Čtvrtek 12. června 1975

 

/Začátek schůze v 9.02 hodin./ 

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban, místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz a František Toman 

Členové vlády České socialistické republiky  

předseda vlády Josef Korčák, místopředseda vlády Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera 

172 poslanců České národní rady podle prezenční listiny 

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha 

Předseda ČNR Evžen Erban: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Zahajuji 16. schůzi České národní rady. V naší schůzi srdečně vítám člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. Vítám rovněž představitele dalších ústředních úřadů ČSR.  

Dále srdečně vítám naše hosty, vedoucí funkcionáře krajského a okresních národních výborů Severočeského kraje, kteří byli pozváni k našemu jednání o zprávě vlády ČSR o postupu rozvoje Severočeského kraje. /Potlesk./ 

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, letošní náš slavný a radostný máj, kdy jsme vzpomínali osvobození své vlasti z nacistického jha Sovětskou armádou, třiceti let trvání světového míru a triumfů socialismu, byl svědkem také nejvýznamnější události našeho státního života, volby prezidenta Československé socialistické republiky.

V době vážných úkolů, které máme se všemi pokrokovými silami celého světa, byla tato volba příležitostí manifestovat jednotu národů a národností v naší zemi, pevnost svazku pracujících tříd a vrstev všeho československého lidu a jeho životně důležité spojenectví se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství.  

Výrazem toho všeho, co tvoří základy našeho nového, socialistického života, je jednomyslná volba generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Gustáva Husáka prezidentem republiky.

Jeho celý dosavadní život je vyjádřením nejlepších tužeb československého pracujícího lidu, jeho socialistických ideálů a odhodlání za jejich uskutečnění bojovat a pracovat. Jeho politický zápas byl již od mládí důslednou a statečnou odpovědí věrného syna své československé vlasti a komunisty na pokusy politických představitelů reakční části slovenské buržoazie postavit naše bratrské národy proti sobě a zničit jejich společný stát. 

Jak to bývá u opravdových bojovníků, soudruh Husák byl podroben mnoha zkouškám. Ty ho neklamně prověřily v nejvážnějších okamžicích novodobé historie naší vlasti jako člověka, československého vlastence a internacionalistu.

Vzhledem k dosavadnímu vnitropolitickému vývoji, světové situaci a naším úkolům uvnitř země i v mezinárodním měřítku je důležité při tak významném státním aktu jako je volba prezidenta, manifestovat podporu té politické linii, která vedla k obnovení jednoty strany a lidu, k obnově dynamického rozvoje celé naší socialistické země a k úspěchům, které uznává celý svět.  

To je politický smysl volby generálního tajemníka ústředního výboru KSČ soudruha Gustáva Husáka prezidentem Československé socialistické republiky, protože právě s jeho jménem je úzce spojeno vytyčení a prosazení současné marxisticko-leninské politiky KSČ.  

Podle materialistické filozofie dějin velcí lidé mají důležitou úlohu v historii tříd a národů, protože dovedou ve své době plně pochopit zájmy lidu a v souladu se zákonitostí vývoje lidské společnosti přispívat svými činy k vítězství pokroku, který v této historické epoše vyjadřují myšlenky socialismu.  

Ani nejsilnější osobnost nemůže však sama řešit problémy a úkoly společnosti. Rozhodující je uvědomělá, činy podložená zodpovědnost milionů tvůrců materiálních i kulturních hodnot, z nichž se dobrou politikou vytváří život, spokojenost, práva, ale také povinnosti občanů. V tomto smyslu se hlásíme cílevědomě a hrdě ke svému podílu na upevňování socialistické demokracie v naší zemi. 

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo ČNR v blahopřejné adrese zdůraznilo, že nejvyšší zastupitelský sbor České socialistické republiky spontánně uvítal jednomyslnou volbu soudruha Gustáva Husáka prezidentem Československé socialistické republiky. /Dlouhotrvající potlesk, za něhož shromáždění povstává a po jeho skončení usedá./ 

Blahopřáli jsme našemu novému prezidentu na Pražském hradě, kde nás po své volbě přijal, k politické důvěře, která mu byla takto znovu vyjádřena. Soudruh Husák poděkoval za podporu, kterou mu dáváme, a požádal nás, abychom předali jeho soudružské pozdravy všem soudružkám a soudruhům poslancům České národní rady. /Potlesk./ 

Ve slavnostních chvílích volby prezidenta republiky, které prožívá tradičně všechen lid naší země, bylo důstojně vzpomenuto jejího velkého syna Ludvíka Svobody, jehož zdraví bylo vážně postiženo právě v době, kdy se právem celého svého života a důvěry, kterou k němu chovají národy a národnosti naší země, mohl jako hlava státu radovat z úspěchů naší socialistické politiky, jimž zasvětil v boji i v práci celý svůj dosavadní život. Posíláme mu vřelé soudružské pozdravy. /Potlesk./ 

Česká národní rada, všechny její orgány a poslanci každodenně prokazují, že stojí neochvějně za politikou Komunistické strany Československa. Ujišťujeme ústřední výbor KSČ i prezidenta naší republiky svou věrností ideálům socialistické revoluce a vůlí podílet se co nejúčinněji na dalším rozkvětu socialistické společnosti, na rozvíjení bratrského svazku českého a slovenského národa a všech národností naší země, na prohlubování našich internacionálních vztahů se zeměmi socialistického společenství v čele se Sovětským svazem. Osvobozovací zápasy, hrdinské oběti, práce chápaná jako humánní boj a světodějné úspěchy sovětských národů při budování komunistické společnosti byly a zůstanou největší nadějí trvalé mírové a šťastné budoucnosti československého lidu. /Potlesk./

Předsednictvo České národní rady se usneslo ve své schůzi dne 22. května t. r. navrhnout tento pořad dnešní schůze, který je též uveden na rozeslané pozvánce:  

I. Zpráva vlády České socialistické republiky o postupu rozvoje Severočeského kraje.  

II. Zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet rozšířeného o předsedy a zpravodaje ke kapitolám státního rozpočtu z ostatních výborů ČNR k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1974. 

III. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.  

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.  

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 17. dubna do 12. června 1975.  

Slyšeli jste návrh pořadu dnešní schůze. Jsou nějaké námitky k navrženému pořadu? Nejsou. Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 167 poslanců České národní rady. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Můžeme proto přistoupit k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 

Je někdo proti? Nikdo.  

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.  

Děkuji, tím Česká národní rada schválila denní pořad.  

Zpráva vlády České socialistické republiky o postupu rozvoje Severočeského kraje 

Z pověření vlády přednese zprávu místopředseda vlády ČSR soudruh Štěpán Horník. Prosím ho, aby se ujal slova.  

Místopředseda vlády ČSR Štěpán Horník: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, byl jsem pověřen vládou ČSR, abych České národní radě podal zprávu o plnění úkolů výstavby v Severočeském kraji a o připravovaných opatřeních k jeho dalšímu rozvoji.  

XIV. sjezd KSČ v souvislosti s vývojem Severočeského kraje uložil soustředit pozornost na urychlený rozvoj palivo-energetické základny, vyplývající z potřeb rozvoje hospodářství ČSSR. K tomu soustředit potřebnou část prostředků, zabezpečit dostatečný počet pracovních sil i potřebnou bytovou výstavbu. Spolu s tím realizovat nezbytná opatření neinvestičního a investičního charakteru, zaměřená na postupné zlepšování životního prostředí.  

Složitost úkolů rozvoje kraje i jejich další stupňování v souvislosti s nezbytnou nutností čelit v ČSSR nepříznivým vlivům světové palivo energetické krize vyžadovala, aby se vláda intezivně problematikou Severočeského kraje zabývala a svou rozhodovací a řídící činnost soustřeďovala především na těchto 5 hlavních úkolů:  

1. Zabezpečení rozvoje těžby hnědého uhlí, výstavby a provozu velkých energetických zařízení a na vytvoření podmínek pro rozvoj a těžbu uranu. Základním předpokladem k tomu mělo být uvolnění důlních polí pro tuto těžbu a minimalizování nepříznivých vlivů rozvoje palivo-energetické základny ČSSR na krajinný ráz a životní prostředí obyvatel.  

2. Dobudování komplexu petrochemie a zabezpečování klíčových úkolů v těch průmyslových odvětvích a oborech, ve kterých má kraj v ČSSR v podstatě monopolní postavení /výroba trub pro atomový program, bezpečnostní skla, bižuterie a některých výrobků spotřebního průmyslu/;  

3. Výstavbu 44 tisíc bytů především za účelem stabilizace obyvatelstva v kraji, na odstranění nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva a nahrazování úbytku asanovaného bytového fondu. Vyšší objem prací na účelové výstavbě národních výborů byl orientován na zlepšování životních podmínek obyvatelstva v nejvíce ohrožených místech kraje;  

4. Realizaci 30 mld Kčs stavebních prací prováděných stavebními organizacemi, tj. zvýšení jejich objemu o více než 60 % proti předcházející 4. pětiletce;  

5. Důsledně prováděnou regulaci vývoje zaměstnanosti, která měla zabezpečit žádoucí rozvoj klíčových odvětví - především těžby paliva uranu, stavebnictví, energetiky a také vybraných odvětví terciálního sektoru.  

Aby řízení náročného procesu rozvoje Severočeského kraje bylo co nejúčinnější, považovala vláda za nutné ustavit pracovní skupinu pro přípravu a koordinaci výstavby v Severočeském kraji a zintenzívnit činnost Vládní komise pro koordinaci a kontrolu postupu při likvidaci starého a dostavbě nového Mostu.  

Pracovní skupina pro přípravu a koordinaci výstavby v Severočeském kraji byla ustavena v polovině roku 1974. Svou pozornost zaměřila zejména na přípravu programu investiční výstavby, který by na léta 1976-1980 v Severočeském kraji zabezpečoval nezbytné proporce ve vývoji investiční výstavby a stavebních kapacit, který by respektoval specifické, ekonomické a přírodní podmínky kraje, ale zároveň vyjadřoval jednak dlouhodobější potřeby a také možnosti rozvoje celého našeho československého národního hospodářství.  

Likvidace starého a výstavba nového města Mostu je velmi složitá otázka pro náročnost společensky i ekonomicky nejvhodnějšího stanovení cílů a cest k jejich dosažení. Na jedné straně vede postup lomu k nutné likvidaci staré části města, které leží na zásobách potřebného uhlí, avšak na druhé straně tato činnost sama narušuje závažnou měrou úroveň životního prostředí.  

Socialistická společnost řeší otázku aktivně ve prospěch člověka, tedy souběžně s těžbou uhlí provádí opatření, aby se nežádoucí následky omezovaly na možné minimum. Celým procesem se trvale zabývá Vládní komise pro koordinaci a kontrolu postupu při likvidaci starého a dostavbě nového Mostu. Kromě operativních opatření, která přijala a provádí, připravila a projednala podrobný a všestranně zabezpečený návrh programu realizace nezbytných investičních akcí pro město Most na nejbližší tři léta tak, aby bylo včas připraveno území pro postupující těžbu a nahrazeny těžbou narušené základní fondy. Program, který byl projednán a schválen ve vládě ČSR a později v předsednictvu vlády ČSSR, je závazným dokumentem nejen pro vlastní řízení výstavby a přestavby Mostu, ale i pro rozhodování o souvisejících úkolech rozvoje národního hospodářství v dalším období. Přitom stejně závazným kritériem v rozhodování je potřeba vysoké hospodárnosti v řešení otázek přestavby a výstavby Mostu, která vyžaduje podrobně zvažovat každý záměr z hlediska odůvodněnosti i průběhu vlastní realizace.  

Minulé období potvrdilo správnost vytvoření těchto orgánů vlády pro řešení problematiky v Severočeském kraji. Jejich systematická práce se osvědčila, neboť jednání za účasti vedoucích pracovníků federálních a národních orgánů a národních výborů umožňuje na jedné straně operativně řešit nově vznikající problémy, ale současně také účinně připravovat a koordinovat budoucí program výstavby a přestavby výrobních i nevýrobních základních fondů. Prací obou skupin vytvořila vláda též konkrétní nástroj pro zintenzívnění své řídící a rozhodovací činnosti v Severočeském kraji.  

Dovolte, vážení soudruzi poslanci, abych se nyní o některých rozhodujících otázkách spojených s problematikou Severočeského kraje zmínil podrobněji.

 Jaké jsou celkové hospodářské výsledky severních Čech v 5. pětiletce?  

Podíl kraje na průmyslové výrobě ČSSR tvoří 15 %, má rozhodující úlohu při zajišťování potřeb národního hospodářství, zejména palivy, elektrickou energií, chemickými a sklářskými výrobky. Do značné míry ovlivňuje vývojové tendence a plnění hospodářských úkolů v ČSR i v ČSSR.  

Vláda při hodnocení hospodářských výsledků kraje zdůrazňuje, že vedle ekonomického potenciálu mají tu rozhodující úlohu pracující severních Čech, jejich úsilí, obětavost a tvořivý přístup k plnění úkolů. Víme, že podmínky práce jsou zde velice složité, velmi často je třeba překonávat komplikace přírody, protože jinak by i ta nejdokonalejší technika bez osobní statečnosti pracujících zůstala stát. Vláda oceňuje tuto náročnou práci a současně oceňuje řídící činnost stranických orgánů a orgánů národních výborů.  

Práce horníků, energetiků, dělníků, techniků, inženýrů, práce stranických a krajských orgánů, obětavost stranických a odborových funkcionářů, to vše dohromady potvrzuje že český sever v ničem neztrácí revoluční aktivitu. Revolučnost a velikost jejich díla v současné době je v dosažených výsledcích, ale i v překonávání nelehkých podmínek, které hospodářskou činnost na některých místech Severočeského kraje provázejí.  

Vláda České socialistické republiky si této velmi náročné práce všech pracujících kraje hluboce váží, neboť bez jejich aktivního přístupu by nebylo možno zajistit stále složitější a obtížnější úkoly.  

Díky úsilí pracujících kraje i práce řídících okresních i krajských orgánů, lze předpokládat, že základní úkoly 5. pětiletého plánu budou v kraji dobře splněny:  

- plánovaný objem průmyslové výroby bude překročen o více než 2 mld Kčs a dosáhne výše přes 55 mld Kčs, 

- plán těžby hnědého uhlí bude překročen asi o 3 % a národní hospodářství získá za pět let téměř 290 mil. tun; výroba elektřiny dosáhne v roce 1975 více než 20 mld kWh,  

- výroba chemického průmyslu bude letos vyšší proti roku 1970 o více než 40 %, i když zde nepříznivě zasáhla havárie v Chemických závodech československo-sovětského přátelství v Záluží i odložení termínu zahájení zkušebního provozu celulozo-papírenského kombinátu Štětí II,  

- výroba hutnictví a strojírenství se zvýší o více než 35 % a výrazně se rozšíří výroba ocelových trubek a legované oceli ve VTZ Chomutov,  

- budování materiálně technické základny pro bytovou výstavbu /panelárna Příšovice o kapacitě 2000 bytů, panelárna Pozemních staveb Liberec v Dubici, nový cihlářský závod v Libochovicích, cementárna Čížkovice apod./ bude do budoucna příznivě ovlivňovat vývoj stavební výroby.  

Při velmi složitých problémech na úseku pracovních sil se podařilo zajišťovat celý vzestup průmyslové výroby jen růstem produktivity práce, při nutném přerozdělení pracovních sil /ve prospěch průmyslu papíru a celulózy a stavebních hmota při snižujícím se podílu celkových nákladů na 1000 Kčs produkce. Nelze však přitom nevidět, že plánovaných záměrů ve snižování podílů nákladů nebude dosaženo v téměř čtvrtině podniků Severočeského kraje.  

Zatím ne zcela uspokojující vývoj má zemědělská produkce kraje která asi o 1 % nedosahuje tempa růstu v ČSR, a to přesto, že některé okresy Severočeského kraje úkoly plní i překračují. Nižší tempo v rostlinné produkci zvyšuje napjatost mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, mezi výrobou a potřebou krmiv. Lze předpokládat, že v produkci obilovin kraj splní své úkoly, avšak v produkci brambor, cukrovky, ale i chmele, plánovaných stavů v kraji dosaženo v této pětiletce nebude.  

Životní úroveň v kraji - v souladu s celostátními záměry - dále roste. Zvýšily se příjmy obyvatelstva /asi o 26 % v letech 1970 - 1975/, kladně se projevila propopulační opatření strany a vlády, do provozu byla uvedena celá řada občanských zařízení, která přispěla k vyššímu uspokojování potřeb obyvatelstva kraje.  

Ne dosti uspokojivě se však zatím daří řešit problematiku životního prostředí. Vláda proto projednávala celou situaci a připravuje jako nedílnou součást příštího pětiletého plánu zásadnější opatření k odstranění - nebo alespoň kompenzování - rozhodujících nepříznivých vlivů.  

Soudružky a soudruzi poslanci, předpoklady potřebného rozvoje hospodářství v Severočeském kraji a prohloubení jeho významné účasti na rozvoji celé naší ekonomiky vytváří realizace investičního programu. Otevřeně říkáme, že na tomto poli byly v minulosti velmi vážné nedostatky jak v předvýrobní přípravě, tak i ve stavebnictví. Vláda ČSR proto věnovala otázkám, které s tím souvisejí, zvláštní pozornost.  

Jak lze hodnotit celkový vývoj a současnou situaci na úseku zabezpečování investiční výstavby stavební výrobou v Severočeském kraji v letech 1971 - 1975?  

Výsledky dosažené v těchto letech a plán letošního roku ukazují, že stanovený úkol zajistit od stavebních organizací objem prací ve výši 30,1 mld Kčs bude nejen splněn, ale i překročen zhruba asi o 1 mld Kčs. Zejména ministerstvu stavebnictví ČSR se tak podařilo zvýšit v letech 1971-1975 kapacitu stavebních organizací asi o 12 mld Kčs a realizovat jejich přesun doslova za pochodu ve výši 3 mld Kčs. Souběžně s rozvojem stavebních kapacit postupovala i výstavba materiálně technické základny stavebnictví. Úkoly pětiletého plánu v kraji však nesplní organizace řízené federálním ministerstvem dopravy, které místo 655 mil. Kčs, které tam měly proinvestovat, docílí zhruba 380 mil. Kčs stavebních prací.  

Úkol postavit v letech 1971-1975 v plánu národních výborů 44,8 tisíce bytů bude překročen nejméně na 46,6 tisíc bytů; mimo plán národních výborů bude postaveno dalších 4 tisíce bytů, takže celkový počet bytů postavených v této době přesáhne v Severočeském kraji výši 50 tisíc. Na tomto rozsahu se budou podílet nedodavatelské formy výstavby a výstavba bytů v rodinných domcích o něco více, než se původně v plánech předpokládalo. Nynější roční tempo v dokončování bytů přesahuje 11 tisíc a dává předpoklady pro další růst a plnění bytové výstavby v kraji v příští pětiletce. Dosažený úspěch v bytové výstavbě zvlášť vynikne ve srovnání s výsledky v minulosti. Ve 3. pětiletce bylo dáno do užívání 26,5 a ve 4. pětiletém plánu 30,3 tisíc bytů. Pátá pětiletka představuje tedy v bytové výstavbě v Severočeském kraji kvantitativní změnu.

Složitější situace je však při zajišťování komplexnosti bytové výstavby občanskou a technickou vybaveností a na některých stavbách účelové výstavby národních výborů. Příčin neuspokojivého stavu je řada a my usilujeme o to, aby se správnou předvýrobní přípravou a strukturou stavebních prací předešlo opakování současných nedostatků.

Objem stavebních prací na opravách a údržbě bude vysoce překročen /z plánovaných 4,5 mld Kčs na 5,8 mld Kčs/. Je však třeba tento vývoj nyní posoudit, a to jak ve vztahu k účelné reprodukci základních fondů, tak ve vztahu k disponibilním zdrojům stavebních kapacit na rozhodujících stavbách pro 6. pětiletku.  

Bylo třeba překonávat řadu obtíží při realizaci investic vyvolaných těžbou uhlí a uranu a výstavbou energetických děl. I když z celkového počtu 54 jmenovitě uvedených akcí se dokončilo nebo je ve výstavbě 45 akcí, vznikalo určité opožďování u některých staveb v novém Mostě a u přeložek tratí v resortu dopravy. Zatím to nemělo podstatný vliv na potřebné uvolňování porubních front.  

K dosažení nezbytné plynulosti postupu další výstavby přijala vláda ČSR i předsednictvo vlády ČSSR opatření k řešení dostavby města Mostu a je schválen nový časový plán s konkrétními a adresnými úkoly. Vládní komise k  tomu přijala podrobný harmonogram celé realizace.  

Do provozu je uvedena řada nových kapacit důležitých pro život obyvatel kraje. Jde zejména o nemocnici v Mostě o kapacitě 1400 lůžek, o přivaděče vody pro krajské město, obchodní dům Labe a krytý zimní stadion v Ústí nad Labem, stadion v Teplicích, kulturní dům v Litvínově, budovy peněžních organizací v Mostě i mnoho jiných drobných staveb.  

Dokončují se obchodní domy v Mostě a v Liberci, výrazně se zlepšila situace v prodejní síti, v menších obcích byla uvedena do provozu řada nákupních středisek celkovým nákladem 100 mil. Kčs.  

Byla zahájena významná přestavba silniční sítě v kraji, výstavba televizního vysílače Buková hora a telekomunikační budovy v Ústí nad Labem, výstavba pivovaru Sedlec, zásobení Chomutovska vodou z díla Přísečnice a Liberecka i Jablonecka z přehrady Souš. Význam těchto vodních staveb není pouze v zajištění dostatku vody, ale znamenají velmi kladný přínos i pro životní prostředí.  

Z toho, co bylo uvedeno, je zřejmé, že v průběhu let 1971-1975 dochází na území Severočeského kraje k celkovému zásadnímu obratu, pokud jde o rozsah investování. Zajišťování investiční výstavby stavební výrobou přes dosavadní nedostatky je pozitivním rysem, který jistě umožní plynulé plnění cílů investiční výstavby i v následujícím údobí.

Stále však přetrvávají nedostatky, které se projevují v investiční výstavbě obecně; spočívají zejména v opožděné a nedůsledné přípravě předvýrobních, etap, v efektivnosti investiční výstavby i v nezbytné struktuře stavebních kapacit, nedostatečně zaměřených na dokončovací práce.  


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP