Úterý 28. října 1975

Poslankyně Naděžda Křenová: Vážené soudružky a soudruzi, rodina, škola a společenské organizace sdružující mládež, jsou základními mechanismy zprostředkujícími styk mezi tvůrci kulturních hodnot a příjemci těchto hodnot ve věku, který je rozhodující pro vytvoření všeobecných kulturních návyků i pro dosažení určité úrovně vnímání kulturní tvorby.

U nás žije v domácnostech rodinného typu kolem 90 % populace. Protože většina aktivit se odehrává v rodině, tj. za přítomnosti některého dospělého člena rodiny, je úroveň rodinného prostředí v užším slova smyslu, mimo úrovně bydlení a sociálního postavení, určována především kvantem volného času, který členové rodiny mají pro sebe, resp. u dospělých členů rodiny kvantem času, který mají pro děti.

Výzkumy, které se zabývají strukturou volného času ukazují několik zajímavých skutečností

- především u poměrně značného počtu našich občanů je styk uvnitř rodiny oblíbenou formou trávení volného času. Tak např. z průzkumů provedených na Ostravsku vyplynulo, že 43 % občanů si rádo posedí s rodinou, 42 % se rádo věnuje dětem, 39 % provozuje s rodinou rádo turistiku, výlety a procházky, 38 % rádo sleduje televizi spolu s jinými členy rodiny. Platí to zejména o rodinách s malými dětmi. Plných 90 % dotázaných občanů považovalo věnování se dětem a rodině za důležitou funkci při trávení volného času. Neplatí to však jen o Ostravsku. V průzkumech, které jsme prováděli ve svých volebních obvodech jsou výsledky podobné. Z hlediska kulturně výchovného je tato "rodinná" tendence v trávení volného času rozhodně pozitivním jevem.

Naproti tomu je tu ovšem řada skutečností, které volný čas rodičů, zejména však matek, podstatně omezují a redukují jej často jen na jednu hodinu denně a jen na nedělní odpoledne ve víkendových dvou dnech na konci týdne. Větší průměrnou dobu času věnovaného rodině mají rodiny, které mají auto nebo vlastní chatu.

/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./

Příčinou je značná časová položka věnovaná domácím pracím a zajišťování chodu domácnosti. Právě u rodin s dětmi je to výrazně větší ztráta volného času proti rodinám bezdětným.

Obchod, doprava a služby, které by měly tyto časové ztráty maximálně odstraňovat, plní tuto funkci z řady důvodů jen neúplně.

Současná škola zabezpečuje výchovně vzdělávací proces zcela v souladu se závěry pléna ÚV KSČ z července roku 1973. Úkoly, které toto plénum před současné školství staví, jsou vysoce náročné a vyžadují úzkou spolupráci školy s rodinou, bez níž výchovné úsilí ztrácí svou účinnost. O tomto problému zde podrobně hovořila poslankyně Žáková.  

Konečně třetím mechanismem pohybu kulturních hodnot je působení společenských organizací sdružujících mládež, především SSM.

V průběhu tohoto volebního období jsme naprosto přesně zdokumentovali nedostatky v jejich činnosti, zejména v hlavním městě Praze, dále v Ostravě, Brně, ale také na vesnici. Relativně nejúčinnější je jejich působení v malých a středně velkých městech. To znamená od 5 do 100 tisíc obyvatel. Nebudu zde opakovat podrobné argumenty, které vedly k těmto závěrům. Jen obecně lze konstatovat, že kořen nesnází tkví zejména v nedostatku dobře technicky i kulturně zařízených objektů a v nedostatku odborně vzdělaných pracovníků, kteří by takové zařízení vedli a dokázali úspěšně s mládeží pracovat.

Z uvedených skutečností vyplývají tyto závěry: Úrovni rodinného prostředí je nezbytné věnovat stálou a komplexní pozornost. Zejména je nutné vytvářet věcné podmínky, aby pracovní volno ve všední dny i na konci týdne mohlo být maximálně využito pro rodinnou rekreaci a tím podporovat možnost intenzívního výchovného působení rodin na děti.

Pro společenské organizace je nutné vytvářet věcné a kádrové podmínky, aby mohly zajistit pravidelně organizovanou kulturně výchovnou činnost v nejširším slova smyslu, včetně tělovýchovné činnosti pro co nejširší okruh mládeže, a podílet se tak plně na její kulturní výchově.

