Čtvrtek 7. října 1971

Naša strana a vláda urobili celý rad opatrení v školskom rezorte tak Českej, ako aj Slovenskej socialistickej republiky. Už v minulom školskom roku i v tomto školskom roku urobili intenzívne opatrenia, aby všetci učitelia, vychovávatelia i školskí pracovníci pochopili a osvojili si zásadu, že škola je politické pracovisko a učiteľ na všetkých stupňoch školy je politickým pracovníkom, aby si plne uvedomili, že výchova nie je doplnkom výuky, ale jej obsahom, že výchova k socialistickému vlastenectvu a k proletárskemu internacionalizmu nie je prísada alebo nejaký doplnok, ale obsah školskej práce. Ide o to, aby si všetci učitelia a vychovávatelia uvedomili a pochopili, že modernizácia výuky a výchovy neznamená iba to, aby sme vybavili školy vzornými učebnými pomôckami, ale aby našli modernizáciu vo svojej vlastnej práci, vo vzťahu tejto práce k metodike a didaktike, aby si všetci školskí pracovníci plne uvedomili, že diferenciácia a diferencovaný prístup k žiakom má sledovať jeden cieľ: správny výber, správne usmerňovanie a správne zaradenie žiaka do pracovného procesu.

Záujem a nadanie nie sú totožné pojmy. Tohoročné prijímacie skúšky na výberové a vysoké školy nám ukázali, že to skutočne nie sú totožné pojmy. 300 % záujem o lekárske štúdium neznamená, že máme 300 percent nadaných ľudí pre toto štúdium. Na druhej strane si však musíme uvedomiť i to, že nepotešiteľné výsledky tohoročnej matematickej olympiády nemôžu znamenať, že naše slovenské a české deti sú menej rozumné alebo menej nadané ako ostatné deti v celom svete. A práve tu musíme hľadať metódy, formy a obsah modernizácie.

Okrem týchto opatrení strana a vláda hodnotili i v materiálnej sfére prácu učiteľov, dokumentovali i inými opatreniami starostlivosť o školu a školskú mládež. Boli zvýšené platy vysokoškolských učiteľov. V týchto dňoch pripravujeme usporiadanie platov učiteľov I. a II. cyklu a školských zariadení. Dosť markantne boli zvýšené štipendiá vysokoškolákov a stredoškolákov.

Keby sme teda urobili bilanciu uplynulých rokov a doterajšej našej práce, skutočne sa nemáme za čo hanbiť. Naša súčasná školská sústava je vysoko demokratická. Ak sa podívame len na počet našich mladých ľudí na vysokých a stredných školách, stačí porovnať dve čísla. Teraz máme približne toľko kvalifikovaných vysokoškolských učiteľov, koľko sme mali pred oslobodením vysokoškolákov. Napriek tomu máme i bolestné nedostatky. Ešte stále sme sa nedokázali vyrovnať s našimi havarijnými školami. Stále ešte máme napr. školské budovy, v ktorých nám okresní školskí hygienici už dávno zakázali vyučovať pre technickú alebo pedagogickú havarijnost. Máme školy s pedagogickou havarijnosťou, kde sa učí na smeny, a to nielen na dve, ale dokonca na tri, čo nám ohrozuje kvalitu výuky a výchovy. Žiaľbohu, tieto havarijné nedostatky technického i pedagogického rázu sa nám prevažne prejavujú na našich základných školách a v predškolských výchovných zariadeniach.

Všetci vieme, že výchova nezačína na strednej škole ani v posledných ročníkoch základnej školy, ale v predškolskej výchove v rodine i mimo rodiny a okrem toho na každom pracovisku, na každom úseku nášho politického a spoločenského života. My, školskí pracovníci, pedagógovia sme niekedy veľmi netrpezliví. Chceli by sme silou a mocou zákona hnať na zodpovednosť každého rodiča, ktorý zanedbáva svoje deti, chceli by sme silou mocou zákona niekedy i potrestať každého rodiča, ktorý zanedbáva starostlivosť o duševné a telesné blaho svojho dieťaťa. A my, školáci i neškoláci, poslanci, politickí funkcionári a funkcionári štátnej správy niekedy tiež veľmi ľahko prechádzame tieto problémy tým, že sa odvolávame na malé možnosti tzv. terciárnej sféry. Pritom si však dostatočne neuvedomujeme, že v tejto terciárnej sfére, v oblastiach, ako je školstvo, zdravotníctvo a kultúra sa v rozhodujúcej miere pripravuje a podporuje produktivita i produkcia nášho národného dôchodku.

Vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci, my, poslanci tohto volebného obdobia, sme prežili v minulých rokoch ťažké časy. Museli sme si uvedomiť a vysvetliť našim občanom, našim voličom, že naša malá republika si nemôže dovoliť plánovať a hospodáriť nad svoje sily. Museli sme vysvetliť, že naša malá republika nie je pupkom sveta, že s krásnymi rečami ešte nikto nespasil svet. Na druhej strane sme však museli a musíme ďalej vysvetľovať, že naša republika nie je predsa slabá, bezmocná, a ani v medzinárodnom poňatí nie je svojím významom zanedbateľná. Naopak, je silná a pevná, lebo je neoddeliteľnou súčasťou pevného, silného, veľkého socialistického tábora v čele so Sovietskym zväzom.

Keď sa z tohto zorného uhla podívame na veci, potom naša republika, naša drahá vlasť má predsa len byť pre nás pupkom sveta, lebo tu žijú naše národy a národnostné menšiny, ktoré budujú socialistickú a komunistickú budúcnosť v tejto a budúcich päťročniciach. V tejto päťročnici, ale hlavne v budúcich musíme nájsť možnosti i na to, aby sa naše školstvo stalo skutočne bez pedagogických a technických havarijných problémov pevnou prípravnou človeka, ktorý nám zabezpečuje produktivitu a rentabilitu práce na každom úseku, a to tak v petrochémii, ako i v automobilke a v ostatných továrňach, pretože v petrochémii i v ostatných fabrikách budú pracovať ľudia, ktorí dnes sedia v základných, stredných a vysokých školách, v našich školských zariadeniach, pripravuje ich škola, ošetruje ich a preventívne chráni ich zdravie náš doktor. Títo ľudia sú vychovávaní našou socialistickou kultúrou.

Dovoľte mi preto teraz, keď pomaly odovzdávame štafetu budúcim poslancom Federálneho zhromaždenia budúcim členom Kultúrnych výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov, aby som im zaželal dobrú a úspešnú prácu práve v znamení týchto myšlienok.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Ráczovi. Dále hovoří poslanec Houser, připraví se poslanec Lomský.

Poslanec Houser: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, k projednávanému návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství naší republiky na léta 1971 - 1975 chtěl bych ve stručnosti vyslovit několik poznatků z pohledu výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu, který zejména v létech 1970 - 1971 věnoval problému rozvoje národního hospodářství a vazbám mezi jednotlivými jeho oblastmi značnou pozornost. Především v těch odvětvích československého průmyslu, jejichž problematikou se zabýval. Projednával zejména vývoj zahraničního obchodu a vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik v plnění mezinárodních smluv, úkoly stojící před čs. energetikou, dopravou a spoji.

V poslaneckých průzkumech při projednávání jednotlivých částí státního plánu na příští léta se poslanci výboru zabývali maximálním využitím socialistické integrace i pokud jde o vědeckotechnický rozvoj všech socialistických zemí, zabezpečení růstu produktivity práce právě se zřetelem na řešení našeho tíživého problému pracovních sil. Závěry, které výbor přijal, přispěly ke zkvalitnění příprav 5. pětiletého plánu.

Při komplexním pohledu na plán rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975 se do popředí zájmu staví otázka, jak je zajišťován rovnoměrný rozvoj celého československého průmyslu. Pročítáme-li návrh i komentář k jednotlivým kapitolám, vidíme, že jako cíl si klade v podstatě zabezpečit závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa o trvalém efektivním zvyšování výroby. Zejména je nutno ocenit vysoké mezinárodní přírůstky, avšak musíme neustále vidět mezi nástroji jejich dodržení nezbytnost - dosažení 90 % přírůstku národního důchodu růstem společenské produktivity práce. Protože základem rozvoje výrobních sil je i bude nadále průmysl, musí se stát trvalým středem naší pozornosti. Proto výbor pro průmysl, dopravu a obchod SL věnoval mimo dopravy, energetiky a zahraničního obchodu značnou péči čs. strojírenství, které je základním článkem čs. průmyslu. Jeho další rozvoj a plnění pětiletky ve strojírenských podnicích nám bude garantovat splnění nebo vytvoření podmínek pro plnění úkolů státního plánu v ostatních sektorech národního hospodářství, včetně zemědělství.

Proto bych se chtěl věnovat v další části svého vystoupení zejména čs. strojírenství, jehož návrh pětiletky projednával náš výbor spolu s výborem pro hospodářskou politiku SN na svém posledním zasedání. Čs. strojírenství bude v páté pětiletce tvořit svými výrobky nejvýznamnější platební prostředek pro dovozy ostatních výrobků na spotřebu, i surovin pro výrobu. Proto plnění 5. pětiletého plánu ve strojírenství bude do jisté míry ukazatelem toho, jak se nám daří realizovat plán rozvoje v celém národním hospodářství. V návrhu zákona, v § 3, jsou uvedena čísla, která ukládají zvyšování objemu výroby, kupř. v energetice o 43 %, v chemii o 55 %, v ostatních sektorech průměrně o 26 %, ve strojírenské výrobě o 45 %. Záměry našeho strojírenského průmyslu se orientují zejména na plnění požadavku pro vývoz, čímž je zajišťována směrnice XIV. sjezdu KSČ o rychlejším růstu vývozu před výrobou. Kromě toho je navrhováno plánem zvýšení vývozu do kapitalistických států téměř o 75 %. Je příznačné, že jednu z podstatných položek tohoto vývozu tvoří výrobky zařazené do rozvojových nosných programů. Mimo to vzrostou i dodávky pro vnitřní trh zhruba o 49 %, což je sympatické i proto, že se počítá s rozšířením kapacit výroby dosud úzkoprofilového strojírenského spotřebního zboží.

Závažnou otázkou, která řeší pátou pětiletku ve strojírenství, je počátek realizování výraznějších strukturálních změn přechodem na rozvojové nosné programy. O jak významný úkol jde, svědčí vzrůst výroby u rozvojových nosných programů do roku 1975 o 70 - 80 % a dodávek jejich výrobků na export až dvojnásobně. Rozvojové nosné programy se proto stávají novou významnou částí státních plánů a zajišťují soustřeďování prostředků na ty úseky, kde se rozhoduje o technickém pokroku a ekonomické úrovni naší průmyslové výroby. O péči, kterou rozvojovým nosným programům věnuje federální ministerstvo hutnictví a strojírenství, svědčí i podíl z celkového objemu investic vyčleněný ministerstvem, který činí 44 %. Určitá preference rozvojových nosných programů spojená s rychlejším zaváděním a výrobou numericky řízených strojů, pomáhá řešit to, co naše strojírenství pociťuje zvlášť tíživě, nedostatek pracovních sil. Proto také vybavenost pracovišť moderními základními prostředky je důležitým úkolem strojírenských závodů, vyrábějících obráběcí stroje. Je však skutečností, že přes podporu rozvojových nosných programů je vybavení pracovišť stále v závěsu za skutečnými potřebami a k vyřešení tohoto skluzu se musíme neustále v příštích letech přibližovat.

Federální ministerstvo hutnictví a strojírenství je si plně vědomo svých povinností vůči rozvoji čs. ekonomiky a rozsahu otevřených problémů. Přesto je nutné na některé otázky poukázat. Jde kupř. o velmi napjatou situaci v bilanci pracovních sil, kde v českých zemích je nárůst nulový, na Slovensku nepatrný, a přitom dochází k prudkému růstu exportu a výroby. Tento stav vyžaduje určitá protiopatření. Jedno z nich vidím v intenzívním nástupu na řešení úkolů komplexní socialistické racionalizace v podnicích především rekonstrukcemi závodů, modernizací výroby, zejména činností náročných na pracovní síly /závodová doprava, skladové hospodářství atp./ a to uvážlivým uvolněním prostředků a limitů v investičních akcích strojů nezahrnutých do rozpočtu směrem k nákupu progresívní techniky. Účelné by bylo zvážit dosavadní působení restriktivních opatření na tomto úseku a vyvodit potřebné závěry k urychlení procesu v rozvojových nosných programech. Dále jsou zde náznaky disproporcí v krytí strojírenské výroby z hlediska materiálně technického zásobování. Především v legovaných ocelích, které jsou základním materiálem pro ložiska, motory a vysoce namáhané součásti, kde řešení rekonstrukce kladenské huti v Dříni však začne působit teprve počátkem 6. pětiletky. Dále ve strojírenské metalurgii, to je v odlitcích ze šedé litiny, hliníku a také ve výkovcích. V těchto oborech se však nejedná pouze o kapacitní potíže, je možno říci, že kapacity mnohde jsou, ale vyvstává problém kvalifikovaných sil pro tyto důležité obory.

Pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že učební obory slévač a kovář se staly neatraktivními a počty učňů těchto profesí i v průmyslově exponovaných krajích jsou mizivé a naprosto nedostačující. Na druhé straně zase výstavba závodů strojírenské metalurgie náročných na investiční prostředky, jako jsou například Závody kuličkových ložisek v Jihlavě, které mají pracovní síly, jsou ve výstavbě opožďovány a vzniká značně nepříznivý stupeň rozestavěnosti. Přitom z tohoto závodu by mělo již v této pětiletce vyjít značné množství žádaných přesných zápustkových výkovků pro automobilový průmysl osobních i nákladních vozů a výrobu zemědělských strojů.

Při projednávání páté pětiletky ministerstva zemědělství a výživy ve výboru SN pro zemědělství a výživu bylo konstatováno, že jsou značné disproporce v krytí požadavků čs. zemědělství na mechanizační prostředky. Mechanizace zemědělských prací a její zajištění v tomto sektoru je zvlášť potřebné vzhledem k vysokému věkovému průměru pracovníků v zemědělství.

Čs. strojírenství více než který jiný obor pociťuje nutnost zhromaďnění výrob a účinnější mezinárodní dělby práce. Podporuje proto cestu společných investičních akcí v zemích RVHP. I když je pro ostatní sektory naší ekonomiky právě strojírenský průmysl hlavním dodavatelem zařízení pro investice, musí na druhé straně ostatní partneři zde u nás doma pochopit, že čs. strojírenský průmysl není schopen a nemůže zajišťovat všechny požadavky v celé paletě výrobků, nechceme-li odstoupit od cesty, kterou přijetím zákona o páté pětiletce nastupujeme. Bez dovozu řady výrobků ze socialistických zemí bychom nemohli počítat se zabezpečením zemědělství, chemie, spotřebního průmyslu, dopravy atd. potřebnou technikou. Na druhé straně i čs. strojírenství má nedostatky, především v kvalitě některých výrobků i vyvážených investičních celků, trvají nedostatky ve výrobě náhradních dílů a servisu výrobků; víme, že i v tomto odvětví je ještě mnoho rezerv v pracnosti a materiálových normách výrobků, které je nutno neustále odkrývat. V tom bude mít resort pravděpodobně největší práci spolu s výrobně hospodářskými jednotkami i podniky.

Výbor na závěr projednávání pětiletky s federálním ministerstvem hutnictví a strojírenství ocenil organizátorskou práci ministerstva, ale je toho názoru, že zabezpečení úkolů páté pětiletky v oblasti strojírenství vyžaduje součinnosti a pomoci ostatních centrálních orgánů a národních výborů.

Jen za těchto předpokladů se mohou vytvořit reálné podmínky pro plnění základních úkolů rozvoje hutnictví a strojírenství v souladu s potřebami národního hospodářství.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod SL posoudil návrh státního plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975 a konstatoval, že tvoří ve formě navrhovaného zákona podklad, na kterém je možno solidně budovat rozvoj čs. socialistické společnosti a zajišťování soustavného růstu životního standardu pracujících. Jsme si také vědomi toho, co se ukázalo při projednávání hlavních odvětví čs. průmyslu ve výboru, že ještě zůstávají v plánu pětiletky některá místa, která si zaslouží trvalou pozornost, aby některé disproporce byly upraveny včas a tak, aby nemohlo dojít k narušení proporcionálního plánovitého vývoje našeho národního hospodářství.

Výbor konstatoval, že značná část v plnění rozhodujících článků 5. pětiletky leží v oblasti strojírenství, energetiky, dopravy i zahraničního obchodu a že i v dalším období je nezbytné věnovat kontrole plnění 5. pětiletky soustavnou a hlubokou pozornost, analyzovat problémy a hledat v nich východisko zejména soustavným rozvojem nosných programů a mezinárodní spoluprací v rámci socialistické integrace.

Zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na léta 1971 - 1975 je přes některé dosud živé problémy předpokladem dalšího úspěšného rozvoje čs. ekonomiky. Doporučuji proto v souladu se závěry výboru pro průmysl, dopravu a obchod SL, aby zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na léta 1971 - 1975 byl schválen.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Houserovi. Hovoří poslanec Lomský a připraví se poslanec Kalkus.

Poslanec ing. Lomský: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrh zákona o 5. pětiletém plánu vyžaduje velmi uvážlivě hospodařit s plánovanými investicemi a soustředit je do hlavních rozvojových oblastí.

Při diskusi o plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975 v kulturních výborech FS poslanci uvítali skutečnost, že prostředky v oblasti kultury jsou především soustředěny tam, kde z hlediska celého státu přinesou prokazatelně nejvyšší efekt. Především hromadné sdělovací prostředky, televize a rozhlas jsou tou oblastí, která nejen podstatně ovlivňuje konsolidaci a působí k objasňování politiky strany a státu, ale jsou i takovým kulturně politickým zařízením, na jehož zkvalitnění se vzhledem k jejich velkému rozšíření podílí skoro každý občan, ať sídlí kdekoliv v této zemi. Avšak i rozvoj či zaostávání v této oblasti ve srovnání s ostatními evropskými státy denně působí na vědomí lidí, neboť je jedním z ukazatelů, který dokumentuje technickou i životní úroveň našeho socialistického státu.

Je radostné konstatovat, že jsme se mohli přesvědčit o tom, jak díky zásahu nejvyšších stranických a státních orgánů se začíná hýbat z místa výstavba televizního centra na Kavčích horách, které už stavíme od roku 1962. Pevně věříme, že v 5. pětiletém plánu bude rychleji postupovat výstavba sítě druhého televizního programu, v jehož rámci má být zajištěno vysílání barevné televize. To umožní poslech na větší části našeho území, zvláště v pohraničí, z Německé spolkové republiky a Rakouska. Zatím však opožďování příprav barevné televize v naší republice stále prohlubuje zaostávání za sousedními zeměmi.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP