Rozhodujícím kritériem pro posouzení je však celkový rozsah investic, které za celou federaci činí 31,9 % užitého národního důchodu. Jde o úroveň nevídaně vysokou, která je z části zabezpečena dovozem strojů a stavebních kapacit v souvislosti s řešením aktivního salda zahraničního obchodu se socialistickými státy.

Tato tendence je z hlediska vnějších vztahů žádoucí a současně pomůže podstatně zrychlit modernizaci našich výrobních prostředků a snad z části také změnit nepříznivou vnitřní strukturu investic, která trvá již řadu let, a to ve prospěch strojů a zařízení.  

Mimořádně vysoký rozsah prostředků plánovaných na krytí investic svědčí o snaze ústředních orgánů zrychlit tempo realizace investiční výstavby. Je současně výrazem snahy rychle aktivizovat velký objem prostředků umrtvených v rozestavěných investicích.

Návrh státního rozpočtu vytváří tlak na celkovou hospodárnost a zlepšení především v kvalitativních ukazatelích.

Proto také vychází z vyššího růstu výkonů ve srovnání s růstem nákladů. Podíl materiálových i mzdových nákladů na 100 Kčs výkonů klesá /materiálových z 67,54 Kčs v roce 1973 na 67,25 Kčs v roce 1974 a mzdových o 0,24 Kčs/.

Jen pro informaci uvádím, že relativním poklesem nákladů se dosáhne přírůstek zisku 1,42 miliardy Kčs, což je zhruba 48 % celkového přírůstku zisku.

Na schůzích se často setkáváme s názorem, že podíl občanů na příjmech státního rozpočtu, především ve formě daně ze mzdy, je mimořádně vysoký a převyšuje rozsah toho, co se ze státního rozpočtu občanům vrací.

Ze základní koncepce příjmů státního rozpočtu je patrno, že příjmy od obyvatelstva činí 21,6 miliard Kčs, zatímco výdaje, o kterých připomínky jednají, tj. jen výdaje ústředního rozpočtu na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění dosahují 34,4 miliardy Kčs.

Jsem si vědom, že takové zjednodušené srovnání neodpovídá požadavkům objektivního posouzení, protože všechny hodnoty, které jsou uváděny v příjmové části rozpočtu, jsou výsledkem tvůrčí lidské práce.

Přesto však srovnání jen těchto dvou hodnot jasně vyvrací tezi, která je dosud zafixována v myšlení některých našich občanů, o neúměrných příjmech státu odčerpávaných přímo od občanů.

Největší pozornost pracujících je soustředěna na výdaje státního rozpočtu. Je to logické a pochopitelné.

Z celkových rozpočtových výdajů ve výši téměř 104 miliardy Kčs je necelých 27 miliard Kčs určeno na rozvoj hospodářství ústředně řízeného a zhruba asi 6,5 miliardy Kčs na rozvoj hospodářství národních výborů.

Do společenské spotřeby je směrováno jen na nejvýznamnější odvětví 60 miliard Kčs.

Na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění včetně rozpočtů národních výborů je to téměř 37 miliard Kčs, na zdravotnictví přes 10,4 miliardy Kčs, na školství přes 10,6 miliardy Kčs a do oblasti kultury přes 2 miliardy Kčs.

Zvláště náročné úkoly stojí před školstvím, kde bude nutno řešit řadu nových problémů, se kterými se dříve nepočítalo.

Jeden z nich souvisí s demografickým vývojem v České socialistické republice, kdy se např. za tři čtvrtiny letošního roku narodilo o více než 15 tisíc dětí více než ve stejném období roku 1972 a zhruba o 33 tisíc více než ve stejném období roku 1968.

Tento populační vývoj nás naplňuje uspokojením, že koncepce řešení této problematiky tak, jak ji navrhla vláda České socialistické republiky, přináší své konkrétní výsledky. Na druhé straně si klademe otázku, do jaké míry přijaté koncepce pro tuto a příští pětiletku k této závažné skutečnosti přihlížejí.

Má-li být pro 65 % tohoto přírůstku dětí zabezpečeno umístění v mateřských školách, jak ukládá XIV. sjezd KSČ, znamená to potřebu 13.200 míst v mateřských školách ročně navíc.

Při rozpočtu, že ve středně velké mateřské škole můžeme umístit 120 dětí, je třeba postavit každý rok 110 takových materských škol.

Obdobná situace je i v zajištění učebních prostor pro tyto děti. Řešení by vyžadovalo stavět ročně 26 nových základních devítiletých škol s kapacitou 27 tříd.

Tím se zdaleka nevyloučí směnnost, která je dnes tak těžkým břemenem mnohých rodičů i dětí, a která je i předmětem jejich oprávněné kritiky.

Návrh státního rozpočtu pro rok 1974 vytváří jen částečné předpoklady pro řešení této problematiky. Vycházíme-li z úvahy, že základní devítiletá škola se v průměru projektuje jeden a půl roku, připravuje půl roku a staví tři roky, měly by se již v roce 1974 začít tyto potřeby prakticky řešit.

Dosavadní rozsah výstavby mateřských škol a základních devítiletých škol nové potřebě vyvolané populačním vývojem u nás zdaleka nestačí.

Jde tedy o to, abychom neztráceli čas a potřebnou výstavbu včas připravili a provedli.

Potěšitelné je, že prostředky určené na ústředně řízené školství se zvyšují o více než 6 % a že v nich je pamatováno částkou více než 70 milionu Kčs na modernizaci zařízení vysokých škol, aby se postupně dostaly na úroveň odpovídající technické úrovni ve světě.

Z plánovaných prostředků jsou uvolňovány potřebné fondy pro stipendia a ubytování studentů v kolejích. Jsme hrdina to, že naše společenské zřízení je schopno plně hmotně zabezpečit poměrně vysokými studijními stipendii přes 53 % celkového počtu posluchačů vysokých škol denního studia a že z nich již dvě třetiny bydlí v kolejích s velmi nízkým nájemným i s velmi nízkými cenami poskytovaných jídel.

Stejně tak i ve školství řízeném národními výbory se poskytují prostředky na modernizaci provozu škol /v celkové výši 38 miliónů Kčs/ a podstatně se zvyšují prostředky určené na údržbu a opravy škol.

Stejnou péči věnují naše politické a státní orgány oblasti zdravotnictví. Plánované prostředky jsou vesměs vyšší než očekávaná skutečnost letošního roku. Počítá se s tím, že náklady na léky vzrostou o 10 %, náklady na speciální zdravotnické materiály o 9 % a na údržbu zdravotnických zařízení o 5 %.

Již nyní se však ozývají hlasy o nedostačující kapacitě porodnických částí našich zdravotnických zařízení.

Doposud není také zcela dořešena otázka, jakou formu volit pro investiční výstavbu nových zdravotnických zařízení.  

Jsme toho názoru, že v našem zdravotnictví je třeba provádět výstavbu vzorových zařízení s vybavením na špičkové úrovní pro účely výzkumu a výuky. Jde jen o to, jaký rozsah tato zařízení, kde náklady na jedno lůžko převyšují 1 milión Kčs, mají mít.

Domníváme se v souladu s dlouhodobou koncepcí ministerstva zdravotnictví ČSR, že je možno tento rozsah omezit proti dnes budovaným zařízením na míru odpovídající skutečné potřebě výzkumu, skutečné potřebě výuky při fakultních nemocnicích a skutečné potřebě pro specializované účely.

Investiční prostředky by tak mohly být ve větší míře soustřeďovány do oblasti prevence a přímé léčebné péče.

Jedním z nedostatků, který nás nejvíce tíží, je problém sociální péče a starost o staré občany.

Dosavadní kapacita zařízení pro staré občany je nepostačující a někdy i nevyhovující.

Ze zkušenosti mohu potvrdit, že požadavky těchto lidí nejsou náročné, naopak jsou velmi skromné. Zdá se mi však, že při řešení této otázky nerespektujeme skutečnost, že staří lidé se již hůře sbližují, že jejich přizpůsobivost je již malá. Od mnoha z nich jsem slyšel chválu na péči, která je jim naší stranou a společností věnována, ale i postesknutí, jak by to pro ně bylo krásné, kdyby mohli mít pro sebe malý pokojíček, jen takový, coby se tam vešla postel, malý stůl, židle a skříň na šaty. Prostě chybí těmto lidem soukromí pro chvilku odpočinku, i když je pro ně kolektiv pro ostatní část dne nezbytný.

Je třeba přivítat iniciativu národních výborů, které organizují výstavbu speciálních domů s malými byty pro staré manžele nebo pro jednotlivé staré občany. Je třeba hledat další formy, které nám pomohou tento tíživý problém řešit.

Významné místo v návrhu státního rozpočtu sehrávají národní výbory s jejich širokou působností a s jejich bezprostředním vztahem k občanům.  

Národní výbory budou podle předkládaného rozpočtu hospodařit s více než 57 miliardami Kčs. Jejich příjmy rostou o 5,2 % a výdaje o 8,2 % ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1973.

Státní rozpočet se podílí na jejich příjmech celkovou částkou přes 33,7 miliard Kčs. Ve srovnání s minulým rokem roste celkový rozsah subvencí a dotací národním výborům o 10,8 %. Vlastní výdaje na akci "Z" proti očekávané skutečnosti roku 1973 jsou vykrývány částkou o 12,4 % vyšší a představují částku téměř 2,9 miliardy Kčs.

Plánované prostředky vytvářejí národním výborům dostatečný prostor pro aktivní přístup k realizaci volebních programů i pro aktivní politickou činnost, která souvisí s uspokojováním potřeb obyvatel.

Středem zájmu této činnosti je nesporně realizace akce "Z", která je i přes materiálové problémy stále úspěšná. Daly by se uvést desítky příkladů, kdy iniciativa národních výborů se transformovala v nové distribuční jednotky, mateřské školy, sportoviště, rekreační zařízení, vodovody, kanalizace, osvětlení apod.

Přesto však postrádáme v akci "Z" uplatnění zásadních koncepčních záměrů. Stále se vychází z iniciativních návrhů jednotlivých národních výborů, které zasahují do různých oblastí činnosti a spotřeby. Dala by se uvést i řada případů nedobře využitých státních prostředků. Sám znám obce, kde se nerozpakovali vést trasu veřejného osvětlení přes půl kilometru dlouhou k dvěma malým obytným objektům. Myslím, že naše ekonomika není tak daleko a že využitelnost těchto zařízení je minimální.

Stejně tak bychom mohli uvést příklady postavených nadměrných zařízení pro kulturní účely, která zejí prázdnotou. O to více nás těší ta zařízení, která jsou živá, která slouží k uspokojování potřeb občanů širokého okolí a která především slouží pro aktivní kulturní činnost občanů samých.

Je povinností celé naší společnosti, abychom v uspokojování potřeb pracujících nesklouzli pouze na formy konzumní kultury, konzumní tělovýchovy.

Při řešení výstavby potřebných zařízení musíme mít vždy na mysli, k čemu mají sloužit, a jaké potřeby mají uspokojovat. A zde nám jde o potřeby celospolečenské, o potřeby zdravé výchovy mladých lidí, která by upevnila jejich fyzickou kondici. Vzpomeňme jen na varovné zprávy, které dostávají národní výbory i ostatní orgány z odvodních komisí naší armády.

Celou ekonomiku řídíme plánem. Vliv plánování by se měl výrazně projevit i v akci "Z" jejím vhodným usměrněním. Je pochopitelné, že nemůžeme své názory lidem oktrojovat, že je ale můžeme o pravdivosti našich názorů přesvědčit.

Hospodářská činnost národních výborů se do značné míry zaměřuje na rozvoj služeb. Prostředky, které jsou zde k dispozici, neumožňují překotný rozvoj v této oblasti, a to je třeba poctivě občanům říci. Umožňují však volit rychlejší tempo tam, kde je potřeba nejtíživější.

Je to sféra, která bývá velmi často předmětem kritik občanů, a kde je třeba vážit, kam omezené prostředky vkládat.

Činnost národních výborů je tak rozsáhlá, že i při projednávání návrhu státního rozpočtu je třeba objektivně ocenit výsledky práce mnoha tisíců aktivních občanů ve sféře působnosti národních výborů a snažit se i do budoucna vytvářet v tvorbě zdrojů prostor pro politické působení národních výborů na vědomí občanů tak, aby dokázali adekvátním způsobem ocenit velikou starost, kterou jim naše strana i společnost prostřednictvím národních výborů věnují.

Při každém našem projednávání návrhu státního rozpočtu poslanci pečlivě sledují, jaké výsledky přináší návrh v péči o pracující, v růstu jejich životní úrovně.

Návrh státního rozpočtu počítá s růstem celkových příjmů obyvatelstva proti roku 1973 o 4,8 %, výdaje obyvatelstva mají růst rychleji, o 5,3 % a přírůstek vkladů se má snížit z 9,3 miliardy Kčs v letošním roce na 9 miliard Kčs v roce 1974.

Lze tedy říci, že návrh státního rozpočtu vytváří přijatelnou bilanci mezi celkovými příjmy obyvatel, které se pohybují kolem 200 miliard Kčs a celkovými výdaji. Zabezpečení zejména plánovaných výdajů nebude snadné a vyžádá si pružnější přizpůsobení jak sféry výrobní, tak i sféry distribuční, požadavkům obyvatel, zvláště pak urychlení inovačního procesu ve výrobě spotřebního zboží.

Sestavení návrhu státního rozpočtu vyžadovalo letos podstatně větší úsilí než v minulých letech. Díky zejména obětavé práci pracovníků ministerstva financí ČSR však projednáváme vyvážený návrh, který plně zajišťuje stanovené úkoly XIV. sjezdu KSČ.

Návrh státního rozpočtu představuje tedy mobilizaci zdrojů, které má společnost k dispozici a jejich účelné využití, s tlakem na zvýšení efektivnosti celého hospodaření.

Představuje hranice možností, které v současné době ve zdrojích máme, a které nutné ovlivní i naše možnosti v oblasti uspokojování potřeb jak výrobního úseku, tak i sféry společenské spotřeby.

Návrh státního rozpočtu je dokumentem, který nade vší pochybnost prokazuje cílevědomost, s jakou naše strana a vláda ČSR přistupují k zabezpečení potřeb a přání pracujícího člověka.

Plán však zůstává vždy plánem, dokud jej lidé nepromění ve skutečnost. A tato obtížná, náročná etapa před námi teprve stojí.

Je povinností nás, poslanců, přispět k tomuto velkému dílu všemi silami, které máme, přispět k tomu, aby lidé dokázali objektivně ocenit úspěchy, kterých jsme dosáhli a aby toto poznání přispělo k dalšímu zvýšení aktivity při realizaci náročných úkolů roku 1974.

Vzhledem k uvedenému doporučuji z pověření výboru ČNR pro plán a rozpočet a výboru ústavné právního, rozšířených o předsedy a zpravodaje ke kapitol státního rozpočtu z ostatních výboru České národní rady, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1974 /tisk 60/ ve znění předloženém vládou České socialistické republiky, jak je doporučeno ve společné zprávě výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavné právního ze dne 4. prosince 1973 /tisk 61/. /Potlesk./