Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Venhauerovi. Slovo má poslanec Borský.

Poslanec Vladimír Borský: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci! Utváření progresívní struktury socialistické ekonomiky je do značné míry podmíněno vzájemnými vztahy mezi zemědělstvím a průmyslem. Především proto, že převážná část zemědělské produkce je přímo určena pro spotřebu obyvatelstva. Těsné vztahy mezi zemědělstvím a průmyslem jsou dány i tím, že výrobní prostředky vyrobené průmyslem jsou základními a oběžnými fondy zemědělství a značná část průmyslové produkce je spotřebovávána družstevními rolníky a pracovníky státních statků.

V posledních letech v souvislosti se stabilizací naší ekonomiky se kladně projevuje vliv našeho zemědělství. Vyplývá to z jeho strukturálních změn, z dynamiky růstu zemědělské produkce a z efektivnosti vynakládané práce. Jeho význam nám dokreslí, když si uvědomíme, že zajišťuje 80 % spotřeby všech potravin.

Aby tuto úlohu sehrávalo i do budoucna, je třeba realizovat další koncentraci a specializaci výroby, neboť v tom je další záruka efektivnosti jeho výroby. V 5. pětiletce je základním úkolem pokrýt přírůstek spotřeby vlastní výrobou. Tento náročný cíl je možno splnit trvalou intenzifikací rostlinné a živočišné výroby, Proto se pozornost pracujících a organizátorů zaměřuje především na chov skotu a produkci mléka, budování krmivářského průmyslu, komplexních linek pro rostlinnou výrobu.

O tom, že zemědělství plní závěry XIV. sjezdu KSČ a úkoly dané mu 5. pětiletým plánem, svědčí výsledky roku 1974 i výsledky za všechny čtyři roky.

V letošním roce podle odhadů bude hrubá zemědělská produkce proti loňskému roku vyšší o 731 mil. Kčs, tj. o 1,4 %. Úspěšné byly zejména výsledky ve výrobě obilovin a celé živočišné výrobě. Dále se zvýšily plochy obilovin, cukrovky, ale především luštěnin. Tržní produkce se zvýšila oproti roku 1973 o 3,4 %, přičemž plán nákupu zemědělských produktů bude překročen o 1,5 %.

Vzhledem k výchozímu roku 1970 došlo k zvýšení objemu hrubé zemědělské produkce o 22 %. To znamená, že u hrubé zemědělské produkce bude plánovaný úkol překročen o 0,9 % a u tržní produkce o 5 %. Průměrné roční tempo činí 3,3 % vůči 2,5 % stanoveným 5. pětiletým plánem.

Za čtyři roky bylo vypěstováno 90,1 % obilí stanoveném na celou pětiletku a řepky 93,5 %. Očekává se, že dojivost v letošním roce bude vyšší o 110 litrů než bylo původně plánováno na rok 1975. Úkoly v nákupu jatečných zvířat, drůbeže, mléka a vajec stanovené směrnicí XIV. sjezdu KSČ pro roky 1971 - 1975 byly v ČSSR překročeny již v letošním roce u jatečných zvířat o téměř 6 %, u drůbeže asi o 16 %, u mléka asi o 1,6 % a vajec o 3,2 %. Produktivita práce se zvýšila zhruba o 15 tisíc Kčs a intenzita na 1 ha zemědělské půdy o 14,5 %.

Dosažené výsledky upevňují sebevědomí pracujících v zemědělství a vytvářejí předpoklady pro další rozvoj odvětví. Toho bude nutné využít při zabezpečování výroby a mobilizaci rezerv v duchu listopadového pléna ÚV KSČ, zejména při vyrovnávání rozdílů mezi rozvojem živočišné a rostlinné výroby, mezi vývojem a výsledky jednotlivých družstev a statků, ale také jednotlivých pracovních kolektivů.

Za jednu z rozhodujících otázek při zabezpečování pléna ÚV KSČ z listopadu letošního roku pokládám zvyšování výroby a zejména efektivnější využívání objemových krmiv. Řešení tohoto problému umožní rychleji dospět k soběstačnosti v obilí a současně uvolní plochy na pěstování dalších potřebných plodin jako je cukrovka, luštěniny a olejniny.

Zabezpečení jakostních objemových krmiv znamená jít cestou rozvoje sušárenství a výroby granulovaných a tvarovaných krmiv, jejichž nezbytnou součástí jsou minerální přísady a doplňky tak, aby jimi byla zabezpečena plnohodnotná krmná dávka. Tuto cestu realizují také zemědělci na okrese Brno-venkov.

V současné době je zde v provozu 11 kooperačních horkovzdušných sušáren a 2 malokapacitní sušárny při JZD Deblín. Ve výstavbě je dvanáctá kooperační sušička BS 6 - společný družstevní podnik Moravany. Takže celková kapacita uvedených sušáren je 38 tisíc tun úsušků a po dostavbě sušárny v Moravanech to bude 40 tisíc tun. V okrese jsou vybudovány a v provozu 3 míchárny a zpracovny krmiv, a to ve společných družstevních podnicích Rajhardice, Drásov a Moutnice. Ve výstavbě jsou další 3 zpracovny krmiv, a to společný družstevní podnik Ořechov, Šlapanice a Říčany.

Mimoto je v provozu granulační linka na slaměný program společného družstevního podniku Nová Ves. Během příštího roku budou tyto linky dány do provozu při JZD Modřice, Blučina a Újezd. Výhledově se počítá, že bude granulační linka se slaměným programem nejméně jedna v každém kooperačním seskupení.

Současná kapacita zpracoven krmiv a granulační linky je asi 27 tis. tun krmných směsí. Výhledově se počítá s vlastní výrobou krmných směsí ve výši asi 60 tisíc tun. Tento program je však odvislý od zajištění premixů, zejména pro výrobu krmných směsí pro dojnice. Rozvoj sušárenského průmyslu v okrese Brno-venkov se velmi příznivě promítá do celkové situace v zajištění krmných směsí a úspoře zrnin.

Ze společné půdy JZD a státních statků, tj. ze 47 tisíc ha zemědělské půdy, dodá okres Brno-venkov do státních fondů z 1 ha v roce 1974 9,28 q zrnin, 424 kg masa celkem, 930 l mléka a 970 ks vajec. Plán předpokládá, že v roce 1975 bude na hektar dodáno 10 q zrnin, 487 kg masa celkem, 950 1 mléka a 600 ks vajec. Současně však musíme jít cestou efektivnějšího využívání krmiv při zlepšování krmné techniky a odstraňovat plýtvání krmivy, zlepšování agrotechniky při jejich pěstování, sklizni a skladování.

Poněkud zevrubněji jsem se zabýval otázkou využívání objemových krmiv. Myslím, že z jeho celkového řešení vyplyne vytvoření podmínek pro zabezpečení i dalších úkolů, které dnes před zemědělstvím s plnou naléhavostí stojí. Zaměřením na objemová krmiva jsem chtěl ukázat na jednu stránku celého problému, v němž se musí stále více promítnout vědeckotechnický pokrok při současném upevňování technologické kázně. To však při plnění závěrů listopadového pléna KSČ bude platit pro všechny úseky zemědělské výroby, především však pro rostlinnou výrobu.

Na tyto problémy se také více zaměříme ve výboru pro zemědělství a výživu. Je pravda, že jsme řadu problémů řešili, nyní však si uvědomujeme, že vystupují s novou naléhavostí a daleko větším důrazem. Proto budeme v nejbližším období projednávat rozvoj výroby obilí, rozvoj skotu a také uplatnění vědeckotechnického pokroku v zemědělství a potravinářském průmyslu.

Vážené soudružky a soudruzi, myslím, že dosavadní výsledky v plnění plánovaných úkolů na úseku zemědělství dávají přes vysokou náročnost plánu na rok 1975 záruku, že družstevní rolníci, pracovníci státních statků a řídící sféra vykoná vše pro jeho splnění. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Borskému. V rozpravě dále hovoří soudruh poslanec Jindřich Řehořek, připraví se soudruh poslanec ing. Jiří Burian.

Poslanec Jindřich Řehořek: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, chci ocenit objektivní přístup místopředsedy české vlády soudruha Rázla k hodnocení ekonomických výsledků i výhledů hospodářství České socialistické republiky. Považuji za potřebné k některým sice známým, ale důsledně neřešeným záležitostem říci své stanovisko. Nejprve k otázce likvidace společensky neefektivních provozů.

Pátý pětiletý plán nepočítal v bilanci pracovních sil s přírůstkem pracovníků a 6. pětiletý plán nebude v tomto směru příznivější.

Z toho důvodu mají i orgány národních výborů Východočeského kraje mimořádný zájem na řešení zastaralých a neefektivních provozů ve prospěch moderních nevyužitých závodů a tím zvýšení společenské produktivity práce. Například průmyslová produkce je ve Východočeském kraji realizována ve více než 700 místně odloučených pracovištích, z nichž 88 % jsou jednotky do 500 pracovníků.  

Rovněž rekonstrukce a modernizace základních fondů u rozhodujících odvětví národního hospodářství nemá žádoucí tempo. Příslušné resorty záměrně odsunují likvidáty až na poslední léta uvažovaného období a tím znemožňují orgánům národních výborů výrazněji překonávat napjatost v bilanci pracovních sil.

Podle záměrů resortů má dojít ve Východočeském kraji do konce roku 1990 k likvidaci 235 místně odloučených jednotek, v nichž by mělo být uvolněno asi 13 tisíc pracovníků, ale resorty dávají k dispozici z tohoto počtu pouze 3 tisíce pracovníků, kterých by bylo možno použít pro nové výrobní programy ostatních odvětví.

Očekáváme, že příslušné centrální orgány při rozpracování direktiv listopadového pléna ÚV KSČ výrazněji přikročí k řešení svých vlastních záměrů ku prospěchu celé společnosti. Mnoho se jistě vyřeší integrací a spoluprací zemí RVHP.

Nyní k otázce dodavatelsko-odběratelských vztahů. Jak známo - podniky a organizace národních výborů zabezpečují rozsáhlé služby a drobnou výrobu pro obyvatelstvo. Na včasnosti a kvalitě uspokojování těchto potřeb závisí často spokojenost či nespokojenost občanů.

Aby tyto podniky mohly plnit své poslání a úkoly, které pro ně stanovil XIV. sjezd strany v oblasti služeb, neobejdou se bez plánem i výrobou zajištěné potřebné materiálové základny. Pracovat podle zásady "nějak bylo, nějak bude" se již nedá.

Při projednávání plánu na rok 1975 bylo opět konstatováno, že plán je ve výkonech vysoce náročný, ale že této náročnosti zdaleka neodpovídá potřebné materiálové zabezpečení.

V současné době je plán rozepsán na podniky, kde se začne projednávat s pracujícími a kde se začnou připravovat také kolektivní smlouvy k zabezpečení úkolů plánu. Lidé se budou právem ptát na materiál, který jim musíme zabezpečit a ne jen vysvětlit.

Podle dosavadních výsledků jednání s dodavateli se jeví situace tak, že potřeby rozhodujících stavebních a instalačních materiálů jsou kryty v průměru na 50 %, keramických obkladů jsou kryty na 46 %, litinových kotlů na 31 %, litinových radiátorů na 29 %; dřevěných oken na 32 %, podlahovin PVC na 55 % a tak by se mohlo ještě pokračovat dál.

Dlouhé dodací lhůty a dodávkové cykly, nejistota v dodávkách a podceňování dodávek pro hospodářství národních výborů vedou k tomu, že je materiál kupován nárazově u nejrůznějších organizací a v různých místech republiky, bez ohledu na vysoké cestovní náklady a ekonomii přepravy.

Při projednávání dodávek u odbytových organizací, které mají zásobovat hospodářství národních výborů, jako je Ferona, Technomat, Elektroodbyt - odvolávají se tyto organizace na pokyny svých nadřízených orgánů - přednostně zajišťovat dodávky pro vybrané ústředně řízené podniky strojírenství, průmyslu a stavebnictví.

Zásobování hospodářství národních výborů probíhá totiž převážně cestou odbytových organizací, které odmítají uzavřít dohody na celoroční dodávky a požadavky podniků národních výborů přebírají jen do tak zvané nezávazné evidence. Nepostupují tedy podle vyhlášky Státní plánovací komise č. 33/1972.

S ohledem na tuto situaci v materiálovém zabezpečení a nemožnost řešit otázku přes odbytové organizace, obrátil jsem se ze své funkce na některé soudruhy výrobní ministry se žádostí o pomoc při řešení potíží u konkrétních materiálů.

Soudruh ministr hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR, kde je nejvíce nedořešených problémů, odpověděl po krátkém odvolání na můj dopis toto: "V této souvislosti dovoluji si Vás, vážený soudruhu předsedo, upozornit na vyhlášku 33 Státní plánovací komise ze dne 14. 6. 1972 o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu, podle které je nutno projednat požadavky nejprve na úrovni statutárních zástupců středních článků řízení. Nepokryté požadavky je třeba doložit protokoly, které se předkládají vyšším orgánům k rozhodnutí. Z toho důvodu se zatím k zaslanému přehledu potřeb na rok 1975 nevyjadřuji."

Podobná ponaučení jsem obdržel i od některých dalších ministrů, ale žádný návrh na hledání společné cesty ke zlepšení situace.

Uvedl jsem několik příkladů v této velmi citlivé oblasti na podporu návrhu na usnesení dnešního plenárního zasedání České národní rady.

Dále jen několik slov k akci "Z". Je nesporné, že akce "Z" má v budování materiální základny společenských služeb ve městech a na vesnici své významné místo. Zejména na vesnicích je převážně jedinou možností výstavby vůbec. Vybudovaná hodnota díla není malá. Jen za 4 roky 5. pětiletky bude ve Východočeském kraji vybudována hodnota díla ve výši 3,7 mld Kčs, zatímco náklady budou činit pouze 1,2 mld Kčs. Občané za tuto dobu bezplatně odpracovali 111 miliónů hodin. Je to doklad velké politickoorganizátorské práce poslanců a orgánů národních výborů a doklad důvěry a obětavosti našich lidí.

Souhlasím s tím, že rozsah a zaměření akce "Z" je nutno usměrňovat s ohledem na celospolečenské potřeby a možnosti. Tato zásada ale musí platit pro všechny a všude i mimo akci "Z". Vyskytují se názory, že akci "Z" je nutno pronikavě omezit, poněvadž odčerpává materiál a kapacity, které mají být použity na akce státního plánu.

Máme zkušenosti, že národní výbory hledají materiálové krytí z místních zdrojů a pokud jde o fondované materiály, jako je základní stavební materiál, cement, cihly apod., řeší zásobování především v zimních a jarních měsících, kdy stavební organizace tento materiál neodebírají v takovém rozsahu, jako v době stavební sezóny.

Pokud jde o pomoc stavebních organizací - mám na mysli především podniky místního stavebnictví - není stav tak ideální, aby některé stavební stroje a mechanismy a dále některé profese byly v podnicích po celý rok plně vytíženy. Je to odvislé od skladby profesí a práce. Někdy se jedná o týden, dva, kdy by se organizace ani nepřemístila, ale v místě může pomoci.

V organizačním zabezpečení plánu na rok 1975, schváleném federální vládou se stanoví, co je možno považovat za technickou pomoc poskytovanou dodavatelskými stavebními organizacemi na stavbách, realizovaných v rámci akce "Z". Jde především o technický dozor, organizaci práce, pomoc při jednání s dodavateli, zaškolování pracovníků, poskytování odborných porad a pomoc při instalaci dodávek technologických zařízení.

Tato specifikace pomoci stavebních organizací v akci "Z" plně nevystihuje skutečnou potřebu a hlavně místní podmínky a možnosti stavebních organizací.

Vláda ČSR stanovila pro rok 1975 finanční rozsah akce "Z". Vzhledem k tomu, že rok 1975 bude znamenat vystupňování aktivity občanů na počest 30. výročí osvobození slavnou Sovětskou armádou jak při dokončování rozestavěných staveb, tak i při zahájení nových akcí v rámci volebních programů, je nutné, aby příslušné centrální orgány, ministerstvo vnitra ČSR, Česká plánovací komise a ministerstvo financí ČSR co nejdříve stanovily krajům příslušné objemy na akci "Z", aby orgány národních výborů mohly včas začít s politickoorganizační přípravou a směrovat úsilí lidí na akce společensky nejdůležitější.

Soudružky a soudruzi poslanci, uvedl jsem jen nepatrnou část z problematiky, kterou projednáváme s cílem spojení sil k řešení společných věcí.

Je dobré, že poslanci ČNR hlouběji pronikají do problematiky národních výborů, že přinášejí do jednání výborů a pléna České národní rady poznatky a zkušenosti lidí, kteří výstavbu socialismu organizují i realizují. To upevňuje vztah národních výborů k České národní radě a naopak. Národní výbory uznávají v České národní radě orgán, který zná jejich problematiku a který je schopen kvalifikovaně pomáhat i rozhodovat.