Poslední opatření se týká výchovně vzdělávacího procesu všech typů a školských stupňů, v nichž je třeba důsledně dbát na rovnováhu složky výchovné a vzdělávací tak, aby obě vytvářely naprosto nedílnou jednotu. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo.

O slovo se přihlásil ministr kultury ČSR doc. dr. Milan Klusák, CSc. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr kultury ČSR doc. dr. Milan Klusák, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám především v této chvíli vyslovil poděkování za důkladné a plodné projednání zprávy vlády ČSR o rozvoji kultury v naší zemi v posledním období. Myslím, že můžeme s uspokojením říci, že tato diskuse byla opravdu živá v pravém slova smyslu. Ve svých vystoupeních, velmi věcných a na vskutku vysoké úrovni ve smyslu dokumentované připravenosti a promyšlenosti obsahu i závěrů jste předložili velmi široký pohled na život v současné kultuře se všemi jejími úspěchy i nedostatky, se kterými se v současné době potýkáme.

Všichni víme, že tomuto jednání předcházelo ještě širší projednávání ve výborech, ve kterých jste se podrobněji zabývali různými oblastmi kulturní činnosti, rozvoje umění a ve vztahu ke kompetenci příslušných výborů jste se věnovali otázkám kulturního života v jednotlivých oblastech našeho společenského, hospodářského, politického a veřejného života. Velmi si toho ceníme a jako základ pro svou další práci využijeme veškerých připomínek a příspěvků, které se v této diskusi zrodily.

Chtěl bych zvláště podtrhnout to, co z celé diskuse vyvěrá - vnitřní zájem a možno říci zápal pro to, abyste k dalšímu rozvoji naší kultury a umění a jejich skutečně aktivní funkce v naší společnosti všemožně přispěli a dosáhli k tomu společným úsilím optimálních podmínek. Myslím, že to je pro život kultury, pro její rozvoj podstatné a velmi důležité. Není proto žádným přeháněním, jestliže řeknu, že projednávání rozvoje kultury v naší republice v České národní radě je určitým obrazem života naší společnosti ve spojitosti s kulturou a uměním a že prokázalo, že nejde jen o programovou tezi, ale o konstatování skutečnosti, jestliže říkáme, že kulturní otázky se dnes u nás stále více stávají věcí zájmu a péče celé naší společnosti. Toto jednání je svého druhu svědectvím o tom, že se v praxi naplňují závěry vládního prohlášení a že fronta, která uplatňuje a realizuje kulturní politiku naší strany je stále širší a aktivnější.

Řekl jsem již, že v diskusi odezněla řada zajímavých a cenných námětů a připomínek. Všechny mají jedno společné - směřují k zdokonalování práce na tomto úseku, k zvyšování její účinnosti a tak podporují úsilí naší vlády v oblasti kulturní politiky.

Jelikož zde dnes byla projednávána zpráva vlády ČSR, předložím jako odpovědný ministr, případně ve spolupráci s dalšími členy vlády, potřebné návrhy vládě na základě výsledků tohoto jednání. Všechny náměty a připomínky soudružek a soudruhů si promyslíme a prohovoříme je s našimi partnery, se kterými v oblasti kultury při plnění našich úkolů spolupracujeme. Využijeme v tomto smyslu i podnětů z výborů a své odpovědi a vysvětlení vám předáme obvyklým způsobem a v náležité lhůtě.

Dovolte mi ještě jednou, abych vám za všechny podněty a připomínky z diskuse upřímně poděkoval. Vítáme, že náš zákonodárný sbor nám, pracovníkům v oblasti kultury, umožňuje nahlédnout do života a problémů své oblasti prostřednictvím našich volených zástupců. Tento pohled je pro nás cenný ve smyslu určitého korektivu, který pro nás představuje, abychom se mohli vašima očima a vašimi zkušenostmi z praxe, ze styku s lidmi podívat na problémy naší práce, na jejich hodnocení, na jejich vztah k jiným oblastem. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že taková naše spolupráce a takové naše společné úsilí budou pokračovat i nadále.

Závěrem vás chci, soudružky a soudruzi poslanci, ujistit, že výsledky a závěry z tohoto jednání budou pro celou naši kulturní frontu v ČSR, pro všechny, kdo v této oblasti pracují, dalším povzbuzením, aby znásobili své úsilí k naplnění závěrů a úkolů XIV. sjezdu a k dosažení toho, aby oblast kultury a umění spolu s celou naší společností mohla přistoupit s dobrou a radostnou bilancí k XV. sjezdu strany. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho slova. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo. Rozprava je skončena. Dávám proto závěrečné slovo zpravodaji poslanci dr. Jiřímu Hájkovi a prosím ho, aby jako předseda návrhové komise přednesl návrh usnesení k projednávané zprávě.

Společný zpravodaj poslanec dr. Jiří Hájek: Soudružky a soudruzi, v podstatě se mohu závěrečného slova vzdát a omezit se na přednesení úprav návrhu usnesení. Chtěl bych se pouze připojit k hodnocení, jehož se naší diskusi dostalo z úst soudruha ministra Klusáka a vyslovit přesvědčení, podložené celým průběhem naší diskuse, že problematika kultury bude náležet i nadále k předním zájmům nejen kulturního a školského výboru, nýbrž všech výborů ČNR. Chtěl bych v tomto slova smyslu také ocenit přístup vlády ČSR k celému dnešnímu zasedání a jed problematice. Také zde bychom si přáli, aby i nadále naše vláda věnovala problematice kultury pozornost, jakou ji věnovala dosud, zejména pokud půjde o řešení nejnaléhavějších problémů, o kterých dnešní diskuse mluvila.

To je v podstatě vše. Závěrečné slovo za mne přednesl soudruh ministr Klusák, jehož názory sdílím.

Pokud jde o návrh usnesení: naší návrhové komisi došly návrhy změn, které se týkají stran 1, 3 a 5. Prosím, abyste si vzali k ruce své texty.

Na straně 1 se navrhuje změnit druhá a třetí věta vstupní preambule tak, že budou znít: "Tato zpráva dokumentuje velké úspěchy, jichž dosáhl náš lid v současné etapě socialistické kulturní revoluce. Kultura se stala základní životní potřebou všeho lidu."

Další změna se týká strany 3, kde na základě vynikajícího projevu soudruha Hlaváčka se návrhová komise rozhodla přičlenit ještě jeden odstavec týkající se naší tělesné výchovy. Odstavec by byl vsunut před poslední odstavec na straně 3, začínající slovy "je nutno......": "V systému socialistické kultury připadá významné místo tělesné kultuře, která přispívá k formování všestranného harmonického rozvoje osobnosti. Společenská funkce tělesné kultury vzrůstá se zřetelem na vědeckotechnický rozvoj společnosti. Aktuálním dokladem toho je Československá spartakiáda 1975."

Na straně 4 se text nemění až na drobné stylistické úpravy, k nimž ještě řeknu poznámku.

Na straně 5 se doporučuje změnit předrážku 2, která začíná slovy "Zhodnotit účinnost.....". Text zní podle návrhu takto: " - zhodnotit účinnost všech usnesení dosud přijatých státními orgány k zájmové umělecké činnosti, státním knihovnám, muzeím, mimoškolskému vzdělávání a památkové péči; poskytnout všestrannou podporu zájmové umělecké činnosti našich pracujících i zájmovým organizacím, které spoluzodpovídají za její rozvoj." Doplněk je zdůvodněn tím, že sice v následující části mluvíme o umělecké tvořivosti, ale v části, kde doporučujeme vládě, nebyla zájmová umělecká činnost znovu výrazněji připomenuta.

Dále se na této stránce doporučuje před předposlední odstavec vsunout nový odstavec: "Důsledně pokračovat v realizaci usnesení předsednictva ÚV KSČ "Zásady tělesné výchovy v ČSSR" ve smyslu usnesení XIV. sjezdu KSČ; rozvíjet především masové formy tělesné výchovy."

Na straně 6 nejsou žádné nové doplňky ani připomínky.

Zároveň bych vás chtěl požádat o právo, aby naše návrhová komise mohla ještě dopracovat návrh usnesení po stránce stylistické. Jelikož se jedná o usnesení týkající se kultury, chtěli bychom mu věnovat obzvláštní péči v tom smyslu, že bychom tam tentokrát vynechali obvyklé floskule, které bývají v našich usneseních, např. sloveso "zabezpečuje", které se tam vyskytuje nadměrně. S vaším svolením bychom se pokusili vyčistit tento významný dokument od těchto jazykových strusek, aby se jevil naší veřejnosti co nejkulturněji.

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, děkuji poslanci dr. Hájkovi za jeho projevený smysl pro harmonizaci našeho pléna, stejně jako za srozumitelnost návrhů, které tu přednesl, a péči o jazykovou čistotu předloženého materiálu. Jsou nějaké připomínky nebo námitky k návrhu usnesení? /Nebyly./ Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s předloženým návrhem usnesení ke zprávě vlády ČSR o rozvoji kultury v České socialistické republice, a to včetně doplňků a návrhů zpravodaje poslance dr. Hájka, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Není.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala první bod svého denního pořadu.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych jménem vás všech poděkoval naší vládě i ministru kultury za zprávu a spolupráci při přípravě tohoto zasedání. Chci poděkovat zpravodaji a všem vám, poslancům, kteří se aktivně podíleli na tomto jednání a na přijatém usnesení. Děkuji hostům, vedoucím funkcionářům z ÚV KSČ za účast, i představitelům, tvůrcům a organizátorům kulturní tvorby, že přijali pozvání v dnešní části našeho jednání.

Dovolte mi na závěr několik slov. Připomeňme si při projednávání kulturní problematiky, jak je životně důležitá pro celou společnost práce materiálně produktivních tříd a jak je nepostradatelná i pro tvůrce kulturních hodnot. Ale socialistická společnost si hluboce váží každého tvůrce lidských hodnot, materiálních i kulturních, sloužících člověku, jeho štěstí, rozvoji jeho tvůrčích sil a zvyšující jeho vnímavost pro krásu života i přírody. Tvorbu kulturních hodnot vzhledem k významu pro pokrok společnosti a růst člověka považujeme v nejlepším slova smyslu za společenskou angažovanost, která vždy musí mít vysoké místo na stupnici hodnot socialistického řádu.

My, budovatelé socialismu máme úctu ke všem hmotným a kulturním hodnotám, protože v nich je náplň našeho nového života. Cítíme se v duchu Leninových myšlenek zavázáni osvojovat si pokrokové tradice ve všech oblastech života a v podmínkách socialismu je dále rozvíjet. Tento přístup sdílí jistě každý, kdo chápe život jako závazek tvorby, jako dialekticky spjaté zdokonalování sebe a společenských životních podmínek. Vědecká a umělecká inteligence, v jednotě společenské ukázněnosti a tvůrčí svobody se stává v podmínkách socialismu vědomým a uvědomělým spolutvůrcem velkého humánního přerodu společnosti a člověka socialistického světa. Připomeňme si právě dnes slova Klementa Gottwalda z dubna 1948, určená sjezdu národní kultury: "... nejde jen o to zpřístupnit kulturu již vytvořenou, náš lid potřebuje i novou kulturu dneška, žijící dneškem a pomáhající dnešku. Potřebujeme kulturu -vědu, literaturu, divadlo, film, hudbu, prodchnuté naší vírou v šťastnou budoucnost země, posilující nás v práci i zápasu a ukazující nám cestu vpřed. Starejme se o to, aby se našemu lidu staly dostupnými všechny zdroje vědění a krásy, aby naše inteligence měla životní a pracovní podmínky pro nejširší tvůrčí činnost, aby se našemu lidu dostalo i nové, současné vědy i umění, vyjadřující a spolu tvořící novou slavnou éru českého a slovenského národa.

Tato stále živá Gottwaldova slova vyjadřují nejlépe význam díla., do něhož jsme se dali, Česká národní rada a vláda ČSR, při ujasňování dosaženého stupně rozvoje kultury a dalších našich společných úkolů na tomto významném úseku našeho nového života.

Zakončeme toto jednání s pevným rozhodnutím, abychom společně, nejvyšší státní orgány ČSR, národní výbory a organizace Národní fronty, hospodářské organizace a kulturní instituce, přispěli svým čestným podílem k završení všech úkolů kulturní revoluce v této vývojové etapě, jak nám je vytyčil XIV. sjezd KSČ. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, končím dnešní jednání. Zítra pokračujeme v 9.00 hodin.

/Schůze přerušena v 15.37 hodin./

 

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP