Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Zdeňku Průšovi, hovořit bude poslanec Oldřich Kubánek a připraví se poslankyně Ivana Stříbrská.

Poslanec Oldřich Kubánek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážená Česká národní rado, dovolte mi, abych při příležitosti projednávání státního rozpočtu na rok 1973 poukázal na některé závažné otázky, které tak či onak bezprostředně souvisejí se státním rozpočtem na úseku lesního a vodního hospodářství. Jde o velmi živé problémy, se kterými se my, poslanci dostáváme téměř do každodenního styku ve volebních obvodech a které mnohdy, zejména pokud jde o vodu, mají závažný politický dopad. Na některé z nich poslanci výboru České národní rady pro zemědělství a výživu již upozornili, a to také i na tomto plénu.

Občané často upozorňují na to, kolik dřeva zůstává na lesních skladech, kolik ho prakticky bez užitku v lese zůstává, jaké tím vznikají národohospodářské ztráty, vyskytují se i obavy z rozmnožení škůdců. Je jistě velmi příjemným zjištěním, že lesní hospodářství České socialistické republiky v současné době objemem těžby kryje potřeby celého národního hospodářství včetně úkolů v exportu surového dřeva a přesunů vlákniny na Slovensko. Přitom objem těžby dřeva je ve svém globále v naprostém souladu s těžebními možnostmi, zjištěnými inventarizací lesů v roce 1970, tj. s tzv. dlouhodobým etátem.

Není však již zdaleka tak příjemným zjištění, že zásoby některých sortimentů dřeva nenacházejí odbyt. Základní příčinou tohoto stavu je nesoulad mezi produkční schopností našich lesů a výrobně technickou základnou dřevozpracujícího, tj. dřevařského a celulózopapírenského průmyslu. Výbor České národní rady pro zemědělství a výživu doporučil již v minulých letech, aby byla v návaznosti na zpracovanou koncepci rozvoje lesního hospodářství, které je při racionálním hospodaření prakticky nevyčerpatelnou vlastní surovinovou základnou, zpracována koncepce rozvoje zpracovatelských odvětví průmyslu a přistoupeno k takovým opatřením, která by zabránila vysokému vývozu surového dřeva, popřípadě polotovarů do zahraničí a zpětného dovozu výrobků ze dřeva k nám a umožnila využít i těch druhů a sortimentů, například listnatých, slabších apod., o které v současné době není zájem.

Situace se však nelepší a zkomplikovala se nyní tím, že dokončení dřevozpracujícího kombinátu ve Štětí bylo odloženo o rok, takže má zahájit provoz v srpnu 1973; a to již dnes se vyskytují pochybnosti o tom, zda tento termín bude dodržen.

Chtěl bych na tuto situaci, která má značný vliv na stupeň efektivnosti nejenom lesního hospodářství, ale v daleko širších měřítcích, znovu upozornit. Mám za to, že je možno kromě zásadních opatření, která by měla být realizována především v 6. pětiletce a kde by řešení těchto otázek mělo být jedním z nosných programů - učinit celou řadu operativních opatření ke zlepšení této situace.

Druhou zásadní otázkou, ke které bych chtěl obrátit pozornost, je velká napjatost situace ve vodním hospodářství, především v některých oblastech. I když veškeré prostředky určené na vodní hospodářství, které jsou nemalé, jsou směrovány vesměs na akce podmiňující komplexní bytovou výstavbu, a celá řada dalších akcí se na tomto úseku realizuje za pomoci Státního fondu vodního hospodářství v rámci akce "Z ", stává se voda a ostatní problémy vodního hospodářství limitujícím faktorem dalšího rozvoje a v některých oblastech, dá se říci, značným dnes již politickým problémem. Průzkumy poslanců našeho výboru ukázaly, že v některých městech a obcích není veřejné nebo jiné schůze, kde by se všechny diskuse nekončily právě touto problematikou. Nechci zde dělat výčet bytových akcí, které jsou nezajištěny vodou, kanalizací atd. Chci upozornit, že v důsledku různých příčin se sahá k různým provizoriím a superprovizorním opatřením, která sice mnohdy částečně řeší okamžité potřeby, ale znamenají ve svých důsledcích plýtvání společenskými prostředky.

Příkladů bych mohl uvést celou řadu např. řešení vodních zdrojů pro město Pardubice, kanalizace v Dobřanech u Plzně atd.

Nejhorší je však situace ve výstavbě čistíren odpadních vod. Neplní se ani minimální programy a situace podle našeho názoru se nelepší, ale zhoršuje. V příštím roce například má být podstatně omezena výstavba čistíren u průmyslových podniků. Oddalování výstavby čistíren je zdůvodňováno různými argumenty počínaje nedostatkem kapacit, nedostatečnou předprojekční a projekční připraveností a konče nedostatkem limitů nově zahajované výstavby, které nestačí ani na realizaci výrobních úkolů a záměrů průmyslových podniků. Také ve výstavbě městských čistíren odpadních vod není situace dobrá; výstavba čistíren odpadních vod se prodlužuje /např. v Přešticích/, řada měst vypouští i u nové výstavby odpadní vody do vodotečí bez přečištění /jen v letošním roce v Severočeském kraji 7 měst, jako například Litoměřice, Lovosice, Jablonec n. Nisou. Frýdlant atd./, v některých místech se uvažuje s provizorním řešením /např. na okrese Plzeň-jih/. Situaci na tomto úseku ilustruje i skutečnost, že například na celém okresu Pardubice se čistí pouze nepatrné procento městských odpadních vod.

Mám za to, že je v této souvislosti třeba také urychleně dobudovat kapacity pro výstavbu vodohospodářských zařízení, protože jinak nepomohou ani peníze.

Závěrem mi dovolte doporučit schválení státního rozpočtu ve znění, jak byl České národní radě předložen.

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Oldřichu Kubánkovi, hovořit bude poslankyně Ivana Stříbrská a připraví se poslanec dr. Miroslav Hlaváček.

Poslankyně Ivana Stříbrská: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi vyjádřit názor zdravotního a sociálního výboru České národní rady k předloženému návrhu státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973. Budu se zabývat pouze některými otázkami sociální politiky a jejich zabezpečením ve státním rozpočtu.

Od prosincového pléna ústředního výboru strany, na němž byla vyhlášena nová opatření společenské pomoci rodinám s dětmi, uplynulo čtrnáct dní. V této době měli všichni naši občané možnost seznámit se podrobně na stránkách tisku, v rozhlase a televizi s velkorysostí těchto opatření, která se v republikovém rozpočtu na příští rok odráží značnými finančními částkami.

Právem jsou tato opatření uveřejňována pod titulky "V sociální politice na předním místě ve světě" apod. Ano, soustava našich opatření v sociální politice zajišťuje sociální jistoty našich občanů od prvních dnů narození - či spíše před narozením, v době aktivní činnosti, v nemoci i ve stáří. Prostředky, které naše společnost na tyto sociální jistoty vynakládá, představují 36 % rozpočtu celé České socialistické republiky. Počítáme-li do sociální politiky v širším slova smyslu i zdravotnictví, pak je to téměř 47 % rozpočtu.

Toto vše je podmíněno růstem naší ekonomiky. Vzpomeňme si v jakém stavu bylo naše národní hospodářství po nedávných krizových letech. Jak hluboký byl rozvrat nejen našeho politického života, ale celého národního hospodářství. Plán, který je základem socialistické ekonomiky, prakticky neexistoval. To vše se podařilo díky nesmírnému úsilí stranických a vládních orgánů a našich pracujících natolik zkonsolidovat, že již od roku 1970 jsme mohli přistoupit k uskutečňování dalších sociálních opatření - ať již na úseku důchodového zabezpečení nebo ve společenské pomoci rodinám s dětmi.

Základy dnešní rozvinuté soustavy společenské pomoci rodinám s dětmi byly v našich zemích položeny již v prvních poválečných letech. Nechci zdržovat, ale myslím si, že je třeba čas od času se zamyslet nad tím, co bylo u nás vykonáno pro životní úroveň člověka, rodin a dětí za poslední léta.

Zavedli jsme zcela novou věc v naší sociální politice - mateřský příspěvek za určitých podmínek a rozšířili jsme jej na všechny ženy splňující tyto podmínky; zvýšili jsme jednorázový příspěvek při narození dítěte, který kryje v podstatě výdaje spojené s příchodem dítěte do rodiny; máme nejdelší placenou mateřskou dovolenou na světě, v níž ekonomicky činné ženy dostávají 90 % svého průměrného měsíčního výdělku. To nemluvím o dalších výhodách pro ženy v těhotenství a v mateřství; u osamělých žen jsou tyto výhody ještě více zvýrazněny; dvakrát jsme již zvyšovali nízké důchody a realizovali jsme již první etapu přestavby důchodového zabezpečení, kde jsme začali tím nejpotřebnějším, úpravou důchodu starodůchodcům: nyní, po prosincovém plénu strany, jsme přistoupili ke zvýšení přídavků na děti diferencovaném podle počtu dětí; na jaře pak bude zavedeno výhodné poskytování půjček mladým manželům na pořízení bytu nebo jeho zařízení s odpisy na děti.

Nová opatření v sociální politice znamenají tedy postupnou, ale důslednou realizaci usnesení XIV. sjezdu KSČ, od jehož konání uplynulo teprve jeden a půl roku. Je to další důkaz třídního přístupu socialistického státu k řešení sociálních jistot a životní úrovně našich občanů. Musíme si však uvědomit, že realizace nových opatření ve společenské pomoci rodinám s dětmi a mladým manželstvím byla umožněna jen a jen příznivými výsledky našeho národního hospodářství, tedy výsledky práce všech poctivých občanů této republiky, mužů i žen. Jsem přesvědčena, že vláda České socialistické republiky počítá současně v národohospodářských plánech a v plánech pracovních sil s nutnými důsledky nových opatření na úseku společenské pomoci rodinám s dětmi, neboť řada žen odejde přechodně z pracovního procesu. A ženy, jak všichni víme, jsou svou vysokou zaměstnaností důležitou složkou našeho národního hospodářství. V letošním roce využilo výhody mateřského příspěvku v obou republikách 172 000 žen, z toho 57 000 žen z domácnosti. Tyto přechodně chybějící pracovní síly musíme nahradit především racionalizací práce, socialistickými závazky a jinými opatřeními. Jinak by to mohlo vést ke snížení výsledků naší ekonomiky, což by mohlo zpětně působit na zpomalení realizace dalších sociálních opatření, s nimiž v budoucnu počítáme. Zkušenosti letošního roku ukazují, že se nám podařilo tuto otázku úspěšně řešit.

Soudružky a soudruzi, my ve zdravotním a sociálním výboru České národní rady s upřímnými díky oceňujeme reálnou a úspěchy korunovanou politiku dnešního vedení strany i celé vlády České socialistické republiky a důsledné plnění závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Chceme se podílet tak, aby všechna dosud přijatá i budoucí opatření ve prospěch rodin s dětmi tvořila jednotný soubor opatření, který by zabezpečoval rodinám s dětmi takovou životní úroveň, aby mladí lidé chtěli mít děti. Proto klademe ve zdravotním a sociálním výboru důraz na harmonický rozvoj jak hmotné pomoci rodinám s dětmi, tak i na opatření v oblasti morálně etické, jako je výchova mladých lidí k odpovědnému rodičovství, vážnost k mateřství a k rodinám s více dětmi a vytváření podmínek ženám - matkám na pracovišti i ve společnosti.

V předloženém návrhu státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 jsou plně pokryta opatření, která byla již schválena anebo jsou chystána na příští rok k upevnění sociálních jistot našich občanů. Proto jménem zdravotního a sociálního výboru České národní rady navrhuji, aby Česká národní rada schválila předložený návrh rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslankyni Ivaně Stříbrské, hovořit bude poslanec dr. Miroslav Hlaváček a připraví se poslanec František Holub.

Poslanec dr. Miroslav Hlaváček: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jsem pověřen kulturním a školským výborem České národní rady seznámit vás s výsledky jednání o návrhu rozpočtu ČSR na rok 1973 v kapitolách, které jsou v jeho působnosti. Je to rozpočet resortů školství a kultury, včetně kapitol, které jsou v rozpočtu národních výborů, Českého úřadu pro tisk a informace a Čs. rozhlasu a televize.

Projednávání předloženého návrhu rozpočtu dalo solidní možnost posoudit, jakých výsledků bylo dosaženo při naplňování linie XIV. sjezdu KSČ v oblasti vzdělávání, kultury, osvěty a informací i jaké úkoly bude nutno splnit ve zbývajících letech pětiletky.

V uplynulém roce pokračovalo úsilí školských orgánů získat pedagogické pracovníky pro politiku strany, pro posílení ideově výchovného působení školy a zvýšení kvality výchovně vzdělávacího procesu. Cílevědomý postup ministerstva školství vedl k prohloubení politické práce s učiteli i účinnosti komunistické výchovy i zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu. Ve školství se podařilo postupně vytvořit pozitivní atmosféru, položit základ rozvoji iniciativy učitelů a školských pracovníků a zabezpečit plnění základních úkolů v souladu s osnovami jednotlivých předmětů. Poměrně dobře se také rozvíjela materiálně technická základna ve školství a to rozšířením počtu míst pro děti v zařízeních předškolní výchovy, zejména v mateřských školách, ale také v družinách a klubech, ve školním stravování i v účasti dětí v zařízeních mimoškolní výchovy.

Přes tyto úspěchy je však nutno vidět, že s ohledem na cíle XIV. sjezdu KSČ, jak v uplynulých dvou letech, tak i s ohledem na plán a rozpočet roku 1973, se plní v jednotlivých úsecích působnosti národních výborů tyto úkoly nerovnoměrně. Proto se předpokládá, že v letech 1974 a 1975 může dojít ke koncentraci náročných úkolů. Mezi nejobtížnější se jeví zvyšování počtu míst v mateřských školách, tak aby na konci pětiletky dosáhl 65 % účasti dětí příslušného věku. To znamená vytvořit podmínky pro umístění 310 000 dětí, protože na konci roku 1972 jich bude umístěno jen 271 000, což je o 6 000 méně, než plán předpokládal. Přitom i personální vybavení mateřských škol klade zvýšené nároky, které se s ohledem na stav pracovních sil nedaří vždy úspěšně zabezpečovat.

V návrhu rozpočtu na rok 1973 se zatím neuvažují prostředky na úpravu fyziologických norem ve školním stravování. Realizace tohoto naléhavého opatření závisí na projednání a schválení federální vlády.

Důsledkem nepříznivého populačního vývoje posledních let je i nadále trvající pokles počtu žáků v základních devítiletých školách. Proto je třeba uvítat, že ministerstvo školství postupuje prozíravě, s ohledem na další perspektivy vývoje a ekonomická hlediska ustupují do pozadí. Znamená to, že nedochází ke snižování počtu tříd přiměřeně k poklesu k počtu žáků, a to jistě přispěje ke zkvalitnění výuky.

Mládež projevuje stále větší zájem o prohloubení vzdělání. Proto se také ve srovnání s návrhem pětiletky počty žáků denního studia zvýší.

Závažným problémem jsou dosavadní výsledky plnění investiční výstavby, zejména výstavby náhradních škol za ty, které jsou v havarijním stavu. Proti plánovaným předpokladům bude v roce 1973 postaveno asi 28 % stanoveného úkolu v náhradní výstavbě. To znamená, že ve školství bychom měli v letech 1974 a 1975 zabezpečit zbývající 72 % plánu. Ministerstvo školství věnuje těmto otázkám plnou pozornost a rozpracovalo soubor opatření k řešení problémů vývoje a zabezpečení školské investiční výstavby na podkladě usnesení vlády České socialistické republiky ze srpna letošního roku.

Řídící činnost ministerstva kultury ČSR se ve všech ohledech prohloubila a zkvalitnila. Podařilo se dosáhnout některých významných cílů v oblasti kulturní politiky státu. Zejména je třeba ocenit, že proběhly ustavující sjezdy českých tvůrčích svazů, v čemž možno vidět začátek nové etapy rozvoje naší socialistické kultury ve smyslu cílů XIV. sjezdu strany. Nyní půjde o to, aby ministerstvo kultury vedlo tvůrčí svazy k vytvoření takového systému práce, který by zajišťoval co nejkvalitnější rozvoj umělecké tvorby. Kulturní a školský výbor při projednávání rozpočtu projevil určité obavy nad tím, že stále trvají obtíže při odstraňování nedostatků v ochraně a zabezpečení kulturních památek a uměleckých sbírek.

Bylo oceněno působení orgánů ministerstva kultury v tom, že usilovaly o vymýcení nežádoucí komercionalizace v kultuře a o zajištění nejnaléhavějších úkolů údržby kulturních zařízení. Přitom ministerstvo respektovalo požadavky efektivního využívání prostředků a tlaku na jejich mobilizaci.

Kulturní a školský výbor konstatoval s uspokojením, že mimo vlastní návrh rozpočtu národních výborů jsou i v centrálně plánovaných prostředcích, obdobně jako v minulém roce, zabezpečeny účelové prostředky ve výši 85 miliónů Kčs, určené na opravu památkových objektů. Přitom plán ministerstva kultury zdůrazňuje aktivní společenské využití všech památkových objektů. Ministerstvo financí ČSR uvolní podle potřeby prostředky na neinvestiční výdaje mezi ústředně řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi podle operativní potřeby státní kulturní politiky. Kulturní a školský výbor doporučil respektovat požadavky ministerstva kultury na plán pracovníků, který je zdůvodněn především tím, že je třeba zabezpečovat vládní usnesení č. 212 z 19. 7. 1972 o dalším rozvoji zahraniční a vnitřní agenturní politiky, dále ostrahy uměleckých sbírek, renovování kulturních památek a o zabezpečení nakladatelské práce i služeb v oblasti kultury.

Dále kulturní a školský výbor projednal a zhodnotil informační a propagandistickou práci i výsledky, kterých v ideovém působení a v hledání nových účinných forem kulturních a zábavných programů v uplynulém roce vykonal Československý rozhlas. Konstatoval, že vedle již realizovaných změn umožní připravované změny programové struktury působit ještě účinněji na společenské vědomí nejširších vrstev našich občanů jak ve smyslu linie XIV. sjezdu KSČ, tak i v její konkretizaci, vyjádřené v říjnu 1972 výsledky zasedání ÚV KSČ k ideologickým otázkám. Československý rozhlas se chce v souvislosti s oslavami padesáti let svého trvání se svými úkoly vyrovnat přesvědčivě a promyšleně.

V ekonomické oblasti trvají i nadále problémy, vyplývající z klesajícího počtu koncesionářů. Zvláště naléhavě vyvstává otázka výkonných vysílačů a výstavby ústřední budovy Čs. rozhlasu v Praze na Pankráci.

Proto kulturní a školský výbor doporučil předsedovi České plánovací komise stanovit termín výstavby nového střediska na Pankráci a určit generálního dodavatele.

Československá televize ve smyslu usnesení XIV. sjezdu KSČ prohloubila úsilí o účinnou ideově výchovnou a propagandistickou práci. Zejména ve svých publicistických pořadech dosáhla významných úspěchů. Vzestup lze zaznamenat i v reportážích, cestopisných pořadech i v některých uměleckých programech, často zejména dík tomu, že spolupracovala se socialistickými zeměmi, především se sovětskou televizí. Kulturní a školský výbor konstatoval, že ovšem i nadále trvá řada problému v oblasti zábavných pořadů a soudobé televizní dramatické tvorby, jejichž řešení bude mít, jak se ukazuje, dlouhodobý charakter. Souvisejí mimo jiné i s přetrvávajícími obtížemi televize v kádrovém a materiálně technickém vybavení, kdy úkoly, spojené s rozšiřováním vysílací doby druhého programu a zavedením barevného vysílání, vyžadují přiměřené vybavení specializovanými technickými, uměleckými i politicky vyspělými kádry, stejně tak jako techniku vysoké úrovně. I letos zaostává výstavba nového televizního střediska na Kavčích horách, zejména v důsledku projektových změn, způsobených změnou koncepce z černobílého na barevné vysílání.

V rozpočtu Čs. televize tak vznikne záporný výsledek, který bude uhrazen z rozpočtu ČSR, resp. SSR podle usnesení vlády ČSSR číslo 39 z března 1972. Kulturní a školský výbor konstatoval, že návrh rozpočtu zajišťuje potřebné finanční prostředky jak pro plnění současných úkolů Československé televize, tak i pro její další vývoj. Doporučil upravit rozpis finančního plánu Čs. televize v příspěvku na investice podle návrhu České plánovací komise a zabezpečit důslednou realizaci usnesení vlády č. 100 z roku 1971, kterým stavba střediska Československé televize byla zařazena do závazných úkolů vlády. Kulturní a školský výbor rovněž doporučil s předstihem zajistit sortiment barevných televizorů, aby tak vzrostly předpoklady i pro růst účastníků.

Český úřad pro tisk a informace v uplynulém období úspěšně plnil úkoly informační a tiskové politiky, sehrál významnou roli při další konsolidaci našich sdělovacích prostředků a výrazně postoupil v důležité rozborové činnosti, využívající nejnáročnější techniky. Předpokládaný rozpočet zabezpečuje prostředky na činnost Českého úřadu pro tisk a informace, i na výdaje, související s návrhem výstavby v roce 1973, i v oblasti neinvestičních výdajů, které Český úřad pro tisk a informace nenaplňuje zejména proto, že úkoly zvládá s nižším stavem pracovníků. V této souvislosti byla oceněna iniciativa Českého úřadu pro tisk a informace v úspornosti a snižování ekonomických nákladů.

Soudružky a soudruzi, v závěru svého vystoupení konstatuji, že kulturní a školský výbor vyslovil souhlas s předloženým návrhem rozpočtu, který částkou 12,3 miliard Kčs neinvestičních výdajů tvoří více než 12 % rozpočtu vlády ČSR na školství, kulturu a ostatní předložené kapitoly, projednané naším výborem. Je to nepochybně dostatečně pádný důkaz o cílevědomém a energickém postupu vlády, která úspěšně naplňuje linii XIV. sjezdu KSČ i v oblasti školství, osvěty, kultury, vzdělání a informací. Poslanci kulturního a školského výboru budou proto hlasovat pro návrh rozpočtu ČSR na rok 1973. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci dr. Miroslavu Hlaváčkovi. Uděluji slovo poslanci Františku Holubovi.

Poslanec František Holub: Vážené soudružky a soudruzi, při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1973 je zcela přirozené, že přihlížíme i k výsledkům, kterých bylo dosaženo v letošním roce. Na úseku obchodu jsme v našem výboru pro obchod a dopravu došli přitom k závěru, že se podařilo v roce 1972 všechny hlavní úkoly v podstatě zajistit, došlo k dalšímu zlepšení zásobování obyvatelstva a to díky tvořivé práci a iniciativnímu přístupu našich dělníků, rolníků a inteligence, neboť jejich práce se projevila i v množství výrobků daných na vnitřní trh. Plán maloobchodního obratu byl plněn a překročen, a to při současném dodržování obratu státní cenové politiky, spočívající v nezvyšování maloobchodních cen. Na těchto výsledcích se nesporně podílí i příznivý vývoj příjmů a výdajů obyvatelstva, ale i dobrá práce většiny pracovníků obchodu na všech stupních, kterým za to patří náš dík.

Tento dosavadní vývoj zakládá současně i dobré podmínky pro rok 1973. Je ovšem nutno mít přitom na zřeteli, že požadavky a nároky vůči obchodu rostou a další růst maloobchodního obratu se neobejde bez současného zvyšování péče o obohacování vnitřního trhu novými průmyslovými výrobky, zabezpečování jejich vyšší kvality a bez účinných racionalizačních opatření v celém systému oběhu zboží a v materiálně technické základně obchodu. Je to jediná nutná cesta vedoucí k naplňování direktivy XIV. sjezdu KSČ, stanovící dokonalejší uspokojování hmotných a kulturních potřeb pracujících. Tyto zásady byly znovu potvrzeny i na nedávném prosincovém jednání pléna ÚV KSČ.

Dosud však nemůžeme být spokojeni s tím, že podíl průmyslových výrobků na maloobchodním obratu nedosahuje výše stanovené směrnicemi XIV. sjezdu KSČ pro pátou pětiletku, inovace a kvalita průmyslových výrobků zaostává a rozvoj materiálně technické základny obchodu neprobíhá dosud tak rychle, jak by bylo žádoucí s ohledem na tempo růstu maloobchodního obratu. I když se zrychluje prodej průmyslového zboží, přece jen řada chybějících druhů zboží má záporný dopad na splnění stanoveného ukazatele, ale především na uspokojování spotřebitelské poptávky. Značné nedostatky se projevují u sortimentu strojírenského zboží a přitom dochází k nežádoucím jevům, že výroba přestane vyrábět určitý druh zboží, aniž by výrobu převzala jiná výrobní organizace nebo bylo nalezeno jiné řešení, aby toto zboží nechybělo na trhu. Jako příklad lze uvést zastavení výroby rýčů, lopat a krumpáčů, kdy tyto výrobky musely být dováženy ze zahraničí. Těchto případů je mnohem více.

Naše výrobní a obchodní podniky společně se zahraničním obchodem by měly pružněji řešit doplňování sortimentu pro vnitřní trh v rámci kooperace a specializace mezi zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Byli jsme v poslední době i svědky kalamitního nedostatku baterií v obchodě, který vznikl tím, že n. p. Bateria Slaný neplní své závazky vůči obchodu, ačkoli mu svého času poskytl devizy na nákup potřebných strojů i materiálu. Pak dochází k situaci, že naše podniky na dovezených strojích vyrábějí výrobky pro export a stejné výrobky dovážíme za naše devizy ze zahraničí. V tomto směru bychom měli proto znát odpověď na otázku, jaká opatření budou podniknuta, aby k podobným případům nemohlo docházet.

Stejnou pozornost si vyžaduje i zvyšování kvality průmyslového zboží, aby nedocházelo např. k tomu, že naše chladničky jsou hodnoceny v zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci jako zastaralé, že orgány obchodní inspekce musely při své kontrole v podnicích za I. pololetí 1972 vydat zákaz prodeje dodávek nebo použití spotřebních výrobků nebo surovin v celkové hodnotě přes 106 miliónů Kčs. V poslední době byly značné kvalitativní závady u některých zimních druhů dětské obuvi, kdy Státní obchodní inspekce vydala zákaz prodeje a dodávek těchto druhů na 11 tisíc párů v hodnotě 913 tisíc Kčs.

Samozřejmě, že toto zboží pak chybí na vnitřním trhu a zbytečně dochází k výkyvům v zásobování spotřebitelů.

Přitom nelze přehlédnout vlastní nedostatky pracovníků obchodu, kterých je také dost.

Je rovněž nutno udělat vše ke zlepšení výzkumu spotřebitelské poptávky a hlavně ke zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi výrobou a obchodem, neboť cílem obou partnerů musí být uspokojování poptávky spotřebitelů.

Nejednou se hovořilo na půdě České národní rady i o zaostávání vybavenosti obchodní sítě, především na nových sídlištích. Je to stále aktuální záležitost, a každý ji zná již natolik, že to nemusím šířeji rozvádět. Také u nás v Liberci se touto otázkou vážně zabýváme a hledáme cesty, jakým způsobem lze budovat obchodní jednotky v nových sídlištích tak, aby jejich výstavba mohla být prováděna v předstihu před výstavbou bytů.

Víme, že rozvoj materiálně technické základny v obchodě závisí na tom, jak se nám vůbec podaří zvládnout problematiku investiční výstavby v naší republice. Tím více je třeba věnovat i zvýšenou péči dokonalé plánovací, projektové a materiálové přípravě nově zahajovaných staveb a urychlenému dokončování staveb rozestavěných. To platí i o výstavbě obchodních, stravovacích a ubytovacích zařízení. Příkladů kdy tomu tak není, máme jistě dost, a to i zde v Praze. Trvají i potíže při dokončování výstavby rozestavěných hotelů v Praze, Karlových Varech, v Peci pod Sněžkou a podobně. Jsou to vesměs velké akce, které vážou značné množství prostředků. Je třeba hledat další opatření, aby všechny tyto objekty mohly sloužit co nejdříve svému účelu.

Naproti tomu můžeme s potěšením konstatovat, že se dobře rozvíjí výstavba prodejen na vesnici i v některých městech, prováděná v akci "Z". Je to dokladem vysoké aktivity a iniciativy našich občanů, kteří za pomoci ústředních orgánů, národních výborů a spotřebních družstev chtějí se podílet na úspěšném plnění volebních programů a zvyšovat si úroveň svého životního prostředí. Přitom si musíme uvědomit, že iniciativa našich občanů a pracujících je vůbec jedním ze základních předpokladů dalšího rozvoje obchodu a celého národního hospodářství, kterou je nutno spolu s dalším zabezpečením materiálních potřeb podporovat i státním plánem a rozpočtem. Návrh státního plánu na rok 1973, jak jsme se o tom také mohli v našem výboru přesvědčit, tyto záměry v podstatě sleduje a proto doporučuji, aby byl Českou národní radou schválen. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Františku Holubovi. Soudružky a soudruzi, tím je pořad přihlášených řečníků vyčerpán. O slovo se přihlásil ministr financí ČSR ing. Leopold Lér. Prosím ho, aby se ujal slova.