Na obnovení socialistického charakteru tvorby, vytváření socialistické umělecké fronty mají významný podíl umělecké svazy jako ideově tvůrčí organizace, hlásící se programově k tvůrčí metodě socialistického realismu. Jejich budování probíhalo v ostrém ideově politickém zápase, v němž šlo o překonání deformací šedesátých let, o odhalení jejich nositelů a získání všech čestných umělců pro naši politiku. Dnes jsou členy svazů významní umělci, kteří se angažují pro politiku strany, svojí tvorbou vyznačují hlavní proud rozvoje socialistického umění a získávají pro ně ostatní mělce, spoluvytvářejí podmínky pro vznik nové socialistické tvorby i pro její společenské uplatnění. Stále významnější úlohu hraje i rozvíjející se aktivita československých výborů tvůrčích svazů, jejichž práce výrazně napomáhá ke sjednocení tvůrčího úsilí i společenské aktivity českých a slovenských umělců i ke vzájemné výměně hodnot a vzájemnému inspirujícímu obohacování jejich nové tvorby. Oceňujíce dnes výsledky práce našich svazů, jsme si spolu s nimi vědomi i současných problémů a nových úkolů, z nichž hlavním a trvalým nadále zůstává rozšiřování jejich ideově tvůrčího vlivu na celou uměleckou frontu. Na svazové půdě je dostatek prostoru pro tvůrčí diskuse, pro principiální soudružskou kritiku nové tvorby, pro rozšiřování vlastní základny s důrazem na získávání nejlepších sil mladé generace. Podmínky pro tuto činnost byly už vytvořeny a nyní jde o jejich plné využívání. K tomu se také v současné době ve vedení všech uměleckých svazů přistupuje. Pro nejbližší období se připravují takové akce, jako jsou výstavy mladých výtvarných umělců, besedy nad knihami především mladých začínajících autorů, využití všech přehlídek, výstav, seminářů k hlubšímu hodnocení současné tvorby tak, aby víc než dosud napomáhalo rozvoji této nové tvorby.
Stejným směrem je orientována i práce kulturních fondů v oblasti společenské objednávky a účinnější stipendijní politiky tak, aby jejich činnost ještě v širší míře přispívala ke vzniku společensky závažných děl.
Naše komunistická strana, vycházejíc z leninské kulturní politiky, dokázala v průběhu pěti let vyvést naše umění ze slepé uličky protisocialistického anarchismu a dát mu jasné cíle, svědčí o tom bohatá žeň soudobého českého umění, kterou zde dnes rádi oceňujeme. Vytvořil se tak pevný základ pro další rozvoj umělecké tvůrčí práce.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda ČSR při obnovování a rozvíjení kulturně výchovného poslání socialistického státu kladla zvláštní důraz na plné uplatnění všech forem a funkcí kulturně výchovné činnosti, vědoma si toho, že právě touto činností lze dosáhnout trvalých změn ve vědomí lidí, v jejich přístupu k socialistickým společenským hodnotám a získat je pro aktivní účast na společenském i kulturním dění. Kulturně výchovná činnost specifickými prostředky svého bezprostředního vlivu i svým dlouhodobým působením napomáhá tomu, aby se kultura stala neoddělitelnou součástí celé výstavby společnosti a postupně jednou ze základních lidských potřeb. Zvláštní péče byla věnována vytváření podmínek pro všestranný rozvoj zájmové kulturní a umělecké činnosti.
V tomto úsilí sehrály zvláště významnou roli národní výbory všech stupňů, jejich kulturně výchovná zařízení a široký aktiv dobrovolných spolupracovníků i společenské organizace. Národní výbory se staly významnými činiteli v organizování a koordinaci kulturního života.
Proces obnovování kulturně výchovné funkce státu a uzpůsobení organizační struktury jeho orgánů i zařízení k novým politickým úkolům se realizoval při zajišťování závažných akcí národních výborů, spjatých s volbami, ale i při sjezdech společenských organizací, stal se součástí pozitivního vývoje celé společnosti, inspirovaného linií XIV. sjezdu KSČ.
Po kádrové výměně mnoha pracovníků z oblasti kulturní správy začala v práci národních výborů nová politická aktivita, ale projevila se zprvu i přirozená nezkušenost nezapracovaných lidí. Vytvoření samostatných odborů kultury na KNV a ONV bylo významnou pomocí pro hlubší soustředění aparátu i orgánů národních výborů k otázkám kulturní politiky.
Tento proces konsolidace státního aparátu a větší orientace národních výborů na oblast kultury byl významně ovlivněn usnesením vlády ČSR z roku 1973 o úloze národních výborů v rozvoji kulturně výchovné činnosti, které dalo této oblasti jasnou orientaci a zaměřilo práci národních výborů k dlouhodobějším výhledům, k využití všech prostředků aktivizace občanů, k využití širokého aktivu spolupracovníků.
Rady i pléna národních výborů se začaly pravidelně zabývat problémy kulturní politiky v širších souvislostech a konkrétně řešiti otázky jednotlivých oblastí kulturně výchovné činnosti. Důležitým nástrojem pro další vývoj kulturně výchovné činnosti se stal jednotný plán, který byl v šedesátých letech napadán pravicovými exponenty tak dlouho, až jeho funkce byla v podstatě likvidována. Leninskému pojetí úlohy mas při uskutečňování celospolečenských zájmů však odpovídá plánovité, účelné využívání všech sil a nástrojů pro uspokojování zájmů a potřeb pracujícího člověka, pro vytváření podmínek ke kulturnímu vyžití. Naše široká péče o rozvoj kulturních programů zahrnuje všechny vrstvy a věkové skupiny občanů, od nejmenších až po důchodce, žijící na zaslouženém odpočinku.
Při obnovení funkce jednotného plánování nešlo a nejde o zavádění jakéhosi mechanického direktivismu, ale o programové zvýšení iniciativního podílu všech, kdo rozmnožují kulturní hodnoty a mají odpovědnost za rozvoj této činnosti na svých úsecích.
Na úrovni ministerstva a českých orgánů společenských organizací jim přistoupili k podepsání dohod o spolupráci a dali tím podnět k uzavírání podobných dohod i na nižších stupních řízení. Dohody měly dosud pouze rámcový charakter. Nyní se musíme více orientovat na přípravu společných akcí a postupů. V tomto smyslu byly hlavní směry kulturně výchovné činnosti v roce 1976, schválené vládou ČSR, projednány již na společné poradě zástupců KNV a vedoucích představitelů společenských organizací.
Skutečnost, že od roku 1974 vytyčuje hlavní směry a úkoly v kulturně výchovné činnosti vláda, přinesla do plánování potřebný předstih a posílila autoritu plánů i celé práce národních výborů v této oblasti. Volené orgány národních výborů všech stupňů každoročně rozpracovávají a projednávají hlavní úkoly a hodnotí také jejich plnění. Roční plány kulturní činnosti se dnes zpracovávají v 95 % obcí. S jejich kvalitou však nejsme dosud všude spokojeni. Často jde o mechanický souhrn akcí jednotlivých organizací, bez jednotícího záměru. Spolu s KNV usilujeme o to, aby kvalita plánování byla zlepšována metodickou pomocí a příslušnými směrnicemi, aby se všude v okresech a místech přešlo na přípravu střednědobých a dlouhodobých plánů kulturního rozvoje, které by po XV. sjezdu strany rozpracovávaly jeho usnesení a byly součástí volebních programů Národní fronty.
O tom, že tato opatření nebyla samoúčelná, svědčí výsledky činnosti národních výborů ke klíčovým kulturně politickým a společenským událostem, kdy vedle růstu společenské aktivity vznikala i nová díla, rozšiřoval se okruh dobrovolných spolupracovníků apod. Také volební programy vesměs vyjadřovaly nejnaléhavější úkoly kulturního rozvoje příslušné oblasti či místa. Růst občanské aktivity se tak stal charakteristickým rysem tohoto období.
V celkové koncepci kulturně výchovné práce věnuje vláda ČSR soustavnou pozornost uplatňování zásad leninské národnostní politiky. V souladu s naší socialistickou ústavou zabezpečuje všechny podmínky i pro kulturní rozvoj národnostních skupin. V tomto směru spolupracuje ministerstvo kultury ČSR s příslušnými národními výbory a kulturními svazy - polským a německým - a napomáhá tomu, aby se jejich kulturní aktivita rozvíjela společně s kulturním životem celé naší země.
