Naše stavební základní fondy jsou většinou zastaralé. Plných 15 % budov je starších padesáti let a jen 30 % budov je ve stáří do deseti let. U strojů a zařízení, kde doba opotřebování představuje 5 -10 let, je 40 % zařízení starších 10 let.

Vezměme příklad z divadel. Máme jednu z nejhustších sítí profesionálních divadel na světě a právem se tím můžeme prohloubit. V uplynulých třiceti letech jsme postavili tři nová divadla /v Brně, Gottwaldově a Příbrami/. Máme však celou řadu objektů, které jsou takřka v havarijním stavu a naléhavě potřebují rekonstrukci. Téměř 16 % našich divadelních budov je starších 100 let a 63 % starších 50 let. Údržba těchto divadelních budov v uplynulém období byla minimální a tak mnohde se udržuje provoz divadel doslova v nouzových podmínkách /např. v Plzni, Hradci Králové, v některých pražských divadlech atd./. Připravujeme proto k projednání ve vládě ČSR dokument o stavu našich divadelních budov. Podobně bych mohl mluvit o potřebách rekonstrukcí mnoha dalších kulturních zařízení.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat výstavbě kulturních zařízení ve velkých sídlištích, kde chybí jakékoliv možnosti pro rozvinutí kulturního života lidí. Tato skutečnost vystupuje výrazně zejména v Praze, kde existují desetitisícové koncentrace obyvatel bez vlastního kulturního zázemí. Praha je v posledních letech středem mimořádné pozornosti předsednictva ÚV KSČ, naší vlády i České národní rady. Proto vláda ČSR zásadně schválila v generelu výstavby našeho hlavního města významné stavby, jako Státní knihovnu, koncertní síň a galerii moderního umění. Bude třeba, aby Národní výbor hl. m. Prahy spolu s ministerstvem kultury ČSR a dalšími příslušnými centrálními institucemi vytvářel všechny předpoklady pro realizaci těchto kulturních dominant. V 6. pětiletce se bude provádět rekonstrukce historické budovy Národního divadla a základní modernizace jeho jevištního zařízení a technických provozů.

Pokud jde o menší města a obce, byla tu zejména díky iniciativě občanů v akci "Z" vybudována řada kulturních domů a zařízení. Věříme, že tomu tak bude i v letech 6. pětiletky, že se v tomto směru ještě více projeví spolupráce národních výborů, společenských organizací a závodů při budování společných kulturních zařízení.

Závažnou problematikou, související přímo s požadavkem plné obnovy socialistického charakteru umění a kultury, jíž jsme se v průběhu posledních let systematicky zabývali, byla praktická opatření vedoucí k oslabení a likvidací negativních komerčních vlivů, které zejména v krizovém období těžce zasáhly celou tuto oblast. Byl obnoven systém schvalování edičních plánů nakladatelství a dramaturgických plánů divadel, byl zaveden pořádek do agentážní praxe, u mnoha kulturních institucí byl zrušen závazný ukazatel zisku a nahrazen kulturně politickými kritérii, podle nichž se dnes především hodnotí výsledky a stanoví i hmotné, finanční odměny příslušných pracovníků. Se stejnými motivy převádíme z hospodářských na příspěvkové i rozpočtové i takové organizace, jako je Pragokoncert a krajské podniky pro film, koncerty a estrády. Dnes je možno říci, že ve všech institucích s ideově kulturním posláním, působících ve sféře ministerstva kultury ČSR, byly likvidovány kořeny, z nichž nezdravé komerční tendence vycházely, a nahrazeny stimuly kulturně politickými. Přirozeně tím nebyly všechny nedostatky a neduhy ještě odstraněny. Musíme i nadále tyto otázky sledovat a řešit je všude tam, kde se projeví nejrůznější recidivy.  

Závažným problémem, který svým způsobem souvisí s tím, co bylo řečeno, je oblast honorářové politiky, která vyžaduje hlubokou analýzu a bezpochyby i příslušné úpravy, jež povedou k většímu pořádku, k tomu, aby skutečně hodnotná umělecká díla a výkony byly po zásluze řádně oceněny a aby na zájmech a právech umělců neparazitovali různí výrobci braku a paumění. První podmínkou k tomu je vytvoření celostátního koordinačního a normativního centra pro celou oblast honorářové politiky, do jehož pravomoci by náleželo řešení těchto otázek na všech úsecích, bez ohledu na to, zda jde o tvůrčí umělce ve svobodném povolání, nebo organizace řízené vládou ČSR, televizí, rozhlasem, filmem, Národní frontou apod. Jde o základní otázky, které musí být řešeny na celostátní úrovni.

Spolu s ministerstvem kultury SSR se zabýváme řešením řady konkrétních problémů. V současné době ku příkladu připravujeme vydání vyhlášky upravující odměny ilustrátorů a odměny uměleckých pracovníků ve výstavnictví, zabýváme se otázkami odměňování restaurátorů apod.

Rada těchto a dalších problémů je řešena souběžně s přípravou nových zákonů a jiných norem. V současné době je to nový divadelní zákon, jehož zásady byly již ve výborech České národní rady projednány a schváleny. Připraveny jsou zásady nového zákona o památkové péči a nového hudebního zákona. Připravují se podklady pro nový zákon o kulturně výchovné prácí. Modernizace a potřebná zkvalitnění i zjednodušení celého systému právních předpisů v oblasti kultury si vyžádá ještě hodně práce i určitý čas.

Předpokladem zvýšení úrovně řízení v oblasti kultury a podmínkou jejího dalšího rozvoje je odpovídající kádrové vybavení. Jak již bylo řečeno, došlo v kulturní sféře ke značným kádrovým změnám, přišlo mnoho pracovníků nových, pro něž zabezpečujeme nejrůznějšími formami nezbytnou výchovu. Hlavním zdrojem doplňování a kádrového zkvalitňování uměleckých a kulturně výchovných institucí, ministerstva kultury ČSR i národních výborů jsou umělecké a jiné vysoké a střední odborné školy. Společným naléhavým úkolem ministerstva školství ČSR a ministerstva kultury ČSR je prohloubit součinnost při výběru a výchově nových kádrů pro celou oblast kultury. V tomto smyslu bude třeba ujasnit řadu problémů, týkajících se především perspektivního plánování počtu absolventů různých směrů a typů škol, jejichž profil je třeba dotvářet tak, aby více než dosud odpovídal současné praxi a budoucím potřebám rozvoje kultury a umění.  

S novými nároky na úroveň řízení kulturních procesů v naší společnosti vystupuje požadavek účinnější a zasvěcenější kontroly a zejména inspekce, jejíž ucelený systém zatím vybudován není. Je to otázka, která musí být řešena, máme-li ve své řídící práci lépe postihnout, jak jsou zabezpečovány ideově estetické i právní a ekonomické stránky realizace naší kulturní politiky.

Ve všech zásadních otázkách, týkajících se zejména oblasti řízení, ekonomiky a legislativních opatření, koordinuje ministerstvo kultury ČSR svůj postup s ministerstvem kultury SSR, a to nejen na úrovni pravidelných koordinačních porad ministrů, ale i v běžné denní praxi, za stálé a aktivní účasti příslušného místopředsedy federální vlády.

V komplexu všech problémů řízení kultury nabývá v posledním pětiletí stále důležitější roli vědeckovýzkumná základna resortu. Provedli jsme v ní některé úpravy a spolu s vypracováním jejich koncepcí naléháme na programovou a koordinovanou součinnost všech pracovišť vědeckovýzkumné povahy, které v resortu máme, a na zefektivnění jejich spolupráce s příslušnými vědeckými institucemi u nás i v bratrských socialistických zemích. Jde nám o to, abychom v naší oblasti dosáhli větší účinnosti vědecko výzkumné práce pro potřeby praxe, zabezpečili si vědecky kvalifikované soustřeďování, tříděn a hodnocení sociálně ekonomických a vědeckotechnických informací, rozšířili využívání výpočetní techniky pro potřeby řízení a tak si všestranně získali lepší a kvalifikovanější podklady pro rozhodování.

V současné době se ve vědeckých ústavech bratrských zemí zpracovávají výhledové plány kultury do roku 1990. Také u nás se na prvé variantě tohoto výhledu pracuje, a to jak na výchozích studiích oborových, tak na náčrtu studie syntetické.

Již dosavadní zkušenosti z let výstavby socialismu nás vedou k přesvědčení, že úloha a význam oblasti umění a kultury, význam tvůrčí činnosti výrazně porostou s dalším rozvojem socialistické společnosti a na cestě ke komunismu. Bude proto třeba intenzívněji rozpracovávat problémy působení kultury a umění na formování a vývoj socialistického způsobu života, problémy jejich funkcí ve vztahu ke společnosti, ve výchovném působení na člověka, v podmínkách vědeckotechnické revoluce a samozřejmě i dopady a působení činitelů vnějších jako jsou integrační procesy ve společenství socialistických zemí i ideologická konfrontace mezi socialismem a kapitalismem. A samozřejmě nejde o aspekty a problémy jen ideologické či estetické, ale zároveň i o jejich ekonomické a sociální vztahy. Jde o základnu rozvoje, a to, co svazuje oblast kultury a umění s celou společností a plánování kultury se soudobým národohospodářským plánem. Při tom všem jsme si vědomi, že pro socialistickou kulturu posledních desítek let tohoto tisíciletí, pro kulturu plně rozvinuté socialistické společnosti, je nutné formovat předpoklady a zajišťovat podmínky už dnes. Jejími tvůrci a příjemci budou naše mladé a nejmladší generace.

Na všech těchto širších problémech a koncepcích pracujeme v těsné spolupráci s ministerstvem kultury SSR. Jsme si plně vědomi toho, že jde o úkoly v plném slova smyslu celostátní vzhledem k vysoce významné úloze, kterou hraje kultura při rozvíjení a upevňování naší československé socialistické pospolitosti i státnosti. Bohatá kulturní výměna a živá součinnost obou našich národních kultur právě v posledních dvou jubilejních letech ukázala, jak česká a slovenská kultura mohou účinně a bezprostředně přispívat k dalšímu hlubšímu vzájemnému poznávání a upevňování jednoty našich bratrských národů. Předpoklady k tomu vytvořilo leninské řešení vztahů našich národů v socialistické federaci, jejíž výročí si právě dnes připomínáme, spolu s výročím vzniku společného státu Čechů a Slováků a výročím našeho znárodnění. Hledat další cesty k posilování společných rysů a k řešení společných úkolů na základě marxisticko-leninské ideologie a jednotné politiky naší komunistické strany je pro nás společným a prvořadým úkolem.

Vážené soudružky a soudruzi, jestliže dnes můžeme hovořit o tom, že bilance výsledků, kterých jsme od XIV. sjezdu KSČ dosáhli v oblasti kultury a umění, je vcelku pozitivní a optimistická, je tomu tak proto, že se v procesu vlastní realizace sjezdové linie jasně prokázalo, že byla správná a že se stala impulsem pro aktivní nástup všech tvořivých sil společnosti, pro rozvoj umění a kulturní aktivity mas. Programovost v ideovém zacílení kultury a umění, rozvinutá zejména v závěrech pléna ÚV KSČ k ideologickým otázkám, přimkla znovu nejlepší síly kultury společně s mladou tvůrčí a uměleckou generací k životu a současným potřebám socialistické společnosti.

Těchto výsledků by nebylo dosaženo bez důsledného uplatňování vedoucí úlohy strany, která cílevědomě formovala součinnost všech společenských sil, reprezentovaných státními orgány, Národní frontou, odbory a dalšími společenskými organizacemi a institucemi, národními výbory i aktivitou statisíců dobrovolných pracovníků V tomto procesu mělo své důležité místo i ministerstvo kultury ČSR, které přímým řízením i zprostředkovaně přispívalo k dosažení dnešní pozitivní bilance. Té by nebylo možno dosáhnout bez pozornosti a pochopení České národní rady a jejích složek. S vaší pomocí se rozšiřoval pohled resortu na problematiku kultury, odtud jsme čerpali poznatky a zkušenosti, tady jsme se radili o potřebných opatřeních a nejednou jsme je společným a koordinovaným postupem zajišťovali. Obzvláště cennou pomocí je nám současné jednání pléna České národní rady. Jeho komplexní příprava ve všech výborech ukázala, jak široký a činorodý zájem je o rozvoj kultury a umění v celé naší společnosti. Takováto podpora je pro nás i do budoucnosti nezbytná. Zejména v součinnosti s národními výbory můžeme ještě ve své práci mnohého dosáhnout.

Tento velmi pozitivní vztah ke kultuře a umění by měl platit na všech stupních řízení, až do jednotlivých míst a pracovišť. Vždyť jde o výchovu socialistického člověka, především mladé generace, o další proměny ve vědomí pracujících, o využití klasických i soudobých hodnot národních kultur, o citlivou orientaci složitého organismu tvorby, o řízení rozsáhlého kulturně politického aparátu a o vedení statisícového aktivu dobrovolných pracovníků. Sířící se socialistické formy a metody práce na všech úsecích kultury, na čemž má velký podíl náš odborový svaz pracovníků kultury, umění a společenských organizací, hnutí kulturních brigád i rostoucí počet soutěžících kolektivů i nositelů titulů brigád socialistické práce, jsou v tomto úsilí povzbuzující a stále vlivnější silou. Své postupy, prostředky a síly musíme koordinovat a sdružovat do společných plánů a realizačních opatření.

Pod zorným úhlem závěrů listopadového pléna ÚV KSČ, zdůrazněných i na posledních plenárních zasedáních ústředního výboru strany, je třeba nadále všestranně zabezpečovat další pozitivní rozvoj ve všech oblastech kultury efektivnějšími metodami řízení, usilovnějším řešením problémů, překonáváním nedostatků a vyššími nároky nejen na zpracovávání koncepcí, ale také na jejich politicko-organizační a materiální zajišťování.

Platí to pro naši současnou práci i pro naši další cestu, jak o tom hovořil generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky soudruh Gustáv. Husák letos v červnu na setkání s umělci na Pražském hradě: "Na všech úsecích zdůrazňujeme, že to, co jsme dosáhli včera, nám už dnes a zítra nestačí. Jistě se nezmýlím, řeknu-li, že si na úseku kultury a umění musíme klást stále vyšší nároky. Socialistická společnost k tomu vytváří velmi dobré předpoklady."

Budeme muset intenzívněji hledat podněty pro svou práci tam, kde jsou kořeny socialistického života nejhlubší, v brigádách socialistické práce, na pracovištích, kde iniciativa pracujících znamená konkrétní činy, utvářející jak celé naše životní prostředí, tak i vědomí těch, kteří se na této proměně podílejí. Tvůrci, i ti, kteří technicky, organizačně či ekonomicky pomáhají zajistit vznik a šíření kulturních statků, už vědí, že jedině socialismus je včleňuje s plnými právy svobodného člověka do revolučního vývoje světa.

Usnesení posledních zasedání ÚV KSČ, zejména o svolání a přípravě XV. sjezdu naší strany, přinášejí nové podněty pro další práci kulturní fronty, která závazky k novým tvůrčím činům odpovídá na výzvu ÚV KSČ, vlády ČSSR, ROH a SSM ke zvýšenému úsilí o splnění všech úkolů XIV. sjezdu a na počest sjezdu nadcházejícího.

Jsme přesvědčeni, že dosavadní výsledky aktivity pracujících - i kulturní fronty - jsou reálným východiskem pro plnění náročných úkolů, které před celou naši společnost vytyčí XV. sjezd Komunistické strany Československa /Potlesk./