Úterý 19. prosince 1972

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, po polední přestávce vystoupí v rozpravě ke zprávě vlády ještě Zdeňka Skřivánková a Miroslav Suchopárek. V jednání budeme pokračovat ve 13.45 hodin.

/Jednání přerušeno ve 12.10 hod. a opět zahájeno ve 13.46 hod./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání. Dávám slovo poslankyni Zdeňce Skřivánkové.

Poslankyně Zdeňka Skřivánková: Vážení soudruzi poslanci, vážené soudružky poslankyně, dovolte, abych se k dnešnímu jednání připojila několika myšlenkami, jak vidíme plnění vládního programu z prosince minulého roku my, ženy.

Programové prohlášení vlády ČSR se sice nezmiňuje o ženách a o řešení jejich problémů výslovně, ovšem to neznamená, že se jich netýká. Týká se jich, právě tak jako mužů, každá jeho část. Bylo by chybné vidět problematiku mládeže jen z úzkého hlediska zcela specifických problémů mladých lidí, například tělovýchovy a rekreace. Stejně chybné by bylo zužovat u žen pohled jen na specifické problémy, jež se skutečně v prvé řadě týkají žen a nevidět ženu a její problémy v celé šíři našeho ekonomického, politického i kulturního života.

Obětavá a mnohostranná ekonomická i politická aktivita žen po roce 1945 a zejména po roce 1948 měla velký podíl na významných výsledcích našeho národního hospodářství a stala se i význačným činitelem životní úrovně našich rodin. Ženy dnes považují svou ekonomickou aktivitu za samozřejmou. O tom svědčí rozsah vzdělanosti žen a jejich účast ve všech oborech lidské činnosti.

Skutečnost, že z celkového počtu studujících činí podíl studujících dívek zhruba 57 % na středních školách, více jak 25 % na průmyslových školách a skoro 40 % na vysokých školách svědčí o tom, že se ženy chtějí jak v současné době, tak i v budoucnu po boku mužů v daleko větší míře a společensky významnějším způsobem angažovat ve všech sférách našeho života.

Pokud se týče učňovských oborů činí podíl děvčat kolem 30 % z celkového počtu učňů. Je to sice ve srovnání s předválečnou dobou asi o třetinu více, avšak přesto to ukazuje, že více děvčat než chlapců jde do pracovního poměru bez vyučení. V této souvislosti mám otázku na příslušné členy vlády, zda tomuto problému věnují pozornost, jak analyzují jeho příčiny a s jakými opatřeními, jež by vedla ke snížení počtu nevyučených dívek, počítají do budoucna.

Zapojení vysokého počtu našich žen do ekonomické činnosti, jež je jedním z nejvyšších na celém světě, je v zájmu rozvoje našeho národního hospodářství i v zájmu životní úrovně našich rodin i nadále nezbytností. Bylo by jednostranné vidět zaměstnanost žen jen z hlediska ekonomického přínosu do rodin. Pomíjeli bychom fakt, že žena v socialistické společnosti chce pracovat. Úzký vymezený okruh rodiny již dnešní ženě nestačí. Žena se chce stát účastnou ekonomického i veřejného života celé společnosti, je však pochopitelné, že na ni přitom dopadají jeho účinky stejně tak jako na muže. O tom jsem se již zmínila dříve, když jsem hovořila o správném chápání zájmu žen. Dopad stejných faktorů na muže a ženy nemá stejné odrazové účinky. Neboť účinky těchto dopadů konfrontují s další společensky stejně významnou úlohou ženy v rodině jako matky.

Naše společenské zřízení svou humánní podstatou i politickou linií obsaženou v závěru XIV. sjezdu KSČ klade mimořádný důraz na to, aby byly pro ženy vytvořeny takové podmínky, aby mohly obě své funkce bez mimořádného vypětí plnit. Pokud ještě není v tomto ohledu u nás vše v pořádku, je třeba si uvědomit, že doba 27 let, která uplynula od konce druhé světové války, je krátká na to, aby bylo možno těmto požadavkům přizpůsobit celý náš společenský život.

