Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho vysvětlení. O slovo se přihlásil předseda vlády Josef Korčák. Prosím, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, na závěr ke zprávě vlády ČSR o plnění jejího programového prohlášení bych rád ocenil, že stejně jako při dřívějších jednáních České národní rady její poslanci střízlivě, uvážlivě a kriticky hodnotili současnou situaci, naši práci, výsledky a úspěchy i náš podíl na nich.

Vůbec není přehnané, naopak odpovídá plně skutečnosti, když, opírajíce se o dobrou výchozí základnu, s velkým optimismem hledíme do další budoucnosti. V našem národním hospodářství, v jeho rozvoji, převažují pozitivní tendence, je tam mnoho dobrého, povzbudivého a nadějného. Aniž bych chtěl cokoliv podceňovat, chtěl bych vyzvednout výsledky, kterých jsme dosáhli v posledních letech, zvláště v letošním roce v našem zemědělství, i úspěšnou práci našich národních výborů.

Soudruh Hamerník zde přede mnou řekl, že poslanci znají život lidí zblízka. Jistě mi tedy potvrdíte, že nikdy v minulosti se u nás tolik neudělalo pro zlepšení vzhledu obcí a měst, pro příjemnější a spokojenější život lidí, jako právě v posledních letech, zvláště pak v letošním roce. Mimo jiné svědčí o tom závazky, uzavřené v tomto roce, které představují hodnotu v akci "Z" 4 miliardy Kčs, tj. o 700 miliónů Kčs více než představovaly závazky a hodnota díla v minulém roce. A závazky jsou úspěšně plněny a v mnohých obcích, městech a okresech a celých krajích jsou i překračovány.

Chci ještě upozornit, že neztrácíme přitom ze zřetele, že zásluhu na dosažených úspěších má především celkově příznivá vnitřní situace u nás, že je to především zásluhou Komunistické strany Československa, jejího promyšleného postupu, její politiky, kdy už se slova nerozcházejí s činy jako v minulosti. Politice naší strany stále více lidí rozumí, stále více lidí svými postoji a svou prací ji podporuje. Konečně je tu i určité uvolnění v mezinárodních vztazích, zvláště pak uvolnění v Evropě.

Není, soudružky a soudruzi, třeba velké předvídavosti, abychom viděli, že v třídně rozděleném světě konfrontace mezi dvěma světovými soustavami se bude stále více projevovat a vyhrocovat v oblasti ekonomiky a v oblasti ideologie. Nemůže být pochybnosti o tom, že budoucnost bude patřit tomu společenskému zřízení, které je spravedlivější, které dá lidem více jistot, které lépe uspokojí jejich hmotné a kulturní potřeby. Proto se nikdy nesmíme spokojit s tím, čeho jsme už dosáhli. I když někomu to může být nepříjemné, nepohodlné, jediná spolehlivá cesta, která vede k vítězství, je cesta přes vyšší produktivitu práce. Proto, jak ukazuje ústřední výbor Komunistické strany Československa, půjdeme cestou nejvyšší náročnosti na všechny, na dělníky, na lidi ve výrobě, aby pracovali ještě kvalitněji, aby lépe využívali fondu pracovní doby, ale zvláště pak půjdeme cestou vyšší náročnosti na všechny, kteří u nás plánují, kteří naše hospodářství a výrobu organizují a řídí.

Děkuji České národní radě, všem poslancům, kteří tu v rozpravě vystoupili, jménem vlády ČSR za ocenění našeho úsilí a naší minulé práce. Byl bych velmi nerad, kdyby to mělo vyznít jako fráze, ale naše ocenění nás těší, ono nás i zavazuje. Chci vás znovu ujistit, vás, všechny poslance České národní rady, že naše síly v příštím období dáme pro splnění závěrů a cílů XIV. sjezdu KSČ. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji předsedovi vlády soudruhu Korčákovi za jeho projev.

Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, skončili jsme rozpravu o zprávě vlády ČSR, kterou před naším orgánem přednesl předseda vlády Josef Korčák. Vláda nás v této zprávě informovala, jak plní své programové prohlášení, jehož schválením před rokem jí Česká národní rada projevila svou důvěru a seznámila nás s některými dalšími svými záměry.

Rozprava ukázala, že poslanci České národní rady, komunisté, příslušníci ostatních politických stran Národní fronty i poslanci bez stranické příslušnosti, kladně hodnotí činnost vlády České socialistické republiky za uplynulý rok, kterou v orgánech České národní rady průběžně a bedlivě sledovali a jí pomáhali. Proto jsme mohli v rozpravě i v návrhu usnesení, který vám byl rozdán, ocenit, že činnost vlády směřuje k důsledné realizaci usnesení XIV. sjezdu KSČ.

Dovolte mi, abych se zde zmínil i o přípravě dnešního jednání. Česká národní rada věnovala této přípravě velkou pozornost. O tezích zprávy vlády, které předseda vlády soudruh Korčák dal orgánům České národní rady včas k dispozici, rokovaly všechny výbory ČNR a výsledky jejich jednání se pak zobrazily ve vystoupeních jednotlivých řečníků v dnešní rozpravě. Duch a obsah všech jednání jsou svědectvím úzké spolupráce mezi Českou národní radou a jejími orgány a vládou ČSR. Tato spolupráce, spočívající na zákonných základech, je nesena duchem soudružské spolupráce a porozumění. To však nijak nevylučuje, ale naopak předpokládá, vzájemnou náročnost při plnění společných úkolů, neboť jen tak můžeme dosáhnout významných cílů, které nám v zájmu pracujícího lidu ukládá komunistická strana, jen tak můžeme společně rozvíjet státní život České a tím i Československé socialistické republiky na marxisticko-leninských principech československé federace.

Mohu proto jistě konstatovat v duchu navrženého usnesení, na jehož formulaci se podíleli všichni poslanci, kteří vystoupili v rozpravě, že nejen tato rozprava, ale i zpětný pohled na roční činnost našeho zákonodárného s boru ukazují, že vláda ČSR má ve své činnosti plnou podporu a důvěru České národní rady. Všechny naše orgány budou i nadále pod vedením KSČ pracovat za podpory a v úzkém styku s pracujícími a jejich organizacemi k dalšímu rozvoji naší České socialistické republiky.

Navrhuji vám, jménem skupiny poslanců, kteří vystoupili v rozpravě, abychom přijali usnesení, jehož návrh byl rozdán, s několika formulačními změnami. Prosím, abyste si je v textu poznamenali.

Na str. 2 "Návrhu usnesení 6. schůze České národní rady ke zprávě vlády ČSR o plnění jejího programového prohlášení" v 1. řádku nahradit slovo "obsažené" výrazem "uvedené".

Na téže straně v 5. řádku druhého odstavce vypustit spojku "a" za slovy "činností vlády".

Na str. 3 se ve třetím odstavci poslední řádek škrtá.

Na téže straně ve čtvrtém odstavci se upravuje druhá věta takto: "Tím významně přispívá k dalšímu upevňování čs. federace, jejích internacionálních svazků i k plnění úkolů Československé socialistické republiky."

Jsou k tomuto návrhu usnesení nějaké připomínky nebo otázky? Nejsou.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala a schválila prohlášení vlády ČSR o plnění vládního programu.

Soudružky a soudruzi poslanci, uděláme velmi krátkou přestávku na kávu a budeme pokračovat za 10 - 15 minut.

/Jednání přerušeno ve 14. 37 hod. a opět zahájeno ve 14.57 hod. /

Předseda ČNR Evžen Erban: Druhým bodem schváleného pořadu je

II

Společným zpravodajem je předseda výboru pro plán a rozpočet poslanec ing. Jaromír Horák. Dávám mu slovo.

Poslanec ing. Jaromír Horák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, scházíme se dnes již podruhé v tomto volebním období, abychom projednali vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky.

Každé projednávání návrhu státního rozpočtu má své specifické, charakteristické rysy. Každé toto projednávání jako by bylo ozvěnou přání, tužeb i starostí lidí, celé naší společnosti. Hrdost nad dosaženými výsledky se zde prolíná s usilovnou snahou odstranit překážky, které brání naší ještě rychlejší cestě vpřed.

V minulém roce jsme hovořili o dovršení procesu konsolidace a o možnostech, které se nám pro nejbližší budoucnost otevírají. Úspěšné plnění plánu a rozpočtu letošního roku spolu s úspěšným plněním úkolů zahraničního obchodu nám otevírají další možnosti k postupné kvalitativní přeměně celé naší ekonomiky, která tak bouřlivě začala na úseku zemědělské výroby a kde již zaznamenáváme první pozitivní výsledky i v ostatních odvětvích ekonomiky.

 Návrh státního rozpočtu jednoznačně potvrzuje správnost cesty zvolené ústředním výborem naší strany při řešení těžkostí, kterými byl poznamenán v nedávné minulosti život nás všech. Obecně to potvrdila platnost zásady, že bez stabilizace politické, nelze mít ani pevnou a výkonnou ekonomiku.

Uplynulý rok nám opět potvrdil, jak veliké rezervy má naše společnost v iniciativě lidí. Je to zdroj, který nemůžeme vyčíslit v korunách, který ale dokáže překonat těžkosti zdánlivě nepřekonatelné.

Vlastní práce na státním rozpočtu pro rok 1973 vycházely jednak z úspěšného plnění plánu v letošním roce, jednak z potřeb obsažených v návrhu plánu na příští rok. Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že vlastní zpracování návrhu státního rozpočtu bylo velmi obtížné. Je to dáno jednak tím, že s rostoucí životní úrovní je uspokojování stále vyšších potřeb rok od roku náročnější a obtížnější, jednak tím, že kvalitativní změna v přístupu výrobní sféry k zabezpečení úkolů směrnic pro vypracování státního prováděcího plánu neměla odpovídající odezvu pokud jde o státní rozpočet. Podle sumáře resortních návrhů finančních plánů za celou ČSSR přesahovaly požadavky možnosti zdrojů o 29 miliard Kčs.

Toto napětí provází i vypracovaný návrh. Je vyjádřeno například zapracováním 1,2 mld Kčs do příjmové a 1,8 mld Kčs do výdajové části bez jmenovitého rozpisu s předpokladem mobilizace rezerv v průběhu roku. Kromě toho se počítá s profinancováním velkých oprav silnic ve výši 1,7 mld Kčs prozatím z úvěru s tím, že celá rozpočtová soustava ČSR a ČSSR včetně státního rozpočtu zabezpečí zaplacení tohoto úvěru z výsledků rozpočtu 1973.

Návrhy státního rozpočtu ČSR stejně jako SSR jsou zásluhou dotací ze státního rozpočtu federace předkládány jako vyrovnané, zatímco rozpočtový přebytek zhruba 2,1 mld Kčs je v souladu s rozpočtovým výhledem plánován na úrovni federace. Přitom objem dotací z federálního rozpočtu do rozpočtu ČSR představuje rok od roku nižší podíl na celkových příjmech, i když v absolutní hodnotě narůstá. Svědčí to o odpovědném přístupu zpracovatelů rozpočtu.

Napětí při sestavování vedlo i k energickému zapojování zdrojů do státního rozpočtu. Teoreticky je správné, aby rozsah zdrojů mimo státní rozpočet byl přesně vymezen. Je však třeba postupovat uvážlivě, zejména pokud jde o zapojení zdrojů národních výborů, aby jim byl ponechán dostatečný prostor pro aktivní zapojování občanů do procesu výstavby socialistické společnosti. Mám na mysli zejména zapojení části fondu rezerv a rozvoje národních výborů, o kterém se ještě zmíním.

Charakteristickým rysem předloženého návrhu je maximálně možné soustředění prostředků do oblasti investiční výstavby, která je stále středem obecného zájmu lidí, ale i profesionálního zájmu výrobní a spotřební sféry.

Rozsah investiční výstavby narůstá proti letošnímu roku téměř o 8 % a podíl investic na vytvořeném hrubém národním důchodu se zvyšuje z 27,7 % na 28,5 %. Podíl investičních prostředků dávaných ve srovnání s užitím národního důchodu přesahuje 31 %. Zdůrazňuji to proto, že se zde dostáváme nad úroveň, která byla kdysi v NSR v době její největší hospodářské slávy. Je to úroveň nevídaně vysoká, která potvrzuje dobrý stav naší ekonomiky přes veškeré nedostatky, které její pohyb doprovázejí.

Dalším charakteristickým rysem je nárůst prostředků poskytovaných jednotlivým hospodářským odvětvím i sféře spotřeby proti roku 1972. K nárůstu dochází na všech úsecích. Rozhodující součástí rozpočtu je však tvorba zdrojů. A zde jejich struktura vykazuje již řadu slabin. Tvorba zdrojů je stále z převážné části dosahována extenzívním způsobem, tedy nikoliv růstem efektivnosti, snižováním živé i zhmotnělé práce, snižováním nákladů. Skutečně dosahovaný čistý přírůstek zisku je stále téměř z poloviny zajišťován růstem výkonů a jen v menší míře snížením materiálových nákladů. Svědčí to o tom, že efektivnost celého reprodukčního procesu nevyužívá možností, které naše ekonomika má.

Je jistě správné, že státní rozpočet vytváří v rámci svých možností tlak na hospodárnost a efektivnost výrobního procesu. Jsem však přesvědčen, že klíč k vyřešení této problematiky leží jinde, a to v cílevědomém přetváření naší ekonomiky na ekonomiku s vysoce mechanizovaným a automatizovaným výrobním procesem, zkrátka na specializaci a kooperaci a zvýšení sériovosti.

Příznivé výsledky zahraničního obchodu v posledních letech vytvářejí předpoklady, abychom v plnění tohoto úkolu postoupili o krok vpřed, neboť vytvoření rezerv v zahraničním obchodě je základní podmínkou pro to, abychom mohli k vyčištění výrobních programů a tím k jejich specializaci přistoupit. Každé soustředění sil na rozšíření výroby ve velkých sériích s sebou nutně přináší likvidaci neefektivních provozů a potřebu nahradit jejich výpadky výroby trvalým dovozem. K překlenutí období než specializace přinese své ovoce, jsou nezbytné rezervy. Jsme si vědomi, že jde o dlouhodobý proces, kde můžeme postupovat jen tak rychle, jak rychle si vytvoříme potřebné zdroje pro jeho realizaci. Je to však cesta socialistické integrace, kterou musíme jít, chceme-li převést celou ekonomiku na vyšší kvalitativní stupeň, chceme-li vytvořit jistoty jejího dynamického rozvoje a tím trvalého růstu naší životní úrovně.

Návrh státního rozpočtu počítá s přírůstkem zisku ve výši 2,5 mld Kčs. Za celou federaci činí plánovaný přírůstek zisku zhruba 7,8 mld Kčs.

Chtěl bych v této souvislosti upozornit na jeden zajímavý problém. Na území celé Československé socialistické republiky se vynakládá do oblasti základního a aplikovaného výzkumu a vývoje ročně zhruba 12,4 mld Kčs. Ve světě platí zásada, že účinnost prostředků vložených do této oblasti je nejméně 1: 2 až 1: 4. Z čísel, která jsem uvedl, je však na první pohled zřejmý nesoulad mezi vkládanými prostředky do této oblasti a jejich přínosem vyjádřeným v přírůstku zisku. Poměr za 1 Kčs vložených prostředků přínos 0,63 Kčs je příliš nepříznivý. Možné vysvětlení je dvojí. Buď je efektivnost rozvoje vědy a techniky vyšší a pak se ve výrobním procesu příliš mnoho ztrácí nebo je jeho efektivnost skutečně velmi nízká. Nezbývá nám než hledat cesty: jednak stále efektivnějšího uplatňování poznatků vědy a techniky v praxi, jednak rychlejší návratností vložených prostředků.

Jsme si vědomi, že žádná společnost nemůže trvale zachovat dynamiku své ekonomiky bez výrazné podpory výzkumu a vývoje. Charakteristickým rysem socialistických ekonomik je vysoký podíl prostředků uvolňovaných pro tento účel. Zefektivnění je proto třeba hledat v účelné dělbě práce této nákladné činnosti z hlediska potřeb našich i potřeb celého socialistického společenství.

V této souvislosti nás nemůže nechat lhostejným skutečnost, že věkový průměr pracovníků ve výzkumných ústavech u nás je o 10 let vyšší než v Sovětském svazu. Přitom je obecně známo, že převážná většina velkých technických vynálezů je produkována ve věkové hranici do 35 let. V této věkové kategorii se rodí nápady, i když tyto náměty a nápady ke svému plnému uplatnění potřebují zkušených hlav i rukou starších pracovníků. Je v zájmu nás všech, aby se v údobí nástupu vědeckotechnické revoluce zvýšila péče o tuto sféru.

Druhým dlouhodobě slabým místem naší ekonomiky je investiční výstavba. Objem prací a dodávek pro investiční výstavbu činí na území České socialistické republiky přes 48 mld Kčs. Je to velký rozsah, který nutí zejména stavební výrobu, aby podstatně zvýšila tempo růstu svých kapacit. Ani to však nestačí a řadu úkolů zajišťuje dovážená kapacita, kterou platíme vesměs v tvrdé valutě. Tento vývoj má tedy značný dopad na celé hospodaření. Je proto otázkou, zda je to jediná cesta řešení.

Po průzkumech, které jsme provedli, máme vážné pochybnosti, že by uplatňované požadavky na investice, zejména stavby, byly vždy nezbytně nutné. Vycházíme přitom z toho, že dochází k výstavbě takového rozsahu výrobních ploch, který neodpovídá reálné možnosti jejich efektivního využití. Stále se snižující směnnost to jenom potvrzuje.

Vážným problémem je skladba investic. U investic nad 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladů již po 3 roky činí podíl stavebních prací kolem 68 %, zatímco strojů necelých 32 % z celkového objemu investic. Je to tendence stará desetiletí, kterou se nám dosud nepodařilo překonat a která výrazným způsobem snižuje konečnou efektivnost investiční činnosti. Lepší je situace u staveb do 1,5 mil. Kčs, kde je poměr stavebních prací a strojů a zařízení opačný.

Změna struktury vynakládaných prostředků na stavební práce a zařízení na poměr 1: 1 u staveb nad 1,5 mil. Kčs by znamenala menší potřebu stavebních kapacit o 5 mld Kčs ročně, odpadla by nám řada starostí a naopak bychom mohli daleko rychleji vkládat tyto prostředky do strojů a zařízení, kde návratnost je zhruba 6 - 10x rychlejší. Jde o změnu kvalitativního přístupu investorů k plánování a realizaci investic. Jde o to, aby struktura navrhovaného plánu umožňovala efektivní moderní výrobu s nejmenším množstvím vynaložených stavebních investic. Abychom uvažovali, že růst si vyžádá při změně způsobu výroby při přechodu na výrobu velkých sérií změnu výrobních linek, kdy mnohdy nám dnes postavené objekty budou působit vážné starosti. Američtí ekonomové odhadují, že je třeba asi 1x za 15 let areál výroby zcela přeměnit včetně jejich staveb. Proto jejich výstavba výrobních zařízení má jiný charakter než u nás, přihlíží k nutnosti přemístění, rozmontování a přeložení.

Je samozřejmé, že nezbytným předpokladem pro tento kvalitativní proces jsou žádoucí změny v celém výrobním procesu, jak jsem uvedl. Pozitivním jevem je, že v roce 1973 20 % všech investičních prostředků v oblasti vlastní výroby je určeno na rekonstrukci a modernizaci výrobních fondů. Zde je jedno z míst, kde se může uplatnit racionalizace jako styl práce v nejširším slova smyslu.

