Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Motlíkovi. Slovo má poslankyně Vojancová. Připraví se poslanec Žid.

Poslankyně Ludmila Vojancová: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže si v rámci přípravy této plenární schůze ČNR vytkla dva úkoly:

1. analyzovat souvislost mezi účastí mladé generace na zemědělské výrobě a dalším rozvíjení této výroby a

2. charakterizovat vliv životního prostředí na venkově, na vztah mládeže k zemědělské výrobě a životu na venkově vůbec.

Význam účasti mladé generace v zemědělské výrobě vyplývá z řady hlubokých změn ve struktuře zemědělských podniků, v technologii výroby, ve složitosti používaných technických zařízení apod. Všechny tyto změny vyvolávají ještě větší potřebu kvalifikovaných kádrů.

Potřeba odborného vzdělávání, ať už na úrovni vyučení se některému speciálnímu oboru, nebo na úrovni středoškolského či vysokoškolského vzdělání vyplývá nejen ze současného stavu organizace zemědělské výroby a její technické a technologické úrovně, ale především ze změn, které lze předvídat v souvislosti s přechodem na úplné zprůmyslnění zemědělské výroby.

Pracovník, který by spoléhal v budoucnu jen na poznatky získané v praxi, nemůže s úspěchem zvládnout nové poznatky vědy a výzkumu a urychleně je převádět do výrobní praxe. Tím je určena úloha mladé generace, řekněme zhruba dnešních mladých lidí do 35 let, kteří musí převést v nejbližším desetiletí naše zemědělství z dnešní velmi slušné úrovně na novou kvalitativně vyšší základnu, která by i při dalším snížení počtu pracovníků v přímé zemědělské výrobě zajistila plně, kvalitně a levně výživu našeho obyvatelstva. Dosud máme v zemědělské výrobě celkově mladých málo, méně než je tomu v jiných průmyslově vyvinutých zemích. V kategorii do 30 let je u nás jen jedna pětina všech pracovníků zaměstnaných v zemědělství, zatímco ve vyspělých státech Evropy se tento počet pohybuje zhruba kolem 40 - 45 %. V posledních dvou až třech letech nastal obrat ve smýšlení mladých lidí o práci v zemědělství. Dřívější negativní pohled byl překonán v důsledku výrazných úspěchů našeho zemědělství v posledních 10 letech. Příznivější je vývoj struktury kvalifikačního složení pracovních kádrů.

Velké politicko-ekonomické a sociální přeměny, ke kterým došlo v našem zemědělství od roku 1948 umožnily, abychom dosáhli výrazného posílení zemědělské výroby kvalifikovanými odborníky. To je vidět z několika čísel. V roce 1960 připadalo na 1 vysokoškoláka v celém zemědělství 100 pracovníků a v roce 1970 jen 50 pracovníků. Na 1 středoškoláka připadalo v roce 1960 v zemědělství 56 pracovníků, v roce 1970 jen 16 pracovníků. Výrazně stoupl počet vyučených dělníků, kteří pracují v zemědělství. V roce 1962 činil jejich počet 2,5 % z celkového počtu zemědělských pracovníků, v roce 1970 to bylo již 19,5 %.

Tyto údaje ukazují velmi výrazně trend ke stále většímu zapojování kvalifikovaných pracovníků do zemědělské výroby, trend, který je nezbytné zachovávat i v budoucnu, protože především od něho odvisí úspěšné splnění velkých plánů naší strany v zemědělství.

Skutečné rozložení těchto kvalifikovaných pracovníků není však zcela dobré. Především jsou tito pracovníci umístěni v zemědělských neprovozních organizacích, jako je např. nákup, plemenářská správa apod.

V provozu je jich podstatně méně. Např. v JZD připadalo v roce 1970 na jednoho vysokoškoláka 156 pracovníků, což je více než třikrát tolik, než v celém zemědělství. Podobně to vypadá u středoškoláků.

Vztah mladých lidí k zemědělské výrobě je dnes složitý společenský jev a vždy musíme vidět celý komplex jeho příčin. Hmotná zainteresovanost je jistě vysoce důležitým faktorem. Avšak není jediným.

Vedle toho tu až do poslední doby šlo o přežívající nízké společenské hodnocení zemědělské práce, jež nesouviselo jen s hmotnou zainteresovaností a jež vyplývalo spíše ze starších představ o povaze práce v zemědělství a z počátečních obtíží, které souvisely se socialistickou přestavbou vesnice. Dnes se již tento názor pomalu mění.

Velmi důležitým faktorem je zejména pro mladé pracovníky také stav pracovního prostředí v nejširším slova smyslu, jeho technická a technologická úroveň, možnost pracovního vyžití, uplatnění získané kvalifikace a podněcující účinnost mzdových systémů. To jsou v praxi velmi ožehavé otázky.

Rozporně působí na mladé lidi velké rozdíly úrovně pracovního prostředí mezi jednotlivými, často i sousedními zemědělskými podniky.

Jinou velkou skupinou problémů, na které bych ráda obrátila vaši pozornost, je úroveň celkového životního prostředí na venkově. Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže se otázkou celkového životního prostředí na venkově zabývala. Nebudu zde její výsledky tlumočit, jistě odezní řada připomínek v jiných diskusních příspěvcích z oblasti zdravotnictví, služeb, tělovýchovy, kultury, dopravy atd. Nedostatky nelze měnit rázem. Musíme postupovat podle možností našeho národního hospodářství. Avšak musíme dávat pozor na jednu věc: každé nové opatření je nutno posuzovat z hlediska jeho vlivu na úroveň životního prostředí vůbec a zejména mladé generace, a řešit všechny související problémy s největší možnou komplexností.

Uvedu jeden příklad: chceme postupně zrušit malé pedagogicky nevyhovující školy. Současně ovšem chceme stále zvyšovat všestrannou péči o děti. To znamená, v těchto případech, zajistit jim teplé obědy i speciálně organizovanou dopravu do školy i ze školy.

Kdybychom tyto otázky neřešili souběžně, zhoršila by se úroveň životního prostředí těch rodin, kterých se zrušení škol tyká.

Z toho důvodu bych měla dotaz na ministra školství a ministra vnitra ČSR, zda-li v otázkách dopravy dětí do škol a ze škol jejich resorty spolupracují a zda jsou již připravena konkrétní řešení, a dále dotaz na ministra školství ČSR, jaká opatření jsou zajišťována, aby děti dojíždějící do základních devítiletých škol obdržely ve školní jídelně teplé obědy.

Je povinností v prvé řadě místních orgánů, tj. národních výborů a vedení JZD nebo státních statků, aby rozvinuly maximální iniciativu ve směru stálého zlepšování pracovního prostředí v zemědělských závodech a celkového životního prostředí na vesnici. Každá nově postavená školka, nové zdravotní zařízení, klubovna pro mládež, ale i vyasfaltovaná silnice a zlepšení veřejného osvětlení, je vysoce významným ekonomickým a politickým činem. Neboť nelze výsledky této občanské aktivity vidět jen izolovaně, vyjádřené v počtu brigádnických hodin a v jejich ceně. To rozhodující je v jejich přínosu k zvelebení životního prostředí, k vytváření pocitu spoluodpovědnosti za úroveň života na vesnici a tím i k vytváření podmínek pro spokojenost těch, kdo žijí na našem venkově. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Vojancové. Slovo má poslanec Žid, připraví se poslanec Trejbal.

Poslanec Václav Žid: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte, abych vás z pověření průmyslového výboru ČNR seznámil s výsledky jednání našeho výboru o vývoji zemědělské výroby ve vztahu k životu na vesnici.

Průmyslový výbor ČNR se při projednávání této problematiky zaměřil na ty závažné otázky, které v rozhodující míře ovlivňují rozvoj zemědělské výroby, tj. na její materiálně technické zabezpečení.

Jde o dodávky zemědělských strojů a zařízení, průmyslových hnojiv a dalších průmyslových výrobků, stavebních materiálů a o výstavbu zemědělských závodů.

S ohledem na velký rozsah problematiky materiálně technického zabezpečení zemědělství a dále proto, že v různých zemědělských oblastech jsou i různé podmínky a stav materiálně technického zabezpečení, provedli poslanci průmyslového výboru ČNR široký individuální průzkum ve svých volebních obvodech. Získali tak značné informace, která nám dali možnost objektivně posoudit současnou situaci. Posuzujeme-li dosavadní průběh plnění plánu ve dvou letech páté pětiletky, můžeme s uspokojením konstatovat, že v zemědělství se úkoly úspěšně plní.

Nemalou zásluhu na tomto příznivém rozvoji má rostoucí materiálně technická vybavenost zemědělství, která podstatně ovlivnila růst intenzity zemědělské výroby, produktivity práce a působí na zlepšení hospodářských výsledků zemědělských závodů.

Zvýšily se a dále zkvalitnily dodávky zemědělských strojů a zařízení. Zemědělství dostává stále více průmyslových hnojiv a dalších prostředků pro rostlinnou a živočišnou výrobu a celkem úspěšně se vyvíjí i výstavba zemědělských závodů.

To vše se příznivě odráží na celkové úrovni zemědělství a na růstu životní úrovně na vesnici. Je tedy přirozené, že zemědělské závody, které mají dostatek zdrojů, požadují pro další úsporu pracovních sil a zvýšení produkce, moderní techniku a další účinné prostředky.

I když se nepodařilo zajistit všechny požadované mechanismy, ukazuje se, že došlo k určitému zúžení nedořešených problémů mechanizace československého zemědělství. Mnohé z trvajících problémů si však vyžadují dalšího úsilí ústředních orgánů pro jejich vyřešení a dovolte, abych se zmínil o některých z nich.

Především nutno poukázat na to, že se opožďuje již sama modernizace a rozšíření kapacit průmyslových závodů s výrobou určenou pro rozvoj zemědělství.

V některých případech je ohrožen proces vývoje, výroby a dodávek některých typů strojů, traktorů a mechanizace živočišné výroby. Podstatná část plnění objemu dodávek některých rozhodujících mechanizačních prostředků je odsouvána až na poslední roky páté pětiletky a zemědělské závody si rovněž stěžují, že některé rozhodující zemědělské stroje jim docházejí až po sezóně. Seznámili jsme se s tím, že jsou vyvinuty další nové stroje a zařízení, které čekají na výrobce.

Bude proto třeba působit na urychlené určení dodavatelů nově vyvinuté zemědělské techniky a na odstraňování nedostatku důležitých zemědělských strojů a zařízení. Jde zejména o stroje pro sklizeň pícnin a obilovin, stroje pro hnojení statkovými hnojivy, některé energetické prostředky, těžké kolové traktory a speciální automobily pro zemědělství a o vyřešení mechanizace skladování v silážních věžích a zařízení pro živočišnou výrobu.

Nelze se také spokojit plně se stavem, který se jeví v dodávkách některých členských zemí RVHP. Neplní se některé smluvně zajištěné dodávky a jsou i vážné připomínky ke kvalitě některých dovážených strojů a zařízení, k nedostatku náhradních dílů a servisní službě. V důsledku nedořešených problémů v mezinárodní dělbě práce na úseku zemědělského strojírenství, vzhledem k zdlouhavému postupu, vzniká nebezpečí, že nebudou pokryty některé potřeby mechanizačních prostředků. Chceme také státní orgány upozornit na to, aby při sjednávání dohod měly na mysli, že nejde jen o to dohodnout se na specializaci výroby zemědělské techniky, ale zejména o to, aby výrobce zajistil u výrobků, jimiž má zásobit další členské země RVHP vždy parametry světové úrovně.

Vývoj v úrovni zemědělské výroby přináší nové požadavky. Tak např. při rostoucích hektarových výnosech jsou již dosavadní typy obilních kombajnů zastaralé, nemají dostatečný průchod, čímž dochází k vysokým ztrátám zrna při sklizni. Na tyto zvýšené nároky kombajnů nutno pamatovat při jejich dovozu. Vyšší sklizeň naráží na nedostatečnou kapacitu obilních sil. Stává se, že zemědělci dopravují obilí do skladu, kde nemůže být převzato a vrací se zpět. Nutno rovněž urychleně řešit přechod traktorové dopravy na automobilovou v důsledku omezování provozu traktorů na silnicích I. třídy, aby nevznikly potíže především při sklizni obilovin a cukrovky.

Samostatným problémem je údržba zemědělských strojů a zařízení. Růst mechanizace zemědělství z hlediska centrálního řízení není dostatečně provázen účinnou technickou politikou pro zabezpečení provozuschopnosti strojů. Zemědělci poukazují na to, že národní podnik Opravy zemědělských strojů a státní traktorové stanice jako podniky služeb nedostatečně plní své úkoly.

Zemědělská družstva jsou pak nucena provádět i rozsáhlejší opravy zemědělských strojů vlastními silami s nedostatečným technickým vybavením. Ve strojním zemědělském parku je řada zastaralých strojů, které se za cenu oprav a doplňování náhradními díly udržují v provozuschopném stavu. To však vyvolává potíže v zabezpečení náhradních dílů k těmto strojům, které by měly být vyřazeny.

Domníváme se, že velká roztříštěnost náhradních dílů při jejich skladování, často i špatná evidence ve skladech a nedostatečná operativnost v obchodní síti tento nepříznivý stav ještě více zhoršuje.

Dalším důležitým činitelem pro soustavné zlepšování výsledků v zemědělské výrobě je uspokojování požadavků na průmyslová hnojiva, vápenaté hmoty a další výrobky průmyslu používané v zemědělství. Nejde jen o dodávky v dostatečném množství a s ohledem na agrotechnické lhůty, ale i v žádoucí kvalitě, která v některých směrech zaostává. Ukazuje se, že bude třeba i zde překonat ještě řadu nedostatků.

Nelze rovněž opomenout kritické připomínky na nedostatek stavebního materiálu, který brzdí plnění plánu investiční výstavby zemědělských závodů, na nedostatečnou připravenost vhodných projektů pro velkokapacitní objekty a na nevyužívání vhodných objektů.

Uvedl jsem několik vážných připomínek průmyslového výboru k materiálně technickému zabezpečení rozvoje zemědělství. Musím zároveň konstatovat, že se nám dostalo ze strany ministerstva průmyslu ČSR a ministerstva stavebnictví ČSR ujištění, že byla přijata opatření pro další zlepšení v dodávkách jejich resortů pro zemědělství. Největší část uvedených problémů se však týká federálně řízeného resortu ministerstva hutnictví a strojírenství. Považujeme proto za účelné, aby předseda vlády ČSR soudruh Korčák zdůraznil ve federální vládě oprávněné požadavky našich zemědělců na dodávky strojů a zařízení, které jsou podmínkou dalšího rozvoje našeho zemědělství a tam, kde řešení problémů zbytečně vázne, požadovat jejich urychlené řešení. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Židovi, slovo má poslanec Trejbal, připraví se poslankyně Jandorová.

Poslanec František Trejbal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Není pochyb o tom, že život na naší vesnici prodělal za poslední desetiletí ohromné změny, které jsou výsledkem revolučních změn ekonomických i politických, které dosáhly v současné době vysoký stupeň zemědělské velkovýroby a dále se mění v integrované, specializované kooperující podniky se stále novou moderní zemědělskou technikou, jak zde o tom výstižně hovořil poslanec dr. Jirásek ve své zprávě.

Kdysi na počátku socializace vesnice byl vytyčen smělý cíl KSČ, vyrovnat rozdíl mezi životní úrovní města a venkova. Dnes po létech budování, které bylo provázeno nejen úspěchy, ale také překážkami a neúspěchy, můžeme říci, že se daří odstraňovat rozdíly v životní úrovni mezi městem a vesnicí.

Jeví se mi to jednak z vlastní zkušenosti a dále z poslaneckého průzkumu, který byl proveden skupinou poslanců zdravotního a sociálního výboru ČNR v mém volebním obvodu na okrese Rakovník, kde jsme se zajímali o vztah rozvoje zemědělské velkovýroby k životnímu a pracovnímu prostředí, a dále k otázkám zdravotní a sociální péče o obyvatelstvo venkova, o nichž bude hovořit poslankyně našeho výboru soudružka Jandorová.

Zjistili jsme, že se mění vzhled vesnice a to svou bytovou výstavbou a rekonstrukcí rodinných domků velmi pěkně upravených zvenčí i uvnitř. A nejen vesnice, ale i provozy zemědělských středisek, kde se doplňují parkové úpravy a sociální zařízení pro pracovníky družstev, na které naši projektanti a investoři ve svých plánech často zapomínali. Jsou ještě někde velké kontrasty mezi předními zemědělskými závody a závody zaostávajícími nejen ve výrobě, ale i v životním a pracovním prostředí, ale mám za to, že se situace bude rychle měnit následkem specializace a kooperace.

Průzkum ukázal, že kde jsou dobrá družstva, že jsou též pěkné obce a poznatky dokazují, že v těchto obcích je velmi dobrá spolupráce mezi MNV a JZD - rozvíjí se tam bytová výstavba, budují vodovody, kanalizace, samoobsluhy, kulturní domy, hřiště, klubovny pro mládež a jiné. V těchto obcích je již vysoká úroveň bydlení družstevníků a dostatek pracovních sil pro zemědělskou prvovýrobu. Ukázalo se, že pílí a pracovitostí družstevních rolníků se vytvořilo na vesnici svépomocí mnoho nových hodnot pro společnost velice cenných.

Předmětem časté diskuse bylo též co učinit s opuštěnými zemědělskými usedlostmi, které kdysi sloužily zemědělské malovýrobě. Zde již dělají MNV v nestřediskových obcích rozumnou politiku a uvolňují tyto budovy pro rekreaci městských obyvatel a tím se zachovává historický ráz krajiny a nedochází ke stavění rekreačních chat ve volné krajině.

Dle mého názoru nebyla dobrým jevem lavinovitá výstavba rekreačních chat do volné krajiny, poněvadž v těchto chatách jsou umrtveny finanční prostředky a materiál a využity jsou málo dní v roce, při současném nedostatku bytů, stavebního materiálu a stavebních kapacit. Mám za to, že místo výstavby chaty by bylo účelnější budovat svůj rodinný domek.

Přes bezesporné klady, kterých bylo dosaženo v zemědělské výrobě, životní úrovni a životním prostředí na venkově, chtěl bych upozornit i na některé negativní jevy, o nichž byla ve zprávě zemědělského výboru zmínka.

My, poslanci zdravotního a sociálního výboru ČNR, jsme si stejně vědomi toho jako všichni ostatní poslanci, že je nutno zajistit výživu národa, a to stoupající výrobou spolu s novou technikou a chemií, která se stále více prolíná do výživy a ochrany rostlin, výživy skotu a prasat. Zjistili jsme, že chemie, která je nedocenitelným pomocníkem v zemědělské prvovýrobě, má také negativní jevy na životním prostředí venkova. Uvedu jen pro zajímavost poznatky z okresu Rakovník, jehož polovina je okresem chmelařským Okres Rakovník spotřebovává za rok 10 miliónů Kčs herbicidů pro ochranu rostlin, a to hlavně chmele. Spotřeba celého Středočeského kraje činí přitom 12 miliónů Kčs. V ochraně chmele se používá organofosfátů nejméně pětkrát za vegetaci, které však působí negativně na vše živé co je v přírodě. V těchto lokalitách je usmrcován život drobných živočichů a postřiky působí negativně i na zvěř, která pak v době hladovění snadněji hyne. Je nutno zdůraznit, aby v těchto oblastech byly důsledně dodržovány předpisy o zacházení s organofosfáty, poněvadž bylo zjištěno, že při nedodržování předpisů došlo k otravám i u lidí.

Životní prostředí na vesnici ovlivňuje též do značné míry koncentrovaná živočišná velkovýroba, a to tam, kde je nevhodně umístěna. Zjistili jsme, že kde není věnována dostatečná pozornost výběru areálu živočišné výroby, odpadním vodám z těchto prostorů, silážním jamám, močůvkovým jímkám, že se tyto odpady dostávají nejen do povrchových, ale i do spodních vod a působí neblaze na život člověka.

Velké problémy způsobují rovněž velkovýkrmny prasat, které postupují rychleji, než řešení následků této velkovýroby. Je to především likvidace tekutých výkalů, které nepůsobí dobře na úrodnost půdy, splavují se do povrchových i spodních vod, hlavně v tu dobu, kdy se nedají zapravit do půdy, a to především v zimních měsících, nehledě přitom na nebezpečí přenosu některých onemocnění na člověka.

Soudružky a soudruzi, víme a jsme si toho všichni dobře vědomi, že antibiotika a penicilin znamenaly pro lidstvo nesmírný přínos v léčení mnohých chorob. Jenže antibiotika jsou také někdy používána při výkrmu zvířat a při jejich léčení, např. masticid u krav, které se vyskytují především tam, kde jsou instalována nevhodná dojící zařízení, poněvadž dochází k velkému kolísání podtlaku v potrubí. Proto jsme doporučili, aby byla věnována velká pozornost výrobě těchto dojících souprav, aby nedocházelo k těmto onemocněním a nehrozilo nebezpečí rezistence antibiotik u člověka, které by se dostalo do organismu člověka prostřednictvím mléka, poněvadž tato onemocnění se léčí jedině antibiotiky. Také bych chtěl poukázat na to, jak je důležité sociální zařízení u jednotlivých zemědělských objektů a používání ochranných pomůcek, aby nedocházelo ke kožním onemocněním různými plísněmi hlavně v teletnících, kde se mnohde vyskytuje onemocnění herpesem.

Ze všeho plyne závěr, že je nutné při výstavbě zemědělských objektů budovat sociální zařízení, aby mohla být dodržována osobní hygiena a nelze se jen zaměřovat na rozvoj materiálních předpokladů zemědělské velkovýroby, poněvadž v tomto směru jsme na vesnici mnohde ještě hodně dlužni.

Chtěl bych podtrhnout též to, o čem zde hovořil poslanec dr. Jirásek, že jediný způsob jak odstranit rozpor mezi nutností zvyšovat zemědělskou výrobu a mezi nutností chránit zdraví člověka je zajistit dostatečný předstih výzkumu, poněvadž všechny dnešní potíže vyplývají z toho, že již novými způsoby vyrábíme, ale neumíme se vypořádat s negativními následky chemie, která je používána v rostlinné výrobě a ve výživě zvířat a negativními následky vysoké koncentrace živočišné výroby. Podle našeho názoru není v tomto procesu doceněn vedle chemické ochrany rostlin také význam biologické ochrany rostlin a vyřešen způsob jejího provádění.

Nakonec bych chtěl podtrhnout, že konečným cílem zvyšování zemědělské velkovýroby a její efektivnosti je zdravý socialistický člověk - to je podmíněno mimo jiné též dobrým životním a pracovním prostředím, jakož i sociálními jistotami, což je zvlášť nutné a přitažlivé pro mladé lidi a stává se důležitým stabilizačním faktorem, na který nesmíme zapomínat ani my, ani vedení družstev. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Trejbalovi, dávám slovo poslankyni Jandorové, připraví se poslanec Štroner.

Poslankyně Ludmila Jandorová: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté! Životní úroveň a spokojený život obyvatel naší vesnice je určován - jak si všichni uvědomujeme - mimo hmotné základny též úrovní zdravotní péče a sociálních jistot.

Při poslaneckém průzkumu na Rakovnicku, které je typickým zemědělským okresem, jsme se přesvědčili o tom, jaká je úroveň a dostupnost zdravotní péče pro obyvatelstvo našeho venkova a jak je prováděna sociální politika.

Na základě programu zdravotní politiky, vytyčeného XIV. sjezdem KSČ, je ve venkovských okresech sdružována zdravotní péče do zdravotnických dvoj a trojobvodů, většinou do střediskových obcí, a to z toho důvodu, aby mohla být obvodní střediska lépe vybavena jak přístroji, tak i kádrově. Současná linie zdravotní politiky zdůrazňuje - vedle dobře vybavených zdravotnických středisek - též dobře vybavené okresní nebo oblastní nemocnice se všemi odbornými službami. Nicméně tam, kde se jedná o rozsáhlý okres, mají své důležité postavení i venkovské polikliniky, z nichž mnohé poskytují zdravotní péči na velmi dobré odborné úrovni. Navíc mají tu výhodu, že jsou snadno přístupné. Přesvědčili jsme se o tom např. na poliklinice v Novém Strašecí na Rakovnicku. V mnoha vesnicích existují také lékařské stanice, které mají své opodstatnění zejména tam, kde je dost starých lidí a poliklinika je vzdálena. Síť poraden pro matku a dítě je dostatečně hustá, poradny existují téměř ve všech, i v malých vesnicích. Mladé maminky velmi oceňují dostupnost této pravidelné péče, protože tím odpadá dřívější svízelná cesta pěšky nebo autobusem do okresního města s malým děckem a kočárkem. Tyto poradny jsou většinou vybudovány svépomocí občanů v akci "Z ", některé svým vybavením předčí městské poradny. Doposud jsou však velkým problémem na vesnicích jesle. S mateřskými školami je to o něco lepší. Vítáme, že v předloženém návrhu na usnesení se doporučuje výstavba těchto zařízení na vesnicích.

Velkou pomocí zejména při poskytování pohotovostní lékařské služby, je radiofonizace ambulantních vozů, což zrychluje první pomoc a zhospodárňuje jejich provoz. Venkovské okresy jsou také postupně doplňovány vozy první pomoci vybavenými příslušnou zdravotnickou technikou, pro poskytnutí rychlé pomoci již při cestě do nemocnice, např. při infarktech apod., kde záleží na každé minutě.

Vcelku je tedy možno říci, že o obyvatelstvo vesnic je dobře postaráno, pokud se týká zdravotní péče. Pokud existují problémy, jako např. v síti zdravotnických zařízení, v rajonizaci, v očkování proti tetanu atd., jsou tyto problémy řešeny v souladu s linií, kterou na základě usnesení sjezdu strany realizuje ministerstvo zdravotnictví ČSR.

Uskutečňování sociální politiky na venkově je v souladu s vyhlášenými zásadami, které platí pro všechno obyvatelstvo. Důchody občanů, kteří odcházejí na odpočinek v těchto letech, se již mnoho neliší od průměrné výše důchodů pracovníků ostatních odvětví národního hospodářství. Na venkově však žije ještě mnoho starých občanů, jejichž důchody byly vypočítávány podle dříve platných zákonných norem a dosahují tedy minimální výše. Zde však je třeba říci, že v podmínkách vesnice je prováděna daleko individuálnější sociální politika než ve městě. Lidé se zde lépe znají. vědí, kdo potřebuje pomoci. Při našem průzkumu na Rakovnicku jsme se přesvědčili v mnoha obcích o dobré spolupráci mezi sociálními komisemi místních národních výborů a sociálními komisemi JZD. Ze sociálních a kulturních fondů JZD jsou nadlepšovány nízké důchody pravidelnou měsíční částkou, z doplňkové péče MNV se osobám s nízkým důchodem poskytuje uhlí, větší nákupy, např. na vánoce apod. Má tedy sociální politika v některých vesnicích velmi konkrétní podobu a individuální přístup, i když jsme si vědomi toho, že to není ještě všude.

V dnešní době i na vesnici ubývají dvou a třígenerační rodiny, které dříve pečovaly o staré příbuzné. Z toho vyplývá nutnost poskytovat i na vesnici starým lidem takové sociální služby, jakých se jim dostává ve městě. I na vesnici je poskytována pečovatelská služba, i když ne tak často jako ve městě, a staří lidé odcházejí do domovů důchodců nebo do domovů soustředěné péče. Jeden takový dům soustředěné péče jsme viděli v Rakovníku. Má všechny výhody domova důchodců, protože poskytuje denní pečovatelskou a zdravotní službu, ale současně zachovává starému člověku jeho soukromí v pohodlně vybaveném malém bytu. Pokud je mi známo, je v českých zemích již 52 těchto domů soustředěné péče a lze si jen přát, aby jich bylo stále více. Velkou úlohu při jejich výstavbě sehrávají národní výbory a konkrétní pomoc ministerstva práce a sociálních věcí ČSR, a to jak po stránce metodické, tak i materiálního vybavení.

Při průzkumu jsme se dále přesvědčili, že odbory sociálních věcí některých okresních národních výborů přistupují také k pečlivé evidenci osob starších 65 let. Zdravotní obvody jsou postupně vybavovány zkušenými sestrami, které o tyto občany pečují, pravidelně je navštěvují a pomáhají tak zajišťovat prevenci zdraví těchto starých občanů. I to je jeden z nových prvků realizace usnesení XIV. sjezdu KSČ a je potěšitelné vidět, jak se sjezdová usnesení naplňují v praxi. Přesvědčili jsme se o stále rostoucí péči naší společnosti o staré osoby. Nemusím zdůrazňovat, jak velký politický význam a dopad mají tyto poměrně všední věci, a jak je občané oceňují. Přinášejí jim nutnou sociální jistotu, která podmiňuje spokojený život bez obav před stářím, před nemocí. I na sociálním poli můžeme tedy zaznamenat na vesnici velký skok ke zlepšení životní úrovně, podmíněný ve své podstatě změnou výrobních a vlastnických poměrů, které vedly až k dnešní socialistické zemědělské velkovýrobě.

Jsem přesvědčena, že pokračující integrace a kooperační vztahy v zemědělské velkovýrobě budou mít příznivý vliv nejen na výsledky hospodaření v zemědělství, ale v celém našem národním hospodářství, což má samozřejmě přímou souvislost s dalším zvyšováním životní úrovně našeho obyvatelstva jak ve městě, tak na venkově. Součástí této úrovně, jak jsem se snažila ukázat, je i kvalitní zdravotní a sociální péče o člověka. /Potlesk./