Čtvrtek 18. října 1973

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Kuklínkovi. Dávám slovo poslankyni Bednaříkové.

Poslankyně Marie Bednaříková: Vážená Česká národní rado, vážení hosté! Ve svém krátkém diskusním příspěvku bych chtěla říci několik poznámek k podnětům, námětům a stížnostem, které naši občané zasílají České národní radě. Vidím totiž tuto věc v širší souvislosti s celou kontrolní činností ČNR a myslím si, že v souvislosti s projednáváním stavu socialistické zákonnosti tu jde o záležitost, která má značný význam. Jde o to, abychom ze stížností občanů vyvozovali některé obecnější důsledky. A z toho hlediska každý dopis, každá návštěva má svou velkou cenu. Myslím, že takové zobecnění je také tou stránkou věci, o kterou se zajímá zejména předsednictvo ČNR při svém pravidelném každoročním hodnocení stížnostní agendy. Je samozřejmé, že předsednictvo ČNR na druhé straně trvá na tom, aby každá jednotlivá stížnost byla důsledně vyřízena a Kancelář ČNR tento pokyn řádně zabezpečuje.

Bylo by ovšem vhodné - a ráda bych znala stanovisko příslušných vládních orgánů - kdyby právo občanů podávat podněty, náměty a stížnosti bylo už nově upraveno, a to zákonem, nikoliv pouhou vyhláškou jako dosud, neboť jde o úpravu základního občanského práva.

Velmi často jde u oprávněných stížností o nedostatky v řídící a kontrolní práci a nedostatky v pracovní disciplíně. Tak např. bylo při vyřizování jedné oprávněné stížnosti ve věci stavebních závad zjištěno, že odbor výstavby příslušného ONV se při prošetřování stížnosti spokojil s prohlášením MNV a věc dále do hloubky neprošetřoval. Dodatečně se pak zjistilo, že stěžovatel měl pravdu. V jiném případě šlo o přidělení náhradního bytu a přitom bylo zjištěno, že náhradní byt mohl být přidělen již v roce 1965 a navíc bylo zjištěno, že MNV nevedl ani seznam uchazečů o byty, ani neměl sestaven bytový pořadník. Neuvádím, o který národní výbor jde, neboť se to týká věcí, které už byly s funkcionáři uspokojivě projednány.

Jiným obecným poznatkem je, že tyto a další nedostatky v řídící a kontrolní činnosti mají často v pozadí i malou znalost právních předpisů.

Tak např. pražské obvodní podniky bytového hospodářství - nevím, zda všechny, či jen některé - požadují každoročně od uživatelů bytů, kteří mají děti starší osmnácti let, potvrzení, že dítě nepobírá mzdu vyšší než 200 Kčs měsíčně. Lze si snadno představit, kolik taková zdánlivě jednoduchá žádost znamená korespondence a administrativy na straně obvodního podniku bytového hospodářství a kolik času a další administrativy při vyhotovování těchto potvrzení atd. atd.

Navíc při nedoručení tohoto potvrzení v dané lhůtě hrozí uživateli bytu zrušením slevy na dani a zvýšením nájemného.

Přitom celý tento požadavek není ničím podložen. Nezákonná je i pohrůžka jednostranné úpravy úhrady za užívání bytu v neprospěch uživatele. Jednak tu úhrada nesprávně dostává charakter trestní sankce, jednak její výši - nedohodnou-li se organizace a uživatel bytu - určuje národní výbor a nikoliv organizace či vlastník domu.

Bylo by možné uvést příklady i z jiných úseků a bylo by správné působit k jejich urychlenému vyřešení.

Dalším obecným poznatkem je, že vůbec - tedy i na straně stěžovatelů - je slabá znalost a mnohdy falešné představy o obsahu právních předpisů.

Domnívám se, že by bylo vhodné vybrat z našeho právního řádu ty předpisy, s nimiž občané nejčastěji přicházejí do styku, např. bytové předpisy, sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, záležitosti pracovně právní, a působit na národní výbory, jiné státní orgány, soudce, prokurátory, advokáty, notáře, ale i tisk, aby byla vedena soustavná občanská výchova našich pracujících, a to jak o jejich právech, tak i o jejich povinnostech.

Že to lze dělat zajímavě, a tedy i účinně, ukazují sloupky věnované těmto věcem v denním tisku, např. v sobotním Rudém právu, Práci apod.

Byla bych ráda, kdybych mohla dostat informace i o těchto obecnějších záležitostech právní propagandy, vlastně výchovy našich občanů k dodržování socialistické zákonnosti.

V závěru bych chtěla připomenout, abychom vyřizování podnětů a stížností občanů věnovali co největší pozornost. Každá necitlivost může hodně pokazit. Důvěra lidí i jejich iniciativa se budou posilovat, jestliže se na všech stranách budou setkávat s odpovědnými přístupy k jejich starostem a těžkostem. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, přejete si ještě někdo slovo v diskusi k tomuto bodu? /Nikdo./

O slovo se na závěr přihlásil náměstek generálního prokurátora ČSR dr. František Zábranský.

Náměstek generálního prokurátora ČSR dr. František Zábranský: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, rozprava ke zprávě ke stavu socialistické zákonnosti v ČSR byla obsahově i námětově bohatá a doplnila předloženou zprávu o konkrétní poznatky poslanců o některých příčinách vedoucích ke kriminalitě a porušování socialistické zákonnosti a umožňuje mi být v závěrečném vystoupení velmi stručný.

Rozprava v řadě případů ukázala, kterým otázkám je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Celá řada námětů bude v orgánech prokuratury rozpracována a realizována.

Pokud jde o náměty na legislativní úpravy, jde o oblast dopravy a některé další části. K těmto námětům přihlédneme při analýze trestních i občanskoprávních zákonů, prováděné na základě usnesení XIV. sjezdu KSČ.

Dovolte mi, abych poděkoval výborům České národní rady a všem poslancům za pozornost, kterou věnovali otázkám důsledného dodržování socialistické zákonnosti. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji doktoru Zábranskému. Nyní dávám slovo místopředsedovi ČNR dr. Vladimíru Ambruzovi jako předsedovi komise, kterou jsme zvolili.

Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Vážené soudružky, vážení soudruzi, jsme před závěrem projednávání významné problematiky, jíž je zpráva generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v ČSR. Zpráva byla projednána ve všech výborech ČNR za účasti zástupců Generální prokuratury ČSR, Nejvyššího soudu ČSR, ministerstva vnitra ČSR i resortů. Projednání zprávy bylo neformální a ve všech výborech vyústilo v konkrétní opatření. Je třeba sledovat, jak jsou tato opatření, jež jsou zobecněním zkušeností poslanců a jež vyplývají z poznatků různých organizací a institucí, s nimiž byli poslanci v úzkém kontaktu v přípravě dnešního jednání, plněna příslušnými orgány, jak je na ně reagováno a zda spolu s vynaloženým úsilím všech součástí našeho společenského mechanismu přinášejí adekvátní užitek, potřebné výsledky.

Způsob, jakým byly v orgánech ČNR projednány otázky socialistické zákonnosti svědčí o komplexním přístupu k této tak významné problematice. Jsou důkazem toho, že se uplatňují zásady, jež jsou obsaženy v dlouhodobé Směrnici k realizaci XIV. sjezdu KSČ v podmínkách činnosti ČNR.

Hovořím o těchto věcech proto, neboť pouze komplexnost při řešení otázek důsledného uplatňování socialistického právního řádu, odstranění bariéry, resortismu, ale také bezduchého právního formalismu je zárukou dosažení dalších výsledků.

Projevem správného politického přístupu je také skutečnost, že v rámci své kontrolní a poznávací činnosti orgány ČNR posuzují věcné problémy z hledisek, jež vyplývají z požadavku důsledné realizace socialistického práva v praxi. Je to nezbytné, máme-li odpovědně plnit své ústavní funkce jako nejvyšší zákonodárný a zastupitelský sbor ČSR. V tomto směru je třeba působit na všechny orgány a instituce, aby veškerou jejich činností socialistická zákonnost prostupovala, aby se úsilí o její prosazení do všech oblastí našeho společenského života stalo integrální činností řídící práce a důležitou metodou vedoucí k plnění vytyčených úkolů.

V přístupu k otázkám socialistické zákonnosti je třeba mít na zřeteli slova soudruha Lenina: "Zákon je opatření politické, je to politika." Není tedy věcí subjektivního přání, zda zákon dodržovat či nikoliv. Je v politickém zájmu, v zájmu dělnické třídy a ostatních pracujících, v zájmu upevnění našeho socialistického státu, aby byly zákony dodržovány. Vždyť vyjadřují v právní formě naše úkoly a cíle, politiku našeho státu. Je správné, že většina našich občanů věci takto chápe. Jsou ovšem ještě slabá místa, s nimiž se setkáváme ve volebních obvodech, na pracovištích i jinde, která byla předmětem našich kritických připomínek a o nichž se hovoří ve zprávě generálního prokurátora ČSR. I přes tyto nedostatky je ovšem celková tendence, pokud jde o boj proti porušování socialistické zákonnosti, pozitivní. Po období, které znamenalo devalvaci hodnot politických i morálních, dostaly věci opět své jméno. Soustředěným politickým úsilím stranických a státních orgánů se podařilo vytvořit klima, které bude postupně vymycovat podhoubí, z něhož vyrůstají protispolečenské jevy. Není to samozřejmě záležitost týdne, měsíce, ba ani roku. Jde o složitý proces dlouhodobého charakteru, který souvisí především s mírou socialistického uvědomění pracujících, všech občanů našeho socialistického státu. Tento proces je možno aktivní činností nás všech ovlivnit, urychlit. Tak je tomu ve všech oblastech společenského života.

Postup společnosti vpřed není automatickou záležitostí. Prosazuje se přes hlavy lidí, přes jejich vědomí, přes subjektivního činitele společenského vývoje, kterým je člověk. Na jeho připravenosti, uvědomělém vztahu k plnění úkolů, jeho vlastnostech morálních, pracovních i politických nejvíce záleží. Boj proti protispolečenským jevům je tedy bojem o člověka. V tomto úsilí musíme stát my, poslanci, na předním místě. Máme k tomu velké příležitosti ve volebních obvodech i na pracovištích, Tuto práci je třeba ještě více prohloubit. Vyzývá nás k tomu i usnesení, které je nám na dnešním plenárním zasedání předkládáno k posouzení a schválení.

Usnesení orientuje pozornost na úseky, které z hlediska potřeb soustavného prohlubování socialistické zákonnosti patří k nejvýznamnějším. Tam je třeba napřít pozornost, analyzovat příčiny negativních jevů a s patřičným důrazem je odstraňovat.

Předmětem zvýšené pozornosti musí být ochrana socialistické ekonomiky před opakovanou trestnou činností, kriminalitou mladistvých a boj proti alkoholismu. Je správné, jestliže převážná část rozpravy i jednaní výborů byla na tyto otázky zaměřena. V těchto problémech je třeba vidět hlavní články úsilí boje za všestranné prosazení socialistické zákonnosti.

Komplexní opatření, která byla přijata na úrovni okresů a krajů, jistě významnou měrou tento proces ovlivní a urychlí. Je nutné kontrolovat jejich realizaci, být stále náročnější, pranýřovat nedůslednost a formalismus.  

Soudružky a soudruzi, ve čtvrté části usnesení je zdůrazněn význam prokuratury jako strážce socialistické zákonnosti. Úkoly, jež jsou v usnesení uvedeny, v podstatě sledují, aby se zvýšila účinnost prokurátorského dozoru, součinnost všech orgánů trestního řízení a koordinovanost jejich postupu s dalšími orgány a organizacemi.

Je třeba si uvědomit, že požadavek na narůstání státní disciplíny ve sféře státní správy a v národním hospodářství přináší s sebou i zvýšenou odpovědnost prokurátorského dozoru na zajištění zákonnosti, za boj s neodpovědností a nesvědomitostí těch, kteří neplní své povinnosti a nepřihlížejí ani k zájmům státu, ani k právům a zákonným zájmům občanů. Nejde jen o to, aby nehospodárnost, plýtvání, prosazování místních zájmů, porušování státní disciplíny a jiná porušení zákona byly včas odhalovány, nýbrž aby byly též prakticky odstraněny i s příčinami, které je zplodily a s podmínkami, které jejich vznik usnadnily. Je třeba uplatňovat odpovědnost viníků, a to i trestní, a v součinnosti s veřejností a kolektivy pracujících usilovat o prevenci narušování práva a o odstranění tohoto narušení.

Důsledně a neústupně dovádět věci do konce, neomezovat se jen na formální podání upozornění a nespokojovat se s formální písemnou odpovědí. Jedině za podmínky soustavného dodržování všech těchto požadavků může být dosaženo účinnosti a výslednosti prokurátorského dozoru nad dodržováním socialistické zákonnosti a státní disciplíny, nad přesným plněním zákonů.

Tyto aspekty práce prokuratury má na mysli i usnesení, které je dnešnímu plenárnímu zasedání předkládáno. Zkušenosti z práce prokuratury ukazují, že jsou předpoklady, aby plnění uvedených úkolů bylo soustavně prohlubováno.

Závěrem mně, vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych jménem komise pro přípravu usnesení, která vyslechla všechny diskusní příspěvky, jež byly podle jejího mínění v souladu s předloženou zprávou i se závěry, které sleduje usnesení, doporučil plenárnímu zasedání, aby jej schválilo v písemném znění, které jste obdrželi. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena. Soudružky a soudruzi, přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení, jehož písemný text vám byl rozdán a který byl místopředsedou dr. Ambruzem odůvodněn.

Má někdo připomínky k tomuto návrhu usnesení? /Nikdo se nehlásil./

Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení ke zprávě generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v ČSR ve znění, jak nám bylo předloženo, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Tím Česká národní rada jednomyslně schválila usnesení k projednané zprávě generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v ČSR.

Dovolte mi, abych na závěr tohoto bodu poděkoval náměstku generálního prokurátora ČSR dr. Františku Zábranskému a předsedovi Nejvyššího soudu ČSR dr. Karlu Kejzlarovi za jejich aktivní účast na našem jednání.

Přerušuji nyní schůzi, která bude pokračovat ve 13.45 hodin.

/Schůze přerušena ve 12.47 hod. - opět zahájena ve 13.45 hod./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, druhým bodem pořadu dnešní schůze je

II

Společná zpráva ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro obchod a dopravu k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů

Společnou zpravodajkou k tomuto bodu pořadu je poslankyně Věra Cimplová. Dávám jí slovo.  

Zpravodajka poslankyně Věra Cimplová: Vážené soudružky a soudruzi, vážená Česká národní rado! České národní radě byl předložen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Pokládám si za čest, že mi byl svěřen úkol být zpravodajkou k tomuto návrhu zákona a jsem tomu také ráda proto, že vím, že to může prospět dobré věci.

Podle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., je ministerstvo obchodu České socialistické republiky zároveň ústředním orgánem státní správy pro oblast cestovního duchu. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch překračuje rámec jednoho resortu a zasahuje do celé řady odvětví národního hospodářství, je jednou z nejdůležitějších funkcí řídícího orgánu cestovního ruchu koordinace práce jednotlivých ministerstev, orgánů a organizací podílejících se na zabezpečování cestovního ruchu.

Proto byl zároveň na základě § 19 odst. 2 cit. zákona zřízen při ministerstvu obchodu Český výbor pro cestovní ruch, jako jeho koordinační orgán složený ze zástupců orgánů a organizací podílejících se na cestovním ruchu. Dosavadní vývoj a zkušenosti však ukázaly, že toto organizační uspořádání již nestačilo na prudký rozvoj a stoupající význam cestovního ruchu v posledních letech. Přesvědčili jsme se o tom i ve výboru ČNR pro obchod a dopravu, když jsme spolu s pracovní skupinou předsednictva České národní rady pro zahraniční vztahy obšírně projednávali v listopadu loňského roku problematiku cestovního ruchu. O jaký rozsah činnosti jde, je zřejmé již z toho, že např. v roce 1972 dosáhl počet účastníků domácího cestovního ruchu v celé Československé socialistické republice zhruba 70 miliónů, to znamená, že každý ze 14,5 miliónů našich obyvatel, včetně nás co zde sedíme, se jej v průběhu roku zúčastnil průměrně pětkrát. Protože jsem z Krkonoš, sama mohu na základě svých zkušeností potvrdit, jaký je tam každoročně nápor turistů a rekreantů, kteří chtějí využít krás našich hor. A takových krás máme v naší republice celou řadu.

Přibývá ale i těch našich občanů, kteří jezdí do zahraničí. Vloni jich bylo z celé Československé socialistické republiky na 2,4 milióny a z toho 2,2 milióny navštívilo socialistické země. Pokud jde o cesty do zahraničí, řadíme se v naší republice na jedno z předních míst v Evropě, neboť v průběhu roku cestuje do zahraničí průměrně každý šestý až sedmý občan.  

Je to jasný důkaz vysokého standardu našeho života a vysoké životní úrovně našeho obyvatelstva. Proto rozvoj cestovního ruchu odpovídá i linii KSČ, která na svém XIV. sjezdu položila na životní úroveň obyvatelstva mimořádný důraz.

Rovněž tak počet návštěvníků ze zahraničí, především ze socialistických států, stále stoupá. Tím roste i význam cestovního ruchu, neboť svým devizovým přínosem se stává trvalým zdrojem růstu národního důchodu, přispívá k rozvoji socialistické formy života a současně umožňuje rozvíjet i internacionální vztahy, zejména v rámci socialistického tábora.

Na základě těchto a dalších poznatků dospěli jsme proto ve výboru ČNR pro obchod a dopravu spolu s uvedenou pracovní skupinou předsednictva ČNR v loňském roce k závěru, že zabezpečení dalších potřeb rostoucího cestovního ruchu v naší republice se neobejde bez přiměřených opatření na úseku jeho řízení, což si vyžaduje mimo jiné i posouzeni úrovně organizace řízení cestovního ruchu na národní úrovni.

Vycházeli jsme přitom i ze skutečnosti, že v obou národních republikách není jednotný systém řízení a koordinace cestovního ruchu. Zatímco v České socialistické republice byl vytvořen na podkladě zákona ČNR č. 2/1969 Sb., Český výbor pro cestovní ruch, jako koordinační orgán pro řízení cestovního ruchu, působící v rámci resortu ministerstva obchodu ČSR, ve Slovenské socialistické republice byl zřízen v roce 1970 Vládní výbor pro cestovní ruch, jako poradní, koordinační a iniciativní orgán vlády Slovenské socialistické republiky pro otázku cestovního ruchu.

Zkušenosti potvrdily, že toto uspořádání ve Slovenské socialistické republice se ukázalo účinnější, neboť vyšší autorita tohoto koordinačního orgánu vlády umožňovala zabezpečovat lepší prosazování komplexních cílů a závěrů v rozvoji cestovního ruchu ve vztahu k jednotlivým resortům. Vyrovnání tohoto rozdílného uspořádání v postavení obou příslušných národních orgánů by zároveň vhodně doplnilo i jednotné uspořádání řídící soustavy v oblasti cestovního ruchu v rámci celé federace, neboť a úrovni Československé socialistické republiky působí Vládní výbor pro zahraniční cestovní ruch jako pracovní orgán vlády ČSSR.

Závěry výboru ČNR pro obchod a dopravu a pracovní skupiny předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy k organizaci řízení cestovního ruchu v České socialistické republice obsažené v přijatém usnesení podpořilo i předsednictvo České národní rady ve své schůzi dne 18. ledna 1973.

Tato iniciativa orgánů České národní rady se setkala s odezvou na ministerstvu obchodu ČSR, které zpracovalo příslušný návrh na změnu v postavení dosavadního Českého výboru pro cestovní ruch na Vládní výbor pro cestovní ruch ČSR a předložila jej do vlády ČSR. Vláda České socialistické republiky schválila tento návrh současně s návrhem zákona ČNR, kterým se mění zákon ČNR č. 2/1969 Sb. a se statutem Vládního výboru pro cestovní ruch ČSR dne 18. července letošního roku. Se zřetelem k tomu, že tento Vládní výbor byl již ustaven, došli jsme ve výboru ČNR pro obchod a dopravu při projednávání předloženého návrhu zákona dne 4. října t. r. k závěru, že je možné jej schválit a to s účinností ode dne jeho vyhlášení.

V předloženém návrhu zákona se prakticky jedná pouze o vypuštění odstavce 2 z paragrafu 19, který zní - cituji: "Při ministerstvu obchodu ČSR působí Český výbor pro cestovní ruch, který je koordinačním orgánem složeným ze zástupců orgánů a organizací podílejících se na cestovním ruchu. Jeho složení i statut stanoví vláda ČSR." - Přitom § 19 odst. 1 zůstává beze změny.

Zrušením druhého odstavce tak bude odstraněna právní překážka k zahájení činnosti Vládního výboru pro cestovní ruch ČSR jako poradního, koordinačního a iniciativního orgánu vlády České socialistické republiky pro řešení otázek cestovního ruchu. Vytvoření tohoto výboru neznamená ani nárůst počtu pracovníků, ani další požadavky na státní rozpočet.

Toto opatření znamená další krok ke zlepšení řízení cestovního ruchu jako důležité složky politického, sociálního a hospodářského života naší společnosti. Doporučuji proto, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona České národní rady schválila, jak je to též doporučeno ve společné zprávě ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro obchod a dopravu s tím, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji zpravodajce poslankyni Cimplové za její zprávu. O slovo se přihlásil ministr soudruh Trávníček.

Ministr obchodu ČSR Josef Trávníček: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Vládní návrh na změnu zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, jenž byl předložen dnešnímu zasedání, vychází z usnesení výboru ČNR pro obchod a dopravu a stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy, které se ve společné schůzi 16. listopadu 1972 zabývaly dosavadním průběhem cestovního ruchu v ČSR a některými problémy s tím souvisejícími. Při té příležitosti upozornily kromě jiného také na potřebu posílení řízení cestovního ruchu na jednotlivých stupních národních výborů a posouzení úrovně současné organizace řízení cestovního ruchu na národní úrovni. Vycházely přitom z požadavků na zvýraznění řídící funkce koordinačního orgánu cestovního ruchu v ČSR, a to se zřetelem k dosažení jednotné úpravy ve vztahu ke Slovenské socialistické republice.

Chtěl bych vás informovat, že tato doporučení, stejně jako i další části tohoto usnesení jsme zahrnuli do svých pracovních plánů a jsou součástí naší spolupráce s dalšími národními i federálními orgány. Např. již byly zpracovány zásady obchodní činnosti cestovních kanceláří v zahraničním cestovním ruchu, v současné době se pracuje na přípravě plánu rozvoje cestovního ruchu v 6. pětiletce, dokončujeme řešení problematiky podnikové rekreace v zahraničí a možnosti využívání objektů podnikové rekreace pro účely volného cestovního ruchu.

Důležitou součástí uvedeného usnesení byly především otázky řízení cestovního ruchu. Vypracovali jsme návrh řízení cestovního ruchu na národních výborech, který projednalo předsednictvo vlády ČSR ve své 12. schůzi dne 27. června 1973 a doporučilo jeho realizaci radám KNV. V současné době se dokončuje uvádění těchto zásad v život. Většina KNV a dále řada národních výborů v okresech a místech se soustředěnou turistickou návštěvností zřídila již samostatné komise cestovního ruchu jako pracovní komise rad národních výborů. Tím jsou vytvořeny předpoklady ke sjednocení posílení lepšího řízení cestovního ruchu v působnosti národních výborů, jak mělo na mysli uvedené doporučení výboru a stálé pracovní skupiny.

Pokud pak jde o úpravu na národní úrovni, přijala vláda ČSR na své schůzi 18. července t. r. zásady nového způsobu řízení cestovního ruchu v ČSR, které jsme rovněž navrhli a svým usnesením č. 185 zřídila Vládní výbor pro cestovní ruch České socialistické republiky, jakožto svůj poradní, koordinační a iniciativní orgán pro řešení otázek cestovního ruchu. Tím je nahražen dosavadní koordinační orgán - Český výbor pro cestovní ruch, který působil podle § 19, odstavce 2 uvedeného zákona ČNR č. 2/1969 Sb. při ministerstvu obchodu ČSR, jakožto orgán resortní.

Na tomto místě považuji za nutné zdůraznit skutečnost, že cestovní ruch zasahuje do celé řady odvětví národního hospodářství a jednou z nejdůležitějších funkcí řídícího orgánu cestovního ruchu je tudíž koordinace práce jednotlivých ministerstev, orgánů a organizací podílejících se na zabezpečení cestovního ruchu. Zřízením vládního výboru došlo k posílení postavení tohoto řídícího orgánu a byla zvýrazněna jeho funkce jakožto složky koordinující. Bylo tak také doplněno jednotné uspořádání řídící soustavy v oblasti cestovního ruchu, kde na úrovni federace působí Vládní výbor pro zahraniční cestovní ruch, jakožto orgán vlády ČSSR, a na Slovensku Vládní výbor pro cestovní ruch SSR jako orgán vlády Slovenské socialistické republiky.

Zřízení Vládního výboru pro cestovní ruch ČSR ve srovnání s dosavadním stavem tedy znamená, že:

- namísto koordinačního orgánu působícího při resortním ministerstvu je zřízen orgán vlády, který vedle své koordinační funkce se bude podílet na přípravě podkladů pro rozhodování vlády o otázkách spojených s rozvojem cestovního ruchu,

- že se zvyšuje autorita tohoto koordinačního orgánu a bude zabezpečeno účinnější prosazování cílů a záměrů v rozvoji cestovního ruchu ve vztahu k jednotlivým ministerstvům a ostatním orgánům, což bude přispívat k operativnějšímu a komplexnímu rozhodování zásadních problémů,

- že je docílen organizační i právní soulad v postavení orgánů cestovního ruchu ČSR, SSR a ČSSR.

Zřízení Vládního výboru pro cestovní ruch ČSR je dalším krokem k účinnějšímu řízení cestovního ruchu jakožto důležité složky politického, sociálního i hospodářského života naší společnosti.

V této souvislosti mi dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych vás stručně seznámil s některými základními údaji. Výsledky dosavadního průběhu cestovního ruchu v letošním roce nasvědčují, že se nadále daří prosazovat stanovenou politickou i hospodářskou koncepci dalšího rozvoje cestovního ruchu v ČSSR. Základní politickou směrnicí jsou závěry XIV. sjezdu KSČ, které byly rozpracovány do "Hlavních směrů činnosti obchodu po XIV. sjezdu KSČ do roku 1975" a na jejichž základě byla také zpracována analýza rozvoje cestovního ruchu v prvních dvou letech 5. pětiletky a vytyčeny hlavní úkoly pro další období.

Z předložených údajů vyplývá, že již nyní, kdy stojíme v polovině 5. pětiletky, je možno ocenit, že se daří dále prosazovat úkoly vytyčené pro období 5. pětiletky, o čemž svědčí tendence průběhu cestovního ruchu v letošním roce. I přes negativní vlivy karanténních veterinárních opatření se dále prosazuje základní orientace zájmu čs. občanů i činnosti čs. organizací na podporu a rozvoj domácího cestovního ruchu a na rozšiřování návštěvnosti se socialistickými zeměmi, zejména s SSSR. Účinně se prosazuje žádoucí usměrňování cestovního styku s nesocialistickými státy. Zlepšuje se ideově politické výchovné působení na účastníky domácího i zahraničního cestovního ruchu.

V souladu s těmito kladnými tendencemi je možno předpokládat, že se v zásadě podaří splnit v letošním roce očekávané celoroční výsledky. V domácím cestovním ruchu lze počítat s tím, že se oproti loňskému roku zvýší asi o 3 - 4 % a dosáhne kolem 120 miliónů účastí. Ve styku se socialistickými státy lze předpokládat asi 8 milionů návštěvníků, což bude asi 80 % loňského počtu. Ke snížení dojde především poklesem individuální návštěvnosti turistů z NDR, kde však lze očekávat, že se bude dále zvyšovat podíl cest s turistickou motivací a zvýší se počet cest prostřednictvím cestovních kanceláří. Návštěvnost z nesocialistických států v souvislosti s uzavřením čs. státních hranic s Rakouskem v důsledku výskytu slintavky zřejmě nedosáhne očekávaného počtu a bude pravděpodobně nižší než v loňském roce.

V pasivním cestovním ruchu se rovněž projevují důsledky karanténních opatření a lze proto předpokládat, že počet cest bude zhruba na loňské úrovni; více než 90 % bude směřovat do socialistických zemí.

Vedle základních tendencí ovlivňujících žádoucím způsobem vcelku úspěšný rozvoj čs. cestovního ruchu v letošním roce se však projevuje i řada zásadních problémů a nedostatků, s nimiž je třeba ještě letos a ve zbývajících létech 5. pětiletky se intenzívně zabývat, aby závěry nejvyšších stranických a vládních orgánů byly důsledně splněny. Jde zejména o urychlené řešení budování, rozšiřování a zlepšování materiálně technické základny cestovního ruchu jakožto základního předpokladu jeho dalšího rozvoje, zlepšování služeb poskytovaných v zařízeních cestovního ruchu, zejména stravování a ubytování a služeb poskytovaných v dopravě, zvyšování politické a odborné kvalifikace pracovníků cestovního ruchu a další prosazování politicko-ideologických hledisek do každodenní činnosti v oblasti cestovního ruchu.

Základem pro další orientaci našeho úsilí v oblasti cestovního ruchu jsou závěry XIV. sjezdu KSČ, které vytyčují perspektivy dalšího zvyšování životní úrovně našich občanů, vytváření podmínek pro nejúčelnější využívání fondu volného času pro potřeby rekreace, odpočinku a obnovu tělesných a duševních sil. Je proto třeba, abychom k plnění vytyčených směrů v rozvoji cestovního ruchu přistupovali cílevědomě, systematicky a především komplexně a vytvářeli vhodné podmínky i v oblasti organizačně právní. Jednou z cest je právě posílení řídící funkce koordinačního orgánu ČSR zvýšením jeho autority jakožto orgánu vlády, na něž navazuje předložený vládní návrh zákonné normy, jež je legislativním potvrzením zániku dosavadního Českého výboru pro cestovní ruch působícího pouze na úrovni resortu. V této souvislosti považuji za nutné uvést, že zřízení vládního výboru nebude mít za důsledek zvýšení počtu pracovníků, ani další požadavky na státní rozpočet.

Prosím proto, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, abyste přijali předložený vládní návrh legislativní úpravy. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP