Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji předsedovi Českého úřadu geodetického a kartografického za jeho projev. Do rozpravy se přihlásili poslanci Marie Patejdlová, Břetislav Válek, Zbyněk Žalman a Vladimír Prchal. Dávám slovo poslankyni Patejdlové.

Poslankyně Marie Patejdlová: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení naši hosté. Ve zprávě poslance Josefa Izáka byly uvedeny úkoly státních orgánů geodézie a kartografie. Mám za to, a doufám, že se mnou budete souhlasit, že mezi přední úkoly patří evidence nemovitostí. Dovolte mně, abych k této problematice řekla několik poznámek.

Dnešní stav v evidenci nemovitostí nás ještě plně neuspokojuje. Příčin je celá řada. V roce 1945 jsme přejali systém evidence nemovitostí, jak byl vytvořen v buržoazní republice. Katastrální měřičské úřady vedly jako evidenci nemovitostí pozemkový katastr, který obsahoval seznamy držitelů nemovitostí, katastrální mapy s parcelními čísly jednotlivých nemovitostí, výměry apod. Pozemkový katastr sloužil především pro účely měřičské a daňové. Soudy vedly pozemkové knihy, do kterých na základě usnesení soudů byly zapisovány změny vlastnictví, služebnosti, výměnky, zástavní práva a jiné. Platila právní domněnka, že vlastníkem nemovitosti je ten, kdo je jako její vlastník zapsán v pozemkových knihách. Vlastníci nemovitostí měli proto bezprostřední zájem na tom, aby jejich vlastnické právo k nemovitostem bylo zapsáno do pozemkových knih. Katastrální měřický úřad prováděl pravidelné prohlídky nemovitostí a zjištěné závady ve vlastnických vztazích oznamoval příslušnému soudu, který měl možnost donutit účastníky k provedení právního pořádku.

Po roce 1945 došlo u nás k zásadní změně a půda i nemovitosti přestaly být předmětem spekulací a zdrojem bezpracných zisků. Byly provedeny pozemkové reformy a znárodnění, při nichž došlo ke změně vlastnictví a užívání u několika miliónů hektarů zemědělských a jiných pozemků. Združstevnění zemědělské výroby a rozvoj státních statků a státních lesů vedly ke zcelení rozdrobených pozemkových parcel a k vytváření velkých honů a polesí. Intenzívní průmyslová a bytový výstavba se dotkla vlastnických a uživatelských vztahů k pozemkům, použitých pro tuto výstavbu. Všechny tyto změny nebylo možno zachytit v tehdejším evidenčním systému, který vycházel z kapitalistického pojetí vlastnictví. Postupně vznikl proto nesoulad mezi skutečností a evidencí nemovitostí, a to jak v pozemkových knihách, tak v pozemkových katastrech. Nepřesnosti neodstranily ani pozdější právní úpravy, týkající se vlastnictví, užívání a evidence nemovitostí. Teprve zákon č. 22 z roku 1964 o evidenci nemovitostí a prováděcí vyhláška k němu umožnily, aby v evidenci nemovitostí, která se stávala nepřehlednou, byla postupně sjednávána náprava. Evidence nemovitostí, prováděná na podkladě právoplatných listin, byla svěřena střediskům geodézie a kartografie v okresech. K nápravě přispěla také povinnost registrovat některé převody nemovitostí u státních notářství a zvýšení spolupráce orgánů geodézie se státními notářstvími a národními výbory.

Jak je vám jistě známo, dochází k zakládání komplexní evidence nemovitostí pro jednotlivá katastrální území a pro celé obce. Přitom se odstraňují zjištěné nedostatky v zápisech vlastnictví k nemovitostem, v záznamech o uživatelích nemovitostí, o výměrách parcel, o sloučení několika parcel v jednu nebo o rozdělení ve více parcel apod. Zjištěné závady jsou oznamovány státním notářstvím, národním výborům a organizacím, aby v oboru jejich působnosti byly nedostatky odstraněny.

Nebylo by na místě tvrdit, že při zakládání evidence a provádění nových zápisů se stále ještě neobjevují potíže a závady. Nedostatky spočívají v nedůsledné součinnosti vlastníků a uživatelů nemovitostí s orgány geodézie a kartografie. Stává se, že občané a také socialistické organizace nemohou předložit právoplatné listiny k prokázání svého vlastnictví k nemovitostem nebo se nedostaví k jednání. Často jde o to, že národní výbory nestačí zavčas rozhodnout o majetkoprávním vypořádání již dříve provedených změn v užívání nemovitostí. Také národní podniky nemají mnohdy dostatečný přehled o vlastnických vztazích k nemovitostem, které užívají a nejsou řádně provedeny a doloženy pravoplatnými listinami změny v užívání a vlastnictví, jestliže národní podniky poskytly svým zaměstnancům pozemky k různé výstavbě, např. domků, garáží apod. Vyskytují se i případy, že státní notářství nejsou s to projednat zavčas dědictví pro nevyjasněnost vlastnických vztahů. Velké komplikace vznikají také při zápisech přídělů v pohraničí.

Všechny tyto vnější vlivy brzdí plynulé zakládání evidence nemovitostí a její udržování v souladu se skutečným stavem. Máme však na druhé straně také zkušenosti, že ani orgány geodézie a kartografie neučinily vše, aby věci byly vyřizovány rychle a operativně.

V této souvislosti uvádím - a hovořili jsme o tom i ve schůzi ústavně právního výboru ČNR - že oproti dosavadní praxi dojde podle navrhovaného zákona k přesunu působnosti u zakládání a vedení evidence nemovitostí. Až dosud byla tato činnost prováděna okresními středisky geodézie a kartografie, začleněnými do státních hospodářských organizací, jež vznikly v oboru působnosti geodézie a kartografie. Nyní budou tuto činnost provádět krajské geodetické a kartografické správy. Okresní střediska byla v bezprostředním styku s národními výbory, státními notářstvími a s občany a měla tak zajištěn jeden z předpokladů pro operativní vedení evidence nemovitostí. Po nabytí účinnosti předloženého zákona přejde tato činnost na krajské správy. Uvážíme-li, že jde také o určitou formu služeb, poskytovaných občanům, socialistickým organizacím, národním výborům i jiným orgánům, je úroveň těchto služeb a spolehlivost údajů v evidenci nemovitostí také měřítkem, podle něhož posuzuje naše veřejnost práci celého resortu geodézie a kartografie.

Dosáhnout shody evidovaných údajů se skutečností, zajistit, aby této skutečnosti odpovídal právní stav, udržovat tento soulad soustavným a plynulým prošetřováním, zaměřováním a dokládáním změn listinami, to je úkol, který by si orgány geodézie a kartografie měly postavit jako konečný cíl.

To vše jsou problémy, které vyžadují, aby jim orgány geodézie a kartografie věnovaly soustavnou pozornost a plánovitě je řešily. Věřím, že Český úřad geodetický a kartografický má již připravena potřebná organizační opatření, kterými bude zakládání, vedení a udržování evidence nemovitostí a s tím spojený bezprostřední styk s občany, organizacemi a orgány zabezpečeny s přihlédnutím k tomu, že tato působnost přechází na krajské správy. Děkuji.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Patejdlové. Prosím, aby se slova ujal poslanec Válek.

Poslanec Břetislav Válek: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážená Česká národní rado, předkládaným návrhem zákona ČNR o orgánech geodézie a kartografie se v podstatě dokončuje právní úprava organizačního uspořádání a vymezení působnosti orgánů geodézie a kartografie, které jako orgány státní správy budou zajišťovat úkoly geodézie a kartografie pro potřeby národních výborů, socialistických organizací a občanů.

Tímto organizačním uspořádáním geodézie a kartografie, které bylo započato zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, a federálním zákonem č. 48/1971 Sb., jsou dány předpoklady, aby geodetické úkoly byly lépe než dosud pro civilní potřebu zajišťovány. Netřeba zdůrazňovat, že každé odvětví našeho národního hospodářství je odkázáno na významné služby našich zeměměřičů. Jsou však odvětví, která mají na dobrých výsledcích jejich práce eminentní zájem. Je to především odvětví zemědělství, které svými potřebami je odkázáno na řádně vedenou a v souladu se skutečným stavem v přírodě udržovanou evidenci nemovitostí. Vždyť údaje evidence nemovitostí, kterou budou zajišťovat krajské správy geodézie podle navrhovaného zákona, a kterou po technické stránce budou provádět jimi, prostřednictvím n. p. Geodézie, řízená měřická střediska v okresech, jsou základním údajem pro plánování zemědělské výroby.

Mám za to, že uvedení do naprostého pořádku a souladu se skutečným stavem evidence pozemkové údržby jednotlivých zemědělských podniků je jedním z rozhodujících - ne-li vůbec nejdůležitějším úkolem orgánů geodézie a kartografie. Chtěl bych při této příležitosti upozornit, že předpisy o vedení prvotní evidence v jednotných zemědělských družstvech a na státních statcích ukládají vedení poměrně podrobné evidence pozemků. Je proto třeba při kontrole a porovnání skutečného stavu v přírodě s evidencí nemovitostí vedenou u orgánů geodézie a kartografie dát do přesného pořádku i tuto evidenci zemědělských podniků, která je pro ně závazná.

Zvláštní důležitosti jsou úkoly evidence nemovitostí při ochraně zemědělského půdního fondu podle zákona č. 53/1966 Sb., které nezbytně vyžadují, aby mezi orgány a organizacemi geodézie a orgány ochrany zemědělského půdního fondu byla co nejúčelnější spolupráce jak v metodické, tak i v praktické činnosti. Každý z nás je si vědom, jaký význam má ochrana zemědělské půdy pro další rozvoj zemědělské výroby a tím i pro výživu našeho lidu vzhledem k náročným úkolům, které pro zemědělství vytyčil XIV. sjezd KSČ. Je proto naprosto nezbytné, aby orgány a organizace geodézie a kartografie pomáhaly všem orgánům řízení zemědělství na všech stupních a národním výborům tento celospolečenský úkol v ochraně zemědělského půdního fondu co nejpečlivěji plnit. Půjde např. o ohlašování nepovolených změn kultury, zejména jde-li o samovolný převod orné půdy do luk a pastvin, zjištěných při periodickém přezkoumání evidence nemovitostí se skutečným stavem v přírodě; o podání návrhů na vyškrtnutí z evidence pozemků dočasně neobdělávaných, bude-li zjištěno, že pozemky evidované jako zemědělská půda dočasně neobdělávaná jsou již obdělávány nebo že pozemky evidované jako dočasně odňaté zemědělské výrobě již opět zemědělské výrobě slouží. Bude třeba také přísně dbát o to, aby nebyly zapisovány do evidence nemovitostí změny orné půdy na louky a pastviny bez rozhodnutí orgánů okresních národních výborů.

Pokud jde o pozemkové úpravy podle vl. nař. č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, je třeba úzké spolupráce mezi orgány evidence nemovitostí na jedné straně a mezi národními výbory a projektovými organizacemi pozemkových úprav na straně druhé, ať již to jsou zemědělská stavební sdružení, zemědělské stavební podniky, nebo projekční útvary okresních zemědělských správ.

Zvláštní úkoly budou podle mého názoru očekávat orgány a organizace geodézie a kartografie na úseku evidence nemovitostí v souvislosti s novou úpravou užívacích vztahů socialistických zemědělských organizací k zemědělské půdě, která není ve vlastnictví státu podle zákonné úpravy, kterou v přítomné době projednávají orgány federální vlády ČSSR.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že navrhovaný zákon o orgánech geodézie a kartografie vytváří dobré organizační předpoklady pro plnění úkolů geodézie a kartografie, tolik významných jak pro naše zemědělství, tak pro celou naši společnost. Zemědělci očekávají, že plnění důležitých úkolů orgánů geodézie a kartografie ve vztahu k zemědělství a bezprostřední úzká spolupráce těchto orgánů se zemědělskými podniky, s okresními a krajskými zemědělskými správami, s orgány národních výborů všech stupňů přinese dobré výsledky.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Žalmanovi.

Poslanec Zbyněk Žalman: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Návrh zákona o orgánech geodézie a kartografie, který vláda předložila ke schválení České národní radě, není rozsáhlý. Stanoví v souladu se zákonem o geodézii a kartografii působnost Českého úřadu geodetického a kartografického, nově zřizuje krajské geodetické a kartografické správy jako územní orgány státní správy v jednotlivých krajích a stanoví současně jejich působnost a tím i vztahy k dalším orgánům a organizacím. Jeho význam spočívá především v tom, že se jím dovršuje komplexní právní úprava v tomto odvětví a tím se pro budoucnost vytvářejí podmínky k lepšímu a důslednějšímu plnění svěřených úkolů.

Jednání o tomto návrhu zákona je příležitostí k tomu, abychom zdůraznili a plně docenili význam a nutnost zavedení přísného pořádku do zakládání a přesného vedení evidence nemovitostí. Je třeba také zdůraznit, že se to neobejde bez úzké spolupráce orgánů a organizací geodézie a kartografie s národními výbory všech stupňů. Víme, že na tomto úseku je ještě celá řada nedostatků a problémů.

Dostal se mi do rukou krajský rozbor změn v zemědělském půdním fondu i některé další podklady souvisící s problematikou projednávaného návrhu zákona. Ukazuje se v nich, že úkoly spojené se zaváděním pořádku a vedením evidence nemovitostí se na úrovni hospodářských organizací, jednotných zemědělských družstev i národních výborů neplní dost důsledně. Z těchto nedostatků pak vzniká celá řada obtíží v zemědělské výrobě, v přípravě investiční, bytové i občanské výstavby.

Pokud jde o národní výbory, projevují se nedostatky ve vedení evidence především v malých obcích. Ale ani ve městech a větších obcích není vždy vše v pořádku a často vznikají komplikace s umísťováním výstavby, s obstaráváním parcel pro výstavbu rodinných domků jen proto, že není přehled o vlastnických vztazích k půdě a dalším nemovitostem. V důsledku socialistických přeměn došlo k velkému pohybu ve vztazích k půdě i domovnímu majetku, které často nebyly a ani nemohly být přesně a včas podchyceny.

Jediným východiskem k zavedení pořádku je vzít postupně jednu obec za druhou a přesnou evidenci nemovitostí tam založit a současně zabezpečit další její přesné vedení.

Tuto práci provádějí střediska geodézie a kartografie a kdo měl možnost blíže se s těmito otázkami seznámit, potvrdí, že to je práce velmi složitá a náročná. Proto velmi záleží na úzké spolupráci s národními výbory. Bude třeba stanovit pořadí naléhavosti vzhledem k perspektivám dalšího rozvoje, tzn. dát přednost střediskovým obcím a městům. V nich se bude totiž především rozvíjet hospodářská, bytová a občanská výstavba, a proto je třeba, aby zde byly v pořádku vlastnické a uživatelské vztahy k nemovitostem, a to s předstihem, který je nutný pro vlastní přípravu výstavby.

Ve městech a větších obcích lze také předpokládat, že úkoly spojené s vedením založené evidence nemovitostí budou národními výbory přesněji a důsledněji vedeny než v obcích malých. Jsem přesvědčen, že přijetí zákona o orgánech geodézie a kartografie přispěje k dalšímu úspěšnějšímu plnění úkolů na tomto úseku a doporučuji, aby Česká národní rada vládní návrh zákona schválila.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Žalmanovi. Slovo má poslanec Prchal.

Poslanec Vladimír Prchal: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Předkládaný návrh zákona o orgánech geodézie a kartografie stanoví, že do působnosti Českého úřadu geodetického a kartografického náleží rovněž řízení prací inženýrské geodézie. Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit význam těchto prací, které často nebývají doceněny.

Úkoly inženýrské geodézie jsou velmi rozsáhlé co do objemu a druhovosti, i velmi významné pro naše národní hospodářství, zejména pro investiční výstavbu, pro její včasné a kvalitní bezporuchové provádění.

Je to jeden z hlavních úseků geodetických prací, vedle geodetických základů, prací mapovacích, evidence nemovitostí a kartografické tvorby. Geodet v inženýrské geodézii přímo spolupracuje s odborníky v různých odvětvích národního hospodářství - jako jsou zejména stavebnictví, doprava, strojírenský průmysl, vodní hospodářství, energetika, při budování inženýrských sítí a všech druhů průzkumu, ale také při údržbě stávajících děl, ověřování správného usazení strojů, ověřování jejich správné funkce, zaměřování stavebních i jiných památek pro dokumentaci a rekonstrukci a řadě dalších speciálních prací. Geodet provádí přesné prostorové vytyčení a osazení všech druhů staveb i složitějších strojních zařízení, spolupracuje při všech průzkumných pracích, zajišťuje kontrolu a dokumentaci výstavby a tím předchází havariím konstrukcí a strojů.

Nejrozsáhlejší skupinou prací inženýrské geodézie jsou tedy geodetické práce pro investiční výstavbu. Je to geodetický průzkum terénu, opatřování vhodných map, zaměření stavenišť, vytyčování, kontrola a dokumentace výstavby, kontrola výškových úprav a určování kubatur podzemních prací v občanské, bytové i průmyslové výstavbě; při výstavbě a údržbě železnic a vleček, silnic, mostů, tunelů, letišť, lanových drah, údolních přehrad, vodních toků, při melioracích, při výstavbě a dokumentaci všech druhů podzemních i nadzemních inženýrských sítí. Geodet přichází na stavbu jako jeden z prvních pracovníků a opouští ji jako poslední vůbec.

Řada organizací, zejména dodavatelské podniky nezajišťují vždy a včas geodetickou kontrolu a koordinaci. Většinou z neznalosti, někdy snad i ze snahy docílit úspory. Jsou to však typické úspory na nepravém místě, které mohou způsobit mnohonásobně vyšší náklady a mnohdy těžko odčinitelné škody. Náklady na geodetické práce činí tak nepatrný zlomek celkových nákladů na investiční výstavbu, že úspora je zcela nemístná.

Bylo by možno jmenovat řadu velkých i malých závad způsobených nedostatečnou péčí o geodetické podklady, zejména při projektování a výstavbě všech druhů inženýrských sítí.

Jinak je tomu v potřebách výstavby měst. Rozsáhlé rekonstrukční práce, zejména městských center, nové výstavby sídlišť a řešení komunikačních problémů měst narážejí stále více na naléhavou potřebu dobrého zákresu stávajících podzemních inženýrských sítí v mapách a v souvislosti s tím na současný stav a možnosti využití stávajících dokumentací těchto sítí.

Současný stav dokumentace podzemních inženýrských sítí je však specifickým problémem investiční výstavby. Známe všichni z denního tisku i rozhlasu občasné zprávy o porušení kabelů, plynových potrubí, vodovodních řadů a jiných potrubí. Někdy je to důsledek trestuhodného lajdáctví nebo nerozumného riskování pracovníků, kteří v místě provádějí výkopové a podobné práce, ale často je důvodem i neznalost správného uložení podzemních sítí, jejich nedostatečná dokumentace.

Hlavním nedostatkem je, že neexistuje žádná souborná dokumentace, která by registrovala průběh všech podzemních inženýrských sítí v témže prostoru na jediné mapě nebo plánu a která by byla trvale a běžně udržována v souladu se skutečným stavem v přírodě.

Bylo by mnoho dalších dokladů o nevyhovujícím stavu dokumentace podzemních inženýrských sítí a o nutnosti rychlé nápravy. Znalost správného průběhu podzemních inženýrských sítí umožní nadto i rychlejší mechanizaci podzemních prací, provádění výkopů strojně místo dosavadních neproduktivních ručních výkopů. Správná dokumentace umožní vyvarovat se statisícovým a miliónovým zbytečným nákladům, vystříhat se ohrožení zdraví a života pracovníků i poškození stávajících sítí.

Dalším úsekem inženýrské geodézie jsou geodetické práce v průmyslu. Zahrnují vytyčování základů velkých strojů, geodetickou spolupráci při montáži konstrukcí a složitých zařízení, ověřování funkce strojů a zajišťování příčin poruch.

Činnost geodetů v průmyslových podnicích se stává nezbytností, protože přináší velké úspory. Včas zabraňuje havariím, oddaluje potřebu generálních oprav, zajišťuje trvalý chod výroby. Dřívější zdlouhavé a někdy i málo spolehlivé metody byly nahrazeny objektivními, přesnými a rychlými geodetickými metodami. Geodeti ověřují správnost osazení strojů, správnost polohy jeho os a jiných funkčních prvků a v případě zjištěných závad vypracují podklady pro jejich rektifikaci. Tím dosahují menšího opotřebení strojových zařízení, úspor energie, snížení poruchovosti strojů a úrazovosti pracovníků, vyšší plynulosti výroby a snížení míry odpovědnosti vedoucích pracovníků.

Je ovšem velké množství případů, kdy by geodeti měli nebo mohli svou spoluprací přispět k úsporám v našem průmyslu a zabránit zbytečným havariím a nepravidelnostem v chodu výroby. Ve skutečnosti před rokem 1945 byla takováto "průmyslová geodézie" téměř neznámým pojmem. Přestavba našeho průmyslu po II. světové válce si však tuto disciplínu přímo vynutila.

Je proto potřeba, aby se širší veřejnost dozvěděla o možnostech orgánů geodézie a nutno uplatnit geodetické metody všude tam, kde je to ekonomicky výhodné, neboť odstranění prostojů, oddálení generálních oprav a úspory vlastních nákladů, které se tím nabízí, přijdou vhod každému podniku. Bohužel bylo zatím více případů, kdy geodet byl pozván teprve, když došlo k havariím.

Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že úkoly inženýrské geodézie, které mají v rámci působnosti Českého úřadu geodetického a kartografického značný význam, budou plněny ve všech směrech ve prospěch našeho národního hospodářství.

Předseda ČNR Evžen Erban: Počet přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Žádám nyní zpravodaje poslance Izáka o závěrečné slovo.

Poslanec Josef Izák: Soudružky a soudruzi, protože poslanci, kteří vystoupili v rozpravě k vládnímu návrhu zákona ČNR o orgánech geodézie a kartografie tento návrh podpořili, znovu zde navrhuji, aby ČNR návrh přijala s úpravami, jak jsou uvedeny ve zprávě ústavně právního výboru v tisku č. 41.

Předseda ČNR Evžen Erban: Můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou ve znění písemné zprávy ústavně právního výboru ČNR.

Jsou nějaké připomínky k tomuto způsobu hlasování? /Nejsou./

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o orgánech geodézie a kartografie ve znění předložené zprávy ústavně právního výboru ČNR, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala první bod svého pořadu.

Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.

/Schůze přerušena v 11.10 hodin. Zahájena opět v 11.27 hodin./

Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Přistoupíme k projednání druhého bodu denního pořadu, kterým je

II

Společným zpravodajem je poslanec Josef Teplý. Dávám mu slovo.