I když tato propopulační opatření, zejména též novela zákoníku práce, kterou se prodloužila další neplacená mateřská dovolená až do 2 let věku dítěte, i zákon o mateřském příspěvku, působí poměrně krátkou dobu, přispěla ke zlepšení populačního klimatu v ČSSR a příznivějšímu vývoji porodnosti v posledních 2 letech. Výrazného pokroku však dosaženo nebylo. Otázku zlepšení populace nelze totiž samozřejmě zužovat jen na tyto zákonné úpravy. Působí zde celá řada dalších faktorů, které vývoj populace u nás výrazně ovlivňují, jako např. zaměstnanost žen, bytová otázka, sociálně ekonomická situace rodin s více dětmi, výchova k uvědomělému rodičovství atd.

Bylo tedy bezpodmínečně nutno přistoupit k prohloubení dosavadních opatření, což se děje předkládaným vládním návrhem zákona. Nová úprava mateřského příspěvku podstatně rozšiřuje okruh žen, kterým bude mateřský příspěvek náležet, a prodlužuje dobu vyplácení. Je však nutné zdůraznit, že tato okolnost přináší nutnost zavedení další nové podmínky zajišťující kvalitu péče o děti, tj. aby děti byly řádně vychovávány. Proto nová úprava vyžaduje, aby žena řádně pečovala o tělesné a duševní zdraví a výchovu všech dětí a aby se v době těhotenství podrobovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních. Dále by nebylo v souladu s účelem mateřského příspěvku, kdyby byl poskytován i ženám, jejichž způsob života je v rozporu se zásadami života občana socialistické společnosti a které tím ohrožují vývoj a výchovu dítěte nebo dětí.

Prakticky se tedy dnes může zaměstnaná žena, které se narodí druhé nebo další dítě, rozhodnout o péči pro děti v rodině místo výkonu zaměstnání, přičemž jednak dostane mateřský příspěvek až do dvou let věku novorozeného dítěte a jednak organizace, k níž je v pracovním poměru, je povinna dát jí na celou tuto dobu další mateřskou dovolenou při zajištění nároku na její původní pracovní zařazení po skončení této mateřské dovolené.

Klub poslanců Československé strany lidové, který se vždy velmi živě, vážně a odpovědně zabýval sociálními problémy naší společnosti, vyslovuje jednoznačně plnou podporu předkládanému návrhu zákona o mateřském příspěvku v přesvědčení, že mateřství je nejčestnějším úkolem socialistické ženy a je proto třeba dát mu vše, co současný hospodářský a politický vývoj našeho státu dovoluje, u vědomí, že další opatření v oblasti sociální politiky, s jejichž realizací se v dohledné budoucnosti počítá, jsou vytýčena ve směrnicích k pátému pětiletému plánu.

Předseda SN Mihálik: Ďakujem poslankyni Dutkovej. Pýtam sa, či sa ešte niekto hlási do rozpravy. /Nikdo se nehlásil./ Uzavieram preto rozpravu a pýtam sa súdruha ministra Štancľa, či si želá predniesť záverečné slovo. /Nepřeje si./

Pýtam sa spravodajcov poslanca Ungráda a poslankyne Kubešovej, či si prajú záverečné slovo. /Nepřejí./

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu, pre ktoré platí podľa ústavného zákona o československej federácii zákaz majorizácie.

Prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu, ktorých je prítomných 186.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom zákona o materskom príspevku v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Konštatujem, že Snemovňa ľudu prijala zákon jednomyseľne.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike, ktorých je prítomných 45.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom zákona o materskom príspevku v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Konštatujem, že s návrhom zákona vyslovili súhlas všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike, ktorých je prítomných 42.

Kto z poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike súhlasí s návrhom zákona o materskom príspevku v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

S návrhom vyslovili súhlas všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike. Snemovňa národov teda jednomyseľne schválila zákon o materskom príspevku.

Vzhľadom na to, že Snemovňa ľudu a Snemovňa národov prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo zákon o materskom príspevku. /Potlesk./

Vážené súdružky, vážení súdruhovia v súvislosti s predloženým návrhom zákona o zvýšení dôchodkov starodôchodcov a niektorých nízkych dôchodkov v sociálnom zabezpečení a zákona o materskom príspevku požiadala vláda Československej socialistickej republiky o súhlas, aby sa na úhradu výdavkov spojených v roku 1971 so zvýšením dôchodkov starodôchodcov a niektorých nízkych dôchodkov v sociálnom zabezpečení a na úhradu nákladov, ktoré budú v tom istom roku vynaložené na zlepšenie populačného vývoja, mohol použiť prebytok štátneho rozpočtu československej federácie na rok 1971, pokiaľ tieto výdavky a náklady nebudú uhradené zo schválených štátnych rozpočtov republík na tento rok.

Príslušné výbory oboch snemovní prerokovali túto žiadosť na svojich schôdzkach v septembri tohto roku. Snemovniam predkladajú na prerokovanie spoločnú správu Ústavnoprávneho výboru, Výboru pre sociálnu politiku a Výboru pre plán a rozpočet Snemovne ľudu /snemová tlač 63/ a Ústavnoprávneho výboru, Výboru pre sociálnu politiku a Výboru pre plán a rozpočet Snemovne národov /snemová tlač 60/.

Spravodajcovia k zákonu o materskom príspevku už odporučili snemovniam vyhovieť žiadosti vlády.

Praje si k tomuto problému niekto z poslancov oboch snemovní slovo? /Ne./

Pristúpime k hlasovaniu podľa článku 40 ústavného zákona o československej federácii.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s predloženým návrhom uznesenia v znení spoločnej správy, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Ne./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Ne./ Ďakujem.

Za návrh uznesenia hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne národov.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia v znení spoločnej správy výborov, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Je niekto proti? /Nikdo./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./ Ďakujem.

Aj všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu súhlasia s predloženým návrhom uznesenia.

Konštatujem, že obe snemovne prijali zhodné uznesenie k návrhu v snemovej tlači Snemovne národov č. 60 a v snemovej tlači Snemovne ľudu č. 63.

Teraz prerokujeme

Návrh zákona odôvodní za vládu Československej socialistickej republiky minister vnútra Ing. Radko Kaska CSc.

Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr vnitra ČSSR ing. Kaska, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, nedílnou součástí bezpečnosti a obranyschopnosti každého vyspělého státu je ochrana skutečností tvořících předmět státního tajemství.

Také u nás se v průběhu formování socialistického státu postupně vytvářel systém ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství: po právní stránce byl tvořen jen na úrovni usnesení vlády. Základní principy tohoto systému se v praxi osvědčily. Měl však jednu velkou slabinu: nedostatečnou obecnou právní závaznost stanovených omezení a povinností, a to jak pro osoby určené ke styku se státním tajemstvím tak i pro ostatní občany. Toho využily antisocialistické síly při svém nástupu v roce 1968, a tak došlo během velmi krátké doby na úseku ochrany státního i služebního tajemství k vážnému oslabení kázně, principu osobní odpovědnosti a v důsledku toho i k velmi častému porušování povinnosti mlčenlivosti. V tomto ohledu nelze přehlédnout ani snahu pravicových sil zpochybnit princip utajování, jako by se jím narušovaly zásady demokratismu. Následek se pak projevil v masovém úniku utajovaných skutečností, a to jak politického a vojenského, tak i ekonomického charakteru. O některých konkrétních případech se můžete přesvědčit přímo zde na výstavce. Ke zlepšení má přispět předložený vládní návrh, který při využití všech pozitivních zkušeností z minulosti řeší problematiku ochrany státního tajemství formou zákona.

Pro účinnou ochranu státního tajemství je nezbytné přesně vymezit, co je předmětem utajení, a současně dbát, aby počet utajovaných skutečností byl co nejmenší. Tím lépe lze pak dbát o dodržování státního či služebního tajemství.

Způsob vymezení předmětu státního tajemství formou seznamů vychází z dosavadní praxe. Vláda ČSSR určí tzv. základní skutečnosti tvořící předmět státního tajemství. Jejich význam spočívá v tom, aby každému občanu - bez ohledu na to, zda je či není osobou určenou ke styku se státním tajemstvím - bylo zřejmé, které základní údaje a hodnoty naše společnost chrání. Za tím účelem bude seznam základních skutečností vydán jako nařízení vlády ČSSR publikované ve Sbírce zákonů.