Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji předsedovi Českého báňského úřadu Janu Teperovi za jeho projev.

Dávám nyní slovo prvnímu přihlášenému řečníku, kterým je poslanec Václav Žid.

Poslanec Václav Žid: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, předkládaný návrh zákona o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy je třeba uvítat.

Nejen, že shrnuje právní úpravu organizace státní báňské správy do jediného právního předpisu, ale rozšiřuje zejména dozor báňských úřadů na práce a provozy, v nichž mají pracující podobné pracovní podmínky jako horníci a jsou podobně ohroženi. Tím, že se státní odborný dozor rozšiřuje na ložiska nevyhrazených nerostů místního významu, by měly být odstraněny závady, ke kterým dosud při těžbě z těchto ložisek dochází.

Proto je velmi důležitý zájem sledovaný návrhem zákona zabezpečit racionální dobývání ložisek, těžených dosud většinou živelným způsobem bez jakýchkoliv pravidel. Nutno zabránit jejich dalšímu nehospodárnému využívání i dokonce znehodnocování.

nejde však jen o otázku řádného využití substance ložisek. Důležitou stránkou této činnosti je i řádné dodržování technologicko-ekonomických podmínek při dobývání, úpravě nebo i zušlechťování vydobytých nerostů, které nebývají vždy zajištěny. Zvláště nutno konstatovat, že v provozech, kde není dosud vykonáván soustavný státní dozor, nebývá věnována dostatečná pozornost bezpečnosti práce a ochrany zdraví.

Ve skutečnosti jsou sice případy, že pracovníci báňských úřadů jsou zváni jako odborní poradci nebo znalci při řešení různých problémů, při aplikaci bezpečnostních předpisů i ochranných opatření. Považuji však za správné, aby zabezpečování těchto pracovních podmínek nebylo věcí dobré vůle těch, kteří těžbu provozují, ale aby jejich plnění podléhalo stálému státnímu dozoru a bylo upraveno potřebnými předpisy.

Státní báňská správa jako odborný orgán je po právu povolán k tomu, aby vykonával tuto důležitou společenskou funkci v rozsahu jak je stanoveno v předloženém vládním návrhu zákona.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: O slovo se dále přihlásil poslanec Jaroslav Venhauer.

Poslanec Jaroslav Venhauer: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych vás stručně seznámil se závěry, k nimž došel zdravotní a sociální výbor České národní rady při projednávání vládního návrhu zákona ČNR o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.

Organizaci a rozšíření působnosti státní báňské správy objasnil ve svém projevu předseda České báňské správy Jan Teper i společný zpravodaj poslanec Miroslav Vyhlídal. Také důvodová zpráva je velmi obšírná a vysvětluje dostatečně cíl předložené právní úpravy.

Zdravotní a sociální výbor zajímala především ta ustanovení předloženého návrhu zákona, která se týkají bezpečnosti práce. V praxi, která se vyvinula v posledních letech, se již užívalo předpisů státní báňské správy v organizacích, které prováděly práce, které se svým charakterem podobají nebo rovnají hornickým pracem, i když přímo nesouvisejí s vyhledáváním, průzkumem nebo dobýváním nerostů. Jde většinou o obtížné provozy, se značným rizikem práce, u nichž docházelo každoročně k těžkým úrazům.

V případě pochybnosti, zda jde o provozy, na něž se má vztahovat dozor státní báňské správy, rozhodne - podle návrhu zákona - Český báňský úřad v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a po projednání s příslušným ústředním orgánem, jemuž organizačně podléhá, nebo s příslušným KNV, jde-li o organizaci řízenou národním výborem.

Navrhovaná zákonná úprava nebude vyžadovat změny zákona č.174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, neboť působnost orgánů, zřízených tímto zákonem, tj. inspektorátů bezpečnosti práce, je vzhledem k působnosti orgánů státní báňské správy vymezena negativně. Dá se tedy předpokládat, že pravomoc Českého báňského úřadu i Českého úřadu bezpečnosti práce je vymezena jasně a že tudíž nebude docházet v praxi k nežádoucímu překrývání působnosti.

Dále jsme se zabývali při projednávání předloženého vládního návrhu zákona návazností působnosti Českého báňského úřadu na hygienickou službu státní zdravotní správy. Zjistili jsme, že tato návaznost je plně zajištěna, a to jednak ze zákona č. 2/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, jednak na základě dohody z roku 1 971 mezi hlavním hygienikem ČSR a Českým báňským úřadem.

Podle názoru zdravotního a sociálního výboru ČNR je tedy v navrhované úpravě plně pokryt požadavek bezpečnosti a ochrany zdraví všech pracujících v provozech s obdobnými pracovními podmínkami jako v hornictví. Věříme, že nová právní úprava přispěje k tomu, aby se v těchto provozech důsledně dodržovaly předpisy o bezpečnosti práce, platné při těžbě a tím i snížila pracovní úrazovost a smrtelné úrazy. Zdravotní a sociální výbor České národní rady také přivítal, že současně se zákonem vyjde i příslušný prováděcí předpis.

Doporučuji proto jménem zdravotního a sociálního výboru ČNR, aby Česká národní rada vyslovila souhlas s předloženým návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, zdravotního a sociálního a výboru průmyslového České národní rady.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Jaroslavu Venhauerovi. Tím jsme vyčerpali počet přihlášených řečníků k rozpravě.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo./

Můžeme tedy rozpravu skončit. Žádám nyní společného zpravodaje poslance Miroslava Vyhlídala o závěrečné slovo.

Poslanec Miroslav Vyhlídal: Soudružky a soudruzi poslanci, konstatuji, že diskuse byla v souladu s návrhem zákona, a proto se vzdávám dalšího slova.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Miroslavu Vyhlídalovi. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém projednávaném vládním návrhu zákona najednou ve znění předložené společné zprávy výborů. Jsou nějaké námitky, nebo připomínky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly připomínky./

 Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o organizaci a rozšíření dozoru Státní báňské správy ve znění předložené zprávy výborů průmyslového, ústavně právního a zdravotního a sociálního, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala první bod denního pořadu.

Přistoupíme nyní ke druhému bodu pořadu, kterým je

II.

Zpravodajem je plk. ing. Jaroslav Peksa, dávám mu slovo.

Poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa: Vážené soudružky a soudruzi, v podkladech pro dnešní jednání jste obdrželi tisk 13, ve kterém ústavně právní výbor podává návrh na zproštění čtyřiceti soudců z povolání soudcovské funkce. Ve své schůzi dne 19. dubna 1972 zkoumal výbor, zda jsou ve všech případech splněny náležitosti, které jsou požadovány podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

V tomto roce došlo České národní radě celkem 40 žádostí o zproštění soudců z povolání soudcovské funkce. Z uvedeného počtu požádalo 12 soudců o zproštění funkce z důvodů přiznání starobního a invalidního důchodu, 16 v důsledku kandidatury k jinému soudu, 4 soudci odůvodňují svou žádost zdravotními a rodinnými důvody, 6 přechodem na jiné pracoviště, jeden soudce přechází na ministerstvo spravedlnosti a jeden k Nejvyššímu soudu České socialistické republiky. Podáním žádostí byla splněna podmínka uložená v ustanovení § 44 písm. a/ uvedeného zákona.

Citovaný zákon v ustanovení § 52 stanoví, že žádost musí být doložena vyjádřením ústředního orgánu pověřeného správou soudů. Také tato náležitost byla splněna, neboť současně se žádostmi došlo zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti České socialistické republiky.

Jménem ústavně právního výboru proto doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání, soudce uvedené jmenovitě v tisku 13.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Jaroslavu Peksovi. Má někdo k přednesené zprávě a k předloženému návrhu nějaké připomínky? /Nebyly./ Můžeme přistoupit k hlasování, a to tak, že budeme hlasovat o celém návrhu usnesení, jak jej předložil ústavně právní výbor. Jsou připomínky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./

Kdo souhlasí, aby Česká národní rada zprostila soudcovské funkce soudce z povolání tak, jak jsou uvedeny v předloženém návrhu ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím jsme projednali druhý bod pořadu. Nyní přistoupíme k projednávání třetího bodu denního pořadu, kterým je

III.

Návrh uvede svým výkladem členka předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky poslankyně Marie Jarošová. Prosím ji, aby se ujala slova.

Poslankyně Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám jménem ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky předložila návrh na doplňující volby soudců z povolání do Nejvyššího soudu České socialistické republiky, Městského soudu v Praze, krajských soudů v České socialistické republice a Městského soudu v Brně za účelem doplnění stavu na příslušný počet.

Návrh projednalo podle příslušných zákonných ustanovení předsednictvo ÚV NF ČSR na základě doporučení ministra spravedlnosti a předsedy Nejvyššího soudu ČSR.

Dnešního dne předložil ministr spravedlnosti ČSR dr. Jan Němec ústřednímu výboru Národní fronty ČSR dopis, v němž tlumočil stanovisko dr. Jaroslava Neubauera, který byl navržen k volbě soudce z povolání k okresnímu soudu v Bruntále. Dr. Jaroslav Neubauer z vážných rodinných důvodů vyslovil nesouhlas se svou kandidaturou. Vzhledem k tomu, že podle § 39 odst. 1 zákona o organizaci soudů a o volbách soudců je volba možná jen na základě předchozího souhlasu navrženého kandidáta, bere ústřední výbor Národní fronty ČSR návrh na zvolení dr. Jaroslava Neubauera k okresnímu soudu v Bruntále zpět.

Přípravě návrhů byla věnována náležitá pozornost. Vybraní kandidáti mají předpoklady z hlediska odbornosti, zkušeností z praxe, politického i třídního přístupu vykonávat funkce soudců z povolání v duchu soudcovského slibu.

Jednotlivé návrhy s odborně politickou charakteristikou vám byly předloženy písemně. Kandidatura byla se všemi navrhovanými soudci projednána, všichni s ní vyslovili souhlas.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky zastává názor, že navržení kandidáti skýtají záruku, že budou ve své funkci uplatňovat právní normy a předpisy v souladu se zájmy našeho socialistického státu, s oprávněnými zájmy občanů a že svým objektivním rozhodováním přispějí k upevnění socialistické zákonnosti, k ochraně funkce socialistického státu, jeho společenského zřízení i vztahů ke světové socialistické soustavě.

Jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky navrhuji, aby Česká národní rada navrhované kandidáty zvolila do funkcí soudců z povolání.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Marii Jarošové za její výklad. Má někdo k projednávanému návrhu na volbu soudců z povolání nějaké připomínky? /Nebyly./ Přistoupíme tedy k hlasování, a to tak, že budeme hlasovat o předloženém písemném návrhu včetně doplňku, který uvedla poslankyně Marie Jarošová, najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? /Nebyly./

Kdo souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání Nejvyššího soudu ČSR, krajských, okresních, městských a obvodních soudů v ČSR, jak je obsaženo v předloženém písemném návrhu předsednictva ÚV NF ČSR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Tím byli uvedení soudci zvolení do svých soudcovských funkcí.

Přerušíme nyní naše zasedání na 20 minut. Další jednání zahájíme v 10.15 hod.

/Následovala krátká přestávka./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v našem jednání. Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu pořadu schůze, kterým je

IV.

Podle jednacího řádu byla interpelace spolu s pozvánkou rozeslána všem poslancům ČNR a současně též ministru školství ČSR ing. Josefu Havlínovi, jemuž je adresována a který na ni na dnešní schůzi odpoví. Prosím ministra Josefa Havlína, aby se ujal slova.

Ministr školství ČSR ing. Josef Havlín: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Otázky, které mi položil poslanec Václav Runge se dotýkají obtíží a nedostatků, jichž jsme si vědomi a kterými se ministerstvo školství ČSR zabývá již delší dobu. Spočívají v tom, že v pohraničních okresech je velká fluktuace učitelských kádrů, obtížně se získávají pro tato místa učitelé, což přirozeně zvyšuje procento nekvalifikované výuky. Přijali jsme v průběhu několika posledních let řadu opatření, která již pozitivně působí, ale ve skutečnosti je, že zájem o učitelské studium není dosud takový, jako o jiné, řekl bych atraktivní obory, jako např. studium lékařství, přírodní a společenské vědy, ekonomie apod.

Tím více považujeme za povinnost věnovat pozornost otázkám výběru vhodných uchazečů pro studium učitelství na pedagogických fakultách, či na ostatních fakultách vysokých škol připravujících učitele. Ani práce a celková činnost našich vysokých škol vychovávajících učitele není ovšem bez nedostatků. Jsme si vědomi toho, že studenti získávají při studiu na vysoké škole velké množství znalostí, ale méně již jsou připraveni pro zcela konkrétní práci ve škole, zejména ve školách malotřídních. Jsme si vědomi toho, že teprve vlastní působení na škole dotváří plně kvalifikovaného pracovníka. Při stanovení úkolů pro tento školní rok jsme otázky práce učitele, charakter výchovy a práce vysokých škol vychovávajících učitele, položili na jedno z předních míst činnosti ministerstva školství. Zcela mimořádnou pozornost věnujeme kádrové situaci, která je v celém souboru vysokých škol jedna z nejsložitějších a nejnáročnějších. Je to totiž klíčový problém, který chceme urychleně v příštích letech řešit. Účinnou cestou při řešení nedostatků práce učitelů v pohraničních okresech je preference uchazečů o učitelské studium, kteří jsou z těchto okresů. Tuto preferenci zajišťují předpisy ministerstva školství o přijímacím řízení ke studiu na vysokých školách a metodické pokyny k těmto předpisům vydané. Vycházíme ze zásady, podle níž uchazeči z oblastí s nedostatečným počtem kvalifikovaných kádrů získávají pro bodové hodnocení při přijímacím řízení 10 bodů navíc. Tato bonifikace se přiznává i uchazečům, kteří se zaváží formou krajského stipendia, že po dostudování nastoupí do těchto oblastí.