Pozitivní vývoj zaznamenáváme i v činnosti kulturně výchovných a klubových zařízení, kolem nichž je soustředěna činnost statisíců lidí. Všestrannou aktivitu v této oblasti rozvíjejí orgány a organizace Revolučního odborového hnutí jak na závodech, taky v místech, ve spolupráci s národními výbory. Největší rozmach doznala zejména oblast zájmové umělecké činnosti. Jejím posláním je např. pěstovat tradiční hudebnost našeho lidu, rozvíjet bohaté dědictví českého ochotnického divadelnictví, zachovávat a v podmínkách našeho moderního života pěstovat lidové umění a zvyky, folklór z naší vesnice i z dělnického prostředí a v široké tematické paletě dávat možnost kulturního a uměleckého vyžití našim lidem všech společenských i věkových skupin. Ve všech sférách zájmové umělecké činnosti se často setkávají profesionální umělci s lidovými tvůrci. Vyrůstají tu i talenty pro profesionální umění. V zájmové umělecké činnosti se projevuje a uplatňuje tvůrčí génius, tvořivá síla našeho lidu a tak se naplňuje její hlavní poslání - dávat statisícům lidí uspokojení z tvůrčí účasti na kulturním dění.
Proto je dnes plným právem tato plodná a krásná umělecká a kulturní činorodost považována za jednu z perspektivních součástí našeho socialistického způsobu života. V tomto směru také chceme a budeme zájmovou uměleckou činnost podporovat. Při prosazování těchto cílů nám nejde pochopitelně o pouhou kvantitu, i když je potěšitelná. Kladem je zejména postupující proměna obsahu této činnosti, její sepětí s politikou strany. Zájmová umělecká činnost reagovala na všechna a politická výročí, politické události jazykem umění, otevřeně se angažovala. Svědectvím toho jsou i mezinárodní festivaly.
V příštím období musíme věnovat větší pozornost zajišťování přiměřených materiálních podmínek pro rozvoj souborů a zejména ideově odborné přípravě jejich vedoucích. Ministerstvo kultury ČSR připravuje se společenskými organizacemi k XV. sjezdu naší strany dlouhodobý výhled - pětiletý plán rozvoje zájmové umělecké činnosti, v jehož rámci by měly být řešeny hlavní problémy této oblasti. Na základě závěrů sjezdu bude tento plán dopracován a projednán na II. celonárodní konferenci zájmové umělecké činnosti.
Podstatně se zvýšil i rozsah výchovné práce v klubových zařízeních. Na úseku mimoškolního vzdělávání vzrostl počet akcí z 95 tisíc v roce 1972 na 165 tisíc v roce 1974 a počet účastníků z pěti na osm miliónů. Potěšitelné je, že se zvětšil počet akcí se světonázorovou politickou tematikou. Od listopadového pléna ÚV KSČ je patrný vzrůst cyklických pořadů s odborným a politicko-ekonomickým zaměřením. Do budoucna si vyžádá tato činnost soustavnější sledování a hlubší rozbory jejího dopadu. Promyšleně je třeba modernizovat kulturně výchovná zařízení, zejména vyučovací techniku. Zlepšit se musí i práce s lektory. Příspěvkem k tomu je dohoda podepsaná se Socialistickou akademií.
Nezastupitelnou funkci ve škále výchovných prostředky má televize a rozhlas. Spolupráce při zajišťování vzdělávacích cyklů prostřednictvím televize je dosud na počátku a je třeba využívat i další možnosti.
S kulturně výchovnou prací byla těsněji spjata činnost sborů pro občanské záležitosti. Rozhodnutím české vlády mají sbory nyní postavení komisí národních výborů a ideové poslání se stalo základní složkou koncepce jejich činnosti.
V celkovém výchovném procesu vzrůstá i podíl knihoven. Jen v lidových knihovnách se zvýšil počet výpůjček od roku 1970 z 39,5 milionu na 49,8 miliónů. Za pomoci dotací z centrálního rozpočtu byly zkvalitněny knihovní fondy a prohloubila se i práce knihoven s politickou literaturou a mladými čtenáři. Začaly zde pracovat brigády socialistické práce, které spolupracují s podobnými kolektivy na závodech. V souvislosti s potřebami vědeckotechnického rozvoje objektivně rostou požadavky na specializovanou činnost knihoven, na vybudování informačního systému, což si vyžádá pomoc národních výborů, zejména v prostorovém a technickém vybavení.
Stále rostoucí objem volného času a potřeba jeho účelného využívání klade nové problémy i před oblast kultury. Naše pozornost se v tomto směru soustřeďuje zejména na mladou generaci. Jak nám to uložilo plenární zasedání ÚV KSČ v červenci 1973, snažili jsme se rozšířit a inspirovat ve všech oblastech kulturně výchovné práce takové formy, které jsou mládeži blízké, a které nám umožňují působit na formování jejího myšlení, uvědomění, přispívat k tomu, aby si právě ona osvojovala socialistický způsob života a stávala se jeho spolutvůrcem.
Jde nám o to, aby se tato práce rozvinula skutečně systematicky, s využitím všech sil a prostředků kultury. Říkáme otevřeně, že v této oblasti máme dosud řadu bílých míst, k jejichž zaplnění soustřeďujeme v poslední době úsilí ministerstva kultury ČSR, národních výborů a Národní fronty, SSM, ROH a ostatních společenských organizací. Ve spolupráci, zejména s resortem školství, musíme vypracovat ucelený systém estetické výchovy, který by zahrnoval celou mladou generaci od mateřské školy až po vojenskou službu.
Ministerstvo kultury ČSR spolu se všemi KNV a SSM zobecnilo dosavadní zkušenosti při zavádění systematické kulturně výchovné práce s mládeží, zejména ze Severočeského kraje. Výsledky této společné práce jsou nyní využívány podle místních potřeb a podmínek ve všech krajích. Nyní dokončujeme dva průzkumy kulturní činnosti dělnické a zemědělské mládeže v Severomoravském a Východočeském kraji, které mají dát hlubší poznatky o jejich specifických problémech, které uplatníme pří dalším rozvíjení naší činnosti v této oblasti.
Ministerstvo kultury ČSR neztrácí zároveň ze zřetele ani obecné otázky společenské zábavy našich občanů. Společně s národními výbory usiluje, aby se dále upevňoval a rozvíjel její socialistický obsah. Usnesení vlády ČSR z března 1975 dalo nové možnosti všem pořadatelům k uplatňování většího vlivu na zábavné pořady, estrády a taneční zábavy a zvýšilo jejich odpovědnost za úroveň těchto akcí. Mezi dosud nedořešené problémy patří funkční začlenění lidové technické zábavy do socialistické koncepce kultury i další otázky, např. rozvoj kulturní aktivity v rekreačních a lázeňských oblastech.
Formování vztahu lidí - a opět zejména mladé generace - ke kulturnímu dědictví tvoří jednu z podstatných stránek celkového výchovného procesu. Československý stát je v přepočtu na hlavu největším vlastníkem historických památek v Evropě. Tyto památky svou uměleckou hodnotou i svým dějinným poselstvím mohou vést k hlubšímu poznání pokrokových společenských sil a procesů minulosti, tvůrčích schopností našeho lidu. Proto se přímo nabízejí k tomu, aby sloužily k výchově k socialistickému vlastenectví, k hrdosti na pokrokové národní tradice i k socialistickému internacionalismu.
Sama skutečnost, že památkové objekty, muzea a galerie navštíví ročně přes 20 miliónů lidí, svědčí o velkých možnostech této sféry.
Česká vláda přijala v lednu 1973 koncepci rozvoje památkové péče, která je plně založena na socialistickém přístupu k ochraně a využívání historických památek a vytváří podmínky pro splnění náročných kulturně výchovných i ekonomických úkolů v této oblasti.
Jejím cílem je nejen uchování hodnot, ale i všestranné společenské využití památek, jejich začlenění do současného života.
Těžiště odpovědnosti za správu i využití památek bylo přeneseno na národní výbory, které se tak staly přímými nositeli ideově politických úkolů, ale také odpovědnými místy plánovacími a ekonomickými. Nová koncepce orientuje památkovou péči na diferencovaný přístup na základě kategorizace kulturně politických a uměleckých hodnot. Dosáhnout toho, aby naše historické památky hovořily k člověku řečí srozumitelnou a v duchu myšlení naší socialistické společnosti, je úkolem nejen památkářství, ale i muzeí a galerií. Díky pozornosti stranických a státních orgánů se věnuje v posledních letech zvýšená péče i památkám naší nedávné minulosti, revolučního a dělnického hnutí, protifašistického odboje i historické dokumentaci epochy výstavby socialismu. Tato témata byla zpracována do nových expozic v muzeích, galeriích i na řadě zámků; zřizují se i samostatná muzea.
Máme dnes již řadu muzeí, která pracují nejen na odpovídající odborné úrovni, ale zároveň vyvíjejí nemalou kulturně politickou aktivitu. Záslužná je i péče muzeí o vedení obecních kronik, v nichž se pro budoucnost dokumentuje naše socialistická přítomnost.
Zvýšená pozornost je věnována zlepšování úrovně kulturně výchovného využití zpřístupněných hradů a zámků. Na 15 objektech byly zřízeny vstupní expozice, které seznamují návštěvníky s historií objektů i příslušných oblastí naší země ve světle dějin a revolučních tradic našeho lidu, na dalších deseti budou otevřeny v příštím roce. Přes tyto první pozitivní kroky je zřejmé, že zavedení co nejpůsobivější prezentace památkových objektů si vyžádá delší dobu. Vedle objektivních problémů, vyplývajících z možností naší ekonomiky a nedostatku pracovních sil, se projevuje i nedostatek kvalifikovaných průvodců, zaostává dokončení úplné evidence movitých památek apod. Společně s ideově programovými problémy se zabýváme i řešením otázek zvýšené ochrany sbírek před zcizováním a poškozováním.
O postupné realizaci úkolů, jež vyplynuly z vládního usnesení ke koncepci památkové péče v ČSR a k zásadám kategorizace, byli informováni poslanci - členové školského a kulturního výboru ČNR v lednu 1974. Nezakrýváme existující nedostatky, jejichž řešení vyžaduje ještě další intenzívní úsilí a předpokládá mimo jiné i kádrové zkvalitnění a doplnění aparátu památkové péče. Je však nesporné, že se projevil zřetelný posun k lepšímu. Především se podařilo zavést do údržby a obnovy kulturních památek určitý systém, kterým se přednostně zajišťují úpravy objektů zařazených do vybraných programů, projednávaných v radách krajských a okresních národních výborů. Tato praxe umožňuje lépe hospodařit s materiálem a pracovními silami.
Již dnes lze říci, že stav mnoha objektů se během této pětiletky zlepšil. Vláda ČSR uvolňuje každoročně pro tyto účely finanční rezervu z doplňkových zdrojů nad vlastní rozpočty národních výborů. V letech 1971 - 1975 bylo z této rezervy přiděleno celkem 470 milionů Kčs. Cílem našeho úsilí o perspektivu a koncepční zabezpečení památkové péče je rozpracování dlouhodobých plánů údržby a využití cenných památkových objektů a jejich pevné začlenění do našeho národohospodářského plánování.
Vážené soudružky a soudruzi, všestranný rozvoj národní kultury by nebyl myslitelný bez jejích internacionálních vztahů. Po překonání deformací z krizových let jsme vytvořili solidní základy nového rozmachu mezinárodních kulturních styků naší země, jakožto pevné a aktivní součásti socialistického společenství.
V plném rozsahu byly obnoveny a nevyšší kvalitativní úrovni rozvinuty styky se socialistickými státy. Soustavně přibližovat umění národů Sovětského svazu a dalších socialistických zemí našemu lidu se stalo programovou součástí našeho kulturního života. Loni, i v tomto jubilejním roce, jsme u nás uvítali početné přední sovětské soubory a umělce. Na Pražském hudebním jaru zazněla v plné kráse sovětská hudební tvorba. Vyvrcholením bylo uspořádání Dnů československé kultury SSSR, Byla to bezesporu největší kulturní politická událost v historii našich kulturních styků, která byla také sovětskými lidmi chápána jako manifestace našeho přátelství i vyraz uznání naší socialistické kultuře. Společné besedy a pracovní setkání přispěly i k dalšímu praktickému prohlouben spolupráce umělců a kulturních pracovníků obou zemi. V podobném duchu připravujeme v příštím měsíci Dny sovětské kultury u nás.
Obdobně se rozvíjí naše kulturní spolupráce i s ostatními zeměmi socialistického společenství. Přispívá tak k vzájemnému poznávání a sbližování bratrských národů, k upevňování jejich ideové jednoty.
Ofenzívní mírová politika Sovětského svazu vyvrcholila v letošním roce svoláním konference o evropské bezpečnosti v Helsinkách. Její závěry vnesly i do oblasti kultury některé podněty a nové úkoly. Sledujíce linii dalšího zefektivnění a upevnění bratrských svazků kultur národů socialistického společenství, rozvíjíme a prohlubujeme zároveň účinné ideové působení naší kultury v mezinárodní třídní konfrontaci Také československé kulturní stryky se zeměmi kapitalistického i rozvojového světa se v uplynulých letech vyvíjely po vzestupné linii jak co do rozsahu, tak i ideově uměleckou prezentací hodnot naší kultury. Svědčí o tom bohatost a úroveň akcí v letošním jubilejním roce. Česká kultura se na těchto výsledcích intenzívně a úspěšně podílí.
Bezesporu k nejvýznamnějším zahraničním kulturním akcím patří výstava Deset století českého a slovenského umění v Paříži. Ukazuje přesvědčivě velké duchovní bohatství, které vzniklo na naší půdě z tvořivé síly našeho lidu, a které je průkazně v posledních třiceti letech rozmnožováno v duchu nejpokrokovějších tradic. Výstava tak ukazuje bohaté kulturní dědictví našich národů ve světle jejich současnosti, dnešní umělecké tvorby a činorodého socialistického kulturního života.
Tato výstava, stejně jako řada dalších úspěšných kulturních akcí posledních let - a třeba říci, že v kulturních s tycích s kapitalistickými i rozvojovými zeměmi máme trvale aktivní bilanci - přesvědčivě vyvrací před celou světovou veřejností neopodstatněnost všech těch lží a pomluv, které o nás a naší kulturní politice šíří naši nepřátelé v zahraničí, a názorně dokazuje, že u nás není ani zdání o nějaké stagnaci, ale že naopak naše umění a kultura rozkvétá a obohacuje nejen život našich lidí, ale je přínosem pro mírumilovné lidi všude na světě. Pro ty, kdo si kulturní styky nepletou s ideologickou diverzí a vměšováním se do vnitřních věci, je socialistické Československo vítaným a stále více vyhledávaným partnerem.
Příliš si ceníme vzácných společenských hodnot, které do našeho života přineslo vítězství socialistické revoluce po mnohaletých a obětiplných zápasech, než abychom připustili jakékoliv snahy o jejich erozi. Na zásadách vepsaných do dokumentů, které v Helsinkách slavnostně podepsal i prezident naší Československé socialistické republiky a jejichž uvedení do života budeme všestranně prosazovat, jsme také připraveni dále aktivně rozvíjet výměnu kulturních hodnot se zeměmi s rozdílným společenským zřízením. Naše umění a kultura má plné předpoklady k tomu, aby svým velkým obsahovým bohatstvím opravdových lidských hodnot svobodného člověka se stále více stávala aktivním a iniciativním činitelem na straně pokroku a míru v ideových třídních zápasech současného světa.
Vážené soudružky a soudruzi, nezbytným předpokladem pro rozvoj kultury a umění je vytváření a důsledné využívání všech ekonomických, materiálních a právních nástrojů, soustavné zabezpečování kádrové a výchovné práce i opírání praxe o poznatky vědy a techniky. Jedině tak je možno zabezpečit nejen současné úkoly, ale dlouhodobé koncepce rozvoje kultury.
Finanční prostředky vynakládané na činnost kulturních organizací řízených vládou ČSR představují za uplynulé pětileté období částku téměř 10 miliard Kčs. K tomu přistupují prostředky vynakládané v dalších státních i nestátních organizacích a institucích, jako je televize, rozhlas, ROH, MNO, SČSP aj., které ve svém souhrnu představují další miliardové položky.
Naše kultura disponuje širokou sítí kulturních zařízení, od kluboven až po profesionální divadla. Tato bohatá sít, ve které se realizuje vlastní kulturní a umělecká činnost, vyžaduje značné investiční prostředky na údržbu a rekonstrukci i na novou výstavbu, zejména tam, kde stará zařízení dosloužila anebo vůbec naléhavě chybí. V současné době se je jako prvořadý problém potřeba soustředit zvýšené úsilí národních výborů, ministerstva kultury ČSR i příslušných hospodářských resortů na plánovité a efektivní opravy a modernizaci budov a jejich vybavení, což by přispělo k podstatnému a brzkému zlepšení materiálně technické základny kultury.