Úterý 19. prosince 1972

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci ing. Jaromíru Horákovi za jeho zprávu, jako společného zpravodaje. K projevu se přihlásil ministr financí České socialistické republiky ing. Leopold Lér. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Leopold Lér, CSc.: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky na své schůzi 22. listopadu projednala a schválila návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 a předkládá jej nyní k projednání České národní radě. Dovolte mi, abych vám podal výklad o tom, jak vládní návrh státního rozpočtu na rok 1973 pomáhá realizovat záměry hospodářské politiky stanovené XIV. sjezdem Komunistické strany Československa, únorovým, dubnovým a prosincovým plénem ústředního výboru.

Úvodem je třeba říci, že postupná realizace úkolů a cílů stanovených XIV. sjezdem KSČ vytvořila klima politické stability a posílila životní jistoty pracujících, jejichž politická a pracovní aktivita se pozitivně odráží ve výsledcích rozvoje národního hospodářství. Reálně lze počítat s tím, že plánovaného růstu národního důchodu o 5 % v České socialistické republice v roce 1972 bude dosaženo.

Návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 vychází z hospodářské politiky vytyčené XIV. sjezdem Komunistické strany Československa a usnesení pléna jejího ústředního výboru z února letošního roku. Finačně zabezpečuje úkoly státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství republiky a aktivně podporuje efektivnost a hospodárnost v celém národním hospodářství.

Návrh státního rozpočtu České socialistické republiky, jak jej předkládá vláda k projednání České národní radě, předpokládá celkové výdaje ve výši 100,05 miliardy korun. Tyto výdaje jsou kryty ve výši 60,06 miliardy korun vlastními příjmy republiky a ve výši 39,99 miliardy korun dotací z federálního rozpočtu. Vlastní příjmy se zvyšují proti očekávané skutečnosti roku 1972 na srovnatelné základně o 7,7 %, výdaje o 6,6 %. Příjmy a výdaje rostou rychleji než národní důchod, který se má podle plánu na rok 1973 zvýšit proti roku 1972 o 4,8 %. Státní rozpočet České socialistické republiky, stejně jako státní rozpočet Slovenské socialistické republiky, je vyrovnaný. Rozpočtová soustava ČSSR jako celek vytváří rozpočtový přebytek 2,1 miliardy korun, který má obdobně jako v předchozích letech charakter protiinflačního činitele.

O vysoké mobilizačnosti a tlaku na zvýšení efektivnosti v předkládaném návrhu rozpočtu svědčí snížení podílu dotace z federálního rozpočtu na krytí výdajů rozpočtu České socialistické republiky ze 41,35 % v roce 1972 na 39,97 % v roce 1973. Rozdíl téměř 1,4 miliardy korun představuje významný přínos hospodářství řízeného vládou České socialistické republiky k dosažení přebytkovosti celé rozpočtové soustavy ČSSR a charakterizuje současně vyšší míru mobilizace zdrojů ve srovnání s rokem 1972.

V průběhu plnění státního rozpočtu na rok 1973 je nutno rozpočtované příjmy považovat za minimální a schválené výdaje za maximální. Musíme hospodařit lépe, než je zapsáno v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Jen tak dosáhneme nejen celkové vyrovnanosti, nýbrž zlepšíme i vyrovnanost strukturální. Je třeba říci, že vyrovnanosti rozpočtu ČSR bylo dosaženo zapracováním vysoké mobilizačnosti u řady položek a také tím, že některé výdaje jsme zatím přesunuli do sféry úvěrů. Vycházíme z poznání, že hospodářství se jakožto živý organismus neustále dynamicky vyvíjí a že některé problémy budeme umět lépe řešit až při plnění státního rozpočtu v průběhu roku.

Nezbytnost maximálního úsilí o mobilizačnost státního rozpočtu vyplývá i z faktu, že rezervy obsažené ve státním rozpočtu ČSR na rok 1973 jsou minimální a jsou prakticky blokovány již schválenými opatřeními.

Zajištění státního rozpočtu na rok 1973 tak představuje významný politický úkol a bude vyžadovat náročnou organizátorskou práci státních a hospodářských orgánů na všech stupních řízení. Půjde zejména o důslednou orientaci na zlepšení efektivnosti národního hospodářství rozhodnějším prosazováním komplexní socialistické racionalizace, tlakem na snižování materiálové spotřeby a úsilím o všestranné zvyšování společenské produktivity práce.

Zvyšovat efektivnost naší ekonomiky znamená systematicky a důsledně využívat rezerv, které jsou zejména ve vysoké spotřebě materiálů, surovin a energie, v hromadění nadměrných zásob, ve vysoké rozestavěnosti investic a ve využití základních fondů.

Úsilí o využití těchto rezerv se koncentruje do podnikové sféry, jejíž odvody a daně tvoří hlavní složku příjmů státního rozpočtu. Je nutno zdůraznit, že především v podnikové sféře, ve sféře hospodářských organizací, musí vedoucí řídící kádry otázkám efektivnosti věnovat soustavnou pozornost.

Jak ukázala řada rozborů vývoje materiálových a ostatních věcných nákladů, prováděných na všech stupních řízení v letošním roce, je nutné zejména prohloubit úroveň vnitropodnikového řízení, důsledně prosazovat požadavky komplexní socialistické racionalizace, zlepšit normování a kalkulace. Vláda je rozhodnuta zásady hospodářské politiky stanovené XIV. sjezdem a únorovým plénem ústředního výboru Komunistické strany Československa důsledně uplatňovat a vyžadovat. Ve smyslu usnesení prosincového pléna ÚV KSČ budeme organizovat práci na komplexních rozborech hospodaření všech podniků a organizací za rok 1972 tak, aby získané poznatky sloužily k zabezpečení úkolů plánu na rok 1973 a ke zlepšení řídící práce.

Výsledky roku 1972 ukazují, že k určitému zlepšování efektivnosti dochází, že jsme však zatím na počátku v zásadním řešení tohoto problému. Např. na úseku materiálových nákladů, jejichž vývoj do značné míry charakterizuje výsledky našeho úsilí o efektivnost, se nám podařilo zastavit další zhoršování, nepodařilo se nám však dosáhnout úkolu uloženého plánem. V roce 1972 bude snížení materiálových nákladů činit 0,12 %, zatímco jsme plánovali 0,45 %. To představuje snížení zisku o 1,18 mld Kčs.

Konkrétním projevem našeho úsilí o zvyšování efektivnosti hospodářství je záměr státního rozpočtu pokrýt v roce 1973 plánovaný přírůstek zisku z 52 % snížením nákladů a jen z 48 % růstem výkonů.

Chtěl bych připomenout, že v roce 1971 celý přírůstek zisku plynul z růstu výkonů, tj. ze zvýšení objemu výroby a v roce 1972 se bude růst výkonů podílet na růstu zisku ze dvou třetin.

Pro rok 1973 se uvažuje se snížením materiálových nákladů o 0,46 %. V souladu s poznatky z rozborů materiálových nákladů prováděných v letošním roce se v roce 1973 prohloubí plánování a regulace materiálových nákladů a budou řešeny problémy spojené se srovnatelným sledováním jejich úrovně a vývoje. Ke zvýšení tlaku na efektivnost je pro rok 1973 schvalován zisk jako závazný ukazatel. Na úsporu materiálových nákladů mají být zaměřeny i mzdové a cenové nástroje a má se komplexně posoudit existující systém plánování nákladů a zisku.

Výsledkem úsilí o zvýšení efektivnosti je výrazné zlepšení vývoje kvalitativních ukazatelů ekonomiky podnikové sféry v návrhu státního rozpočtu ve srovnání s rozpočtovým projektem na rok 1973.

Návrh státního rozpočtu uvažuje v podnikové sféře na srovnatelné základně proti roku 1972 s růstem zisku o 2,4 miliardy korun, tj. o 8,5 %, zatímco rozpočtový projekt počítal s růstem zisku o 7,9 %. Odvod ze zisku do státního rozpočtu dosáhne v roce 1973 výše 15,24 miliardy korun, což je proti očekávané skutečnosti za rok 1972 o 12,3 % více.

K použití v podnicích je z výsledku hospodaření určeno v roce 1973 7,8 miliardy korun, tj. o 5,3 % více než v roce 1972. Valná část tohoto přírůstku - téměř 57 % - plyne do fondu výstavby.

Objem neinvestičních dotací státním hospodářským organizacím ze státního rozpočtu na rok 1973 se ve srovnání s očekávanou skutečností za rok 1972 zvyšuje o 1. 128 miliónů korun. Toto zvýšení je ovlivněno celoročním dopadem příplatků na mléko zavedených od 1. července roku 1972 a rozšířením dotací o státní příspěvek na bytovou výstavbu v souladu s usnesením vlády České socialistické republiky č. 98/1972 o zásadách financování stabilizační bytové výstavby pro organizace řízené ministerstvem stavebnictví. Jinak struktura dotací nedoznala proti roku 1972 žádných dalších změn. Z celkového objemu neinvestičních dotací připadá 84,4 % na dotace poskytované zemědělství, 5 % průmyslu, zbytek se týká ostatních odvětví a účelového financování, včetně technického rozvoje.

Na financování investiční výstavby ústředně řízených hospodářských organizací se poskytuje v roce 1973 dotace ze státního rozpočtu ve výši 5,6 miliardy korun; proti plánu roku 1972 je to více o 5,7 %. Dotace ze státního rozpočtu představuje jen 20,6 % celkové finanční potřeby na investice. Dotace jsou směrovány především do odvětví zemědělství a výživy, stavebnictví a do chemického průmyslu.

Vcelku je vztah podnikové sféry ke státnímu rozpočtu v roce 1973 charakterizován celkovými odvody ve výši 30,5 miliardy korun na jedné straně a dotacemi a intervencemi ve výši 17,2 miliardy korun na straně druhé. Celkové saldo podnikové sféry - bez daně z obratu - ke státnímu rozpočtu činí 13,3 miliardy korun a proti roku 1972 se zlepšuje na srovnatelné základně o 10,3 %.

Jestliže zdůrazňujeme velkou odpovědnost výrobní sféry, neznamená to, že nevýrobní sféra si naši pozornost nevyžaduje. Naopak. Vždyť neinvestiční výdaje a příspěvky vynakládané ze státního rozpočtu a z rozpočtu národních výborů na tuto oblast dosahují v roce 1973 výše 77,8 miliardy korun. Vedle toho se při financování investiční výstavby v nevýrobní sféře zabezpečují zdroje ve výši 13,9 miliardy korun.

Z celkových neinvestičních výdajů na nevýrobní sféru připadá na hlavní odvětví společenské spotřeby, tj. na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění, školství, zdravotnictví a kulturu 58 miliard korun. Tyto výdaje rostou o 6,3 %.

Společnost vynakládá na rozvoj společenské spotřeby v souladu s plánovaným rozvojem životní úrovně obyvatelstva značné finanční prostředky. I na tomto úseku je třeba dodržovat přísnou zásadu hospodárnosti a efektivnosti.

Státní rozpočet na rok 1973 počítá s výdaji na nová opatření, zejména:

- na nová propopulační opatření ve smyslu prosincového zasedání ÚV KSČ ve výši 1,28 miliardy korun;

- na platové úpravy učitelů platné od 1. 10.1972 v celoročním vyjádření ve výši 320 miliónů korun;

- na realizaci nových úkolů kulturní politiky státu a významných kulturně politických akcí v roce 1973 ve výši cca 20 miliónů korun.

V souladu s říjnovým plénem ÚV KSČ k ideologickým otázkám jsme v rozpočtu vytvořili předpoklady pro rozvoj ideologické práce v celé oblasti kultury. Usilujeme o to, aby kultura byla zbavena komerčního nánosu minulých let. Komerční otázky jsme v této sféře zatlačili cílevědomě do pozadí, aby naše kulturní instituce mohly prohloubit svou činnost směřující k upevnění socialistického vědomí všech pracujících.

Vcelku se neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu v roce 1973 ve srovnání s rokem 1972 zvyšují u sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění o 7,2 %, výdaje na školství rostou o 3,2 %, na zdravotnictví o 6,8 %, na kulturu o 2,8 %. Značná část neinvestičních výdajů ve školství, ve zdravotnictví a kultuře je určena na údržbu školských a zdravotnických objektů a na údržbu a opravy kulturních památek.

Od roku 1969 poskytuje vláda mimořádné účelové prostředky na zvýšení údržby škol a školských zařízení. Opatření ve svém souhrnu znamenají, že proti roku 1969 se prostředky na údržbu škol a školských zařízení zvýšily postupně z 500 mil. Kčs na 800 mil. Kčs v roce 1973. Tím se vytvořily základní podmínky pro urychlení likvidace nepříznivého stavu základních fondů ve školství v oblasti národních výborů. Relativní částky věnované na údržbu škol se postupně zvyšovaly až na 4 % jejich hodnoty.

Dotace ze státního rozpočtu na ztrátu bytového hospodářství činí 2,2 mld Kčs a rostou proti roku 1972 o 5,4 %. Růstem výdajů chceme přispět ke zlepšení údržby bytového fondu. Na druhé straně však je nutné zajistit efektivní využití prostředků a vypořádat se s projevy nehospodárnosti a porušování finanční kázně.

V roce 1973 se počítá s dokončením 69 555 bytů a se zahájením 71 334 bytů. Výstavba uvedeného počtu bytů si vyžádá náklady ve výši zhruba 15,5 mld Kčs. Ke krytí uvedených nákladů se v rozpočtu na rok 1973 zajišťuje zhruba 10,2 mld Kčs, z nichž připadá na komunální bytovou výstavbu a technické a občanské vybavení 6957 mil. Kčs. Státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu činí asi 1,7 mld Kčs, příspěvky na individuální výstavbu rodinných domků asi 700 mil. Kčs, příspěvky na bytovou výstavbu pro pracující v zemědělské a lesní prvovýrobě asi 700 mil. Kčs.

Podniky se na financování nákladů bytové výstavby budou podílet v roce 1973 částkou asi 1,7 mld Kčs a obyvatelstvo částkou cca 3,6 mld Kčs, a to jednak formou hotových peněz, jednak formou svépomoci a návratných půjček.

Z uvedeného přehledu plyne, že stát se na nákladech spojených s bytovou výstavbou v roce 1973 bude podílet 66 %, podniky 11 % a obyvatelstvo 23 %.

Vysoké částky ze společenských zdrojů k tomuto účelu vynakládané je nutno maximálně efektivně využívat, abychom plánované úkoly ve výstavbě bytů věcně splnili. I když regulační opatření přijatá vládou ČSR a finančně ekonomická opatření provedená ministerstvem financí v minulých letech významně přispěla ke konsolidaci a obnovení investiční kázně v této oblasti, trvají nadále ještě určité nedostatky, jimž je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Na politiku státního rozpočtu vůči obyvatelstvu navazuje finanční politika na úseku vkladů obyvatelstva a půjček obyvatelstvu.

V roce 1972 příjmy obyvatelstva vzrostou o 9,2 mld Kčs, tj. 5,3 %. Přitom tyto zvýšené příjmy budou plně zabezpečeny zbožím a zásoby v obchodě vzrostou o 2,1 mld Kčs. Maloobchodní ceny klesnou o 0,5 %.

Vnitřní trh se v roce 1972 dále zlepšuje, okruh nedostatkových výrobků se zužuje. Auta, která byla dříve úzkoprofilovým výrobkem, dokonce dáváme na úvěr. Chybí byty, avšak i zde dochází v posledních dvou letech až na Prahu ke zlepšení.

Z hlediska celkového státního hospodaření a zabezpečení dlouhodobé stability měny má velký význam vývoj vkladů. Upevnění důvěry obyvatelstva v měnu a vzestup životní úrovně charakterizuje to, že výše přírůstku vkladů se v ČSR ustálila zhruba na 7 mld Kčs. Průměrná výše vkladů na jednu domácnost vzrostla z 4560 Kčs v roce 1960 na 15 550 Kčs k 1. 1. 1972.

V letošním roce jsme provedli rozbor celkové výše vkladů z hlediska účelového zaměření vkladů a její přiměřenosti. Blok vkladů dle našich rozborů je v současné době konsolidovaný, 36 % je určeno na bydlení, 27 % na předměty dlouhodobé spotřeby /z toho 20 % na auta/, 37 % na stáří, ve prospěch dětí a pro nepředvídané události v osobním a rodinném životě.

Z celkového hodnocení vývoje vkladů a jejich účelového zaměření vyplývá, že uspořené prostředky obyvatelstva mají charakter přiměřených finančních rezerv. V současné době tedy blok vkladů žádnou hrozbu pro stabilitu trhu neznamená. Absolutně blok vkladů reprezentuje asi třetinu jednoročních příjmů, což nelze označit jako nadměrné.

Nutno ovšem vytvářet cílevědomě předpoklady i pro stabilitu měny v budoucnu. Toho je možno dosáhnout jen při dalším obohacování vnitřního trhu, zavádění nových výrobků na trh, vyvolání nových potřeb v souladu se socialistickým životním stylem a tím rozšiřování rámce pro realizaci osobních příjmů v souladu s jejich růstem.

Vývoj půjček obyvatelstvu v roce 1972 potvrdil, že úvěrová politika stability a kontinuity se osvědčuje a je v souladu s celkovou politikou hospodářské konsolidace. Výplaty půjček umožnily plně uspokojit zájem o půjčky v oblasti bytové výstavby a na nákup zboží. U osobních půjček v hotovosti byla dodržena přiměřená míra restrikce tak, aby výplaty nových půjček nepřesáhly splátky.

Pro rok 1973 se předpokládá růst salda půjček o 1,3 mld Kčs. Uvedený rozsah půjček vytváří dostatečný prostor pro pokrytí potřeb obyvatelstva a pokračování dosavadní úvěrové politiky.

Novým úkolem v oblasti půjček obyvatelstvu v roce 1973 bude zavedení zvýhodněných půjček pro mladá manželství, které představují další projev cílevědomé péče státu o zdravý vývoj mladé generace a zvýšení populace.

Několik slov k národním výborům. Finanční politika vůči národním výborům vychází, stručně řečeno, z těchto hlavních zásad:

1. Národní výbory musí mít finančně zabezpečeny plánované úkoly a současně musí mít dostatečný finanční prostor pro využití místní iniciativy a plnění volebních programů.

2. Rozpočtová soustava musí vytvářet dostatečný tlak na zvýšení úspornosti a hospodárnosti. Organizace, které jsou řízeny národními výbory, musí být pod stejným tlakem na efektivnost jako organizace řízené ústředně.

3. Způsob financování musí ponechávat dostatečný prostor pro zainteresovanost národních výborů na získání dodatečných nadplánových příjmů i možnost pro jejich použití na krytí místních potřeb. Přitom vycházíme z toho, že i tyto dodatečné příjmy reprezentují část společenských zdrojů a měly by být použity v souladu se zájmy nejen místními, ale i celé společnosti.

4. Pro všechny národní výbory by měly být vytvořeny zhruba stejné podmínky pro získání příjmů a jejich použití.

Hlavní proporce rozpočtů národních výborů vyplývají z těchto údajů:

Pro rok 1973 se počítá s tím, že celkové výdaje národních výborů budou činit 53 873 milióny korun. Státní rozpočet ČSR poskytuje na krytí těchto výdajů 31 971 miliónů korun, z toho formou finančního vztahu 15 513 miliónů korun a formou účelových subvencí 16 458 milionů korun.

Velké úsilí jsme zaměřili při sestavování státního rozpočtu na to, aby fondy rezerv a rozvoje byly na optimální výši a umožnily financovat akci "Z" a jiné důležité akce prováděné z iniciativy národních výborů. Tyto výdaje v současné době činí cca 2,0 -2,3 mld Kčs ročně a jsou disponibilními prostředky národních výborů ve fondech rezerv a rozvoje plně zabezpečeny.

Vedle účelových subvencí, zajištěných v rozpočtech národních výborů, zahrnuje ústřední rozpočet další mimořádné účelové rezervy, které budou čerpány v průběhu roku v souladu s vytvářením předpokladů pro jejich realizaci. Jde o prostředky na údržbu škol a kulturních památek, údržbu a modernizaci zdravotnických zařízení, podporu výstavby rodinných domků, rozvoj pohraničí, lázeňství apod. Objem těchto prostředků činí celkem téměř 1,8 mld Kčs.

V letošním rozpočtu jsme se snažili o to, aby při stanovení finančních vztahů k jednotlivým národním výborům vláda také respektovala i specifické potřeby kraje. Tak tyto finanční vztahy byly stanoveny vzhledem k tomu, že v různých krajích jsou zvláštní problémy při financování údržby škol, kulturních památek, bytového fondu, rozvoje lázeňství, rekreačních oblastí, péče o zdraví dětí v oblastech se znečištěným ovzduším, při odstraňování škod způsobených povodněmi apod.

Soudružky a soudruzi, při zpracování návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1973 jsme využili ve zvýšené míře také námětů a připomínek poslanců, které uplatňovali při schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 1972, jakož i těch, které zazněly na půdě České národní rady při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1971 a rozpočtového projektu na rok 1973. Dovolte mi, abych vám jménem vlády za spolupráci nejen poděkoval, ale abych vás též informoval o tom, s jakými výsledky se nám podařilo vaše záměry a podněty realizovat.

Řada připomínek se týkala hospodaření se zásobami. Problematice zásob věnuje ministerstvo financí neustále zvýšenou pozornost. K zajištění regulace vývoje zásob navrhlo pro letošní rok vládě ke schválení ukazatel podílu zásob k výkonům pro organizace ministerstva průmyslu a stavebnictví, přičemž ukazatel je rozepisován až na jednotlivé podniky. Na splnění tohoto ukazatele je vázána podniková i osobní hmotná zainteresovanost. Po dobrých zkušenostech z letošního roku jsme tento způsob regulace zásob zachovali a pro rok 1973 dále zpřesnili a prohloubili.

Ukazatel regulace zásob schvalovaný ve státním rozpočtu nemůže však být trvalým nástrojem řízení této oblasti. Z tohoto důvodu byly ve spolupráci s federálním ministerstvem financí, Státní bankou československou, Českou plánovací komisí a Státní plánovaní komisí vypracovány zásady pro normování zásob, které se mají stát základem pro stanovení objektivní a optimální výše zásob v podnicích. Zásady byly v obecném znění vydány Státní plánovací komisí v dubnu 1972 a na jejich základě mají resorty vypracovat podrobnější a specifické pokyny pro podřízené organizace tak, aby práce s normováním byla na úrovni podniků ukončena do konce června 1973.

Lze říci, že na úseku hospodaření se zásobami jsme dosáhli některých kladných výsledků. To se konkrétně projevuje v tom, že obrátka zásob klesla ze 129,8 dne v roce 1971 na 126 dnů v roce 1972; pro rok 1973 plánujeme pokles na 125,1 dne.

Druhou význačnou oblastí připomínek poslanců České národní rady byl při všech zasedáních vývoj vlastních nákladů, zejména materiálových.

Plánování nákladů bylo zdokonaleno zvláště tím, že jsme v roce 1973 přistoupili k podrobnějšímu plánování některých významnějších položek nákladů a k plánování nákladů podle jednotlivých druhů činností.

V této oblasti připravujeme opatření, která by měla vést ke zlepšení plánování materiálových nákladů v roce 1974. Uvažujeme zejména o prohloubení specifikace nákladů, a to i v kalkulačním členění. Rozpočet nákladů by měl vycházet z plánových kalkulací oborů a skupin výrobků.

Ve svých vystoupeních poslanci České národní rady v loňském roce rovněž připomínali, aby bylo poskytnuto více času pro kvalitní přípravu finančních plánů a rozpočtů v podnicích.

Při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 1973 jsme vyvinuli značné pracovní úsilí o to, aby státní rozpočet byl předložen k ústavnímu projednání dříve než v předchozích letech. Podařilo se nám zorganizovat rozpočtové práce tak, že státní rozpočet na rok 1973 byl předložen vládě asi o 21 dnů dříve, než v minulých letech a tím se také umožnilo dřívější jednání o rozpočtu v orgánech České národní rady. Naší snahou bude v tomto směru dále pokračovat a již při sestavování rozpočtu na rok 1974 zorganizovat rozpočtové práce tak, abyste mohli projednat návrh rozpočtu s ještě větším předstihem před počátkem roku než letos.

Přihlédli jsme rovněž k připomínkám poslanců, které vyslovili při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok ve výborech České národní rady. Tak např. zdravotní a sociální výbor doporučil regresních náhrad použít na nákup zdravotnické techniky pro zdravotnická zařízení bez investičního limitu až do výše 80 mil. Kčs. Opatření je schváleno usnesením vlády ČSR ke státnímu rozpočtu na příští rok. Každý kraj může použít výnosů regresních náhrad na tento účel nad stanovené objemy investiční výstavby až do částky 10 milionu Kčs.

Výbor pro zemědělství a výživu doporučil, aby ministr financí a ministr zemědělství a výživy dořešili výši některých ekonomických nástrojů v zemědělství, především prostředků na subvencování chovu skotu a stabilizačních dotací k řešení problému nízké úrovně reprodukčního procesu některých podniků. Otevřené otázky výše některých ekonomických nástrojů, zejména subvencí na chov skotu, byly dořešeny mezi ministerstvem zemědělství a výživy a ministerstvem financí v průběhu prací na návrhu státního rozpočtu. Nepříznivá důchodová situace některých zemědělských organizací se v současné době řeší posílením stabilizačních dotací ve výši 150 mil. Kčs a poskytnutím 40 mil. Kčs zemědělským stavebním podnikům z prostředků rozpočtu na rok 1972. Tím vytváříme podmínky pro zabezpečení úkolů státního plánu a rozpočtu na rok 1973 v plánech podniků.

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, předložený vládní návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1973 je v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství s federálním rozpočtem i s doporučeními, která poslanci České národní radě při projednávání jednotlivých kapitol státního rozpočtu ve výborech České národní rady i ve výboru pro plán a rozpočet vyslovili.

Prosím vás proto, abyste vládní návrh zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 schválili. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP