Zkušenosti jednoznačně potvrzují, že tam, kde vedoucí organizace věnuje trvalou pozornost zachovávání státního tajemství, tam je účinně chráněno a nedochází k jeho úniku.

Tato zkušenost je vyjádřena v návrhu zákona, a to tak, že se v něm stanoví odpovědnost vedoucích všech orgánů a organizací za ochranu státního tajemství. Těmito orgány a organizacemi se rozumí všechny typy a druhy organizací. tj. především státní, družstevní a společenské organizace. Z toho plyne, že ve společenských, a tedy i v politických organizacích - pokud při své činnosti přicházejí do styku se státním tajemstvím - jsou povinni jejich vedoucí zabezpečit náležitou ochranu včetně všech opatření zakotvených v zákoně. Je nutné si uvědomit, že státní tajemství zůstává tajemstvím bez ohledu na to, v jakém prostředí se s ním pracuje.

Vedle odpovědnosti vedoucích organizací je v zákoně zakotvena povinnost chránit státní tajemství pro každého, kdo se s ním seznámí, i když ke styku s ním nebyl určen. Pro tyto případy je této osobě uložena povinnost mlčenlivosti a případně i povinnost odevzdat bezprostředně předměty obsahující státní tajemství nejbližším orgánům Sboru národní bezpečnosti nebo jiným státním orgánům. Touto úpravou je sledován záměr podchytit i ty případy, k nimž by sice nemělo docházet, ale které se stávají a jež nelze vyloučit ani v budoucnu.

Důležitou stránkou systému ochrany je zásada, podle níž se může se státním tajemstvím seznamovat pouze osoba, která splňuje stanovené předpoklady. Těmito předpoklady jsou politické, pracovní a charakterové vlastnosti. Vyjadřuje se v tom zájem socialistického státu svěřovat svá tajemství jen těm občanům, jejichž politické postoje a vztahy k základům socialistického společenského a státního zařízení jsou předpokladem důsledného chránění zájmů naší společnosti.

V zájmu odstranění nejasností, které se vyskytovaly při dosavadní úpravě, byly v zákoně přesně stanoveny povinnosti a omezení osob určených pro styk se státním tajemstvím.

Zvláštní podmínky pro ochranu státního tajemství jsou stanoveny pro zařízení na obranu vlasti. Opatření v této oblasti přesahují rámec opatření přijatých k ochraně státního tajemství v ostatních orgánech a organizacích. Týkají se zejména vstupu a zaměstnávání v těchto objektech. Tato speciální úprava již existuje. Nové je to, že se jí dostává obecně závazné právní normy.

Poprvé v navrhovaném zákoně jsou též stanoveny zásady platné pro fotografování, filmování, zakreslování apod. V podstatě se vychází z toho, že tato činnost je generelně dovolena, a pouze u taxativně uvedených objektů dovolena není. V odůvodněných případech je však možno i u těchto objektů fotografování povolit.

Dosavadní úprava nebyla na patřičné úrovni. Vznikaly různé, někdy i značně komplikované a konfliktní situace, jež nebylo možno v souladu se zájmy republiky podle jasných předpisů jednoznačně řešit. Náš nepřítel toho zneužíval pro své záměry. Nová úprava je formulována proto zcela jednoznačně a přesně. Domníváme se, že to bude účinné a republice prospěšné.

Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi vyslovit názor, že zákon o ochraně státního tajemství bude představovat pozitivní prvek v čs. legislativě. Jeho přijetím a zejména stanovením základních zásad, práv a povinností subjektů právních vztahů se vytvářejí předpoklady pro vybudování systému ochrany státního tajemství v naší republice. Zákon současně stanoví, že principy systému ochrany státního tajemství platí i pro ochranu hospodářského a služebního tajemství. Jejich bližší úpravu svěřuje nařízení vlády ČSSR.

Přitom je třeba mít neustále na zřeteli, že hlavní dopad zákona i působení systému ochrany státního tajemství směřuje především do oblasti prevence. Každý čestný občan naší socialistické vlasti musí mít zájem na tom, aby bylo zabráněno úniku státního tajemství. Vždyť jeho únik znamená nejen značná rizika pro zabezpečování šťastného, spokojeného mírového života nás všech, ale může mít i nemalý vliv na hmotné a finanční postavení státu, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Ani ty nejtvrdší represivní zákroky nenahradí ztráty způsobené vyzrazováním utajovaných skutečností.

Budeme proto usilovat o to, aby ve vědomí našich občanů se ochrana státního tajemství stala věcí socialistického uvědomění a vlastenectví. Nechceme přitom vyvolávat žádnou hysterii, jaké jsme v těchto dnech svědky v Anglii, jakož i jejího narůstání v dalších kapitalistických státech. Jde nám o ochranu spravedlivých zájmů naší společnosti jako celku i práv a výsledků práce každého našeho občana.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jsme přesvědčeni, že se nám podaří za pomoci všech poctivě smýšlejících občanů tohoto státu uvést zákon do každodenní praxe a tím posílit bezpečnost a obranyschopnost naší socialistické vlasti.

Jménem vlády ČSSR doporučuji Federálnímu shromáždění návrh zákona o ochraně státního tajemství, doplněný podle připomínek obsažených ve společné zprávě výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, ke schválení.

Předseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi ministrovi Kaskovi za výklad k navrhovanému zákonu.

Správu výborov Snemovne národov, ktorým bol návrh zákona pridelený na prerokovanie, prednesie teraz spoločný spravodajca súdruh Ing. Albert Košťál.

Zpravodaj poslanec ing. Košťál: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, Brannému a bezpečnostnému výboru a Ústavnoprávnemu výboru Snemovne národov pridelila snemovňa na prerokovanie návrh zákona o ochrane štátneho tajomstva. Prerokovanie bolo uskutočnené na spoločných schôdzkach s výbormi Snemovne ľudu. Vopred treba uviesť, že ide o jeden zo zákonov, ku ktorému boli včas vopred predložené zásady, takže mohol byť veľmi pozorne posúdený už v priebehu prípravy i odbornými expertmi.

Príprava tohto návrhu zákona a jeho predloženie najvyššiemu zákonodarnému zboru ČSSR bola vec veľmi potrebná, zvlášť s prihliadnutím na uvoľnenie štátnej a spoločenskej disciplíny v minulých rokoch. Takto vec chápu oba výbory a predpokladajú, že zákon značnou mierou pomôže odstraňovať vlažný a nedôsledný prístup k otázkam utajovania dôležitých skutočností a ich úniku, ktorý mimoriadne vážne poškodzuje záujmy nášho štátu vo všetkých oblastiach: politickej, hospodárskej, brannej a bezpečnostnej a pod. Prijatím zákona odpadne nebezpečie, nejednotnosť, ba často aj ľahkomyseľnosť vysvetľovať si po svojom, čo treba utajovať a čo môže byť a v akom rozsahu manipulované bežne. Treba si v tejto súvislosti pripomenúť trpké skúsenosti z rokov 1968 a 1969, keď sa v hromadných oznamovacích prostriedkov verejne hovorilo o skutočnostiach, ktoré každý štát starostlivo utajuje, keď mnohé štátne tajomstvá boli tak vydané nepriateľovi a keď bola dezorientovaná verejnosť: žiaľbohu k tomuto stavu prispelo aj vystupovanie niektorých bývalých vysokých funkcionárov.

Preto naše výbory privítali predlohu zákona ako dôležitý normalizačný akt v oblasti zabezpečenia obrany a bezpečnosti našej socialistickej vlasti a v širšom poňatí aj celého socialistického spoločenstva.

Už pri prerokúvaní zásad zákona uplatnili poslanci svoje stanoviská, z ktorých okrem iného jednoznačne vyznela požiadavka pokryť širšiu oblasť utajovaných skutočností, než predpokladali zásady, a to ochranu služobného a hospodárskeho tajomstva. Orgány Federálneho ministerstva vnútra túto pripomienku akceptovali a v predkladanom vládnom návrhu zákona sa vhodne dopĺňa § 1. Takisto ďalšie opodstatnené pripomienky boli prijaté a v ich zmysle i podľa návrhov odbornej expertízy boli doplnené alebo upravené príslušné ustanovenia v paragrafovanom znení.

Ukazuje sa, že v ozbrojených silách sú určité odchýlky od znenia návrhu zákona. Konkrétne sa to týka ciest nositeľov štátneho tajomstva do zahraničia, kde je ustanovené v § 16, že až po troch rokoch od ukončenia zoznamovania sa so štátnym tajomstvom smie príslušná osoba trvale opustiť ČSSR. Ozbrojené sily vzhľadom na vlastnú veľmi citlivú špecifiku určili pre svojich príslušníkov lehotu 5 rokov.

Prejavil sa aj názor, že v návrhu zákona by mal byť vyjadrený tiež konkrétny trestný postih pri porušení príslušných zákonných ustanovení. To však rieši samostatne Trestný zákonník, hoci treba v tejto súvislosti konštatovať, že nie tak, ako by bolo žiadúce z hľadiska spoločenského dosahu a ako sú uvedené skúsenosti z ostatných socialistických štátov. Bolo by žiadúce tento problém osobitne prehodnotiť. Preto poslanci odporučili Federálnemu ministerstvu vnútra, aby pri návrhoch úprav a novely Trestného zákonníka boli uvedené okolnosti pozorne zvážené a aby sa rátalo s možnosťami zapracovania prednesených pripomienok.

Taktiež úvaha o riešení pasových záležitostí týmto zákonom sa ukázala nesprávna, hoci sa potreba novej zákonnej normy ukazuje tiež aktuálna. Nesporne treba zaviesť poriadok do ciest do zahraničia z politických a spoločenských aspektov a tomu podriadiť aj celý systém, ktorý sa v tomto čase pripravuje.

Poslanci tiež konštatovali, že sa k problematike ochrany štátneho tajomstva pristúpilo trochu oneskorene, a konštatovali aj to, že by zrejme bolo veľmi účelné mať zákon už skôr, a tak predísť úniku niektorých dôležitých utajovaných skutočností, ktoré takto vyzneli v neprospech nášho štátu a našej socialistickej spoločnosti.

Výbory, ktoré o návrhu rokovali, plne pochopili jeho politický i spoločenský význam a dotazy vznesené v rozpravách alebo pripomienky smerovali bez výnimky k jeho podpore, k overovaniu, či rieši problémy v plnom rozsahu. Nebolo jedinej pochybnosti o spoločenskej potrebe opatrení vyplývajúcich z návrhu. Súhlasne bolo prijaté ubezpečenie vedúcich pracovníkov Federálneho ministerstva vnútra, že realizácia opatrení zákona nebude vyžadovať žiadne finančné náklady, pretože bolo s nimi počítané v rezortoch, orgánoch i organizáciách už v roku 1964. Tam, kde sa ustanovenia o zriadení zvláštnych oddelení nedodržali, kde sa obchádzali a pracovné sily i mzdové fondy sa určovali pre iné účely, tam bude potrebné, aby si každý rezort, podnik alebo závod urobil poriadok sám vo vlastnej kompetencii. Výbory boli tiež ubezpečené, že vykonávacie pokyny k zákonu sú už pripravené. Súčasne mi dovoľte konštatovať, že výbory kladne hodnotili zodpovedný a starostlivý prístup orgánov Federálneho ministerstva vnútra k príprave novej, tak potrebnej a účelnej zákonnej normy.

Branný a bezpečnostný výbor a Ústanovnoprávny výbor prerokovali vládny návrh zákona o ochrane štátneho tajomstva a po vysvetleniach predstaviteľov Federálneho ministerstva vnútra došli k názoru, že doplnený návrh o pripomienky poslancov a upresnenia odporučené odbornou expertízou, ktoré sú primerané, pokrýva celú problematiku. Zákon o ochrane štátneho tajomstva je jednou z nevyhnutných podmienok zabezpečovania ochrany nášho štátu a socialistickej spoločnosti, pôsobí v ich prospech, a preto výbory jednomyseľne odporúčajú plénu snemovní vládny návrh zákona o ochrane štátneho tajomstva schváliť so zmenami uvedenými v spoločnej správe Ústavnoprávnych výborov, Branných a bezpečnostných výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov /tlač 54/SN a 57/SĽ/.

Předseda SN Mihálik: Ďakujem poslancovi Košťálovi. Za výbory Snemovne ľudu, ktorým bol návrh zákona pridelený na prerokovanie, prednesie správu ich spoločný spravodajca súdruh poslanec Jozef Čáp.

Zpravodaj poslanec Čáp: Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, ve svém krátkém vystoupení chtěl bych se pozastavit u jediného aspektu návrhu zákona o ochraně státního tajemství, který byl rovněž uplatněn při projednávání na společných schůzích výborů branných a bezpečnostních a ústavně právních. Objevila se připomínka, zda zákon neplní pouze represívní funkci. Prvořadou je přece vždy činnost preventivní, která předchází trestné činnosti.

Poslanci našich výborů po rozpravě a vysvětlení soudí, že samotný zákon je třeba chápat jako preventivní opatření. Jeho cílem je působit na naše občany přes jednotlivá opatření, která jsou v této sféře prováděna. Zákon je pak souborné vyjádření těchto opatření. Základním úkolem zákona je zabránit úniku státního tajemství. To však nelze chápat pouze administrativně, ale v plné souvislosti se všemi politickými a ideologickými komponenty. Úspěch závisí ve značné míře na politickém vztahu občanů k zákonu, na odpovědnosti každého občana a jeho vztahu k tomuto státu, na socialistické uvědomělosti a vyspělosti. Všechny tyto komponenty bereme v úvahu při výchově našeho občana a vyvíjíme snahu je upevňovat a prohlubovat. Zákon jistě všechno nevyřeší. Ani orgány ministerstva vnitra nemohou vyřešit vše.

Již v zákoně je stanoveno, který okruh osob se může seznamovat s utajovanými skutečnostmi, jsou prověřovány seznamy nositelů státního tajemství, a to samo je také prevencí. Prevencí se musí stát soustavná péče vedoucích funkcionářů orgánů a organizací, kde se pracuje se skutečnostmi tvořícími státní, služební nebo hospodářské tajemství, výchova příslušných pracovníků a dodržování zákonných norem. To je velice důležitá politická práce.

Domníváme se proto, že zákon neopomíjí otázky prevence, ale sám o sobě plní tuto funkci, počítá s ní a také ji vyžaduje plnit.

Vážení poslanci, stanovisko branného a bezpečnostního výboru a ústavně právního výboru Sněmovny národů plně podporují výbory - branný a bezpečnostní a ústavně právní Sněmovny lidu a doporučují plénu Federálního shromáždění návrh zákona schválit se změnami, které jsou navrženy v textovém vyjádření. Děkuji vám za pozornost.