Čtvrtek 28. června 1973

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Jiráskovi za zprávu. Doporučuji nyní, soudružky a soudruzi, abychom k přípravě konečného znění usnesení k tomuto bodu pořadu zvolili pětičlennou návrhovou komisi. Tato komise připraví a předloží konečné znění návrhu usnesení ke zprávě o jednání orgánů České národní rady o vývoji zemědělské výroby ve vztahu k životu na vesnici v České socialistické republice. Navrhuji, aby komise pracovala v tomto složení: poslanec dr. Jan Jirásek - předseda komise, poslanec František Trejbal, poslankyně Heda Kolaříková, poslanec Zbyněk Žalman a poslanec František Cirkl.

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k tomuto návrhu? /Nebyly./

Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím byla zvolena návrhová komise.

Přistoupíme nyní k rozpravě. O slovo z pověření vlády ČSR se přihlásil ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Josef Nágr. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Josef Nágr: Soudružky a soudruzi poslanci, vážená Česká národní rado! Výsledky dosažené v rozvoji zemědělství v uplynulých letech potvrzují správnost politiky KSČ, pod jejímž vedením se podařilo vytvořit podmínky, aby směrnice XIV. sjezdu k 5. pětiletému plánu byly plněny s časovým předstihem. Při posuzování výsledků socializace zemědělství a po ní následující konsolidace a rozvoje socialistických zemědělských závodů, přestavby materiálně technické základny, pokroku při upevňování systému organizace a řízení není možno zapomenout výrazného podílu průmyslu a organizátorské práce národních výborů na dosažených výsledcích. Jen za plné účasti značných materiálových a finančních prostředků socialistické společnosti bylo možno dosáhnout, že koncem roku 1972 dosáhla hodnota základních prostředků zemědělských závodů a nákupních organizací v ČSR 99 miliard Kčs při průměrném opotřebení 37,5 %, z toho strojů a zařízení za 26 miliard Kčs.

Zdaleka však nejde jen o celkovou hodnotu. Podstatně se změnila a neustále se mění kvalitativní skladba základních prostředků. Nastupují stále výkonnější mechanismy v rostlinné a živočišné výrobě, zvyšuje se podíl velkokapacitních staveb.

Průmysl se podílí na rozvoji zemědělství stále vyššími dodávkami průmyslových hnojiv, chemických přípravků pro ochranu kultur, ochranu zdraví a výživu hospodářských zvířat.

Proces kvalitativní změny v technické úrovni výrobních prostředků dodávaných průmyslem do zemědělství umožnil odstranit celou řadu namáhavých ručních prací a podstatně zvýšit produktivitu práce. Například technologie pěstování cukrovky už dnes umožňuje snížit potřebu lidské práce z dřívějších 230 hodin na 30 - 65 hodin na hektar. Podle dynamiky dosavadního vývoje můžeme zcela reálně počítat s jejím rozšířením do roku 1980 na celou osevní plochu.

Obdobné perspektivy v uplatňování nových technologických postupů, vedoucích k dalšímu výraznému zvýšení produktivity práce, máme v celé rostlinné výrobě.

V koncepci rozvoje živočišné výroby projednané a schválené vládami ČSSR a ČSR je stanoven cíl dosáhnout v nových velkovýrobních kapacitách již v nejbližších letech takové produktivity práce. aby jeden ošetřovatel mohl obsluhovat minimálně 60 kusů dojnic, 200 kusů telat, 550 kusů skotu ve výkrmu a 3000 kusů prasat.

Jsou to smělé cíle, jejichž realizace by nebyla možná bez účinné pomoci ostatních odvětví našeho národního hospodářství.

Vláda ČSR se těmito otázkami pravidelně zabývá a ministerstvo zemědělství a výživy ČSR se snaží jednáním s dodavatelskými resorty situaci řešit. Přesto, že požadavky zemědělských podniků na dodávky nových výkonných technologických zařízení nejsou vždy zcela uspokojovány v souladu s jejich potřebou, nelze nevidět, že se materiálně technické podmínky pro rozvoj zemědělství neustále zlepšují. Jsou zpracovány a ve vládě schváleny dlouhodobější koncepce rozvoje strojírenské i chemické výroby, které vytvářejí základní podmínky pro lepší sladění výrobních programů dodavatelských odvětví s potřebami rozvoje zemědělské výroby.

Péče socialistické společnosti o rozvoj zemědělství se neprojevuje jen ve výrobní oblasti. Zejména v posledních letech se značně zvýšil rozsah bytové výstavby na vesnici. Jen v minulém roce bylo dokončeno nových 9843 bytových jednotek. V posledních letech se v projekci i systému státních subvencí na bytovou výstavbu stále více přihlíží k požadavkům pracujících v zemědělství. Tak například vláda ČSR povolila pro zemědělství a lesní hospodářství pro letošní rok výjimku umožňující výstavbu řadových rodinných domků družstevní formou. Současně uložila zpracovat pro rok 1974 a další léta nové zásady pro bytovou výstavbu v zemědělství a lesním hospodářství, v nichž budou lépe zohledněny specifické potřeby pracujících v obou těchto odvětvích. Na naší vesnici se daří stále rozšiřovat síť moderních obchodních prodejen, zdravotnických, sportovních a kulturních zařízení, mateřských školek, jeslí atd.

O možnostech socialistické společnosti realizovat opatření k zvýšení životní úrovně obyvatelstva i k rozvoji životního prostředí rozhoduje rozvoj výrobních sil a úroveň socialistické ekonomiky. Na této úrovni se významně podílí i zemědělství. U JZD se v ČSR od roku 1966 do roku 1972 zvýšily obratové a rezervní fondy a fond výstavby o 6,4 miliard Kčs, u státních zemědělských organizací o 800 miliónů Kčs. Upevňování ekonomické základny zemědělských podniků umožňuje, aby se stále více podílely spolu s národními výbory a ostatními podniky a organizacemi na výstavbě společných zařízení, nezbytných pro růst životní úrovně na vesnici. Je ovšem třeba mít na zřeteli, že situace není všude stejná. Stále ještě je poměrně početná skupina zemědělských podniků s podprůměrnými výrobními a hospodářskými výsledky.

Proto ve smyslu zásad schválených vládou ČSR přistupujeme k novému systému provádění analýz hospodářských výsledků. Hodnotíme nejen jednotlivé zemědělské podniky, ale i celé skupiny podniků hospodařících zhruba ve stejných přírodních podmínkách. Komplexní rozbory výsledků hospodaření se provádějí nejen podle ekonomické účinnosti materiálových a mzdových nákladů, nýbrž i z hlediska efektivnosti využívání základních fondů a dalších ekonomických ukazatelů, pomáhajících odhalovat rozdíly v úrovni organizace výroby a řízení, napomáhající k stanovení účinných opatření k postupnému vyrovnávání rozdílných výsledků hospodaření podniků a jejich soustavnému zlepšování.

Kvalitativní změny v organizaci výrobní základny pro koncentrovanou a specializovanou výrobu, před kterými stojíme, a které krok za krokem podle možností daných ročními a pětiletým plánem uskutečňujeme, vyžadují i určité úpravy právních a ekonomických pravidel, jak na to při přípravě dnešního jednání upozornily i některé výbory České národní rady. Proto kromě dílčích úprav nákupních cen a ekonomických nástrojů, které se provádějí každoročně, připravují se za spoluúčasti orgánů České socialistické republiky některá zásadnější ekonomická a právní opatření federálního charakteru s cílem odstranit dosavadní negativní faktory ekonomické soustavy řízení rozvoje zemědělství. Jsou již zpracovány návrhy na úpravu daňové soustavy a soustavy diferenciálních příplatků, které mají rovnoměrněji podle výrobních podmínek rozložit daňové zatížení podniků a současně odstranit z daňové soustavy i ty prvky, které zpomalují rozvoj kooperace a integrace.

Zpracovávají se podklady pro přestavbu velkoobchodních i některé úpravy nákupních cen. Pracuje se na nových zásadách odměňování a na základě získaných zkušeností se začíná na širokém základě ověřovat racionalizace mzdových soustav.

Značně pokročily práce na novém zákoně o zemědělském družstevnictví, jehož zásady jsou projednávány ve vládních orgánech. Byl zpracován také návrh zákona o úpravě užívacích vztahů k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku, od něhož očekáváme, že napomůže k odstranění některých dosud existujících nejasností. Předmětem posledních zasedání legislativních rad vlády ČSSR i obou národních vlád byla i novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Předpokládáme, že všechna tato připravovaná opatření umožní ještě účinněji rozvíjet intenzivní koncentrovanou a specializovanou zemědělskou výrobu.

Soudružky a soudruzi poslanci, uskutečňování vědeckotechnické revoluce nepřináší však jen růst společenského bohatství a životní úrovně.

Technický rozvoj s sebou přináší i celou řadu negativních důsledků, které mohou zhoršovat přírodní a životní prostředí. Jde o problém, jehož řešení vyvolává pozornost a leckdy i obavy ve všech zemích světa. V kapitalistických státech se snaží tuto skutečnost vysvětlovat jako nezbytný průvodní jev vývoje moderní společnosti. Socialistická společnost má plnou možnost plánovitě negativním průvodním jevům čelit a postupně likvidovat i ty zdroje znehodnocování životního prostředí, které dnes existují.

Jde o tak důležitý a závažný problém, že se jeho řešení stalo součástí programu rozvíjení socialistické integrace mezi členskými státy RVHP. Právě na posledním XXVII. zasedání RVHP, které se nedávno konalo v Praze, byly mimo jiné projednávány i problémy, které souvisejí s ochranou životního prostředí a byla přijata opatření k dalšímu prohloubení socialistické spolupráce v této oblasti.

V naší republice máme v současné době s ochranou životního prostředí celou řadu problémů jak ve velkých průmyslových a sídlištních aglomeracích, tak i na vesnici. Souběžně s výrobními a nákupními úkoly směrnice k 5. pětiletému plánu, schválené XIV. sjezdem KSČ musíme zabezpečovat i ta usnesení, kde se ukládá současně s rostoucím hmotným bohatstvím společnosti dále zlepšovat pracovní prostředí, zvyšovat hygienu práce, zvelebovat životní prostředí ve městech i na vesnicích.

Nová koncepce výstavby farem pro vysoké koncentrace hospodářských zvířat s rozšiřující se bezstelivovou technologií přináší s sebou jak problémy dostatečných zdrojů vody, tak problémy využití výkalů a čištění odpadních vod. Doposud se tyto problémy často zjednodušovaly. Jde o novou technicky a ekonomicky náročnou cestu uskutečňovanou v socialistických zemích, setkávající se s problémy, které malovýrobní podmínky zemědělství kapitalistických států neznají. Řešení se stalo předmětem vědeckovýzkumné spolupráce mezi socialistickými zeměmi. Dosavadní výsledky dosažené ve výzkumu a ve vývoji i první budované čistírny odpadních vod naznačují, že budeme moci v poměrně krátké době tyto otázky uspokojivě dořešit pro potřeby široké zemědělské praxe.

Při pracech na okresních studiích koncentrace, specializace a kooperace zemědělské výroby a při jejich schvalování byly konfrontovány záměry rozvoje zemědělské výroby se záměry vývoje osídlení. Podařilo se podstatně hlouběji než kdykoliv dříve je vzájemně koordinovat. Nepodařilo se však všude orientovat rozmístění velkokapacitních farem tak, aby byla dána plná záruka, že budou zajištěny zdroje vody a nezávadná likvidace odpadních vod. Bez dořešení těchto otázek nemůžeme v žádném okrese, v žádném kooperačním seskupení, přikročit k podrobnějšímu rozpracování záměrů specializace, rámcově zapracovaných od okresních studií až do jednotlivých výrobně ekonomických středisek.

Proto se v současné době přednostně provádí výběr vhodných stavenišť pro výstavbu velkokapacitních staveb pro živočišnou výrobu. Pravidla vydaná pro posouzení výběru stavenišť k realizaci koncepce rozvoje životního prostředí na vesnici schválené vládou ČSR sledují cíl zabezpečit komplexní posouzení každé stavby jak z hledisek výrobně technických a ekonomických, tak z hledisek ochrany životního prostředí. Očekáváme, že jak zemědělské správy a investoři staveb, tak národní výbory zabezpečí společně, aby nově zahajované stavby i modernizace stávajících splňovaly všechna požadovaná kritéria koncentrace zemědělské výroby i ochrany životního prostředí. Jen neuspěchaný, rozvážný a kritický přístup k řešení problémů umožní spolu s podmínkami racionalizace a zefektivnění živočišné výroby založit i podmínky pro zvyšování úrovně životního a pracovního prostředí.

Mezi problémy, které při intenzifikaci a mechanizaci zemědělské výroby zasluhují z hlediska ochrany životního prostředí mimořádnou pozornost, patří bezesporu zamezení škodlivých vlivů chemizace, hlučnosti, otřesů strojů apod. Jde jak o úkoly v organizaci pracovních a technologických procesů v zemědělství, tak o výzkum a vývoj nových chemických prostředků a mechanismů u dodavatelských odvětví. Jsou celkem reálné předpoklady, že československá výzkumná a vývojová pracoviště ve spolupráci s pracovišti ostatních členských států RVHP úspěšně vyřeší složité problémy vzájemných vazeb mezi potřebami rozvoje socialistické velkovýroby a požadavky na úroveň životního prostředí podle potřeb zemědělské praxe a celé socialistické společnosti.

Neměli bychom zapomínat, že i v budoucnu bude v našem socialistickém zemědělství pracovat značný podíl žen. Je proto žádoucí, aby výzkumná pracoviště, projektanti a konstruktéři věnovali více pozornosti takovým řešením, která umožní při respektování všech zvláštních požadavků na ochranu zdraví našich žen jejich co nejširší uplatnění v kvalifikované práci s moderními mechanismy v rostlinné i živočišné výrobě.

Problémů vznikajících z hlediska vlivu na životní prostředí při rozvíjení technického pokroku je tolik, že je nelze všechny vyjmenovat. Zkušenosti ukazují, že jedinou cestou k tomu, aby se výrobní síly socialistické společnosti dále rozvíjely v plném souladu s požadavky na vysokou úroveň životního prostředí je komplexní přístup k celé problematice počínaje výzkumem a vývojem a konče realizací projektů v praxi. Tuto komplexnost musí zajišťovat především dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé plány rozvoje národního hospodářství jak na úrovni centra, tak na úrovni podniků.

V naší zemi je celá řada oblastí, např. Krkonoše, Šumava, Krušnohoří a další, které si zasluhují zvláštní pozornost. Zkušenosti ukazují, že úspěšné řešení vývoje těchto oblastí tak, aby byly co nejlépe využity pro rozvoj národního hospodářství při plném zachování svých přírodních hodnot, vyžaduje komplexní všeodvětvové řešení. Proto vláda ČSR ustavila např. svou zvláštní komisi, která za spolupráce všech ústředních orgánů a příslušných národních výborů řeší otázky rozvoje krkonošské oblasti. Podobným způsobem přistupují k řešení rozvoje svých rekreačních oblastí krajské a okresní národní výbory. Zvláštní pozornost věnuje vláda ČSR spolu s příslušnými KNV rozvoji Severočeského kraje, pražské aglomerace, ostravské průmyslové aglomerace apod.

Zásada uplatňovaná vládou ČSR - prohlubovat a zdokonalovat při pracech na výhledových pětiletých a ročních plánech účinnost a závaznost oblastních plánů - umožňuje nejen účelně koordinovat využití zdrojů jednotlivých oblastí pro rozvoj zemědělské a průmyslové výroby, ale současně řešit i zlepšování životního prostředí v nich. V pracech na zdokonalení soustavy plánovitého řízení se proto počítá s dalším prohloubením systému oblastního plánování.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, rozhodující význam pro realizaci opatření k dalšímu rozvoji zemědělství a zvyšování úrovně životního prostředí na vesnici má státní plán a systém řízení.

Vláda ČSR schválila v květnu směrnici pro vypracování návrhu prováděcího státního plánu a rozpočtu na rok 1974. V souladu s dosavadní dynamikou růstu spotřeby potravin a zemědělské výroby v prvních letech této pětiletky počítá směrnice s tím, že proti plánu na letošní rok se zvýší hrubá zemědělská produkce o 3 %, tržní zemědělská produkce pro státní fondy o 4,2 %, přitom např. objem státního nákupu obilovin o 7,1 %, jatečných zvířat o 3,5 %, jatečné drůbeže o 7,1 %, mléka o 5,4 %, vajec o 6,2 %, s cílem dosáhnout zvýšení dodávek potravinářského průmyslu pro tržní fondy v maloobchodních cenách o 3,7 % především z domácích zdrojů surovin.

Zajištění těchto úkolů bude vyžadovat plné využití zdrojů uvnitř zemědělství, zvýšit účinnost práce řídících orgánů, důsledně pokračovat v kursu nastoupeném po únorovém, dubnovém a prosincovém plénu ÚV KSČ. Směrnice počítá s tím, že v průběhu přípravy návrhu plánu budou ve vazbě na výrobní a nákupní úkoly dořešeny některé dosud ne zcela uzavřené otázky jejich materiálně technického zabezpečení, a to nejen v zemědělství, ale i v potravinářském průmyslu, jehož výrobní základnu bude třeba dobudovat tak, aby umožňovala plynule zpracovávat a zhodnocovat v plném rozsahu všechny produkty zemědělské prvovýroby.

Vláda ČSR přijala významná rozhodnutí k urychlení výstavby sušáren mléka a nových mrazírenských kapacit a komplexní řešení otázek urychlení výstavby potravinářského průmyslu se stane v nejbližší době předmětem jednání našich vlád.

Po zkušenostech získaných s pracemi na koncepcích rozvoje zemědělské výroby zejména také na prvním dlouhodobějším programu rozvoje zemědělství schváleném již v roce 1971, projednala a schválila vláda ČSR v listopadu minulého roku koncepci rozvoje životního prostředí na vesnici. Jde o koncepční práce, na jejichž přípravě se významně podílela Česká národní rada, její výbory a většina z vás i svou osobní iniciativou.

Koncepce rozvoje životního prostředí na vesnici je prvním komplexním dokumentem, který na podkladě provedených analýz shrnuje do 55 bodů úkoly související s řešením této problematiky.

Období zpracování a přípravy návrhu této koncepce ukázalo, že jde o složité otázky zahrnující téměř všechna odvětví národního hospodářství. Vláda ČSR proto rozhodla, aby její místopředseda a předseda Rady pro životní prostředí při vládě ČSR vytvořil při této Radě stálou pracovní skupinu pro rozvoj životního prostředí ve venkovském prostoru, která bude sledovat realizaci schválených opatření. Pracovní skupina zahájila v I. pololetí letošního roku činnost. V současné době zabezpečuje provedení pololetní kontroly plnění přijatých opatření.

Předběžné informace pracovní skupiny o zajišťování úkolů ukazují, že všechny KNV rozpracovaly opatření na své podmínky, že na všech ústředních orgánech i ve Svazu spotřebních družstev se na realizaci vládou přijatých opatření začalo pracovat.

Nemyslíme si, že péče o rozvoj životního prostředí na vesnici je něčím zcela novým. Vysoce si ceníme úsilí národních výborů, které ve spolupráci s jednotnými zemědělskými družstvy, státními statky i dalšími podniky a organizacemi pomáhají již řadu let, zejména v akci "Z ", vytvářet na vesnicích podmínky pro stále bohatší a lepší život vesnického obyvatelstva. Nejlepším důkazem této soustavné péče národních výborů o životní prostředí na vesnici jsou volební programy a výsledky jejich plnění. Podle statistických údajů, které máme k dispozici, bylo jen v minulém roce v ČSR v rámci akcí za zvelebování obcí vybudováno 34 000 m2 prodejních ploch, přes milión metrů vodovodů a kanalizací, přes 1000 autobusových čekáren, více než 400 dětských hřišť, 49 zdravotnických zařízení, několik desítek základních devítiletých škol a mateřských školek, osvětová a kulturní zařízení, zařízení sociálního zabezpečení, tělocvičny a hřiště, družiny mládeže apod. Vysoce si ceníme iniciativy ústředního výboru Svazu družstevních rolníků, který již po dobu tří let organizuje soutěž mezi jednotnými zemědělskými družstvy za zlepšení životního a pracovního prostředí, do které z celkového počtu 3738 JZD v ČSR je zapojeno přes 2600 družstev. Soutěž pomáhá řešit jak rozvoj výroby, tak podmínky života na vesnici.

Koncepční řešení, které přijala česká vláda, však umožní lépe a účinněji koordinovat práci všech složek na těchto pracech zúčastněných a vytvářet ve státním plánu rozvoje materiálně technické a finanční předpoklady pro postupné uskutečňování koncepčních záměrů.

Soudružky a soudruzi poslanci,

pod vedením Komunistické strany Československa uskutečňuje vláda ČSR krok za krokem opatření k rozvoji zemědělství a životního prostředí na vesnici podle zásad a úkolů schválených usnesením XIV. sjezdu KSČ a plenárními zasedáními jejího ústředního výboru. Dosavadní dobré výsledky prvních let pětiletky jsou pro nás povzbuzením a současně závazkem, abychom ještě intenzívněji než dosud vytvářeli politické i ekonomické podmínky pro další rozvoj, jak to od nás pracující ve městech a na vesnicích očekávají.

Dovolte mi, abych jménem vlády České socialistické republiky poděkoval všem poslancům České národní rady za jejich obětavou a iniciativní práci ve volebních obvodech, ve výborech i v plénu při zajišťování úkolů rozvoje zemědělství a životní úrovně na vesnici, abych jejich prostřednictvím poděkoval za iniciativní a dobrou práci všem pracujícím jejich volebních obvodů, kteří nám ve společném úsilí za další rozvoj československé socialistické ekonomiky pomáhají. Zvlášť je třeba ocenit plnou podporu, kterou této práci poskytují stranické orgány všech stupňů i vysokou angažovanost funkcionářů národních výborů. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi zemědělství a výživy za jeho projev.

Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.

/Schůze přerušena v 15.51 hodin a opět zahájena v 16.05 hodin./

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi ČNR. Budeme pokračovat v rozpravě. Slovo se uděluje poslanci Václavu Motlíkovi, připraví se poslankyně Ludmila Vojancová.

Poslanec Václav Motlík: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jedním z rozhodujících faktorů pro dodržení plánovaného tempa rozvoje výroby potravin i pro celý budoucí harmonický rozvoj národního hospodářství a celé naší společnosti je hospodaření se základním zemědělským výrobním prostředkem, kterým je zemědělská půda.

V referátu poslance dr. Jana Jiráska bylo uvedeno, že zemědělská půda je ničím nenahraditelný a nerozmnožitelný statek, se kterým je nutno jako s takovým hospodařit. Stále však vznikají značné tlaky na další zábory zemědělské půdy pro nejrůznější účely pro komunální, bytovou, průmyslovou, liniovou a zemědělskou výstavbu, snahy o drobení půdy na zřizování rekreačních chat a objektů, zahrádek atd., aniž by byla vyčerpána jiná, společensky vhodnější řešení. Přitom se největší požadavky koncentrují obvykle na půdy nejlepších bonitních tříd, na půdy v rovinách atd., což je z velké části motivováno snahou o dodržení rozpočtových částek v investiční výstavbě. Velké plochy jsou také zabírány na skládky nejrůznějších druhů, včetně skládek odpadů.

Zástavba měst i vesnic se rozbíhá do šíře, neasanují se staré čtvrti nízkopodlažních domů, nedostatečně se využívá možností výškové výstavby a podzemních prostor, nejsou zcela vyčerpány možnosti výstavby v prolukách a jiných plochách intravilánu.

Nedobré hospodaření půdou je někdy i přímý důsledek současných předpisů a norem platných pro investiční výstavbu, hygienických, protipožárních, zdravotně veterinárních, technických a architektonických požadavků, které neodpovídají evidentně našim ekonomickým možnostem v tomto směru. Navrhuji, aby se tato kritéria přezkoumala z hlediska ekonomických možností naší republiky v půdním fondu.

Není neznámá skutečnost, že za posledních padesát let ubylo přibližně tolik zemědělské půdy, kolik činí současná výměra dvou krajů, Středočeského a Severočeského dohromady, z toho za posledních dvacet let asi 600 tisíc hektarů, tj. výměra jednoho kraje.

V České socialistické republice připadá průměrně na jednoho obyvatele 29 arů zemědělské půdy; je to absolutně nejméně ve srovnání s jinými socialistickými zeměmi, i s Francií, Itálií atd.

Důležitou otázkou v ochraně půdního fondu je také zřizování ochranných pásem a tím i omezování možností intenzívního zemědělského obdělávání u vodárenských přehrad a nádrží, jejichž počet u nás stále roste.

Také požadavky vznášené při vyhlašování chráněných krajinných oblastí jsou zčásti nereálné a znamenaly by vážná omezení zemědělské výroby. Například v návrhu chráněné krajinné oblasti České Středohoří, tj. území rovnající se výměrou třetině okresu, se požadovalo zachování starých intenzívních sadů, zákaz pastvy dobytka, výstavby velkokapacitních objektů, používání chemických ochranných látek atd.

Výbory České národní rady několikrát na nepříznivý vývoj zemědělského půdního fondu a jeho společensky nežádoucí důsledky poukázaly.

Návrh novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jak byl v současné době předložen vládním orgánům v podstatě vystihuje požadavky, který vznesl výbor ČNR pro zemědělství a výživu. Opatření, v této novelizaci obsažená, jsou podle mého názoru společensky naprosto nezbytná.

Jednou z hlavních podmínek dalšího plánovaného růstu zemědělské výroby v období pátého pětiletého plánu je racionální a vysoce efektivní využívání veškeré vhodné zemědělské půdy a soustavné zvyšování její úrodnosti cestou meliorací a rekultivací.

Současný stav našich půd není dosud uspokojivý. Patnáct procent zemědělské půdy trpí zamokřením, více než milión hektarů zemědělské půdy vykazuje kyselou půdní reakci, zhruba 400 tisíc hektarů luk by bylo zapotřebí postupně rekultivovat.

Legislativní, organizační, plánovací a ekonomická opatření, uskutečňovaná v minulých letech na úseku zúrodňovacích prací, se počínají v tomto směru příznivě projevovat, a to přes trvající některé potíže v oblasti kapacity a materiálně technického zabezpečení.

Zřízení státního fondu pro zúrodnění zemědělské půdy zákonem České národní rady, zrušení systému limitů nově zahajované výstavby a zavedení zvláštního režimu u této specifické zemědělské výstavby, zřízení Státní meliorační správy a jejích organizačních složek v krajích a okresech, vypracování dlouhodobé koncepce melioračních a zúrodňovacích prací do roku 1985 a konkrétní opatření přijatá vládou ČSSR ke zvýšení výroby vápenatých hnojiv, přinesly řadu pozitivních výsledků a vytvořily základní rámec pro stupňování systematické péče o úrodnost půdního fondu.

V letech 1970 bylo vybudováno 628 km úprav zemědělských toků, 1662 km hlavních melioračních zařízení, 99 000 hektarů melioračních detailů a provedeny rekultivační a zúrodňovací práce celkem na 430 000 hektarech zemědělské půdy. V roce 1972 byl poprvé splněn plán meliorační výstavby, ve zvýšeném rozsahu jsou též realizovány neinvestiční zúrodňovací práce, podstatně se zlepšila údržba melioračních koster a detailů.

Pro další zlepšení, zpružnění a urychlení melioračních a zúrodňovacích prací půjde mimo jiné o novelizaci některých ustanovení zákona České národní rady o Státním fondu pro zúrodnění půdy, která by vyjádřila důsledky probíhajícího procesu koncentrace, specializace a kooperačních vztahů v této specifické oblasti, umožnila přímé subvencování výstavby a rekonstrukcí polních cest a to v rámci nových generelů pozemkových úprav a odstranila nedostatky v taxativním výčtu zúrodňovacích prací.

Půjde také o odstranění některých drobnějších závad ve směrnicích pro poskytování subvencí na projekční práce na meliorační detaily. Dosavadní praxe dost dobře nevystihuje nutnost žádoucího předstihu v projekční připravenosti před zahájením, popřípadě před vlastní realizací melioračních prací a určitého režimu i pro neinvestiční rekultivační práce v plánovací soustavě tak, aby bylo možno řádně sestavit jejich plán a kontrolovat jeho plnění.

Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR by mělo v zájmu udržení potřebného tempa melioračních a zúrodňovacích prací zabezpečit plné využití kapacit projekční přípravy a sladit je s úkoly, které vyplynuly ze směrnic XIV. sjezdu KSČ a dubnového pléna ÚV KSČ z roku 1972.

S melioracemi a rekultivacemi úzce souvisí i rekultivační a asanační práce způsobené průmyslovou činností, především těžbou. Jde o postupné odstraňování devastovaných pozemků zejména v severočeských pánevních okresech a v ostravské průmyslové aglomeraci a jejich vrácení zemědělské výrobě. Jde přitom o poměrně rozsáhlé výměry zemědělské půdy. Na Ostravsku došlo k devastaci asi 2500 hektarů zemědělské půdy a v Severočeském kraji jde o výměru ještě větší.

Zahlazování důsledků těžby a ostatních vlivů průmyslových procesů probíhá v porovnání s možnostmi, které má naše socialistická společnost, jakož i s potřebami ochrany a zlepšování životního prostředí obyvatel neuspokojivě. Tak např. na Ostravsku bylo za posledních 15 let rekultivováno a asanováno Ostravsko-karvinskými doly pouze asi 200 hektarů půdy, z toho bylo vráceno zemědělské výrobě necelých 50 hektarů. Krajina v těchto částech republiky působí nepříznivým dojmem a vystupuje v životním prostředí lidí, kteří zde žijí a pracují, jako negativní činitel.

Mám za to, že by měla být přijata nezbytná opatření pro urychlení postupu rekultivací a vrácení devastovaných pozemků zemědělskému či jinému jejich použití a vytvořeny ekonomické a plánovací předpoklady u příslušných podniků, které se touto činností zabývají, zejména u rekultivačních podniků jednotlivých uhelných revírů, pro maximální tempo rekultivačních a asanačních prací. Dosavadní ekonomický a plánovací režim u těchto podniků je spíše brzdou, než podněcujícím prvkem pro jejich rozvoj.

Na tomto úseku doporučuji vyvinout větší tlak směrem k federálním ministerstvům, která tyto podniky řídí. Dalším problémem socialistické zemědělské velkovýroby se stává vlastnictví půdy. Doporučujeme proto, aby připravovaný zákon o užívání půdy a jiného zemědělského majetku řešil právní vztahy a ujednotil užívání půdy dědicům, kteří na půdě přidělené do užívání zemědělským podnikům podle vládního nařízení 50/1955 Sb. nikdy nepracovali. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP