Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Jandorové. Dávám slovo poslanci ing. Štronerovi.
Poslanec ing. Vladimír Štroner: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v našem výboru pro národní výbory a národnosti pokládáme problematiku současného i perspektivního rozvoje obcí a měst za jednu z nejpřednějších.
V loňském roce jsme se spolu s výborem ČNR pro zemědělství a výživu podrobně zabývali otázkami rozvoje vesnice a životního prostředí na vesnici. V letošním roce provádíme ve vybraných okresech a obcích průzkum výstavby a činnosti národních výborů ve sloučených střediskových obcích. Získané poznatky ukazují, že vývoj, kterým prochází naše socialistické zemědělství, se dotýká nejen způsobu výroby a velikosti zemědělských závodů, ale zasahuje přímo i nepřímo i do způsobu života vesnického obyvatelstva. Staví nové požadavky na národní výbory, na jejich vztahy k zemědělským závodům i na jejich úkoly při zabezpečování výstavby a rozvoje obcí, v uspokojování potřeb občanů v oblasti služeb i v oblasti kulturního a společenského života. Charakter zemědělské výroby se v mnoha směrech přibližuje charakteru výroby průmyslové. V důsledku toho se začínají podstatně měnit i vztahy mezi zemědělskými závody a národními výbory. Vztahy národních výborů k zemědělským závodům se čím dále tím více utvářejí tak jako k závodům průmyslovým. Stále však jsou a budou i do budoucna určité zvláštnosti, které musí být zemědělskými závody i národními výbory respektovány. Základ zemědělské výroby - výroba rostlinná - se uskutečňuje přímo v terénu, zabírá rozhodující část území obcí. Zemědělství má velké nároky na místní komunikace, vyšší požadavky na prostorové umístění investic, zvláštnosti v hospodaření s vodními zdroji. Spolu s koncentrací a specializací zemědělských závodů, s výstavbou velkokapacitních objektů pro živočišnou výrobu, s používáním většího množství chemických hnojiv a přípravků, těžkých strojů, s prováděním velkoplošných meliorací, se stále výrazněji projevuje vliv zemědělství na nejdůležitější faktory tvorby a ochrany životního prostředí.
Tím vším zasahuje zemědělská výroba v mnoha směrech příznivě, ale někdy také nepříznivě do komplexního rozvoje obcí i širších územních celků, za které mají a musí mít hlavní odpovědnost i do budoucna národní výbory. Z toho vyplývá nutnost důsledněji uplatňovat úlohu národních výborů jako orgánů státní moci a státní správy, zejména z hlediska oblastního a územního plánování a kvalitního výkonu státní správy, především u místních a okresních národních výborů. Zejména bude třeba uplatňovat vliv národních výborů na účelné rozmístění zemědělské investiční výstavby z hlediska tvorby a ochrany životního prostředí a na hospodaření se zdroji vody při budování meliorací, závlah a jiných úprav vodních poměrů. V tomto směru musí národní výbory být strážci širších a dlouhodobých společenských zájmů.
Naproti tomu mají národní výbory a zemědělské závody celou řadu společných zájmů, které. vyžadují nejužší spolupráci mezi zemědělskými závody a jejich řídícími orgány a národními výbory, především při vytváření optimálních podmínek pro život lidí na vesnicích, pro uspokojování jejich zájmů a potřeb. Přitom zájmy a potřeby vesnického obyvatelstva nelze vidět jen z momentálního hlediska. Z perspektivního pohledu se budou tyto zájmy a potřeby stále více obracet směrem k větším sídelním celkům, ve kterých bude možno zabezpečit lepší standard v bytové výstavbě, technické i občanské vybavenosti i vyšší úroveň společenského a kulturního života, než je možný při dnešní roztříštěnosti sídelních i správních celků.
Při jednání v našem výboru jsme vycházeli z toho, že současný vývoj zemědělství charakterizovaný koncentrací, specializací a rozvojem kooperačních vztahů vyvolává spolu s dalšími faktory společenského vývoje nutnost plánovité přestavby sídlištní sítě.
K tomu byla v posledních létech vypracována a vládou schválena dlouhodobá koncepce osídlení, která přihlíží k dosavadnímu historickému vývoji jednotlivých sídel a jejich významu a k předpokládané perspektivě jejich dalšího vývoje. Je založena na konstrukci středisek místního a středisek obvodního významu a má umožnit, aby zejména střediska místního významu byla postupně vybavena tak, aby umožnila dokonalejší uspokojování potřeb vesnického obyvatelstva, vyšší životní standard a postupné vyrovnávání rozdílů mezi životem ve městě a na vesnici.
Tato dlouhodobá koncepce se nyní začíná prakticky uvádět do života a je spolu se souborem opatření vlády ČSR k rozvoji vesnice a životního prostředí na vesnici dobrým podkladem pro plnění úkolů v této pětiletce i pro přípravu příští pětiletky. Nyní bude třeba, aby s touto koncepcí a na ni navazující soubor opatření bylo v maximálním souladu také naše plánování a aby spolu s jejich realizací šla ruku v ruce vysvětlovací práce, aby lidé toto opatření dobře pochopili a aktivně ho podporovali.
Zkušenosti z posledních let, zejména v těch místech, kde dochází k seskupování zemědělských závodů do větších celků, ukazují, že územně správní uspořádání našich obcí již neodpovídá potřebám dalšího společenského vývoje, tedy ani potřebám rozvoje zemědělství.
Poznatky z našeho průzkumu výstavby a činnosti národních výborů ve sloučených střediskových obcích jednoznačně potvrzují nutnost změn v územně správním uspořádání obcí. Avšak nejen nutnost, ale i možnosti a výhody. Ukazuje se, že národní výbory ve větších územních celcích jsou schopny daleko úspěšněji a perspektivněji zabezpečovat rozvoj obcí a uspokojovat zájmy a potřeby občanů než je tomu u národních výborů v malých obcích, kterých máme ještě tak velký počet.
/Jen pro informaci - v současné době máme v ČSR 1515 MNV v obcích do 200 obyvatel - mezi nimi jsou i obce s 60-70-80 obyvateli - a 2880 MNV v obcích od 200 do 500 obyvatel, což je 57 % z celkového počtu obcí./
V mnoha směrech místní národní výbory v těchto malých obcích ztratily možnost se dále rozvíjet jako místní orgány státní moci a správy. Vytvořila se i situace, kdy v územním obvodu jednoho JZD funguje několik místních národních výborů.
V důsledku toho dochází v těchto obcích k různým komplikacím ve vztazích mezi zemědělskými závody a národními výbory. Nerad bych, aby to bylo pochopeno jako nedůvěra nebo podceňování práce funkcionářů a poslanců těchto národních výborů. Víme, že v mnohých těchto obcích pracují s nevšední obětavostí a pečlivostí. Avšak z hlediska budoucích potřeb mohou úlohu místních orgánů státní moci a státní správy úspěšně plnit jen národní výbory ve větších územních celcích, které budou mít mimo jiné i širší hospodářskou základnu a odpovídající působnost i kádrové a personální vybavení.
Potvrzují to nejen naše poznatky z průzkumu, ale také dosavadní vývoj ve všech socialistických zemích.
Není žádnou tajností, že po linii vlády ČSSR i vlád České a Slovenské socialistické republiky nyní probíhají práce na dlouhodobé koncepci rozvoje národních výborů. V jejich rámci je jedním z rozhodujících úkolů vypracovat návrh na územní uspořádání místních a městských národních výborů.
A právě vzhledem k aktuálnosti této problematiky jsme v našem výboru zorganizovali průzkum ve vybraných střediskových obcích, ke kterým byly již v minulých letech připojeny menší přilehlé obce v rámci spádového obvodu. Jeho cílem je ukázat přednosti tohoto sloučení obcí, i problémy s tím spojené, a způsob jejich překonávání. Chceme získat zkušenosti o dalších možnostech zdokonalování výstavby a práce národních výborů v těchto podmínkách. Jak už jsem se zmínil, ukazují získané poznatky, že úroveň práce národních výborů ve zkoumaných sloučených střediskových obcích je již nyní výrazně vyšší než u místních národních výborů. Lépe a perspektivněji zabezpečují výstavbu a rozvoj sloučené obce jako celku i jejich jednotlivých částí a tam, kde se kryje obvod sloučeného zemědělského závodu s obvodem sloučené obce se také úspěšněji rozvíjí spolupráce mezi vedením zemědělského závodu a národním výborem. Získané poznatky podrobně zpracujeme, ve druhém pololetí projednáme ve výboru, předložíme předsednictvu České národní rady a příslušným orgánům vlády ČSR a využijeme jich i při posuzování zpracovávaných návrhů.
Průzkum nás přesvědčil, že lze úspěšně překonávat lokálně patriotické názory a tak zvané místní tradice, aniž bychom tyto faktory podceňovali. Ukázal, že s přihlédnutím k integraci zemědělských závodů musí proběhnout i integrace obcí, i když nemáme na mysli pouhé kopírování. Průzkum ukázal, že lidé na vesnici nejsou konzervativní, že se raději dívají kupředu a vítají jakékoliv racionalizační a organizační změny, které jim přinesou prospěch. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci ing. Štronerovi, slovo má soudruh Vašků, připraví se poslanec Cirkl.
Poslanec Oldřich Vašků: Soudružky a soudruzi poslanci, vážená Česká národní rado! Významnou součástí venkovského prostoru a životního prostředí, a to nejenom obyvatel vesnic, ale i v daleko širším rozsahu, jsou u nás lesy a lesní hospodářství.
Lesy zaujímají v ČSR zhruba jednu třetinu území a jsou jedním z hlavních činitelů, zajišťujících rovnováhu přírodního prostředí a jedním z největších bohatství našeho socialistického státu. Vždyť plní velmi důležité ekonomické a mimoekonomické funkce, jejichž význam s rostoucím civilizačním procesem soustavně vzrůstá. Především jsou při správném hospodaření prakticky nevyčerpatelným zdrojem dřevních surovin. Mají významné poslání vodohospodářské, tj. retenční a regulační, jakož i filtrační u zdrojů povrchové pitné vody, jejíž podíl na celkovém zásobování obyvatelstva pitnou vodou soustavně vzrůstá. Stejně důležitou mimoekonomickou funkcí lesa je jeho funkce půdoochranná a protierozivní, a to jak pokud jde o erozi vodní -Labe v Děčíně odnáší ročně 500 - 700 tisíc tun půdy - tak i o erozi větrem.
Nedocenitelnou roli hrají lesy i v otázkách ochrany krajiny, krajinného rázu a tvorby životního prostředí, a to nejenom v takových oblastech jako jsou Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Jizerské hory apod., ale i všude jinde.
Zhoršení životního prostředí ve městech způsobené důsledky pokračujícího industrializačního procesu a také více volného času v důsledku zkracování pracovní doby, vyvolávají zvýšené požadavky na pobyt ve venkovském prostoru, zejména právě v lesích. Význam venkovského prostoru, a tedy i lesů, jak uvedl ve své zprávě poslanec dr. Jirásek, pro rekreaci obyvatel se stále zvyšuje. Chtěl bych v této souvislosti podtrhnout skutečnost, že kyslík uvolněný 1 hektarem lesa postačí plně pro 30 lidí a že jeden hektar bukového lesa v blízkosti průmyslových aglomerací zachytí ročně asi 68 tun spadů, 1 hektar borového lesa asi 36 tun spadů atd.
Dovolte mi, abych se stručně zastavil u některých otázek, které s mimoekonomickými funkcemi lesa jako významného činitele tvorby a ochrany životního prostředí, zejména s jeho funkcemi rekreačními, bezprostředně souvisí. Pro každodenní rekreaci obyvatel bude třeba urychleně přistoupit k zřizování parkových lesů u velkých měst a průmyslových aglomerací. Jako určitý vzor je možno uvést Areál zdraví v Malé Chuchli nebo v Ďáblicích.
Značné problémy jsou spojeny pro zemědělství a lesní hospodářství a konečně pro celý venkovský prostor s rekreací krátkodobou - víkendovou a dlouhodobou - pobytovou. Jednoduše lze tento problém nazvat jako "chatařství" a s ním související požadavky na uvolnění lesních a zemědělských pozemků pro výstavbu chat. Chatová výstavba se stala v minulých letech velkou módou a způsobuje stále více konfliktních situací. V některých oblastech vznikají tzv. chatová města, většinou bez technického a občanského vybavení, v nichž původní význam rekreačních chat mizí. Tato chatová městečka a jiné formy jejich výstavby znetvořují mnohde celý krajinný ráz. Je proto nutné urychleně vydat soubor regulačních opatření pro výstavbu chat. Je třeba, aby další výstavba byla povolována jen na základě zpracovaných a schválených územních plánů při plném respektování zákonných předpisů o ochraně zemědělského a lesního půdního fondu.
Plně podporuji stanovisko, že výstavba rekreačních chat na orné půdě by měla být plně zakázána a tento zákaz pojat do novelizovaného zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Pokud jde o lesní fond, výstavba chat zde nesmí rozhodně být na závadu racionálního obhospodařování lesa, zejména při uplatnění moderních technologických postupů, které se začínají v lesním hospodářství prosazovat a bez kterých si již ani nejbližší perspektivu v lesním hospodářství nelze představit.
S výstavbou rekreačních chat vyvstává další problém, a to typu chat. Bude nutné, aby při vydávání stavebního povolení byl schválen i typ chaty, aby nedocházelo k rušení přírodního prostředí a krajinného rázu z důvodů použití nevhodného typu chaty.
Je velmi podivné, že běžně vyráběné typy montovaných chat nejsou nikým schvalovány, když na druhé straně zcela běžné výrobky denního života musí projít schvalovacím řízením, zda vyhovují po stránce funkční, estetické atd. Tím více by to mělo platit pro takový výrobek, který je zasazován do přírodního prostředí a který by měl dotvářet a nikoliv narušovat jeho krajinný ráz. Stejně tak je tomu s výběrem materiálu používaného na výstavbu rekreačních chat. V žádném případě by nemělo být připuštěno, aby jako rekreační chaty byly používány vyřazené vagóny, staré autobusy, maringotky atd., či aby tzv. "lidová tvořivost" necitlivě narušovala ráz krajinného prostředí. To platí nejenom pro Krkonoše, Šumavu, Beskydy, ale prakticky všude.
Nejenom v zemědělství, ale i v lesním hospodářství je závažnou otázkou reprodukce pracovních sil, jejich získání a stabilizace. I v lesním hospodářství klesá počet pracovních sil v důsledku uplatnění nové techniky a moderních technologií. V těžebních a částečně i v pěstebních pracích roste produktivita práce, způsob a styl života lesního dělníka se podstatně mění. I z této práce se stává vysoce náročná práce s velkými nároky na kvalifikaci. To co platí pro zabezpečení potřebné struktury a proporcí reprodukce pracovních sil v zemědělství, v oblasti životního prostředí na vesnici, platí i pro lesní hospodářství.
Chtěl bych se v této souvislosti zmínit o jedné vážné otázce, která není dosud uspokojivě dořešena. Velkým pomocníkem lesních dělníků při jejich práci jsou používané mechanizační prostředky, motorové pily, traktory, auta apod. Používání těchto prostředků se projevuje negativně na zdraví lesních dělníků v důsledku vibrací a hluku. Při používání jednomužných motorových pil vzrostl počet onemocnění z vibrace - tzv. vasoneuróza. Lesní dělníky, u nichž byla zjištěna vasoneuróza je nutno přeřazovat na práce, kde není riziko vibrací. Dále pak je nutno je léčit na speciálních odděleních ústavů národního zdraví.
S tímto stavem se však nelze spokojit. Je nutné této chorobě z povolání předcházet. Již při vstupních prohlídkách pracovníků v riziku vibrací a hluku je nutné vyřazovat pracovníky s onemocněním srdce, kloubů, páteře atd. Při prvních periodických prohlídkách bude nutno vyřazovat vnímavější jedince s počátečními známkami choroby z vibrací. Dále bude nutné zajišťovat léčebně preventivní péči terénních lékařů o pracovníky v lesním hospodářství v rozsahu přiměřeném zdravotní problematice těchto povolání.
Mám také za to, že by v sídle, kde je větší koncentrace lesních dělníků - a koncentrace bytové výstavby pro lesní dělníky se vším pro tu oblast dostupným vybavením, která se bude čím dále tím více prosazovat - měly být zřizovány jednoduché ošetřovny pro preventivní péči o lesní dělníky s potřebným vybavením. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Vašků. Dávám slovo poslanci Cirklovi.
Poslanec František Cirkl: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Chci ve svém vystoupení věnovat pozornost některým zkušenostem, které jsme získali při poslaneckém průzkumu dosavadního rozvoje placených služeb poskytovaných obyvatelstvu zejména na vesnici. Vycházíme přitom ze závěrů XIV. sjezdu KSČ a přijatých dalších usnesení jejího ústředního výboru, podle nichž pětiletý plán rozvoje našeho národního hospodářství počítá se zvýšením rozsahu služeb poskytovaných obyvatelstvu jen podniky místního hospodářství alespoň o 25 - 30 %.
Pro dosažení tohoto cíle rozvíjejí komunální podniky velkou iniciativu. Připravily si propracované rozvojové plány na léta 1971 - 1975 a tam, kde se jim už daří tyto plány při stálé kontrole, i když obtížně plnit, připravují v některých okresích perspektivní plány také na období 6. pětiletky. Stále je zde ovšem ještě mnoho objektivních a subjektivních příčin, které brzdí rychlejší a rovnoměrnější rozvoj služeb. Zatímco poskytování služeb obyvatelstvu ve městech - přes řadu nedostatků, které jsou postupně odstraňovány - zaznamenalo posun kupředu, na vesnicích nemůžeme být s dosaženými výsledky ještě ani zdaleka spokojeni.
Je však třeba mít na paměti, že právě směrem k vesnici je nutno zrychlit tempo rozvoje služeb. Na venkově stále bydlí a v dlouhé budoucnosti bude bydlet přes 50 % aktivních, tj. práce schopných obyvatel, mezi nimiž je mnoho mladých lidí. Venkov stále představuje v souhrnu katastrálních obcí do 5 tisíc obyvatel více než 90 % státního území ČSR.
Vysoká úroveň v objemu i kvalitě poskytovaných služeb obyvatelstvu je proto svým způsobem rozhodující podmínkou pro to, aby se mladí lidé v žádoucím počtu trvale usazovali na vesnicích, aby neemigrovali do měst jenom proto, že život v nich je objemem poskytovaných služeb daleko pohodlnější než v jejich dosavadním venkovském bydlišti.
Dobrá, tj. všestranná organizace služeb poskytovaných vesnickému obyvatelstvu, zejména ve spádových střediskových obcích, může v tomto směru rozhodujícím způsobem zpříjemnit lidem na vesnicích život a tím příznivě ovlivnit i rozvoj našeho zemědělství, jemuž v etapě charakterizované koncentrací, specializací a rozvojem kooperačních vztahů ukládáme stále vyšší výrobní úkoly.
Mají-li podniky služeb co nejvíce plnit své poslání, musí se stále více zaměřovat a v konečné fázi svého ekonomického vývoje téměř výhradně zaměřit na provádění prací pro obyvatelstvo formou zakázkových prací, rozšiřování opravárenské i údržbářské práce, servizní činnosti apod. To ale nesmí v žádném případě znamenat, že omezíme, či vůbec vyřadíme ze služeb servisní opravy chladírenských zařízení u zemědělských závodů či restauračních podniků. Nemám ovšem na mysli takové služby, že pro korunovou součástku se vymění celý díl výparníku, nebo chladírenská armatura. I když chápu ekonomickou výhodnost této výměny pro služby, které si tím usnadňují objemy tržeb od obyvatelstva, osobně v tom vidím nejen mrhání materiálem, mnohdy dováženým, ale i mrhání pracovní silou. Podniky čeká řada úkolů souvisejících s jejich vlastním rozvojem. Je třeba v každém podniku důsledně uskutečnit komplexní socialistickou racionalizaci, vybudovat pružnou síť sběren, objednávek a zajistit mezi nimi pohotově fungující dopravní spojení a dále prohloubením socialistického soutěžení zvyšovat postupně produktivitu práce a tím snižovat výrobní náklady za poskytované služby.
Pro vesnické obyvatelstvo se jeví stále naléhavější potřeba vybudovat ve střediskových obcích podle stavu osídlení nejúčelněji síť sběren pro čištění obleků, opravy obuvi, elektropřístrojů, rozhlasových a televizních přijímačů a provádění různých stavebně řemeslných prací, které vesnický občan ve své obci dnes těžko sám zajišťuje.
Nemělo by se zapomínat na skutečnost, že současná stavební a technická úroveň a vybavenost sociálním zařízením většiny podniků služeb je zastaralá. Podniky pracují pochopitelně dosud ve starých budovách a zařízeních bývalých soukromých provozoven, ve kterých jen těžko lze výrobu moderně organizovat a zvyšovat tím výkonnost pracovníků. Všude tam, kde podniky mohly realizovat alespoň nákladnější stavební úpravy starých budov a zlepšit jejich technické a sociální vybavení, se zvýšila kvantitativně i kvalitativně úroveň poskytovaných služeb a vynaložené náklady se vracejí ve zvýšených tržbách. Dobrým příkladem v tomto směru je úspěch, kterého bylo i v menších obcích dosaženo na úseku obchodu. Nově postavené prodejny potravin a průmyslového drobného zboží zásluhou místních národních výborů v rámci akce "Z" daly družstevnímu maloobchodu možnost provozovat v četných objektech kulturnější obchodní činnost ke spokojenosti občanů.
Domnívám se proto, že je třeba podporovat co nejvíce zejména dobře vedené komunální podniky v jejich uvážených investičních záměrech, které jim budou vytvářet předpoklady pro řešení jejich ekonomických a společenských úkolů a současně jim dají základ pro další jejich plynulý a efektivní rozvoj. Je pochopitelné, že může jít pouze o takové investice, které budou efektivní z hlediska nákladů, doby návratnosti vložených prostředků i z hlediska realizace a délky doby výstavby. Stejnou pozornost bude ovšem třeba věnovat i modernizaci stávajících kapacit.
Během průzkumu jsme zjistili, že ve většině případů limit investiční výstavby na úseku služeb, jak byl okresním, případně místním národním výborům stanoven pětiletým plánem, zdaleka nekryje požadavky a potřebu, kterou podniky služeb zamýšlely realizovat. Proto tím spíše je nutno dbát toho, aby byly realizovány především záměry pojaté do volebních programů NF, které jsou plně odůvodněné ekonomickými aspekty a které z hlediska celospolečenského zájmu splní co nejlépe své poslání.
Perspektivně směřuje náš vývoj k větším sídelním a správním celkům - ke střediskovým obcím. Věřím, že v jejich rámci bude možno úspěšně a po všech stránkách účelně, tj. především ekonomicky rozvíjet služby poskytované obyvatelstvu a tím plnit vytyčený společný úkol: stále lepším poskytováním služeb vesnickému obyvatelstvu zvyšovat úroveň života na vesnici.
Na závěr bych chtěl apelovat na naše centrální orgány, aby pětiletým plánem uvažované finanční prostředky a kapacity na investice do oblasti služeb byly nejen dodrženy, ale aby podle dosahovaných lepších ekonomických výsledků v jednotlivých létech pětiletky byly pokud možno i zvýšeny. Jen tak lze dosáhnout toho, že život na vesnici bude zejména pro mladé lidi příjemnější a přitažlivější a jsem přesvědčen, že tato pomoc vesnici přinese dobré ovoce celé naší společnosti. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Přerušuji nyní naší schůzi. V jednání budeme pokračovat zítra v 8.30 hodin ráno.
/Schůze přerušena v 17.50 hodin./