Středa 20. prosince 1972

Ministr financí ČSR ing. Leopold Lér, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych po dohodě s předsedou vlády ČSR soudruhem Josefem Korčákem a dalšími členy vlády zaujal stanovisko k některým připomínkám a námětům, které jste přednesli v rámci rozpočtové rozpravy k návrhu státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973.

Dříve než zaujmu stanovisko k některým námětům, chtěl bych říci, ze celá diskuse, která zde byla, nezapadne, bude námi ve vládě vyhodnocena a všechny náměty budou využity pro další práci.

A nyní k některým konkrétním námětům a připomínkám:

První - otázka uhlí v obchodě. Než o této otázce budu podrobněji hovořit v tom smyslu, co vláda dělá, aby řešila současný stav, dovolte tři předběžné poznámky.

Myslím si, že při položení této otázky bychom si měli uvědomit významný podíl a iniciativu našich horníků, kteří po krizovém období v době, kdy byl nedostatek uhlí pro naše závody i domácnosti, s nesmírnou obětavostí řešili naplánované úkoly a díky jejich úsilí jsme v této oblasti, pokud jde o obyvatelstvo, zaznamenali naprostý obrat.

Druhá taková obecná připomínka k případu uhlí ukazuje určitou zkušenost na našem vnitřním trhu. Když je něčeho málo, tak lidé kupují hodně, zásobují se více, je určitá nervozita, je určitá obava. Prostě nároky na trh jsou mnohem větší, než by normálně byly. Když dovedeme tyto problémy vyřešit a uklidnit trh určitým zbožím, ukazuje se, že lidé okamžitě kupují rozvážněji a střízlivěji a že kupují nezbytné množství, poněvadž mají jistotu, že v případě náhlé potřeby budou uspokojeni.

Třetí připomínka: v souvislosti se situací s uhlím, jak zde bylo řečeno, je třeba připomenout, že energetická situace v našem státě není růžová, naopak je velmi napjatá, v těchto letech nám prakticky dopadají na záda krizová léta i léta před nimi, kdy se otázka energetické základny zanedbala, řada energetických děl byla odsunuta, projekčně byla připravována a nyní dochází s větším urychlením k řešení věcí, abychom v této zimě, případně v další zimě nemuseli uvažovat o regulaci odběru elektrické energie.

A pod dojmem tohoto třetího přístupu, co děláme se situací s uhlím. Vnitřní trh pokud jde o uhlí, je předmětem pečlivé starostlivosti jak ministerstva obchodu ČSR, tak i jednání vlády. Naší snahou bylo a je zabezpečit bezporuchové plynulé zásobování domácností uhlím, stejně jako mimotržních spotřebitelů, školských a zdravotnických zařízení, hotelů apod. Po krizi v letech 1969/1970 v zimě, kdy byl nedostatek uhlí, došlo ke zvratu, od té doby do konce listopadu začaly zásoby stoupat a ke konci listopadu dělaly 1 530 000 tun, to je 90 % normy. Hlavní příčinou je podstatné snížení spotřeby paliv, zejména ve dvou posledních zimách. V zimě v letech 1968/1969 průměrná teplota činila necelé + 2 stupně, v další zimě 1969/1970, která byla obtížná, byla průměrná teplota něco nad + 1,5 stupně, ale v příští zimě to byly skoro + 3 stupně a v roce 1972 + 4 stupně. A to se pochopitelně odrazilo v prodeji paliv, který postupně klesal a dělal přes 13 100 000 tun.

My jsme přitom neustupovali od příslušných regulačních opatření, čekali jsme, až se situace lépe vyvine a proto jsme v roce 1971 nechali regulaci paliv v platnosti. V roce 1972 byla přijata některá opatření o zavedení letních a zimních cen uhlí v rozmezí 3,- Kčs na 100 kg uhlí.

Ministerstvo obchodu předložilo vládě základní materiál, jak s touto situací naložit. Bylo to v červnu a vláda přijala usnesení již 5. července. Rozhodli jsme se mezi dvěma alternativami. Podívat se na věc z pozice skladovacích ploch nebo řešit situaci obráceně. My jsme řekli, že nejsme zdaleka v takové situaci, která je v této oblasti velmi citlivá, abychom přišli v polovině roku se snížením plánu těžby uhlí pro obyvatelstvo. Z věcných důvodů, ale i z důvodů politickopsychologických, která by mohla nežádoucí situaci vyvolat, jsme se rozhodli, že plán těžby a dodávky uhlí nebudeme snižovat a že budeme situaci řešit v oblasti Uhelných skladů, kde to vyvolalo velké potíže, potíže věcného i finančního rázu. Vláda uložila národním výborům, ministerstvu práce a sociálních věcí, Státní plánovací komisi i ministerstvu financí přijmout řadu opatření. Ministerstvo obchodu udělalo opatření, aby centrální sklady nebyly ve mzdové oblasti trestány, že jsme nařídili odebírat plánované množství uhlí, ale odbyt není. Byli jsme si vědomi, že z této politiky vzniknou určité finanční náklady se skladováním, úvěrováním, s novým ohodnocením zásob, s rozpadem uhlí atd.

Podle průzkumů, které jsme udělali na národních výborech, mohou tyto ztráty činit v České socialistické republice asi 25 miliónů Kčs, z toho nejvíce činí v Praze, kde to odhadujeme na 3 - 5 miliónů Kčs, v ostatních krajích je to po dvou miliónech Kčs. My jsme si tohoto tedy vědomi, ale řekli jsme si, že tato finanční ztráta nám stojí za to, abychom v této oblasti trhu při neznalosti jaká bude zima, nedělali nějaká unáhlená opatření, případně nenapomohli k určité falši, kterou by to mohlo v této oblasti velmi snadno vyvolat.

Nabyli jsme také přesvědčení, že se plně nevyužilo letních cen uhlí. Měli jsme průzkum, že se jich využilo jen asi z 50 %. V některých krajích pak vůbec ne. Ceny nebyly zásadně vyhlášeny, ale očekávali jsme, že se půjde zde mnohem rozhodněji. Proto řešíme situaci v oblasti uhelných skladů. Vyšli jsme zde při stanovení plánu na rok 1973, kde máme naplánován prodej 13 700 000 tun uhlí, tj. asi situace z roku 1970 s tím, že konečné zásoby by měly klesnout na 1 070 000 tun. To je zásoba, která zabezpečuje dvacetiosmidenní prodej, to je asi 20 % proti plánu navíc. Tyto zásoby nám garantují plné zabezpečení potřeb obyvatelstva i pro případy, že by nastala ještě velmi tuhá zima, jak to někteří již delší dobu předvídají.

Ministerstvo obchodu nyní provádí podrobný výzkum v oblasti vnitřního trhu s palivy, aby pevně a hlouběji ocenilo potřebu paliv na rok 1974. Předpokládáme, že po skončení topné sezóny v roce 1973 situaci podrobně vyhodnotíme, že ministerstvo obchodu předloží vládě podrobnou zprávu a po této zimě budeme moci vidět do situace a přijmout některá opatření, jak případně situaci řešit. Domníváme se, že o celkové situaci velmi dobře víme, víme o zásobách, dodávkách, jak to vypadá v Uhelných skladech a jsme si vědomi určité otázky, kterou považujeme za únosnou, abychom ji vydrželi v klidu s ohledem na to, že máme teprve polovinu zimy za sebou.

Za druhé, byla zde připomínka, spíše snad starost, že odsouváme některé investice, jako například Jihočeské dřevařské závody ve Volarech za 250 miliónů Kčs, které patří k nosným pilířům zpracování dřeva v naší republice apod. Chtěl bych na tuto připomínku stručně reagovat, poněvadž s touto věcí jsme se ve vládě podrobně zabývali.

Oblast investiční výstavby patří k místům plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, kde máme mnoho slabých míst, kde se směrnice XIV. sjezdu úplně nezabezpečily. Zaznamenáváme některá dílčí zlepšení, ale v celku se směrnice nezabezpečuje. My jsme měli ke konci roku 1973 mít podle páté pětiletky rozestavěnost, schválenou v rámci celé ČSSR, protože problematiku ČSR nemůžeme z celkového pohledu nijak vytrhávat, ve výši 91 miliard Kčs. V rozestavěných stavbách by průměrná doba výstavby v roce 1973 měla činit asi 4 roky, ale budeme se blížit tomuto úkolu, kdybychom zkrátili v dalších letech pětiletky dobu výstavby z 5 na 3 léta. Směrnice, které jsme přijali v červnu, ukázaly, že jsme nad pětiletkou a tyto směrnice počítaly, že zůstatek rozestavěnosti nebude dělat 91 miliard, ale 95 miliard Kčs. Od směrnic došlo k dalšímu zvýšení úkolů, k neplnění úkolů na základních rozhodujících stavbách a odklonili jsme se od záměrů pětiletky. Vrátit se na záměry pětiletky není v našich silách a proto byla přijata zásada, že je nezbytně nutné zachovat směrnice, to znamená zůstatek na příští rok 95 miliard Kčs. To vyžadovalo snížení rozsahu zahajovaných staveb o 5 - 7 miliard Kčs. Operace velmi těžká a odpovědná. Po zvážení bylo rozhodnuto, že s ohledem na konkrétní možnosti, kapacitní rezervy, budeme tento zásah dělat ve sféře terciální, to znamená v bytové výstavbě, školství, zdravotnictví a vodním hospodářství a že tento zásah se odehraje v průmyslové oblasti s tím, že případný odsun kapacit o jeden rok nemusí ještě znamenat zpoždění uváděných kapacit do provozu, ale může znamenat shromadnění prací, lepší přípravu a minimální ztrátu.

Proto ve srovnání se směrnicemi bylo třeba v českém průmyslu snížit rozsah zahajování nových investic na polovinu. Jsou mezi nimi Volary, ale např. i závod Vertex Hodonice, závod na výrobu bezpečnostního skla v Řetenicích, závod Krajka Libavské údolí, Kras Brno, Tepna Náchod, Fosfor Poštolná, konkrétně program kyseliny fosforečné, který běží na integraci a na spolupráci se Sovětským svazem, Svit Ostrava-Martinov, výroba obuvi - vesměs všechny tyto akce proto, že jsme nemohli dodavatelsky zabezpečit zahájení těchto akcí. Kdybychom tyto akce pustili, museli bychom škrtnout jiné akce jako např. rekonstrukci přádelny v Jaroměři, přádelny v Benešově, v n. p. Kolora a různé další drobné akce, anebo bychom museli rozevřít další příklady, jako je zde citované Štětí, to znamená ještě více rozmělnit investiční výstavbu a ještě více si udělat problémů a ještě více zvětšit ztráty.

Právě předpokladem koncentrace na rozhodujících stavbách, kde za dosavadní průběh pětiletky zatím plán investic neplníme a na drobných investicích vysoko překračujeme, byl tento zásah. Samozřejmě, že tento zásah, který se dělá, bolí. Nedovedeme udělat zásah do investic, pokud to nemá být zásah na papíře, aby se nikoho nedotkl, aby se nedotkl některé oblasti, aby nebolel některou oblast. Plán musí reagovat na realitu života a také na to, že koncentrace stavebních kapacit, jejich přizpůsobení struktuře investic atd., není proces ze dne na den, že to je dlouhodobý proces, v jehož rámci je třeba potom řešit reálné situace.

Zatímco na jedné straně jsme museli vypustit z plánu na příští rok některé závažné investice, některé investice, které jsme plánovali na příští rok, jsme zahájili už letos. Je to např. výroba kyseliny sírové ve Spolaně Neratovice, výroba polyuretanu v Gumotexu Břeclav, úprava řeky Moravy v úseku Lanžhot - Hodonín, průmyslový okrsek města Velebudice. Konkrétně u závodu Volary jsme vážili i ty vážné okolnosti, které byly tady dotčeny okolo zpracování dřeva. Víte, že u nás dlouho vládla teorie, že máme přetěžbu dřeva, že provádíme drancování lesů a jakou to vůbec děláme politiku. Tato situace byla nyní podrobně prozkoumána ministrem Hruzíkem, ve vládě doložena a z této situace vyplývá, že máme před sebou perspektivu trvalých těžebních možností, které neohrožují podstatu lesa, které vyplývají z přirozené biologie zdrojů lesního hospodářství, ale že tudíž to také vyžaduje výstavbu dřevozpracujících kapacit.

Po druhé světové válce potřeba dřeva byla veliká a byly prováděny značné přetěžby. Ovšem tyto přetěžby byly postupně odstraněny. Je třeba říci, že byly zlikvidovány zalesňovací nedodělky, že bylo vybudováno několik tisíc kilometrů lesních cest, které nám zpřístupnily rozsáhlé lesní porosty, a dále, že jsme zintezivnili výsadbu lesních porostů.

Vláda na základě této skutečnosti uložila projekčně připravovat celou akci v oblasti zpracování dřeva, abychom mohli při rozhodování o investicích v příštích letech konkrétně rozhodovat podle hledisek efektivnosti a podle hledisek disponibilních surovin o tom, abychom mohli tyto investice reálně zabezpečovat. Proto i k investici závodu Volary se musíme vrátit podle direktiv pro plán na rok 1974. V lednu má být sestaven plán investic na léta 1974 a 1975, kde tato situace investic bude znovu posouzena a bude rozhodnuto, kdy a jak bude s touto investiční akcí zahájeno.

Dále zde byly připomínky okolo dodávek aut pro ČSAD a pro taxislužbu. Je třeba říci, že i přes svízelnou situaci se nedá říci, že by se v této oblasti nic nedělalo nebo že by stav vedl k nějakému zhoršování.

V příštím roce bude dodáno 6672 nákladních automobilů, z toho 2500 pro ČSAD. Je to 17,5 % průměrného stavu vozového parku a je to 12 % obnova. Domnívám se, že tato investice spolu se zvýšením výkonnosti na jedno motorové vozidlo může zabezpečit úkoly s tím, že oproti pětiletce dodávky nákladních aut pro KNV jsou o 560 kusů vyšší, než bylo v pětiletce původně stanoveno.

Je to i otázka autobusů, kde zkoumáme určité možnosti zvýšení výroby autobusů v Karose ve Vysokém Mýtě, kde je to otázka získat 200 - 300 lidí na druhou směnu. Situace byla i ve vládě podrobně diskutována při projednávání plánu a rozpočtu. Bylo uloženo provést rozbor přesčasovosti práce v ČSAD, navrhnout některá nezbytná opatření.

Pokud jde o taxislužbu, i zde byla určitá možnost už letos dodat auta v předstihu i na plán roku 1973 a domníváme se, že budeme moci v příštím roce řešit některé akutní případy podle našich možností.

Byla zde diskutována otázka vodního hospodářství. Uvědomujeme si ve vládě, že jde o oblast velice vážnou, snad můžeme použít i slovo o určité krizové situaci v této oblasti.

Za pětiletku máme dát do vodního hospodářství 17,5 mld Kčs investic. V roce 1973 v oblasti hospodářství lesního a vodního je investiční plán zabezpečován na úrovni směrnic tím, že můžeme zahájit některá nová díla jako oblastní vodovod Přísečnice II. nákladem 80 miliónu Kčs, vodní dílo na Lomnickém potoce nákladem 240 miliónů Kčs, čistírnu odpadních vod ve Svitavách nákladem 50 miliónů Kčs, která podmiňuje uvedení březovského vodovodu do provozu. Bez této čistírny by nebylo možno tento vodovod provozovat; tam máme vážné starosti s kapacitním zabezpečením.

Pokud jde o národní výbory, bude proinvestováno v příštím roce 1,5 mld Kčs v oblasti vodního hospodářství. Když sečteme tři léta pětiletky, bude v této oblasti proinvestováno 4,3 mld Kčs, a abychom splnili pětiletku, zbývá v dalších dvou koncových letech pětiletky proinvestovat 4,4 mld Kčs, tzn. za dvě léta více než za tři léta dohromady. Je to situace rozhodně náročná a rozhodně velmi obtížná, ke které dnes těžko zaujmout definitivní stanovisko. Tato situace bude muset být velmi vážně posouzena při zpracování plánu na další dvě léta pětiletky. Zejména bude třeba udělat velký nápor na řádnou projekční přípravu a zabezpečení těchto akcí.

Přitom je třeba řešit i některé mimořádné věci. My jsme prakticky museli po schválení plánu ve vládě řešit velice akutní situaci, pokud jde o odpadní vody ze Syntezie Semtín ve Lhotce, kde je retenční nádrž a kde se uvolnila určitá kapacita na stavbě metra ve Vodních stavbách, které razí milánské stěny a tato kapacita se okamžitě přesouvá na řešení této havarijní situace. Jsme si vědomi situace v této oblasti jako situace velice závažné a budeme se muset těmto věcem věnovat při přípravě plánu na další dvě léta pětiletky.

Konečně chtěl bych reagovat ještě na jeden problém zde v diskusi dotčený, tj. problém stavebnictví. Vláda se zabývala souladem struktury stavebních prací se strukturou investiční výstavby z hlediska věcného i časového, územního rozložení a přijala k těmto věcem určité závěry; zejména nám tato analýza dala podklady pro lepší zabezpečení plánovaných investic v dalších letech. Soudruzi z ministerstva stavebnictví projednávají v Jihočeském kraji provedení experimentu, jak stavět za sebou místo staveb vedle sebe, aby se docílilo větší efektivnosti a plynulosti investiční výstavby. Konečně můžete sledovat i v tisku, že ve stavebnictví se velice intenzívně rozvíjí hnutí stavbařů za rozšíření proudové výstavby, zejména v bytové výstavbě, která má značně snížit pracnost jednoho bytu. Tyto otázky jsou předmětem pozornosti v naší vládě.

Tolik k některým připomínkám. Jak jsem již řekl, vláda se bude zabývat všemi připomínkami a náměty v diskusi vyslovenými a bude je chtít zohlednit ve své práci. Proto mi na závěr dovolte, soudružky a soudruzi, vám poděkovat za vaše cenné náměty i připomínky dnes zde přednesené, ale i přednesené v celém průběhu diskuse o plánu a rozpočtu na příští rok ve výborech České národní rady, poděkovat vám za iniciativní a aktivní součinnost. Děkuji vám. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji ministru Lérovi. Prosím zpravodaje poslance ing. Jaromíra Horáka o přednesení závěrečného slova.

Poslanec ing. Jaromír Horák: Soudružky a soudruzi, v závěru chtěl bych upoutat vaši pozornost jen ke třem věcem.

Návrh státního rozpočtu v podstatě určuje zdroje a navrhuje jejich rozdělení. Rok 1973 je přede dveřmi a problematika se přenáší do realizace těchto významných rozhodnutí. Bude záležet na aktivním přístupu v obou těchto oblastech, na aktivním přístupu v tvorbě zdrojů. Máme zde nesmírné množství rezerv. Vždyť jen nepatrné snížení materiálových nákladů vytváří hodnoty miliardové. Když vezmeme v úvahu, že přírůstek čistého zisku je plánován na příští rok 2,5 mld Kčs, máme zde možnosti nesmírně veliké.

Ale máme také možnosti v efektivním využívání zdrojů, ve větší péči, kterou je třeba věnovat ve spotřebě toho, co vytvoříme, aby byla účelná, aby přinesla co největší efekt. Podívejte se na kteroukoliv velkou investici, kterou budujeme, snažte se vmyslet do hlediska přísné potřeby jen toho, co je nezbytně třeba k provozu, který je plánován a zjistíte, jak sami my, investoři, dokážeme na to nezbytně nutné nabalit i spoustu jiných věcí, jejichž nezbytnost je přinejmenším problematická. Máme tedy široké možnosti ve využití zdrojů, které vytváříme. Zdroje vytvářejí lidé a mezi lidi je také rozdělujeme. Je třeba, aby naši občané brali stejný metr pro obě oblasti, stejný metr pro to, co chtějí a stejným metrem aby měřili i to, co společnosti dávají.

Druhá základní věc: Rozpočet je řada čísel, ale za čísly je život s celou svou pestrostí, se všemi problémy, radostmi i těžkostmi. A my jej musíme za těmito čísly vidět, protože rozpočet budeme projednávat na široké bázi občanů a musíme se postarat o to, aby i oni viděli onu krásu i potíže našeho socialistického života, aby je viděli proto, aby celá ohromná snaha, která je zde soustředěna, nalezla správnou politickou odezvu, která by vedla k vyšší spokojenosti lidí, protože vyšší poznání, vyšší pochopení, přináší i vyšší spokojenost.

Konečně poslední věc: Jak se dívat na celek? Myslím, že to zde bylo vyřčeno mnoha ústy. Pozitiva vysoce přesahují nedostatky. Nedostatky budou vždycky, protože bez nich by nebyl možný vývoj. Doposud jsme málo ocenili skutečnost, že žijeme ve světě, v jehož části se odehrává doslova ekonomická bouře, měnové reformy, bouřlivý nárůst životních nákladů v Rakousku, Anglii a Francii, a my hovoříme o tom, že u nás se životní náklady o 0,5 % snižují. Tam se hovoří o nezaměstnanosti a my máme problém, kde vzít lidi, aby se splnily všechny naše plány, které chceme realizovat. Neměli bychom nikdy zapomínat, že nežijeme ve vzduchoprázdnu, že tyto obtíže kapitalistického světa do určité míry dopadají na nás, ale že zde platí, že za nás, za prosté občany, přejímá strana i naše vláda mnoho našich osobních starostí. Nikdo z nás nepocítil nic z toho, čím žijí lidé v kapitalistickém světě, nic z jejich starostí. A to je velký doklad - a takových dokladů máme velmi mnoho - i v projednávaném a schvalovaném rozpočtu.

Proto dovolte, abych závěrem opakoval jen to, co už zde řekla řada lidí - abych doporučil schválit vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 tak, jak je formulován v tisku č. 31 a tak jak byl předložen vládou ČSR a jak se doporučuje ve společné zprávě z 12. 12. ve stručné formulaci uvedené v tisku č. 34.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Ještě než přistoupíme k hlasování sděluji, že podle prezenční listiny je schůzi přítomno 175 poslanců. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 včetně obou příloh a základních čísel státního rozpočtu najednou, a to ve znění předložené zprávy výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního, rozšířených o předsedy a zpravodaje ostatních výborů České národní rady.

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 včetně obou příloh tohoto zákona s tím, že celkové příjmy státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 100 054 814 000 Kčs a celkové výdaje částkou ve stejné výši, že ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy dotace ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu republiky ve výši 39 990 000 000 Kčs a finanční vztahy k rozpočtům národních výborů, a to souhrnný finanční vztah ve výši 15 513 000 000 Kčs a účelové subvence ve výši 16 457 800 000 Kčs.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 a projednala tak druhý bod svého dnešního pořadu.

Nyní následuje desetiminutová přestávka.

/Jednání přerušeno v 10.06 hod. a opět zahájeno v 10.20 hod./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, třetím bodem pořadu dnešní schůze je

III

Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

Zpravodajem k tomuto bodu pořadu je poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa. Dávám mu slovo.

Poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa: Soudružky a soudruzi poslanci, v podkladech pro dnešní jednání pléna České národní rady jste obdrželi tisk 32, v němž podává ústavně právní výbor návrh na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

O zproštění funkce soudce z povolání Nejvyššího soudu v České socialistické republice požádal předseda tohoto soudu doc. dr. Josef Ondřej, a to v důsledku toho, že byl zvolen předsedou Nejvyššího soudu ČSSR.

Dovolte mi, abych při této příležitosti jménem ústavně právního výboru vyslovil soudruhu doc. dr. Josefu Ondřejovi poděkování za jeho činnost ve funkci předsedy Nejvyššího soudu České socialistické republiky a za jeho spolupráci s orgány České národní rady. Jako představitel nejvyššího soudního orgánu republiky vždy usiloval o to, aby vztahy Nejvyššího soudu ČSR k České národní radě a jejím orgánům přispívaly k plnění úkolů Nejvyššího soudu ČSR a České národní rady v oblasti socialistické zákonnosti. Tato spolupráce byla cílevědomě rozvíjena podle ústavních principů a na široké základně. Soudruh doc. dr. Josef Ondřej přispěl svým osobním přístupem k vytvoření této spolupráce mezi oběma vrcholnými orgány republiky. Přeji mu mnoho úspěchů a zdaru v nové vysoké funkci, která je oceněním jeho dosavadní práce.

Od poslední schůze České národní rady v listopadu t. r. došlo dále 8 žádostí o zproštění funkce soudce z povolání. Z uvedeného počtu dva soudci odcházejí do starobního důchodu a 6 soudců kandiduje k jinému soudu. Ve všech případech byly splněny požadované zákonné náležitosti podle ustanovení § 52 a 44 písm. a/ zákona o organizaci soudů a o volbách soudců, tj. byly podány žádosti a předloženo vyjádření ministra spravedlnosti.

Jménem ústavně právního výboru proto doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce z povolání soudce, kteří jsou jmenovitě uvedeni v tisku 32, a to abychom hlasovali nejprve o zproštění doc. dr. Josefa Ondřeje funkce soudce z povolání Nejvyššího soudu ČSR a tím i předsedy Nejvyššího soudu ČSR a pak o zproštění ostatních soudců uvedených v písemném návrhu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP