Podle přijaté praxe se i v ekonomické spolupráci mezi zeměmi RVHP respektují změny ve vývoji světových cen, vlivy omezenosti přírodních zdrojů, horší těžební podmínky i vzdálenosti těžebních oblastí od místa spotřeby. Dohodnuté úpravy se týkají dovážených i vyvážených surovin, paliv, materiálů i hotových výrobků.

Soudružky a soudruzi poslanci, plán na rok 1976, jehož cíle a hlavní úkoly jsou zapsány v předkládaném návrhu zákona, vytváří nezbytné podmínky pro pokračování hospodářské politiky, vedoucí k dalšímu růstu hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva a upevňování jeho životních jistot. Počítá s růstem reálných příjmů obyvatelstva o 4,6 %, včetně vysokých temp růstu sociálních dávek i se zvýšením společenské spotřeby o 7,5 %.

Abychom však našim cílům plně dostáli, je plán prvního roku 6. pětiletky prostoupen dosud neobvyklou náročností na tvorbu zdrojů a jejich užití. Bude třeba na jedné straně vynakládat velké úsilí pro splnění úkolů a na druhé straně s vytvořenými zdroji pečlivě hospodařit. Zabezpečování plánu bude probíhat třemi hlavními směry.

Na prvním místě se pozornost soustřeďuje k udržení plánovaného vývoje v zahraničním obchodě.

Ve vztahu k socialistickým zemím jde především o realizaci závazků vyplývajících z koordinace národohospodářských plánů zemí RVHP na léta 1976-1980, které jsou základním předpokladem naší dlouhodobé ekonomické prosperity. Přitom plán zajišťuje výrazný předstih vývozu před dovozem. Důraz se klade na zvýšení vývozu chemického průmyslu, zejména dodávek plastických hmot, i na vyšší vývoz textilních výrobků do Sovětského svazu.

Vláda zdůrazňuje, že podniky musí přitom věnovat zvýšenou pozornost kvalitě výrobků, neboť naše ekonomika za ně dostává většinu základních na světě drahých surovin. Neměli bychom se tedy setkat s tak zvanou dvojí kvalitou zboží určeného pro vývoz do různých oblastí.  

V důsledku prohlubující se hospodářské krize i nejistot v cenovém vývoji a zhoršení odbytových podmínek na západních trzích bylo vypracování plánu zahraničního obchodu v této oblasti značně složitější než v předcházejících létech. Obtížnost se znásobila i nutností zabezpečit vyšší dovozy krmiv. Tato situace vyžadovala aktivní přístup, který plán vyjádřil předstihem tempa vývozu před dovozem i v této oblasti, orientací na hmotné úspory dovozu surovin a materiálů, na udržení výhodné relace mezi cenami, za něž nakupujeme, a cenami, za které prodáváme.

Lze očekávat, že cenový vývoj na kapitalistických trzích se nebude ani v příštím roce stabilizovat a vyvíjet příliš v náš prospěch. S velkou naléhavostí vystupují i zde do popředí parametry našeho zboží, jeho technická úroveň, estetické ztvárnění a spolu s tím pružné a operativní reagování na poptávku. Tento náročný úkol musí plnit výrobní podniky, avšak kladou se i vyšší nároky na komerční práci organizací zahraničního obchodu a na jejich součinnost s výrobou.

V příštím roce budeme pokračovat v dovozu stavebních prací, jak ze socialistických tak kapitalistických států. Ministerstvo stavebnictví ČSR nese odpovědnost za efektivní využití prostředků na dovoz kvalifikovaných dělníků a ucelených poddodávek dovážených prací, zejména z hlediska jejich soustředění na rozhodující akce v oblastech soustředěné investiční výstavby.

Druhou oblastí je náš vnitřní trh. Příjmy domácností našich občanů jsou vysoké, vždyť už jich skoro polovina dosahuje 1400 i více Kčs příjmů na osobu. To však vede k vysoké spotřebitelské poptávce. Cílem plánu je vytvářet takovou strukturu výroby a nabídky, která odpovídá poptávce spotřebitelů: tedy vyrábět a nabízet pouze to zboží, o něž mají občané zájem, a za které jsou ochotni vydat mnohdy i velké peníze. Jde o úkol tím závažnější, že kvalita zboží a zajímavá nabídka jsou významným stimulem pracovní výkonnosti a dokladem vyspělosti výroby.

Plán proto ukládá zvýšit dodávky do tržních fondů ve srovnání s rokem 1975 u řady druhů zboží. Jde například o svrchní oděvy, pletené ošacení, koženou obuv, nábytek, výrobky z masa apod. Rovněž u strojírenského spotřebního zboží počítáme se zvýšením prodeje automatických praček, odstředivek, chladniček, televizorů, osobních aut, nádobí apod.  

Závažným úkolem vnitřního obchodu je vytvářet takovou strukturu zásob, aby odpovídala požadavkům spotřebitelů, zkracovat cyklus pohybu zboží mezi výrobou a nabídkou v obchodech. Jenom tak je možno se zbavit problému demódovaného zboží a prodávat "na úrovni dne".

Třetí závažnou oblastí je investiční výstavba. Při celkovém růstu investování i při celkovém růstu podílu investic na národním důchodu dojde z důvodů změn struktury ke snížení tempa investování v organizacích řízených naší vládou. Na území ČSR vzrostou celkové investice asi o 5,5 %, z toho pro resorty řízené federální vládou o více než 14 %. Pro organizace řízené námi zůstávají zhruba na úrovni roku 1975. Dochází tak k rozdílům v intenzitě investování mezi jednotlivými odvětvími i mezi jednotlivými kraji.

Takto formulovaný plán je třeba chápat v širších národohospodářských souvislostech zejména proto, že v této etapě musíme přednostně investovat do odvětví paliv a energetiky. Budeme zvyšovat těžbu hnědého i černého uhlí, jak pro zabezpečení provozu elektráren a koksoven, tak pro plynulé zásobování obyvatelstva. V roce 1976 dochází ke změně v zabezpečování přírůstků prvotních zdrojů energie. Jestliže jsme v 5. pětiletém plánu mohli přes 90 % přírůstku prvotních zdrojů energií zabezpečit ušlechtilými palivy z dovozu, pak v příštím roce můžeme takto zabezpečovat necelých 40 % a zbytek, tedy kolem 60 %, bude kryt přírůstky domácí těžby. Větší dodávky ušlechtilých paliv očekáváme až po dokončení plynovodu Orenburg, který - právě v tomto kontextu je dokladem účelnosti našeho zapojení do socialistické ekonomické integrace a spolupráce se Sovětským svazem. Pozornost se také soustřeďuje na výstavbu a dokončení nových kapacit a na zabezpečení plných výkonů jednotlivých elektráren.

Další stránkou strukturálních změn je rekonstrukce metalurgie a výstavba nových strojírenských provozů, eventuálně závodů, která souvisí jednak s přípravou našeho hlubšího zapojení do integračních procesů, jednak s potřebou vyrábět zařízení, za něž budeme v zemích RVHP, i obecně na světových trzích, získávat nepostradatelné suroviny, materiály a energii. Přitom strojírenství se bude významně podílet též na zabezpečení investiční výstavby a modernizaci našich ostatních odvětví. Zvládání těchto rozvojových úkolů bude dlouhodobě rozhodovat o úspěšnosti našeho zapojení do mezinárodní dělby práce a zejména do komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Prioritní postavení hornictví, energetiky, metalurgie a strojírenství a chemie přitom zákonitě odráží nutnost soustřeďovat investice do vybraných míst a oblastí.

I když vláda je informována o potřebách jednotlivých okresů a krajů, musela v plánu na rok 1976 prosazovat takové pojetí a taková opatření, která by zajišťovala především základní potřeby rozvoje naší ekonomiky. To znamená, že ty potřeby, které nejsou nyní rozhodující z hlediska proporcionality rozvoje, nemohou být plně uspokojeny. Investovat nad reálnou míru našich prostředků by přineslo více problémů, než pociťuje v důsledku plánovité regulace zahajování staveb.

Proto dodavatelé a investoři musí v roce 1976 s větším důrazem soustřeďovat centrální i místní zdroje k ukončení rozestavěných akcí, neboť zásobníky práce jsou stále vysoké, a tak si otevřít v dalších letech možnosti zahajování nových staveb.

Plán ukládá výraznější tempa výkonů stavebnictví, které orientuje na zabezpečení investičních akcí k rozvoji energetiky, metalurgie, specializovaných strojírenských odvětví apod. Jde například o tranzitní plynovod, výstavbu parních elektráren Počerady II a Tušimice, vodní dílo Dalešice, další etapu Dříně, výrobu AK trubek v Chomutově, reaktorovou halu ve Škodě Plzeň, modernizaci AZNP Mladá Boleslav, cementárnu Prachovice, rafinerii v Záluží, pražské metro, dálnici apod., ze zahajovaných staveb o elektrárnu Mělník III, novou etapu petrochemie v Záluží i další akce.

Pozornost se soustřeďuje též na zrychlení občanské a technické vybavenosti v komplexní bytové výstavby. V plánu roku 1976 se dále zvyšuje podíl vybavenosti na celkových nákladech až na 38 % proti necelým 30 % v roce 1974. Program občanské vybavenosti v příštích letech by byl přesto nesplnitelný, nesníží-li se měrné náklady na jednotku zařízení /třídy ve škole, místa v mateřské škole, náklady na lůžko v poliklinice, na lékařské místo, na lůžko v nemocnici atd./. To je důležitý úkol projektantů, investorů a stavbařů, kteří za něj nesou společnou a nedílnou odpovědnost. Úkoly v občanské vybavenosti kladou na stavbaře velké požadavky z hlediska struktury prací. Aby cíle dosáhli, a nejen zde, budou muset položit značný důraz na neinvestiční faktory: intenzivní využívání časového fondu, zlepšení organizace práce a na technická řešení snižující pracnost nebo jinými slovy šetřící živou práci.

Uplatňování neinvestičních faktorů spolu s větším využíváním strojů a zařízení neplatí však jen pro stavebnictví. Ročně vynakládáme jen na dovoz strojů a zařízení miliardy Kčs. Musíme docílit, aby se ekonomice a tím i občanům tyto hodnoty navracely.

Modernizace dovezenými a domácími stroji bude pokračovat i v roce 1976. Příkladem jsou zařízení na zpracování mléka, na výrobu nealkoholických nápojů, na zpracování masa, zařízení pro výrobu dřevěných oken a dveří, na výrobu technické pryže, koberců, dále skřipcové stavy Sulzer apod.

Možnosti zvyšovat dovozy strojů a zařízení vidíme též ve využívání devizově návratných úvěrů. Bude však záležet na tom, jak efektivní návrhy resorty předloží. Federální vláda pro tyto účely vydělila za 0,5 mld Kčs devizových prostředků a vnitřních investičních limitů.

Ve ztížených podmínkách rozvoje naší ekonomiky vystupuje s tím větší naléhavostí nutnost zlepšit péči o celý proces reprodukce základních fondů a investiční výstavby zvláště, jak to zdůrazňují závěry jednání ÚV KSČ. Máme v tomto směru jedinou možnost: prosazovat na všech stupních a u všech profesí hospodárnost. Každý jiný přístup, zejména představa, že je snad možné dále zvyšovat míru investování a zařazovat další akce během roku do plánu, by byla dokladem nezodpovědnosti. Vedla by k dezorganizaci investičního procesu, místo jeho účinnějšího řízení plánem.

V příštím roce bude také pokračovat řešení oblastních otázek. Česká národní rada byla již informována o záměrech výstavby hl. m. Prahy a Severočeského kraje. Zdroje soustřeďujeme v plánu roku 1976 dále do ostravské, brněnské a plzeňské aglomerace.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, koncepce i obsah plánu roku 1976 vychází ze závěrů zasedání ÚV KSČ a opírá se o přesvědčení, že iniciativou pracujících a uvědomělých vztahem ke společně spravovaným a vytvářeným hodnotám i zlepšenou úrovní řízení dosáhneme naplnění zdůvodněných úkolů. Hlavním kritériem, které prostupuje všemi kapitolami plánu, je výrazné zvýšení požadavků na efektivnost hospodářských procesů, na objektivitu stanovení cílů a kvalitu řízení, na rychlejší uplatňování vědeckotechnického pokroku v praxi. Vše to vyžaduje od všech vysokou pracovitost.

Rok 1976 se z hlediska růstu tvorby zdrojů nevymyká vývoji minulých let. Na území ČSR se předkládá zvýšení národního důchodu - stejně jako produktivity práce - o 4,5 %, což je méně než byl průměr 5. pětiletky. Přitom se provádí důsledná diferenciace podle jednotlivých odvětví a oborů.

Od samého začátku roku 1976 bude nutno zaměřit zvýšenou pozornost tvorbě zdrojů v průmyslové i zemědělské výrobě. Trvale a pečlivě musíme odpovídat na otázku, jak vyrábíme, s jakou produktivitou práce, v jaké atmosféře hospodárnosti. Plán 1976 všestranně zvyšuje nároky, a proto jeho úspěch nemalou měrou závisí na uplatňování politickoorganizátorské práce, na součinnosti stranických, odborových a mládežnických organizací, celé Národní fronty.

Naše úkoly jsou náročné, ale o to větší musí být ctižádost jim dostát. Do popředí proto vystupuje konkrétní odpovědnost konkrétních pracovníků za kvalitní plnění konkrétních povinností. Zvýšení výkonnosti ekonomiky na základě iniciativy a tvořivých závazků pracujících bude vytvářet bariéry proti negativním jevům, které na nás působí, ať z hlediska vývoje světové ekonomiky, nebo v důsledku našich vnitřních problémů dlouhodobějšího charakteru.

Přes vyšší složitost a tvrdší podmínky, které příští rok charakterizují, vyslovuji přesvědčení, že také plán na rok 1976 bude splněn. Přispěje k dosažení cílů 6. pětiletky, které vytyčí XV. sjezd naší strany.

Děkuji jménem vlády za pomoc a spolupráci, kterou jste nám v průběhu období přípravu plánu poskytovali. Prosím, zároveň Českou národní radu o podporu realizace mimořádně závažných a složitých národohospodářských úkolů v roce 1976. Z pověření vlády ČSR navrhuji, aby Česká národní rada předložený návrh zákona schválila. /Potlesk./