Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Horákovi, hovoří poslanec Drahota a připraví se poslanec Vašků.

Poslanec dr. Miloslav Drahota: V etapě budování rozvinuté socialistické společnosti je nezbytnou podmínkou pro existenci socialistických vztahů v této společnosti, pro harmonický vývoj osobnosti každého našeho občana rozvoj socialistické kultury. Proto XV. sjezd KSČ zdůraznil péči strany a státu o zabezpečení podmínek pro soustavné zvyšování kulturní úrovně pracujících. Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976 - 1980 formuluje tento dlouhodobý požadavek jako potřebu "zajistit komplexní rozvoj kultury tak, aby upevňovala vztah člověka k člověku a pěstovala jeho smysl pro krásu".

Posuzujeme-li dnes návrh 6. pětiletého plánu a rozpočtového výhledu ministerstva kultury ČSR na léta 1976 -1980, musíme konstatovat, že ministerstvo kultury uplatňovalo při tvorbě plánu i doporučení kulturního a školského výboru České národní rady, obsažená v usnesení č. 11 ze dne 18. září 1975. Je ovšem pravda, že ani přes naše doporučení se nepodařilo v návrhu plánu uspokojivě vyřešit některé problémy, jejichž naléhavost každým rokem roste. Tyto problémy jsou především v oblasti pracovních sil a stavebních kapacit, což prakticky, jsou problémy celého našeho hospodářství. Oceňujeme proto snahu ministerstva kultury ČSR i České plánovací komise a ministerstva financí ČSR řešit tyto problémy individuálně v prováděcích plánech na jednotlivá léta 6. pětiletky.

Přes tato v podstatě kladná zjištění je však třeba vyslovit politování, že zatím se v 6. pětiletém plánu nepočítá s výstavbou tzv. metropolitních zařízení, tak důležitých pro další rozvoj kultury a vzdělanosti v naší republice, jako jsou Státní knihovna, Moderní galerie a koncertní síň v našem hlavním městě. Rovněž naše divadelnictví tíží některé nedostatky, které čekají na své vyřešení. Velmi zaostává materiálně technická základna českých divadel a z různých důvodů musela být i některá divadla uzavřena, např. v Praze divadlo J. Wolkra a Komorní divadlo, divadlo v Mladé Boleslavi a pochopitelně také v Mostě, Mahenovo divadlo v Brně. Víme, že vláda ČSR projednala loni na podzim obsáhlou zprávu ministerstva kultury ČSR k této problematice a jsme přesvědčeni, že učinila potřebné závěry. Jestliže státní závěrečný účet za rok 1975 ukázal, že na provoz divadel bylo z rozpočtových prostředků vynaloženo 300 miliónu Kčs a také rozpočtový výhled na 6. pětiletku zachovává stoupající trend prostředků věnovaných na rozvoj celé kulturní oblasti, vidíme, že celé této oblasti je věnována velká a zasloužená pozornost. Je proto třeba, aby se mohly rozvíjet i její jednotlivé úseky, aniž by se jim kladly do cesty překážky technického rázu, které jsme schopni stávajícími prostředky účelně řešit.

Jde např. o to, zda by některých nových investic, např. sjezdového paláce, bylo možno aspoň částečně využít jako stánku hudebního umění, když v Praze bude muset být uzavřena z technických důvodů Smetanova síň. Jde i o to, aby se tak nutná a námi vřele vítaná obnova a rekonstrukce budovy Národního divadla v Praze z různých důvodů neprodloužila na neúnosnou míru. Ať už jde o takové velké a náročné s tavby či rekonstrukce, položme vždy důraz na jejich řádnou a odpovědnou přípravu a pak samozřejmě i na přesné dodržení smluvních lhůt dodavatelů.

Vítáme, že plán i rozpočtový výhled na léta 1976 -1980 pamatuje přiměřenými prostředky na rozvoj celé kulturní oblasti, včetně památkové péče, která může sloužit jako vzor i pro řadu států s vysoce vyvinutou ekonomikou. Jsme přesvědčeni, že značná část prostředků vložených do různých úseků kulturního dění a tvorby dále podpoří zdravý vývoj k dekomercializaci kultury a napomůže k tomu, aby kultura náš život obohacovala, prohlubovala socialistické uvědomění občanů, vedla naše pracující k socialistickému vlastenectví a hluboce procítěnému socialistickému internacionalismu.

Zde naváži na sféru, která je kulturní oblasti nejbližší, na sféru hromadných sdělovacích prostředků - televize, rozhlasu a tisku. Význam všech těchto hromadných sdělovacích prostředků, zejména nejmodernějšího z nich, televize, v naší socialistické společnosti neustále stoupá a je nutno již předem říci, že tato skutečnost se plně promítá i v příslušných kapitolách šestého pětiletého plánu a rozpočtového výhledu na léta 1976 - 1980 i v plánech rozvoje těchto jednotlivých složek masového působení.

Každodenní práce těchto sdělovacích prostředků je neodmyslitelnou součástí našeho života. Z ní čerpáme informace, v ní hledáme odpovědi na závažné otázky současného dění ve vnitřní i zahraniční politice, v ekonomice i v kultuře. Pomáhá nám orientovat se ve složitých problémech a plní i tu snad méně významnou, ale přesto rozhodně nikoli zanedbatelnou úlohu - naplnit naše volné chvíle dobrou zábavou.

Z tohoto místa je třeba ocenit práci televize i rozhlasu věnovanou popularizaci činnosti České národní rady, zákonodárného sboru České socialistické republiky. Jistě to byla velká pomoc v politické práci našeho orgánu. Avšak význam spolupráce sdělovacích prostředků s naším orgánem není jen takto jednosměrný. Při rozhovorech předsedy České národní rady soudruha Evžena Erbana s představiteli těchto sdělovacích prostředků - ústředním ředitelem Československého rozhlasu dr. Riškem, ředitelkou Československé televize v ČSR dr. Balašovou a ústředním ředitelem Československé tiskové kanceláře dr. Svěrčinou - se ukázalo, že široké aktivy vysoce fundovaných pracovníků, které si tyto organizace v průběhu let vybudovaly ve všech oblastech vědy, techniky, kultury atd., mohou být i velkou pomocí České národní radě a jejím orgánům při získávání informací, při průzkumech a vůbec při řešení některých problémů. Úkolem pro nejbližší dobu je vnést do této spolupráce účelný systém, aby se rozvíjela k prospěchu zúčastněných i k prospěchu celé naší socialistické společnosti.

V oblasti televize je nyní zejména nutno věnovat pozornost dodržení lhůt při dokončení studia na Kavčích horách i budovy politického zpravodajství a jejich vybavení potřebnou technikou. To vše rozpočtový výhled na léta 1976 - 1980 v možné míře zajišťuje. Rovněž je zajištěn rozvoj barevného vysílání, které ze 30 % v roce 1975 vzroste v roce 1980 na 76 %. I když náklady na 1 hodinu vysílání v barvě se proti současným 316 tisícům Kčs sníží v roce 1980 na 283 tisíce Kčs, je to stále téměř dvojnásobek nákladů na vysílání černobílé, které zůstanou na úrovni 175 tis. Kčs na 1 hodinu. Již dnes máme u nás jeden televizor na 3,7 obyvatel, do konce roku 1980 počítáme s přírůstkem dalších 210 000 koncesionářů a počet televizorů v ČSR dosáhne takřka 3 miliónů. Avšak v současné době je v provozu sotva 15 tisíc barevných televizorů, tedy něco přes půl procenta na 30 procent plochy barevného vysílání. Bude-li koncem pětiletky počet barevných televizorů desetinásobný, bude to sotva 5 % na 76 % vysílací plochy. Proto je třeba, aby příslušná ministerstva zvážila všechny možnosti výroby, kooperace i dovozu a využila jich, aby trh byl zásoben barevnými televizory, které dnes na trhu nejsou! Peníze na rozvoj výroby barevných programů dáváme a musíme dávat, protože takový je trend i v ostatních socialistických státech, které už nechtějí odebírat černobílé programy, ale musíme dbát, aby barevné vysílání a na ně vynaložené prostředky nešly naprázdno do éteru, ale aby sloužily i našim divákům. To je požadavek racionálního využití, který zazněl nejen v kulturním a školském výboru České národní rady, ale i ve výboru pro plán a rozpočet.

Pokud je o rozhlas, jsou v plánu a rozpočtu zajištěny potřeby jeho kvantitativního i kvalitativního rozvoje, včetně zahájení výstavby tak potřebného rozhlasového střediska v Praze. Avšak i zde jde technika stále kupředu. V roce 1980 už pokryje signál stereofonního vysílání prakticky celé území ČSR. Tomu však neodpovídá situace na trhu radiopřijímačů. Rovněž zde se musí výroba i obchod postarat o nápravu; vždyť mimo jiné jde i o to, aby si pracující mohli koupit to, co si přejí a na co, díky skvělým výsledkům našeho hospodářství, také skutečně mají. Potvrzuje to i spotřebitelský zájem, který se odvrací od technicky překonaných, i když levných výrobků, a přiklání se k dražším, ale také skutečně novým, technicky dokonalým předmětům dlouhodobé spotřeby.

S oblastí sdělovacích prostředků souvisí i činnost Českého úřadu pro tisk a informace, který zabezpečuje plnění ideově politických úkolů daných českému tisku a ostatním prostředkům masového působení závěry XV. sjezdu KSČ a dalšími významnými stranickými dokumenty. Rozsah finančních i personálních prostředků zůstává pro období 1976 -1980 prakticky beze změn a zajišťuje plnění odpovědných a politicky velmi významných úkolů tohoto úřadu pro celou 6. pětiletku.

Závěrem dovolte, abych jménem kulturního a školského výboru doporučil vyjádřit souhlas s kapitolami kultury, televize, rozhlasu a Českého úřadu pro tisk a informace tak, jak jsou obsaženy v plánu a rozpočtovém výhledu na léta 1976 -1980, protože plně odpovídají požadavkům, které na tyto oblasti naše socialistická společnost klade, i možnostem, které jsme svou prací pro nevytvořili. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Drahotovi. Hovořit bude poslanec Vašků.

Poslanec Oldřich Vašků: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Zákon o 6. pětiletém plánu ukládá významnou úlohu i resortu lesního a vodního hospodářství. Nejvážnějším úkolem vodního hospodářství zůstává investiční výstavba. Půjde o zajištění vody pro 410 tisíc bytů předpokládaných ve výstavbě, o zlepšení zásobování již existující výstavby, ale i o řešení energetické situace a o rychlejší postup v čistírenském programu vodního hospodářství. Pro zajištění zásobování obyvatelstva, průmyslu a zemědělství má být v 6. pětiletce zvýšen nádržní prostor o dalších 220 mil. m³ objemu na 11 rozestavěných a nově zahajovaných vodárenských nádržích. Kromě rozestavěných nádrží Stanovice, Slušovice, Přísečnice, Římov a Letovice byla již zahájena stavba vodárenské nádrže Josefův Důl a v přípravě na zahájení je vodní nádrž Karolinka a Nová Ríše. Touto výstavbou se dále pokročí ve zvýšení vodárenské kapacity, takže bude možno nově napojit nebo zlepšit zásobování asi 800 tisíc obyvatel. Výroba pitné vody se zvýší v souladu s usnesením XV. sjezdu KSČ na 970 milionů m³ vody. Tímto rozšířením vodovodní sítě by se mělo dosáhnout napojení nejméně 72 % obyvatel na veřejný vodovod.

Stejně velká pozornost se musí věnovat napojení obyvatel na veřejnou kanalizační sít, kde je předpoklad dosažení 63 % obyvatel. Zvláštní pozornost bude nutno věnovat exponovaným oblastem Severočeského kraje při výstavbě bezporuchového systému zásobování pitnou vodou v souladu s postupující těžbou uhlí.

Před vodním hospodářstvím stojí v této pětiletce úkol rychlejšího řešení ochrany povrchových a podzemních vod před znečišťováním. Musí se proto zahájit proces postupného očišťování našich toků a orientovat jej tak, aby se začaly očišťovat od svých horních povodí. K tomu se bude působit nejen výstavbou čistíren, ale i omezováním technicky a technologicky zastaralých provozů. Počítá se proto s výstavbou rozhodujících čistíren i u takových zdrojů znečišťování, jako je Synthesia Semtín, Větřní, Havlíčkův Brod a dalších, a se zastavením provozu např. v papírnách v Hostinném.

V souladu s orientací našeho hospodářství na soběstačnost v produkci potravin budou vytvářeny podmínky pro rozvoj zemědělské výroby jednak zajišťováním zdrojů vody pro velkoplošné závlahy a jednak ochranou zemědělských pozemků před povodněmi. V této pětiletce se bude pokračovat v úpravách řeky Dyje, Moravy a Odry, s cílem snižovat ztráty vznikající zaplavováním zemědělské půdy i nedostatkem vláhy v důsledku povětrnostních výkyvů. Byla rovněž zahájena výstavba největší nádrže pro zemědělské účely - Nové Mlýny.

Nemalé úkoly vodohospodářské výstavby souvisejí s rozvojem energetiky. V této pětiletce se musí dokončit splavnění Labe do Chvaletic pro přepravu uhlí ze Severočeské hnědouhelné pánve po Labské plavební cestě. Současně však ve vlastní pánvi stojí před vodohospodáři mimořádně náročný úkol výstavby náhradních vodohospodářských zařízení za ta zařízení, která musí ustoupit těžbě uhlí v Severočeském uhelném revíru.

V lesním hospodářství došlo v uplynulém pětiletí k pozitivním změnám ve výrobní základně lesního fondu. Zásoby dřeva k 1. 1. 1976 vzrostly na 534 miliónů plm, celkový etát na 11 125 000 plm, takže úkoly ve výrobě surového dříví lze plnit bez újmy na podstatě lesa.

Přesto, že několikrát za sebou se opakující živelné kalamity měly nepříznivý vliv na stabilitu porostů, uvedená čísla prokazují, že produkční schopnost našich lesů stoupá. To také umožňuje soustavné zvyšování těžeb v tempech, jichž bylo dosaženo v období 5. pětiletky, Zatímco v 5. pětiletce bylo vytěženo přes 47 miliónů plm surového dříví, předpokládá se v 6. pětiletém plánu nárůst o 12 %, tj. těžba ve výši přes 53 milionů plm. Stejným procentem narostou i povinnosti přepravy dříví a jeho dodávek.

Aby byla produkční schopnost lesů zachována i do budoucna, předpokládá se zalesnění ve výši 100 tis. ha, které zaručují jednak plynulost obnovy, jednak i mírné rozšíření zalesněním vyčleněné půdy.

Ke zvýšení stability a zdravotní kvality lesních porostů budou uskutečněny intenzívní zásahy v mladých a dospívajících porostech na ploše 900 tisíc ha, a to současně se zvýšenou ochranou proti škodám způsobovaných hmyzími škůdci a lesní zvěří.

K zajištění zvýšených úkolů v lesním hospodářství, a to jak v produkční schopnosti, v obnově lesů, v ochraně, tak i v těžební činnosti, nemůže se počítat v 6. pětiletce s nárůstem pracovních sil. Rostoucí výrobní úkoly bude nutno zajišťovat rozšířením a modernizací vlastního zařízení, ale i intenzifikací jeho časového a kapacitního využití. Cílem je snížit pracnost výroby dřeva proti roku 1975 na 82 % a spotřebu času na 1 ha školky na 89 %. Tato opatření ve výrobě i v dalším technickém rozvoji předpokládají zabezpečit opět zvýšení produktivity práce a úsporu pracovních sil, jejichž celkový počet poklesne do roku 1980 o dalších pět tisíc pracovníků.

Pracovníci lesního hospodářství se budou muset opravdu zamyslet nad tím, jakou cestou řešit nahromaděný dřevní odpad, aby vyprodukovaná biomasa byla v maximálním množství zpracována a tak se naplnila ta část usnesení XV. sjezdu KSČ, která toto komplexní využití dřevné suroviny ukládá. Zamyslet se bude nutno i nad celospolečenskou ochranou lesů. Mám na mysli krádeže vánočních stromků v zimě, v létě pak požáry a vyvážení odpadků, především z městských sídlišť.

Výrobní úkoly lesního a vodního hospodářství v 6. pětiletce jsou nemalé. Odpovídají však potřebám a rozvoji naší společnosti jak ve vodním, tak i v lesním hospodářství. Odpovídají ve vodním hospodářství nárokům na zvyšování kultury života, hygieny a rekreace, odpovídají v lesním hospodářství produkčním možnostem naších lesů, ale i potřebám naší společnosti v zajištění dostatku dřevní hmoty pro rozvoj národního hospodářství, jak ukládá Směrnice XV. sjezdu KSČ k 6. pětiletému plánu. Proto doporučuji návrh zákona o 6. pětiletém plánu schválit. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Vašků. Jako poslední z přihlášených bude hovořit poslankyně Šantorová.

Poslankyně Marie Šantorová: Soudružky a soudruzi! Při uskutečňování šesté pětiletky budou mít významnou úlohu národní výbory. Jako místní orgány státní moci a státní správy mají velký podíl na uskutečňování politiky strany a státu v konkrétních místních podmínkách. Budou tedy mít důležitou úlohu i při realizaci úkolů a cílů šesté pětiletky.

Pětiletka v oblasti národních výborů, to je zabezpečení výstavby 394 tisíc bytů včetně občanských a technických zařízení, to je přednostní zabezpečení soustředěné výstavby hlavního města Prahy, Severočeského kraje a řešení dalších vybraných aglomerací a průmyslových středisek, to je zabezpečení plánované výstavby vodohospodářských zařízení, základního komunikačního systému, zajištění výstavby a rozšíření kapacity školských, zdravotnických, kulturních a sociálních zařízení.

Pětiletka v oblasti národních výborů, to je také zabezpečení plánovaného zvýšení výroby místního průmyslu a místního stavebnictví, rozšíření a zdokonalení komunálních služeb a služeb pro obyvatelstvo, veřejné silniční a městské dopravy, oprav a údržby bytového fondu i budování celé řady veřejně prospěšných zařízení v našich městech a obcích.

Stěžejním úkolem národních výborů bude zabezpečit, aby se hospodářství s více než jedním miliónem pracovníků, které národní výbory řídí, co nejaktivněji podílelo na plnění základního cíle pětiletky - na uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva a dalším upevňování jeho životních a sociálních jistot na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce - tak jak je zapsán ve vládním návrhu zákona.

Úkoly, které jsou pětiletkou stanovené národním výborům, jsou o mnoho složitější a budou klást vysoké požadavky na jejich řídící, organizátorskou a masovou politickou práci. Na hospodářství národních výborů se v plné míře vztahují ustanovení první i druhé části předloženého vládního návrhu zákona o hlavních úkolech pětiletého plánu republiky i o podmínkách pro jeho realizaci.

V této pětiletce výrazněji než kdykoli předtím vynikne úloha národních výborů při zabezpečování rozvoje národního hospodářství na území jednotlivých krajů i okresů, zejména pokud jde o vytváření podmínek pro realizaci rozhodujících rozvojových programů a úkolů a o rozmisťování pracovních sil. Výrazněji vynikne také jejich úloha při výkonu státní správy, zejména na úseku investiční výstavby, ochrany zemědělského půdního fondu, tvorby a ochrany životního prostředí v souladu s nově přijatými zákony.

Při jednání v našem výboru pro národní výbory a národnosti jsme vycházeli ze skutečnosti, že v jednotlivých krajích, okresech a městech jsou návrhy 6. pětiletky již vypracovány. Předcházela tomu důkladná příprava v podnicích a organizacích, které tyto národní výbory řídí, i v národních výborech nižších stupňů. Uskutečnila se celá řada jednání mezi krajskými národními výbory a vládou ČSR, plánovací komisí a ministerstvy i jednání národních výborů s ústředně řízenými podniky a organizacemi na území krajů, okresů, měst a obcí.

Při vypracování návrhu 6. pětiletky využily národní výbory dobrých zkušeností z průběhu páté pětiletky, kterou je možno označit, pokud jde o rozvoj hospodářství národních výborů i o uplatnění a využití iniciativy národních výborů a občanů při výstavbě a zvelebování našich obcí a měst, za jednu z nejúspěšnějších.

Došli jsme k závěru, že návrh 6. pětiletého plánu vytváří i při omezených zdrojích pracovních sil a omezených možnostech v účelové investiční výstavbě reálné předpoklady pro další úspěšný rozvoj jednotlivých krajů a okresů.

V souladu se Směrnicemi strany i Národní fronty se úkoly 6. pětiletky stanou součástí volebních programů na příští volební období. Tam budou doplněny o úkoly a akce, které budou národní výbory zabezpečovat ve spolupráci se závody, jednotnými zemědělskými družstvy a dalšími organizacemi v rámci "akce Z ".

Nyní půjde o to, aby návrhy volebních programů byly v co nejkratší době v tomto směru dopracovány a aby v průběhu volební kampaně byl pro jejich uskutečňování získán co nejširší okruh občanů tak, aby volební programy byly i v příštím volebním období účinným nástrojem sjednocování úsilí všech orgánů a organizací i občanů při uskutečňování cílů stanovených XV. sjezdem KSČ v podmínkách jednotlivých obcí, měst, okresů i krajů.

Myslím, že mohu za náš výbor vyslovit přesvědčení, že národní výbory úkoly 6. pětiletky čestně splní tak, jako se v minulosti dokázaly vypořádat s těmi nejnáročnějšími úkoly, a že mohu doporučit v souladu se zpravodajem, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona schválila. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo./ Rozprava je tedy skončena.

Místopředseda vlády soudruh Rázl sdělil, že nepovažuje za nutné vzít si slovo vzhledem k povaze diskuse. Prosím zpravodaje poslance ing. Horáka o závěrečné slovo.

Společný zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Rozprava k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 - 1980 přinesla celou řadu cenných námětů a doporučení k tvorbě zdrojů i účinnějšímu vynakládání prostředků, k využití rezerv, které v našem hospodářství nesporně máme jak v odstranění nejrůznějších nedostatků, na které upozornil XV. sjezd KSČ, tak v lepším využití výrobně technické základny a zhmotnělé i živé práce vůbec. Jsem přesvědčen, že našich doporučení a námětů bude využito vládou České socialistické republiky i jednotlivými resorty podle příslušnosti k co nejlepšímu zabezpečení úkolů 6. pětiletého plánu v zájmu upevnění ekonomického potenciálu našeho socialistického státu, rozvoje životní úrovně pracujících a upevnění jejich sociálních jistot, jak nám ukládá XV. sjezd naší strany.

Pozměňující nebo doplňující návrhy k vládnímu návrhu zákona předneseny nebyly. Doporučuji proto znovu shodně se společnou zprávou výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního - tisk 142 -aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 - 1980 ve znění předloženém vládou ČSR, jak je uvedeno v tisku č. 137.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji zpravodaji poslanci Horákovi. Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém projednávaném návrhu zákona najednou ve znění předložené společné písemné zprávy výborů. Jsou k tomuto hlasování námitky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 -1980, a to ve znění společné zprávy výboru pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada jednomyslně schválila vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 - 1980. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, přerušuji nyní schůzi. V jednání budeme pokračovat zítra v 9.00 hodin ráno.

/Schůze přerušena v 16.33 hodin./