Ke zvládnutí náročných úkolů příštího období je třeba úzké součinnosti poslanců a orgánů všech stupňů. To se předpokládá i při rozpracování závěrů listopadového pléna ÚV KSČ ve státních orgánech pro úspěšné zabezpečení usnesení XIV. sjezdu KSČ. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Řehořkovi. Jako poslední přihlášený řečník promluví poslanec ing. Jiří Burian.

Poslanec ing. Jiří Burian: Soudružky a soudruzi, výbor ČNR pro národní výbory a národnosti se velmi intenzívně zabýval problematikou investiční výstavby, která spadá do sféry řízení národních výborů.

Jde o jeden z nejnáročnějších úkolů a problémů při konstrukci plánu z hlediska závěrů XIV. sjezdu KSČ a politicko-hospodářské směrnice listopadového zasedání ÚV KSČ.

Oblast investiční výstavby je jednou z mimořádně sledovaných sfér plánu rozvoje národního hospodářství, kde se dosud nedaří v potřebné míře plnit závěry XIV. sjezdu KSČ. Mám na mysli zejména soustředěnost dodavatelských kapacit a investičních prostředků na rozestavěných stavbách, způsob snižování rozestavěnosti, jakož i nejefektivnější vynakládání prostředků na obnovu a modernizaci základních výrobních fondů v souladu s rozvojem vědeckotechnického pokroku.

Stanovisko našeho výboru vycházelo ze zkušeností, které jsme získali v tomto volebním období, zejména při projednávání otázek rozvoje hl. m. Prahy, severočeské a ostravské průmyslové aglomerace i při projednávání problémů rozvoje Středočeského kraje.

Národní výbory se v průběhu 5. pětiletého plánu aktivně podílejí na vytváření podmínek pro další rozvoj hospodářství, které řídí. V plánu investiční výstavby, zajišťované národními výbory je prováděna rozsáhlá bytová, občanská a technická výstavba, která zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství v jednotlivých oblastech státu.

Tak např. v plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 -1975 má být postaveno v ČSR 330 682 bytů. Tento úkol je s výjimkou hl. města Prahy úspěšně plněn, ba i překračován. Je to úspěch našich stavbařů. Jsou však některé úkoly, které se nedaří plnit. Myslím, že to není jen záležitost samotných stavbařů.

V rámci plánu komplexní bytové výstavby se však stále nedaří zajišťovat v časové návaznosti výstavbu objektů občanské vybavenosti a v žádoucím časovém předstihu pak technickou vybavenost, která k bytové výstavbě patří.

V místech soustředěné výstavby se koncentruje velké množství lidí do nových bytů, avšak zabezpečení služeb v těchto sídlištích se nedaří realizovat, poněvadž není dost prodejních ploch, schází školské objekty, zdravotnická zařízení apod.

Zaostávání občanské a technické vybavenosti sídlišť se promítá do malého zájmu stavebních organizací realizovat stavby např. z oblasti školské, sociální i další oblasti v rámci komplexního pohledu infrastruktury především proto, že hmotná zainteresovanost podniků stavební výroby je zaměřena přednostně na zabezpečení dodávky bytů.  

Vážným problémem se v této souvislosti stává otázka realizace plánu bytové výstavby v souvislosti s výstavbou bytů a občanské vybavenosti na území, které je součástí intravilánů měst, tj. středisek obvodního i místního významu.

Jsou známé výsledky šetření, které dokumentují, že další postup bytové výstavby bude z hlediska využití území daleko efektivnější při realizaci asanace stávající zastavěnosti měst.

Celá řada územních plánů, ať už směrných či podrobných územních plánů vychází z úvah intenzívního využití ploch intravilánů sídel obvodního i místního významu a počítá s asanací stávajících ploch výstavby, které na druhé straně vyvolávají vyšší náklady, než předpisují technickohospodářské ukazatele na bytovou výstavbu a kladou vyšší nároky na architektonické řešení. Ale budeme-li dobrými hospodáři, znamená to skoncovat nebo omezit se záborem zemědělské půdy, která se nedá ničím nahradit. Proto výstavba na plochách s asanací je nejlacinější, když budou upraveny technickohospodářské ukazatele.

Za cenný úspěch je možno považovat, že v průběhu realizace úkolů 5. pětiletky na úseku bytové výstavby se podařilo zajistit bytovou výstavbu především ve střediscích obvodního významu, což dokládají fakta, podle kterých se ze 186 tisíc bytů postavilo ve střediscích obvodního významu 160 tisíc bytů.

Těchto zkušeností bylo dosaženo i ve Středočeském kraji, kde se podaří překročit úkoly této pětiletky v dodavatelské bytové výstavbě zhruba o 2500 bytů. K tomu, abychom mohli v kraji úspěšně plnit úkoly v plánu bytové výstavby, vyvinul náš kraj značné úsilí a soustředil stavební kapacity i přípravu územně technickou především do rozhodujících center v kraji, a to v zájmu potřeb rozvoje výrobních sil v oblasti Kladenska, Mladoboleslavska, Kralupska a Neratovicka. V těchto místech bylo dosaženo dobrých výsledků právě proto, že došlo k soustředění kapacit na bytovou výstavbu i výstavbu podmiňujících investic.

Zkušenosti z našeho kraje nás vedou k tomu, že napříště bude nutné věnovat daleko větší pozornost hustotě zástavby na 1 ha zemědělské půdy. Dosavadní hustota obyvatelstva, která se projektuje v sídlištích zhruba 250 obyvatel na 1 ha zemědělské půdy musí být posuzována diferencovaně, a to proto, že např. v místech, kde jsou velmi příznivé přírodní podmínky a tyto samy o sobě vytvářejí zdravé životní prostředí, je nutno projektovat daleko vyšší hustoty. V těchto místech přece nemůže být obav o malý prostor pro regeneraci pracovní síly.

Dosavadní praxe nerespektuje specifické podmínky zejména venkovského osídlení, které samo o sobě dává možnosti při využití přírodních podmínek využít i prostoru bez nároku na zábor zemědělské půdy tím, že budeme hledat architektonické i technické možnosti realizace bytových objektů o větším počtu podlaží než dosud.

Soudruh Rázl zde hovořil o celé problematice typových projektů. Nejenom, že s ním souhlasím, ale chtěl bych podtrhnout některé věci. Zvláštní pozornost, myslím, je třeba věnovat právě oblasti opakování zpracovaných projektů účelově ekonomicky vyhovujících, zejména staveb pro naše školství, zdravotnictví a sociální zabezpečení, služeb, čistících stanic vodního hospodářství apod. Nejsme na tom tak dobře, abychom mohli plýtvat projektovými kapacitami, ale i finančními prostředky, které vydáváme za neustále nové projekty o rozdílných kvalitách a rozdílných nákladech. Tomuto úkolu bude třeba podřídit i vývoj technologie objektů občanské vybavenosti. Toto ovšem není jenom záležitostí KNV, ale i příslušných ministerstev v čele s ministerstvy výstavby a techniky.

Věřím, že tato otázka přijde na pořad zejména v přípravě 6. pětiletky. Ve výboru jsme ocenili úsilí vlády, s jakým řeší základní otázky - problémy národohospodářského plánu a dalšího rozvoje naší ekonomiky. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji soudruhu poslanci Burianovi za jeho vystoupení. Soudružky a soudruzi, počet přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo o slovo? O slovo požádal místopředseda vlády ČSR soudruh ing. Stanislav Rázl. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážené soudružky a soudruzi, jsem rád, že mohu konstatovat, že přednesená stanoviska vás, poslanců, ke zprávě vlády o současném stavu hospodářství a dalších úkolech ještě hlouběji objasnila některé úseky rozvoje národního hospodářství, nebo zcela oprávněně kriticky stav i zabezpečování úkolů v rozvoji na těchto úsecích posuzovala. Avšak všechny diskusní příspěvky, stanoviska, jejich věcný obsah, byl vždy v duchu politiky vytyčené XIV. sjezdem naší strany, pokud se netýkaly dalšího růstu a nároků v oblasti investiční politiky. Protože není rozporových názorů mezi přednesenou zprávou vlády a stanovisky poslanců, nebudu k věcným námětům, které byly předneseny, zaujímat dnes detailní stanovisko. Všechny připomínky a doporučení vláda využije při zajišťování úkolů jak na rok 1975, tak při přípravě 6. pětiletky.

Soudružky a soudruzi, z pověření předsedy vlády soudruha Korčáka i celé vlády vám děkuji za podporu a pomoc, kterou jste vládě poskytovali a jsme přesvědčeni, že budete poskytovat i nadále. Přejeme vám jménem vlády mnoho úspěchů i zdraví v roce 1975. /Potlesk./