Trochu nás mrzí, že k většímu přísunu moderních obráběcích strojů do našich továren v poslední době dochází k důsledku deprese v kapitalistických státech. Tento proces by měl být plánovitě řízen.

Uvedu příklad: v Japonsku vyrábí podle naší licence stroje pro bezvřetenové dopřádání. Z těchto strojů vyvezli jen jeden, a to do Československa, ostatní vesměs umisťují ve vlastních textilních podnicích. U nás, kde stroj byl s velkým nadšením a iniciativou vědeckých pracovníků i pracovníků z praxe vyvinut, jsme si z vyrobených strojů ponechali jen malou část doma, ostatní jsme vyvezli. Vím, že si nemůžeme vždy to nejlepší nechat u nás, že jsme odkázáni na dovoz základních surovin, některých materiálů i polotovarů, na které si musíme vývozem zdroje vytvořit. Je však nesporné, že míra mezi potřebou zajištění zdrojů valut a možností uplatnění nových strojů u nás je zcela určitě jiná než je dnešní skutečnost.

Použití bezvřetenového dopřádání ve výrobě zvyšuje produktivitu práce 3krát až 4krát a znamenalo by to praktické zlepšení velikého nedostatku pracovních sil v textilním průmyslu, které v současné době se značnými náklady i obtížemi získáváme, díky pochopení bratrské Polské lidové republiky. Trvale však toto řešení není možné. XIV. sjezd strany proto ve směrnicích k 5. pětiletému plánu uložil dosáhnout do roku 1975 zhruba 22 % podílu přízí vyrobených bezvřetenovým předením z celkové výroby bavlnářských přízí. Tento úkol je však podle dosavadního vývoje vážně ohrožen.

V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ o vyšším uspokojování potřeb obyvatelstva i dalším upevnění sociálních jistot pracujících zabezpečuje státní rozpočet potřebné prostředky na další rozvoj společenské spotřeby - sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, školství, zdravotnictví a kulturu. Návrh státního rozpočtu konkretizuje i úkoly vytyčené usnesením ústředního výboru strany pro oblast životní úrovně. Prostředky plánované na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění včetně nových opatření schválených prosincovým plénem ÚV KSČ se zvyšují o 2,5 miliardy Kčs a dosahují částky přes 36 miliard Kčs.

Náklady na školství přesahují 10 miliard Kčs, náklady na zdravotnictví dosahují téměř 10 miliard Kčs a jsou vesměs vyšší než letos. Přitom nelze nevidět, že téměř 50 % všech našich vysokoškolských studentů pobírá poměrně vysoká stipendia, 60 % vysokoškolských studentů je ubytováno v kolejích za velmi výhodných podmínek. Rozpočet rovněž počítá s modernizací vybavení vysokých škol.

Na údržbu škol nižších stupňů zajišťují jen národní výbory téměř 600 miliónů Kčs. Počítá se s podstatným zvýšením tříd v mateřských školách, počet stravovaných dětí ve školních jídelnách vzroste o 14 tisíc. Návrh plánu nezapomíná ani na odborná učiliště. Na úseku zdravotnictví narůstají neinvestiční výdaje téměř o 7 %. Návrh rozpočtu pokrývá zvýšené výdaje na léky, které rostou o 10,4 % a vyžádají si přes 1,5 miliardy Kčs.

Stále bychom si měli připomínat, že to vše, co je nám ve zdravotnictví poskytováno zdarma, má nesmírnou cenu. Snad jste všichni slyšeli vyprávění prosté ženy - myslím z Libanonu - která byla u nás operována. Ve své domovině byla odsouzena ke smrti, protože nemohla zaplatit požadovaných 5,5 tisíce dolarů za operaci. Je to fantastická suma, srovnáme-li ji s jejím měsíčním příjmem. U nás však nemusí mít nikdo strach, že mu nebude poskytnuta potřebná pomoc. I u nás však taková operace stojí 25 000 až 30 000 Kčs.

V oblasti peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva se počítá celkově se stejným tempem růstu jako v letošním roce. Příjmy rostou podle plánu o 5 %, zatímco výdaje o 5,3 %, takže se přírůstek nerealizované kupní síly poněkud snižuje.

Tento předpokládaný růst příjmů obyvatelstva spolu s výší úsporných vkladů klade nemalé nároky na vnitřní trh a zajištění takové struktury dodávek zboží, aby byla uspokojena stále náročnější spotřebitelská poptávka. Jde zejména o průmyslové zboží, jehož podíl na maloobchodním obratu se dále zvyšuje. Zde je třeba pozitivně hodnotit, že se podařilo vyřešit řadu tak zvaných nedostatkových výrobků. Co se nám však stále nedaří, je zrychlení tempa inovací průmyslového zboží, zejména strojírenských výrobků, aby se zvýšil zájem o nákup výrobků dlouhodobé spotřeby místo směrování nákupů do potravin.

Zásoby ve vnitřním obchodě sice vzrostly, a bylo by však pštrosí politikou nevidět, že jejich značnou část představuje málo prodejné zboží. Hodně ještě zůstáváme dlužni také zkvalitnění služeb obchodu včetně modernizace a zefektivnění skladování a systému pohybu hmot.

Dovolte mi ještě několik poznámek k rozpočtům národních výborů a jejich vztahu k státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá, že národní výbory budou hospodařit v příštím roce částkou téměř 54 miliard Kčs, což je o 4,7.% více než letos. Tyto veliké prostředky kladou nesmírné nároky na činnost národních výborů zvláště proto, že právě správné a efektivní vynakládání těchto prostředků do značné míry ovlivňuje spokojenost občanů.

Na celkovém objemu prostředků, s nimiž budou národní výbory hospodařit, se podílí státní rozpočet téměř 32 miliardami Kčs, z toho účelovými subvencemi 15,5 miliard Kčs, a souhrným finančním vztahem 16,4 miliardy Kčs. Přitom je z fondu rezerv a rozvoje zapojeno do rozpočtů 1,24 miliardy Kčs.

Tato skutečnost byla předmětem jednání orgánů České národní rady s ministerstvem financí proto, že fondy rezerv a rozvoje umožňují národním výborům podporovat místní iniciativu občanů v rámci akce "Z" a plnit volební programy. Mám za to, že při splnění předpokladů, pokud jde o skutečný vývoj fondů rezerv a rozvoje, to je dosažení výše 4,5 miliardy Kčs fondu rezerv a rozvoje k 1. 1.1973 nebude ani po zapojení zmíněné částky 1,24 miliardy Kčs do příjmů rozpočtů národních výborů toto poslání fondů rezerv a rozvoje ohroženo, avšak zmíněný zůstatek 3,3 miliardy Kčs - po odpočtu zapojení - měl by být považován za minimální pro tuto činnost a neměl by se dále snižovat.

Na závěr mi dovolte vyslovit přesvědčení, že státní rozpočet tak, jak nám byl předložen k projednání a schválení, splní své poslání živého politického nástroje ovlivňujícího rozvoj našeho hospodářství i celou spotřební sféru, že vytvoří potřebný tlak na plnění rozhodujících cílů, vyplývajících z hospodářské politiky Komunistické strany Československa.

Předložený návrh státního rozpočtu České socialistické republiky prokazuje velké přednosti socialistického hospodářství a socialistického zřízení vůbec a to jak v oblasti zdrojů, tak zejména v oblasti rozdělování. Je dokladem trvalé péče, kterou vedení Komunistické strany Československa a vláda naší České socialistické republiky uspokojování potřeb pracujícího člověka i celé společnosti věnují.

Doporučuji proto České národní radě jménem a z pověření výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního, rozšířených o předsedy a zpravodaje k rozpočtovým kapitolám z ostatních výborů, aby schválila vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 /tisk 31/ ve znění jak byl předložen vládou České socialistické republiky a jak se doporučuje ve společné zprávě z 12. prosince 1972 /tisk 34/. Děkuji za pozornost. /Potlesk./