Úkoly ve snížení nákladů, které pětiletka předpokládala, nebudou splněny zejména v organizacích ministerstva průmyslu a ve stavebnictví.

Hlavní příčiny relativně vysoké spotřeby vidíme především v zastaralých normách hmotné spotřeby, v zastaralém výrobním zařízení a na mnohých pracovištích v nehospodárném nakládání s materiálem, surovinami a energií. Chceme dále pokračovat ve zkvalitňování normativní základny a dbát o to, aby se výrobní spotřeba stala předmětem stálé pozornosti při řízení reprodukčního procesu a aby se stala součástí technické a investiční politiky na všech stupních.

Znepokojivé jsou i některé tendence ve vývoji zásob koncem pětiletky. Nadměrné zásoby v některých odvětvích jsou nejen odrazem nedostatků v hospodaření se surovinami, v investiční výstavbě a v dodavatelsko-odběratelských vztazích, ale i odbytových obtíží v zahraničním obchodě s kapitalistickými státy. Vývoji zásob budou proto vláda i resorty v následujících letech věnovat mimořádnou pozornost.

Hodně starostí - zvláště v posledních třech letech - nám způsobily obtíže ve vnějších ekonomických vztazích. Toto období bylo poznamenáno nerovnoměrností ve vývoji obchodní bilance a zvláštnostmi vztahů k socialistickým i kapitalistickým zemím.

Vůči zemím RVHP se v prvních třech letech pětiletky vytvářela aktiva, která se v roce 1974 a zejména v letošním roce využívala k částečnému krytí dovozních potřeb naší ekonomiky.

Ve vztahu ke kapitalistickým státům se bilance od roku 1973 postupně zhoršovala v důsledku prudkého růstu cen surovin a materiálů a později i v důsledku inflačního vývoje v kapitalistických státech, v důsledku jejich hospodářské krize. Nejvážnější problémy v této souvislosti řešila vláda v odvětvích chemie pro opožděné uvádění kapacit do provozu a v odvětví spotřebního průmyslu řešila důsledky zdražování dovozu surovin a odbytových potíží ve vývozu.

Uplynulá léta znamenají také začátek vyšších forem spolupráce se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Realizuje se dohoda v petrochemii s Německou demokratickou republikou, sjednali jsme účast ve výstavbě a odběru osinku a kyseliny fosforečné ze Sovětského svazu a v jednání jsou dohody o specializaci a kooperaci v řadě odvětví a oborů, zejména zpracovatelského průmyslu.

Ve smyslu závěrů XIV. sjezdu KSČ i zasedání ústředního výboru strany z května 1974 jsme usilovali o urychlené zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe a podporovali rozvoj komplexní socialistické racionalizace. Z výsledků státních výzkumných a vývojových úkolů, řešených v letech 1971-1975, bylo do konce tohoto roku realizováno téměř 600 akcí, jako např. vedení výroby příze bezvřetenovým předením a výroby radiálních nákladních pneumatik, které přispěly nejen k zefektivnění výroby, ale i ke zvýšení užitné hodnoty výrobků.

Přes některé dílčí úspěchy však nemůžeme být spokojeni s podílem vědeckovýzkumné základny na modernizaci výroby. Při samotném zavádění poznatků vědy a výzkumu do praxe se potýkáme s řadou problémů a nepodařilo se nám některé vyřešené výzkumné úkoly realizovat v původně plánovaných termínech. Ani úroveň vynálezectví a zlepšovatelského hnutí dosud neodpovídá možnostem a hlavně potřebám naší ekonomiky. Projevují se stále nedostatky ve využívání zakoupených licencí apod. O všech těchto problémech víme a usilujeme o jejich řešení, neboť doceňujeme význam vědeckotechnického rozvoje pro další zvyšování efektivnosti našeho národního hospodářství. Z tohoto hlediska věnujeme také pozornost účelné dělbě práce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Vláda i její orgány věnovaly značnou pozornost řešení oblastní problematiky. Ukázala se nutnost koordinovat požadavky jednotlivých odvětví s oblastními podmínkami, a to zejména v rozhodujících průmyslových aglomeracích.

Do popředí vystoupilo řešení rozvoje hlavního města Prahy. V účelové a bytové výstavbě se podařilo zabezpečit takovou koncentraci investic, jaká nemá v historii Prahy obdoby. Národní i federální vláda a předsednictvo ústředního výboru KSČ schválily ekonomickou strukturu a dlouhodobý plán rozvoje hlavního města do roku 1990. Tyto základní dokumenty zavazují hospodářské a politické orgány ke společnému postupu při další výstavbě Prahy, zejména v příští pětiletce.  

Spolu s Českou národní radou jsme se soustavně zabývali také řešením problematiky Severočeského kraje, rozhodující palivo-energetické základny našeho státu. Současně s plněním závažných rozvojových úkolů v těžbě uhlí a uranu, ve výstavbě elektráren, v hutním a chemickém průmyslu jsme se starali i o otázky tvorby a ochrany životního prostředí. Ne bez obtíží postupně realizujeme výstavbu nového Mostu.

Nemenší zájem věnujeme rozvoji Ostravska. Také Česká národní rada se touto problematikou zabývala a přispěla svými náměty k prohloubení vypracované koncepce. Klíčové postavení rozvíjejících se těžebních, hutních a dalších výrobních odvětví spolu s výstavbou sídlišť na poměrně malém prostoru vyvolalo nutnost zpracovat územní plán rajónu ostravsko-karvinské pánve a zásady pro vypracování směrného územního plánu města Ostravy - jádra celé aglomerace.

Kromě uvedených oblastí jsou rozvinuty práce na rozvojových projektech v dalších průmyslových aglomeracích.

Příznivější podmínky pro stabilizaci osídlení a zvyšování životní a kulturní úrovně obyvatelstva se podařilo vytvořit v našem pohraničí. Vedle dobrých ekonomických výsledků oceňujeme také pozitivní politickou odezvu, kterou řešení rozvoje pohraničí vyvolává u našich občanů.

Vláda přikročila v této pětiletce k nejnutnější výstavbě v Krkonoších, které se stávají rekreační oblastí hlavního města republiky a které ročně navštíví více než 7 miliónů návštěvníků domácích i ze zahraničí. Postupně zde chceme rozvíjet ubytovací a stravovací kapacity, obchodní a sportovní zařízení i potřebné komunikace.

Hodnotíme-li plnění investiční výstavby za jednotlivá léta pětiletky, musíme ocenit významný podíl dokončených investičních akcí na zvýšení hospodářského potenciálu České socialistické republiky.

Vláda soustavně prosazovala modernizaci výrobních kapacit, zejména ve spotřebním průmyslu. Tempo modernizace neodpovídalo skutečné potřebě. Brzdily je vleklé nedostatky v investiční výstavbě a jejich zdlouhavé odstraňování. Pomalu probíhala likvidace zastaralých kapacit. V prvních letech pětiletky se nesplnil plán stavebních prací a dodávek strojů i montážních prací na velkých stavbách. Docházelo ke zvyšování rozpočtových nákladů rozestavěných staveb, nebyly dodržovány plánované lhůty uvádění kapacit do provozu atd. Ne vždy se na nich dosahovalo plánovaných technicko-ekonomických parametrů. V důsledku těchto nedostatků jsme museli v roce 1973 omezit zahajování staveb a soustřeďovat stavební, strojírenské a montážní kapacity na dokončování rozhodujících rozestavěných akcí.

Ke zprávám a rozborům stavu investiční výstavby, které vláda projednávala, byla přijata řada krátkodobých i dlouhodobých opatření. Mnohá z přijatých a dohodnutých opatření se však realizují jen pomalu. Základní cestou odstraňování dlouhodobě trvajících nedostatků v investiční výstavbě se musí stát odpovědné plnění všech úkolů stanovených pro tuto oblast stranickými a státními orgány, kontrola jejich realizace a vyvozování sankcí při nedodržování disciplíny na všech stupních řízení. Směleji a promyšleněji bude třeba likvidovat neefektivní a zastaralé provozy a přednostně modernizovat základní fondy, u nichž bude dosaženo úspory pracovních sil a rychlé návratnosti investovaných prostředků. Větší pozornost bude třeba soustředit na rychlé uvádění do provozu dovážených i doma vyráběných strojů a zařízení.

Ve stavebnictví pokračovala příznivá tendence růstu objemu stavebních prací a koncentrování kapacit na území soustředěné výstavby, zejména do Prahy a Severočeského kraje.

Přes veškeré snahy se však ještě nepodařilo vytvořit strukturu stavebních kapacit plně odpovídající struktuře plánu investiční výstavby. Neplní se dodávky pro investiční výstavbu, zatímco práce na opravách byly v posledních letech pětiletky trvale překračovány. Nemůžeme být spokojeni ani s vysokoměrnou spotřebou kovů a cementu, a proto bylo uloženo příslušným resortům současně s přípravou Směrnice k příští pětiletce vypracovat racionalizační programy spotřeby těchto materiálů do roku 1980. Dále přetrvávají nedostatky v materiálně technickém zásobování stavební výroby.

Konkrétní kroky k usměrnění a zabezpečení stavebních kapacit pro příští pětiletku učinila vláda určením objemu stavebních prací a jejich uživatelského rozdělení zatím pro Prahu a Severočeský kraj. Obdobně budou projednány i zbývající kraje.

Počátek pětiletky postavil vládu před řešení jednoho z nejobtížnějších úkolů, jakým byla otázka bydlení. Co jsme v oblasti bytové politiky dosud vykonali? Podle odhadů výsledků za rok 1975 bude v ČSR dokončeno za celou pětiletku 377 000 bytů, to je o 26 000 bytů více než určoval pětiletý plán. Kromě toho bylo v přístavbách a nástavbách dokončeno dalších 23 000 bytů.

K těmto výsledkům nám pomohlo uplatnění nové panelové a blokopanelové technologie u 90 % bytů. Největší obtíže jsme měli s bytovou výstavbou v hlavním městě Praze. Bylo nutno přijímat řadu mimořádných usnesení, aby v bytové výstavbě byly překonány všechny překážky a aby plány byly splněny.

Ve srovnání s předchozí pětiletkou se zvýšil nejen počet bytů, ale i standard bydlení. Ovšem zvýšily se i náklady na jeden byt. Náklady na komplexní byt včetně občanské vybavenosti překročily 200 000 Kčs. Nepodařilo se překonat zaostávání občanské vybavenosti sídlišť a opravy i modernizaci dosavadního bytového fondu. Jde o práce velmi nákladné a nelze vše udělat v jednom roce. Přes všechny nedostatky můžeme hodnotit výstavbu bytů v naší republice pozitivně.

V oblasti výroby ministerstva průmyslu ČSR nové kapacity přispěly k vyšší výrobě umělých hnojiv pro zemědělství, chemických vláken a plastické kůže hygienické pro textilní a obuvnický průmysl a dalšími plastickými hmotami a chemickými prostředky pro stavebnictví a strojírenství.

Vážné starosti máme s opožďováním výstavby petrochemického komplexu a nedosažením projektových parametrů výroby v celulózce Štětí. Toť nepříznivě ovlivnilo uspokojování vnitřních potřeb i vývozu a současně vyvolalo tlak na dodatečné dovozy z kapitalistických států.

Významnou úlohu v této pětiletce sehrál opět spotřební průmysl. Zvýšenou výrobou a objemem vývozu oproti plánu se zasloužil o zmírnění výpadku plánovaného vývozu ostatních průmyslových odvětví. V podmínkách omezených investičních prostředků na rekonstrukci a modernizaci výroby a při úbytku pracovních sil, které byly namnoze nahrazovány mimořádnou prací o sobotách, často v závodech, kde pracují převážně ženy, dokázal spotřební průmysl překračováním plánovaných úkolů odstranit nebo alespoň zmírnit nedostatek některých druhů zboží na vnitřním trhu.  

Neuspokojivá situace trvá v obuvnickém průmyslu, který kromě úbytku pracovních sil, hlavně žen, které jsou na mateřské dovolené, musel překonávat i výpadek výroby způsobený požárem v závodě Znojmo.

Technická základna spotřebního průmyslu vyžaduje rychlejší modernizaci, to je jediná cesta k dosažení pro nás tak naléhavé úspory pracovních sil.

Stabilizační faktor naší ekonomiky v této pětiletce představovalo zemědělství. Úspěšně splnilo Směrnici XIV. sjezdu KSČ - krýt přírůstek spotřeby potravin tuzemskou produkcí. Zemědělsko-potravinářský komplex překročil většinu ukazatelů pětiletého plánu a vytvořil solidní předpoklady pro úspěšné plnění úkolů v příští pětiletce.

Rozhodující podíl na výsledcích měly vysoké hektarové výnosy obilovin a podstatný vzestup živočišné produkce. Oceňujeme a vážíme si dobré práce zemědělců a spoléháme na ni i v budoucnu.

Rostoucí zemědělské produkci však neodpovídají zpracovatelské kapacity v potravinářském průmyslu, zejména v masném, mlékárenském a cukrovarnickém, ani v mrazírnách. Tento kapacitní nesoulad byl jen částečně řešen výstavbou nových závodů a rychlejším nákupem strojů a zařízení pro modernizaci a rekonstrukci dosavadních provozoven.

Situace na trhu potravin ve světě nás nutí, abychom v příští pětiletce také v zemědělsko-potravinářském komplexu hospodařili lépe a efektivněji než dosud. Také říjnové zasedání ÚV KSČ k otázkám rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu mimo jiné zdůraznilo nutnost zavést pořádek do norem krmiv, v jejichž spotřebě mezi jednotlivými zemědělskými závody existují dosud neodůvodněné rozdíly.

Efektivnější hospodaření se surovinami, hlavně s obilím, předpokládá cílevědomé řízení celého procesu výroby, skladování i spotřeby na všech úsecích. Znamená to především postupné prosazování účelné koncentrace a specializace zemědělské výroby a její vybavení moderní mechanizací a dopravními prostředky.

Naším cílem je postupné dosažení soběstačnosti ve výrobě zrnin a zvýšení celkové soběstačnosti ve výrobě potravin. I dále chceme vyvážet naše tradiční výrobky, jako je cukr, slad a chmel.  

Úspěšně se vyvíjelo také lesní hospodářství. Vybavenost základními strojními fondy v přepočtu na jednoho dělníka se zdvojnásobila. Bylo dosaženo růstu produktivity práce o 41 % a celkové úspory téměř 10 000 pracovníků. Výrazně byl překročen pětiletý plán v těžbě a dodávkách dřevní suroviny. Vyššímu využívání dřevní hmoty však stále brání nedostatečné a zastaralé kapacity dřevozpracujícího a celulózo-papírenského průmyslu, které se nepodařilo modernizovat tempem odpovídajícím těžbě dříví.

Rozvoj vodního hospodářství byly souladu se Směrnicí XIV. sjezdu KSČ zaměřen přednostně na zabezpečení potřeby bytové výstavby, zejména na zásobování pitnou vodou. Významnou akcí uvedenou do provozu v 5. pětiletce byla vodárenská nádrž a úpravna vody na Želivce jako důležitý zdroj pitné vody pro Prahu.

Další vodohospodářské úkoly se týkaly zabezpečení investic vyvolaných potřebami na úseku dopravy, zemědělství a energetiky a výstavby čistíren odpadních vod. Stále se opožďuje výstavba čistíren odpadních hmot za potřebami bytové výstavby, rozvoje průmyslu i zemědělství.

V přepravě zboží a ve výkonech osobní a nákladní přepravy ČSAD byly záměry pětiletky překročeny. Nepodařilo se však odstranit trvající nesoulad mezi růstem přepravních potřeb a nízkou mírou obnovy vozového parku. Rovněž se nepodařilo naplnit plánované stavy řidičů, a proto dále trvá vysoký rozsah jejich přesčasové práce.

I při rychlém rozvoji individuálního motorismu zůstává středem našeho zájmu veřejná hromadná doprava, která je pro společnost nejefektivnější. V městské hromadné dopravě byly přepravní úkoly pětiletky překročeny přes trvalý nedostatek pracovních sil. Dominující postavení v městské, hromadné dopravě v Praze zaujímá výstavba metra, která probíhá příznivě, díky mimořádným opatřením a rozsáhlé materiální a technické pomoci Sovětského svazu.

Rychlý rozvoj automobilismu vyžaduje adekvátní rozvoj silniční sítě. V průběhu pětiletky bylo do její výstavby a rekonstrukce vloženo 33 mld Kčs, to je zhruba o 10 % více než stanovil plán. Uvedené prostředky byly částečně čerpány i z fondů národních výborů a byly vynaloženy především na modernizaci vybrané silniční sítě a na zlepšení městských komunikací, včetně připojení pražské komunikační sítě a severojižní magistrály na dálnici.  

Potřeby lidí rychle rostou. Jejich přání a tužby mají vždy předstih, reálná spotřeba je však dána výrobními možnostmi.

Úroveň zásobování obyvatelstva se v průběhu pětiletky dále zlepšovala. Meziroční přírůstek maloobchodního obratu dosahoval v průměru 5 %. Zásobování potravinami bylo vcelku plynulé. Musíme však ještě odstranit výkyvy v zásobování ovocem a zeleninou.

Úspěšně je plněn záměr rychlejšího růstu prodeje průmyslového spotřebního zboží. Zatímco v roce 1970 činil jeho podíl na maloobchodním obratu 49 %, v roce 1974 dosáhl téměř 53 %. Dochází k postupnému rozšíření sortimentu, zlepšuje se i jeho kvalita a osvědčuje se upravený reklamační řád, který lépe chrání zájmy kupujících. Dle možnosti je také využíván dovoz, především v rámci výměnných akcí s členskými státy RVHP. Výsledky by mohly být ještě lepší, kdyby se podařilo urychlit inovaci, především u strojírenského spotřebního zboží.

Rostoucímu zájmu o svépomocné formy výstavby rodinných domků, chat a bytů a zlepšování standardu bydlení neodpovídá zásobování stavebními materiály a výrobky pro vybavení bytů, jako nábytku, koberců, automatických praček a jiných druhů zboží. Starost jsme věnovali všem základním potřebám pro děti, módnímu zboží a technickým novinkám. Mnohé jsme udělali též ke zlepšení úrovně zásobování obyvatelstva různými výrobky, nezbytnými k vlastní údržbě bytu i k osobní zájmové činnosti.

V této pětiletce se podařilo rovněž rozšířit prodejní plochy a kapacity stravovacích a ubytovacích zařízení i skladovacích prostor. Zvláště v hlavním městě přispěly ke zlepšení nákupu dva nové obchodní domy a další nákupní střediska. Pozadu nezůstala ani venkovská města a obce. Zásluhou organizátorské práce národních výborů byla v mnohých obcích svépomocí občanů vybudována celá řada moderních prodejen.

Značnou pozornost věnovala vláda a národní výbory rozvoji služeb pro obyvatelstvo. Podle závěrů XIV. sjezdu KSČ má být dosaženo tempa jejich růstu nejméně o 25 %. Podle dosavadních výsledků se ukazuje, že tento úkol bude v podstatě splněn.

V zájmu zkvalitňování práce organizací místního hospodářství schválila vláda koncepci rozvoje základních oborů služeb a opatření pro jejich realizaci.  

K pokroku došlo v některých oblastech služeb motoristům a v rozšiřování kapacit pro protektorování pneumatik. Dobrých výsledků bylo dosaženo také v opravách různých druhů spotřebního zboží a zvyšuje se také zakázková výroba. Nedostatky se dosud projevují u drobných oprav, údržby a různého zlepšení bytového fondu, které je možno odstranit jen zvýšením úrovně služeb opravárenských organizací, místního stavebnictví a bytového hospodářství.

Pokroku v místním hospodářství bylo dosaženo integrací malých organizací do větších celků a zásluhou strukturálních změn ve prospěch služeb. Jde o proces, který bude pokračovat i v období příští pětiletky a přispěje k řešení nedostatku pracovních sil i ke zvýšení efektivnosti ve službách.

Rostoucí počet domácích i zahraničních turistů vyžaduje soustavné zlepšování úrovně stravovacích zařízení, zejména v rekreačních oblastech. Další možnosti rozšíření cestovního ruchu jsou odvislé od úrovně ubytovacích kapacit. Chybí nám především v hlavním městě Praze. Nemůžeme přirozeně všechno udělat najednou, ale i tyto potřeby budeme mít stále na zřeteli.

V souladu se závěry XIV. sjezdu strany pokračovalo úsilí naší vlády k zabezpečení růstu naší úrovně a sociálních jistot pracujících. Dokladem nad jiné výmluvným je růst dávek sociálního zabezpečení a především růst pracovních příjmů. Očekáváme, že za celou pětiletku vzroste průměrná mzda na území ČSR o 374 Kčs a že koncem roku 1975 dosáhne výše 2361 Kčs měsíčně. Je to o 1,8 % více, než bylo uvažováno v pětiletém plánu.

Nezbavili jsme se však některých nedostatků ve mzdové praxi. Projevují se hlavně v nízké úrovni diferenciace mezd, zejména mezi pracovníky různých kvalifikačních stupňů, ve mzdové nekázni a porušování pracovně právních předpisů některými vedoucími pracovníky. Proto zdokonalujeme systém mzdové kontroly.

K prohloubení a zkvalitnění socialistického principu odměňování práce zavádíme postupně v podnicích, které splnily technicko-organizační podmínky, novou mzdovou soustavu. V ní dochází k novému tarifnímu zařazení prací a funkcí, které lépe vyjadřuje jejich kvalifikační náročnost, posiluje se tarifní složka mzdy a vytváří se větší prostor pro účinnost mzdových forem i pro účelnou diferenciaci mezd. V závislosti na zavádění racionalizace práce a mzdových soustav důsledně prosazujeme, aby v praxi byla zásadně posílena funkce mzdy, jako jednoho z účinných motivačních nástrojů řízení ekonomických procesů.

Naši pracující se nepodílejí na rozdělování celospolečenských zdrojů jen formou odměny za práci. Ze společenských neinvestičních prostředků vynaložíme např. v letošním roce ve školství, kultuře, zdravotnictví a v sociálním zabezpečení zhruba 70 mld Kčs. Jen tyto výdaje vzrostou na konci pětiletky ve srovnání s rokem 1970 o více než jednu třetinu. Na každého obyvatele tak připadá vedle mzdy, důchodu nebo ostatních požitků, dalších 577 Kčs měsíčně.

Největší podíl neinvestičních výdajů vynakládáme na sociální zabezpečení. Výdaje zde dosáhnou v roce 1975 asi 38,5 mld Kčs. Budou o 26 % vyšší proti roku 1970. Je dostatečně známé a bylo našimi občany oceněno, co se udělalo v posledních letech ve společenské pomoci matkám a rodinám s dětmi. Významná jsou zlepšení v sociálním zabezpečení, která se uskuteční s platností od 1. ledna 1976.

Budeme nadále zvýhodňovat pracovníky, kteří, ač jim vznikl nárok na důchod, zůstanou v trvalém pracovním poměru. Jsou připravena také nová ustanovení o poskytování důchodu vedle příjmů z pracovní činnosti, zvýhodňující pracující důchodce ve vybraných odvětvích, kde na tom má společnost zájem.

Jistoty a společenská pomoc mladým manželstvím a matkám značně přispěly k zlepšení našeho populačního vývoje. V porodnosti dosahujeme nejpříznivější úrovně v celém poválečném období.

Také na úseku zdravotnictví došlo k rozvoji základních článků systému zdravotní péče, ať již jde o rozvoj obvodních služeb, lepší využívání lůžkového fondu nebo rozšiřování zdravotní péče o staré a dlouhodobě nemocné. Neinvestiční výdaje na zdravotnictví vzrostly ve srovnání s rokem 1970 o 45 % a dosáhly v roce 1975 11 mld Kčs. Rozvoj ambulantních služeb se urychlil. Byla prohloubena zdravotní péče o pracující, zejména rozšířením počtu závodních zdravotnických zařízení. Prostředky vynaložené v letech 1971-1975 na zdravotní péči umožnily další výstavbu zdravotnických zařízení. Počet lůžek byl tak zvýšen asi o 5000.  

Také úkol zvýšit v této pětiletce kapacitu lázní bude překročen. Z významnějších investičních akcí byly v tomto období dokončeny revmatologické sanatorium Třeboň a lázeňský ústav v Jáchymově. Výstavba lázeňských objektů a nemocnic je však stále dlouhá a rozpočtové náklady neúměrně vysoké.

Nepodařilo se nám vyřešit problémy, které máme v zásobování obyvatelstva některými léky, Na jedné straně jsme nedokázali snížit nehospodárnou a nadměrnou spotřebu léků, na druhé straně se projevuje v současné době nedostatečná kapacita farmaceutických závodů a nepříznivá situace na mezinárodním trhu surovin. Nezbývá nám, než tyto obtíže znovu ve vládě řešit.

Zvýšená péče byla věnována starým a dlouhodobě nemocným osobám. V jejich prospěch se v ústavech sociální péče zvýšil počet míst téměř o 4000 a byly zavedeny nové formy sociálních služeb. Postupně se daří vytvářet podmínky pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.

Od roku 1970 se snížilo průměrné roční procento pracovní neschopnosti na území ČSR asi o jednu pětinu, to znamená totéž, jako kdyby národní hospodářství dostalo navíc téměř 50 000 pracovníků. Je to odraz celkové politické situace, kontrolních a organizačních opatření i lepší práce našeho zdravotnictví.

Výsledky ve zdravotnictví jsou za uplynulé období příznivé. Jsou dokladem společného úsilí stranických orgánů, vlády, národních výborů i odborových orgánů, dále zlepšovat zdravotní péči o naše obyvatelstvo.