Ministerstvo školství připravuje pro letošní přijímací řízení na učitelské fakulty zvýšení bonifikace uchazečů z pohraničních okresů ještě o dalších 10 bodů, což ještě více zvýrazní potřebu přijímat studenty z těchto oblastí. Spolu s tímto opatřením, které je více méně administrativním aktem, jsou důležité i všechny akce místních orgánů, při nichž se setkávají učitelé pedagogické fakulty s učiteli středních škol a otevřeně diskutují o školské problematice. Hlubší konkrétní poznání školské problematiky kraje přispívá k tomu, že se v rámci přijímacího řízení v zájmu odstranění nedostatku respektují reálné potřeby dané oblasti.

Výsledkem takových setkání je i přímý pokyn děkana pedagogické fakulty v Plzni komisím pro přijímací řízení o vymezení obsahu přijímací zkoušky přísně s ohledem na rozsah výuky na střední škole. Fakulta také uspořádá kurs zájemců v některých předmětech ještě před přijímací zkouškou, který jim poskytne představu o požadavcích i nutné informace. O těchto opatřeních je poslanec Václav Runge informován z osobního průzkumu na pedagogické fakultě v Plzni i z posledního jednání školského a kulturního výboru ČNR, jehož se účastnil, kde jsem podával podrobné informace o problematice našeho školství v současné době.

Dovolte mi, abych bezprostředně reagoval na otázky, které jsou v závěru tisku, který jste dostali.

K otázce 1: K zabezpečení dostatečného počtu žáků z pohraničních okresů ke studiu na středních školách upravilo ministerstvo školství příslušné směrnice a pokyny v tom smyslu, aby při přijímacím řízení byla uchazečům z těchto oblastí dávána přednost. Pro potřeby středních škol byl vypracován přehled základních devítiletých škol z těchto oblastí, který zahrnuje základní 9leté školy okresů Cheb, Tachov a Sokolov. Dalším opatřením, které sleduje zabezpečení dostatečných zdrojů studentů středních škol do pohraničních okresů jsou orientační rozpisy počtu přijímaných žáků podle jednotlivých okresů. Na střední pedagogické škole v Karlových Varech byly ve školním roce 1972/1973 zřízeny 2 třídy s celkovým počtem 70 žáků, 1 třída s 35 žáky pro studium oboru učitel pro mateřské školy a 1 třída pro studium oboru vychovatelství. V počátečním rozpisu se objevuje z okresu Sokolov 8 žáků, z okresu Tachov 4 a z okresu Cheb 7. Ke studiu na této škole bylo přijato z okresu Sokolov 8 žáků, z okresu Tachov 3 a z okresu Cheb 6 žáků. Při přijímacím řízení bylo sledováno, aby ke studiu byli z těchto oblastí vybráni uchazeči, kteří mají studijní předpoklady a výrazný zájem o učitelské povolání.

Plán přijímaných studentů pro školní rok 1973/74 bude zvýšen. Ministerstvo školství v předběžném návrhu pro studijní obor učitelství pro mateřské školy v Západočeském kraji počítá se zvýšením o 1 třídu. Dosavadní zkušenosti s umísťováním absolventů však ukazují, že problém nástupu do pohraničních oblastí zvyšování počtu přijímaných žáků ke studiu nevyřeší. Jedním z opatření, které by situaci pomohlo řešit, je připravovaná úprava poskytování stipendií pro žáky středních škol četně krajských stipendií. Příslušný návrh ministerstvo připravuje.

Dosavadní kvóty přijímaných žáků ke studiu na gymnásiích v pohraničních oblastech není možno zvyšovat z toho důvodu, že na tyto školy se nehlásí dostatečný počet zájemců. Na gymnásia Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Planá a Stříbro se pro příští rok na plánovaných 265 míst přihlásilo jen 246 uchazečů.

K otázce 2: Rozmísťování absolventů-učitelů je upraveno vládním nařízením č. 38/1967 o umísťování absolventů vysokých škol a středních odborných škol. Tato platná právní úprava odstranila dřívější administrativní způsob rozmísťování, spočívající v tom, že absolventu bylo umístěnkou přikázáno místo, na něž byl povinen nastoupit. Nyní si absolventi vybírají některé z pracovních míst, které jim nabídne škola podle návrhu ministerstva školství nebo národního výboru. Absolventi ale nemají povinnost na toto místo nastoupit. Tato volnost v rozhodování absolventů, do kterého z nabízených míst nastoupí, a možnost odmítnutí, vyvolává při rozmísťování absolventů-učitelů mnoho potíží.

K zavedení této nové úpravy rozmísťování absolventů-učitelů ve smyslu vládního nařízení č. 38/1967 Sb. dalo ministerstvo školství metodické pokyny, na jejichž vypracování se podílely jak národní výbory jako organizace přijímající ve své plné pravomoci učitele, tak fakulty vychovávající učitele. Podle zásad, stanovených těmito metodickými pokyny

a/ jsou uchazeči přijímáni do školských služeb na základě jejich přímého jednání s národními výbory, jakožto jejich budoucími zaměstnavateli; národní výbory získávají vhodné uchazeče a absolventi se ucházejí o nabízená volná místa - umísťování je tedy aktivní proces, který je oboustranně veden po celý poslední rok studia budoucích učitelů;

b/ studující v posledním ročníku, kteří se přihlásili na volná místa, jsou vybíráni podle studijních výsledků, společenské angažovanosti a osobních poměrů;

c/ volná učitelská místa mohou národní výbory vyhlašovat od ledna, nejpozději však do 15. dubna. Seznamy s potřebnými údaji zasílají ministerstvu školství a současně těm vysokým školám, jejichž absolventi přicházejí především v daném kraji v úvahu pro přijetí;

 d/ vysoké školy po celou dobu studia pomáhají plynulému umísťování absolventů do školských služeb politickovýchovnou prací směřující k tomu, aby absolventi nastupovali na místa podle společenské potřeby. V posledním roce studia koordinují umísťovací řízení komise, složené ze zástupců vysokých škol a národních výborů.

Přesto, že se v posledních letech v některých aprobacích jevil přebytek absolventů vysokých škol vychovávajících učitele, nebyla kvalifikovanými učiteli obsazena mnohá volná místa v malých obcích, zejména v okrajových oblastech. Proto na učitelská místa nastupovali i absolventi středních všeobecně vzdělávacích škol ihned po maturitě. To vedlo ke značné nekvalifikovanosti výuky na základních devítiletých školách právě v odlehlých oblastech.

K odstranění některých nedostatků, které se projevily v rozmísťování absolventů-učitelů, učinilo v posledních letech ministerstvo školství tato opatření:

Rozhodlo o zvýšení počtu studujících přijímaných na pedagogické fakulty z těchto okresů, kam je nejvíce třeba získat kvalifikované učitele a zvýhodnilo jejich přijímání.

Byla zavedena krajská stipendia, která se udělují vybraným uchazečům o učitelské studium. Ministerstvo školství projednalo se všemi krajskými národními výbory, aby tato stipendia poskytovaly KNV zejména za účelem získání absolventů do pohraničních oblastí.

Ministerstvo školství zavedlo poskytování příplatku 200 až 400 Kčs měsíčně učitelům za práci v oblastech se ztíženými pracovními podmínkami.

Důležitým předpokladem úspěšné práce absolventa-učitele je péče o něho při nástupu do školy. Ministerstvo školství proto dohodlo s KNV soubor opatření, která by v tomto směru měla přinést zlepšení. Jde zejména o vytvoření lepších pracovních a hmotných podmínek, ale i o další vzdělávání, zejména v postgraduálním studiu.

Jedním z nejobtížnějších problémů je naprostý nedostatek vhodných bytů pro učitele. Vládní usnesení z 17. 12. 1968 č. 463 sice vytvořilo určité podmínky pro částečné zlepšení bydlení učitelů škol I. a II. cyklu, ale situaci podstatně nezlepšilo. Vláda se proto dne 3. 2. 1971 znovu

otázkou bydlení učitelů zabývala a schválila nové, účinnější zásady pro poskytování finanční pomoci učitelům a vychovatelům při individuální a družstevní bytové výstavbě. Jde zejména o poskytování bezúročných podmíněně nenávratných půjček.

Dosavadní zkušenosti však ukazují, že všechna tato opatření nezabezpečují v potřebném rozsahu získání a setrvání učitelů v oblastech se ztíženými pracovními podmínkami.

Proto ministerstvo školství spolu s národními výbory připravuje tato další opatření:

1. Prozkoumá možnost uzavření dohody s přijímanými posluchači pedagogických fakult o tom, že po absolvování studia nastoupí v místech, kde je bude školská správa potřebovat; toto řešení je třeba posoudit z hledisek občanskoprávních i pracovně právních a přihlédnout i k mezinárodním konvencím, které ČSSR ratifikovala.

2. Zabezpečí, aby školské orgány národních výborů vstupovaly v jednání se studenty o pracovních otázkách daleko dříve než v posledním ročníku studia a aby zejména školští inspektoři pracovali se studenty pedagogických fakult již od počátku jejich studia.

3. Zabezpečí, aby ty národní výbory, z jejichž oblasti jsou studenti vysíláni k učitelskému studiu, se zajímaly o výsledky jejich studia a problémy spojené s jejich studiem a aby je soustavně připravovaly ke splnění povinností vrátit se do kraje, který je ke studiu vyslal.

4. Usilovat o to, aby národní výbory soustavně vytvářely vhodné materiální podmínky pro nastávající učitele, jde zejména o stravování a byty, a využívaly i další stimuly pro získávání a setrvávání učitelů zejména v pohraničních oblastech.

5. Za nejzávažnější opatření pokládá ministerstvo školství, aby se podstatně zlepšila politická práce učitelů vysokých škol. Jejich cílevědomé působení k tomu, aby každý, student učitelství si byl vědom toho, že musí pracovat tam, kde ho společnost potřebuje, se nemůže soustředit až do závěru studia, ale musí prolnout celým výchovnýma vzdělávacím procesem.

K otázce 3: Pro posílení politickovýchovné práce fakult vzdělávajících učitele, která má rozhodující význam při výchově nových učitelů, vypracovalo ministerstvo školství soubor opatření, která se postupně uplatňují.

V dostatečné míře se přihlíží k tomu, aby byly na vysoké školy přijímáni uchazeči, kteří mají sklony, vlohy a politické předpoklady pro učitelské povolání. Již v loňském přijímacím řízení a tím spíše i letos bude k těmto požadavkům uplatněn zřetel v míře daleko větší než kdykoliv v minulosti. Vedle zásady komplexního hodnocení uchazeče, při němž se jako rovnocenné složky rozhodující o přijetí na vysokou školu posuzují prospěch, nadání, zájem o obor i politické a morální hodnocení uchazeče, je zdůrazněn zvláštní význam výběru uchazečů o učitelství a nutnost jejich posuzování z hlediska předpokladů pro pedagogickou a výchovnou činnost, politického a morálního profilu a světonázorové vyhraněnosti. V praxi přijímacího řízení, které se postupně adaptuje na tyto požadavky, tzn. větší ohled na vlastní veřejně prospěšnou činnost uchazečů svědčící o jejich vztahu k dětem a učitelství, na povahové kvality a předpoklady k učitelství, jak jsou patrny z pohovoru a komplexního hodnocení, které vypracovala střední škola. Ve všech chystaných materiálech ministerstva školství ČSR se nyní všeobecně zdůrazňuje politickovýchovná a pedagogickovýchovná složka učitelské přípravy. Z tohoto hlediska se proto také s větší kritičností oceňují prospěchové předpoklady při přijímacím řízení, které, jak se ukazuje, lze ovlivnit intenzitou studia, pořádáním doplňkových prázdninových kursů i individuální péčí ročníkových učitelů o některé slabší uchazeče přicházející s tímto handicapem na vysoké školy zpravidla z pohraničních oblastí.

V zájmu lepšího prosazení a dodržování výše uvedených kritérií, stanovilo ministerstvo školství ČSR jako dodatkové opatření v přijímacím řízení, aby v hlavních přijímacích komisích byli jmenováni jako jejich členové představitelé krajských politických orgánů. Na práci těchto komisí se budou podílet i pracovníci ministerstva školství ČSR.

Chtěl bych ujistit všechny poslance České národní rady, že ministerstvo školství ČSR spolu s národními výbory řeší a bude řešit i nadále postupně jednotlivé problémy našeho školství tak, abychom naplnili usnesení XIV. sjezdu naší strany, tj., že škola musí mít výrazně socialistický charakter a být pevnou oporou socialistického zřízení.