Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci ing. Jaromíru Horákovi. Soudružky a soudruzi, dříve než budeme pokračovat v projednávání státního rozpočtu, dovolte mi, abych poděkoval federálnímu ministru financí a poslanci České národní rady soudruhu ing. Leopoldu Lérovi, CSc. za jeho spolupráci s Českou národní radou a jejími orgány.

O slovo se přihlásil ministr financí ČSR soudruh ing. Jaroslav Tlapák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, scházíme se k projednání návrhu státního rozpočtu ČSR bezprostředně po zasedání listopadového pléna ÚV KSČ, které s vysokou náročností posoudilo dosažené výsledky naší ekonomiky a vytyčilo úkoly dalšího rozvoje naší společnosti. Z hlediska tohoto rozboru vývoje v posledním roce i nových úkolů musíme hodnotit i návrh státního rozpočtu na příští rok.

Obětavá práce všech pracujících přispěla k dosažení příznivých výsledků v rozvoji naší socialistické společnosti. Pokračuje dynamický rozvoj průmyslové, stavební i zemědělské výroby a dopravy. Dále stoupá životní úroveň obyvatelstva. Rychlejší růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví je v souladu s růstem produktivity práce. Obyvatelstvo dostane do užívání 81 tisíc nových bytů. Je to o 6,5 tisíc bytů více než v roce 1972. Výrazně roste objem úsporných vkladů obyvatelstva u České státní spořitelny. Opatření učiněná k podpoře růstu populace doplněná v letošním roce o zvýšení přídavku na děti a poskytování půjček mladým manželům přinesla kladné výsledky, jak o nich mluvil soudruh poslanec Horák.

Také ve finančním hospodaření dosahují státní hospodářské organizace příznivějších výsledků ve srovnání s předcházejícími roky. Očekává se, že plánovaný zisk bude překročen o 6,7 %. Podařilo se zastavit růst materiálových nákladů na výrobu, ale záměr pětiletky na tomto úseku zcela naplněn nebude. Na otázku relativního snižování materiálových nákladů musíme proto ještě intenzivněji zaměřit svou pozornost, usilovat o zlepšení úrovně řízení v této oblasti, zkvalitnění normování a kalkulací i zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Na úspory materiálových nákladů musíme zaměřovat i iniciativu našich pracujících a všechny formy socialistického soutěžení.

V souladu s usnesením listopadového zasedání ÚV KSČ, které zdůraznilo, že kategorickým požadavkem zůstává nadále hospodárné využívání energie, surovin, materiálů, základních výrobních prostředků, finančních prostředků, zvyšování jakosti výrobků a lepší hospodaření s pracovními silami tak, aby se výsledný efekt projevil ve snižování nákladů a ve zvyšování rentability.

Vcelku příznivý vývoj naší ekonomiky v letošním roce opravňuje k předpokladu, že národní důchod ČSR vzroste proti roku 1972 o 5 %, osobní spotřeba obyvatelstva o 4,9 % a hmotná společenská spotřeba o 7,1 %. Výsledky letošního roku tak výrazně přispěly k tomu, že v rozvoji národního hospodářství České socialistické republiky bylo za první tři léta 5. pětiletky dosaženo v tvorbě zdrojů vyšší úrovně, než 5. pětiletka na toto období uvažovala.

Je třeba dodat, že dosažené výsledky mohly být ještě lepší, kdybychom lépe dovedli využít rezervy, které na různých úsecích hospodářství máme. Mám na mysli například lepší využití základních fondů i vytvořených zdrojů, zlepšení v dodavatelsko-odběratelských vztazích, zlepšení struktury rytmičnosti a kvality výroby, zrychlení obratu zásob, lepší využití norem spotřeby materiálu a kalkulací a v neposlední řadě energické prosazování maximální hospodárnosti a úspornosti na všech úsecích národního hospodářství. Mnohé je třeba zlepšovat i v oblasti investiční výstavby.

Umrtvování investičních zdrojů výrazně snižuje efektivnost národního hospodářství. Pokračuje opožděné uvádění kapacit do provozu, prodlužuje se doba výstavby proti plánu, dále rostou rozpočtové náklady rozestavěných staveb. Důsledkem je nadměrnou dobu umrtvená vynaložená společenská práce i finanční, úvěrové a devizové zdroje.

Struktura investic se odchyluje od záměrů pětiletky, lepší plnění menších akcí, ať již v průmyslu, v zemědělství, v bytové výstavbě, v akci "Z" i jinde, má svůj vrub ve zpožďování některých velkých, rozhodujících investičních akcí. Proto zabezpečení hlavních úkolů v oblasti investic v roce 1974 si vyžaduje soustředit kapacity na vybrané akce, na dokončování rozestavěných, dobře připravených a zajištěných staveb a na větší využití technického rozvoje a racionalizace.

Soudružky a soudruzi, návrh státního rozpočtu ČSR, který vláda projednala a schválila na své schůzi 21. listopadu 1973 a který dnes projednáváte, vychází ze zásad hospodářské politiky vytyčené XIV. sjezdem KSČ a z dosaženého stupně rozvoje národního hospodářství a zabezpečuje finanční úkoly státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1974.

Státní rozpočet ČSR na rok 1974 předpokládá výdaje ve výši 103 809 mil. Kčs, které jsou kryty ve výši 64 759 mil. Kčs vlastními příjmy republiky a ve výši 39 050 mil. Kčs dotací z federálního rozpočtu. Rozpočet je tedy vyrovnán.

Vlastní příjmy státního rozpočtu ČSR se zvyšují na srovnatelné základně proti očekávaným vlastním příjmům za rok 1973 o 7,2 %. Dotace z federálního rozpočtu je, jak jsem se již zmínil, plánována ve výši 39,05 miliardy Kčs. Srovnatelně s rokem 1973 to znamená po promítnutí cenových a metodických vlivů, že celková dotace je zhruba na stejné výši v roce 1974 jako v roce 1973. Celý růst rozpočtových výdajů o 3,8 % je tedy nutno v roce 1974 pokrýt z vlastních příjmů rozpočtu ČSR.

Z celkového objemu vlastních příjmů ve výši 64 759 mil. Kčs činí 42 074 mil. Kčs, t. j. 65 % příjmy od socialistického sektoru národního hospodářství, z nichž 24 881 mil. Kčs představují odvody hospodářských organizací z výsledku hospodaření.

Příjmy ze socialistického hospodářství jsou tedy rozhodující složkou rozpočtových příjmů. Od toho, jak se budou vyvíjet výkony a celkové náklady, v podstatě záleží realizace plánovaných výdajů.

O náročnosti úkolů svědčí to, že k zabezpečení plánovaných odvodů podnikové sféry z výsledku jejich hospodaření se mají podle finančního plánu výkony zvýšit proti roku 1973 o 4,8 %.

Přitom zisk se má zvýšit o 9,3 % v důsledku relativního poklesu nákladů. Podíl materiálových nákladů na 100 Kčs výkonů se snižuje o 0,43 %, podíl mzdových nákladů o 1,61 %. Je třeba, aby v roce 1974 všechny orgány hospodářského řízení tyto záměry plně zabezpečily a vynaložily maximální úsilí ke splnění úkolů zapracovaných do státního rozpočtu v tvorbě zdrojů. Je to třeba tím více, že ve státním rozpočtu ČSR bylo pro rok 1974 dosazeno vyrovnanosti zapracováním vysoké mobilizačnosti u řady položek a také přesunem některých výdajů do sféry úvěrů i vlastních zdrojů organizací.  

Maximální úsilí o překročení rozpočtových příjmů a o úspory plánovaných výdajů je o to naléhavější, že rezervy zapracované do návrhu státního rozpočtu na rok 1974 jsou minimální.

Napětí ve státním rozpočtu na rok 1974 má několik hlavních příčin. Jsou to zejména poměrně vysoký objem investic, růst cen surovin a materiálu na zahraničních trzích, který je vyrovnáván ze státního rozpočtu a nedopadá na finanční hospodaření podnikové sféry. Také růst objemu zemědělské produkce, který je ovšem žádoucí, se projevuje zvýšením nároků na dotace k tržbám a na cenové intervence ze státního rozpočtu. S rostoucím objemem obratu zahraniční směny roste i objem ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě. Velké výdaje jsou určeny na zabezpečení kulturních a sociálních potřeb.

Přesto se podařilo sestavit státní rozpočty federace tak, že soustava všech tří státních rozpočtů, federálního, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, plánuje pro rok 1974 rozpočtový přebytek ve výši 1,3 miliardy Kčs.

Soudružky a soudruzi, návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1974 je zpracován tak, aby státní rozpočet a finanční politika aktivně působily na růst efektivnosti. Připomeňme si, že zvyšování efektivnosti národního hospodářství je strategickou linií XIV. sjezdu KSČ, na němž bylo jasně řečeno, že příští rozvoj národního hospodářství a předpokládaná míra uspokojování potřeb společnosti i obyvatelstva bude záviset především na tom, do jaké míry se nám podaří zvýšit efektivnost reprodukčního procesu. Také listopadové plénum zdůraznilo, že požadavek zvyšování efektivnosti vystupuje nyní, v druhé polovině 5. pětiletky, s mnohem větší naléhavostí než dříve. V návrhu státního rozpočtu na rok 1974 se to projevuje zejména v tom, že materiálové a mzdové náklady rostou pomaleji než výkony, relativní podíl materiálových a jiných věcných nákladů, jakož i podíl mzdových nákladů na objemu výkonů se snižuje, rentabilita stoupá.

Zisk hospodářských organizací řízených ústředně vládou České socialistické republiky má dosáhnout výše 34,6 miliardy Kčs. Je to o 2,9 miliardy Kčs, tj. o 9,3 % více než se očekává v letošním roce. Na přírůstku zisku se podílí růst výkonů z 52,3 %. Zbývající část přírůstku zisku bude získána relativním snížením nákladů. Tento úkol je velmi mobilizační a je nutné zabezpečit jeho splnění především vytvořením věcných předpokladů v plánech podniků.

Důležité je, že jak materiálové, tak i mzdové náklady na sto Kčs výkonů mají od roku 1971 trvale klesající tendenci. Lze říci, že je to výsledek úsilí, které je pod vedením stranických orgánů a organizací soustředěno na zvyšování efektivnosti v tvorbě finančních zdrojů.

Tlak na efektivnost v tvorbě a použití finančních zdrojů se projevuje v poměrně výrazném zlepšení souhrnného finančního vztahu podniků ke státnímu rozpočtu. V letošním roce očekáváme aktivní rozdíl mezi odvody a dotacemi 14,5 miliardy Kčs, podle plánu na rok 1974 činí 16,1 miliardy Kčs a zlepšuje se tedy o 1,6 miliardy Kčs, tj. o 11 %.

Na rozdělení hospodářského výsledku hospodářských organizací řízených vládou České socialistické republiky v celkové částce 36 miliard Kčs se bude v roce 1974 podílet státní rozpočet a rozpočty národních výborů částkou 25,3 miliardy Kčs, VHJ částkou 2,1 miliardy Kčs a podniky částkou 8,6 miliardy Kčs. Ze zdrojů, které budou mít k dispozici podniky, je v roce 1974 61,3 % směrováno do fondu výstavby. Příděly do neinvestičních fondů podniků se naopak proti roku 1973 snižují. K nejvýraznější změně proti roku 1973 dochází u obratového fondu, do kterého se příděly snižují proti roku 1973 téměř o polovinu, neboť část potřeb bude kryta úvěrem.

Z celkových výdajů státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1974 připadá na výdaje do hospodářské sféry 26,0 %, na výdaje na kulturní a sociální opatření 37,8 %, na obranu a bezpečnost 2,8 %, na správu, soudy a prokuratury 0,9 %. Zbývajících 32,5 % připadá na souhrnný finanční vztah a účelové subvence do rozpočtů národních výborů.

Téměř jedna čtvrtina celkových výdajů státního rozpočtu - 23 a půl miliard korun - je určena na financování investic.

Další značné finanční prostředky na společenskou spotřebu jsou obsaženy v rozpočtech národních výborů. Celková částka určená na financování společenské spotřeby činí 63,6 miliard Kčs. Na 1 obyvatele České socialistické republiky tak připadá v průměru ročně 6 481 Kčs. To ukazuje, jak vysokou částku dostává každý pracující ke své mzdě navíc a současně názorně dokumentuje přednosti socialistické soustavy, která neustále a cílevědomě posiluje základní existenční jistoty každého pracujícího.

Ke snížení napětí mezi zdroji a potřebami ve státním rozpočtu České socialistické republiky a k zabezpečení jeho vyrovnanosti schválila vláda některá opatření zásadního rázu, o kterých bych vás chtěl, soudružky a soudruzi, krátce informovat.

Zabezpečení plánovaných úkolů v oblasti financování investic vyžaduje věnovat pozornost maximální mobilizaci vlastních zdrojů a přísnému dodržování finanční disciplíny a zásady hospodárnosti. Plánovaný objem investičních dodávek a prací na rok 1974 je totiž o 11,1 % a u ústředně řízených organizací o 11,3 % vyšší než se očekává v roce 1973. Na financování investiční výstavby ústředně řízených hospodářských organizací se budou v roce 1974 největší měrou - z 60,3 % - podílet vlastní zdroje podniků, které také vykazují největší dynamiku ve srovnání s rokem 1973, a to 11,7 %. Investiční úvěry se zvyšují o 10,1 % a na celkové finanční potřebě se budou podílet 21,4 %. Dotace ze státního rozpočtu na investice se snižují o 3,9 % a jejich podíl bude činit 18,3 %.

Vysoká dynamika růstu podílu vlastních zdrojů podniků na financování investiční výstavby je ovlivněna jednak vyšší tvorbou odpisů a zisku, jednak téměř miliardovým zůstatkem fondu výstavby u podniků ke konci roku. Tyto skutečnosti vytvořily předpoklad pro vyšší využití vlastních zdrojů podniků k financování jejich investičních potřeb v roce 1974.

V tomto směru působí i další opatření schválené vládou, a to v redistribuci zisku uvnitř a mezi VHJ.

Podle nového opatření schváleného vládou mohou v letech 1974 a 1975 ministerstva průmyslu a stavebnictví ČSR a hospodářské organizace potravinářského průmyslu ministerstva zemědělství a výživy ČSR provádět redistribuci zisku mezi VHJ a VHJ mezi podniky bez dosavadního omezení, tedy v takové výši, která je nutná k zabezpečení investiční výstavby všech podřízených hospodářských organizací. Cílem tohoto opatření je využít volné investiční prostředky, které nemohly byt u některých podniků využity, k financování investic a snížit tak tlak na investiční dotace z rozpočtu.  

Dále byla přijata zásada, že státní organizace mohou v roce 1974 přispívat na investice tzv. jiným investorům jen částkou, jakou od nich na příspěvcích přijmou, zvýšenou o 10 %. Zatím jde o částku zhruba 700 mil. Kčs, o kterou jsou sníženy dotace ze státního rozpočtu a o nichž chceme získat lepší přehled a kontrolu. Toto opatření by se ovšem nemělo projevit omezením výstavby prováděné ze združených prostředků. Situace bude ještě pečlivě zvážena. Prokáže-li se, že by mohlo dojít k omezení sdružené výstavby, tj. např. společné výstavby s družstvy, pro akci "Z" a pod., budou v průběhu roku 1974 hledány cesty, aby chybějící finanční prostředky byly doplněny.

Posledním opatřením, které má přispět k zabezpečení financování náročného investičního programu z vlastních zdrojů hospodářských organizací, je opatření na úseku oběžných prostředků. Pro rok 1974 je plánován v ústředně řízených hospodářských organizacích přírůstek oběžných prostředků ve výši 4 867 mil. Kčs, z nichž 4 221 mil. Kčs připadá na přírůstek zásob. Přírůstek oběžných prostředků má být pokryt z 15 % z vlastních zdrojů organizací, z 64 % z úvěru banky a zbytek 21 % z jiných zdrojů. Rozhodující složkou krytí přírůstku celkové potřeby oběžných prostředků je tedy provozní úvěr. Je to důsledek opatření vlády, aby u státních hospodářských organizací řízených ústředně i národními výbory, včetně hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu nebo k rozpočtu NV je určen finančním plánem, byl přírůstek trvalé potřeby zásob - s výjimkou zásob plně úvěrovaných - kryt v letech 1974 a 1975 nejvýše z 30 % z vlastních prostředků. Toto opatření zvýší možnost hospodářských organizací použít větší část vlastních zdrojů na financování investic. Zvýšené použití úvěru přitom nevede k nadměrnému zadlužení podniků a umožňuje prohloubit kontrolu banky nad hospodařením se zásobami.

Výrazným rysem státního rozpočtu ČSR na rok 1974 je další zvýšení podílu prostředků převáděných z ústředního rozpočtu do rozpočtů národních výborů. Zatímco v roce 1973 se souhrnný finanční vztah a účelové subvence do rozpočtů NV podílely na celkové výši výdajů ústředního rozpočtu 30,3 %, činí jejich podíl v roce 1974 32,5 %. Jejich celková částka 33,7 miliardy Kčs je proti roku 1973 o 10,8 % vyšší. Projevuje se zde úsilí finanční politiky zabezpečit národním výborům, které jsou základními orgány státní moci a státní správy a současně nejmasovější organizací pracujících, příznivé finanční podmínky pro plnění jejich politických a celospolečenských funkcí.

Výdaje rozpočtů národních výborů v České socialistické republice se plánují na rok 1974 ve výši 57 154 mil. Kčs a zvyšují se proti očekávané skutečné výši za rok 1973 o 4 319 mil. Kčs, tj. o 8,2 %.

Souhrnný finanční vztah a účelové subvence z ústředního rozpočtu tedy kryjí 59 % celkového objemu výdajů rozpočtu národních výborů. Vlastní plánované příjmy národních výborů uvažované na rok 1974 ve výši 17 325 mil. Kčs se zvyšují proti roku 1973 o 4,1 % a pokrývají 30,3 % celkového objemu rozpočtových výdajů. Zbývající část výdajů rozpočtů národních výborů je kryta z jiných zdrojů, včetně úvěru. Na rozdíl od předchozích let se na krytí běžných plánovaných úkolů národních výborů nepoužívá v roce 1974 jejich zdrojů z fondu rezerv a rozvoje. Jsme toho názoru, že fond rezerv a rozvoje je třeba zdržovat na takové výši, aby i nadále zabezpečoval aktivní účast občanů a poslanců na hospodaření NV v souladu s jejich volebními programy.

Výdaje na akci "Z" zapracované v rozpočtech národních výborů v ČSR na rok 1974 dosahují částky 2 882 mil. Kčs. Je to o 317 mil. Kčs, tj. o 12,4 % více než v letošním roce. Z převážné části - téměř 1,9 mld Kčs - bude akce "Z" financována z fondu rezerv a rozvoje. Narůstání objemu akce "Z" je umožněno především iniciativou, akceschopností a organizátorským úsilím NV a jejich funkcionářů, kteří za pomoci občanů zabezpečují nadplánovaný rozvoj většinou svépomocí. Bude třeba rozvíjet a usměrňovat tuto aktivitu tak, aby se zaměřovala ještě více na akce celospolečenského významu. I v akci "Z" musí dostat zelenou celospolečenský zájem, jemuž se musí místní zájmy podřizovat. Například úspěšný vývoj populace v poslední době nabádá k tomu, aby již nyní centrální orgány a národní výbory s tímto faktem při svých úvahách o počtu míst v jeslích, školách a školkách počítaly.

Velkou pozornost nutno v roce 1974 věnovat investiční výstavbě, velkým i běžným opravám a údržbě pozemních komunikací ve spojení s rychlým rozvojem veřejné i osobní dopravy a individuálního motorismu obyvatelstva. Zatímco v roce 1973 byly na investice, opravy a údržbu silnic rozpočtovány finanční prostředky ve výši 6,4 miliardy Kčs - přičemž ve skutečnosti tato částka bude vyšší - je pro rok 1974 možno počítat s částkou maximálně 6,3 miliardy Kčs. Je proto nutno udělat vše pro to, aby prostředky byly použity s maximální hospodárností a při dodržování kvality práce. Mimoto neplnění centrálních investic na komunikacích nelze trvale nahrazovat pouhou údržbou. Tím spíše, že kontrolní poznatky ukazují, že prostředky přidělené na údržbu a opravy komunikací ze státního rozpočtu se ne vždy účelně a hospodárně využívají. Při respektování zásad přísné hospodárnosti máme za to, že volební programy v oblasti silničního hospodářství jsou zabezpečeny.

Z celkově uvažovaných 6,3 miliardy Kčs na silnice v roce 1974 je zařazeno 5,7 miliardy Kčs přímo do státního rozpočtu; zbývajících 600 mil. Kčs bude možno využít na základě rozboru, že jde o prioritní akce plně zabezpečené silničními kapacitami národních výborů.

Převážná část neinvestičních výdajů rozpočtů NV je určena na financování nejvýznamnějších odvětví společenské spotřeby, tj. na školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení, nemocenské pojištění a na financování kulturních potřeb a kulturního života. Na rok 1974 je na tyto účely ve výdajích rozpočtů NV uvažováno s celkovou částkou 22 484 mil. Kčs, je to o 1 076 mil. Kčs - tedy o 5 % - více než v roce 1973. Již sama výše rozpočtované částky ukazuje na rozsah činnosti NV na uvedených úsecích, která se dotýká prakticky každého našeho občana od jeho nejútlejšího věku až do posledních chvil jeho života, péče o jeho zdraví, vzdělání i zasloužený odpočinek po celoživotní práci a jasně dokumentuje přednosti socialistického zřízení před kapitalistickým. Je to tedy otázka nejen ekonomická, ale i vysoce politická.

Příštím rokem vstupujeme do čtvrtého roku 5. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství. Výsledky dosažené v prvních třech letech spolu s plánem a rozpočtem na rok 1974 prokázaly reálnost úkolů a cílů stanovených XIV. sjezdem KSČ. Plní a překračují se záměry pětiletky ve tvorbě hmotných zdrojů, konsolidoval se vnitřní trh, dále vzrostla životní úroveň obyvatelstva. Naše hospodářství se vyvíjí dynamicky a stojí opět na solidních základech. Nesplnily se předpovědi "přátel lidu" o tom, že se nám v krátkém čase nepodaří zvládnout ekonomiku. Pravý opak je pravdou. Strana a vláda čestně a bezezbytku plní slovo dané ústy soudruha Husáka na dubnovém plénu v roce 1969 - že vyvede společnost z krize, do které ji svým neodpovědným jednáním zavlékla pravice.

Máme dnes dostatečnou základnu pro to, abychom nyní ještě energičtěji usilovali o posílení intenzifikačních faktorů rozvoje národního hospodářství, o další zvyšování efektivnosti a o zrychlení vědeckotechnického rozvoje. Přitom rozvoj výroby musí být zaměřen na nové, technicky dokonalé výrobky, požadované na vnitřním i zahraničním trhu. Plán inovace výrobků, ale nejen výrobků, se tak musí stát jedním ze základních dokumentů rozvoje výroby v podnicích.

Důsledné prosazování a uskutečňování závěrů XIV. sjezdu KSČ na úseku zvyšování efektivnosti hospodářství zůstává i nadále prvořadým úkolem všech řídících orgánů i všech pracujících. Úsilí vlády ČSR se nyní soustřeďuje do oblastí, které listopadové plénum označilo jako hlavní, uzlové body při řešení této otázky.

Je to v prvé řadě celý soubor vleklých nedostatků v realizaci investiční výstavby, která je do určité míry zdrojem nízké efektivnosti v ostatních oblastech reprodukčního procesu. Základním negativním rysem zůstává nadměrná rozestavěnost, která je hlavní překážkou racionalizace celého procesu investiční výstavby, negativně ovlivňuje koncentraci dodavatelských podniků na rozhodující akce, možnosti ve zkracování lhůt výstavby i plynulost materiálně technického zásobování staveb. To má za následek, že některé kapacity, s nimiž 5. pětiletka počítala, nebudou uvedeny včas do provozu, některé rozvojové nosné programy se ve srovnání se záměry pětiletky opožďují. Také omezování neperspektivních výrob pokračuje pomalu. V komplexní bytové výstavbě se nedaří na žádoucí úrovni řešit výstavbu bytů v Praze.

Druhou oblastí, na níž je nutno zaměřit pozornost je soulad nabídky zboží a služeb na vnitřním trhu a poptávky po nich. Základním problémem zůstává to, že při vysoké vybavenosti našich domácností základními potřebami průmyslového spotřebního zboží se v současné době přesouvá těžiště zájmu obyvatelstva na nákup potřeb náročného spotřebitele a že struktura nabídky našich výrobních podniků i podniků poskytujících služby se zatím s touto změnou nevyrovnala. O tom svědčí např. skutečnost, že daň z obratu nebude celostátně splněna asi o 1 miliardu Kčs, přičemž plán maloobchodního obratu bude zhruba splněn.

Třetí oblastí, která si vyžaduje zvýšenou pozornost je sféra vnějších ekonomických vztahů. Je nutné abychom aktivně čelili rozsáhlým cenovým a měnovým pohybům, ke kterým dochází v kapitalistickém světě. To vyžaduje zlepšovat parametry našich výrobků, aby se uplatnily v rostoucí zahraniční konkurenci, podstatně zlepšit pružnost naší výroby při reakci na zahraniční požadavky, všestranně zkvalitnit práci našich organizací pro zahraniční obchod.  

Současně musíme dbát o to, aby dovážené suroviny, za něž platíme stále více, byly využívány skutečně co nejhospodárněji. Myslím, že v této situaci bychom měli ocenit stabilitu naší vnitřní cenové úrovně. Růst cen surovin nedopadá na životní úroveň našich pracujících. Ukazují se tak názorně výhody našeho převážného zapojení na socialistické země, především na Sovětský svaz.

Další oblastí, kde se rozhoduje o efektivnosti, je oblast řízení, kterou listopadové plénum považuje za rozhodující podmínku splnění záměrů a cílů celé hospodářské politiky v dalším období. Jde o to, zlepšit celkovou úroveň řídící práce, zavádět nové metody řízení odpovídající rostoucím měřítkům v hospodářství a současně i využívat specifických předností socialistických metod řízení, které mj. spočívají i v tom, že stále širší okruh pracujících se na řízení aktivně podílí.

Resorty, výrobně hospodářské jednotky, podniky a jejich vedoucí pracovníci musí účinněji než dosud orientovat účast pracujících na plnění především kvalitativních ukazatelů plánů a na prosazování efektivnosti práce v podnicích, závodech, dílnách, na každém pracovišti. Seznamovat pracující s možnostmi lepšího využívání surovin, materiálů, energie i základních prostředků. Důležitá úloha zde připadá i odborovým orgánům. Vláda ČSR se řešením všech těchto problémů trvale zabývá a učinila již řadu konkrétních opatření. Na řešení dalších spadajících do kompetence federálních orgánů budou orgány ČSR spolupracovat.

Soudružky a soudruzi, cesty k zabezpečení splnění úkolů státního plánu a státního rozpočtu na rok 1974 vytyčilo listopadové plénum ÚV KSČ. Důsledné plnění jeho závěrů přispěje nesporně k úspěšnému dovršení úkolů a cílů celého pětiletého plánu, což připraví příznivou základnu pro plynulý nástup do příští pětiletky. Rok 1974 je předposledním rokem 5. pětiletky. Tvoří nástup do jejího závěru. Plán na rok 1974 vychází ze skutečností, že úkoly stanovené XIV. sjezdem strany v rozvoji národního hospodářství jsou úspěšně plněny a že dosavadní vývoj je dobrou základnou pro další ekonomický růst jak v oblasti výroby, tak v oblasti spotřeby. Je reálná úvaha, abychom i v roce 1974 rozvíjeli naši ekonomiku a tedy i životní úroveň v souladu se záměry 5. pětiletky.

Zvláštní pozornost věnuje plán využití rezerv efektivnosti, jejíž důležitost vzrůstá, ale její úroveň ještě neodpovídá potřebám hospodářství. Předložený návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1974 je sestaven tak, aby pomáhal k dalšímu rozvíjení pozitivních tendencí ve vývoji naší ekonomiky a zabezpečoval zejména kvalitativní stránku rozvoje, kde máme ve srovnání s úkoly pětiletého plánu ještě co dohánět a kde jsou proto pro rok 1974 vytyčeny náročné úkoly. Kvalitativní stránka reprodukčního procesu i přes zlepšení dosažené v letech 1972 - 1973 zůstává i pro léta 1974 - 1975 středem pozornosti a úsilí finačních orgánů.

Prosím vás v tomto směru, soudružky a soudruzi, o vaši další spolupráci, která je pro nás cenným přínosem a zasluhuje si náš upřímný dík.

Jménem vlády navrhuji, aby Česká národní rada schválila předložený návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1974. /Potlesk./