Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji místopředsedovi vlády ČSR soudruhu ing. Stanislavu Rázlovi za přednesenou zprávu.
Soudružky a soudruzi poslanci, jednání o tomto bodu pořadu zakončíme po rozpravě usnesením, jehož návrh zpracoval a předložil výbor ČNR pro plán a rozpočet. Z pověření předsednictva ČNR doporučuji, abychom pro přípravu konečného textu usnesení zvolili návrhovou komisi ve složení: poslanec ing. Miroslav Mrázek - předseda, poslanec ing. Jaroslav Horák, poslanec Josef Hanzelka, poslanec Oldřich Balabán a poslankyně Jarmila Kuchařová.
Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu? /Nebyly./
Nejsou. Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 155 poslanců České národní rady. Česká národní rada je proto schopna se usnášet.
Kdo souhlasí s tím, aby návrhová komise byla zvolena ve složení, jak jsem uvedl, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./ Není.
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Nezdržel.
Děkuji. Komise je zvolena.
Soudružky a soudruzi, přikročíme nyní k rozpravě. Do rozpravy se přihlásilo 12 poslanců a poslankyň. Jako první v rozpravě vystoupí poslanec ing. Miroslav Mrázek, připraví se poslankyně Hana Růžičková. Prosím poslance ing. Mrázka, aby se ujal slova.
Poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, plnění národohospodářského plánu, jehož posouzení je zařazeno na pořad dnešní plenární schůze České národní rady, není výjimečným případem, kdy se na pořad jednání České národní rady a jejích orgánů dostává problematika rozvoje národního hospodářství. Naopak, v celé dosavadní činnosti České národní rady a jejích orgánů ve II. volebním období je úsilí o uskutečňování usnesení XIV. sjezdu KSČ v hospodářské oblasti na jednom z nejpřednějších míst. Potvrzuje to řada různých národohospodářských otázek, které již byly v souladu se Směrnicí předsednictva ČNR k zajištění závěrů XIV. sjezdu KSČ v činnosti České národní rady ve II. volebním období projednány v plénu, v jejím předsednictvu nebo v jednotlivých výborech. Připomeňme si jen v plénu České národní rady každoročně projednávané plnění programového prohlášení vlády ČSR z prosince 1971, návrhy státních rozpočtů republiky na jednotlivá léta a státní závěrečné účty, v loňském roce zařazený rozvoj zemědělství a řadu dalších úkolů, při kterých se vždy zajímáme o jejich ekonomické aspekty.
Rovněž v předsednictvu ČNR jsou na pořad velmi často zařazovány vysloveně národohospodářské problémy. Uvedu jen namátkou problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů, využívání výsledků rozvoje vědy a techniky ve výrobě, rozvoj hlavních oborů služeb placených obyvatelstvem, zásobování vnitřního trhu průmyslovými výrobky, zásobování ovocem a zeleninou, skladové hospodářství, postup racionalizace práce a mzdových soustav, rozvoj vědeckovýzkumné základny chemického a spotřebního průmyslu, rozvoj průmyslu papíru a celulózy, výstavbu petrochemického komplexu, účinnost současného systému řízení investiční činnosti a v neposlední řadě oblastní problematiku, kde rovněž převažují ekonomické otázky.
Výbory jednak připravují materiály ekonomické povahy pro jednání pléna a předsednictva ČNR, jednak - zejména ekonomické výbory - výbor pro plán a rozpočet, průmyslový, pro zemědělství a výživu a pro obchod a dopravu, zařazují na pořad svých jednání další národohospodářské otázky.
Při všech svých jednáních o národohospodářských otázkách, ať již jde o uplatňování iniciativní nebo kontrolní funkce, často na základě bezprostředních poznatků získaných při poslaneckých průzkumech, jsou Česká národní rada a její orgány vedeny snahou aktivně se podílet na realizaci hospodářské politiky strany stanovené jejím XIV. sjezdem a iniciativně přispívat k zabezpečení realizace na XIV. sjezd navazujících usnesení ÚV KSČ k ekonomickým otázkám.
Proto také celá řada ekonomických problémů, jejichž řešení znovu zdůraznilo listopadové zasedání ÚV KSČ v letošním roce, jako např. vleklé nedostatky v investiční výstavbě, nedostatky v plynulém fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů, problémy výstavby v Praze, zásobování vnitřního trhu průmyslovými výrobky, rostoucí náročnost vnějších ekonomických vztahů, pomalé uplatňování vědeckotechnického rozvoje, nedostatky v plánování a řízení a v prosazování celospolečenských zájmů a další, byla již v té či oné formě předmětem jednání některého orgánu ČNR.
Při konkretizaci závěrů listopadového pléna ÚV KSČ do činnosti České národní rady a jejích orgánů je tedy možno - a bude správné navázat na tato dřívější jednání, a hlavní trvající problémy posoudit z hlediska nových pohledů, které vyplynuly z jednání a ze závěrů listopadového pléna ÚV KSČ.
Trvalý zájem, který Česká národní rada a její orgány věnují realizaci hospodářské politiky KSČ, vyjádřené v závěrech XIV. sjezdu strany, usnadnil výborům ČNR také přípravu na dnešní jednání, neboť mohly využít poznatků a zkušeností ze svých dřívějších jednání, z poslaneckých průzkumů a z volebních obvodů nebo provést kontrolu, jak postoupilo řešení různých problémů, na které bylo již dříve a někdy i vícekrát upozorněno. To však vůbec neznamená, že by přípravě na dnešní jednání nebyla předsednictvem ČNR nebo výbory věnována odpovídající pozornost.
Dovolte mně, abych jako zástupce výboru ČNR pro plán a rozpočet, který byl garantem zabezpečení úkolu, tuto přípravu alespoň ve stručnosti charakterizoval. Výbory počítaly s přípravou na svá jednání o plnění národohospodářského plánu z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky již v plánu práce na I. pololetí letošního roku a v pracovním plánu na II. pololetí zařadily jeho projednání. Na pomoc výborům při přípravě na toto jednání schválilo předsednictvo ČNR na návrh výboru ČNR pro plán a rozpočet již 4. července 1974 organizační a metodické pokyny k jeho zabezpečení v orgánech České národní rady. V pokynech se mimo jiné zaměřuje pozornost výborů též na úkoly, které vyplývají z rezoluce ÚV KSČ z května letošního roku k posílení úlohy vědeckotechnického rozvoje při zvyšování efektivnosti československého národního hospodářství a uvádí se konkrétní otázky např. komplexní zabezpečování rychlé realizace vyřešených úkolů, snížení měrné spotřeby a osvojení nových surovin a materiálů, zvyšování parametrů výroby a výrobků, optimální využívání půdního fondu, zvýšení efektivnosti investic a reprodukce základních fondů, modernizace a rekonstrukce existujících kapacit, orientace stavebnictví na dokončovací práce atd., kterým je třeba při jednání věnovat pozornost. Současně byly pro jednotlivé výbory vytypovány vybrané otázky podle zaměření jejich činnosti s doporučením, aby jim při svých jednáních věnovaly pozornost.
Plnění národohospodářského plánu z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky posoudily jako přípravu na jednání pléna České národní rady všechny výbory ČNR v souladu se zaměřením své činnosti.
Výbor ústavně právní se mimo jiné zabýval právní problematikou dodavatelsko-odběratelských vztahů, výbor pro národní výbory a národnosti zabezpečováním bytové a občanské výstavby včetně podmiňujících investic a účelové výstavby národních výborů, výbor kulturní a školský věnoval pozornost problémům investiční výstavby ve školství, zejména na úseku předškolní výchovy, zdravotní a sociální výbor zdravotní péči o obyvatelstvo, lázeňské péči a rozvoji farmaceutického průmyslu, průmyslový výbor se zaměřil na realizaci strukturálních změny chemickém a spotřebním průmyslu a ve stavebnictví, výbor pro zemědělství a výživu na realizaci vodohospodářských úkolů a naplnění úkolů potravinářským průmyslem, výbor pro obchod a dopravu na plnění úkolů vnitřního obchodu, dopravy, místního hospodářství a výrobního družstevnictví a výbor pro plán a rozpočet věnoval pozornost zejména investiční oblasti a její úloze při zabezpečování strukturálních změn v národním hospodářství.
Dovolte mně v této souvislosti, abych stručně uvedl alespoň některé zajímavé poznatky z jednání výboru ČNR pro plán a rozpočet. Při celkovém splnění plánovaného objemu prací a dodávek pro investiční výstavbu na území ČSR za první tři roky 5. pětiletého plánu na 101,5 %, splnil státní sektor, zahrnující nejdůležitější rozvojové investice, plán pouze na 96,4 %, zatímco družstevní sektor na 119,7 % a akce "Z" spolu se soukromou výstavbou byla splněna na 154,8 %.
Intenzita reprodukce základních prostředků je sice v 5. pětiletém plánu podstatně vyšší než ve 4. pětiletce, avšak růst celkového stavu základních prostředků byl za první tři roky více ovlivněn nižší úrovní obnovy než přírůstky získanými investiční výstavbou. Pětiletý plán získání nových základních prostředků byl za tři roky splněn jen na 51,9 % zatímco likvidace základních prostředků dosáhla pouze 46 % objemu stanoveného orientačně pro celou pětiletku. To znamená, že pro opožděné uvádění nových kapacit do provozu jsou výrobní úkoly zabezpečovány také na fyzicky a morálně zastaralých základních prostředcích s nižší ekonomickou efektivností a zejména vyšší potřebou pracovníků, kteří potom chybí na jiných úsecích, zejména na nových progresívních kapacitách.
Důsledkem neplnění plánovaných termínů dokončení investic a uvádění nových kapacit do provozu jsou značné národohospodářské ztráty. Jejich přesné vyčíslení je velmi obtížné. Odhaduje se však, že ztráty na produkci z toho důvodu činí ve spotřebním průmyslu za léta 1971 - 1974 více než 1,5 mld Kčs. U nové pneumatikárny v Otrokovicích znamenalo prodloužení původního termínu dokončení výpadek za léta 1971 - 1974 asi 1,2 mil. kusů pneumatik, u Cementárny a vápenky Mokrá došlo v průběhu zkušebního provozu k výpadkům proti původním předpokladům ve výkonech 275 mil. Kčs a v zisku 66 mil. Kčs atd. Takovýchto příkladů by bylo možno uvádět celou řadu.
Zvyšování rozpočtových nákladů rozestavěných staveb není jen doménou výstavby materiálně technické základny, ale dochází k němu i v bytové výstavbě. V bytové výstavbě KNV došlo v letech 1971 - 1973 ke zvýšení rozpočtových nákladů u 237 staveb celkem o téměř 1 mld Kčs, což je o více než 11 %, avšak z tohoto zvýšení připadá na věcné změny zlepšující parametry s tavby pouze 37,3 %.
Z hlediska realizace strukturálních změn mají nesporně největší význam rozvojové nosné programy. Jejich uskutečnění, obvykle na základě rozsáhlé investiční výstavby, přináší zpravidla výrazné zvýšení společenské produktivity práce. Vedle těchto velkých programů se však v rámci spotřebního průmyslu daří prosazovat strukturální změny ve výrobě a také pomocí nových technologií a dovezené techniky poměrně drobnými akcemi. Takovými akcemi je např. automatizovaná výroba kalíškoviny a odlívek novou technologií "Linkuš" v n. p. Užitkové sklo v Novém Boru, modernizace strojního parku a změna sortimentu výroby v n. p. Karlovarský porcelán, modernizace, která umožnila rozšíření sortimentu a zvýšení výroby kojeneckého pleteného ošacení v n. p. Loana, modernizace tkalcoven a zvýšení výroby smyčkového zboží a ložního prádla v n. p. Veba, modernizace závodu a zavedení výroby dosud dovážených umělých pletených kožešin v n. p. Bonex v Teplicích atd.
Jednání výboru byla vesměs velmi pečlivě připravena, ocenila celkově úspěšné zabezpečování úkolů 5. pětiletého plánu, avšak zaměřila se hlavně na problémy a nedostatky v plnění úkolů 5. pětiletky a orientovala pozornost příslušných resortů na odstranění a řešení příčin těchto problémů a nedostatků, které oslabují dosahované výsledky. Při jednáních opakovaně zaznívala vážná slova poslanců o neodkladném, daleko důslednějším vyžadování kázně a disciplíny ve všech oblastech našeho života. Živá rozprava přinesla řadu cenných poznatků a v některých případech i nových pohledů na problémy, z nichž se jistě s mnohými ještě seznámíme v rozpravě. Vyplynula z ní řada podnětů a doporučení adresovaných odvětvovým resortům, ale i České plánovací komisi a ministerstvům financí a výstavby a techniky ČSR, kterým také byly předány. K tomu je třeba dodat, že výbory zhodnotily plnění národohospodářského plánu v rámci své působnosti vesměs v plném souladu s hodnocením, které provedl ÚV KSČ na svém listopadovém zasedání.
Hlavní poznatky a doporučení výborů z hodnocení plnění národohospodářského plánu České socialistické republiky z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky byly výborem ČNR pro plán a rozpočet shrnuty do návrhu usnesení České národní rady. Návrh tohoto usnesení, který jste všichni obdrželi, má posloužit pro přípravu usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky o posouzení plnění národohospodářského plánu České socialistické republiky z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky, který vám na závěr jednání předloží zvolená návrhová komise. /Potlesk./
Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Mrázkovi. Nyní vyhlašuji patnáctiminutovou přestávku.
/Schůze přerušena v 10.11 hodin a opět zahájena v 10.30 hodin./
Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. Slovo má poslankyně Hana Růžičková. Připraví se poslanec ing. Jaroslav Horák.
Poslankyně Hana Růžičková: Vážené soudružky a soudruzi, kulturní a školský výbor ČNR se velmi soustavně, a můžeme říci průběžně, zabýval školskou investiční výstavbou, a to jednak v souvislosti s kontrolou realizace červencového pléna ÚV KSČ z roku 1973 o přípravě mladé generace pro život v socialistické společnosti, projednávané v plénu ČNR v červnu t. r., jednak každoročně v souvislosti s projednáváním rozpočtu ministerstva školství ČSR, v souvislosti s projednáváním problematiky jednotlivých územních aglomerací - severočeské a ostravské - a konečně i v souvislosti s posouzením plnění národohospodářského plánu. Podklady pro své jednání získával kulturní a školský výbor ČNR nejen z písemných zpráv ministerstva školství ČSR a z ústních výkladů jeho představitelů, ale i z jednotlivých písemných zpráv krajských národních výborů i z osobního studia poslanců - členů kulturního a školského výboru ČNR v jejich volebních obvodech.
Kulturní a školský výbor ČNR konstatoval, že školská investiční výstavba neprobíhá v souladu s potřebami vyplývajícími z úkolů stanovených pro další rozvoj školství usnesením pléna ÚV KSČ z července 1973. Závažné nedostatky jsou v zabezpečování výstavby škol plánem a stavební výrobou. Také není plněn program náhradní výstavby za havarijní objekty škol. Zaostává uvádění kapacit do provozu v komplexní bytové výstavbě a kapacit pro vysoké školy v Praze.
Toto své konstatování opíráme o následující fakta /nejprve k situaci mateřských škol/: podle usnesení XIV. sjezdu KSČ má být v roce 1975 zařazeno do péče mateřských škol 65 % dětí předškolního věku a do roku 1985 by mělo být v mateřských školách zařazeno již 75 % dětí příslušné věkové skupiny.
Aby tedy mohla být realizována směrnice XIV. sjezdu KSČ, znamená to zvýšit počet míst pro děti v mateřských školách z 258 567 na 350 tisíc míst, to znamená otevřít dva tisíce nových tříd.
V důsledku významných sociálních opatření vlády, která znamenala zvýšení populačního vývoje, bude však možno v roce 1975 přijmout do mateřských škol podle nynějších možností značně nižší procento dětí, než se předpokládalo, a to jen 62,2 % a v průběhu 6. pětiletého plánu, kdy budou stoupat požadavky na umístění v mateřských školách, by došlo - ve srovnání se stavem v 5. pětiletce - k výraznému snížení procenta dětí, které by mohly být přijaty do mateřských škol. Již nyní však vznikají v důsledku toho velké potíže u značného počtu matek, které nemohou pro nedostatek míst v mateřských školách nastoupit do zaměstnání. Považujeme proto za nutné upozornit, že pokračování této skutečnosti by mohlo mít negativní dopad na bilanci pracovních sil a tím i na objem vytvořeného národního důchodu.
Zasedání ÚV KSČ z 27. - 29. listopadu, které se zabývalo zabezpečováním závěrů XIV. sjezdu KSČ a úkoly na rok 1975, konstatovalo, že "hlavním smyslem politiky KSČ je péče o blaho lidu". Strana proto zabezpečuje v souladu s úkoly pětiletky růst životní úrovně, upevnění sociálních a životních jistot a perspektiv občanů.
Celkový příznivý společenský a hospodářský vývoj přispěl k překonání dlouholetého populačního poklesu a v Československu se letos narodí přibližně o 60 tisíc dětí více, než v roce 1970, což znamená, že to bude největší počet narozených dětí od roku 1948. To vše konstatuje zpráva předsednictva ÚV KSČ z listopadu.
Školský a kulturní výbor ČNR tedy i na základě tohoto konstatování podporuje zcela jednoznačně zvýšení tempa ve výstavbě mateřských škol, jak je požadováno resortem školství a jak bylo předloženo v říjnu t. r. i vládě ČSR. Zejména podporujeme požadavek výstavby mateřských škol v akcích "Z" a výstavby mateřských škol průmyslovými a zemědělskými podniky.
Kulturní a školský výbor ČNR oceňuje iniciativní přístup národních výborů a všech občanů k výstavbě mateřských škol v akci "Z", čímž celá veřejnost významně přispěla k plnění volebních programů Národní fronty. Tak se např. v Severočeském kraji postavilo v akci "Z" a v roce 1975 bude dokončeno 56 tříd ve třiceti mateřských školách.
Při tomto ocenění iniciativy národních výborů a občanů máme za to, že v roce 1975, ale i v dalších letech musí být národní výbory náročnější, zejména vůči podnikům a zemědělským družstvům při výstavbě mateřských škol a tím v každém místě zcela konkrétně přispět k realizaci rozhodnutí vlády ČSR tak, jak o něm včera hovořil ministr financí ČSR soudruh ing. Jaroslav Tlapák.
S uspokojením také konstatujeme, že i nejmasovější společenská organizace ROH přijala na svém X. plenárním zasedání v prosinci t. r. v Programu aktivizace úkol, který zní doslova "výrazněji než dosud podporovat výstavbu předškolních zařízení, jeslí a mateřských škol, mimo jiné sdružováním podnikových a místních zdrojů".
I v základních školách se bude v průběhu 6. pětiletky projevovat vliv zvýšené populace růstem počtu dětí věkově náležejících do základní devítileté školy. Kulturní a školský výbor ČNR považuje přitom za nutné upozornit na zastaralý fond školních budov, který tvoří u ZDŠ přibližně jednu třetinu celkového fondu, dále na ¨hygienické závady, nevyhovující prostory školních budov a často i neúplné vybavení základních devítiletých škol.
Usnesením vlády ČSR ze srpna 1972 bylo stanoveno, aby v 5. pětiletce byly do náhradní výstavby za havarijní objekty zahrnuty stavby 118 nových škol. Do konce roku 1974 však z toho bylo zahájeno jen 74 staveb. V roce 1975 bude podle limitů, přidělených KNV, zahájeno maximálně 25 staveb, to znamená, že do konce roku 1975 bude postaveno jen 68 % staveb. Tak dojde k vážné skutečnosti, že opožděné předávání učebních prostorů připadne právě do doby, kdy nastoupí do ZDŠ populačně velmi silné ročníky.
Výbor se zvláště pozastavil nad havarijními budovami ZDŠ v okrese Karviná a Havířov, k nimž došlo následkem poddolování. Ačkoliv již zmíněné usnesení vlády č. 231/1972 řešilo odstranění havarijních stavů školských objektů, a to náhradní výstavbou za tyto objekty, trvá například v Severočeském kraji stav, kdy čtyři základní devítileté školy nezahájily výstavbu - náhradou za havarijní budovy - a termín zahájení byl přesunut z roku 1974 ve všech případech až na rok 1976.
I když se jako příčina zaostávající výstavby škol uvádí vzrůstající rozestavěnost a nedostatek stavebních kapacit, považuje náš výbor za nutné upozornit, že ze strany dodavatelů není investiční výstavba škol zajišťována tak odpovědnou formou jako je to například u komplexní bytové výstavby.
Rovněž ve školách II. cyklu je nutno zabezpečit podmínky pro jejich rozvoj v souladu s organizačními a obsahovými změnami a úpravami. V 5. pětiletce bylo uvažováno o výstavbě 19 škol druhého cyklu, zahájeno však bylo pouze 13 akcí. V Severočeském kraji např. nebyly zahájeny stavby - jmenovitě uvedené ve vládním usnesení č. 231/1972 - kterými jsou Učňovská škola Česká Lípa, Pedagogická škola Litoměřice a Domov mládeže Liberec v Zeyerově ulici, stejně tak jako i rekonstrukce Střední průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Přitom považují poslanci - členové kulturního a školského výboru ČNR za nutné upozornit, že nevyhovující podmínky pro svou práci mají zvláště učňovské školy, jejichž význam pro výchovu nové dělnické generace tak zvýraznilo červencové zasedání ÚV KSČ. Jako negativní příklad v tomto směru chci uvést učňovské školství v městě Brně, které je vesměs umístěno ve starých budovách, bez potřebného základního vybavení.
Ačkoliv se nárůst počtu žáků a učňů na školách II. cyklu a v učňovském školství projeví zejména v průběhu 7. pětiletky a vyžádá si asi 1300 nových učeben, považujeme za nutné upozornit již nyní, že již v období 6. pětiletky je nutno připravit podmínky pro jejich výstavbu.
Poslanci - členové kulturního a školského výboru ČNR ocenili, že ministerstvo školství ČSR věnuje velkou pozornost získání nových kapacit pro vysoké školy a to nejen pro výuku na vysokých školách, ale i pro nové kapacity vysokoškolských kolejí a menz. Přesto však jsou pociťovány velké nedostatky právě na úseku vysokého školství. Plánovaná investiční výstavba objektů se prodlužuje, termíny uvádění kapacit do provozu se neplní. Tak je tomu např. při výstavbě stavební fakulty ČVUT v Praze a Vysoké školy ekonomické v Praze 3.
Školský a kulturní výbor ČNR s uspokojením konstatoval, že ministerstvo školství ČSR plně respektuje směrnice vlády o stabilizování počtu studentů v Praze a vypracovalo proto dlouhodobý program rozmístění studijních oborů do jednotlivých vysokoškolských center a orientuje se na rovnoměrné rozložení nové výstavby vysokoškolských komplexů v celém území ČSR.
Generely výstavby do roku 2000 jsou zpracovány a jsou v tomto období posuzovány v řadě KNV. Poslanci - členové kulturního a školského výboru ČNR budou sledovat jednání rad KNV k předloženým dokumentům výstavby vysokoškolských center a pomohou zabezpečit jejich přijetí i realizaci.
Soudružky a soudruzi poslanci, kulturní a školský výbor ČNR se domnívá, že právě z hlediska závěrů listopadového pléna ÚV KSČ je nutno obrátit pozornost celého pléna České národní rady na prvořadý význam zabezpečení podmínek pro výchovu a vzdělání mladé generace, kterou představují i tak závažné předpoklady jako je nutná výstavba školských zařízení. To jste konečně mnozí konstatovali při včerejší rozpravě. Kulturní a školský výbor ČNR doporučuje proto místopředsedovi vlády ČSR a předsedovi České plánovací komise a ministrům financí, stavebnictví, výstavby a techniky i školství, aby při dalších pracech na návrhu 6. pětiletého plánu na léta 1976 - 1980 přehodnotili dosavadní úvahy o zabezpečení školské investiční výstavby a uvedli je do souladu s potřebami, vyplývajícími z úkolů stanovených pro rozvoj školství usnesením pléna ÚV KSČ z července 1973 i pléna ÚV KSČ z listopadu 1974. /Potlesk./
Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslankyni Růžičkové, slovo má poslanec ing. Horák.