Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Podlešákovi. Slovo má poslanec Antonín Feigl.

Poslanec Antonín Feigl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Příští rok, rok 1975, je posledním rokem 5. pětiletky, tedy rokem, ve kterém vrcholí celé pětileté úsilí o realizaci základních záměrů XIV. sjezdu KSČ v oblasti rozvoje životní úrovně a o realizaci cílů 5. pětiletky. Tento rok v řadě případů bude mít rozhodující vliv na úspěšné dokončení úkolů pětiletky a současně je také výchozím rokem, z něhož se bude posuzovat další rozvoj 6. pětiletky.

Hlavní problémy plánu roku 1975 podle hodnocení vlády se soustřeďují do oblasti investiční výstavby, kde je třeba snížit rozestavěnost, preferovat nosné programy, do oblasti zahraničního obchodu s cílem eliminovat nepříznivé vnější vlivy, do oblasti zabezpečení zdrojů pracovních sil a do oblasti vnitřního trhu, kde je třeba zajistit plynulé zásobování při omezených dodávkách do tržních fondů a při snížené úrovni zásob zboží v obchodě.

Státní plán stanoví pro rok 1975 ministerstvu obchodu ČSR maloobchodní obrat ve výši Směrnice, tj. 149,7 mld Kčs. Proti skutečnosti, kterou očekává ministerstvo obchodu ČSR v letošním roce, je to zvýšení o 2,8 %, což činí asi 4,1 mld Kčs. Tato výše maloobchodního obratu sice překračuje úroveň stanovenou pětiletkou o 2,3 mld Kčs, tj. o 1,6 %, avšak tempo růstu je nižší jak proti průměrnému tempu stanovenému pětiletkou - 4,6 % - tak i proti předcházejícím rokům.

To však myslím, že není rozhodující, neboť maloobchodní obrat je orientačním ukazatelem a mezi lidmi je silná koupěschopnost, takže se dá, pokud to bude žádoucí, kdykoliv překračovat. Spotřebitele málo zajímá jak je plněn maloobchodní obrat, ale zejména mu jde o to, zda v optimální míře může být pohotově uspokojen zbožními fondy v určitém množství, kvalitě, ceně a struktuře.  

Zajištění těchto úkolů podmiňuje i splnění plánovaného rozpočtu ministerstva obchodu ČSR na rok 1975. V tomto směru budou úkoly obchodu v příštím roce mimořádně náročné, a to jak v oblasti zajišťování vnitřního trhu dostatkem zboží v požadované struktuře, tak i pokud jde o zabezpečování a zefektivnění obchodní činnosti. Jsme si vědomi, že napomáhat stabilizovat vnitřní trh musí vedle ministerstva vnitřního obchodu ČSR i další odpovědné orgány české vlády i federální orgány. Listopadové jednání ÚV KSČ připomíná zvyšování autority plánu z hlediska komplexnosti a proporcionality. Domnívám se, že v tomto směru je nutno uvést do souladu potřeby vzniklé v důsledku vysokého populačního rozvoje z hlediska zajištěnosti veškerého dětského zboží, včetně zabezpečování výstavby jeslí a školek.

Zajistit propociálně výstavbu nových bytů z hlediska potřeb nábytku, zejména pro mladé občany, které se do nových bytů stěhují. Do určité míry si živelná individuální výstavba rodinných domků, rekreačních zařízení a chat vyžaduje posouzení, do jaké míry odčerpávají nedostatkové stavebniny, vnitřní zařízení, projekční kapacitu atd., vzhledem k tomu, že nemůžeme dosud nasytit trh ostatních spotřebitelů /státní a družstevní výstavby, bytové údržby atd./. Zásobování vnitřního obchodu souvisí i s problémy zahraničního obchodu a tvoří s ním spojitou nádobu. Obě oblasti totiž trápí problematika inovace spotřebního zboží, která si vyžaduje přehodnocení dosavadního systému plánování, evidence a kontroly, které by mohly být základem pro zajišťování v plánech výrobních resortů.

Na úseku plánu práce stanoví státní plán pro organizace ministerstva obchodu ČSR přírůstek počtu pracovníků proti očekávané skutečnosti roku 1974 podle České plánovací komise ve výši 2280 osob, čímž dosáhne celkový počet pracovníků v hospodářských organizacích resortů v roce 1975 183 420 osob. K vytvoření předpokladů pro zlepšení situace v zaměstnanosti na úseku obchodu souhlasila vláda ČSR v rámci opatření schválených plánem na rok 1975, aby počet pracovníků v organizacích vnitřního obchodu hl. m. Prahy byl pro rok 1975 orientačním ukazatelem za podmínky, že nebudou překročeny ukazatele mzdové regulace.

Státním plánem stanovené mzdové prostředky zabezpečují, aby průměrná mzda bez ostatních osobních výdajů na 1 pracovníka resortu dosáhla 2152 Kčs, tzn. růst o 2,8 % proti očekávanému plnění v roce 1974.  

Pro rozvoj materiálně technické základny ministerstva obchodu ČSR na rok 1975 určuje státní plán objem investic ve výši 1,070 mil. Kčs, v jehož rámci mimo jiné budou v příštím roce uvedeny do provozu významné obchodní kapacity, zejména obchodní domy v Praze na náměstí Republiky a na Národní třídě, sklady obchodních domů, ovoce a zeleniny v Praze - Ruzyni, obchodní dům v Aši, hotel Labská bouda v Krkonoších, sklad potravin v Trutnově a další.

Úkoly v oblasti finančního plánu ministerstva obchodu ČSR navazují na úkoly stanovené státním plánem v hmotných částech plánu. Na celkový objem výkonů ve výši 14,5 mld Kčs je plánován na rok 1975 bilanční zisk ve výši 2,5 mld Kčs. Úkoly finančního plánu jsou náročné, protože musí zabezpečovat co největší hospodárnost v souladu s usnesením federální vlády č. 277/1974 o úsporných opatřeních v oblasti nákladů.

Náročné úkoly v zásobování vnitřního trhu bude třeba zvládnout v souvislosti s tím, že v příštím roce vyvrcholí oslavy 30. výročí osvobození Československa slavnou Sovětskou armádou, spojené s řadou významných celostátních akcí. Z těchto důvodů musí organizace vnitřního obchodu věnovat zabezpečování rozvoje obchodu na rok 1975 mimořádnou pozornost. Zejména je nutné v rámci zvýšené obchodní aktivity uskutečňovat opatření k aktivizaci zásob, orientovat nabídky na zastupitelné výrobky a na základě důsledného průzkumu spotřebitelské poptávky a řízení objemu zboží provádět opatření k rovnoměrnému rozmísťování tržních fondů z obchodní sítě. Máme za to, že i v této oblasti existují rezervy pro zvýšení efektivnosti celé činnosti obchodu.

Souhlasíme s ministrem obchodu ČSR soudruhem Trávníčkem, který na našem výboru potvrdil, že se často setkává u vedoucích pracovníků v obchodě se zjednodušenými schematickými přístupy, které nevyjadřují nutnost aktivnějšího využívání politicko-ekonomických aspektů. Jinými slovy to znamená, že nelze šablonovitě rozdělovat zboží dlouhodobé spotřeby do krajů, okresů, hlavního města Prahy, velkých průmyslových aglomerací podle počtu obyvatel, nebo podle podobného matematického klíče, ale že zboží si vyžaduje své rozdělování tak, aby byly respektovány ekonomické i politické aspekty míst.

Nelze např. Prahu zásobit klíčem 1 : 10 vzhledem k celkovému počtu obyvatel ČSR, když víme, že jde o hlavní město ČSSR s centrem politického, kulturního i ekonomického života, kde se soustřeďují nejen cizinci, ale i venkovské obyvatelstvo. Na druhé straně ve venkovských obchodech se těžko prodávají výrobky, které jsou žádané v Praze, zatímco se setkáváme s kritikou na nedostatečné zásobování venkova zbožím základní poptávky.

V závěru bych chtěl plénum České národní rady informovat, že poslanci výboru ČNR pro obchod a dopravu budou spolu s průmyslovým výborem ČNR sledovat otázku udržení stability vnitřního trhu a jeho stále lepšího zásobování, zejména průmyslovými výrobky, neboť to považujeme za prvořadý politický úkol, kterému přikládá naše strana mimořádnou důležitost. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Feiglovi. Diskutovat bude poslanec Míka.

Poslanec Zdeněk Míka: Soudružky a soudruzi poslanci, péče o výchovu a vzdělání mladé generace a o její všestrannou přípravu k aktivní účasti každého jedince v životě společnosti je jedním z bezpodmínečných úkolů socialistického státu. Je proto samozřejmé, že se otázkám socialistického školství a jeho zabezpečení věnuje maximální pozornost. Hlavní směry rozvoje našeho školství byly stanoveny XIV. sjezdem KSČ a rozpracovány plénem v roce 1973. Náš stát věnuje na školství nemalé materiální prostředky. Je dobré si povšimnout, že výdaje na školství za první tři roky 5. pětiletky v přepočtu na jednoho obyvatele stouply o více než 26 %. I přes tento růst výdajů existují nedostatky v materiálním zabezpečování našeho školství na nejcitlivějších úsecích. Projevují se především:

- v zaostávání výstavby centrálně posuzovaných staveb ministerstva školství v Praze,

- v zaostávání výstavby škol budovaných náhradou za havarijní objekty a v zaostávání kapacit budovaných v rámci komplexní bytové výstavby,

- v nedostatečném rozsahu výstavby kolejí a menz,

- v neuspokojivém vytváření předpokladů pro rychlejší výstavu mateřských škol,  

- v pasívním přístupu závodů a JZD k výstavbě a provozování mateřských škol,

- v zabezpečení rozvoje školství počtem pracovních sil, zejména pokud jde o vysoké školy a mateřské školky, nově uváděné do provozu, v neposlední řadě i v zaostávání průměrných výdělků pracovníků ve školství za průměrnými výdělky v ostatních odvětvích národního hospodářství.

Naše země je průmyslově vyspělým socialistickým státem. Možnosti rozšíření fondu pracovních sil jsou limitovány a předpokladem zachování potřebného růstu ekonomiky je vyšší stupeň produktivity práce. To nás vede k závěru, že bude třeba respektovat oblast školství nejen jako součást sféry společenské spotřeby a vyvodit z toho i potřebné opatření ve smyslu priority materiálního zabezpečení školství.

Strukturální i obsahové změny ve vzdělávací soustavě našeho školství, spojené s vědeckotechnickým pokrokem, vyžadují modernizaci materiálně technické základny školy. Je to nezbytný předpoklad racionalizace práce učitelů i vychovatelů se žáky, studenty i dorostem. Rozvoj i modernizaci materiálně technické základny školství je třeba zabezpečovat s přihlédnutím k současnému stavu naší ekonomiky, avšak zároveň v souladu s programem socialistické společnosti.

Vzrůstá populace a tím také logicky vzrůstají i pro nejbližší léta nároky na rozsah materiálního zajištění rozvoje především mateřských škol, ale také základních devítiletých škol. Na úseku škol II. cyklu bude třeba také zvýšit úsilí o vybavování těchto škol laboratořemi a dílnami. Modernizace vyučovacího procesu se přirozeně neobejde bez modernizace učebních pomůcek a potřebné technizace vyučovacího procesu na všech stupních škol. Je třeba též rychlejším tempem než dosud rozšiřovat a modernizovat zařízení pro ubytování a stravování žáků i studentů.

Tyto i některé další problémy naznačují nutnost zvýšených výdajů na školství v příštím období. Je proto nezbytné zvýšit nároky i na hospodárné využívání finančních prostředků. I ve školství platí tento příkaz dne.

Soudružky a soudruzi, o tom, jak nezbytný je rozvoj kultury v rozvinuté socialistické společnosti, hovořil již XIV. sjezd KSČ a jeho usnesení. Je proto samozřejmé, že stát musí dbát o nepřetržitý a soustavný růst kulturní úrovně svých občanů a cílevědomě jej vidět. Školský a kulturní výbor ČNR má za to, že v roce 1974 došlo k dalšímu upevnění a prohloubení řízení v oblasti kultury příslušným ministerstvem i národními výbory. Postupně se daří prosazovat plánovitý a koncepční přístup k základním a rozhodujícím otázkám dalšího rozvoje naší kultury. Nebude na škodu připomenout některé kulturně politické akce, jejichž výsledky se pozitivně promítnou v rozvoji kultury v dalších letech. Mimořádně významnou akcí bylo vyhlášení letošního roku Rokem české hudby. To přineslo zaktivizování celého hudebního života, řadu hudebních přehlídek, jednotlivých menších či větších koncertů. Součástí Roku české hudby byl tradiční festival Pražské jaro, přehlídky české hudby, Smetanova Litomyšl, Kroměřížská přehlídka české hudby, setkání hudební mládeže, Brněnský hudební festival atd. Koncertní síně zaplňovala mladá generace. Rok nesporně přispěl k zvýšenému zájmu o vážnou hudbu a prověřili aktivizoval organizátorskou činnost v místech. Netřeba zdůrazňovat, že Rok české hudby byl také účinnou státně propagační akcí, dokladem toho, s jakou úctou přistupuje socialistický stát ke kultuře vlastního národa.

Velká péče byla věnována oslavám 30. výročí Slovenského národního povstání. Nebylo např. jediného českého divadla, které by v této souvislosti neuvedlo na svůj repertoár některou z her současných slovenských dramatiků. Tuto péči potvrzují i časté výstavy slovenských výtvarníků v českých výstavních síních i společné koncerty českých i slovenských umělců.

Události let 1968/1969, zvláště pak na kulturní frontě, nás poučily, že je třeba trvale vštěpovat do myslí i srdcí našich občanů myšlenky proletářského internacionalismu. Proto je důležité seznamovat českou veřejnost s kulturou národů ostatních socialistických států. I v tomto směru proběhlo několik významných akcí, z nichž nejdůležitější byl bezesporu Festival sovětské dramatické tvorby, jehož se zúčastnila bez výjimky veškerá česká divadla.

Je nutno ocenit i pokrok v řízení a v ovlivňování tvůrčích uměleckých svazů. V letošním roce proběhly nejen různé přehlídky a festivaly, nýbrž i různá sympózia, semináře a konference, jejichž hlavním garantem byly umělecké svazy. Připomeňme si alespoň setkání spisovatelů socialistických zemí, volnou tribunu na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i československo-sovětské sympozium o socialistickém divadle v Praze. Zvláštní pozornost v roce 1974 byla věnována mimoškolnímu vzdělávání, kde byl kladen důraz na světonázorovou výchovu a její součást - ateistickou výchovu, zvláště směrem k mládeži.

Ministerstvo kultury ČSR zobecnilo také zkušenosti Severočeského kraje ze systému "Kultura mládeži - mládež kultuře". K této problematice svolalo celonárodní aktiv do Ústí nad Labem v červnu t. r., kde bylo doporučeno využít zkušeností ze Severočeského kraje v modifikované podobě i v ostatních krajích.

Školský a kulturní výbor ČNR při projednávání rozpočtu ministerstva kultury ČSR na rok 1975 považoval za správné upozornit na nutnost rychlejších, operativnějších a účinnějších opatření k ozdravění tvorby v oblasti lehké zábavné hudby a v estrádní činnosti i jejich interpretů. Jako poslanci musíme skutečně často vyslechnout tvrdé kritické připomínky svých spoluobčanů na negativní jevy v této oblasti, která navíc má největší vliv právě na mládež.

Rovněž se domníváme, že by nebyla na škodu užší spolupráce ministerstva kultury ČSR s ministerstvem školství ČSR při řešení nakupených problémů vysokého uměleckého školství. Velmi potřebným by v dané chvíli byl také skutečný přehled o dosud nepodchycených pracovních silách, vyskytujících se v oblasti umění a kultury. Je to nezanedbatelná skupina lidí, žijících tak zvaně "na volné noze". V této skupině nejsou totiž jen skuteční umělci, nýbrž zcela určitě i lidé pro profesionální činnost v oblasti kultury zcela zbyteční.

Školský a kulturní výbor ČNR projednával na svém zasedání též návrh rozpočtu Čs. televize v ČSR a Čs. rozhlasu v ČSR. V obou případech má školský a kulturní výbor ČNR za to, že se dále zkvalitnily televizní a rozhlasové pořady a že obě instituce se významně podílely na úspěšné propagaci státně důležitých akcí v průběhu celého roku 1974.

Pokládáme však za potřebné znovu při této příležitosti upozornit na nutnost, věnovat zvýšenou pozornost příslušných orgánů zajištění rozvoje materiálně technické základny televize a rozhlasu. Například stav v pokrytí území republiky signálem některých rozhlasových vysílačů je povážlivý. Je to závažný problém pro společenskou účinnost celého rozhlasového vysílání. Trvají problémy v plnění plánu investiční výstavby při výstavbě televizního střediska na Kavčích horách pro nedostatek stavebních kapacit. Do budoucna je nutno vybudovat rozhlasové středisko v Praze jako rozhodující součást materiálně technické základny pro další rozvoj rozhlasového vysílání. Nezbytným předpokladem je dopracovat projekční podklady tak, aby výstavba tohoto střediska mohla být zahájena v 6. pětiletce. Znovu chceme upozornit na požadavek přezkoumání ceny barevných televizorů, která se nám zdá neúměrně vysoká v porovnání s černobílými televizory.

Rok 1975 bude na celou oblast kultury velmi náročný. Oslavy 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou budou vítanou příležitostí k zaktivizování celé kulturní fronty. Bude na řídících orgánech využít plně této aktivity i všech materiálních prostředků, které socialistický stát na tuto oblast dává. Především Čs. rozhlas a Čs. televize by neměly zanedbávat využití materiálně technických a prostorových kapacit i kádrových rezerv ve svých mimopražských krajských studiích. Výmluvy na kádrové nedostatky v roce 1974 či 1975 již neobstojí.

Český úřad pro tisk a informace je důležitým nástrojem pro zkvalitňování a zpevňování celé struktury periodického tisku Od přímých zásahů, které byly nevyhnutelné v době konsolidačního procesu, přešlo postupně těžiště jeho práce do oblasti následného hodnocení a analytických rozborů českých sdělovacích prostředků. Vedle pravidelných denních a týdenních hodnocení se zabývá dlouhodobými rozbory určitých tématických oblastí. V roce 1974 se například zabýval úrovní regionálního tisku, zpracoval dlouhodobé hodnocení ekonomických časopisů, rozebral úroveň světonázorové propagandy v naší publicistice, posoudil stav kulturních rubrik vybraných týdeníků atd.

Jestliže v roce 1969 vycházelo v ČSR 1265 časopisů, klesl jejich počet v polovině letošního roku na 868 titulů. Přitom ovšem vzrostl celkový náklad časopisů o více než 4,5 %, takže snížením počtu titulů nebyla nijak omezena informovanost našich občanů. Proces zpevňování struktury tisku bude pokračovat i v příštích letech.

Soudružky a soudruzi poslanci, školský a kulturní výbor ČNR konstatoval, že návrh státního rozpočtu na rok 1975 zabezpečuje na úseku školství, kultury, televize, rozhlasu a Českého úřadu pro tisk a informace dostatečné prostředky pro kvalitní plnění úkolů, které v této oblasti vyplývají ze směrnic XIV. sjezdu KSČ a 5. pětiletky. Doporučuje proto vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1975 schválit. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Míkovi. Soudružky a soudruzi, pořadí písemně přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo o slovo? O slovo požádal ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v závěru bych chtěl ocenit, jak jednotliví poslanci přistupovali k projednání návrhu státního rozpočtu ČSR na příští rok, chtěl bych ocenit kladně jejich vystoupení na podporu tohoto návrhu. Chci říci, že si toho vážíme a plně ve vlastní práci využijeme vaše náměty a připomínky, ať jde o soudruhy poslance Feigla, Bartáka, Podlešáka, Kazdu, Fleyberka, Míku a další.

Projednáním a schválením návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1975 v České národní radě se završila etapa vytyčení úkolů v oblasti financí pro příští rok. Chci znovu zdůraznit, že úspěšné splnění státního rozpočtu ČSR v roce 1975 vyžaduje na všech úsecích a na všech stupních zaměřit maximální úsilí na plnění zdrojové části státního rozpočtu - jeho příjmů. Rozpočtové zdroje je možno zabezpečit jen důsledným prosazováním efektivnosti a hospodárnosti, důsledným sledováním a kontrolou snižování materiálových a ostatních nákladů, intenzívnějším využíváním stávajících základních prostředků, efektivnějším zabezpečováním investiční výstavby, lepším využíváním domácí surovinové základny a také růstem efektivnosti vývozu a dovozu.

Národním výborům státní rozpočet zabezpečuje dostatečné prostředky pro výkon jejich politickoorganizátorské, hospodářské a kulturně výchovné funkce. Národní výbory mohou dále rozvíjet iniciativu občanů při zajišťování volebních programů a podpořit zvýšenou aktivitu občanů při plnění závazků uzavřených na počest 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

Vytváření těchto podmínek národním výborům by však nemělo být důvodem k tomu, aby se s finančními prostředky hospodařilo neracionálně. I pro oblast národních výborů plně platí požadavek přísné hospodárnosti ve finančním hospodaření a využívání prostředků k realizaci akcí a opatření, která zabezpečují zájmy celé společnosti.

Jsem přesvědčen, že iniciativa pracujících, politická a organizátorská práce řídících orgánů vytvoří předpoklady pro splnění náročných úkolů státního rozpočtu republiky v roce 1975 a jsem přesvědčen, že se nám společně podaří překonat některá rizika, která jsou ve státním rozpočtu. Věřím, soudružky a soudruzi, že splněním státního rozpočtu v roce 1975 se dovrší celkový úspěšný rozvoj naší ekonomiky a celé společnosti v 5. pětiletce a bude tím i vytvořen příznivý základ pro plnění úkolů v 6. pětiletce. Děkuji za podporu. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji ministru financí ČSR ing. Tlapákovi. Prosím, přeje si někdo z členů vlády zaujmout stanovisko k otázkám a připomínkám z rozpravy? Není tomu tak. Hlásí se ještě někdo z poslanců do rozpravy? Nehlásí. Prohlašuji rozpravu za ukončenou. Prosím zpravodaje poslance ing. Jaromíra Horáka o závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Soudružky a soudruzi poslanci, v rozpravě k vládnímu návrhu zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1975 byla přednesena řada námětů a doporučení k lepšímu zabezpečení úkolů státního plánu a státního rozpočtu. Současně bylo upozorněno na řadu problémů a nedostatků v národním hospodářství.

Pozměňující nebo doplňující návrhy k vládnímu návrhu předneseny nebyly. Proto doporučuji shodně se společnou zprávou výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního tak, jak je uvedeno v tisku č. 92, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na příští rok ve znění tak, jak to je formulováno v tisku č. 89.

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji soudruhu zpravodajovi. Můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1975 najednou, včetně obou příloh a základních čísel státního rozpočtu, a to ve znění předložené společné zprávy výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního.  

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1975, včetně obou příloh tohoto zákona s tím, že celkové příjmy státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 108 miliard 513 miliónů 990 tisíc Kčs a celkové výdaje částkou ve stejné výši, že ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy dotace ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu republiky částkou 38 miliard 180 miliónů Kčs a finanční vztahy k rozpočtům národních výborů, a to souhrnný finanční vztah - neúčelové dotace - ve výši 17 miliard 518 miliónů Kčs a účelové subvence ve výši 19 miliard 785 milionů 300 tisíc Kčs.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./ Není.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Není tomu tak.

Tím Česká národní rada schválila vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1975.

Přikročíme ke čtvrtému bodu dnešního pořadu, kterým je

IV

Společnou zpravodajkou je poslankyně Vlasta Vlasáková. Dávám jí slovo.