Poslanec Fleyberk: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych jménem klubu poslanců Československé strany socialistické vyjádřil jednoznačnou podporu projednávanému návrhu zákona o pátém pětiletém plánu. Podle našeho přesvědčení ukazuje cestu dalšího zpevnění hospodářské základny a cílevědomého rozvoje naší socialistické vlasti.

Na XIV. sjezdu Komunistické strany Československa řekl ke směrnici k pátému pětiletému plánu soudruh dr. Gustáv Husák: "Vysoké požadavky je třeba klást na to, abychom záměry směrnic proměnili v náročný a přitom reálný pětiletý plán, opřený o podporu a iniciativu pracujících, o vysoký stupeň mobilizace zdrojů a rezerv, o stranický přístup řídících pracovníků."

Návrh zákona o pátém pětiletém plánu, který je Federálnímu shromáždění předkládán, byl zpracován na základě těchto směrnic, přijatých XIV. sjezdem Komunistické strany Československa, k nimž jsme se i my prostřednictvím orgánů Národní fronty vyjádřili. Tímto zákonem, který naprosto reálně vychází z dosavadních výsledků vývoje Československé socialistické republiky od roku 1945, uzavřeme proces v našem národním hospodářství, který od dubna 1969 krok za krokem překonává rozklad principů řízení společnosti a hospodářství, k němuž v letech 1968 - 1969 došlo. Plán a rozpočet se stávají opět základním nástrojem řízení, zajišťujícím koncepční a perspektivní rozvoj československé socialistické společnosti. Zákon o pátém pětiletém plánu při plném respektování nutnosti soustavného udržování souladu mezi tvorbou zdrojů a jejich využitím při celospolečenském rozdělování, správně zdůrazňuje potřebu výrazných strukturálních změn v naší ekonomice jako základu dalšího zdravého vývoje. Jeho splnění posílí materiálně technickou základnu socialismu, upevní socialistické výrobní vztahy, zvýší váhu dělnické třídy ve společnosti, prohloubí mezinárodní socialistickou integraci a upevní tak mezinárodní postavení našeho státu.

Celkový vývoj integrovaných ekonomických svazků mezi státy sdruženými v Radě vzájemné hospodářské pomoci ukazuje, že je již možné přistoupit ke komplexnímu propojení společného úsilí, počínaje vědou a výzkumem, až po spolupráci ve výrobě a odbytu. Současný stupeň ekonomických vztahů, jakým je socialistická ekonomická integrace, znamená logické pokračování těsně a všestranné hospodářské a vědeckotechnické spolupráce bratrských členských zemí RVHP, která se úspěšně uskutečňuje již více než dvacet let. Proto i náš pátý pětiletý plán směřuje k této nové ekonomické perspektivě, představující kvalitativně i kvantitativně velký krok vpřed v současném vývoji vztahů mezi státy tábora míru a socialismu. Naše pětiletka tím, že se opírá o vzájemně koordinované plány se zeměmi RVHP a o dlouhodobé obchodní dohody s těmito bratrskými partnery, je jednou z nejdůležitějších záruk stability našeho hospodářského vývoje v příštích letech.

Pátý pětiletý plán, vedle sledování ryze ekonomických kategorií, jako je rozšiřování výroby a spotřeby, přispívá též k celkovému rozvoji socialistického způsobu života. Velmi oceňujeme, že je kladen neméně silný důraz též na zlepšování celkových podmínek života, na upevňování sociálních jistot, na zvyšování celkové kulturnosti života, na vzrůstající péči o pracovní a životní prostředí, rozvoj kvalifikace a vzdělanosti, společenského uvědomění i posilování morálních stimulů. Poslední opatření v oblasti mezd některých skupin pracujících i zákony sociální povahy jsou důkazem toho, jak vážně a odpovědně jsou tyto cíle chápány.

Jsme si vědomi toho, že pátý pětiletý plán nemůže beze zbytků vyřešit všechny problémy, které před naším národním hospodářstvím stojí. Národohospodářský plán na léta 1971 - 1975 je však reálně koncipován tak, aby jednotlivé rozvojové směry nepředbíhaly dané možnosti a nepřepínaly míry možné mobilizace našich vnitřních rezerv. Je proto v našich silách naplnit náročné cíle pětiletého plánu a překročit je tam, kde je to z hlediska celého našeho národního hospodářství žádoucí a tím vším dosáhnout dalšího podstatného zvýšení životní úrovně širokých vrstev lidu. Dosavadní výsledky plnění prvního roku pětiletky nás k těmto optimistickým závěrům opravňují.

Vážené soudružky a soudruzi, zákon o pátém pětiletém plánu, jehož přípravu sledovala naše veřejnost s velkým zájmem, zasáhne v příštích letech do života každého z nás. Jeho odhlasováním zahajujeme však jen jeho první etapu. Bude záležet na všech vedoucích pracovnících, na celém řídícím hospodářském aparátu, aby dobrou organizací práce a vhodnými ekonomickými nástroji bylo vytvořeno co nejpříznivější pracovní ovzduší pro tvůrce ekonomických hodnot pro dělníky a rolníky, vědecké pracovníky a všechny ostatní pracující, kteří, jak plně věříme, svou iniciativou, pracovní kázní a cílevědomým úsilím promění zákon o pětiletce ve skutečnost.

Proto poslanci Československé strany socialistické podporují předložený návrh zákona o 5. pětiletém plánu a budou pro něj hlasovat.

Předseda FS prof.dr. Hanes: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, teraz prerušíme diskusiu na poludňajšiu prestávku. Po prestávke ako prvý výstupi v rozprave poslanec Miroslav Pastyřík.

Poludňajšia prestávka bude trvať hodinu. Začneme rokovať o 13.30 hod. Prosím o dochvíľnosť.

/Jednání přerušeno ve 12.32 hod./

/Jednání opět zahájeno ve 13.32 hod./

/Předseda FS prof.dr.Hanes předává řízení schůze I. místopředsedkyni FS a předsedkyni SL doc.MUDr. Pennigerové./

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v rozpravě k návrhu zákona o státním pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975. Hovořit bude poslanec Pastyřík Miroslav, připraví se poslanec Rácz.

Poslanec Pastyřík: Soudružky a soudruzi poslanci, v souladu s projednáváním vládního návrhu zákona o státním pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na léta 1971 až 1975 chci ve svém vystoupení obdobně jako zpravodaj poslanec ing.Sloboda vyzvednout a podtrhnout význam rozvíjení komplexní socialistické racionalizace, která přispěla k zajištění a překročení plánovaných úkolů v roce 1970 a také v tomto roce, což pak umožnilo mimo jiné předložit návrhy na zvýšení důchodů starodůchodců a některých nízkých důchodů v sociálním zabezpečení, návrhy na další zlepšení celospolečenské pozice rodinám s dětmi.

Racionalizační úsilí, které se u nás soustřeďovalo hlavně na snižování vlastních výrobních nákladů, v současné době přechází do další fáze - komplexní socialistické racionalizace. Zkušenosti zejména posledního období ukázaly, že jednotlivé oblasti racionalizace spolu ve svém účinku souvisejí tak bezprostředně a navzájem, že při praktické realizaci ji na závodech dělit není možné. A dále, že odpovědnost za řízení racionalizačního úsilí je právě tak komplexní, jako je komplexní vlastní racionalizace.

Z těchto zkušeností a poznání vycházejí "Zásady rozvoje komplexní socialistické racionalizace v ČSSR" přijaté vládou Československé socialistické republiky dne 3. 6. t.r., podle nichž se v současné době pracuje na zásadních dokumentech, ve kterých bude řešen princip jednotnosti řízení socialistické racionalizace s celkovým systémem řízení a plánování našeho národního hospodářství, v nichž bude vytyčen věcný obsah tzv. státních racionalizačních programů, a rozčleněna odpovědnost v řízení komplexní socialistické racionalizace na centrální a podnikové úrovni. Tento postup je v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, v nichž se zdůrazňuje komplexní socialistická racionalizace jako rozhodující metoda plánovitého odhalování a mobilizace rezerv, jako neoddělitelná součást procesu tvorby a plnění státního plánu na všech stupních řízení.

Přes nesporné úspěchy, kterých v této oblasti činnosti bylo dosaženo, zejména v hornictví, strojírenství a hutnictví, nemůžeme být s dosavadními výsledky zdaleka spokojeni. Ve většině podniků chybí dosud vypracovaným racionalizačním programům právě jejich komplexnost. Mnohé z nich jsou navíc též obecné, bez adresného určení odpovědnosti i způsobu a termínu jejich realizace. Právem se poukazuje na nebezpečí, že takto pojatá komplexní socialistická racionalizace by se stala jen módním heslem či frází, bez skutečného reálného obsahu.

Tím by se také vážně oslabil politický charakter komplexní socialistické racionalizace, která může přinést očekávané výsledky jedině tehdy, když se k účasti na jejím uskutečňování podaří získat co nejširší okruh pracujících. Zatím se však právě politické vysvětlování a politická příprava racionalizačních opatření značně podceňuje. Pracující většinou neznají pravý smysl a cíle komplexní socialistické racionalizace a navrhovaná opatření jsou pro ně mnohdy mlhavá a nesrozumitelná.

Komplexně pojatá racionalizační činnost vyžaduje, aby byly ve všech podnicích, ale i na vyšších stupních řízení vypracovány programy komplexní socialistické racionalizace, které mají sloužit jako podklad pro sestavení racionálního plánu a zároveň jsou jedním z hlavních nástrojů realizace plánu.

Spolu s požadavkem na komplexnost klademe také důraz na to, aby se racionalizační činnost rozvíjela v duchu socialistických zásad. Je tomu tak proto, že v naší republice je dělnická třída třídou vládnoucí a všechno co pod vedením KSČ uskutečňujeme v rozvoji naší ekonomiky, děláme ve prospěch pracujících, v zájmu zabezpečení trvalého růstu jejich hmotné a kulturní úrovně.

Společenské vlastnictví výrobních prostředků nám dává široké možnosti rozvíjet komplexní socialistickou racionalizaci plánovitě a na mnohem širší základně, než kdekoliv v kapitalistickém světě, tedy v celém národním hospodářství. V tom je socialistická podstata komplexní racionalizace. Nemáme také prakticky ekonomických ani společenských zábran, abychom učinili člověka středem všeho dění tak, aby se stal nejen hlavním aktivním činitelem racionalizačního procesu, ale také jeho uživatelem. V socialistické společnosti musí platit nekompromisní zásada, že komplexní racionalizaci lze prosadit a uskutečňovat pouze s pracujícími a pro pracující.

Proto je tak politicky důležité, aby při uplatňování komplexní socialistické racionalizace byli pracující přesvědčeni o její síle. Musí být překonány existující nedostatky a objasněny politicko-ekonomické cíle komplexní socialistické racionalizace. Je to první a základní předpoklad rozvoje iniciativy pracujících a vůbec úspěchů celé věci.

V tom je také zásadní rozdíl mezi racionalizací socialistickou a racionalizací v kapitalistických státech. Na Západě je cílem racionalizace divoká a bezohledná honba za maximálním ziskem, za vysokou intenzitu práce bez ohledu na to, zda vůbec pracující člověk vydrží nebo zda přijde o práci. Cílem socialistické racionalizace u nás je stále vyšší uspokojování potřeb obyvatelstva, boj za osvobození od pozůstatků zastaralé dělby práce, ulehčení námahy a dřiny. Nic na tom nemění ani to, že se některé kapitalistické koncerny nebo jednotlivé firmy snaží vytvářet pod pláštíkem pseudohumanismu tzv. bezkonfliktní vztahy na pracovištích, přizpůsobují práci lidem a vědecky zkoumají míru intenzity a duševního vypětí pracujících.

V naší republice nemáme žádných překážek, kromě byrokratického přístupu některých orgánů a funkcionářů, abychom předčili všechny dílčí kapitalistické racionalizační metody a při uplatňování komplexní socialistické racionalizace účelně spojovali hlediska ekonomická s hledisky politickými, sociálními, zdravotními, psychologickými i estetickými, abychom koncepčně změnili technické, technologické, hygienické i sociální podmínky práce. Práce se tak může stát příjemným projevem fyzických i duševních sil člověka a přinést uspokojení a užitek těm, kteří ji vykonávají. V tom tkví i humanizační charakter komplexní socialistické racionalizace, zvýšit u pracujících uspokojování z dobře provedené práce a tím zvýšit i výkony a kvalitu práce. V tom směru mají pro nás neocenitelný význam zkušenosti Svazu sovětských socialistických republik a ostatních socialistických zemí. Ve Svazu sovětských socialistických republik se začala plánovitě rozvíjet a zavádět vědecká organizace práce. Známé jsou vynikající výsledky sovětské školy pro racionalizaci "Naučnája organizácia truda".

Velmi cenné jsou pro nás i zkušenosti Německé demokratické republiky, kde se již v červnu 1966 zabývala konference, kterou svolaly ÚV Jednotné socialistické strany Německa a rada ministrů NDR, otázkami komplexní socialistické racionalizace. Brzy nato vyvrcholila celostátní kampaň pod heslem "Socialistická racionalizace s lidmi a pro lidi". V roce 1967 rada ministrů přijala usnesení, podle něhož se komplexní socialistická racionalizace stala hlavním nástrojem řízení ekonomické politiky při dovršení socialismu v Německé demokratické republice.

Úkol zněl jednoznačně. Při uplatňování komplexní socialistické racionalizace zabezpečit v prvé řadě širokou účast pracujících, zlepšovat pracovní a životní podmínky, zvyšovat kvalifikaci lidí, zapojit pracující do mnohotvárných forem socialistického soutěžení a zlepšovatelského hnutí. Konkrétní úkoly v NDR byly dány rovněž státním s hospodářským orgánům, zejména v oblasti vědeckého studia normování a organizace práce. Tak kupříkladu Státní úřad pro práci a mzdy nesl odpovědnost za rozvíjení studia organizace a normování práce a zevšeobecňování dobrých zkušeností. Státní sekretariát pro vysoké a odborné školy vytvořil na vysokých školách katedry pracovního inženýrství, ekonomie práce, pracovní pedagogie a psychologie práce. Ministerstvo zdravotnictví řešilo problémy rozvoje hygieny práce, pracovního lékařství a fyziologie práce. Podniky byly vedeny k tomu, aby zpracovaly racionalizační koncepce hlavně z toho hlediska, aby byla zajištěna plynulost práce, aby pracovní prostředky byly přizpůsobeny psychickým a fyzickým podmínkám pracujících. Mělo se zabránit monotónnosti práce, zabezpečit humánní prostředí, odstranit zbytečné úrazy a snížit namáhavé práce.

Ekonomické výsledky NDR tak, jak byly hodnoceny na VIII. sjezdu Jednotné socialistické strany Německa v tomto roce, jsou významným a pádným důkazem nastoupené cesty. Za posledních pět let vzrostl národní důchod Německé demokratické republiky o více než 25 % a průmyslová výroba zboží se zvýšila o 37 %. Zvlášť vynikajících výsledků bylo dosaženo v chemickém a elektronickém průmyslu. Reálné příjmy pracujících se zvýšily o více než pětinu. Také u nás jsme nyní vytvořili potřebné předpoklady pro další rozvoj komplexní racionalizace.

Měli bychom rozhodněji jít cestou mobilizace všech existujících rezerv našeho národního hospodářství a dosažení intenzivního stadia jeho rozvoje. Na komplexní racionalizaci bychom měli pohlížet jako na nepřetržitý vývojový proces, orientovat se na postupné cíle, jichž lze dosáhnout během několika let; pro nejbližší období jednoho až dvou let rozvíjet takové směry racionalizace, které nejsou náročné na investice, zvláště tedy racionalizaci práce, zdokonalování organizace výrobního procesu atd. Pro dlouhodobější rozvoj racionalizace je pak nutný věcný program časový, organizační a kádrový, a zejména organizovat a vytvořit ve všech odvětvích vzory, příklady, které by sloužily pro poučení ostatním. Nemůžeme dovolit podceňování socialistické komplexní racionalizace; je v současné době životní nutností pro národní hospodářství, pro všechny pracující.

Pro vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na léta 1971 - 1975 budu hlasovat.

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Pastyříkovi. Hovoří poslanec Rácz.

Poslanec PhDr. Rácz: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, pozorne sme vypočuli výklad súdruha ministra Martinku k päťročnému plánu, vypočuli sme pozorne správu spravodajcov Snemovne ľudu a Snemovne národov a konečne členovia Kultúrnych výborov Federálneho zhromaždenia pred niekoľkými dňami s veľkou pozornosťou vypočuli rozbor súdruha námestníka predsedu Štátnej plánovacej komisie Ing. Vinklárka k tomuto plánu. Po týchto výkladoch a rozboroch sme vzali veľmi disciplinovane a jednomyseľne na vedomie zámery 5. päťročného plánu, ako tieto zámery a zásady vytýčil XIV. zjazd našej strany. Sme si vedomí, že v tejto päťročnici musíme spoločnými silami dosiahnuť, aby náš priemysel bol silný a rentabilný, aby produktivita práce rástla na všetkých úsekoch nášho národného hospodárstva. Sme si vedomí, že zintenzívniť produktivitu práce a rentabilitu hospodárstva v ďalšej etape nášho vývoja je vlasteneckou povinnosťou a že v tejto etape ani jeden podnik, ani jedno pracovisko sa nemôže na päťročnicu dívať z nejakého egoistického rezortného hľadiska. Ani jeden podnik, ani jedno pracovisko sa nemôže tlačiť do popredia s egoistickými rezortnými požiadavkami. Nemôžeme to urobiť ani my, školskí a kultúrni pracovníci. My, členovia Kultúrnych výborov Federálneho zhromaždenia budeme za tento zákon jednomyseľne hlasovať. A pritom ako poslanci týchto výborov by sme radi dali do vienka budúcemu Federálnemu zhromaždeniu niekoľko myšlienok. Myslíme si totiž, že produktivita a rentabilita práce a zvýšenie intenzity práce na každom úseku nášho pracovného života a na každom pracovisku nám budú môcť zabezpečiť a realizovať iba odborní pracovníci, vyškolení a vychovávaní na kvalitných, dobre vybavených školách všetkých stupňov, len vysoko kvalitní vychovávatelia, učitelia a školskí pracovníci. Produktivita práce podľa nášho názoru závisí na každom úseku života od výchovy a tí pracujúci, ktorí nám zabezpečujú plnenie veľkolepých úloh piateho päťročného plánu a ďalších päťročníc, sú v značnom počte a budú ešte vo väčšom počte školení na našich základných, stredných a vysokých školách, na našich učňovských školách a v učňovských zariadeniach. Na našich vysokých školách sa už teraz musia pripraviť budúce mozgové trusty, ktoré budú schopné v našich budúcich päťročniciach pracovného elánu, postupov a pokroku vo vede, vo všetkých teoretických disciplínách, potrebných na uskutočňovanie našich vyšších plánov.