Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji. Slovo má poslanec František Vaculík.

Posl. F. Vaculík: Vážení soudruzi poslanci a poslankyně. Po vyslechnutí programového prohlášení vlády je třeba říci, že toto prohlášení jasně charakterizuje rysy politiky uplatňované v našem státě od dubna 1969.

Oceňuji tu skutečnost, že programové prohlášení vlády orientuje všechny hospodářské orgány, národní výbory na důsledné plnění pětiletého plánu, na zvyšování efektivnosti, náročnosti a odpovědnosti.

Významné je i to, že vládní prohlášení zdůrazňuje i tu skutečnost, že národní výbory v nadcházející etapě mají podstatně zvýšit vliv na komplexní rozvoj územních celků a optimální uspořádání jejich vztahů k centrálnímu řízení a zvýšení úrovně řídící práce v oblastech, které jsou národním výborům vlastní.

Dovolte mi, abych při této příležitosti řekl několik slov k těm částem vládního prohlášení, kde se hovoří o dalším rozvoji hl. m. Prahy.

XIV. sjezd KSČ potvrdil ve svých závěrech důležitost řešení klíčových otázek dalšího rozvoje hl. m. Prahy a určil, které problémy je třeba v Praze řešit.

Jeho usnesení bylo i výsledkem podrobných rozborů a projednávání, mezi nimiž mělo významné místo i společné zasedání předsednictva ČNR s radou NV hl. m. Prahy v dubnu t. r.

V usnesení z dubna 1971 ČNR konstatovala, že urychlení nezbytné přestavby hl. m. Prahy je nutné pro řešení základních problémů Prahy, pro pozitivní vývoj československé ekonomiky a kulturně-společenského života země a má značný význam mezinárodně politický. Usnesení bylo významnou podporou úsilí NVP o dosažení konkrétních řešení. Důležitým faktem byla skutečnost, že v tomto usnesení byly vytyčeny i směry, na které bude nutno řešení pražské problematiky dlouhodobě i v nejbližším pětiletí zaměřit. Obdobně i česká vláda věnuje Praze mimořádnou pomoc, o čemž svědčí i dnešní programové prohlášení.

Za tuto podporu bych chtěl dnes jménem rady NVP České národní radě i české vládě a jejímu předsedovi upřímně poděkovat.

Současně považuji za vhodné a účelné informovat vás, soudružky poslankyně a poslanci, jakým způsobem jsou závěry XIV. sjezdu KSČ k otázkám Prahy zajištěny v pětiletce, i o tom, s jakými těžkostmi a překážkami se zatím musíme potýkat. To chci říci proto, že jste většinou noví a pochopitelně se setkáváte denně s problematikou Prahy, a proto bych jen ve stručnosti chtěl na některé otázky upozornit.

Pátá pětiletka představuje v hl. m. Praze úkoly rozvoje, přestavby a výstavby, jejichž rozsah a náročnost nemá v minulosti bez nadsázky obdoby.

Především jde o řešení problémů, na něž se zaměřila pozornost usnesení XIV. sjezdu KSČ. Jsou to zejména otázky bytové výstavby, dopravy a služeb poskytovaných obyvatelstvu.

Závěry XIV. sjezdu také současně ukázaly, že vyjíti vstříc požadavkům a potřebám není v souladu se současnými možnostmi naší ekonomiky. Proto jsme při sestavě páté pětiletky na všech úsecích hospodářství bedlivě vážili, jak zdrojů a prostředků určených k rozvoji hl. m. Prahy optimálně využít.

Rozsah investiční výstavby hl. m. Prahy, včetně úkolů v oblasti údržby, představuje podle směrnic vlády v samotném hospodářství NVP objem stavebních investičních prací, včetně metra, asi 21 mld Kčs. Na hospodářství ostatních ústředních investorů na území hl. m. Prahy vláda rozepsala ve směrnici 9,8 mld Kčs. Na údržbu se počítá cca 6 mld Kčs stavebních investičních prací, které mají být realizovány v průběhu pětiletky na území hlavního města. To jsou skutečně velké a náročné úkoly.

Především se jedná o zajištění celého tohoto objemu stavebními kapacitami, což vyžaduje přesuny stavebních kapacit, případně pracovníků, vybudování dostatečné výrobně-technické základny, která by odpovídala tak velkým úkolům a byla k dispozici v časové i věcné návaznosti, dále zabezpečení materiálně-technického zásobování a řadu dalších opatření.

Národní výbor hl. m. Prahy podporuje každé řešení, které zajištění potřebných stavebních kapacit pro výstavbu v hl. m. Praze v páté pětiletce napomůže.

Soudružky a soudruzi! Největší část investičního objemu je orientována v souladu se závěry XIV. sjezdu na komplexní bytovou výstavbu a na její řešení v hl. m. Praze.

Základní úkol v bytové výstavbě zní na nejméně 40 tisíc bytů, dokončených v pětiletce ve všech formách výstavby, tj. včetně podnikové i výstavby jejích svépomocných forem. V tomto směru je třeba otevřeně říci, že jsou to vážné problémy. Např. jenom problém vystavět 8 tisíc bytů ve svépomocné družstevní výstavbě, tzn. získat pro splnění těchto náročných úkolů pražské obyvatelstvo, ale i spolupráci a aktivní přístup podniků a organizací, protože proti předešlé pětiletce se družstevní svépomocná výstavba bytů v Praze zdvojnásobí a výstavba rodinných domků se zvýší téměř na pětinásobek, to zn., že dosáhne asi počtu 2000.

Plné pochopení a podporu musíme však vyžadovat od ústředních investorů, mimo hospodářství NVP, kteří zajišťují pro naši bytovou výstavbu podmiňující investice, zejména výstavbu tepláren, energetických sítí, spojů apod.

Zajištění těchto opatření musí vést k tomu, aby se úkoly v komplexní bytové výstavbě, stejně jako v investiční výstavbě, vůbec nepřesouvaly až na konec pětiletky, kdy by docházelo k neřešitelnému souběhu nároků na stavební kapacity.

V tomto smyslu je pro nás poučením rok 1971, jako prvý rok pětiletky, kdy plnění plánu investiční výstavby představuje u nás nejslabší článek plnění. V tomto směru bych vás chtěl informovat o tom, že situace pro příští rok není v Praze lehká. Dosud není plně zabezpečeno zahájení výstavby bytů v roce 1972. V této době se dělají mimořádná opatření, aby tato otázka byla urychleně řešena.

V dopravě, která z hlediska pětiletého plánu představuje další vážnou oblast problémů, je klíčovou investicí metro, u něhož jsou nejdůležitější v pětiletce fakta, že bude zahájen provoz na trase C, úsek Kačerov - Florenc, a bude zahájena výstavba trasy A, úsek Dejvice - náměstí Míru.

O velikosti úkolů v dopravě svědčí objem investic, které činí přes 7 mld Kčs a budou vynaloženy v této pětiletce.

Je třeba říci, že je třeba vedle toho budovat i komunikace na metro navazující a s jeho výstavbou vyvolávané, hlavní silniční tahy, zejména severojižní magistrálu, dále zabezpečit ucelený plán hlavních silničních tahů ve městě a provést homogenizaci výpadových komunikaci vedoucích k rekreačním oblastem. Velké investiční náklady si vyžádá pokračování v přestavbě pražského železničního uzlu.

Komplex náročných investičních akcí představuje i výstavba inženýrských sítí, dále zásobování energií, teplem a plynem, kde v příštích pěti letech dojde k vytvoření předpokladů pro výraznou změnu palivoenergetické základny v hl. m. Praze. Uvedu nejvýmluvnější číslo, které představuje zvýšení podílu dodávek zemního plynu na 550 mil. m³ v roce 1975. Ve vodním hospodářství bude napojena Praha na nový vodní zdroj Želivka.

Zvýšenou pozornost chceme věnovat i všem odvětvím služeb s přednostním zaměřením na ty, u nichž jsou dosud stížnosti na dlouhé dodací lhůty a kvalitu. Značné investice jsou plánovány pro zdravotnictví, zatímco ve školství se nová výstavba bude odehrávat především v rámci komplexnosti bytové výstavby. V obchodě počítáme s dvěma novými obchodními domy a řadou dalších opatření ke zlepšení obchodní sítě, zvláště na sídlištích.

Specifickým problémem je ochrana životního prostředí, k jehož zlepšení by měla pomoci změna palivové základny, rozšiřování zeleně a rekreačních ploch a všestranné úsilí o zlepšení čistoty města.

Jsme si vědomi i svých povinností k mladé generaci, která představuje budoucnost Prahy, a nutnosti vytvářet lepší podmínky pro její všestranný rozvoj duševní i tělesný.

V neposlední řadě se zaměřujeme na zlepšení veřejného pořádku a bezpečnosti občanů a jejich majetku.

Toto zaměření pražské páté pětiletky má kromě obtíží v investiční výstavbě, o kterých jsem už mluvil, ještě jeden vážný omezující faktor. Je jím nepříznivá věková struktura pražského obyvatelstva, ze které plyne i stav bilance pracovních sil. Není žádným tajemstvím, že podle výsledků sestavy podnikových plánů veškerého hospodářství na území hl. m. Prahy se dosažení plánovaných úkolů podmiňuje zvýšením počtu pracovníků o cca 40 tisíc, zatímco směrnice počítá v Praze s ohledem na možnosti zdrojů pracovních sil se snížením zaměstnanosti v roce 1975 o 8500 pracovních příležitostí proti skutečnosti roku 1970.

Z těchto čísel vyplývá vážný úkol pražských národních výborů, splnitelný jen při odpovědném přístupu resortů, který spočívá v cílevědomém přerozdělení zaměstnanosti v zájmu zabezpečení řádného chodu základních funkcí města.

Více budeme do budoucna očekávat od kladného vlivu postupného zavádění komplexní socialistické racionalizace, která by mohla a měla v řadě úseků vést ke snížení potřeby pracovních sil.

Bylo by nesprávné dívat se na potřeby Prahy, na otázky jejího rozvoje, přestavby a výstavby jen z hlediska pětiletého plánu a let 1971 - 1975.

Právě v tomto směru znamená pro nás významnou podporu přístup české vlády i usnesení ČNR z dubna 1971, že dosažením pozitivního obratu v řešení problémů hl. m. Prahy, je nutné vytvořit dlouhodobý, vědecky podložený výhled a jednotnou ekonomickou, urbanistickou a společenskou koncepci zaměřenou na předem vybrané nosné programy a úkoly.

V těchto souvislostech také chápeme pětiletý plán a výrazem toho je skutečnost, že v míře odpovídající přiděleným prostředkům zakládáme i náročnější řešení výstavby hl. m. Prahy v šesté, příp. sedmé pětiletce, zejména v komplexní bytové výstavbě.

Významnou skutečností je i to, že hlavní cíle a úkoly pětiletého plánu v hl. m. Praze tvořily hlavní část volebního programu, s nímž předstupovali kandidáti na poslance do zastupitelských sborů v předvolebním období před pražské voliče.

Rada NVP provádí nyní prostřednictvím svých komisí a jednotlivých poslanců další opatření, která směřují k tomu, aby plnění úkolů pětiletého plánu se dostalo pod přímou kontrolu poslanců a občanů v jednotlivých volebních obvodech. Slibujeme si, že se to stane věcí všech obyvatel hlavního města Prahy, kteří k němu mají opravdový vztah. Současně vítám i skutečnost, že se stranické a vládní orgány budou znovu podrobně zabývat stavem zajištění pětiletky v hlavním městě Praze na základě zvláštní zprávy, která bude vyhotovena do konce března 1972. Jde nám skutečně o odstranění všech eventuálních překážek a budeme v tomto směru vítat iniciativu a návrhy i připomínky příslušných výborů ČNR.

Soudružky a soudruzi, problematika Prahy a zvláště její řešení jsou složité a náročné věci. Nezbavujeme se odpovědnosti, když říkáme, že řešení současných i budoucích úkolů spojených s rozvojem Prahy musí být i záležitostí státních, ústředních i českých orgánů v rámci vymezených úkolů. Oceňujeme skutečnost, že vládní prohlášení české vlády věnuje mimořádnou pozornost rozvoji hlavního města Prahy. Věříme, že všechna pomoc Praze se bude realizovat tak, aby se Praha měnila ve stále důstojnější hlavní město naší socialistické vlasti. /Potlesk./

/Řízení schůze se opět ujal předseda ČNR E. Erban./

Předseda ČNR E. Erban: Nyní vystoupí poslanec Bohuslav Toman. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. B. Toman: Vážená Česká národní rado, dovolte mi, abych při této příležitosti obrátil vaši pozornost na některé problémy, o kterých hovoří programové prohlášení vlády ČSR, týkající se především rozvoje národního hospodářství.

V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ byl propracován program hospodářské politiky, vyjádřený pětiletým plánem rozvoje národního hospodářství v celé federaci i obou národních republik. Programové prohlášení vlády ČSR přichází krátce po prohlášení federální vlády. Předseda vlády ČSR soudruh Korčák nám zde přednesl ucelenou a souhrnnou koncepci ve všech oblastech, které řídí vláda ČSR.

Programové prohlášení vlády ČSR ukazuje v souladu s programovým prohlášením federální vlády, že těžiště činnosti se zaměřuje na hospodářskou politiku, která se v duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ považuje za klíčovou oblast.

Na podporu tohoto úsilí chtěl bych uvést některé dobré zkušenosti z činnosti poslanců průmyslového výboru ČNR z uplynulého období a poukázat na některé další problémy, které souvisejí s realizací tohoto vládního prohlášení.

Objem hrubé průmyslové výroby za všechna odvětví se zvýší v létech 1971 - 1975 v ČSR o 32 %. U odvětví řízených ministerstvem průmyslu ČSR se zvýší výroba např. u chemického průmyslu o 46 %, v dřevozpracujícím průmyslu o 29 %, v textilním průmyslu o 19 %, ve sklářském a keramickém o 37 %. Při tomto růstu výroby je koncepce rozvoj zaměstnanosti vymezena ve zdrojích pracovních sil v ČSR. V celém období pátého pětiletého plánu pro všechna odvětví ministerstva průmyslu ČSR se uvažuje s minimálním přírůstkem pracovních sil. Omezené zdroje pracovníků si vynucují zabezpečit téměř celý přírůstek výroby růstem společenské produktivity práce. To znamená, že splnit stanovené plány není myslitelné bez zásadních odvětvových i celostátních racionalizačních opatření.

Jako poslanci průmyslového výboru ČNR jsme v uplynulém období navštívili řadu podniků v odvětvích řízených ministerstvem průmyslu ČSR a zkoumali jsme problematiku jejich dalšího rozvoje, strukturální a sortimentní přeměny výroby a jejich přístup je zkvalitňování racionalizačních programů ve vztahu k lepšímu využívání pracovních sil, surovin a energie.

Skupiny poslanců navštívily např. závody chemického průmyslu, textilního průmyslu, sklářského a keramického průmyslu i obuvnického průmyslu. Jsou to odvětví, ve kterých máme velkou výrobní zkušenost, často přenášenou z otce na syna, skvělé výsledky na domácích i zahraničních trzích, které proslavily dobré jméno našich dělníků, techniků i technologů, možno říci bez nadsázky, na celém světě. V současné době máme však v těchto odvětvích i velmi náročné a složité problémy.

Rozvoj vědy a techniky přináší do výrobních procesů spotřebního průmyslu mnoho nových výrobků, technologií a moderního výkonného zařízení, znamenajícího velké obohacení sortimentu výrobků, což sami vidíme v našich obchodech.

Jak jsem již uvedl, výroba spotřebního průmyslu má mnohaletou tradici. To přináší své problémy. Při našich návštěvách v různých podnicích viděli jsme moderní a výkonná zařízení, která dávají prvotřídní výrobky z klasických i nových materiálů, po kterých je poptávka doma i v zahraničí. Taková zařízení máme například v Textilaně v Liberci nebo v Bytexu Vratislavice. Příkladů je mnoho. Svědčí to o schopnostech i úsilí našich pracovníků. V důsledku historického vývoje spotřebního průmyslu máme také ve značném měřítku výrobní zařízení zastaralá, málo výkonná a často i s velmi nízkou kulturou prostředí. Zde by komplexní socialistická racionalizace měla přispět k urychlenému přebudování materiálně-technické základny v moderní výrobu s racionálním využitím pracovních sil a surovin.

Uvedl jsem, že máme mnohé moderní podniky spotřebního průmyslu, pracující na vysoké technické i technologické úrovni. Je to například obuvnický průmysl. Zde máme moderní výrobní zařízení z velké části tuzemské výroby. Zde stojí úkol před našim strojírenstvím zabezpečit dostatek nových strojů pro doplnění strojního zařízení, zabezpečit další modernizaci spotřebního průmyslu, i z hlediska používání nových výrobních technologií, materiálů, apod. Nestačí tyto stroje a zařízení vyrábět, ale vyrábět je v dostatečném množství pro náš spotřební průmysl. Máme vynikající výrobky na vysoké technické i technologické úrovni pro různá odvětví, a to nejen pro obuvnický a kožedělný průmysl. Například všichni známe tryskové stavy a stroje pro bezvřetenové předení pro textilní průmysl apod.

Získané zkušenosti podporují stanovisko vlády ČSR, která považuje socialistickou racionalizaci za významný nástroj zkvalitňování řídícího procesu a zvyšování efektivnosti národního hospodářství a za trvalou metodu organizátorské a řídící práce na všech stupních řízení.

Při zabezpečování rozvoje národního hospodářství, při trvalém nedostatku pracovních sil a pro ekonomické využívání investičního programu, má velký význam posuzování národohospodářských záměrů nejen z hlediska podniku, oboru, ale z hlediska celé průmyslové aglomerace. Některé průmyslové oblasti mají již dnes velmi napjatou bilanci z hlediska pracovních sil. Další rozvoj určitého oboru bez náležitého sladění by vedl k nízkému využití stávajícího výrobního zařízení. Zkušeností je již dostatek.

Jsem přesvědčen, že i orgány České národní rady mohou přispět k tomuto úsilí. Zkušenosti z projednávání problematiky rozvoje hl. m. Prahy a jeho průmyslové aglomerace, brněnské průmyslové aglomerace ukazují nezbytnost takového přístupu při koncepčním řešení a realizaci výstavby a rekonstrukci celých oblastí.

Vládní prohlášení orientuje naši pozornost na problémy stavebnictví jako jednu z nejnapjatější a nejnáročnější částí pětiletého plánu. Naše stavebnictví má zvýšit objem prací o 38 %, vytvořit podmínky pro zkracování lhůt investiční výstavby, rozšiřovat materiální základnu pro komplexní bytovou výstavbu, vypořádat se s problémem dokončovacích prací na vlastních bytových objektech i na technické a občanské vybavenosti sídlišť. Má rozvíjet materiálovou základnu na bázi silikátových surovin a zlepšit tak i zásobování obyvatelstva pro potřeby individuální výstavby a oprav. Růst materiálové základny se má zvýšit o 47 - 49 %, jak novou investiční výstavbou, tak i modernizací stávajících kapacit.

Předvolební období jasně ukázalo, jak se za dvacetpět let změnila tvářnost naší země a jakou významnou úlohu v tom hrálo naše stavebnictví. Moderní průmyslové a zemědělské objekty, rozvoj bytové výstavby ve městě i na vesnici dokumentují velikost změn, které se za uplynulé období uskutečnily, i úspěchy, kterých jsme ve stavebnictví dosáhli.

Nyní před námi stojí nové úkoly. Investice do palivo-energetické bilance, potřeby rozvoje hl. m. Prahy, rozvoj dalších průmyslových aglomerací i důležitých staveb. Také bytová výstavba stojí v popředí pozornosti a výstavba 350 tisíc bytů v této pětiletce vyžaduje naléhavá řešení. Úkoly stavebnictví nejsou však územně rovnoměrně rozloženy. Jenom v pražské a severočeské aglomeraci, jak je v prohlášení vlády uvedeno, je zaměření investiční výstavby soustředěno více než z jedné třetiny do těchto dvou oblastí. Zabezpečení programu investiční a bytové výstavby vyžaduje všestrannou pozornost a provedení řady mimořádných opatření ve stavebnictví i jiných resortech, např. ve strojírenství, a neváhám říci, i preferenci, včetně mzdové motivace.

Ve vládním prohlášení se na několika místech hovoří o spolupráci s federálními orgány při zdokonalování nebo zabezpečování plánovaných úkolů. Považuji tento rozvoj hospodářského a společenského života na území Československé socialistické republiky za nezbytný pro další všestranné upevnění jednotné československé ekonomiky, jednoty a síly celé Československé socialistické republiky. Také my, poslanci, měli bychom navázat na získané zkušenosti z uplynulého volebního období a rozvinout úzkou spolupráci mezi poslanci příslušných výborů Federálního shromáždění obou sněmoven i poslanců Slovenské národní rady. Zkušenosti získané při posuzování zabezpečení výroby průmyslových výrobků pro naše stavebnictví poslanci všech tří zákonodárných sborů, posuzování problémů souvisejících s rozvojem motorismu a elektroniky ukazují, že společným úsilím můžeme aktivně přispívat k zabezpečení stanovených cílů.

Soudružky a soudruzi poslanci, považuji programové prohlášení vlády České socialistické republiky za program, který konkrétně orientuje celou naši společnost na řešení základních úkolů, které vyplývají z rozpracování závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.

My, poslanci průmyslového výboru ČNR, budeme pro programové prohlášení vlády ČSR nejen hlasovat, ale také ověřovat, jak se postupně realizuje a v úzkém styku s voliči budeme objasňovat jeho základní cíle a v maximální míře napomáhat k jeho uskutečnění. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR E. Erban: Jako poslední před přestávkou vystoupí akademik Bohuslav Rosický.

Posl. akad. B. Rosický: Soudruhu předsedo, vážená Česká národní rado! Spojení výsledků vědy a techniky s přednostmi socialistického zřízení považuje vláda právem za jednu z klíčových otázek dlouhodobého vývoje naší společnosti. Na území České socialistické republiky je soustředěna významná vědecká kapacita našeho státu. Více než deset tisíc vědeckých pracovníků zde pracuje v ústavech vysokých škol, resortů, ČSAV a často i na závodech.

Náš socialistický stát věnuje na rozvoj vědy a techniky nemalé prostředky a této oblasti je ve státním pětiletém plánu vyhrazeno důležité místo. Práce vědeckovýzkumné základny se u nás nevidí nijak náhodně a jako od života společnosti izolovaná oblast, ale jako významná, dlouhodobě plánovaná součást společenského rozvoje. Rozhodující podíl vědeckovýzkumné činnosti je zahrnut do státního plánu na léta 1971 - 1975, kde je soustředěn do tzv. státních programů základního výzkumu a technického rozvoje s konkrétními cíli schválenými příslušnými vládami.

Významný úkol mají státní programy základního výzkumu a rozvoje v otázkách péče o ochranu zdravého životního prostředí. Týká se to všeho, co souvisí s potřebami člověka, historicky výjimečnými předpoklady, které jsou dány socialismem a vědecko-technickými možnostmi naší společnosti, které jsou zárukou, že nejožehavější problémy tvorby a ochrany životního prostředí člověka vyřešíme vědecky pružně a účinně. Přitom však jsme přesvědčeni, že jde o velmi komplexní vědeckou problematiku, ekonomicky velmi náročnou a organizačně složitou.

Nicméně právě proto je třeba upozornit na některé problémy, které v oblasti životního prostředí je třeba urychleně řešit. Je nezbytné pečovat o další teoretický předstih základního výzkumu v celé této tematické oblasti. Předpokladem pro zajištění předstihu je správný od had směrů, jimiž se bude ubírat problematika životního prostředí při dalším vývoji socialistické společnosti a civilizace vůbec.

V těchto dnech byla předložena vedení Československé akademie věd, jejím Geografickým ústavem, první optimální varianta koncepčního řešení důležité oblasti - Severočeského kraje, která bude postoupena zodpovědným vládním i správním orgánům.

Pokud jde o právní aspekty problematiky životního prostředí, je nutno rozvinout soustředěné úsilí v této oblasti řízení a správy státu, aby naše dobré zákony a nařízení, upravující ochranu a způsob využívání zdrojů a regulující různé aktivity ovlivňující životní prostředí, byly důsledně dodržovány. Je možné konstatovat, že převážná část současných problémů je často vyvolávána zanedbáváním nebo neznalostí zákonů nebo existujících předpisů. Je právě v zájmu oboru a národních výborů všech stupňů, aby se tak nedělo.

Řádně pracují Rady životního prostředí, jako poradní orgány vlád obou republik. Určitá problematika však má celostátní, často i globální ráz. Pro návaznost na mezinárodní a celosvětové vazby pro OSN, UNESCO aj. organizace Spojených národů a pro zajištění celospolečenských aspektů by bylo účelné zřídit při federální vládě rovněž Radu pro otázky životního prostředí.

Koordinace při řešení teoretických i praktických otázek může být zajištěna zatím především koordinací prací na vědecko-technických úkolech v rámci státních orgánů. Je však třeba rozšířit tuto koordinaci i na oblast správní, kontrolní a výchovnou a vytvořit pro to ve státních orgánech organizační předpoklady.

Všeobecně se pociťuje potřeba řízeného vzdělávacího systému pro teoretický komplex všech problémů okruhu životního prostředí člověka. Včlenit problematiku životního prostředí člověka do tohoto systému školství způsobem odpovídajícím různým stupňům a typům škol je jednou z nejnaléhavějších potřeb, kterou bychom se měli urychleně zabývat.

Vládní prohlášení správně zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou k plnému uplatnění vědeckého výzkumu je realizace jeho výsledků v praxi. Proto státní program usiluje o propojení základního výzkumu a pracovišť přírodovědných i technických věd s výzkumem aplikovaným a vývojem i výrobou vůbec. Výrazného úspěchu v tomto směru bylo dosaženo např. ve spolupráci ČSAV s národním podnikem Škoda Plzeň.

Velký význam pro vytváření celkové koncepce rozvoje hospodářství, vědy a tvorby celostátních výzkumných plánů, bude mít i plnění závěrů XIV. sjezdu strany a probíhající vypracovávání prognóz vědecko-technického rozvoje. Také mezinárodní spolupráce je nedílnou součástí našeho výzkumu. Komplexní program dalšího prohlubování spolupráce a rozvoje socialistické integrace členských států RVHP přijatý na jejím 25. zasedání vytvořil všechny nezbytné předpoklady pro další rozvoj. Byla podepsána i smlouva o mnohostranné spolupráci akademií v oblasti základního výzkumu.

Vládní prohlášení vyčerpává velmi výstižným způsobem všechny aktuální úkoly vědy a techniky vycházející ze závěrů XIV. sjezdu KSČ. Kulturní a školský výbor je přesvědčen, že naše inteligence plně pochopí záměry vlády, zásady politiky KSČ a Národní fronty a dá všechnu svou tvůrčí sílu a kvalifikaci na podporu tohoto vládního prohlášení pro další uspokojování potřeb a zájmů pracujících, pro další socialistickou výstavbu. Byl jsem pověřen kulturním a školským výborem, abych jeho jménem vyjádřil co nejaktivnější podporu programovému prohlášení vlády, přednesenému jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem. Děkuji za pozornost. /Potlesk./