Ve vytváření příznivých podmínek pro pracující ženu - matku existuje dosud celá řada nedostatků. Tyto nedostatky patří do několika kategorií. Prvou tvoří ještě různé nedostatky legislativní povahy. Naše ženy nejsou zcela spokojeny s prováděním příslušných norem o vymáhání výživného, jež jsou povinni plnit rozvedení manželé. Někteří rodiče dluží svým dětem opravdu značné částky. Chtěla bych, aby to vláda považovala za náš podnět k řešení tohoto nedostatku. Některé výbory České národní rady, např. zdravotní a sociální a ústavně právní výbor už předaly příslušným vládním orgánům konkrétní náměty na řešení.

Do druhé kategorie patří nejrůznější opatření finančního rázu ve prospěch rodin s dětmi a ve svém dopadu i ve prospěch žen - matek. Tato opatření odvisejí od celkových ekonomických možností naší společnosti. Je nutno s povděkem ocenit, že vláda ČSR přistupuje k jejich řešení, jakmile to ekonomická situace dovoluje. Přivítali jsme, že se opět zvýšily přídavky na děti a že lze do budoucna očekávat v oblasti sociální politiky další právní úpravy ve prospěch rodin s dětmi, mladých manželství a ostatních vrstev obyvatelstva. Nepochybuji, že vláda ČSR bude v národohospodářských plánech a v plánech práce počítat s přirozenými a nutnými důsledky těchto opatření, neboť řada žen odejde přechodně z pracovního procesu.

Další problémy vyplývají ze srovnání měsíčních výdělků mužů a žen, z nichž se vyměřoval důchod. Zjišťujeme, že bez ohledu na kategorii povolání byly výdělky žen v průměru o 500 Kčs nižší než výdělky mužů. Rozhodně bychom neměli tuto skutečnost jen vzít na vědomí. Myslím, že by pro nás jako poslance bylo velmi zajímavé, kdyby nám příslušní členové vlády vysvětlili příčiny tohoto jevu. Mám jisté podezření, ze tu půjde i o přežitek staré praxe a názoru na odměňování práce žen, kdy žena automaticky za stejnou práci dostávala nižší mzdu. V tom by se měla zjednat náprava.

Jinou takovou oblastí je vytváření hmotných podmínek, jež by umožnily ženám mít více volného času, aby se mohly věnovat jak svým rodinám, tak i samy sobě, dalšímu vzdělávání a zbavily se toho věčného tlaku, že to a to není ještě hotové, ačkoli už to dávno spěchalo. Mám na mysli velmi praktické věci: moderní vybavení domácností takovou technikou, jež skutečně uspoří čas a fyzickou námahu. Bude třeba posoudit cenovou dostupnost těchto věcí.

Sem také patří otázka školního stravování. Je potěšujícím faktem, že neustále roste počet dětí, které se stravují ve školních jídelnách. To šetří čas zaměstnaným matkám. Strava podávaná ve školách však neodpovídá požadavkům racionální výživy a podmínkám fyziologické výživové normy potřebné pro zdravý vývoj dítěte. Apeluji proto na vládu ČSR, aby usilovala o řešení této otázky ve federální vládě. Obě národní ministerstva školství předala již prostřednictvím národních vlád federální vládě konkrétní návrhy na řešení.

Do další kategorie patří takové nedostatky, které by mohly být odstraněny již v rámci dosavadních předpisů a ekonomických možností při větší důslednosti odpovědných funkcionářů našich závodů a institucí. Je to např. organizace práce našich služeb. Příliš často se setkáváme s těžkopádností i neochotou. Žádejte o připojení plynu, zkuste zajít za kominíky, aby vám prověřili v domě, jak fungují komíny, zkuste to v době, kdy jdete z práce, jestli vás ještě v těchto službách přijmou nebo alespoň vaši objednávku. Je více zboží na pultech. Avšak v důsledku zaostávání rozvoje obchodní sítě a často nevhodné prodejní doby se čas, který žena stráví nákupem, nesnížil, spíše naopak. Kritizujeme právem známé odskakování žen za nákupem nebo za službami. Zkuste však dát prádlo na mandl nebo si dát vyčistit šaty po páté hodině odpoledne. Samozřejmě, že v těchto službách jsou také ženy - matky, které potřebují též mít volno pro své rodiny. V tom je ta potíž, ale nemělo by to být důvodem lehké výmluvy.

S povděkem konstatuji, že se vláda zabývala těmito otázkami a přijala příslušná opatření. Navrhuji, abychom o jejich uskutečňování byli ve vhodné době podrobněji informováni.

My, ženy, jsme uvítaly usnesení XIV. sjezdu KSČ, z jehož podnětu se hledají cesty, jak ještě více usnadnit zaměstnaným ženám a matkám podmínky pro jejich všestranně uspokojivý vývoj. Myslím, že mohu prohlásit nejen za svou osobu, ale i za ostatní poslankyně České národní rady, že svou poslaneckou prací přispějeme ke zdárnému splnění cílů vytyčených XIV. sjezdem naší strany. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Zdeňce Skřivánkové, dávám slovo poslanci Miroslavu Suchopárkovi.

Poslanec Miroslav Suchopárek: Vážení poslanci, vážení hosté, přihlásil jsem se o slovo, abych jako poslanec bez stranické příslušnosti vyjádřil stanovisko ke zprávě o plnění programového prohlášení vlády ČSR přednesené jejím předsedou Josefem Korčákem.

Rád bych v této souvislosti zdůraznil, že občané bez stranické příslušnosti se aktivně podílejí na realizaci politiky vytyčené XIV. sjezdem KSČ, ze které vychází také program naší vlády. Ve všech zastupitelských orgánech, které občané ČSR loni zvolili, je zastoupeno přes 61 tisíc poslanců bez stranické příslušnosti, tj. 43,8 % všech poslanců. Poslanci České národní rady bez stranické příslušnosti ve všech výborech doporučují tuto politiku a k její realizaci přispívají i ve svých volebních obvodech. Zpráva vlády i výsledky rozvoje hospodářství a celého našeho společenského života za uplynulé období, byť zatím celého jednoho roku, svědčí o tom, že vláda svůj program postupně uskutečňuje. Vláda správně klade důraz na hospodářskou politiku, neboť hospodářství vytváří potřebné hmotné zdroje všestranného rozvoje celé společnosti. Státní plán se v rozhodujících ukazatelích většinou plní a překračuje. Ukazují se první kladné výsledky úsilí o zvyšování efektivnosti rozvoje naší ekonomiky, na něž soustředilo pozornost únorové plénum ÚV KSČ. Urychlením prací na státním plánu a na rozpočtu na příští rok vytváří lepší podmínky pro včasné rozvinutí iniciativy pracujících a zabezpečení úkolů. V zemědělství nabývá na intenzitě proces koncentrace, specializace a rozvoje kooperačních vztahů. Výčet kladných faktorů by bylo možno dále rozvádět.

Plenární zasedání ÚV KSČ v prosinci tohoto roku hodnotilo kladně dosavadní vývoj v národním hospodářství. Zdůraznilo však, že i přes tyto kladné stránky nemůžeme přehlížet a zakrývat i některé nedostatky a problémy. Přes úsilí, které vláda vynakládá na překonání nedostatků a vyřešení problémů

- není například na výši celková efektivnost hospodářského vývoje včetně investiční výstavby;

- nedostatečně se využívá základních fondů i odbornosti pracovníků;

- účinnost technického rozvoje je snižována dlouhými lhůtami a jinými nedostatky při jeho zavádění do výroby;

- náklady na výrobu, zvláště materiálové, jsou vysoké;

- sortiment výrobků a jejich kvalita se jen pomalu přizpůsobují požadavkům spotřebitelů a potřebám národního hospodářství;

- nedostatečně se uplatňuje komplexní socialistická racionalizace;

- rostou zásoby a mají pomalý obrat;

- výsledky zemědělské výroby jsou podvazovány omezenými dodávkami jiných hospodářských odvětví, jako jsou dopravní prostředky, mechanismy, chemická hnojiva apod.

Některé nedostatky nabývají povahy chronické, jako je např. nízká efektivnost, vysoké materiálové náklady a růst zásob. Velké úkoly, které v souvislosti s tím stojí před námi, nepochybně musí vést k tomu, aby vláda při realizaci svého programu zvýšila náročnost vůči jednotlivým resortům. Nutnost zvýšení náročnosti lze dokumentovat na řadě příkladů. Uvedu jeden:

Průmyslový výbor přijal nedávno usnesení k hlavním problémům rozvoje průmyslové chemie v České socialistické republice. Konstatoval v něm kromě jiného nedobrou situaci v řešení odpadních vod a ochrany ovzduší. Konkrétně např. Východočeské chemické závody Synthesia v Semtíně vypouštějí do Labe závadné odpadové vody, které škodlivě znečišťují tok řeky. Ale nejen Synthesia. Podobně je tomu v Ústí nad Labem u Spolku pro chemickou a hutní výrobu, i jinde. Otázka odpadních vod není uspokojivě vyřešena. Pro "objektivní" důvody neřeší situaci důsledně ani podnik, ani generální ředitelství, ani ministerstvo průmyslu ČSR. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství přešlapuje na místě a je nedůrazné. Praxe pokut není zřejmě dost účinná a zvláště u podniků, které nejvíce znečišťují toky nebo ovzduší. Bude zapotřebí tvořivějšího řešení, které uspokojí hledisko národohospodářské potřeby i hledisko ochrany a zlepšení životního prostředí.

Při projednávání programového prohlášení vlády před rokem jsem na tomto místě hovořil také o podobném případu, o "černém Kladně" a potřebě modernizace výroby a aplikace výsledků vědy a techniky do praxe. Vyslovil jsem naději a důvěru, že pomocí vlády i České národní rady se uskuteční záměry dlouhodobého koncepčního řešení důležitých odvětví i zdravého životního prostředí. Při tom jsem kromě jiného také uvedl, že Spojené ocelárny v Kladně, které patří k největším, avšak úrovní svých základních fondů také k nejstarším československým podnikům, vychrlí do okolního ovzduší ročně 30 000 tun popílku, 8000 tun prachu a skoro 14 tisíc tun škodlivého kysličníku siřičitého.

Tehdy jsem nepředpokládal, že již dnes budu moci zde konstatovat, že díky rozhodnutí nejvyšších stranických a státních orgánů nabývají tyto záměry již konkrétních forem. V březnu bylo rozhodnuto o modernizaci a rekonstrukci Spojených oceláren na Kladně.

Modernizací podniku se má zvýšit výroba asi o 2,4 mld Kčs. Spotřeba všech druhů energie se přitom sníží o 167 000 tun měrného paliva. Spotřeba měrného paliva na 1000 Kčs výroby zboží klesne ze 316 kg na 168 kg, tedy o 47 %, přestože výrobní program bude energeticky náročnější, neboť podnik bude vyrábět jen ušlechtilé ocele, jichž dnes vyrábí jen 40 % své celkové produkce oceli.

Nechci zacházet do podrobností, považuji však za správné uvést, že u nás dochází k tomu, o čem se stále hodně hovoří, ale v čem se podstatně méně dělá, to je likvidování neefektivních výrobků. Bude zrušena výroba surového železa, která je v zastaralých vysokých pecích s malou kapacitou drahá. Koksovna, která slouží pro tyto pece, bude modernizována a převedena na výrobu otopového koksu, pro zásobování Prahy a lázeňských míst. Kromě toho podnik zvýší dodávky koksu do tržních fondů a zajistí tak otop zhruba pro dalších 13 000 bytů. Převedením podnikové elektrárny z uhlí na mazut umožní zrušení již nerentabilní těžby v sousedním dole Zápotocký a přispěje ke zlepšení ovzduší. Začne se to projevovat již příštím rokem. Po dokončení modernizace a výstavby nové ocelárny v Dříni se má spad popílku snížit na pouhých 5700 tun.

Vážené soudružky a soudruzi, chtěl bych zvlášť zdůraznit, že toto rozhodnutí centrálních orgánů má velmi příznivou politickou odezvu mezi pracujícími. Dává nadějnou perspektivu mladým a ti již svůj zájem projevují. Oživila se činnost kolektivů brigád socialistické práce. Ve Spojených ocelárnách na Kladně je 104 kolektivů, které soutěží o titul "Brigáda socialistické práce", a 107 kolektivů již tento titul má. Celkem je to téměř třetina všech pracovníků našeho podniku. Politická aktivita pracujících z předvolebního období se udržela a ještě dále stoupá. Kvalitativní změny v činnosti brigád socialistické práce nebo kolektivů soutěžících o tento titul jsou přitažlivé pro další pracující, kteří dosud tuto formu socialistického uplatnění blíže nepoznali, a proto ji nedoceňují. Je skutečně radostné pozorovat některé brigády socialistické práce. Jejich činnost je různorodá a zajímavá, zbavená formálnosti. A o to nám přece jde, učit se žít socialisticky. Úspěšně se rozvíjí socialistické soutěžení. Jako výraz iniciativy celého pracovního kolektivu podniku byly uzavřeny závazky, které zajišťují sortimentní plnění plánu při neustálém zvyšování jakosti. Celé zvýšení výroby o 57,6 mil. Kčs, které vychází ze závazků, bude plně zajištěno zvýšením produktivity práce. Ve spotřebě surovin, materiálů a energie se závazky projeví snížením materiálových nákladů proti plánu v letošním roce o 49,5 mil. Kčs.

Uvedl jsem tyto konkrétní údaje, abych jimi doložil, jak se usnesení XIV. sjezdu KSČ uvádějí v život. Kladně oceňujeme úsilí vlády v tomto směru. Nyní záleží na všech, kdož mají tyto záměry a rozhodnutí proměňovat ve skutečnost, aby dali ve svém pracovním úsilí vždy o něco víc, než je jejich pracovní povinností, a aby úkoly plnili nejen v termínu, ale pokud možno s žádoucím předstihem, zejména v investiční výstavbě. Až příliš jsme si zvykli na zpožďování, a přece všichni dobře víme, jaké ztráty to naší ekonomice způsobuje.

Vážené soudružky a soudruzi, významnou úlohu v uskutečňování programu vlády mají národní výbory jako nejmasovější orgány státní moci a správy. Jejich všestranná činnost je pro občany nejkonkrétnější a je jim nejbližší. Více nebo méně dobrá jejich práce ovlivňuje i postoj občanů k vládě a její politice. V této souvislosti nás může těšit, že zájem lidí o veřejnou politiku od voleb trvá a dokonce se trvale zvyšuje. Dokládá to i účast občanu na jarních a podzimních společných schůzích Národní fronty a národních výborů, na nichž byla provedena veřejná kontrola plnění volebních programů.

V našem kladenském okrese je potěšitelné i to, že podzimních schůzí se zúčastnil větší počet mladých lidí, než tomu bylo na jaře. Je to nepochybně důsledek zvýšeného zájmu stranických a vládních orgánů a společenských organizací o mladou generaci a i výsledek besed s mládeží. Bylo by vážnou chybou, kdyby tato dobře započatá práce měla sklouznout do formálnosti.

V našem okrese vcelku dobře postupuje výstavba bytů, a to jak dodavatelská, tak i svépomocná. Je reálný předpoklad, že plánované úkoly ve zlepšování údržby a modernizace bytového fondu budou do konce roku bezezbytku splněny.

