Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Gavendovi za zpravodajskou zprávu.
Zahajuji rozpravu. Jako první promluví poslanec
Ludvík Černý. Dávám mu slovo.
Poslanec L. Černý: 
Soudružky a soudruzi poslanci. Předložený
návrh zákona o devizovém hospodářství
je mimořádně významnou právní
normou, představující důležitý
krok pro stabilizaci systémů řízení
národního hospodářství. Návrh
sleduje některé pozoruhodné cíle.
Nahrazuje dosavadní přežitou právní
úpravu, především zákon z roku
1953.
Skutečnost, že jen v letech 1960-1968 vzrostl čs.
vývoz o 64%, do socialistických zemí o 92%
a úměrně k tomu se rozšířily
i úvěrové vztahy, neobchodní platy,
turistický ruch, to vše je dostatečným
důvodem k přijetí nové právní
úpravy. Je nám prostě třeba mít
cílevědomý, centrálně ovládaný
systém devizového řízení. Návrh
celou úpravu modernizuje a umožňuje účelnou
dělbu práce mezi orgány státní
správy a Státní bankou.
Mimořádně významné je to, že
dává jak vůči zahraničí,
tak vůči čs. subjektům plnou právní
jistotu, což má v této oblasti jistě
zvláštní důležitost.
Další, neméně důležitý
cíl, který zákon sleduje, je vytvoření
dostatečného prostoru pro systém řízení,
ve kterém při upevnění centrálního
vlivu a úlohy plánu se mohou mnohem výrazněji,
než tomu bylo dříve, uplatnit devizově
měnové nástroje a devizová politika,
respektující spolu s politikou obchodní,
jednotnou státní hospodářskou koncepci.
Chtěl bych dále zdůraznit význam návrhu
pro další rozvoj mezinárodní spolupráce,
a to nejen spolupráce hospodářské,
ale i spolupráce v oblasti devizové, měnové
i finanční. To má samozřejmě
veliký význam pro naši spolupráci se
Sovětským svazem a ostatními socialistickými
zeměmi v rámci RVHP. Opatření provedená
právě v poslední době v této
oblasti tedy dále plně potvrzují potřebnost
a oprávněnost návrhu a jeho obsahu.
Podařilo se formulovat obsah devizového monopolu,
stručně řečeno tak, že každá
deviza patří státu, a dohodnout a stanovit
kompetenci při jeho provádění. Nositelem
monopolu je stát, v rámci devizového hospodářství
přísluší pak jeho řízení
vládě, provádění Státní
bance, dohled a kontrola ministerstvu financí. Státní
banka bude provádět monopol pomocí devizových
bank a devizových míst, která budou pracovat
v rámci jim daného zmocnění. Obsah
devizového monopolu a devizového hospodářství
je dán hranicemi pojmu devizových prostředků,
jimiž nejsou jenom devizy v užším, bankovním
slova smyslu, ale i valuty, zlato a cenné papíry
Je předností předloženého návrhu,
že přesně definuje tyto pojmy a kategorie a
že také přesně stanoví výlučná
práva Státní banky a pověřených
organizací obchodovat s devizovými prostředky,
provádět platební styk se zahraničím
a dále úkol vést devizovou evidenci a soustřeďovat
devizové prostředky. Tomu odpovídá
i povinnost devizových tuzemců nabídnout
bance nebo pověřeným místům
devizové prostředky ke koupi.
Stejně tak považuji za přednost zákona,
že vhodným způsobem vyjímá z
devizového režimu povolování širokou
oblast platů zahraničního obchodu.
Skutečnost, že nový devizový zákon
chce ponechat dostatečný prostor pro konkretizaci
devizového systému, řízení
devizového hospodářství, platební
styk v tzv. nižších normách klade neobyčejně
závažné nároky na prováděcí
předpisy k tomuto zákonu. Odpovědnost za
jejich vydání má federální
ministerstvo financí. Spolupráce tohoto ministerstva
se Státní bankou československou, ministerstvem
zahraničního obchodu i s národními
ministerstvy financí by tak v nejbližší
krátké době měla vytvořit ucelený
kodex devizových předpisů, které budou
v naprostém souladu se systémem plánování
a řízení našeho hospodářství.
Na tomto poli je možnost se opřít o zkušenosti,
pozitivní i negativní, vývoje posledních
let, kdy se při zvýšení úlohy
Státní banky československé podařilo
stupňovat i váhu řízení devizového
hospodářství a provádění
devizového monopolu z jednoho místa a dosáhnout
i pozitivních výsledků ve vývoji platební
bilance státu. Naproti tomu však nedostatek v organizaci
a provádění devizového dohledu v tomto
období způsobil, že tyto pozitivní výsledky
jsou v jednotlivých případech oslabovány
zneužitím mezer v devizových předpisech,
subjektivismem v devizovém povolování, nedůsledností
v devizové evidenci apod.
Nicméně při projednávání
předloženého návrhu můžeme
konstatovat, že máme před sebou zákon,
který si odbyl poměrně solidní zkušební
dobu experimentované praxe už v době své
přípravy. Byl připravován odbornými
kolektivy několik let a obsahuje tedy téměř
dvacetileté zkušenosti a poznatky. Jsem proto přesvědčen,
že orgány zmocněné k jeho provedení
vytvoří dostatečné kádrové
a ostatní předpoklady k tomu, aby nový zákon
byl rozhodným přínosem pro stabilizaci a
zdokonalení systému řízení
našeho hospodářství.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: 
Děkuji poslanci Černému. Soudružky a
soudruzi poslanci, nedostali jsme jinou přihlášku
do diskuse. Hlásí se ještě někdo
o slovo? /Nikdo./ Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Táži se soudruha ministra financí, zda si přeje
slovo. /Nepřeje./ Děkuji.
Ptám se, zda si přeje slovo zpravodaj poslanec Petrásek?
/Nepřeje./ 
Ptám se, zda si přeje slovo zpravodaj poslanec Gavenda?
/Nepřeje./ 
Přistoupíme k hlasování.
Při hlasování o tomto návrhu zákona
platí podle ustanovení čl. 42 odst 2 písm.
i/ ústavního zákona o čs. federaci
zákaz majorizace.
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu, kterých je přítomno 217.
Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem
zákona o devizovém hospodářství
ve znění společné zprávy výborů
Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ 
Kdo je proti? /Nikdo./ 
Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ 
Děkuji. Pro návrh se vyslovili všichni přítomní
poslanci Sněmovny lidu. Sněmovna lidu zákon
o devizovém hospodářství schválila.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů,
a to poslanci zvolení v SSR, kterých je přítomno
44.
Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem
zákona o devizovém hospodářství
ve znění společné zprávy výborů
Sněmovny národů, nechť zvedne ruku.
/Hlasuje se. / Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji. S návrhem zákona souhlasí
většina všech poslanců Sněmovny
národů zvolených ve Slovenské socialistické
republice.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice,
kterých je přítomno 46.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 
Kdo je proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Protože s návrhem vyslovila souhlas většina
všech poslanců zvolených do Sněmovny
národů v České socialistické
republice, Sněmovna národů zákon schválila.
Sněmovna lidu a Sněmovna národů přijaly
souhlasné usnesení. Konstatuji, že Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky schválilo zákon o
devizovém hospodářství.
Jedenáctým bodem programu je 
11. Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňují ustanovení
hospodářského zákoníku /tisk
63/ a společné zprávy výborů
Sněmovny lidu /tisk 47-SL/ a výborů Sněmovny
národů /tisk 44/SN/ 
Návrh zákona má z pověření
vlády odůvodnit náměstek hlavního
arbitra Československé socialistické republiky
Václav Brandejs. Má někdo z poslanců
Sněmovny lidu a Sněmovny národů připomínky
k pověření Václava Brandejse? /Nikdo
se nehlásil./ Nemá. Dávám slovo náměstkovi
hlavního arbitra V. Brandejsovi.
Náměstek hlavního arbitra ČSSR V.
Brandejs: 
Vážená soudružko předsedkyně,
vážené soudružky a soudruzi poslanci.
Vážím si důvěry, kterou jste
mne poctili tím, že jste mi dovolili, abych odůvodnil
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňují některá
ustanovení hospodářského zákoníku.
Využívám, vážené soudružky
a vážení soudruzi, pozornosti, kterou jste
tomuto návrhu věnovali při projednávání
ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů
a upozorňuji proto jen na některé významné
okolnosti, které brala vláda ČSSR v úvahu
při přípravě návrhu novely
tohoto zákona. Jsou to ony otázky, které
se logicky a jako červená nit objevují v
podtextu všech návrhů, které v těchto
dnech projednáváte. Také návrh novely
hospodářského zákoníku je výrazným
vyjádřením vítězství
strany nad pravicovým oportunismem, a proto je možné
v plné šíři obnovit zákonnými
prostředky platnost leninských principů řízení
socialistického hospodářství.
Když Národní shromáždění
přijalo v roce 1964 hospodářský zákoník,
který se tyto leninské principy řízení
socialistického hospodářství snažil
zakotvit, nikdo netušil, k jak nebezpečnému
posunu v dalších letech dojde. Šlo o nebezpečný
politický posun, který se začal projevovat
nejprve na úseku ekonomickém a postupně zasahoval
do všech oblastí naší společnosti
a tedy i do právní úpravy. Tak, jak byla
zeslabována vedoucí úloha strany při
řízení národního hospodářství,
úloha státu a především úloha
plánu, zasahoval tento nebezpečný posun i
organizaci výrobní základny umělým
překrucováním zásady demokratického
centralismu, politicky neodpovědnou licitací s otázkou
postavení podniku i zcela nevědecky zaměřenou
a tím politicky nebezpečnou diskusí k otázkám
socialistického vlastnictví.
Za této situace právní úprava obsažená
v hospodářském zákoníku ztrácela
brzy po jeho vydání potřebný základ
své politické koncepce. Není proto divu,
že tato právní úprava, jako jeden z
důležitých nástrojů realizace
hospodářské politiky státu ztrácela
postupně i svou účinnost, když i další
nástroje hospodářské politiky, zejména
plán a jeho základní pojetí, byly
deformovány a zprava neustále napadány. Nelze
se pak divit ani tomu, že některé úpravy,
ke kterým v průběhu těchto let v hospodářském
zákoníku došlo, byly těmto deformacím
poplatné.
Návrh novely hospodářského zákoníku
má, vážené soudružky a vážení
soudruzi, jak jste velice správně v diskusích
ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů
vystihli, vrátit tuto právní úpravu
především po politické stránce
do oné koncepce leninských principů, ze které
byl hospodářský zákoník původně
zpracován.
Je ovšem jen logické, že navrhovaná novela
musí reagovat i na situaci, jak se vyvíjela v roce
1968 i na počátku roku 1969, a i na úseku
právní úpravy postavit hráz setrvačnosti
deformačních vlivů. Jde o některá
ustanovení, která mají nejen posílit
vliv státu a středního článku
při řízení národního
hospodářství, ale především
v souladu s již projednávaným zákonem
o národohospodářském plánování
posílit postavení a úlohu plánu. Nová
ustanovení mají tedy postavit hráz celé
řadě nešvarů, s nimiž se dosud
setkáváme a které jsou projevem toho, co
zejména rok 1968, nám jako neblahé dědictví
zanechal. Proto tedy ona přísná ustanovení
proti nedovolenému podnikání, proti nerovnovážnému
postavení odběratele vůči dodavateli,
proti nekvalitním dodávkám, proti chytračení
a nepořádkům v investiční výstavbě,
proti bezesmluvním dodávkám a zejména
proti tomu, že z našeho vnitřního trhu
postupně a bez následků pro ty, kdo jsou
za zásobování vnitřního trhu
odpovědni, mizel potřebný sortiment zejména
cenově dostupného zboží.
Proto také v naprosté shodě s úkoly
plánu zabezpečuje navrhovaná nová
právní úprava znovu povinnost uzavírat
hospodářské smlouvy na dodávky, na
které budou vydávány plánovací
akty a proto také má navrhovaná nová
úprava řadu ustanovení, podle kterých
nebude nadále možné libovolně měnit
nebo rušit výrobní program, jestliže plynulé
zásobování především obyvatelstva,
ale i podniků, nebude dostatečně a prokazatelně
zabezpečeno.
Rád bych, vážené soudružky a vážení
soudruzi, upozornil ještě aspoň na jednu důležitou
novinu, kterou navrhovaná novela přináší
a která je důkazem, jak vážně
a odpovědně přistupuje vláda ČSSR
k řešení otázky mezinárodní
integrace na půdě Rady vzájemné hospodářské
pomoci v souvislosti s připravovaným komplexním
programem. Návrh novely totiž zabezpečuje,
aby i ve vnitřním právním řádu
byla povinnost uzavřít hospodářskou
smlouvu na dodávky, které z těchto integračních
dohod pro naše dodavatele vyplynou. Jde o významný
přínos a přihlášení se
i na tomto úseku k myšlence proletářského
internacionalismu a je to tedy další odpověď
všem, kteří se v minulých letech pokoušeli
vzájemné vztahy zemí socialistického
tábora narušovat.
Toto jsou tedy, vážené soudružky a vážení
soudruzi, ve stručné podobě důvody,
které vedly vládu ČSSR při přípravě
návrhu novely hospodářského zákoníku.
Jsem pověřen vás požádat, abyste
návrh novely po projednání schválili.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji soudruhu náměstkovi za jeho výklad.
Zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny lidu,
kterým byl vládní návrh přikázán
k projednání, přednese její společný
zpravodaj poslanec Jan Mušal, kterému dávám
slovo
Zpravodaj poslanec J. Mušal: 
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Předložený vládní návrh
novely hospodářského zákoníku
vede k zamyšlení nad základním pojetím
i účinností dosavadního hospodářského
zákoníku, který byl schválen v roce
1964 i nad pozdějšími úpravami.
Politické zaměření hospodářského
zákoníku vycházelo z toho, že budování
socialismu v ČSSR je záležitostí pracujícího
lidu v čele s dělnickou třídou, vedenou
Komunistickou stranou Československa. Zákon vycházel
ze skutečnosti, že ekonomickým základem
Československé socialistické republiky je
socialistická hospodářská soustava
a z předpokladu, že další rozvoj socialistické
společnosti a národního hospodářství
bude řízen jednotně podle plánu. V
tomto smyslu pak hospodářský zákoník
upravil právní vztahy. Stal se jednou ze základních
právních norem, upravujících hospodářsko-organizátorskou
činnost socialistického státu. Upravoval
hospodářské vztahy, vznikající
při hospodaření socialistických organizací
s majetkem v socialistickém vlastnictví i základní
principy řízení socialistického hospodářství,
zejména plánování a financování
hospodářské činnosti a určoval
soustavu státních plánů. Zákoník
kladl důraz na účinnější
zabezpečení celospolečenských zájmů
v hospodářské činnosti socialistických
organizací před dílčími, individuálními
zájmy jednotlivých organizací. Stejně
tak kladl důraz na všestrannou hospodárnost
a zajišťování maximálních
úspor celospolečenské práce jako jednoho
ze základních celospolečenských zájmů.
Přitom však ponechal poměrně široké
hranice, ve kterých samostatně rozhodovaly hospodářské
organizace a zároveň dal orgánům hospodářského
řízení právo provádět
i mimořádné zásahy v souladu s celospolečenskými
zájmy. Z těchto hledisek, která platí
i v současné době, nebo o jejichž obnovení
dnes usilujeme, je hospodářský zákoník
ve znění schváleném v roce 1964 v
zásadě správným zákonem.

