Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Nezvalovi. Diskutuje poslankyně Bařinová, připraví se poslanec Konečný.

Poslankyně Pavla Bařinová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! V průběhu včerejšího jednání jsme mnohokrát obrátili pozornost na mladou generaci, jejíž výchova má nesmírný společenský význam. O této pravdě nás přesvědčuje rozsáhlý celosvětový problém, jehož nezůstaly ušetřeny ani socialistické státy, problém kriminality mládeže. Předešlý diskusní příspěvek byl v tomto znamení. Ačkoliv kriminalita vůbec stagnuje, kriminalita mládeže v posledních 15 letech zaznamenala nepříznivý růst. Poslanci - členové kulturního a školského výboru ČNR, byli pověřeni zkoumáním té oblasti, která je obsažena ve vládním usnesení č. 67 z března t. r. Jde o ochranu mládeže před škodlivými a protispolečenskými vlivy. K plnění tohoto vládního usnesení byly vypracovány dva soubory opatření, z nichž první se týká orgánů činných v trestním řízení a druhý soubor opatření je závazný pro orgány státní správy, národní výbory, společenské organizace, závody, družstva a jiné organizace.

Oba soubory jsou dokonale promyšleny, zahrnují a vyčerpávají všechny možnosti výchovné působení, při jejich důsledném plnění nelze neochránit mládež před škodlivými vlivy.

Samotný počátek příčin delikvence mládeže začíná u nedostatečných kapacit mateřských škol, u problému tolikrát diskutovaného. Jeho konkrétní řešení bylo navrženo XIV. sjezdem jak pro státní orgány, tak pro závody, družstva, organizace apod. Jejich odpovědnost za plnění tohoto úkolu je nezastupitelná.

V připravovaném návrhu organizační a obsahové přestavby školské soustavy by mělo být pamatováno na požadavky rodičovské a právní výchovy, které by měly být jako norma zakotveny v učebních osnovách všech školských stupňů. Zatím totiž tyto výchovy jsou závislé na vztahu vyučujícího k těmto problematikám a na jeho osobní odpovědnosti.

V uplynulém období školy ocenily první významné úspěchy práce výchovných poradců. Tato funkce by měla být respektována bez dalšího zatěžování pracovníka a výrazněji finančně zvýhodněna; aby výchovní poradci byli schopni orientace na širší výchovnou problematiku, je nutné jejich soustavné vzdělávání.

Neméně je záslužná a rodičovskou i pedagogickou veřejností oceňována práce pedagogicko-psychologických poraden. Obsah a náplň jejich práce nebyl dosud přesně vymezen. Navrhovaná opatření pracovníky této poradny u stovek vyšetřovaných dětí nemohla mnohokrát předejít delikventní činnosti. Zjištěné příčiny negativních projevů u dětí jsou mnohdy odstranitelné individuálními, ale zcela běžnými výchovnými prostředky. Včas zjištěné duševní úchylky nebo jiné zdravotní poruchy jsou evidovány a příslušným způsobem léčeny. Očekávaný statut by měl vnést do mnoha otázek této specifické péče o děti jasná stanoviska, týkající se její činnosti a jejího řízení.

Je přímo žádoucí, aby odbory školství ONV úzce spolupracovaly s okresními prokuraturami a obvodními odděleními Socialistické akademie, aby např. připravovaly cykly přednášek s poutavými náměty, jak bylo např. zjištěno průzkumem v okresech Karviná a Benešov, a byla na nich zjištěna vysoká účast mládeže. Hluboký výchovný dopad má přímá účast mladých lidí na vybraných soudních přelíčeních s mladistvými provinilci. Tento způsob preventivní činnosti je vysoce účinný.

Na trestné činnosti mládeže se do značné míry podílelo předešlé záškoláctví, snížená známka z chování, zaostávání v prospěchu apod. Pedagogové dobře vědí, že tato negativa jsou výsledkem celého komplexu příčin. Jednou z nich je nepodchycená zájmová činnost, kterou by měly organizovat především městské domy pionýrů a mládeže a společenské a zájmové organizace.

Soudružky a soudruzi, úkol ochrany mládeže před škodlivými a protispolečenskými vlivy není úkol nově se objevivší. Vládním usnesením č. 67 jsou velmi jasně a zřetelně formulovány úkoly, které byly společnosti předloženy už dřívějšími vládními nařízeními /např. vládní nařízení 59/1965 Sb./. Ta však nejsou do důsledku plněna, přičemž se často volá po dalších zákonných opatřeních, která by měla přijít shora.

Je všeobecně známo, že nejzávažnější příčinou asociálního chování dětí je nedostatečná nebo dokonce závadná výchova v rodině, o které se ve společnosti zpravidla ví, ale na mnoha místech zaostává výchovny vliv národních výborů, závodů, družstev, společenských organizací. Oceňujeme, že opatření, plynoucí z vládního usnesení č. 67, jim tuto povinnost přímo ukládají.

Dnes bylo dvakrát řečeno, generálním prokurátorem ČSR a společným zpravodajem, že zmíněné orgány a organizace přijímají postupně za svůj soubor opatření k zabezpečení výchovného vlivu. Je to víc než žádoucí. Na mnoha místech se to daří. Hovořila o tom poslankyně Lorencová. Ale víme, že dosud trvá například problém nezodpovědných otců stíhaných pro zanedbávání povinné výživy. Jde o trestný čin, který nemůže být lhostejný žádnému vedení závodu, v němž pracují takoví zaměstnanci. Začínáme oceňovat vysoce záslužnou neformální spolupráci brigád socialistické práce s třídními a pionýrskými kolektivy. Není to věc ojedinělá. Jde o stovky vzniklých družeb mezi dělníky, techniky a školními dětmi. Členové brigád jsou většinou rodiče dětí, s nimiž se brigáda přátelí a spolupracuje. Případy záškoláctví nebo neprospěch jsou vždy viditelnou skvrnou na dětském kolektivu; už proto nelze lhostejně přihlížet k příčinám, které vycházejí velmi často z rodiny. A členové brigád socialistické práce s těmito rodinami sdílejí stejné pracoviště, stejnou společenskou nebo zájmovou organizaci, tělovýchovnou jednotu apod.

Všem představitelům národních výborů je znám zákon č. 120 o potírání alkoholismu. Nebo nedávno kontrolovaný zákon č. 117 o zanedbávání rodičovské péče, či zákon č. 217 o narušování mravní výchovy dětí. K uplatnění těchto zákonů vyšla z jednání kulturního a školského výboru ČNR pádná usnesení. Zákony a usnesení je třeba vykonávat a dodržovat.

Je pravda, že orgány péče o děti při národních výborech tento úkol, násobený preventivní činností, nezvládnou samy. Je nezbytné rozšířit počet kvalifikovaných pracovníků podle specifických podmínek okresu. Na tomto opatření se budou muset podílet resortní ministerstva. Zcela nepostradatelnou se jeví úzká spolupráce orgánů činných v trestním řízení s orgány státní správy, společenskými organizacemi, podniky apod.

Souhlasně vyznívají stížnosti jednotlivých okresů týkající se průtahů a délky soudního řízení. Víme, že trestní postih je účinný, jestliže pachatel je ihned postaven před soud. Okresy s vysokou trestnou činností jsou zpravidla ty, které skýtají široké možnosti zaměstnanosti, tedy průmyslové okresy, a tu je třeba říci, že přelévání pracovních sil jednak napomáhá nepřehlednosti o delikvenci mládeže, jednak prodlužuje soudní řízení. V trestné činnosti jde především o mladé brigádníky, učně, kteří mají své trvalé bydliště mimo okres.

Vyšetřující orgány vyžadují zprávy o mladistvých od nejrůznějších institucí jejich vlastního okresu. A na tomto místě dochází k průtahům a zpožděním. Je tedy na orgánech, které nejsou nikterak činné v trestním řízení, ale podmiňují jeho pružnost, aby chápaly své povinnosti. Ze zkušenosti přece víme, že stejnou zdlouhavostí trpí nařízení ústavní výchovy nebo zbavení rodičovských práv. Zde vystupují do popředí např. povinnosti občanských výborů, sborů pro občanské záležitosti. Jejich zaktivizování je zcela v rukou funkcionářů národních výborů a nás poslanců. Jsme přece v každodenním styku nejen s občany, ale s činnými funkcionáři nejrůznějších závodů a společenských organizací ROH a SSM; naskýtá se nám tedy možnost upozornit na zákonná opatření, která jsou v důsledku neznalosti socialistické zákonnosti často porušována. Bude to jistě účinná pomoc dozoru nad dodržováním socialistické zákonnosti.

Ochrana mládeže před škodlivou a protispolečenskou činností je proces, mající dlouhodobou povahu. Je obtížnější tím, že jde o výchovné působení namířené nejen do řad mladých lidí, kde je výchova nejsnazší, ale především na dospělé příslušníky společnosti, kteří často vědomě porušují zákony, dávajíce tím špatný příklad těm, kterým na druhé straně náš stát a naše stranické orgány věnují tolik prostředků a trpělivého úsilí, aby bezpečnost a rozkvět naší socialistické vlasti převzala do rukou generace schopná vše nejen uhájit, ale i rozvíjet. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: děkuji poslankyni Bařinové. Slovo má poslanec ing. Konečný. Připraví se poslankyně Vojancová.

Poslanec ing. Josef Konečný: Vážené soudružky, vážení soudruzi, stejně jako ostatní výbory ČNR - i výbor pro plán a rozpočet projednal problematiku dodržování socialistické zákonnosti. V souladu se zaměřením činnosti výboru jsme se orientovali na dodržování socialistické zákonnosti v hospodářské oblasti.

Byli jsme přitom vedeni snahou upozornit na některé negativní jevy, které poškozují naši ekonomiku, i když většinou nemají charakter trestné činnosti.

Jde o porušování plánovací a finanční kázně, nedodržování předpisů o ochraně socialistického vlastnictví, o různé nedostatky v řídící, organizátorské, politicko-výchovné a kontrolní činnosti. Tyto nežádoucí jevy a nedostatky způsobují naší ekonomice často větší škody, než hospodářské trestné činy.

Začněme investiční výstavbou, kde narušování socialistické zákonnosti, zejména plánovací, finanční a hospodářské kázně je stále častým jevem. Při nedávném průzkumu dosahovaných technickoekonomických parametrů nově vybudovaných kapacit jsme se přesvědčili, že v investiční činnosti stále existuje řada nedostatků, způsobených v nejednom případě porušováním socialistické zákonnosti.

Nejsou dodržovány plánované lhůty výstavby a dokončování staveb, jsou zvyšovány rozpočtové náklady, kapacity jsou uváděny do provozu se zpožděním a nejsou dosahovány plánované technickoekonomické parametry. Pro objektivnost pohledu na danou problematiku je třeba však uvést, že při průzkumu jsme se setkali také s pozitivními jevy, kdy doba výstavby byla kratší než určuje norma, byly dodrženy rozpočtované náklady a dosaženy lepší parametry, než byly projektovány. To jenom potvrzuje, že je možno i složité a náročné úkoly investiční výstavby úspěšně zabezpečit a plnit.

Faktem však zůstává, že negativních jevů je více, než dobrých příkladů. Příčin tohoto stavu je celá řada. Jednou z nich je nedodržování postupů stanovených pro zahájení staveb. Např. značná část vládou sledovaných staveb, plánovaných k zahájení v roce 1975, nebyla koncem roku 1974 připravena k zahájení jak projekčně, tak organizačně a dodavatelsky.

Trvající nedostatky v této oblasti jenom potvrzují, že investiční výstavba musí být i nadále ve středu pozornosti všech příslušných orgánů a institucí.

Při jednáních o dodržování socialistické zákonnosti jsme se nejednou zabývali problematikou změn podnikových plánů. Kritizovali jsme zejména provádění změn plánu ve čtvrtém čtvrtletí, motivovaných většinou přizpůsobením plánu skutečnému plnění. Podle zjištění Státní banky, která celoročně sledovala 916 podniků ústředně řízeného průmyslu a stavebnictví, je zřejmá snaha provádět změny podnikových plánů komplexně - to je promítnout změny do všech navazujících ukazatelů. Z porovnání ukazatelů podnikových plánů, platných na počátku a ke konci roku však vesměs vyplývá snížení původního úkolu.

Samotný fakt, že podnikům je při změnách plánů snižován také plán zisku, nutí k názoru, že takové změny plánu jsou motivovány snahou umožnit maximálnímu počtu podniků splnění ukazatelů plánu a tím vytvořit podmínky pro realizaci hmotné zainteresovanosti. Jak se ukazuje, ani tento problém nelze pouštět ze zřetele a je nutno trvat na přísném dodržování předpisů platných pro změny podnikových plánů, zejména ve čtvrtém čtvrtletí.

Stále nejpočetnější skupinu porušování socialistické zákonnosti tvoří neplnění smluvních závazků v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Určitá část nedostatků v této oblasti sice pramení z dosud existující nevyváženosti mezi zdroji a potřebami v některých oblastech našeho národního hospodářství, avšak většina problémů je důsledkem porušení hospodářského zákoníku, plánovací a smluvní kázně.

Zvláštní skupinu narušování dodavatelsko-odběratelských vztahů tvoří změny, převody a vypouštění výrobních programů. Nikdo nebude popírat účelnost různých úprav výrobních programů v souvislosti s potřebnou specializací výroby. Nelze však souhlasit s tím, že k tomuto čištění výrobních programů dochází, aniž je respektována zákonem výslovně stanovená podmínka o "zajištění plynulého zásobování národního hospodářství alespoň v dosavadním rozsahu a jakosti a řádného plnění závazků vůči zahraničí."

Stále dochází k případům, že výrobce omezí nebo ukončí výrobu určitého výrobku, aniž jsou vytvořeny technické, organizační a další předpoklady k tomu, aby požadavky odběratelů zajistila jiná organizace.

Za této situace pak vznikají těžko řešitelné problémy. Arbitráž sice může dosavadnímu výrobci uložit povinnost k dodávce určitého výrobku, avšak její realizace již není v praxi možná.  

Tato nesprávná praxe má vedle nepříznivých ekonomických dopadů také vážné důsledky politické.

Dalším problémem, kterému chci ve svém stručném vystoupení věnovat několik slov, je cenová stimulace módních novinek a výrobků luxusního provedení. Podíl těchto výrobků na celkových dodávkách do tržních fondů vzrostl ze 16,6 % v roce 1972 na 25,5 % v roce 1974 a cenové zvýhodnění činilo 18,3 %.

Cenová stimulace je však jen jednou stránkou podpory výroby kvalitních, módních a technicky dokonalých výrobků. Její druhou - neméně významnou stránkou je cenový postih technicky i módně zastaralých výrobků a nekvalitní produkce. Vycházíme z toho, že jenom oboustranným postupem - to je cenovým zvýhodněním i postihem, je možno zajistit relativní vyváženost cenové stimulace.

Praxe však ukazuje, že cenový postih je zatím využíván jen ve velmi omezené míře. Zatímco objem dodávek módních a luxusních výrobků do tržních fondů činil v roce 1974 2 miliardy 524 miliony Kčs a cenové zvýhodnění již zmíněných 18,3 %, cenový postih byl uplatněn jen u výrobků třetí jakosti v celkovém objemu 92 milionů Kčs.

Stimulace módních novinek a výrobků luxusního provedení ukrývá však v sobě další nebezpečí. Stanovený globální podíl těchto výrobků v loňském roce z celkových dodávek pro tržní fondy byl sice dodržen, avšak v některých výrobních oborech jejich podíl neúměrně vzrostl. Tak např. u dámské kožené obuvi celoročně činil 75,8 %, u téže letní obuvi 77,1 %, u úpletů ze syntetických vláken 67,2 %, u pánských syntetických košil 64 %, u pletených pánských oděvů 79,3 % atd. Toto převládnutí módních a luxusních výrobků v některých oborech a dílčích účelových skupinách se stalo na úkor výrobků základních v běžném provedení, samozřejmě v nižších cenových polohách a je předmětem častých a plně oprávněných kritik našich občanů. Proto je třeba uvítat opatření vlády ČSSR z 3. července letošního roku, jímž byly schváleny "Zásady pro další postup v uplatňování cenové stimulace módních novinek a výrobků luxusního provedení", které má zabránit, aby se podobné případy narušování rovnoměrnosti v zásobování vnitřního trhu výrobky ve všech cenových polohách neopakovaly. Nyní půjde o prosazení zásad do života a důsledné vyvozování závěrů z jejich porušování.  

Na závěr mi dovolte vyslovit přesvědčení, že naše dnešní jednání přispěje k odhalení příčin porušování socialistické zákonnosti v různých oblastech našeho hospodářského a společenského života a tím také k úspěšnějšímu řešení nedostatků, které zatím v této oblasti existují.

Bude to příspěvek k dobrému plnění úkolů vytyčených XIV. sjezdem naší strany a dobrý vklad k řešení úkolů, které před nás postaví XV. sjezd. /Potlesk./

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Konečnému. Hovořit bude poslankyně Vojancová, připraví se poslanec Rozhon.

Poslankyně Ludmila Vojancová: Vážené soudružky poslankyně a poslanci, vážení hosté! Dnešní moje vystoupení k delikvenci mladých lidí v oblasti pracovních vztahů se opírá především o zprávu generálního prokurátora ČSR z 15. července 1975. Druhým pramenem bylo vlastní poznání získané průzkumem v mém volebním obvodě.

I když ve srovnání s povahou kriminálních deliktů mladých lidí jde v této oblasti o činy poměrně malého společenského ohrožení, přesto nelze nad nimi mávnout rukou. Právě totiž na tomto poli je velmi výrazný rozdíl mezi názory našimi a názory lidí žijících v nesocialistickém společenském uspořádání.

Zatímco tam je otázka zaměstnání, otázka, zda někdo pracuje nebo ne, v podstatě osobní záležitostí, alespoň pokud nejde o nezaměstnanost v širším slova smyslu, u nás je ústavou zaručené právo na práci provázeno povinností přispět podle svých sil k rozkvětu společnosti. Vyhýbání se práci je trestné.

Avšak není to jen trestně právní problém. Mnohem závažnější jsou příčiny absentérství a jeho souvislost se skutečnou vážnou kriminalitou.

Dovolte, abych se o tom druhém zmínila nejdříve.

V národním podniku Pozemní stavby Brno nám soudruzi jasně dokumentovali, že ve všech případech trestné činnosti mladých lidí z jejich závodu se objevuje jako prvotní příznak, že něco není s mladým člověkem v pořádku, pracovní nekázeň, především neomluvená absence.

Lze tedy naprosto oprávněně v našich společenských podmínkách označit absentéra za potencionálního delikventa, který se jednou dostane před trestní soud pro mnohem vážnější věci, než je absence. A z tohoto hlediska považovat neomluvenou absenci za varovné znamení, kterému by měla naše společnost věnovat úměrnou pozornost.

Při průzkumu, při rozhovorech s hospodářskými pracovníky podniků i s pracovníky kriminologického výzkumu se ukázalo, že kořeny absentérství jsou obdobné nebo stejné, jako zjišťujeme u mladých zločinců nebo pachatelů přečinů.

V prvé řadě je to většinou špatné rodinné prostředí už od dětství a z toho plynoucí nízká úroveň rodinné výchovy. Dále to je většinou nechuť ke vzdělávání se nebo k vyučení. V důsledku toho i malý zájem o práci, zejména na pracovištích bez pracovně uvědomělých kolektivů, kde ani dozor nemůže být organizačně dost efektivně zajištěn.

To jsou hlavní znak předznamenávající již od útlého dětství život budoucího absentéra a pozdějšího kriminálního delikventa.

Naše společnost dosud celkem málo udělala ke skutečně efektivní nápravě těchto poměrů. Do omrzení zde opakujeme, že naše základní škola nemá dost výchovný charakter, že společenské organizace, zejména Socialistický svaz mládeže, nemají dost věcných podmínek, ani dost schopných pracovníků, aby mohly takové ohrožené děti včas výchovně podchytit. Jednorázové akce v této souvislosti mnoho neznamenají.

Co nás však opravdu překvapilo, že v některých odborových orgánech vedou tyto pracovní přestupky pohromadě, že je netřídí podle věku a jiných znaků.

A proto nesmíme zapomínat, že profil naší dnešní mladé generace bude zítra profilem společnosti. Nebudeme-li věnovat veškerou péči řešení otázek morální výchovy mladého člověka v rodině, ve škole i na pracovištích, musíme počítat se stálým postupným zhoršováním vztahů mladých lidí především k práci. Děkuji. /Potlesk./  

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Vojancové. Přerušuji nyní naše jednání na 15 minut.

/Schůze přerušena v 10.50 hodin a znovu zahájena v 11.20 hodin./

Místopředseda ČNR František Toman /zvoní/: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v diskusi, a to vystoupením poslance Rozhona.

Poslanec František Rozhon: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! V průmyslovém výboru ČNR jsme se jako dosud zabývali podrobněji otázkami nedodržování zákonnosti v oblasti ekonomiky, které jsou trvale závažným problémem.

Jde zejména o trestné činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, nedodržování hospodářské kázně, nedovolenou činnost podnikání, korupci, úplatkářství, obcházení prémiových řádů, vyplácení neoprávněných mezd, poskytování neoprávněných výhod, neodůvodněnou absenci, neprovádění postihu za dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti, nedodržování protipožárních opatření atd.

Za hlavní příčiny zaostávajícího stavu ochrany ekonomiky je možno obecně označit nedbalost a neodpovědný postoj některých pracovníků hospodařících se svěřeným majetkem a nedůslednost vnitřní kontroly.

Socialistickou zákonnost nelze upevňovat a boj proti kriminalitě v ekonomické oblasti vést jen na základě činnosti orgánů trestního řízení, ale zvýšením aktivity u všech hospodářských orgánů i společenských organizací na závodech, aby se boj za upevnění socialistické zákonnosti stal každodenní součástí řídící a kontrolní práce všech vedoucích pracovníků.

Boj proti kriminalitě i méně závažné protispolečenské činnosti se nemůže a ani neodehrává jen v soudních síních, na zasedáních různých disciplinárních orgánů. Tam se projednávají a řeší jen důsledky za spáchané protispolečenské činy.  

Proto musí činnost všech zainteresovaných orgánů i institucí na tomto úseku být orientována především na předcházení negativním jevům a na odhalování a odstraňování jejich příčin. Vždyť proti socialistické, protispolečenské jevy jsou možné jen proto, že se proti nim dost rozhodně nevystupuje, a že se plně nevytváří veřejné mínění proti narušovatelům veřejného pořádku. Boj proti negativním společenským jevům nelze proto omezovat na všeobecné výzvy, ale je nutno jej zaměřit proti jejich konkrétním nositelům.

V této souvislosti bych chtěl poukázat na to, že průmyslový výbor ČNR stále klade důraz na předcházení trestným činům. V tomto směru možno v poslední době hodnotit skutečnost, že v oblasti prevence se zavádí nové metody, které mohou přispět ke snížení kriminality. Přesvědčili jsme se, že podle vládních usnesení zavádějí ministerstva systém právní prevence, který má být uskutečňován všemi řídícími pracovníky organizací resortů. Podle předběžných výsledků možno již dnes říci, že tato činnost nachází správné místo. Těžiště činnosti právní služby na podnicích se má přesunout do oblasti právní prevence, jejímž cílem je předcházet nezákonnosti, poruchám v životě organizací a tak zabraňovat vzniku zbytečných škod. Právní útvary úkoly právní prevence plánují a také kontrolují jejich plnění.

Další podmínkou předcházení kriminality, ale i odhalování trestných činů je dobře fungující kontrola. V tomto směru existuje dosud řada nedostatků. Vyskytují se stále organizace, v nichž vnitropodniková kontrola je nedostatečně personálně vybavena, nebo z hlediska nízké odborné úrovně, slabé podpory vedení, ale také s příliš přátelskými vztahy k vedení nevykazuje dobré výsledky.

Kontrola je také některými řídícími pracovníky chápána jako záležitost kontrolního útvaru institucionálně, což se v práci projevuje obvykle tím, že speciální kontrolní útvary jsou považovány za jediné nositele úkolů kontroly v organizaci a vedoucí pracovníci sami nezabezpečují dostatečně kontrolu jako nedílnou část řízení.

Nutno kladně konstatovat, že resortní ministři sice vydali různá opatření ke zvýšení úrovně kontroly, kontrola jako nedílná součást procesu řízení je také hospodářskými pracovníky obecně uznávána, ale praktická realizace této zásady v jejich činnosti je značně nestejnorodá. Kontroly prováděné podle zásady "kdo řídí - kontroluje" nepřinášejí žádoucí výsledky a neumožňují činit potřebná opatření ke zjednání nápravy. Obecným jevem je, že většina vedoucích pracovníků nevede své odborné útvary ke kontrolní činnosti, tuto provádějí nedostatečně, převážně administrativními formami, s malou systematičností. Vedoucí hospodářští pracovníci také zpravidla nevyužívají svých oprávnění, která vyplývají z pracovně právních předpisů. Tak např. problémy související s bojem proti neomluvené absenci se dostatečně neřeší, ač jejich řešení by nepochybně mohlo kladně ovlivnit dosavadní nepříznivý stav na úseku pracovních sil. Byli jsme informováni, že jenom z titulu upevňování pracovní kázně a disciplíny by na okrese Most znamenalo přínos v počtu pracovních sil představující jeden středně velký závod.

Hovoříme-li o kontrole, nelze opomenout i funkci závodních stráží. I zde existuje řada závad, které snižují účinnost ochrany majetku v socialistickém vlastnictví. Problémy ve strážní službě vyplývají již ze skutečnosti, že pracovníci závodních stráží byli suspendováni na pouhé vrátné. Strážní služba se tak stává doménou důchodců, kteří nejsou jinak schopni si přivydělat. Zde je nedostatečně akceptován společenský význam strážní služby na závodech, kterou nutno považovat za dohled v širším smyslu. V této věci by se měla proto podle našeho názoru provést co nejdříve náprava.

Dále bych chtěl obrátit pozornost na ochranu proti požárům. Přes veškerá opatření není v některých podnicích stále věnována náležitá pozornost ochraně před požáry. Požární ochrana se dosud nestala organickou součástí řízení výroby a celého technologického procesu. Vzniku požárů se dostatečně nepředchází již při projektování a provádění staveb, při konstrukci a instalování strojů a zařízení, ale i při skladování a manipulaci s materiály i při běžném chodu výroby.

Neuspokojivá je situace někde ve vybavení požárních útvarů technikou, materiály a potřebnou výzbrojí a výstrojí. Ve srovnání s předcházejícím rokem došlo v roce 1974 ke zvýšení počtu požárů i vzniklých škod. V těchto případech nejde jen o škody vzniklé na majetku, ale i o rozsáhlé národohospodářské následné škody. Ochrana před požáry si proto zasluhuje zvýšené pozornosti, především důslednosti v plnění protipožárních opatření a materiálním zabezpečení.

Na našem jednání konstatujeme, že stav a rozvoj kriminality v ČSR má sice klesající tendenci, přesto ale není uspokojivý. Přetrvávají nebo nově vznikají některé závažné projevy porušování zákonů nebo jiných právních předpisů, které mají za následek škody nebo poruchy v ekonomice nebo negativně působí na vědomí lidí.

Nedostatky v uplatňování právních předpisů zaměřených na rozvoj a ochranu naší socialistické společnosti jsou velkou brzdou a nepříznivě ovlivňují plnění cílů vytyčených XIV., sjezdem KSČ, který zdůraznil jako důležitý úkol celospolečenské povahy vést boj za dodržování a upevňování socialistické zákonnosti a občanské disciplíny a dosáhnout, aby se úcta k právu stala samozřejmou vlastní věcí všech státních, hospodářských a společenských organizací, národních výborů a každého občana.

Toto úsilí vyžaduje i zvýšení koordinace boje proti kriminalitě. Za tím účelem by měly být ustaveny koordinační rady nebo komise složené ze zástupců národních výborů, hospodářských a společenských organizací a orgánů činných v trestním řízení. Obdobně by měla být zajištěna koordinace na KNV a ustaven poradní sbor při vládě ČSR. /Potlesk./