Vláda ČSR je si toho plně vědoma a proto uložila urychlené vypracování základního materiálu o přípravě a realizaci investiční výstavby v Severočeském kraji na léta 1976 -1980.  

Soudružky a soudruzi poslanci, objektivní pohledy na situaci ukazují, že další rozvoj československého národního hospodářství bude klást v příštích letech značně vyšší nároky než dosud. Současně se budou zvyšovat požadavky na Severočeský kraj, na jeho zdroje a tedy i na podmínky jejich získávání.  

Prostor Severočeského kraje se všemi svými ekonomickými prvky a zdroji je třeba proto nadále považovat za vysoce exponovanou oblast. Zajištění a splnění jeho úkolů bude do budoucna rozhodující měrou ovlivňovat tempo rozvoje ekonomiky celé ČSSR, především v oblasti palivo energetické, surovinové základny státu i důležitých výrobních úkolů.  

Uvažovaný další program investiční výstavby k zajištění klíčových úkolů národního hospodářství v Severočeském kraji je nutným pokračováním intenzívního investování, založeného v letech 1971 -1975. Vycházíme přitom z reálného ocenění možnosti investování jak z hlediska potřeb a zdrojů, které bude mít společnost v další etapě k dispozici pro rozvoj národního hospodářství, tak i z možností zajistit všechny úkoly disponibilními stavebními kapacitami v kraji.  

Jako reálný se v Severočeském kraji ukazuje rozsah investování asi 82-83 mld Kčs, což představuje objem stavebních prací asi 45 -46 mld Kčs. Takový vývoj předpokládá zvýšit produktivitu práce u stavebních organizací nejméně o 33 % proti této pětiletce. Současně bude nutno přistoupit k nákupu stavebních kapacit na některé důležité stavby z dovozu v rozsahu téměř 2 mld Kčs. Přitom u stavebních kapacit půjde o takový přístup a rozdělení, abychom vytvořili podmínky pro realizaci základních cílů a úkolů na území Severočeského kraje, ale současně abychom respektovali úkoly a potřeby rozvoje národního hospodářství v jiných oblastech státu.  

Maximální hranicí investování v Severočeském kraji je - po zvážení situace - asi 40,5 mld Kčs dodavatelských stavebních prací, včetně kapacit z dovozu. Na nich by se měly podílet za více než 6 mld Kčs stavby již rozestavěné a přecházející do 6. pětiletky, dále nově zahajované stavby za více než 21 mld Kčs, vyvolané důlní těžbou, stavby pro ochranu životního prostředí a stavby kompenzující negativní důsledky rozvoje palivo energetické základny /4,5 - 5 mld Kčs/. Rovněž půjde o investice na rekultivace, inženýrskou činnost apod. zhruba za 1,3 mld Kčs a o opravy a údržbu prováděnou dodavatelskými formami ve výši asi 5,5 mld Kčs /v podstatě na úrovni 5. pětiletky/.  

Další rozvoj našeho národního hospodářství je na základě objektivní situace, kterou projednávalo listopadové zasedání ÚV KSČ, především podmíněn zajištěním dostatku surovin a zdrojů energie a jejich co nejhospodárnějším využíváním. Situace, která se vyvinula na zahraničních trzích, nás vede k tomu, abychom využívali těch surovin a zdrojů energie, které máme doma a které nemusíme za značných nákladů dovážet. Musíme proto výrazně zvýšit těžbu hnědého uhlí v severočeské oblasti a zabezpečit výstavbu nových elektrárenských kapacit.  

Předpokládáme, že objem stavebních prací v resortu paliv a energetiky bude činit asi 6 mld Kčs, zatímco v této pětiletce to bylo 4,87 mld Kčs. Umožní se tak růst těžby uhlí z 57,5 milionů tun v roce 1975 na 68 milionů tun v roce 1980. Uvědomujeme si zároveň, že výstavba nových těžebních zařízení přinese i mnohé negativní důsledky. Postup jednotlivých lomů severočeského hnědouhelného revíru si vyžádá likvidaci vesnic i likvidaci některých dalších výrobních i nevýrobních zařízení, která by jinak ještě mnoho let mohla sloužit svému účelu. Bude třeba kupříkladu vystavět 5000 bytů jako náhradu za demolovaný bytový fond.  

Jsme si současně vědomi toho, že výstavba nových elektrárenských kapacit bude mít negativní důsledky na životní prostředí a podmínky života obyvatel v některých oblastech Severočeského kraje, zvláště pak v okresech Most a Chomutov. Vláda proto počítá s postupným prováděním řady opatření, aby dopady a negativní vlivy na život obyvatel se snížily na nejmenší míru. Uvažujeme podstatnější rozšíření zdravotnické péče a zdravotnických zařízení, s výstavbou 200 tříd ve školách v přírodě, s výrazným zvýšením podílu spotřeby ušlechtilých paliv v průmyslu i v domácnostech, s výstavbou sportovních a rekreačních zařízení, s vynakládáním prostředků na rozšiřování ploch zeleně apod.  

Zajištění rozvoje palivo energetické základny včetně těžby uranu, zabezpečení náhradních staveb občanské, technické a průmyslové výstavby, přeložek silnic, železnic, vodotečí a komplexní bytové výstavby si tedy vyžádá v příštím pětiletí podle zpracovaných rozborů asi 10 mld Kčs.  

Ukazuje se vsak, po pečlivém zvážení, že již není a nebude možné vyvolané a doprovodné investice, spojené s rozvojem těžby uhlí, uranu a výroby elektrické energie, zabezpečovat jen v rámci zdrojů a prostředků ČSR. Snížil by se tím prostor v zahajování nových nezbytných staveb, zejména v hospodářství národních výborů na území ostatních krajů ČSR, a to na takovou úroveň, že by s výjimkou hlavního města Prahy nebylo možno zahajovat mimo podmiňujících investic žádnou další větší stavbu.  

Zkušenosti se zajišťováním výstavby a zvláště pak vyvolaných a doprovodných investic nás poučily, že je třeba, aby došlo k jejich daleko většímu sepětí s těmi investicemi, které je vyvolávají.  

Proto budeme v dalších pracech na přípravě 6. pětiletého plánu usilovat o to, aby prostředky na vyvolané a doprovodné investice byly zajišťovány a objektivizovány na federální úrovni; o jejich konečné realizaci aby se rozhodovalo spolu se stanovováním těch nově zahajovaných staveb, které demolice a asanace vyvolávají. Přitom budeme požadovat, aby stavby vyvolané a doprovodné měly stejný stupeň závaznosti jako stavby, které je vyvolávají.  

Tím se zabrání vzniku takových situací, kdy stavba relativně malého rozsahu ohrožuje postup lomu nebo zásadním způsobem zhoršuje životní podmínky obyvatel.  

To se týká i uranového průmyslu na Českolipsku, který sebou přinese nejen značný vzestup počtu pracovníků, ale i určité negativní zásahy do krajiny.  

Bude proto třeba zajišťovat spolu s těžebními investicemi též investice nevýrobní infrastruktury, ale i krajinného prostředí Českolipska, aby se vytvořily podmínky pro rozvoj uranového průmyslu a zároveň i nezbytné podmínky pro život obyvatel této části kraje.  

Při přípravě 6. pětiletého plánu bylo v naznačených směrech dosaženo určitého pokroku, nikoliv však ještě plného pojetí tohoto přístupu. Bude proto třeba dále usilovat o prohlubování takového řešení. Jde o věc pro ČSR a zejména Severočeský kraj velice významnou.  

Vláda proto považuje rozhodování o zahajování a realizaci vyvolaných investic za důležitou otázku, kterou je třeba řešit komplexně a současně, počínaje přípravou metodicko-organizačních opatření přes plánovací proces až po jejich konkrétní realizaci v objemech, ve struktuře, v čase a v oblastech.  

Mimořádná závažnost rozhodování v této oblasti vyžaduje na všech stupních řízení dbát na důslednou přípravu, na plnění vlastních úkolů výstavby a jejich zabezpečování dodavatelskými organizacemi. Je zřejmé, že půjde o plnění úkolu, který bude vyžadovat úzkou tvůrčí součinnost mezi orgány vlády ČSR a orgány vlády ČSSR, mezi plánovacími komisemi na federální i národní úrovni. Dále se musí zvýraznit úloha a postavení národních výborů všech stupňů řízení jako důležitých orgánů oblastního řízení a rozhodování.  

V dalším období značně vzrostou v Severočeském kraji investice federálního ministerstva dopravy. Bude třeba zajistit přeložky tratí vyvolaných důlní těžbou a zvýšit kapacitu tratí tak, aby byl zabezpečen odvoz uhlí a ostatních substrátů z oblasti severočeského hnědouhelného revíru. Jestliže v této pětiletce bude na území Severočeského kraje realizováno ministerstvem dopravy 388 mil. Kčs stavebních prací, pak příští pětiletí přinese úkol asi za 2,6 mld Kčs stavebních prací.  

Jak bylo již oznámeno, došlo v Radě vzájemné hospodářské pomoci k dohodě o specializaci ve výrobě zařízení pro jadernou energetiku v ČSSR. Válcovnám trub a železa v Chomutově připadl úkol zabezpečit výrobu trubek pro jaderné elektrárny. V souvislosti s tím půjde o rozsáhlou investiční výstavbu, která se soustřeďuje do velmi krátkého období. Bude vyžadovat soustředění nejen stavebních kapacit, ale i potřebu organizovat činnost všech dodavatelů tak, aby stanovené a přitom nezbytné termíny byly dodrženy.  

Zajištění zásobování obyvatelstva vodou v souvislosti s rozvojem těžby uranu i uhlí vyžaduje, aby byla postavena přehrada u Josefova Dolu na řece Kamenici, vybudována přehrada za likvidovanou akumulační nádrž Dřínov, která bude zasažena velkolomem Československé armády, provedeny přeložky vodotečí apod. Tato opatření si vyžádají náklady za více než 1 mld Kčs.  

Pro zajištění zásobování obyvatelstva se počítá s výstavbou masokombinátu v Chomutově a s výstavbou mlékárny v České Lípě. Má dojít k výstavbě skladovacích kapacit za objekty rušené důlní těžbou. Náklady na tuto výstavbu budou činit též přibližně 1 mld Kčs.  

Rozhodující podíl na objemu stavebních prací, které bude třeba realizovat na území Severočeského kraje, mají investice hospodářství řízeného národními výbory. Jejich cílem bude zabezpečit realizaci komplexní bytové výstavby, spojené s nezbytnou náhradou za rušení objektů bytového fondu v důsledku důlní těžby, zajistit nezbytné asanace a podmínky pro zabezpečení pracovních sil u rozvojových výrobních a nevýrobních odvětví. Dále pak zabezpečit maximální rozsah podmiňujících investic pro bytovou výstavbu, zejména akcí vodohospodářských, dopravních, teplárenských apod.  

Značný rozsah investic bude muset Severočeský KNV provádět v inženýrských sítích, při výstavbě objektů a zařízení omezujících negativní vlivy rozvoje palivoenergetické základny na životní prostředí, ve výstavbě zdravotnických zařízení a vyšší občanské vybavenosti.  

Počítáme s tím, že národní výbory budou v příští pětiletce realizovat objem dodavatelských stavebních prací v celkové výši něco přes 16 mld Kčs.  

Z toho objemu bude přibližně 10,4 mld Kčs použito na komplexní bytovou výstavbu, kde se počítá s výstavbou 53 000 bytů ve všech formách výstavby, 2,8 mld Kčs na účelovou výstavbu, 0,5 mld Kčs na vybranou silniční sít a téměř 3 mld Kčs na vyvolané investice v hospodářství národních výborů.  

Tyto objemy budou pochopitelně upraveny s konečnou platností v návrhu 6. pětiletého plánu tak, aby co nejreálněji řešily nezbytné potřeby kraje.  

Jde rozhodně o značně rozsáhlý a náročný úkol, jehož úspěšné plnění bude vyžadovat mnoho práce a úsilí všech zainteresovaných orgánů.  

Soudružky a soudruzi, vláda ve své koncepční práci vychází z toho, že splnění plánovaných úkolů v příštích letech je přímo závislé na stavebním zajištění a na projektové připravenosti. Proto je třeba pečlivě zajistit projekční přípravu tak, aby se nestala brzdícím a redukujícím činitelem prováděných stavebních prací. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, aby pro hlavní stavby, zahajované v letech 1976-1977, byli určeni generální projektanti a dodavatelé již nyní v předstihu, s cílem zajistit včasnou přípravu. Zpracování návrhu rozsahu stavebních prací, jejich uživatelského rozdělení pro jednotlivé resorty a dodavatelského zajištění na území Severočeského kraje umožňuje tuto tolik potřebnou včasnou přípravu zabezpečit.  

Neméně závažným, ale i obtížným problémem rozvoje Severočeského kraje jsou zdroje pracovních sil.  

Soustřeďování rozvojových úkolů celé řady odvětví národního hospodářství je v této oblasti relativně vyšší, než by odpovídalo přírůstkům pracovníků z přirozeného vývoje počtu obyvatel.  

Proto se v prvé řadě musely orgány národních výborů i orgány vlády soustředit na zamezení úbytku počtu obyvatelstva v rámci mezikrajského přesunu. Zatímco snaha centra a jeho opatření směřovala k posílení zdrojů pracovních sil v Severočeském kraji formou organizovaného náboru pro rozhodující odvětví, docházelo v důsledku vystěhování ve skutečnosti k úbytku. Tento nepříznivý vývoj se podařilo zmírnit teprve v minulém roce a migrační saldo dosáhlo počtu 1100 obyvatel proti více než 5000 osobám v roce 1970.  

Situace ve zdrojích pracovních sil dnes i do budoucna musí vést všechny řídící orgány k přísné hospodárnosti při rozhodování, do kterých oblastí společenské činnosti budou pracovníci zaměřováni. Nedostatek pracovních sil musí rovněž vést k promyšleným opatřením ve prospěch růstu produktivity práce, a to jak ve výrobních, tak i v nevýrobních odvětvích.  

Je totiž zřejmé, že zajišťování rozvojových úkolů bude vyžadovat cílevědomé a promyšlené přerozdělování pracovních sil i mezi jednotlivými resorty v kraji. Aby pro plnění rozhodujících úkolů nechyběli lidé, bude i nadále třeba počítat s prováděním organizovaného náboru. U těch odvětví, která rozhodují o splnění rozvojových úkolů v kraji, bude třeba vytvářet takové podmínky, aby se staly přitažlivými. Nemalou úlohu přitom hraje zavádění nové výkonné techniky.  

Rovněž výstavba levných, ale kvalitních ubytoven a celá bytová výstavba se musí stát nástrojem, který bude příznivě ovlivňovat růst zaměstnanosti, zvláště v místech s rozvojovými výrobními úkoly.  

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, informoval jsem vás o dalších záměrech rozvoje Severočeského kraje s pohledem na složitost úkolů, ale také na nezbytnost jejich úspěšného plnění ve prospěch nejen samých severních Čech, ale celé České a Československé socialistické republiky.  

Velkou pozornost, kterou této oblasti naší země věnujeme, budou provázet značné investiční prostředky. Je v obecném zájmu všech občanů, aby každá vložená koruna, každý kilogram materiálu a hodina práce byly vynaloženy s vysokou účelností.  

Chápeme Severočeský kraj, zejména pak jeho nejprůmyslovější části, jako místa, která dávají vysoce důležité produkty celé ekonomice, Jde současně o místa, která právě z tohoto důvodu vyžadují vyšší míru pozornosti i prostředků. Severočeský kraj rozhodně nedostává nic zdarma - jsme vedeni potřebou celé naší ekonomiky a považujeme vkládané investice za nezbytnou a odůvodněnou podmínku další cesty v před.  

Naše rozhodnutí čelit následkům krizových jevů kapitalistické ekonomiky i pohybům světových cen aktivně, jak zdůraznilo listopadové plénum ÚV KSČ, vyžaduje zvýšit intenzitu tvorby hmotných zdrojů. Severní Čechy jsou přitom místem, kde se mnohé z těchto intenzifikačních záměrů budou realizovat.  

Ohlédneme-li se zpátky za minulými léty, vidíme rovněž velkou úlohu, kterou v životě celého Československa sehrálo severočeské uhlí, elektrický proud, výrobky metalurgie, chemického průmyslu, strojírenství, spotřebních odvětví, výsledky práce zemědělství, stručně řečeno: poctivá práce dělníků, techniků, inženýrů. Tento vklad severních Čech našemu rozvoji se v příštím období ještě zvýší.  

V součinnosti s krajským národním výborem a s pracovníky federálních a národních orgánů máme připraven souhrnný materiál o hlavních směrech výstavby, jejím uživatelském rozdělení a dodavatelském zajištění v Severočeském kraji. Uvědomujeme si, že jeho realizace bude vyžadovat namáhavou práci, vysokou odbornost a všestrannou odpovědnost.  

Na tom se musí nutně podílet celá federace proto, že Severočeský kraj výsledky své práce významně slouží rozvoji celé naší vlasti. Vysoká intenzita výrobní činnosti severních Čech má a bude mít nesporně negativní vliv na úroveň a kvalitu životního prostředí v řadě okresů a měst kraje.  

Proto jako socialistický stát považujeme za prvořadou povinnost pečovat o prostředí, kde naši lidé žijí, pracují a odpočívají. To je důvodem vkládání investičních prostředků ve prospěch zdravého prostředí a tedy zdravého života lidí. Na druhé straně vláda očekává, že iniciativní a dobrovolné práce i angažované přístupy občanů samých přispějí rozvoji a zvelebování hospodářsky důležitého Severočeského kraje, který je domovem 1 milionu 120 tisíc našich občanů.  

Prosím Českou národní radu, aby svou pozornost a energii zaměřovala i nadále k plnění úkolů rozvoje Severočeského kraje, ve prospěch rozkvětu socialistického Československa. Za dosavadní práci vám, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky děkuji. /Potlesk./