/Začátek schůze v 9.30 hodin/

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlasti mil Svoboda, ministr Rostislav Petera

174 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji 20. schůzi České národní rady. V naší schůzi vítám vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ústředního výboru strany soudruhem Korčákem. Srdečně mezi námi vítám kandidáta předsednictva a tajemníka ústředního výboru strany soudruha Jana Baryla, kterého předsednictvo ústředního výboru pověřilo také vedením úseku národních výborů a společenských organizací. Blahopřejeme s. Barylovi k důvěře, které se mu dostalo, a děkujeme mu za pomoc, kterou nám poskytl při přípravě prvního bodu naší schůze. Dále vítám mezi námi vedoucího oddělení ÚV KSČ s. Julia Vargu, delegaci poslanců Federálního shromáždění a Slovenské národní rady a další pozvané hosty z ústředních orgánů Národní fronty a z jednotlivých krajů, kteří se účastní našeho jednání.

Soudružky a soudruzi poslanci, návrh pořadu schůze, jak je uveden na pozvánce, doporučilo předsednictvo ČNR ve své únorové schůzi. Dne 18. března t. r. se předsednictvo usneslo rozšířit tento návrh o další dva body, a to

- o projednání vládního návrhu novely zákona České národní rady z roku 1969 o působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů České socialistické republiky, který předseda vlády ČSR předložil k projednání České národní radě dne 15. t. m.; vládní návrh vám byl odeslán minulé pondělí a zprávu ústavně právního výboru jste dostali před schůzí; zpravodajem k tomuto bodu pořadu byl určen posl. plk. dr. Emil Liška,

dále

- o doplňovací volbu člena předsednictva České národní rady; návrh na tuto volbu uvede místopředseda ČNR Oldřich Voleník sněmovní tisk vám byl rovněž rozdán.

Doporučuji, soudružky a soudruzi, abychom se usnesli na tomto pořadu:

I. Racionální výživa obyvatelstva v České socialistické republice

II. Zpráva ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů

III. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky 

V. Návrh skupiny poslanců na doplňovací volbu člena předsednictva České národní rady

VI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 19. prosince 1975 do 23. března 1976.

Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh pořadu schůze. Má k němu někdo námitky nebo připomínky? Nemá.

Naší schůzi je podle prezenční listiny v této chvíli přítomno 161 poslanců ČNR. Omluveno je 12 poslanců. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet a můžeme přistoupit k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila pořad dnešní schůze.

Prvním bodem schváleného pořadu je

I

Soudružky a soudruzi, blíží se významná mírová a budovatelská událost celé země - XV. sjezd Komunistické strany Československa.

Bude to příležitost k velké a radostné bilanci pěti uplynulých let a k vytyčení linie strany pro další rozvoj naší socialistické vlasti.

Díky rostoucí síle socialismu, jehož dějinná epocha začala Velkou říjnovou socialistickou revolucí, lze současnost lidstva charakterizovat mírovým soužitím dvou antagonistických společenských systémů, socialismu a imperialismu, světodějnou konfrontací nejen jejich ideologií, ale rozdílných činů a společenské reality.

Jsme hrdi na to, že také my ve své socialistické zemi jsme pod vedením KSČ v době jedné generace dovedli ukázat humánní přednosti našeho nového světa: realizované právo na práci, na výživu, zdraví a sociální zabezpečení, na vzdělání a lidskou důstojnost, která není ponižována a urážena ani vykořisťováním či bezprávím, ani nedostatkem všeho, co je předpokladem lidské existence a spokojenosti.

Dnes nejvyšší zastupitelský sbor České socialistické republiky projedná základní otázku plného života člověka, jeho existence, jakou je výživa. Myslíme přitom na stamilióny lidí, kteří trpí hladem a podvýživou nikoli proto, že nechtějí pracovat, nebo že jejich země nejsou dost bohaté. Nemají právo na lidský život, protože silnější tam bývalo právo vykořisťovat a svoboda drancovat bohatství jejich zemí.

Vzpomeneme i na celé generace pracujících před námi, kteří z velké části neměli se svými dětmi dost živobytí, ač byli tvůrci všeho bohatství, které jim bylo zcizováno a využíváno proti nim.

Předsednictvo ústředního výboru strany spolu s vládou ČSSR seznámilo celou veřejnost s návrhem "Směrnice hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky v letech 1976 - 1980".

Víme tedy, jak je plánován další vzestup života u nás, v návaznosti na to všechno, čeho jsme dosud dosáhli ve výrobě, v životní úrovni, v rozvoji socialistické demokracie. Jako nejvyšší orgán státní moci České socialistické republiky vyjadřujeme plnou podporu návrhu Směrnice rozvoje, v níž spatřujeme perspektivu jistot naší společnosti v příštím pětiletí. V ní je obsažena i linie a úkoly budoucího zabezpečení správné výživy obyvatelstva a předpoklady jejího dalšího kvalitativního zlepšení. To je náš dialog se starým světem, v němž občané a hlavně mládež je rostoucí měrou živena biologickými a ideologickými opiáty.

Máme tedy vodítko pro toto naše jednání. Reálně uvažovaná a vyhlášená linie budoucího společenského vývoje usnadňuje současně přípravu v našem zákonodárném sboru na úkoly až do konce volebního období,

Soudružky a soudruzi! Dávám slovo posl. dr. Jiráskovi, jako společnému zpravodaji jednání o racionální výživě obyvatelstva ČSR. 

Společný zpravodaj RSDr. Jan Jirásek: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi. Nikdo z nás jistě nepochybuje o tom, že plynulé zásobování našich občanů jakostními potravinami v dostatečném množství a sortimentu patří k základům vysoké životní úrovně a spokojenosti našich pracujících. Vysoká životní úroveň, plně zajišťovaná výživa všech sociálních vrstev obyvatelstva, plné existenční jistoty a ústavou zajištěné právo na práci patří v naší republice k vymoženostem socialismu, které ostře kontrastují s nezaměstnaností, podvýživou, ba i hladem celých sociálních vrstev kapitalistické společnosti. Problém hladu a podvýživy dělnické třídy a chudého rolnictva, jejich dětí, starších lidí a zejména nezaměstnaných, v kapitalistické republice trvalý, byl v životě naší společnosti definitivně odstraněn. Zmizela bída, hlad i nemoci způsobené podvýživou, jako byla tuberkulóza, zmizely i sociální důsledky podvýživy a hladu, vysoká dětská úmrtnost a nízký průměrný věk pracujících. Tyto prokazatelné úspěchy socialistického zřízení nemohou popřít a musejí je uznat i naši nepřátelé. Zásadní směrnice zajištění výživy lidu současně s úkoly dalšího rozvoje zemědělství pod heslem "krýt přírůstek spotřeby potravin růstem vlastní zemědělské produkce" stanovil XIV. sjezd KSČ. Tato směrnice naší strany byla splněna a ve výživě národa jsme dosáhli výrazného posunu vpřed, a to jak ve srovnání s kterýmkoli obdobím v Československé republice, tak ve srovnání se světem. Zatímco v roce 1948 představovala spotřeba masa a masných výrobků u nás na jednoho obyvatele pouze 33 kg, dosáhli jsme v roce 1975 spotřeby v České socialistické republice již 85 kg. Obdobně se zvýšila, a to dvaapůlkrát, spotřeba vajec na osobu. Mezi špičku se řadíme i v celkové spotřebě potravin, která se v posledních letech pohybuje kolem 3100 a 3200 kalorií na osobu a den. Dosažené výsledky ve výživě lidu jsou ještě výraznější a cennější, zejména porovnáme-li je s vývojem v kapitalistické části světa, kde stále trpí více než 700 miliónů lidí podvýživou, a ještě v sedmdesátých letech našeho století došlo k místním hladomorům. Na tyto otřesné skutečnosti poukázala např. v roce 1974 světová konference o potravinách OSN, konaná v Římě. V posledních pěti letech stupňující se inflace a hospodářská krize v kapitalistickém světě citelně zasáhly i oblast potravin. Překlenovací zásoby chlebového obilí se u hlavních kapitalistických vývozců od sklizňového roku 1971/1972 snížily ze 63,7 na 27,2 miliónů tun v roce 1973/1974. Tato zásoba představuje světovou spotřebu obilí za jeden měsíc. V důsledku toho stouply ceny na centrálním obilním trhu v Antverpách ze 65,4 $ za tunu v roce 1971 na 222 $ za tunu v roce 1974. Zatímco u nás je cena chleba na stejné úrovni jako v roce 1970 a ceny potravin se od roku 1970 v podstatě nezvýšily, stouply např. jejich ceny podle údajů zjištěných Výzkumným ústavem zahraničního obchodu za posledních 5 let ve Spojených státech o 57 %, ve Francii o 63 %, v Itálii a Japonsku o 86 % a ve Velké Británii dokonce o 120 %.

Co umožnilo zajistit u nás tuto stabilitu cen potravin? Jsou to především socialistické výrobní vztahy, které nebývalým rozvojem výrobních sil naší společnosti vytvořily předpoklady pro výrobu nejen dostatečného množství potravin, ale současně i finančních zdrojů, aby socialistický stát mohl přímými i nepřímými intervencemi do agrokomplexu regulovat výrobní náklady a tím i ceny potravin.

Naše ženy si dnes ani neuvědomují, že každá stokorun, kterou vynaloží na nákup potravin, v sobě zahrnuje 25,- Kčs intervencí. Bez těchto intervencí by se i u nás vnější vliv, jako je zvýšení cen ropy, hnojiv apod. musely promítnout do zvýšení cen potravin.

Stále větší nedostatek potravin na světovém trhu, doprovázený růstem cen zemědělských výrobků i prostředků k jejich výrobě, a vyšší nároky na výživu našeho lidu jako důsledek rychlého růstu životní úrovně vedly ústřední výbor strany, aby na svém plénu v listopadu 1974 před naše zemědělství postavil nový strategický úkol: "Dosáhnout během několika let soběstačnosti ve výrobě zrnin, a dále zvýšit naši celkovou soběstačnost ve výrobě potravin."

V souladu s dosaženými výsledky vysoce oceňujeme moudrou politiku Komunistické strany Československa, její soustavnou pozornost otázkám rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu.

Oceňujeme odpovědný přístup vlády ČSR a národních výborů k realizaci zemědělské politiky strany po XIV. sjezdu a její péči o růst životní úrovně.

Oceňujeme pracovní iniciativu a obětavost pracujících v zemědělství a potravinářském průmyslu, jejichž zásluhou jsme dosáhli v 5. pětiletce soběstačnosti ve výrobě másla, vajec a v podstatě i masa.

Oceňujeme pracovní iniciativu a obětavost pracujících v obchodě a v závodech společného stravování, kde pracují především ženy. Jejich obětavá práce umožňuje každodenní a stále kulturnější zásobování a výživu našich pracujících.

Soudružky a soudruzi,

jsme rádi, že naše mladá generace obdobně jako ve všech socialistických zemích již nezná, co je to hlad a podvýživa.

Současně však nemůžeme nevidět, že se začínají projevovat některé nové skutečnosti, tendence a potřeby, které signalizují přechod ve výživě naší společnosti postupně do nové vývojové etapy.

Zdravotníci při rozboru příčin onemocnění cévních a srdečních i cukrovkou došli k závěru, že značný vliv zde má otylost, která vyplývá z nadměrné konzumace a nevhodné skladby potravin. Upozorňují přitom na sociální důsledky tohoto vývoje.

Dobrá úroveň zásobování, nabídka chutných, vysoce kalorických jídel v obchodech a restauracích, povzbuzuje jejich nákup.

Rovněž ceny potravin u nás nenutí rodiny k regulaci ve spotřebě, ale naopak, jak ukázala i televize, mnohde umožňují plýtvání potravinami. Často vidíme před cukrárnami naše babičky, které nakupují vnoučatům značná množství cukrářských výrobků, zřejmě proto, že ony si to v mládí nemohly dovolit. Spotřeba cukrářských výrobků za posledních dvacet let vzrostla téměř dvaapůlkrát. V tomto směru zahrnujeme děti často nadměrnou péčí, aniž si přitom uvědomujeme její skutečnou škodlivost. Důsledkem toho je varovný růst obezity, která se ve značné míře projevuje i u mladších ročníků.

S rozvojem vědeckotechnického pokroku a se zvyšováním péče o pracovní prostředí postupně ubývá v některých pracovních profesích fyzické namáhavosti. Stravovací návyky i názory na výživu se však za touto skutečností opožďují. V řadě případů si to naši občané plně neuvědomují a nepřizpůsobují svůj jídelníček skutečnému výdeji kalorií.

Jednáme-li dnes o otázkách racionální výživy, měli bychom se i nad těmito skutečnostmi zamyslet a říci, jak na ně budeme reagovat v jídelníčku domácností, restaurací, ve školních a závodních jídelnách. Vyžaduje to především snižovat spotřebu tuků, cukru a mouky a zvyšovat spotřebu zeleniny a ovoce.

O tom, že cítíme potřebu řešit racionálněji svoji výživu, svědčí velký ohlas, se kterým se setkávají pořady televize, vysílání rozhlasu i tisku při osvětlování současných problémů výživy. Myslím, že bychom jim při této příležitosti měli vyslovit dík za tuto uvědomovací činnost, která má úzkou návaznost na formování stylu socialistického života.

Toto úsilí by nebylo možné bez aktivního podílu vědeckých pracovníků ve zdravotnictví. Rovněž jejich práci oceňujeme. Bude jistě správné, aby i nadále seznamovali širokou veřejnost pomocí sdělovacích prostředků s posledními ověřenými poznatky vědy v oblasti výživy, kterých využívají též řídící orgány.

Všechny tyto aspekty, hlediska racionální výživy, reálnou koupěschopnou poptávku a skutečné možnosti společnosti ve výrobě a ekonomice bralo v úvahu říjnové plénum ÚV KSČ k rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu v roce 1975, které stanovilo cesty a prostředky k postupnému dosažení soběstačnosti ve výrobě potravin.

Tím máme všichni - vláda, všechny ostatní státní a hospodářské orgány, národní výbory, společenské organizace i sdělovací prostředky jasný a konkrétní program, jak uvádět do života zásady racionální výživy obyvatelstva v nejbližších letech.

Úkolem nás, poslanců České národní rady, je, abychom z hlediska tohoto pléna ÚV KSČ shrnuli názory na oprávněné potřeby a požadavky našich voličů, konfrontovali je s hledisky vědců a národohospodářů, a z titulu své iniciativní a kontrolní funkce, dané nám ústavou, se obrátili s konkrétními otázkami na vládu jako celek i na jednotlivé její členy, jak postupují v rozpracování a zabezpečení jeho závěrů.

Proto jsme přípravě dnešní schůze České národní rady věnovali takovou pozornost a péči. Každý z nás poslanců je současně občanem i spotřebitelem a má vlastní zkušenosti se službami obchodu, s kvalitou potravinářských výrobků a vidí kolem sebe, zda se hospodaří s potravinami dobře, zda všechno, co se vyrobí se také účelně využije, nebo zda se s potravinami plýtvá.  

Poslanecké skupiny jednotlivých výborů prováděly průzkum v potravinářském průmyslu i v obchodě.

Ukázalo se, že plánované úkoly jsou plněny a tam, kde je o některé druhy potravinářských výrobků zvýšený zájem, jsou i překračovány. Naproti tomu byly v potravinářském průmyslu zjištěny problémy v investiční výstavbě a v nedostatku jeho výrobních, skladovacích a zejména chladírenských a mrazírenských kapacit.

Na nutnost řešení ukazuje zejména situace v obalových materiálech.

Za významný lze pokládat i poznatek, že k dalšímu zlepšení zásobování musí též přispět další prohlubování a upřesňování vztahů mezi obchodem, zpracovatelským průmyslem a zemědělskou prvovýrobou, zejména pokud jde o jakost, strukturu, množství a časové sladění dodávaných produktů.

O přípravě jednání dnešního pléna České národní rady jsme informovali rovněž krajské národní výbory, které nám daly k dispozici stanoviska ze svých jednání k závěrům říjnového pléna ÚV KSČ.

Výsledky těchto jednání ukázaly, že krajské národní výbory věnovaly značnou pozornost dosažení soběstačnosti v obilí a posílení celkové soběstačnosti v potravinách. Za zvlášť cenné můžeme pokládat, že se zabývaly speciálními otázkami rozvoje zemědělské výroby ve svých krajích, přičemž ve většině případů podrobně analyzovaly situaci ve výrobě ovoce a zeleniny.

V návaznosti na rozvoj potravinářského průmyslu a společného stravování řešily KNV i otázky spojené s prodejem potravin a racionální výživou. Výsledkem toho je, že například ve Východočeském kraji si dnes může v restauracích a jídelnách strávník objednat knedlíky, rýži a další přílohy v množství podle vlastní potřeby.

Všechny tyto poznatky ukazují, že je nutné dále zvyšovat úroveň řídící a organizátorské práce vedoucích pracovníků, usilovat o zkracování cest od výrobce ke spotřebiteli, dále podřizovat resortní, oborové a podnikové zájmy zájmům celospolečenským.

Nápravu některých nedostatků k větší spokojenosti pracujících bude možné řešit rychleji, jednak krátkodobými opatřeními, jiné však budou vyžadovat koncepční, dlouhodobější a komplexnější opatření, často i investiční povahy.

Rozhodující však nejsou naše současná přání, často i oprávněné požadavky, ale reálné možnosti naší společnosti. Z nich vychází Směrnice hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1976 - 1980.

Myslím, že mohu jménem všech poslanců České národní rady vyslovit názor, že Směrnice v rámci daných možností vytváří předpoklady i pro další rozvoj racionální výživy obyvatelstva.

Budeme proto usilovat, aby všech možností, které Směrnice dává, bylo plně a účelně využito. Aby investiční i ostatní prostředky vyčleněné pro tento účel se nerozptylovaly, ale byly efektivně využívány v souladu se závěry říjnového pléna ÚV KSČ z roku 1975. K tomu zaměříme svoji kontrolní a iniciativní činnost.

Soudružky a soudruzi poslanci,

nyní mi dovolte rozebrat některé obecné závěry konkrétněji a dokumentovat je příklady.

Je řada připomínek k rozdělování fondů zboží do určitých oblastí, jako jsou průmyslové aglomerace, pohraniční nebo rekreační oblasti. V některých místech je nadbytek určitých výrobků, které jinde scházejí. Jsou rozdíly i mezi jednotlivými kraji. Statistikou sledované rodinné účty ukazují, že celkový růst příjmů obyvatelstva a růst jeho životní úrovně má určitou strukturu, což se projevuje v diferenciaci potřeb, požadavků i v možnostech prodeje určitého zboží. Diferenciace se pohybuje v závislosti na věkové a kvalifikační skladbě obyvatelstva, podle příjmových a sociálních skupin, ale i v závislosti na oblastním rozložení. Nelze přehlížet ani místní zvyklosti a záliby. Jiné požadavky na skladbu potravin jsou např. v nových sídlištích, kde žijí převážně mladí lidé s dětmi, jiné v těch částech města, kde žijí převážně důchodci a starší lidé. Jiné požadavky na potraviny, včetně specialit a lahůdek, jsou ve velkých městech a průmyslových centrech, jiné v oblastech typicky zemědělských. Ne vždycky tomu odpovídá skladba sortimentu v prodejnách.

Zvláštní pozornost zásobování potravinami si vyžadují obyvatelé v rekreačních a turistických oblastech, kde v době sezóny dochází až k několikanásobnému zvýšení počtu kupujících, čemuž neodpovídají vždy ani prodejní plochy, a mnohdy ani fondy zboží.

Myslím, že národní výbory a obchodní organizace by měly i z těchto hledisek posuzovat strukturu fondů zboží a tím zkvalitňovat zásobování sídlišť, rekreačních míst a průmyslových aglomerací.

Činnost obchodních organizací by se měla zlepšovat na základě znalostí koupěschopné poptávky a zvyšováním tlaku na výrobce. Pracovníci obchodu mohou poptávku i ovlivňovat. Současným požadavkem je, aby se stali významnými propagátory racionální výživy, kteří jsou schopni kupujícím poradit a nabídnout jim z tohoto hlediska vhodné druhy potravin.

Řídící pracovníci obchodu a veřejného stravování by měli více bojovat proti pohodlnosti nebo nedbalosti některých vedoucích prodejen, kteří si záměrně neobjednávají například dostatek mléka nebo chleba, aby jim v sobotu večer nezůstal a neměli s tím starosti.

Významnou úlohu ve zkvalitňování výživy sehrává potravinářský průmysl. Přitom si musíme uvědomit, že surovina, kterou zpracovává je biologický materiál s určitým rozptylem vlastností. Jednotlivé obory potravinářského průmyslu používají zcela odlišné technologické postupy. Objemem výroby ve výši 56 miliard Kčs je druhým největším průmyslem v České socialistické republice. Proto je nutné vysoce ocenit, že v souladu s požadavky na racionální výživu obyvatelstva vyvinul řadu nových výrobků, které obohacují sortiment potravinářského zboží. Řada těchto výrobků získala na potravinářských výstavách i nejvyšší ocenění.

Vedle těchto pozitivních výsledků jsou vznášeny k potravinářskému průmyslu i připomínky. Dosud není např. dostatečně rozšířen sortiment dětské a diabetické výživy, dostatečně se nepomáhá formou hotových a polohotových jídel usnadňovat práce ženám v domácnostech i zaměstnancům v závodech hromadného stravování. K závodům potravinářského průmyslu jsou připomínky, že dosud nerealizovaly v potřebném rozsahu menší porcování a balení potravin.

Spotřebitelé na druhé straně velmi pozitivně hodnotí balení porcovaných drůbežářských výrobků, porcovaných sýrů a jiných výrobků mlékárenského průmyslu.  

I když nelze srovnávat balení potravin u nás a na Západě, kde obal působí především jako reklama, musíme vidět, že i v socialismu má obalová technika důležité funkce, zejména v uchovatelnosti potravin i v kulturnosti prodeje. Obal by měl spotřebitele také informovat o charakteru a vlastnostech výrobku.

Domníváme se, že chemický průmysl i strojírenství by měly tuto potřebu docenit, urychleně problematiku obalů a balení zvládnout a zajistit ji případně i v rámci spolupráce s RVHP.

Řadu nových pohledů i kritických připomínek jsme získali k otázkám hromadného stravování.

Šíře nabízeného sortimentu v podnicích veřejného stravování nás nemůže zcela uspokojit. Jídla uvedená na jídelních lístcích jsou mnohdy chudá na výběr, postrádají stravu vhodnou pro děti, popř. pro občany, kteří jsou odkázáni na dietní jídla. Spotřebitelé se pozastavují i nad tím, že při přípravě jídel není dostatečně využíváno místních zdrojů potravin, a to dokonce ani v produkčních oblastech, které jsou pro tyto kraje typické, jako jsou ryby, zvěřina, zelenina apod. Také v nealkoholických nápojích, není vždy dostatečný výběr, na což si stěžují hlavně motoristé při hledání možností občerstvení.

Příčiny těchto nedostatků mohou být jistě různé. Patří mezi ně i snaha o dosažení maximálního maloobchodního obratu. Na štěstí existuje řada takových provozoven, jako je například restaurace ve Vojenském domě v Chebu nebo automat Vindobona v Karlových Varech, které je možno označit za vzorné a plně si proto zasluhují starého českého názvu - pohostinství.

Obdobné problémy jsou i v závodním stravování. Závodní jídelny by měly svůj jídelní lístek výrazněji přizpůsobovat potřebám svých strávníků. Měl by proto existovat výrazný rozdíl např. mezi jídelníčkem závodní jídelny Výzkumného ústavu v Řeži u Prahy, jídelníčkem havířů na dole Hlubina v Ostravě, nebo pracovníků na Státním statku Lichoceves.

Řada problémů se projevuje i ve školním stravování. Očekáváme, že národní výbory, jimž podléhá veřejné stravování a školní stravování, a Revoluční odborové hnutí, jemuž podléhá závodní stravování, zvýší náročnost v řízení i kontrole, aby se v hromadném stravování stále více uplatňovaly zásady racionální výživy.

Samostatnou kapitolou v celé problematice racionální výživy je ovoce a zelenina, jako bohatý zdroj vitamínů. Zde je nejvíce nedostatků, a to jak v samotné výrobě, tak v zajištění jejich dopravy od výrobce ke spotřebiteli.

Výroba ovoce a zeleniny je zajišťována v převážné míře stále jen malovýrobním způsobem, kterému odpovídá i obchodní systém, a to jak v materiálně technickém zásobování, tak i v nákupu.

Tento stav naléhavě vyžaduje zásadní řešení, a to takovými formami, které budou v souladu s celkovým procesem koncentrace a specializace v zemědělství, umožní plně využít iniciativu pracovníků družstevní a státní podnikové sféry a přispějí ke zvýšení tuzemské produkce ovoce a zeleniny tak, aby tyto druhy potravin byly na trhu v dostatečném množství i v zimním období a byly dodávány v odpovídajícím, tj. čerstvém a upraveném stavu. Musíme působit i k tomu, aby bylo využito a zpracováno veškeré i nestandardní vyrobené zboží.

Obdobné problémy jako ve výrobě a zásobování zeleninou, existují i ve výrobě a zásobování kvalitními konzumními bramborami, které ve výživě hrají stále více úlohu zeleniny. Zde bude řešení vyžadovat úpravy nejen v oblasti ekonomické, ale i organizační.

Posledním problémem, na který bych chtěl upozornit, jsou ztráty, které vznikají při dopravě, zpracování a skladování zemědělské produkce a potravin. Zejména různí škůdci jich ničí značné množství. To vyžaduje, abychom i tomu věnovali potřebnou pozornost stejně jako dováženým potravinám z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti.

Myslím, že by vláda při řešení otázek výživy měla využít materiál Československé akademie věd, který tyto problémy podrobně rozebírá a informovat nás o přijatých opatřeních.

Vážené poslankyně a poslanci, vážení hosté,

plenární zasedání ÚV KSČ v říjnu 1975 ocenilo pozitivní výsledky, kterých jsme dosáhli při rozvíjení zemědělské výroby a zajištění výživy národa. Vytyčilo současně základní směry, kterými je třeba dále rozvíjet zemědělskou produkci tak, aby byla v souladu s koupěschopnou poptávkou a principy racionální výživy obyvatelstva.

Závěrem mi dovolte, abych podtrhl, že racionální výživa obyvatelstva není jen záležitostí zdravotníků, zemědělců, potravinářů a pracovníků obchodu, ale společnou, na vědeckých poznatcích založenou činností pracujících všech odvětví našeho národního hospodářství. Musí se jí věnovat vláda, národní výbory, hospodářské i společenské organizace. To zdůraznil v závěrečném slově na říjnovém plénu ÚV KSČ generální tajemník strany a prezident ČSSR soudruh Gustáv Husák.

Proto očekáváme, že nás zástupce vlády dnes seznámí s opatřeními, jimiž vláda ČSR zajišťuje, aby realizace úkolů, spojená s uváděním závěrů říjnového pléna ÚV KSČ do života, se stala záležitostí všech resortů a projevila se v každodenním života našich občanů. /Potlesk./