Čtvrtek 17. dubna 1975

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Růžičkové. O slovo se přihlásil náš host primátor hl. m. Prahy dr. Zdeněk Zuska. Prosím, aby se ujal slova.

Primátor hl. m. Prahy JUDr. Zdeněk Zuska: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi! Dnešní zasedání České národní rady, zabývající se problematikou rozvoje hlavního města Prahy, je jedním z mnoha důkazů rostoucí péče stranických, zákonodárných i vládních orgánů o problémy naší metropole. Je součástí široce založeného úsilí plnit závažné direktivy XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Jedním z hmatatelných důsledků této péče je například splnění a dílčí překročení plánu dokončování bytů v Praze za rok 1974. Počet dokončených 9420 bytů je nejvyšší za posledních třicet let poválečného vývoje. V úsilí o zabezpečení tohoto úkolu byl díky ÚV KSČ i příslušným vládním orgánům, díky iniciativě pracujících stavebních i dalších dodavatelských podniků prosazen požadavek priority materiálně technického zabezpečení výstavby hlavního města. Stále hlouběji proniká vědomí, že síly je třeba soustředit na komplexní bytovou výstavbu, jako jmenovitého sjezdového úkolu, zejména v Praze. Také proto rozsah pražské výstavby v roce 1974 se rovná součtu let 1968 a 1969.

V období, které uplynulo od posledního posuzování problematiky Prahy v plénu České národnost rady v listopadu 1972 se prohloubilo pochopení potřeb Prahy také ve všech krajích. Chtěl bych zejména ocenit ty podniky z krajů ČSR, které se nejvíce podílejí jednak na nové výstavbě /Pozemní stavby Olomouc, Pozemní stavby Plzeň a Vodní stavby/ i ty, které řeší úkoly obnovy bytového a domovního fondu /OSP Cheb, Nový Bydžov, Praha - západ a OSP všech okresů Jihomoravského kraje/. Rozsah přesunů stavebních kapacit vynikne, porovnáme-li /při zvyšujících se objemech/ jejich podíl v roce 1971 /11,8 %/a v roce 1974 /18,9 %/.

Tyto pozitivní skutečnosti jsou výsledkem úsilí příslušných územních orgánů strany, krajských a okresních národních výborů a chci využít dnešní příležitosti k tomu, abych za jejich péči o hlavní město upřímně poděkoval.  

Praktickými důkazy skutečnosti, že se řešení problémů Prahy stává záležitostí celé československé federace, bylo v roce 1972 ukončení 1. etapy výstavby vodního díla Želivka a napojení dálnice. V roce 1973 byl předán veřejnosti most Klementa Gottwalda a rekonstruované Smetanovo divadlo a v roce 1974 byl zahájen provoz na metru - stavbě československo-sovětské spolupráce. V pondělí bude předán veřejnosti již druhý velký obchodní dům v tomto roce.

Díky postupně realizovaným opatřením a zmíněným výsledkům roku 1974 se také další direktiva XIV. sjezdu KSČ - totiž dokončit v 5. pětiletce v hlavním městě Praze nejméně 40 000 bytů - právem ocitl mezi těmi úkoly volebního programu Národní fronty, kde lze - za podmínek stupňovaného úsilí - reálně očekávat splnění.

Za těmito strohými fakty se skrývá obětavá práce poslaneckého sboru pražských národních výborů, jejich desetitisícového aktivu, účinná spolupráce politických stran a organizací soustředěných v Národní frontě, pozitivní výsledky upevňování vztahu pražských závodů a národních výborů a obětavá práce pražských pracujících a mládeže, která pod vedením KSČ usiluje o postupné řešení rozvojových úkolů hlavního města Prahy.

Velké věci se nerodí bez obtíží. Také v hlavním města Praze při plnění úkolu, vytyčeného městskou konferencí KSČ z května 1973 - vytvářet podmínky pro rozvoj Prahy jako vzorného socialistického města nejsme bez problémů, obtíží a chyb. Zpoždění, k němuž ve vývoji hlavního města došlo v uplynulých obdobích, nelze dohnat, vzdor mimořádné péči, která se Praze věnuje v těchto letech, v období jedné - dvou pětiletek.

Je to zřejmé už při letmém pohledu na čísla o úspěšné výstavbě bytů v roce 1974. Silně zaostává v československých normách zakotvená zásada komplexnosti. Politické obtíže působí skutečnost, že noví nájemníci v Bohnicích, Homolce, na Lhotce-Libuši, Chodově a na dalších místech soustředěné bytové výstavby mají se značným zpožděním k dispozici distribuční jednotky, zdravotnická zařízení, jesle a mateřské školy. Naléhavost situace zvyšuje i radostná skutečnost, že loňský - v poválečných třiceti létech nejvyšší počet novorozenců v pražských rodinách /18 400/- bude v letošním jubilejním roce překonán.  

Příčinou je i zpožďování plánovacích rozhodnutí. Jenom pro rok 1975 se nedostává - jednak již na rozestavěné - jednak na projekčně připravené stavby komplexní bytové výstavby, kde je dohodnut až na výjimky dodavatel - prostředků v rozsahu 188 mil. Kčs. Navíc nerealizováním určitého procenta plánovaných akcí, přes nárůst stavebních kapacit, který představuje z roku na rok zdvih 20 %, se pak tyto problémy ještě zhoršují. Lze říci, že rozpor rychle rostoucího počtu dokončených bytů a zaostávající občanské vybavenosti, s nímž jsme zahajovali 5. pětiletku, se zatím zdaleka nedaří vyrovnat, v jistých lokalitách se zhoršuje a ve srovnání s úkoly celé pětiletky znamená značný rozdíl.

S bydlením a životním prostředím hlavního města Prahy těsně souvisí jiný neuzavřený problém. Je to stále nevyhovující palivoenergetická bilance hlavního města Prahy. Je známo, že podíl ušlechtilých paliv, kterým disponuje Praha /22 %/stále zaostává jak za průměrem ČSR, tak za průměrnými čísly, charakterizujícími poměr pevných a ušlechtilých paliv v celé ČSSR. V nejbližší etapě jde o to, zvrátit již vydaný příkaz přepracovat projekty na výstavbu Třeboradic II a Malešic III /původně orientované na ušlechtilá paliva/ na málo kaloricky hodnotná pevná paliva. Realizace takového příkazu by byla nejen v rozporu s politickými směrnicemi o rozvoji hlavního města Prahy, ale v rozporu s oprávněnými požadavky občanů ve východních částech města. Takové postupy by konec konců znamenaly, že národním výborům by v úsilí o zlepšování životního prostředí zůstala možnost zabývat se jen drobnostmi. Případné pozitivní výsledky organizátorské a výchovné práce by byly však stejně znehodnoceny.

Také v dopravě nemůžeme být spokojeni s dosaženými výsledky. Pražské metro, které bylo přivítáno téměř před rokem jako konkrétní krok moderního řešení pražské dopravy, slouží denně 11 % cestujících městské hromadné dopravy. Jeho provoz vyvolává zatím jedinou politickou potíž; každý pražský obvod by chtěl, aby nejbližší další linie metra sloužila jeho obyvatelům. Úkoly na třech dalších trasách, které jsou nyní ve výstavbě, se díky iniciativě pracujících stále lépe zvládajících sovětskou techniku v uplynulém roce i v 1. čtvrtletí 1975 plní vysoko nad 100 %. Nepodařilo se včas zatím dosáhnout pro 6. pětiletku potřebného objemu investic pro budování základního komunikačního systému. Původně z uvažovaných tří variant A, B a C vyplynul závěr, že přijatelné jsou pouze dvě první, které zabezpečovaly vyřešení dopravních problémů hlavního města alespoň do dvaceti let. Správnost takového postupu potvrdila letos ukončená sovětská expertiza základního komunikačního systému, uskutečněná z rozhodnutí vlády ČSR. Zatím však vítězí jakási "varianta D", která, přesto, že jsme na první místo zařadili takové dopravní stavby, které při minimálních rozpočtových nákladech slibují nejrozsáhlejší pozitivní důsledky, může znamenat zhoršení situace. Míra přetěžování komunikací, ohrožování centra města těžkou tranzitní dopravou a nadměrným hlukem, neřešení tzv. problému dopravy v klidu, může přesáhnout únosnou mez.

Celkově lze proto konstatovat, že vedle problematiky pracovních sil /kdy v letech 1976 - 1980/ odejde v Praze do důchodu desetkrát více žen než mužů, což se tíživě projeví zejména ve feminizovaných oborech/ budou starosti hlavního města s dopravou nejvážnější.

Je samozřejmé, že rozvoj Prak se neomezuje a nemůže omezit jen na posuzování míry investic a nové výstavby.

Existující průmyslový potenciál hlavního města Prahy představuje přibližně 8,4 % výrobních kapacit ČSSR a zabezpečuje v některých oblastech podstatnou měrou požadavky rozšířené reprodukce československého průmyslu, našeho vnitřního trhu i zahraničního obchodu.

Stranicky organizované úsilí o mobilizaci vnitřních zdrojů a rezerv hlavního města Prahy, úsilí o to, aby jednak stále lépe sloužilo pracujícím i návštěvníkům Prahy to, co bylo v minulosti vystavěno, jednak, aby vedle investiční politiky zaujala správné místo také politika obchodní, zdravotní, kulturní a školská, zavazuje funkcionáře pražských národních výborů.

Velkou pozornost věnujeme proto v oblasti dopravy také opatřením, která při úsporách živé práce znamenají zlepšení dopravní obsluhy pražských cestujících. Rozsah těchto úkolů vynikne, uvědomíme-li si, že 640 milionů cestujících v pražských tramvajích, autobusech a metru ročně je více, než přepravují na území celého státu naše Československé dráhy. Mnoho bylo vykonáno v souvislosti se zahájením provozu metra. Došlo k úspoře 1500 pražských průvodčích, k rychlejšímu odbavování vozů elektrické dráhy ve stanicích, k cílevědomějšího pokrytí i okrajových čtvrtí Prahy hromadnou dopravou.  

Postoupila také realizace projektu "R", o kterém jsem se na listopadovém zasedání České národní rady v roce 1972 zmínil. Jeho nejvýraznější částí se stalo v roce 1974 zavedení "oblasti kontrolovaného parkování a stání" na Starém Městě, které se osvědčilo, vedlo k omezení jízd osobních automobilů do centra města o 7 % a z mnoha stran zaznívají požadavky po jeho rozšíření.

Snad nejpodstatnější změny v průběhu posledních 4 - 5 let se však odehrávají ve vědomí pražských pracujících, v jejich vztahu k úkolům pětiletky, k problémům rozvoje socialismu, k hlavnímu městu Praze. Svědčí o tom stále narůstající počet brigádnických hodin, které občané odpracovali při řešení místních problémů v rámci akce "Pražané svému městu". V roce 1972, kdy se plenární zasedání České národní rady naposledy zabývalo problémy Prahy, bylo na tomto kontě evidováno 18 miliónů hodin, v roce 1974 poznamenaném už aktivním přístupem k přípravě oslav 30. výročí osvobození Prahy slavnou Sovětskou armádou, již více než 33 miliónů. To v přepočtu znamená průměrně 30 hodin na každého občana hlavního města. Velmi potěšující je, že právě v uplynulém roce se zdvojnásobil počet brigádnických hodin, odpracovaných členy SSM, pionýry a mládeží hlavního města. Mládež se také plnou třetinou podílí v posledních dvou letech na výsadbě 50 tisíc keřů šeříků, které by měly symbolicky rozkvést v Praze na počest našich osvoboditelů.

Je samozřejmé, že přípravu oslav 30. výročí a vojenské přehlídky, která bude jejich součástí, i blížící se Československé spartakiády 1975 chápeme především jako příležitost zdůraznit v závodech hlav o města Prahy, v celém systému národních výborů /ve školství i kultuře, ve zdravotnictví, v podnicích RaJ, v obchodě a ve službách/ nezbytnost zvládat věcné úkoly 5. pětiletého plánu a do důsledku splnit volební programy Národní fronty.

To znamená také zajistit, aby všechny funkce Prahy v tomto období byly zabezpečeny bez poruch a chyb. Teprve v takové souvislosti pak lépe vynikne čistota komunikací a veřejných prostranství hlavního města, výzdoba jeho čtvrtí a každého domu. Opačný přístup - totiž soustředění pozornosti pouze na úspěšnou organizaci slavnostních akcí - by naši lidé určitě nepochopili a navíc mohl by být našimi odpůrci politicky zneužit.

Kurs cílevědomého úsilí a kritické náročnosti prohloubilo v podmínkách hlavního města Prahy zabezpečování usnesení listopadového zasedání ÚV KSČ. Při jeho rozpracování, komplexním vysvětlením jeho závěrů, při postupném prosazování konkrétních požadavků z něj vyplývajících, byla přijata celá řada opatření, která se dotýkají - jak to v Praze snad ani jinak být nemůže - především oblasti investic. V součinnosti s objektivními orgány vlády ČSR a za řízení vedoucích funkcionářů ministerstva stavebnictví ČSR probíhá organizované úsilí o to, aby v 1. pololetí roku 1975 bylo dokončeno 39 % podílu celkového úkolu ve výstavbě bytů, kterých má být pracujícím Prahy předáno letos poprvé více než 10 000.

Podniky řízené pražskými národními výbory převzaly nad rámec přijatého plánu pro rok 1975, po zvážení svých možností, úkol vyrobit v tržních fondech o 20 mil. Kčs výrobků více. Stejně jako v ostatních krajích a okresech republiky jsme od 1. dubna 1975 zabezpečili náročná opatření v úpravách pracovní doby, směřující ke zvýšení kázně a disciplíny a k vyššímu využívání fondu pracovní doby. Navíc - ve srovnání se směrnicí vlády - se v aparátu Národního výboru hl. m. Prahy zřídilo pracoviště, schopné jednat s občany, přijímat eventuální stížnosti a řešit požadavky ve všech dnech týdne až do 18 hodin tak, aby jeden ze základních principů, na kterém je vybudován systém národních výborů - totiž princip těsného spojení s pracujícím lidem - byl zabezpečován až do konkrétních důsledků.

Uvědomujeme si však, že otázka pracovní doby aparátu národních výborů, prostá přítomnost pracovníků v úředních prostorách je pouze jednou stránkou náročnosti. Jde především o vyšší kvalitu rozhodování, o pozorný, politický přístup k pracujícím, o prosazení účinějších metod práce. Příkladem takového postupu je v posledních týdnech zaváděný způsob předávání dekretů novým nájemníkům, který šetří jejich čas, umožňuje od počátku otevřenou informaci o problémech sídliště a nového domova a urychluje proces politické organizace. Volí se totiž současně občanské výbory a domovní komise a vytváří předpoklady pro nástup kolektivů do aktivního řešení problémů vlastního bydliště.

Listopadové zasedání ÚV KSČ a jeho význam nespočívá zdaleka ve vytyčování nových úkolů. Jde spíše o náročnější přístupy a metody práce. Známe svá slabá místa i problémy, které národní výbory v hlavním městě Praze ve své práci mají.

Díky soustředěnému úsilí se podařilo v březnu tohoto roku územně zcela připravit komplexní bytovou výstavbu pro 6. pětiletý plán a dalších 43 000 bytů v 7. pětiletce. Částečně se zvládly i tíživé problémy projekce, které přestaly být v loňském roce brzdou plného rozvinutí stavebních dodavatelských kapacit. Přesto trvají obtížné problémy tam, kde jde o to orientovat strukturu projekčních kapacit na oblast inženýrských sítí, v úzké součinnosti se stavebními organizacemi prosadit požadavek typizace a důsledným řízením tvůrčích pracovníků v projekčních organizacích soustavně snižovat rozpočtové náklady staveb. Nejsme zdaleka spokojeni s úrovní odpovědnosti, s postupy a návyky pracovníků v odborech, podnicích a zařízeních národních výborů v Praze, v nichž je zařazeno 145 000 pracujících. V posledních letech se však podařilo vytvořit některé základní podmínky pro to, abychom i v této oblasti postupovali úspěšněji. Roste totiž politická i odborná připravenost aparátu, od roku 1972 se ze 17 % zvýšil počet mladých pracovníků do 35 let na 39 % - tedy více než dvojnásobně. Stojí tedy za to s takovými lidmi trpělivě pracovat, srozumitelně vysvětlovat politiku strany a spolu s nimi ji v podmínkách národních výborů stále důsledněji realizovat.

Platí leninská zásada, že čím složitější nás čekají úkoly, čím větší je aktivní účast a iniciativa statisíců pracujících při jejich řešení tím více roste odpovědnost řídících orgánů sjednocovat a cílevědomě řídit toto úsilí. Pražské národní výbory si této odpovědnosti, vyplývající z charakteristiky období, jsou plně vědomy.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, pozornost, která je všestranně věnována hlavnímu městu Praze, umožňuje v posledních letech řešit nejen aktuální současné naléhavé problémy denního života města, ale i koncepci jeho rozvoje v budoucích desetiletích.

Od přijetí závažného usnesení předsednictva ÚV KSČ z 15. prosince 1972 uplynulo něco více než dva roky. V úsilí o jeho realizaci schválila vláda ČSR a plenární zasedání České národní rady tak významné dokumenty, jako rozšíření území hlavního města Prahy ve prospěch jeho dalšího rozvoje, urbanistickou koncepci, politické zásady zákonů o hlavním městě Praze, ekonomickou strukturu hlavního města a zejména generální plán jeho rozvoje do konce tohoto století, jako dokument určující základní politické cíle a zachycující nejdůležitější sociálně ekonomické vazby růstu města.  

Pod vedením stranických orgánů, za řízení vlády ČSR chceme v nejbližším období soustředit síly na realizaci těchto dokumentů. V nich obsažené zásady jsou zobecněním dosavadních poznatků o příčinách problémů hlavního města Prahy, výsledkem politických i ekonomických úvah o možnostech a tempech jejich řešení. Využívají jak soudobých poznatků československé vědy, tak i obecně platných zkušeností Moskvy a hlavních měst ostatních socialistických zemí.

Jde teď o to, aby se tyto dokumenty staly nástrojem mobilizace pracujících při jejich uvádění do života. Soustředíme se na to, aby se urychlila výstavba materiálně technické báze a kapacit pražského stavebnictví, aby byly prosazeny kroky a opatření, zabezpečující imigraci mladých pracovníků do Prahy a jejich stabilizaci. Počítáme proto s výrazným podílem podnikových bytů pro stavebnictví. Chceme přispět k přednostnímu rozvoji nosných, zejména strojírenských oborů v Praze, řešit otázku rozvoje pražského obchodu, včetně problémů skladů, zásobování hlavního města, rozvoje pražské kultury, školství a zdravotnictví a některé nezbytné legislativní problémy.

Při prosazení těchto záměrů, v úsilí o jejich jednotné chápání na celém území ČSR, při náročné kontrole jejich realizace může sehrát významnou úlohu Česká národní rada.

Dovolte, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vyjádřit přesvědčení, že také dnešní plenární zasedání k takovému postupu podstatnou měrou přispěje. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu primátorovi za jeho vystoupení.

Soudružky a soudruzi, po přestávce jako první v rozpravě vystoupí poslanec Zbyněk Žalman, připraví se poslankyně Helena Jánská.

Vyhlašuji polední přestávku.

/Schůze přerušena ve 12.58 hodin a znovu zahájena ve 14.00 hodin. Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, pokračujeme v rozpravě k prvnímu bodu našeho jednání. Nyní vystoupí poslanec Zbyněk Žalman a připraví se poslankyně Helena Jánská.

Poslanec ČNR Zbyněk Žalman: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, vážené soudružky a soudruzi poslanci! V jednání České národní rady se vracíme opět k rozsáhlé problematice hlavního města Československé i České socialistické republiky. Všem nám jistě leží na srdci, aby toto naše hlavní město prosperovalo jako významná součást naší ekonomiky, jako centrum státní moci a správy, aby bylo dobrým domovem všem pracujícím obyvatelům, ale i těm, kteří již sice pracovat nemohou, ale v minulosti věnovali své síly pro rozkvět státu i svého města, zkrátka, aby bylo skutečně matkou měst a metropolí reprezentující náš socialistický stát.

Je proto jistě správné se otázkami jeho současného života a dalšího rozvoje zabývat tak, jak to učinily všechny výbory České národní rady, každý po své linii a plénum na své dnešní schůzi v celém komplexu. Mnoho se v Praze udělalo. Každý úsek má své dobré výsledky, které až dosud přispěly k rozvoji města, ale má i své nedostatky a problémy, které mnohdy nedávají spát těm, kteří za život ve městě a jeho další rozvoj zodpovídají, kteří jeho osudy řídí. Jsou vypracovány určité představy a koncepce pro řešení těchto problémů, jejich realizace však bude vyžadovat nemalé úsilí, vzájemnou součinnost, ale i potřebnou důslednost v uskutečňování jednotlivých, ať již stávajících nebo nových opatření. Jsou to úkoly závažné, ale též úkoly charakteru sice zdánlivě méně závažného, avšak pro život města stejně důležité, na jejichž realizaci se mohou, respektive musí podílet jak orgány, tak i samotní občané, ale i podniky, instituce atd.

Vezměme např. otázku čistoty města, která je jednou z jeho vizitek. Nechci hovořit o čistotě ve vztahu k oblastem, které jsou velkými staveništi v souvislosti s bytovou výstavbou, s výstavbou metra atd., i když i tu by měly platit a nejen plat, ale být uplatňovány a dodržovány určité zásady. Mně jde v této chvíli především o běžnou čistotu městských ulic, uliček i zákoutí, k níž počítám jak čistotu vozovek, tak chodníků, ale i portálů a výkladů, ať již používaných nebo uzavřených.  

Za čistotu komunikací odpovídá podnik Pražské komunikace, za chodníky většinou obvodní podniky bytového hospodářství, resp. jejich domovní zaměstnanci, za portály a výklady potom jednotlivé obchodní organizace atd. A jak se tato odpovědnost projevuje v praxi? Podnik Pražské komunikace zamete ulice, pokud je to vůbec proveditelné pro trvale parkující auta. Horší už je to - až na výjimky - s chodníky, i když domovní řád i v tomto směru je zcela jasný. A jak je to s výklady, především s těmi, které neslouží vlastním účelům, ale za nimiž se skrývají různé sklady, ale i kanceláře apod.

Pokud se pamatuji, provedly v minulosti obvodní výbory již mnohokrát prověrku stavu. A jaké byly výsledky? Situace se zlepšila někde jednorázově, po dobu určitých slavnostních dnů, někde o něco déle a po čase bylo vše opět ve starých kolejích. Co je toho příčinou? Že uživatelé tomu nevěnují potřebnou pozornost a péči, neplní mnohdy v tomto směru své závazky, ale že ani ze strany národních výborů není důsledná, trvalá kontrola a nestačí-li upozornění, aby následovaly případné postihy.

Existují však i další znečišťovatelé při různých výkopových a jiných pracích, kteří používají ulic k různým skládkám, popelnice jsou ponechávány na ulicích atd.

To je jedna stránka čistoty. Tou druhou je to, jak ji pomáhají udržovat sami občané. Budete jistě souhlasit s tím, že ani zde to není v pořádku. Jinak by nebylo po ulicích a hlavně u stanic tramvají a autobusů tolik odházených papírů, jízdenek, nedopalků cigaret. K čistotě jistě nepřispívá ani to, že se v ulicích provádí různá údržba aut a jejich mytí. Navíc auta parkují v poslední době stále více až na samých rozích ulic, kde překáží chodcům při přecházení, tzn., že stojí na přechodech. Množí se i parkování na chodnících, a to již souvisí i s otázkou bezpečnosti dopravy i chodců. Ani tady by neškodila větší důslednost kontroly a postihy, když chybí dobrovolná kázeň.

S těmito všemi otázkami, ale i mnoha ostatními souvisí vztah občanů ke svému městu, ale i k spoluobčanům, tzn. vzájemné soužití, mezilidské vztahy, nebo jak tomu budeme říkat. A zase můžeme konstatovat, že ne všichni občané mají ten správný vztah ke svému městu, ke svému okolí, a že je v jejich životě stále mnoho individualismu, mnoho zájmu jen o sebe, o své vlastní potřeby a ne již o potřeby společnosti.

Tím se dostávám k otázkám masově výchovného působení, jako úkolu celé Národní fronty, každé její politické či společenské a zájmové organizace, ale i národních a občanských výborů a domovních komisí. Někdo snad může namítnout, že občané města věnovali množství brigádnických hodin na jeho zkrášlení apod. Bude mít jistě pravdu, avšak není zde ještě většina těch, kteří stojí mimo, nebo těch, kteří vytvořené hodnoty svévolně ničí, ať již sami přímo, nebo chodí kolem těchto jevů nevšímavě? A o ty nám musí jít! I ty nutno získat pro společnou věc, pro aktivní zapojení a pro ochranu vytvořeného díla. Přesvědčit je, že v socialismu by nemělo platit heslo "Co tě nepálí nehas!" a že socialisticky žít neznamená jen využívat vymožeností socialismu. Proto masově výchovná a kulturně výchovná práce by se měla stát ještě více součástí volebních programů. K tomu by měly přispět, jak jsem již řekl, všechny organizace Národní fronty a především také aktivizace občanských výborů, oživení práce domovních komisí a dobré veřejné schůze.

A ještě jedné věci bych se chtěl dotknout. V loňském roce jsme schválili zákon o územních změnách hlavního města Prahy. Vytvořilo se tím nové, široké zázemí, potřebné pro její další rozvoj. V tomto zázemí působí nově malé i větší národní výbory, pracující v různých podmínkách. Některé jsou vybaveny pouze malým administrativním aparátem, některé nemají žádný a pak práci těchto orgánů státní moci a správy vykonávají funkcionáři po svém normálním zaměstnání. Proč se o tom zmiňuji? Proto, že se ozývají hlasy, že po materiální stránce je o tyto připojené obce sice ze strany hlavního města postaráno, naopak si chválí někdy štědrou ruku, avšak potíž představuje přemíra a složitost administrativy, množství různých dokladů, hlášení a výkazů, které musí vyřizovat. Snad i nad těmto otázkami by bylo třeba se na orgánech hlavního města zamyslet. Tím nechci pochopitelně říci, že otázky statistiky, evidence a celkové administrativy možno pominout, ale chci jen naznačit, aby byla vždy zvážena jak účelnost, tak i podmínky.

Soudružky a soudruzi poslanci, jsem si vědom toho, že otázky, o nichž jsem hovořil, jsou proti druhým problémům sice méně závažné, ale ne zase pominutelné. Posuzujme však i tyto otázky, posuzujme objektivně, co bylo v našich silách, tj. v silách národních výborů i dalších orgánů a institucí a důvody, proč jsme je právě pro nedůslednost nesplnili. Všechny problémy spolu dohromady souvisí. Hleďme proto na všechny také společným pohledem v zájmu určité rovnováhy a proporcí, abychom pomáhali vytvářet vzájemný soulad, směřující k rozvoji hlavního města, v němž budou jeho obyvatelé radostně a spokojeně žít životem, jaký jim může připravit jen socialistické zřízení.

Letošní rok, rok slavného 30. výročí Pražského povstání a osvobození Prahy a celé naší republiky Sovětskou armádou, nechť nás naplní odhodláním plnit důsledně a odpovědně všechny úkoly, všechna usnesení orgánů vůči hlavnímu městu, aby se i zde v praxi promítaly závěry listopadového pléna ÚV KSČ tak, jak byly míněny. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP