu programu, kterým je
10. Vládní návrh zákona o devizovém
hospodářství /tisk 60/ a společné
zprávy výborů Sněmovny lidu /tisk
46/SL/ a výborů Sněmovny národů
/tisk 43/SN/
Vládní návrh odůvodní ministr
financí ČSSR ing. Rudolf Rohlíček.
kterému dávám slovo.
Minister financií ČSSR Ing. R. Rohlíček:
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci!
Vonkajšie ekonomické vzťahy sa premietajú
vo sfére hospodárenia s devízovými
hodnotami. Socialistický štát má preto
záujem na takej právnej úprave tejto sféry,
ktorá zodpovedá existujúcim ekonomickým
podmienkam a ktorá súčasne priaznivo pôsobí
na rozvoj ekonomických vzťahov, a to hlavne v rámci
štátov socialistického tábora a v reláciách
k ostatnému zahraničiu.
Zákon o devízovom hospodárstve, ktorý
platí dosiaľ, nevyhovuje uvedeným požiadavkám
hlavne preto, lebo spočíva na prekonanom poňatí
štátneho devízového monopolu, ktorý
neumožňuje plné uplatnenie všetkých
jeho funkcií a ani neposkytuje dostatok možností
využívať plánovanie v riadení devízového
hospodárstva. Preto treba tento zákon nahradiť
novou úpravou.