/Začátek schůze v 9.02 hodin/

Předseda České národní rady Evžen Erban a

místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilián Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr školství ing. Josef Havlín, ministr zdravotnictví doc. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr-předseda Výboru lidové kontroly JUDr. Josef Machačka.

176 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře České národní rady JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, zahajuji 3. schůzi České národní rady. Vítám mezi námi co nejsrdečněji přítomné členy vlády České socialistické republiky v čele s jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem.

Do dnešní schůze České národní rady se dostavila poslankyně Marie Pundová, která se vzhledem k mateřské dovolené dosud nemohla jednání České národní rady zúčastnit, a proto složí slib v dnešní schůzi.

Složí jej tím způsobem, že bude přečtena ústavním zákonem předepsaná formule slibu, poslankyně Pundová ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám nyní o přečtení formule slibu a poslankyni Pundovou prosím, aby ke mně přistoupila vykonat slib.

/Shromáždění povstává./

Vedoucí Kanceláře ČNR JUDr. Zdeněk Vácha /čte/: Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrna Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.

Posl. Marie Pundová /podávajíc předsedovi ruku/: Slibuji.

/Shromáždění usedá./

Tím poslankyně Marie Pundová složila poslanecký slib.

Dovolte mi nyní, než přistoupíme k projednání navrženého pořadu, vás seznámit s úkoly, jež Českou národní radu a její orgány čekají v nejbližším období při uskutečňování usnesení únorového a dubnového pléna ÚV KSČ.

Vážené soudružky a soudruzi,

zahájením jarního zasedání České národní rady vstupujeme do další etapy našeho zákonodárného sboru. Jsme si všichni vědomi toho, že úkoly, které nás čekají v nejbližších měsících i v celém druhém volebním období jsou vysoce náročné.

Jejich plněním se bude Česká národní rada podílet na realizaci politické linie Komunistické strany Československa vytyčené XIV. sjezdem a rozpracované na celý úsek výroby únorovým a dubnovým plénem ústředního výboru.

Obě tato pléna potvrzují, že Komunistická strana Československa po vyřešení politických úkolů konsolidace přistupuje s vážností a odpovědností k řešení základních úkolů hospodářského rozvoje naší společnosti. Tak uvádí postupně závěry svého XIV. sjezdu konkrétními činy do života.

Pozornost, kterou v poslední době věnuje strana hospodářskému rozvoji, je podle leninského pojetí přirozeným důsledkem dialektického vztahu politiky a ekonomiky. Čím lepších hospodářských výsledků budeme dosahovat, tím výrazněji bude upevňováno naše socialistické zřízení, zvyšována životní úroveň pracujících a podporována jejich socialistická výchova.

XIV. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil před celou naší společností také dlouhodobý úkol formování socialistického člověka.

Ve zprávě na sjezdu soudruh dr. Gustáv Husák prohlásil:

"Formování socialistického člověka, jeho pozitivních vlastností, socialistické morálky, občanské odpovědnosti i vysoké pracovní kázně, jeho vůle po vzdělání a vlastním růstu, je úkolem velmi náročným a pro rozvoj socialistické společnosti nezbytným. Čím intenzívněji se strana a celý státní organismus věnuje této odpovědné práci, tím více se upevňuje společenská soustava socialismu, schopnost dělnické třídy a všech pracujících spravovat svůj vlastní stát, uvědoměle a cílevědomě tvořit svou budoucnost."

Soudružky a soudruzi, tento vznešený cíl, hodný socialistického společenského řádu, nelze tedy pouze deklarovat. Je nutné vytvořit všestranné podmínky k tomu, aby se profil nového člověka mohl souběžně s rozvojem celé naší společnosti vyvíjet. Socialistické společenské zřízení musí vytvořit potřebné materiální bohatství, politické a kulturní podmínky jako základ rozvoje lidské osobnosti.

V tomto pohledu nám ještě více vyniká důležitost závěrů obou plén ÚV KSČ, neboť to budou jedině výsledky naší socialistické výroby, průmyslové a zemědělské, které nám mohou vytvořit takové materiální a kulturní bohatství, jaké potřebujeme pro dosažení našich humánních cílů.

Únorové a dubnové plénum ÚV KSČ položilo mimořádný důraz na splnění úkolů tohoto roku a pátého pětiletého plánu. Nenechalo nikoho na pochybách, že v nových ekonomických podmínkách není jiné cesty k jejich splnění, než důsledné provádění intenzifikace v celém našem hospodářství, zejména v jeho rozhodujících výrobních oborech, podnicích a závodech.

Požadavky na vysokou ekonomickou efektivnost výroby, na zvyšování produktivity práce, na snižování vlastních, především materiálových nákladů apod., byly přirozeně vyslovovány již dříve. Často však bylo od těchto požadavků v minulosti odstupováno, zejména když se nacházely při zvyšování růstu národního důchodu a životní úrovně obyvatelstva schůdnější a rychlejší cesty extenzívního vývoje, ať již zvyšováním zaměstnanosti obyvatelstva, nebo rozsáhlou investiční výstavbou nových výrobních celků.

Dnes, jak víme, jsou již rozhodující extenzívní zdroje prakticky vyčerpány. Nezbývá proto jiná možnost, než mobilizovat všechny rezervy, které se v našem národním hospodářství po léta nashromáždily. Musíme postupně modernizovat rozvinutou výrobní základnu a soustavně provádět komplexní socialistickou racionalizaci za současného zdokonalování metod plánování a řízení. V tomto směru nemalé úkoly připadají nám, poslancům, a to nejen v orgánech České národní rady, ale i ve volebních obvodech.

Soudružky a soudruzi poslanci, jsme dnes svědky a současně i účastníky obrovského zápasu mezi socialistickým a kapitalistickým společenským řádem. Ve světovém měřítku podle Lenina zvítězí ten společenský řád, který bude schopen zajistit větší rozvoj výrobních sil.

Dynamika vědeckého poznání, především v oblasti přírodních věd v posledních desetiletích, má za následek mimořádný rozvoj materiální základny těch států, kde probíhá nebo kde se realizují jeho výsledky.

Socialistická společnost usiluje zvládnout teoreticky postatu vědeckotechnické revoluce a má všechny předpoklady, aby zvládla její lidské a sociální problémy.

Vědeckotechnická revoluce je světový proces. Pro jednotlivou zemi je otázkou způsob, stupeň, specifika a intenzita její účasti na ní.

Marxisté, kteří mají vědecky jasno, co znamená rozvoj výrobních sil pro společenskou nadstavbu, pro samou existenci společenského řádu, musí nejen vědeckotechnickou revoluci plně zvládnout, ale vytvářet s využitím předností socialismu takové společenské podmínky, aby se mohla co nejplněji rozvíjet.

Současně socialistický společenský řád stojí před úkolem čelit včas a účinnými prostředky hrozbě negativních účinků prudkého rozvoje technické civilizace. Jednou z hlavních cest, jak tomuto nebezpečí čelit, je rozvíjení mezinárodní dělby práce, především se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými státy.

Soudružky a soudruzi, únorové a dubnové plénum ÚV KSČ nám ukazuje cestu, jak plnit tyto historické úkoly rozhodující pro naši nejbližší budoucnost.

Česká národní rada rozpracovala již před časem závěry XIV. sjezdu KSČ do konkrétních úkolů pro každý výbor i pro stálé pracovní skupiny. Nyní všechny naše orgány konfrontují své záměry s výsledky únorového a dubnového pléna a doplňují je tak, aby plně vystihovaly generální linii v nich danou a přispěly k její realizaci. Konkrétního výrazu nabude tento přístup k výsledkům obou plén také v dlouhodobé směrnici pro činnost České národní rady, na níž se pracuje a v pracovních plánech orgánů ČNR na druhé pololetí tohoto roku. Tam vyjádříme zájem České národní rady pomoci řešit v úzkém kontaktu s vládou České socialistické republiky a v souladu s jejím programem řadu konkrétních ekonomických, politických i kulturních úkolů.

Jako příklady uveďme závazný problém dalšího budování severočeské průmyslové oblasti, ostravské průmyslové aglomerace, problémy pohraničí, řešení obtížných otázek našeho hlavního města, další rozvoj socialistické vesnice v souvislosti se základními technologickými a organizačními změnami v zemědělské výrobě.

Při plnění těchto úkolů budeme vždy sledovat realizaci cílů stanovených XIV. sjezdem Komunistické strany Československa, to je zvyšování životní úrovně lidu, zlepšování životního prostředí a řešení problémů mladé generace.

V oblasti politické a kulturní budeme i nadále napomáhat k dalšímu prohlubování socialistické demokracie, odpovídající dosažené úrovni socialistické společnosti, pečovat o dodržování socialistické zákonnosti. Budeme věnovat pozornost výchově a vzdělání naší mladé generace, aby byla mravně i znalostmi na úrovni úkolů, jež ji čekají. To vše bude určovat naši aktivitu - znovu opakuji - v plné shodě s českou vládou, neboť v této spolupráci vidíme předpoklad našeho společného úspěchu.

Soudružky a soudruzi, tak formulujeme podíl České národní rady na realizaci obecných závěrů XIV. sjezdu KSČ a obou plén ÚV KSČ, podíl odpovídající našim národním zájmům.

Cesty, jakým způsobem a jakými metodami mohou poslanci a jednotlivé orgány ČNR jako zákonodárného sboru ČSR přispět k zabezpečení závěrů únorového a dubnového pléna, byly již nastíněny při politickoodborné přípravě poslanců ČNR. Jedná se především o práci každého z nás, každého poslance ČNR, kterou vykonává na svém pracovišti při plnění svých každodenních úkolů. Právě dobrý vztah ke kolektivu a vzorná práce je tou nejlepší agitací a příkladem pro ostatní. Víme dobře, a ústřední výbor to zdůraznil, že v pracovní morálce a poctivosti dnes tkví jeden z hlavních zdrojů rezerv, které se dají bez velkých nákladů mobilizovat a využít pro intenzifikaci národního hospodářství.

Druhou cestou je práce nás poslanců České národní rady ve volebních obvodech. Je vážným úkolem, a my se o to snažíme, zabezpečit pro všechny poslance potřebné informace, nutné k tomu, aby jejich masově politická práce ve volebních obvodech mohla probíhat co nejúspěšněji. Je naší povinností neustále pečovat o zvyšování své politickoodborné úrovně tak, aby každý z nás mohl mezi voliči pohotově a přesvědčivě odpovídat na jejich otázky, a objasňovat širší společenské souvislosti hospodářské politiky.

Konečně třetí cesta, kterou lze uskutečňovat závěry únorového i dubnového pléna, spočívá ve vlastní práci jednotlivých výborů České národní rady, o které jsem se již zmínil.

Budeme sledovat i uskutečňování volebních programů národních výborů, zejména ve vztahu k racionalizaci místního hospodářství a podporovat další rozvoj pracovní iniciativy a aktivity našich občanů a soutěžního hnutí národních výborů.

Budeme věnovat zvláštní pozornost i otázkám rozmísťování patnáctiletého dorostu a podporovat všechna opatření vedoucí ke snižování pracovní neschopnosti, budeme věnovat neustálou pozornost postavení ženy v naší socialistické společnosti a spolupůsobit i při vytváření podmínek pro rozvoj socialistického školství a kultury a rozvoj socialistického způsobu života obyvatelstva.

Přitom metody práce České národní rady a jejích orgánů musí být v celém volebním období prolnuty plánovanou a cílevědomou, masově politickou, kontrolní a iniciativní prací poslanců ve volebních obvodech s cílem uplatňovat politickou linii strany a získávat pro ni všechny pracující.

V tom je náročnost a síla naší politické aktivity jako poslanců.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v zájmu všech pracujících, my poslanci ČNR slibujeme svou poctivou a obětavou podporu plnění všech úkolů, které před nás vytyčuje vedoucí síla naší společnosti, Komunistická strana Československa. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi,

nyní je třeba, abychom jako obvykle schválili denní pořad. Předsednictvo České národní rady navrhuje, aby Česká národní rada na dnešní schůzi projednala tento pořad:

I. Společná zpráva výboru průmyslového, ústavně právního, zdravotního a sociálního k vládnímu návrhu zákona ČNR o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy - společný zpravodaj posl. Miroslav Vyhlídal.

II. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj posl. plk. ing. Jaroslav Peksa.

III. Návrh předsednictva ÚV NF ČSR na volbu soudců z povolání Nejvyššího soudu ČSR a krajských, okresních, městských a obvodních soudů ČSR - návrh uvede členka předsednictva ÚV NF ČSR posl. Marie Jarošová.

IV. Interpelace poslance Václava Rungeho na ministra školství ČSR ing. Josefa Havlína ve věci přijímacího řízení z pohraničních okresů na vysoké školy.

V. Zpráva Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti - zprávu přednese předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Josef Ondřej.

VI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva ČNR podle § 60 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady za dobu od 21. prosince 1971 do dnešního dne.

Slyšeli jste návrh denního pořadu schůze. Má k němu někdo nějaké náměty nebo připomínky? /Nemá./

Zjišťuji, že podle presenční listiny je v tuto chvíli přítomno 175 poslanců České národní rady a Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme ke schválení denního pořadu. Kdo s navrženým pořadem dnešní schůze souhlasí. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím byl pořad schůze schválen.

Prvním bodem pořadu je

I.

Společným zpravodajem je poslanec Miroslav Vyhlídal, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Miroslav Vyhlídal: Vážené soudružky a soudruzi, na pořad dnešní schůze České národní rady je zařazeno projednání vládního návrhu zákona ČNR o organizaci a rozšíření dozoru státní báňské správy. Byl jsem jako společný zpravodaj všech výborů, které se uvedeným návrhem zákona zabývaly, pověřen, abych přednesl stanovisko těchto výborů.

Předložený návrh zákona sleduje tyto hlavní cíle: 1. stanovit jediným právním předpisem současnou organizaci státní báňské správy v ČSR, 2. rozšířit dozor státní báňské správy na práce a provozy, které mají podobnou technologickou a bezpečnostní povahu jako hornictví.

Dosavadní organizace, z části i působnost báňského úřaduje upravena řadou právních předpisů a je tedy roztříštěna. Po vzniku čs. federace došlo k novému organizačnímu uspořádání. Podle zákona ČNR č.2/1969 Sb. byl zřízen Český báňský úřad a podle zákona SNR obdobně Slovenský báňský úřad. Tyto úřady nahradily bývalý ústřední báňský úřad, jehož působnost se vztahovala na celé území Československé socialistické republiky. V předloženém návrhu zákona se nyní zakotvuje platná soustava státní báňské správy v ČSR sestávající z Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu a z devíti obvodních báňských úřadů.

Druhým cílem předloženého návrhu zákona je rozšíření rozsahu státní báňské správy. Jde o rozšíření odborného dozoru především na ložiska tak zvaných nevyhrazených nerostů místního významu, o kterých nebylo rozhodnuto, že se hodí k průmyslovému zpracování. Tento dozor se bude vztahovat jednak na racionální využívání ložisek, jednak na bezpečnost práce a provozů a na dodržování stanovení pracovních podmínek. Dále se nově zavádí státní odborný dozor báňské správy na bezpečnost práce a provozu a na dodržování stanovených pracovních podmínek při řadě dalších prací, které mají povahu podobnou báňským činnostem a které jsou v návrhu zákona jmenovitě vypočteny v § 3.

Dosavadní působnost Českého báňského úřadu na úseku užívání výbušnin ve všech odvětvích národního hospodářství se zachovává. Nově se stanoví, že báňské úřady budou povolovat trhací práci i při pracích, na něž se rozšiřuje jejich dozor.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, průmyslový výbor, ústavně právní, zdravotní a sociální projednaly na svých schůzích vládní návrh zákona České národní rady o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy a konstatují, že návrh zákona je v souladu se zájmy socialistické společnosti a doporučují plénu České národní rady tento zákon schválit s úpravou, jak je navržena ve společné zprávě výborů.

Předseda ČNR Evžen Erban: Přistoupíme k rozpravě. O slovo se přihlásil z pověření vlády ČSR předseda Českého báňského úřadu Jan Teper. Prosím, aby se ujal slova.

Předseda Českého báňského úřadu Jan Teper: Vážený soudruhu předsedo, soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych z pověření vlády České socialistické republiky i jménem Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu státní báňské správy řekl několik slov k předloženému vládnímu návrhu zákona o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.

Snahy o rozšíření dozoru báňských úřadů na činnosti, práce a provozy, jejichž technologická i bezpečnostní problematika má hornický charakter, se datují už od roku 1967, kdy některé orgány státní moci a správy i hospodářské organizace začaly poukazovat, na to, že tu chybí odborně fundovaný státní dozor a většinou i potřebná právní úprava, zejména pokud jde o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Současně bylo požadováno, aby tuto mezeru vyplnily báňské úřady, které mají na tomto úseku potřebné odborné znalosti a bohaté praktické zkušenosti.

Po více než čtyřech letech legislativních prací se podařilo vypracovat konečný návrh potřebné právní úpravy, který byl odsouhlasen všemi zúčastněnými orgány, zejména ústředními, schválen vládou České socialistické republiky a po projednání příslušnými výbory České národní rady se nyní předkládá tomuto vrcholnému zákonodárnému orgánu České socialistické republiky.

Paralelně probíhalo připomínkové řízení a další projednávání včetně zcela shodného návrhu zákona Slovenské národní rady o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, který bude co nejdříve předložen ke schválení plénu tohoto orgánu, aby tak v obou republikách federace platila stejná právní úprava.

Dozor, o který se navrhuje rozšířit působnost báňských úřadů, je ve srovnání s jejich dosavadní působností, vyplývající z horního zákona, poněkud méně náročný, neboť nezahrnuje povolovací ani schvalovací činnost, ani dohled na ochranu obecných zájmů před účinky činnosti organizací; tato působnost totiž přísluší jiným orgánům, zejména stavebním úřadům. Bylo by proto závažnou chybou, kterou nesmíme v žádném případě připustit, kdyby byl vykonáván na úkor úkolů a povinností, které má státní báňská správa na úseku využívání nerostů podle horního zákona a předpisů podle něho vydaných.

Proti státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, jakož i nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, vykonávanému podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, je nový dozor naopak širší, protože se většinou vztahuje i na bezpečnost provozu organizací a při dobývání tzv. drobných ložisek také na jejich racionální využívání. Žádné z těchto hledisek však není pro báňské úřady novinkou, takže budeme schopni bez obtíží zvládnout i tyto zvýšené úkoly.

Na povaze a právní úpravě jiných dozorů nebude ovšem třeba nic měnit. Připravili jsme již návrh dohody Českého báňského úřadu a Českého úřadu bezpečnosti práce jednak o vzájemné spolupráci, jednak o zásadách delimitace dozoru obou těchto orgánů v tzv. hraničních případech, při jehož zpracování jsme se snažili co nejvíce respektovat celospolečenský zájem, zejména pokud jde o racionalizaci státní správy vůbec a zkvalitnění výkonu státního odborného dozoru zvlášť. Spolu s hlavním hygienikem ČSR jsme v roce 1969 vydali společné směrnice o spolupráci orgánů hygienické služby a státní báňské správy při výkonu jejich působnosti v organizacích podléhajících dozoru báňských úřadů, které se v praxi dobře osvědčily a které vyhovují i pro oblast rozšířeného dozoru státní báňské správy. S ústředními výbory Českého odborového svazu pracovníků hornictví a energetiky a pracovníků ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, do jejichž působnosti náleží většina organizací, nad nimiž vykonáváme dozor, uzavřel Český báňský úřad dohody o spolupráci na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které plně respektují zásadu vyjádřenou v zákoníku práce, že orgánům ROH přísluší na tomto úseku právo společenské kontroly, také tyto dohody jsou dobře použitelné i pro rozšířený dozor báňských úřadů.

I jinak vytváříme potřebné podmínky pro to, aby nová právní úprava mohla splnit svůj účel co nejdříve a co nejefektivněji. K vydání a k publikaci ve Sbírce zákonů ČSSR je jako základní prováděcí předpis k novému zákonu připravena vyhláška Českého báňského úřadu o obvodech působnosti jednotlivých obvodních báňských úřadů. Pro činnost a organizace, na něž se rozšíří náš dozor, urychleně zpracováváme potřebné bezpečnostní předpisy a pro obvodní báňské úřady připravujeme vydání metodických pokynů pro výkon dozoru nad racionálním využíváním drobných ložisek nevyhrazených nerostů místního významu. Přitom přirozeně vycházíme hlavně z dosavadních zkušeností s praktickou aplikací horních předpisů a do nových návrhů z nich přejímáme vše, co se na danou problematiku hodí a v praxi se osvědčilo. Abychom připravili hladký přechod na výkon rozšířeného dozoru, svoláme společně se slovenskou státní báňskou správou celostátní poradu všech obvodních báňských úřadů a na ní podrobně prokonzultujeme všechny problémy, které by mohly přijít v úvahu v souvislosti s novým dozorem. Všechna tato opatření hodláme samozřejmě realizovat do doby, než nový zákon nabude účinnosti.

Domnívám se, že vše, co jsem uvedl, svědčí o odpovědném přístupu státní báňské správy k připravovanému rozšíření její působnosti, a z toho důvodu si dovoluji požádat dnešní plenární zasedání České národní rady, aby návrh zákona o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy schválilo tak, jak mu byl předložen.