V době od schválení hospodářského zákoníku došlo v něm však k řadě změn nebo omezení. Za závažné omezení považuji zejména ta, ke kterým došlo zákonným opatřením č. 13/67 Sb. Bylo zrušeno právo ministerstev pověřovat organizace, aby zabezpečovaly jednotnost řízení výroby a odbytu určitých skupin výrobků a zajišťovaly tak plánovité uspokojování potřeb celé naší společnosti. Dále byla v souvislosti s přijetím zákona o národních výborech č. 69/67 Sb. zrušena ustanovení týkající se řízení a činnosti organizací, podléhajících národním výborům. Vážnou změnou bylo zrušení postupů při převzetí nebo vypouštění výrobního programu, kdy byla zrušena ta opatření, která hájila zájmy společnosti a zabraňovala vzniku disproporcí, způsobovaných nezodpovědnými změnami výrobních programů. Stejně tak byly odbourány povinnosti k uzavírání hospodářských smluv. Uvedené změny byly vyvolány v souvislosti s tzv. ekonomickou reformou, krátce řečeno "šikovštinou"; jejich důsledky se nepříznivě projevily v letech 1968-1969 v národním hospodářství a vedly k výraznému oslabení plánovitého řízení ekonomiky, jejichž důsledky pociťujeme dodnes a musíme je odstraňovat.

Řada opatření, která zejména v letech 1966-1968 upravovala původní znění hospodářského zákoníku, jakož i vývoj našeho hospodářství od schválení zákoníku, vyžadují bezpodmínečně jeho úpravu. Jde zejména znovu o posílení úlohy plánů a orgánů hospodářského řízení, o utužení a obnovení pořádku v hospodářských vztazích mezi organizacemi, zmírnění nerovnoprávného postavení odběratelů a konečně, jak ukázala praxe, je třeba zabránit neoprávněnému podnikání.

Náměstek hlavního arbitra ČSSR s. Brandejs ve svém vystoupení poukázal na některá ustanovení, jež mají uvedené požadavky splnit. Chtěl bych se zmínit alespoň v krátkosti o některých, podle mého názoru důležitých, úpravách. Jsou to nové §§ 51 a 53, kterými se obnovují původní znění zrušená, nebo změněná v roce 1967 a která se týkají rozhodování o změnách výrobního programu. Jak už jsem uvedl, způsobily právě tyto změny v uplynulých letech řadu nedostatků. Paragraf 51 byl proti původnímu znění doplněn o plnění závazků vůči zahraničí. Uvedené doplnění považuji za velmi důležité, zejména v souvislosti s předpokládaným dalším rozvojem mezinárodní dělby práce a integrace v rámci zemí RVHP.

Výraznou změnou, která odráží praktické zkušenosti z dosavadní působnosti hospodářského zákoníku, je úprava práv odběratele při zjištění vad u dodaných výrobků /§ 131 a § 149/. Máme všichni řadu nepříjemných zkušeností s projednáváním a uplatňováním náhrad škod za vadné výrobky v souvislosti s garančními lhůtami. Víme, že dosavadní ustanovení umožňovala výrobcům vyhnout se placení náhrady i za nesporně prokázané výrobní vady, jestliže uplynula záruční lhůta, která, jak víme, je u řady výrobků poměrně velmi krátká. Podle návrhu napříště nebude již dosti dobře možné, aby výrobci po prošlé záruční době strkali hlavu do písku a lehce se zbavili důsledků za dodání vadných výrobků. Předpokládám, že uvedená úprava se příznivě projeví zejména u dodávek pro investiční výstavbu, kde je poměrně dlouhá doba od dodávky zařízení k jeho uvedení do provozu. Zde se skryté výrobní závady projeví zpravidla po záruční době. Určitým stínem na tomto zlepšení je § 147, odst. 4, který umožňuje výjimky v tom smyslu, že rozsah náhrady škod může být pro určité případy upraven odchylně. To neradi vidíme, protože v praxi to znamená, že může být v těchto případech poškozen odběratel. Nutno však přiznat, že uvedené výjimky jsou odůvodněné tam, kde výrobce na žádost odběratele dodá nové, složité zařízení, u něhož vyzkoušení technologie výroby by si nesporně vyžádalo dlouhou dobu, neúnosnou pro odběratele. V těchto případech je tedy riziko oprávněně z části přeneseno i na odběratele. Jsou důležité i další změny, např. § 291, 320, které nutí dodavatele pro investiční výstavbu, aby intenzívněji spolupracovali s generálním projektantem. Víme, že i v této oblasti je mnoho nedostatků.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednávání novely hospodářského zákoníku ve výborech obou sněmoven potvrdilo, že navrhované změny jsou v souladu se zkušenostmi z jeho dosavadního uplatňování a že vesměs odrážejí současný stav a potřeby konsolidace a dalšího rozvoje národního hospodářství v duchu závěrů prosincového pléna ÚV KSČ. Lze očekávat, že návrh přispěje k obnovení a upevnění autority státního plánu a ke zvýšení vlivu orgánů státního hospodářského řízení na výrobní sféru. Z jednání výborů nevyplynuly návrhy na podstatné změny, ale jen návrhy na dílčí úpravy, které zejména po stránce legislativní, z hlediska upřesnění významu některých ustanovení, upravují vládní návrh.

Dohodnuté úpravy jsou obsaženy ve společné zprávě výboru SL pro průmysl, dopravu a obchod a výboru SN pro hospodářskou politiku, kterou jste všichni obdrželi.

Jako společný zpravodaj uvedených výborů Sněmovny lidu vám proto doporučuji projednat a schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku ve znění společné zprávy výboru SL a výboru SN pro hospodářskou politiku.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslanci Mušalovi a prosím, aby stanovisko výborů Sněmovny národů, kterým byl vládní návrh přikázán k projednání, přednesla jejich společná zpravodajka poslankyně Jana Kaňková.

Zpravodaj poslankyně J. Kaňková:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Poslanec Mušal doporučil ke schválení předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku a současně své doporučení zdůvodnil. Přitom uvedl souhrnně i závěry z jednání ve výborech. Já se k jeho návrhu připojuji a chtěla bych podpořit přednesené zdůvodnění několika poznámkami a zejména informací o průběhu jednání ve výborech.

Předložený návrh zákona vychází ze základní myšlenky, že rozvoj socialistického hospodářství je zajišťován především plánem, s nímž musí být v souladu veškerá řídící a hospodářská činnost všech článků a stupňů národního hospodářství.

Jsem přesvědčena, že navrhovaná novela vytváří spolu se zákonem o národohospodářském plánování podmínky pro posílení úlohy státního plánu a orgánů hospodářského řízení.

Vytváří také podmínky pro zajištění solidních spolehlivých odběratelsko-dodavatelských vztahů mezi podniky a organizacemi, přispívá ke zmírňování dopadu trvale převyšující poptávky nad nabídkou u řady výrobků nebo znemožnění monopolního postavení některých výrobců a z toho vyplývajícího nerovnoprávného postavení odběratele vůči výrobci - dodavateli.

V diskusi na společné schůzi výborů Sněmovny lidu pro průmysl, dopravu a obchod a výboru Sněmovny národů pro hospodářskou politiku bylo poukázováno i na to, že může zejména při vztazích mezi podniky zahraničního obchodu a výrobními podniky jako dodavateli docházet i k opačným případům, tj. k určitému nerovnoprávnému postavení výrobce vůči podniku zahraničního obchodu v souvislosti s uplatňováním dodávkových příkazů. Z těchto případů může těžit zahraniční odběratel.

To jsou však vcelku ojedinělé případy, kterým se dá zamezit důsledným využitím platných právních předpisů.

Vládní návrh, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku, byl jednomyslně doporučen ke schválení i na společné schůzi výborů pro plán a rozpočet.

V souvislosti s projednáváním odběratelsko-dodavatelských vztahů zde byla vedena diskuse o posílení postavení spotřebitelů a usnesením výborů bylo doporučeno vládě Československé socialistické republiky, aby zabezpečila pro vnitřní trh dodávky zboží v množství, cenové a sortimentní struktuře předchozího roku, pokud to budou obchodní organizace požadovat.

Dále, aby zabezpečila výrobu náhradních dílů po celou dobu životnosti výrobků. Potud tedy doporučení společné schůze výborů pro plán a rozpočet adresované vládě. Podle sdělení zástupců vlády se již v současné době některá z těchto opatření připravují.

Ústavně právní výbory na společné schůzi společně s delegáty ostatních výborů projednaly podrobně legislativní změny a dílčí úpravy, které, jak již řekl poslanec Mušal, neobsahují žádné věcné změny.

Vážené soudružky a soudruzi, seznámila jsem vás s průběhem projednávání předloženého vládního návrhu zákona ve výborech sněmoven. Všechny výbory projednaly vládní návrh pečlivě a doporučily jej jednomyslně ke schválení oběma sněmovnám. Jako společná zpravodajka výboru Sněmovny národů pro plán a rozpočet, výboru ústavně právního a výboru pro hospodářskou politiku navrhuji vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku, schválit ve znění společné zprávy výborů.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslankyni Kaňkové za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že jsme nedostali žádnou přihlášku do diskuse, ptám se vás, zda se někdo hlásí o slovo? /Nikdo./

Ptám se, zda si přeje slovo náměstek hlavního arbitra ČSSR? /Nepřeje./

Přeje si slovo zpravodaj poslanec Mušal? /Nepřeje./ Přeje si slovo zpravodajka poslankyně Kaňková? /Nepřeje./

Můžeme tedy přistoupit k hlasování, pro které podle ustanovení čl. 42 odst. 2 písm. m/ platí zákaz majorizace. Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu, kterých je přítomno 217.

Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku, ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu, nechť zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Vzhledem k tomu, že pro návrh ve Sněmovně lidu hlasovali všichni přítomní poslanci, Sněmovna lidu zákon schválila.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů, a to poslanci zvolení v České socialistické republice, kterých je přítomno 46.

Kdo z těchto poslanců je pro návrh zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Pro návrh hlasovala většina všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, zvolené ve Slovenské socialistické republice, kterých je přítomno 44.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Pro návrh hlasovala většina poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Sněmovna národů zákon schválila.

Vzhledem ke shodným usnesením obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku.

Dalším bodem programu je

12. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži /tisk 64/ a společné zprávy výborů Sněmovny lidu /tisk 48/SL/ a výborů Sněmovny národů /tisk 45/SN/

Návrh zákona má odůvodnit z pověření vlády náměstek hlavního arbitra Československé socialistické republiky Václav Brandejs. Má někdo z poslanců připomínky k tomuto pověření? /Nebyly/.

Dávám slovo náměstku hlavního arbitra Václavu Brandejsovi.

Náměstek hlavního arbitra V. Brandejs:

Vážená soudružko předsedkyně, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci!

Byl jsem pověřen vládou Československé socialistické republiky, abych odůvodnil i vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži.

Není to náhoda, že vláda ČSSR předkládá Federálnímu shromáždění k projednání a ke schválení novelu zákona o hospodářské arbitráži právě v těchto dnech a právě spolu s celým souborem svým politickým obsahem závažných návrhů zákonů.

Rád bych, vážené soudružky a vážení soudruzi, upozornil na dva základní politické momenty, které i tuto novelu právem do tohoto souboru návrhů zákonů vřadí.

Prvním politickým momentem je pouhá skutečnost, že jde o novelu zákona o hospodářské arbitráži. Touto skutečností vláda Československé socialistické republiky chce udělat tečku za pochybnostmi, které byly v roce 1968 kolem postavení a úlohy hospodářské arbitráže v systému státních orgánů v plánovitém řízení našeho hospodářství uměle vyvolávány, zejména v souvislosti s neodpovědnou kampaní kolem postavení podniku. Touto novelou se má tedy znovu obnovit ono původní poslání a postavení orgánů hospodářské arbitráže, které sice nikdy právně změněno nebylo, proti němuž však právě z pozic směřujících proti leninským principům řízení socialistického hospodářství bylo už řečeno.

Druhým neméně významným politickým momentem je skutečnost, že navrhovanou novelou má být také na úseku orgánů hospodářské arbitráže zákonem zabezpečeno federativní uspořádání.

Fakt, že pracovníci arbitráže, ať v Čechách či na Slovensku vždy pracovali jako bratři, že v nejužším kontaktu angažovaně a s plným politickým zaujetím plnili společné úkoly, nic nemění na tom, že je třeba a že je důležité, aby tato činnost byla jako společná ve smyslu ústavního zákona o čs. federaci v čl. 8 a v čl. 24 zakotvena a aby v zákoně našla své vyjádření ve federativním uspořádání.

Při přípravě tohoto federativního uspořádání orgánů hospodářské arbitráže bylo možno již vzít v úvahu všechny zkušenosti získané z dvouletého působení federace a zabezpečit, aby navrhované federativní uspořádání právě proto, že jde o činnost arbitráže převážně na úseku právně ekonomickém, na kterém se využívá právní úpravy jako jednoho z nástrojů realizace jednotné hospodářské politiky státu, aby tedy i toto federativní uspořádání posilovalo integrující úlohu federace na jedné straně, na druhé straně pak v dostatečné míře zabezpečovalo potřebný vliv národních orgánů na činnost orgánů hospodářské arbitráže.

Posílení a integrující vliv je vyjádřen tím, že se zřizuje státní arbitráž ČSSR jako federální orgán, jehož hlavním posláním v jednotné soustavě orgánů hospodářské arbitráže bude zabezpečovat jednotnost judikatury na celém území federace, a aby, využívajíc všech poznatků a zkušeností svých a ostatních orgánů hospodářské arbitráže, připravovala na úseku jí svěřeném pro vládu ČSSR návrhy právních předpisů.