Když už zde hovořím o bytech, zmíním se o tom, že novou bytovou výstavbu - která je spojena s budováním nové ocelárny na Dříni a která zahrnuje 400 bytů nad směrná čísla 5. pětiletého plánu k dokončení v roce 1974 - ohrožuje nedostatek tepla. Jeho jediným dodavatelem budou Spojené ocelárny. Souvisí to s rozhodnutím České plánovací komise o instalování 3. kotle v teplárně Spojených oceláren, popřípadě o dovozu dvou balených centrál z Německé spolkové republiky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Úsilí, které vláda České socialistické republiky vynakládá na uskutečnění programu, na zvýšení efektivnosti a intenzity rozvoje našeho národního hospodářství i na rozvoj všech oblastí našeho společenského života, zasluhuje kladné ocenění a také účinnou podporu při řešení problémů, které s tím jsou spojeny.

Jsem přesvědčen, že vyjadřuji i postoj ostatních poslanců České národní rady bez stranické příslušnosti, když vládu České socialistické republiky ubezpečím naší plnou podporou při budování naší krásné socialistické vlasti. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Miroslavu Suchopárkovi. Ke slovu se přihlásil ministr práce a sociálních věcí ČSR dr. Emilián Hamerník.

Ministr práce a sociálních věcí ČSR dr. Emilián Hamerník: Soudružky a soudruzi poslanci, soudružka Skřivánková zde hovořila o některých problémech, ke kterým bych chtěl jednak jménem svým i dalších soudruhů ministrů odpovědět, podat vysvětlení a zaujmout stanovisko. Soudružka Skřivánková hovořila o nedostatku, se kterým se setkáváme, že patnáctiletý dívčí dorost není zařazován do přípravy na kvalifikovaná povolání. S těmito případy se v praxi setkáváme. Je to buď tím, že patnáctiletá děvčata jdou rovnou do pracovního poměru, zůstávají u rodičů obvykle do 16 let, než se mohou přímo zařadit do pracovního poměru, nebo čekají další rok na možnost zařadit se do toho oboru, který si vybrala, protože se v době výběrového řízení nedostala na školu.

Socialistický stát nejen ve svých zákonných normách, ale de facto zavedl rovnoprávnost žen, zejména pokud jde o samostatné ekonomické postavení, o ekonomickou nezávislost na muži, vyplývající právě z ekonomické činnosti žen. Kdybych uváděl čísla, jak je to se vzdělaností žen, co jsme dokázali od roku 1945, jak se změnila kvalifikační struktura, kolik bylo tehdy žen s vysokoškolským vzděláním a kolik jich je dnes, kolik jich bylo se středoškolským vzděláním - pak to je růst, jaký žádná jiná společnost nezaznamenala. Mnoho vysokoškolsky vzdělaných žen dnes také skutečně pracuje na odpovědných místech, zejména ve školství, zdravotnictví i v řadě průmyslových odvětví, v chemickém průmyslu atd.

Potíže jsou při tom, když se snažíme, abychom patnáctiletý dívčí dorost dostali do kvalifikovaných dělnických povolání. Jste poslanci a znáte život zblízka, i my ho známe zblízka, víte, jaká je "chuť" např. ve strojírenství přijímat do učebních poměrů děvčata. A dnes už tento problém není jenom ve strojírenství, ale i v zemědělství. Nábor chlapeckého dorostu do učebních míst jsme splnili, ale nepodařilo se nám naplnit nábor dívčího dorostu, především do kvalifikovaných povolání v zemědělství. Ano, přežívají názory ve vědomí lidí, že to nejsou povolání vhodná pro děvčata atd. Samozřejmě, jsou povolání, která nejsou vhodná pro děvčata, např. v hornictví, ve stavebnictví, v metalurgii aj., ovšem v uváděných odvětvích jsou možnosti.

Druhou stránkou je psychologie rodičů i dětí. Mnozí rodiče mají zájem na tom, aby děvče co nejdříve a co nejvíce vydělávalo, aby neztrácelo dobu v učebním poměru, aby šlo přímo do pracovního poměru. A zde dochází ke shodě názoru rodičů i dětí. Známe cestu, jak to řešit a zabývala se tím také vláda, když projednávala plán na příští rok i na další léta pětiletky. Nezbývá nic jiného, než zlepšit výchovu k povolání na našich školách, to za prvé, a za druhé zlepšit poradenskou službu výchovy k povolání na národních výborech a samozřejmě měnit vědomí v hlavách těch, kteří zodpovídají za personální politiku a za řízení našich podniků.

Vláda právě tento týden - je to shoda okolností - se bude zabývat vývojem, současným stavem a návrhy opatření ke zkvalitnění přípravy mládeže pro dělnická povolání. Uvádím to jako důkaz toho, že i tato otázka je ve středu pozornosti vlády ČSR.

Druhá poznámka, spíše kritická, zde byla vznesena k odměňování žen v naší společnosti. Ano, i zde jsme vyhlásili správnou zásadu, že v naší společnosti každý pracující za stejnou práci má dostávat stejnou odměnu.

Zde bych chtěl však ukázat na jednu ošidnost, pokud se porovnávají celostátní průměry. Jestliže bychom totiž vzali celostátní průměry mužů a celostátní průměry žen pokud jde o odměny, pak dojde k určitému zkreslení. To souvisí s tím, co jsem říkal u první otázky, že totiž do celostátních dělnických mezd jsou zahrnuty i mzdy horníků, stavbařů a metalurgů, kde je vysoký společenský význam vykonávané práce, kde je i značná neatraktivnost a zároveň fyzická namáhavost, což se projevuje i ve výši průměrných výdělků.

Jiná věc je ovšem - a to je jistě nesprávné - jestliže v jednom závodě nebo organizaci za stejnou práci - a je jedno, zdali jde o muže nebo o zenu - je jeden placen lépe než druhý. K takovéto praxi jste ovšem ani vy ani my, vláda ČSR, žádný pokyn nevydali. To je postup, který zasluhuje kritiky a který je v silách uvnitř závodu nebo organizace. To je věc pořádku, dodržování mzdových předpisů, jsou tam orgány hospodářského vedení, které jsou odpovědny za dodržování zásad mzdové politiky a samozřejmě jsou tam odborové orgány a organizace, které mají hájit oprávněné zájmy a práva pracujících, v tomto případě žen.

Třetí poznámka se týkala fyziologických vyživovacích norem. Jistě se shodneme, soudružky a soudruzi poslanci, na tom, že bychom si přáli, aby v oblasti sociální - a zvláště já, jako ministr, který odpovídá za řadu problematik z této oblasti - byla opatření co nejlepší, co nejdokonalejší, na nejvyšší úrovni a neváhám říci, i na světové úrovni, jako máme např. řadu opatření v mateřské dovolené, v mateřských přídavcích, v zajištění ženy v době těhotenství atd.

Ovšem i opatření v oblasti sociální musí mít své pořadí. A pořadí, jak si stanovíme, pak samozřejmě platí a můžeme ho realizovat podle toho, jak si v našem národním hospodářství, v naší ekonomice poctivou prací dělníků, techniků a všech pracovníků vytváříme potřebné zdroje na realizaci těchto sociálních opatření. Myslím, že politika stranických orgánů i vlády dává dostatek důkazů o tom, že prostředky, které je možno rozdělit ve prospěch lidí, ve prospěch společnosti, se nikde netrezorují, ale skutečně se ve prospěch lidí dávají. Začneme-li hovořit o fyziologických vyživovacích normách, je třeba vidět, že to není opatření málo nákladné, musíme vidět děti nejen v základních devítiletých školách, ale i učňovský dorost, až po vysoké školy. Tyto věci však řešit budeme a vláda ČSR se již touto problematikou zabývala, potřebné podklady jsou zpracovány, ale můžeme je řešit tehdy, až budeme mít za sebou ještě naléhavější sociální opatření a až budeme mít vytvořeny potřebné finanční prostředky.

Myslím, že z denní propagandy, která probíhá na stránkách tisku nebo v rozhlasu a televizi, víte, že na společenskou spotřebu přerozdělujeme na jednu rodinu 15 500 Kčs, což je slušná částka. Chtěl bych ujistit Českou národní radu, že i otázka fyziologických vyživovacích norem není věc, o níž by vláda ČSR nevěděla, je v jejím programu a jakmile budou vytvořeny podmínky, bude se realizovat.

Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP