Vážené súdružky, vážení
súdruhovia poslanci, výraznou črtou federálneho
rozpočtu na rok 1971 je posilnenie jeho ekonomickej, funkcie,
najmä v oblasti vzťahov k štátnym rozpočtom
národných republík.
Dochádza k podstatnému zvýšeniu dotácií
z federálneho rozpočtu do rozpočtov národných
republík, a to i z rozpočtu ČSSR. Pritom
došlo nielen k prostému zvýšeniu objemu
dnešných dotácií, ale k stanoveniu nových
druhov dotácií na štátny program technického
rozvoja, novoposkytované budú dotácie z rozpočtu
federácie, vybrané druhy cenových dotácií
a intervencií a prehlbuje sa tiež účelové
financovanie. To je prejavom nielen mechanického zvyšovania
objemu redistribúcie, ale skutočného posilnenia
úlohy federácie, zvýšenia plánovitosti
a hospodárnosti.
Rastie tiež koordinačná funkcia rozpočtu
federácie, ktorý nielen že vecne a metodicky
zlaďuje celú rozpočtovú sústavu
a prepojuje ju v rámci úhrnného finančného
plánu s ostatnými finančnými plánmi,
ale zabezpečuje súčasne podstatný
súlad s úlohami a potrebami štátneho
plánu na budúci rok.
V predkladanom návrhu štátneho rozpočtu
federácie a v súhrne návrhov štátnych
rozpočtov ČSSR na rok 1971 nie sú ešte
premietnuté dôsledky, ktoré vyplynú
zo zmien v pôsobnosti medzi federálnymi a národnými
orgánmi a z prijatia nového zákona o rozpočtových
pravidlách. Tieto zmeny ovplyvnia doterajšiu štruktúru
a objemy jednotlivých štátnych rozpočtov
a bude nutné upraviť ich tak, aby Federálne
zhromaždenie mohlo schváliť upravený štátny
rozpočet ešte v prvej polovici budúceho roku.
Prepracovaním štátnych rozpočtov na
rok 1971 nedôjde k zhoršeniu celoštátneho
rozpočtového zostatku alebo k porušeniu vecných
proporcií a väzieb na štátny plán
ČSSR. Taktiež zostane plne zachovaná jeho záväznosť
a nemení sa jeho náplň pre hospodárske
a rozpočtové organizácie tak vo sfére
ústredných rozpočtov, ako aj vo sfére
rozpočtov národných. Ide o bilančné
zmeny, ktoré majú síce veľký
význam z hľadiska jednotlivých štátnych
rozpočtov, ktoré sa však v podstate nedotknú
vzťahov medzi organizáciami a štátnymi
rozpočtami, ani ďalších vzťahov úhrnného
finančného plánu.
Vzhľadom na to, že princípy nového zákona
o rozpočtových pravidlách budú platiť
od 1. 1. 1971 a že bude treba zabezpečiť financovanie
novovzniknutých federálnych orgánov, navrhuje
federálna vláda, aby bola zmocnená vykonať
nevyhnutné rozpočtové opatrenia do schválenia
upravených štátnych rozpočtov.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, tak návrh štátneho plánu,
ako i návrh štátneho rozpočtu predpokladá
v procese jeho plnenia podstatné zvýšenie náročnosti
na všetkých úsekoch práce. Ide o to,
či sa nám v budúcom roku bude i naďalej
zvyšovať produktivita práce, znižovať
náklady výroby a hlavne upevňovať pracovná
disciplína, zvyšovať kvalita výroby a
výrobkov. To závisí od toho, či dosiahneme
ciele plánu a rozpočtu. Nebolo by nič škodlivejšie,
než spoliehať na automatické pôsobenie
finančných alebo akýchkoľvek iných
nepriamych nástrojov.
Snažili sme sa štátny rozpočet na rok
1971 pripraviť skutočne reálne, aby bol spätý
so štátnym plánom tak, aby pôsobil pri
podpore realizácie jeho zámerov a cieľov, aby
účinne napomáhal pri optimálnom a
proporcionálnom rozvoji národného hospodárstva,
aby účinne zabezpečoval ďalší
rast životnej úrovne československého
ľudu.
Budúci rok je rokom 50. výročia založenia
vedúcej politickej sily našej spoločnosti -
KSČ, ktorá je strojcom a organizátorom našej
socialistickej výstavby. Spomenieme si v ňom na
hrdinské boje celej komunistickej strany a jej najstatočnejších
príslušníkov, ktorí sa postavili proti
buržoázii v čase predmníchovskej republiky,
proti fašizmu v období druhej svetovej vojny, i pri
rozhodnom víťazstve nad reakciou vo februári
1948. Súčasne si znovu pripomenieme, že víťazstvo
socializmu nedosiahneme automaticky, že reakcia a kontrarevolučné
sily využívajú každú príležitosť,
každú našu slabosť, aby zmenili smer vývoja.
Náš ľud po tom všetkom, čo prežil
v roku 1968 a začiatkom roku 1969, si znovu plne uvedomuje,
čo preň, pre socialistickú výstavbu
a pre pokojný život človeka znamená
silná komunistická strana. Uvedomuje si túto
nesmierne dôležitú skutočnosť, a
preto na počesť 50. výročia vzniku KSČ
vyhlasuje cenné záväzky, ktorých splnenie
prispeje k ešte úspešnejšej realizácii
úloh plánu a rozpočtu.
Veľmi pozitívnou črtou iniciatívy pracujúcich
je to, že sa neobmedzuje iba na plnenie kvantitatívnych
ukazovateľov, ale i naplnenie ukazovateľov kvalitatívnych,
na rast produktivity práce, na úspory materiálu,
na zvyšovanie kvality. Úspešné splnenie
plánovaných úloh v budúcom roku vytvorí
predpoklady pre zdar celej piatej päťročnice
a pre ďalší rozvoj našej socialistickej
krajiny. Na tento aktívny prístup vláda ČSSR
nadväzuje a chce ho ďalej rozvíjať. Pritom
účinná a stále sa prehlbujúca
spolupráca s ostatnými krajinami RVHP, najmä
so Sovietskym zväzom, dáva pre rozvoj nášho
národného hospodárstva obrovské možnosti.
V súlade so závermi decembrového plenárneho
zasadnutia ÚV KSČ chceme ešte viac posilňovať
naše priateľstvo so ZSSR, naším bratom a
spojencom.
Záverom by som chcel, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, využiť túto príležitosť
a poďakovať vám za účinnú
spoluprácu a cenné pripomienky pri príprave
navrhovaného štátneho rozpočtu na rok
1971 a v mene vlády ČSSR navrhujem, aby Federálne
zhromaždenie predložený návrh štátneho
rozpočtu na rok 1971 po prerokovaní schválilo.
/Potlesk./
Predseda SN V. Mihálik:
Ďakujem súdruhovi ministrovi Rohlíčkovi
za jeho výklad.
Žiadam, aby spravodajskú správu za výbory
Snemovne ľudu, ktorým bol návrh štátneho
rozpočtu prikázaný na prerokovanie, predniesol
spoločný spravodajca poslanec Ing. Václav
Červený.
Zpravodaj poslanec ing. V. Červený:
Vážené Federální shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci. Letos projednáváme
návrh státního rozpočtu federace na
rok 1971 za zcela jiných ekonomických podmínek,
než tomu bylo v uplynulých letech. Jsme na projednávání
lépe připraveni.
Oba výbory pro plán a rozpočet se zabývaly
do hloubky státním závěrečným
účtem federace za rok 1969. Tehdy mohli členové
výboru konstatovat, že realizace rozpočtu za
rok 1969 byla ještě poznamenána následky
vnitřního rozrušení naší
ekonomiky. V druhém pololetí roku 1969 se však
začaly ukazovat známky konsolidace a obratu k lepšímu.
Zásadní obrat nastal usnesením ÚV
KSČ z letošního ledna. Toto usnesení,
které bylo kladně přijato našimi pracujícími,
vytvořilo atmosféru, jež umožnila podstatně
lépe realizovat rozpočet na tento rok, než
tomu bylo před rokem. Výsledky realizace za tři
čtvrtletí letošního roku s pokladním
přebytkem téměř 17 miliard Kčs
nepochybně vytvářejí i lepší
podmínky pro sestavování a posuzování
státního rozpočtu federace na příští
rok.
Tuto skutečnost předvídaly výbory
již při projednávání rozpočtového
projektu na rok 1971. Připomínky obou výborů
pro plán a rozpočet, které vyplynuly z tohoto
projednávání, zkoumalo federální
ministerstvo financí a bralo je v úvahu.
V listopadu projednaly výbory obou sněmoven jednotlivé
rozpočtové kapitoly. Výbory se nezabývaly
jen čísly rozpočtu, ale spojovaly tato čísla
s kritickými připomínkami k činnosti
resortů. Řada těchto připomínek
je nyní řešena schváleným zákonem
o působnosti federálních ministerstev. Pokud
jde o rozpočtované částky příjmů
a vydání jednotlivých kapitol, výbory
je schválily, takže se mohly stát součástí
státního rozpočtu federace na rok 1971.
Při závěrečném projednávání
rozpočtu federace na rok 1971 oběma výbory
pro plán a rozpočet, byla přednesena připomínka,
týkající se hlavního města
Prahy. Bylo upozorněno, že částka rezervovaná
pro Prahu je postačitelná, ale není kryta
hmotnými prostředky, takže lze pochybovat o
využití rozpočtových prostředků.
Situace v Praze je stále kritická, ač vzhled
města a životní prostředí a úroveň
jeho obyvatel je reprezentací celého státu.
Tak např. bude roku 1971 dokončeno méně
bytů, než tomu je letos. Vláda se sice zabývala
dílčími pražskými problémy,
ale chybí dosud generální plán řešení
všech pražských problémů.
Je nám zřejmé, že změny ve státní
organizaci a nově upravené pravomoci federální
vlády zakotvené v novelizaci zákona o čs.
federaci a zákon o opatřeních v soustavě
federálních ústředních orgánů
a jejich kompetence budou mít vliv na rozpočty některých
resortů. Projednáváme totiž rozpočet
sestavený za dnešní organizace státní
správy. Proto bude třeba rozpočet a hlavně
rozpočtové - jak již bylo zdůrazněno
soudruhem ministrem - vztahy mezi federálním rozpočtem
a rozpočty obou národních republik přepracovat.
Rádi přijímáme ujištění
federálního ministerstva financí, že
příjmy a výdaje všech tří
rozpočtů dohromady nepřekročí
výši uvedenou v návrhu rozpočtu a že
počet pracovníků při převodech
kompetencí z některých národních
orgánů na orgány federální
nepřekročí v zásadě dnešní
stav.
Posílení řídící funkce
plánu má vliv i na povahu a funkci státních
rozpočtů. Poklesem významu plánu v
řízení hospodářství
v nedávné minulosti narůstala samostatnost
rozpočtu, jako ekonomického nástroje řízení.
Oba výbory tuto skutečnost svého času
konstatovaly. Rehabilitace plánu, jako základního
řízení ekonomiky vytváří
jen relativní samostatnost rozpočtu, který
se stává finančně ekonomickým
nástrojem zabezpečujícím plnění
směrnic a úkolů hospodářského
plánu. Přitom není státní rozpočet
jen pasívním vyjádřením plánu,
ale zůstává aktivním ekonomickým
nástrojem řízení. Finanční
politika, jako součást státní hospodářské
politiky, má tedy za úkol zabezpečovat ve
finančním vyjádření hospodářský
plán, tj. plnění jeho záměrů
a směrnic. Pochopitelně se bude vztah mezi plánem
a státním rozpočtem dále rozvíjet.
Uplatnění funkce rozpočtu, jako aktivního
ekonomického nástroje řízení,
je možné jen tehdy, budou-li také plně
uplatňovány podnikové finanční
plány, jejichž význam byl potlačován.
Druhým nutným předpokladem uplatnění
jeho funkce je upevňování finanční
kázně, nezbytné pro plněn povinností
podniků ke státnímu rozpočtu, podle
nedávno schválených daňových
zákonů. Při upevňování
kázně nabývá na významu zvláště
kontrolní funkce ministerstev financí.
Státní rozpočet federace zvýrazňuje
i další jeho funkci, a to posilování
integrace hospodářství v rámci federace.
Jde v zásadě o vztah mezi rozpočtem federace
a rozpočty obou národních republik. Silný
federální rozpočet umožňuje ovlivňovat
rozvoj hospodářství v obou národních
republikách a současně urychlovat hospodářské
vyrovnání mezi ČSR a SSR v rámci hospodářské
integrace celé federace.
Soudruh ministr financí ing. Rohlíček zdůraznil
protiinflační charakter státního rozpočtu,
který nelze vidět jen v jeho přebytku, ale
i v jeho vnitřní struktuře.
Považuji za nutné zmínit se též
o často diskutovaném vztahu mezi státním
rozpočtem a úvěrovým plánem
Státní banky československé. Docházelo
k rozdílným názorům na tento vztah.
Státní banka československá musela
brát v úvahu při sestavování
úvěrového plánu spíše
své bankovně technické komerční
zájmy. Byla k tomu nucena trvalým rozporem mezi
povahou úvěrových zdrojů, které
jsou krátkodobé a jejich úvěrovým
použitím, které je relativně dlouhodobé.
Ministerstvo financí sledovalo celostátní
společenské zájmy a hlavně protiinflační
finanční politiku. Rozpor tedy nebyl v zásadách,
ale ve výši úvěrového plánu
ve vztahu k rozpočtu. Dnes je vztah mezi státním
rozpočtem a úvěrovým plánem
do určité míry vyřešen, neboť
obě instituce jsou odpovědny za plnění
záměrů, směrnic a úkolů
hospodářského plánu. Pokud jde o použití
rozpočtového přebytku je shoda v tom, že
výsledný rozpočtový přebytek
posiluje úvěrový plán. Během
roku jsou však podstatně vyšší pokladní
přebytky na účtě federace u Státní
banky československé a není dosud rozhodnuto,
zda tyto přebytky mohou být použity k posílení
úvěrových možností Státní
banky československé nad plán nebo blokovány
až do konečné státní účetní
uzávěrky.
Je samozřejmé, že předpokladem správné
realizace rozpočtu je také důvěra
občanů v hospodaření státu
a v měnu. Opakuji znovu a říkám to
trvale, že můžeme s potěšením
konstatovat, že růst vkladů u Státní
spořitelny je objektivním dokladem rostoucí
důvěry občanů v měnu. Posílení
funkce měnového plánu, který je zárukou
stabilizace a upevňování měny, bude
tuto důvěru dále upevňovat. Zabezpečení
funkce rozpočtu jako finančně ekonomického
nástroje řízení předpokládá
také soulad mezi hmotnými a hodnotovými procesy
uvnitř našeho hospodářství. To
souvisí se správným sestavením podnikových
finančních plánů a s důchodovou
situací podnikové sféry a znamená
postavit podnikovou sféru na vzájemně srovnatelnou
bázi. Vzniká tak další úkol,
a to řešit oddlužení některých
podniků, které jsou ve svízelné finanční
situaci. Jde o úkol, jehož řešení
vyžaduje individuální přístup
ke každému podniku a hluboké ekonomické
rozbory. Bez tohoto oddlužení by nebylo možno
počítat s relativní důchodovou vyrovnaností.
Federální ministerstvo financí předložilo
členům obou výborů bohatý a
vyčerpávající materiál, obsahující
nejen rozpočet státu. Poslanci mohli posoudit, jak
postupovalo federální ministerstvo financí
při sestavování rozpočtu a jak rozpočet
projednávala vláda. Federální ministerstvo
financí pracovalo na sestavování rozpočtu
souběžně s projednáváním
prováděcího plánu na r. 1971. Z toho
vyplývá, že dnes můžeme konstatovat,
že státní rozpočet je dalším
krokem ke konsolidaci, k upevnění řízení
hospodářství a k jeho efektivnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, státní rozpočet
byl vypracován v souladu s dokumenty ÚV KSČ
o posílení integrující funkce federálního
rozpočtu a jeho vlivu na uskutečnění
záměrů plánu práce v jednotlivých
územních a oborových oblastech.
Plán na rok 1971 vytváří podmínky
pro řešení některých závažných,
avšak dosud plně nevyřešených problémů.
Předseda vlády s. dr. Lubomír Štrougal
poukázal na zasedání ÚV KSČ
zejména na investiční výstavbu. Analyzoval
dosavadní nedostatky a nastínil, jak lze přikročit
k jejich postupnému odstraňování.
Investiční politika vychází z limitování
objemu investiční výstavby. Přesně
se vymezuje rozsah nově zahajovaných akcí
tak, aby plán byl v souladu se stavebními kapacitami
a materiálem. Vláda soustřeďuje pozornost
na přednostní realizaci klíčových
staveb a na zkracování doby výstavby. Investiční
prostředky se důsledněji orientují
na komplexní bytovou výstavbu, na výstavbu
palivoenergetické základny, na výrobu stavebních
hmot a na vybrané rozvojové programy. Z nevýrobních
investic jsou to např. pražské Metro a pražský
železniční uzel.
l když základní formou financování
investic zůstává financování
ze zdrojů vytvořených podnikem, dále
pak bankovní úvěr a nově redistribuce
finančních zdrojů uvnitř výrobně
hospodářských jednotek a mezi nimi, přece
je nutno některé investice dotovat ze státního
rozpočtu. Oba výbory pro plán a rozpočet
neměly námitek proti tomu, aby investice celostátního
nebo celorepublikového významu byly plně
nebo částečně financovány ze
státního rozpočtu.
V roce 1971 dojde ke zvýšení dotací
ze státního rozpočtu a ke snížení
investičních úvěrů. Státní
rozpočet bude financovat dotacemi skoro 37% hodnoty investic.
Toto zvýšení však odpovídá
hospodářskému plánu a jeho prioritám,
zvláště pak vysokému podílu palivoenergetické
základny a prioritních akcí státního
plánu. Úhrnné zvýšení
investičních dotací činí 4,5
mld Kčs.
Musíme také vzít v úvahu, že
financování investic v železniční
dopravě se bude dít převážně
ze státního rozpočtu, jak jsme ostatně
již projednávali při státním
závěrečném účtu za rok
1969.
Na bytovou výstavbu se počítá skoro
15% z prostředků věnovaných na investiční
výstavbu. Při její realizaci nejde o problémy
financí, ale jde o materiálně technické
zásobování a stavební kapacity.
Pokud jde o financování bytové výstavby
a údržby, chtěl bych ještě upozornit,
že by snad bylo třeba zpřesnit politiku národních
výborů, a to účelovým vázáním
u nich rozpočtovaných prostředků,
týkajících se bytové výstavby
a údržby bytového fondu. Tím nechceme
omezovat pravomoc národních výborů,
ale posílit jejich odpovědnost za jim svěřený
úkol.
Důležitý je nový režim čerpání
investičních dotací. Byla odstraněna
automatičnost jejich čerpání a zabráněno
v jejich nesprávném používání.
Objem investičních dotací nebude pravděpodobně
klesat, protože výstavba podle rozvojových
nosných programů a hlavní výstavba
palivoenergetické základny se bude realizovat až
po roce 1971.

