Při celkově pozitivních výsledcích přetrvávaly v rozvoji ekonomiky i některé problémy a negativní jevy, zejména v oblasti investiční výstavby, materiálových nákladů, dodavatelsko-odběratelských vztahů, zásoba v oblasti zahraničně obchodních vztahů. To bylo také hlavní příčinou, proč dosažení vyrovnanosti státního rozpočtu bylo složité. Tvorba zisku byla o 2 mld Kčs nižší než předpokládal státní rozpočet. V důsledku toho nebyly splněny plánované odvody. Negativně působilo na tvorbu zisku zejména to, že nebyly splněny úkoly ve snížení materiálových nákladů a že některé nové kapacity nebyly uvedeny do provozu v plánovaných termínech.
Plně uznáváme, a rozbory to ukazují, že na vývoj vlastních nákladů v uplynulém roce nepříznivě působila řada objektivních vlivů. Tak například v zemědělství to byly zhoršené klimatické podmínky, v průmyslu zvyšování cen surovin a celková složitá krizová situace na kapitalistických trzích. Rozhodující úlohu však měla řada subjektivních příčin způsobených zejména nedostatky v řídící a organizátorské činnosti, které se projevily např. v nedostatečné intenzifikaci výrobního procesu a v pomalém postupu komplexní socialistické racionalizace.
Působení negativních vlivů má značný dopad na tvorbu zdrojů. Jako příklad bych chtěl uvést výrobní hospodářskou jednotku Chemopetrol. Opožděné uvádění nových kapacit do provozu a další obtíže způsobily v této výrobní hospodářské jednotce v minulém roce výpadek výroby a další ztráty, vyplývající například z nesplnění plánovaných přínosů z vývozu a z nutnosti zajišťovat náhradní výrobu s vyšší nákladovostí. V důsledku toho tato výrobní hospodářská jednotka nesplnila plánovaný zisk téměř o 1,3 mld Kčs.
Vláda České socialistické republiky bude od všech článků řízení se vší rozhodností požadovat, aby celkové výrazné úspěchy, kterých jsme dosáhli, nebyly znehodnocovány nedostatky v efektivnosti reprodukčního procesu na některých úsecích. Splnění náročných úkolů stanovených XV. sjezdem KSČ vyžaduje, jak to také zdůraznil soudruh Husák na červnovém plénu ústředního výboru KSČ, abychom se energicky vypořádali se všemi projevy nedůsledného a povrchního přístupu k zabezpečování růstu efektivnosti a nehospodárného vynakládání prostředků, abychom systematickým využíváním všech rezerv zajišťovali tvorbu plánovaných finančních zdrojů a tím i další růst životní úrovně.
Vážené soudružky a soudruzi, naše národní hospodářství je díky prozíravé hospodářské politice komunistické strany, jejímu moudrému vedení a vzrůstající pracovní aktivitě dělníků, rolníků a inteligence každým rokem silnější a mohutnější. Materiálně technická základna naší vyspělé socialistické společnosti neustále kvantitativně i kvalitativně roste. Hodnota výrobních fondů v České socialistické republice činila ke konci minulého roku více než 1,6 bilionu Kčs. Tyto obrovské základní a oběžné fondy vyžadují, abychom jich plně využívali a pečlivě s nimi hospodařili. Poznatky z našich kontrol a revizí nás však přesvědčují, že ne všude se s národním majetkem hospodaří odpovědně a ku prospěchu celé společnosti.
V posledních letech docházelo ke zhoršení v časovém využití základních fondů a snižovala se jejich účinnost, která se například v roce 1975 v ústředně řízených organizacích zhoršila proti roku 1974 o 2,5 %. V hodnotovém vyjádření to znamená, že jsme vyprodukovali o cca 6,9 mld korun objemu výroby méně než by odpovídalo vloženým základním prostředkům při stejné účinnosti jako v roce 1974. Také rentabilita základních fondů, vyjádřená v relaci k dosaženému zisku, se zhoršila, což znamenalo relativní pokles zisku o cca 0,9 mld Kčs.
V této oblasti máme ještě značné rezervy. XV. sjezd KSČ zdůraznil nutnost dosáhnout zásadního obratu k lepšímu využití základních fondů a zastavení poklesu směnnosti. Soudruh Husák v této souvislosti řekl:"Plně zachováváme výhody zkrácené pracovní doby pro naše pracující, ale nemůžeme si dovolit, aby moderní výkonné stroje a zařízení pracovaly pouze 42 hodin v týdnu. Proto také je nutno směleji vyřazovat zastaralé stroje a zařízení, aby bylo možné uvolněné pracovníky převádět na další směny a na práci s novou technikou."
Vláda České socialistické republiky bude ve své hospodářské politice tento úkol sjezdu zabezpečovat. Bude zejména usilovat o to, aby se při realizaci nové investiční výstavby důsledněji přihlíželo k využití stávajících základních fondů a prosazovala likvidace zastaralých a neefektivních výrob. Tento záměr budeme promítat i do státních plánů a státních rozpočtů.
Vážný problém pro národní hospodářství představuje i vývoj zásob, které v loňském roce vzrostly v hospodářských organizacích řízených vládou ČSR o 7,5 mld Kčs, přičemž se jejich obrátka zpomalila o 3,3 dne. Dochází tak ke zbytečnému umrtvování hmotných i finančních zdrojů, které bychom mohli racionálně využívat na jiných úsecích hospodářství.
Přitom opravdu nejde o zanedbatelné hodnoty. Tak například nesplnění plánovaného úkolu ve vývoji obrátky zásob v uplynulé pětiletce znamená 20 mld Kčs nadměrně vázaných hmotných i finančních prostředků.
Hospodaření se zásobami, jejichž vývoj souvisí s efektivností celého reprodukčního procesu, proto musíme na všech stupních řízení věnovat větší pozornost. Mimořádnou úlohu musí sehrát v řízení stavu a vývoje zásob především výrobní hospodářské jednotky, které nemohou tuto oblast pokládat za okrajovou, jak se s tím ještě mnohdy setkáme.
Zlepšení stavu v oblasti zásob vyžaduje prohloubit spolupráci mezi výrobními, zásobovacími a odbytovými útvary, zkvalitnit normotvornou činnost a zlepšit skladové hospodářství tak, aby plánované úkoly v této oblasti byly plněny. Je nutno přijmout opatření, která budou komplexně postihovat základní příčiny nedostatků a budou působit s určitým předstihem.
Vláda ČSR se v krátké době bude vývojem zásob zabývat a přijme pro tuto oblast konkrétní závěry.
Soudružky a soudruzi, s dynamikou a efektivností celého hospodářského rozvoje je nerozlučně spjata investiční výstavba. V roce 1975 bylo ve státních organizacích řízených vládou ČSR vynaloženo na investiční výstavbu 47,3 mld Kčs, což je o 6 % více než v roce 1974. Do provozu bylo uvedeno téměř za 47 mld Kčs nových základních prostředků. Za těmito čísly je třeba vidět řadu nových kapacit. Tak například byly uvedeny do provozu některé petrochemické kapacity, cementárna v Čížkovicích, papírna a celulózka Štětí II a řada dalších.
Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že i v roce 1975 se zlepšoval průběh výstavby a dokončování rozhodujících investičních akcí. Kladem je rovněž nižší počet zahájených staveb než v roce 1974.
Přes tyto úspěchy však zůstává investiční výstavba oblastí, kde přetrvávají některé vážné problémy a nedostatky, zejména nedodržování termínu výstavby a opožděné uvádění některých důležitých investičních akcí do plného provozu. To se pak nepříznivě projevuje v celé radě dalších výrobních odvětví, v zahraničním i vnitřním obchodě, ve zvýšeném napětí v dodavatelsko-odběratelských vztazích a narušují se základní ekonomické proporce a vazby.
Mezi nepříznivé jevy patří i neúměrně dlouhá doba výstavby, která v průměru činí 5 až 6 roků. Dochází tak k dlouhodobému umrtvení vložených prostředků a dále k tomu, že v některých případech je uváděno do provozu zařízení, které již mezitím technicky zastaralo.
Neuspokojivý je rovněž trvalý růst rozpočtových nákladů, které se u 304 staveb v hodnotě nad 1,5 mil. Kčs zvýšily na území ČSR o 3,7 mld Kčs, což představuje více než 20 % původních rozpočtových cen. Přitom podíl vlivů, které nezlepšují parametry staveb, činil z této částky více než polovinu.
V nových a náročnějších podmínkách této pětiletky bude nutno důsledněji odstraňovat stávající nedostatky investiční výstavby, abychom rychleji zvyšovali výkonnost a efektivnost naší ekonomiky, a to při přísném respektování celospolečenských zájmů a zásad hospodárnosti. Vláda České socialistické republiky při rozpracovávání závěrů XV. sjezdu uložila na úseku investiční výstavby řadu úkolů, které by měly postupně přispět k zlepšení stavu na tomto úseku.
Neméně důležitou oblastí, která stojí v popředí naší pozornosti, jsou vnější ekonomické vztahy. Jejich význam pro náš další rozvoj stále roste.
Větší zapojení zejména do mezinárodní socialistické dělby práce se stává jedním z rozhodujících činitelů zvyšování efektivnosti a nezbytným předpokladem rovnovážného vývoje československého hospodářství.
V roce 1975 se dále zostřila krizová situace na kapitalistických trzích. Projevila se pokračováním inflačního vývoje, rozkolísaností cenové hladiny i ztížením odbytu pro řadu našich výrobků. Tyto skutečnosti spolu s úpravou kontraktních cen mezi členskými zeměmi RVHP měly vliv i na celkové výsledky našeho zahraničního obchodu. Důležitým úkolem všech článků řízení výroby a zahraničního obchodu je tyto nepříznivé dopady účinnými opatřeními zmírnit a současně včas a efektivně využít všech možností zahraniční směny pro další zvýšení úrovně národního hospodářství. Znamená to především soustavně zlepšovat kvalitu a technickoekonomické parametry výrobků, servis, pohotovost a včasnost dodávek.
Nemenší úsilí bude třeba vyvinout i na snížení materiálové, surovinové a energetické náročnosti výrobků. Maximální hospodárnost ve spotřebě paliv, energie, surovin, materiálu, krmiv a dále inovace a vysoká technická a estetická úroveň výrobků - to je v podmínkách České socialistické republiky hlavní způsob, jak minimalizovat negativní dopady krizových jevů kapitalismu na naši ekonomiku.
Soudružky a soudruzi, v návaznosti na dosažené úspěchy v rozvoji materiálně technické základny naší socialistické společnosti rostly v minulé pětiletce i výdaje na společenskou spotřebu. Velkorysý sociální program XIV. sjezdu byl v průběhu 5. pětiletky v celém rozsahu splněn. Podstatně se zvýšila životní úroveň lidu a upevnily se jeho životní a sociální jistoty.
V roce 1975, který úspěšně završil toto období, bylo vyplaceno ze státního rozpočtu a z rozpočtů národních výborů na školství, zdravotnictví, kulturu, sociální zabezpečení a nemocenské pojištění téměř 66 mld Kčs.
Více než 58 % všech výdajů na tuto oblast, tj. téměř 38,5 mld Kčs, bylo vynaloženo na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Jde o rozsáhlý komplex výdajů, ve kterých se odráží intenzívní péče naší společnosti o staré a nemocné spolu občany i o nejmladší generaci. Výdaje na nemocenské pojištění činily celkem 12,3 mld Kčs, z toho populační dávky a přídavky na děti cca 8 mld Kčs.
Na dávkách důchodového zabezpečení bylo vyplaceno 23,2 mld Kčs. Průměrná měsíční výše starobních důchodů pracovníků dosáhla koncem roku 947 Kčs.
Velká pozornost byla věnována péči o defektní děti a občany se změněnou pracovní schopností, a to s cílem, aby jich co největší počet našel své společenské uplatnění. Náš stát vynakládá stále větší prostředky i na péči o přestárlé občany. Počet míst v zařízeních sociální péče se zvýšil proti roku 1974 o 1339.
Výdaje na zdravotnictví dosáhly 12,4 mld Kčs. V souladu s politickou linií ve zdravotnictví byly především posilovány ambulantní služby a prohlubována péče o staré a dlouhodobě nemocné občan. V roce 1975 se zvýšil lůžkový fond ve zdravotnických zařízeních národních výborů o 866 lůžek, což představuje zhruba dvojnásobek přírůstku roku 1974. Vysoká úroveň bezplatných zdravotnických služeb je projevem humánnosti našeho socialistického zřízení.
Postupně se rozšiřoval i počet míst v jeslích. Koncem roku 1975 bylo k dispozici 50 276 míst. Přesto však zůstalo neuspokojeno 42 % z celkového počtu dětí, pro něž bylo umístění v jeslích požadováno. Tomuto problému je nutné věnovat trvalou zvýšenou pozornost, a to nejen ze strany národních výborů, ale v mnohem větší míře i ze strany výrobních podniků a jednotných zemědělských družstev.
Soustavnou péči věnuje náš stát rozvoji školství. Na úspěšné plnění všech úkolů ve výchově mládeže bylo vynaloženo v minulém roce více než 12,4 mld Kčs.
Úspěšně byly plněny úkoly na úseku předškolní a mimoškolní výchovy. V mateřských školách bylo umístěno 317 tisíc dětí, tj. 69,3 % tříletých až šestiletých dětí, čímž byl překročen úkol XIV. sjezdu KSČ. Ani zde se však s dosaženým stavem nemůžeme spokojit. Nároky na tuto oblast v souvislosti s příznivým populačním vývojem rychle rostou. Jejich uspokojení povede i k dodatečnému zapojení nových pracovních sil do výrobního procesu.
Podstatný rozvoj zaznamenal i úsek školního stravování. Celkový počet stravovaných dětí a žáků přesáhl v roce 1975 1 100 000. To znamená, že z celkového počtu tří až čtrnáctiletých dětí navštěvujících školu se jich stravuje ve školních jídelnách více než 69 %.
Systematicky byla posilována údržba škol a školních zařízení, neustále se modernizují učební pomůcky.
Výdaje na kulturu dosáhly v uplynulém roce částky 2,7 mld Kčs. Byly vynaloženy především na rozvoj kulturně výchovné a zájmové umělecké činnosti, na divadelnictví, na podporu socialisticky angažované filmové tvorby, na rozvoj kulturních styků se zahraničím, především se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, na stále náročnější údržbu a opravy kulturních zařízení a památek.
Značné prostředky, které náš stát vynakládá na oblast společenské spotřeby, jednoznačně dokumentují přednosti socialistické společnosti před kapitalistickou. Potvrzují, že nejvyšším cílem Komunistické strany Československa je stálý růst životní úrovně pracujícího člověka.
Naše socialistická společnost je ve výdajích na tuto oblast velkorysá. To však v žádném případě nemůže vést k nehospodárnosti nebo dokonce k plýtvání. I pro oblast společenské spotřeby musí platit požadavek zvýšení hospodárnosti a efektivnosti. I zde je co zlepšovat, jak nám signalizují například rozdíly mezi jednotlivými kraji a okresy ve výdajích na léky na jednoho obyvatele, ve výdajích na 1 žáka v základních devítiletých školách a ve středních školách či ve výdajích na údržbu 1 komunálního bytu.
Soudružky a soudruzi, téměř polovina výdajů státního rozpočtu ČSR byla uskutečněna prostřednictvím rozpočtů národních výborů. Spolu s vlastními příjmy měly národní výbory v roce 1975 k dispozici zhruba 64 mld Kčs. Jde tedy o rozsáhlou finanční základnu, odpovídající významu národních výborů jako místních orgánů státní moci a správy a jejich náročným úkolům.
Rozpočtové hospodaření národních výborů skončilo v roce 1975 celkovým přebytkem ve výši 1,8 mld Kčs. Příjmovou stránku hospodaření národních výborů můžeme ocenit kladně. Národní výbory mobilizovaly zdroje nad rámec plánovaných předpokladů. Plánované příjmy z výsledků hospodaření hospodářských organizací byly překročeny a rovněž doplňkové příjmy předstihly záměry rozpočtu.
Současně však musíme kriticky hodnotit to, že na straně výdajů nebyly zcela vyčerpány prostředky určené na investiční výstavbu. Dalo by se říci, že národní výbory ušetřily státnímu rozpočtu 1,3 mld Kčs. Není to však žádoucí úspora, protože se za ní skrývá neplnění úkolů v rozvoji některých oblastí řízených národními výbory, jako například dopravy, školství, zdravotnictví, místního hospodářství apod. Tyto otázky nelze hodnotit jen z hlediska finančně ekonomického, nýbrž především politického. Ovlivňují podstatně životní podmínky a přispívají tak k pocitu spokojenosti či nespokojenosti širokého okruhu obyvatel. Jejich řešení je proto nutné věnovat trvalou pozornost a nalézt způsob, jak nežádoucím tendencím do budoucna čelit.
Příčiny stále trvajících nedostatků v oblasti investiční výstavby spočívají především v napjatosti kapacit, nepříznivě však působí též subjektivní nedostatky hospodářského řízení ze strany národních výborů. Mám na mysli zejména problémy územní, projektové a technické připravenosti investiční výstavby, nejasnosti v koncepcích územního rozvoje, nízkou účinnost opatření proti růstu rozpočtových cen apod.
Rozpočtované neinvestiční výdaje byly splněny. To se projevilo ve zvýšené a kvalitnější péči o naše občany. Tak například náklady na léky dosáhly v roce 1975 v průměru na 1 obyvatele 180 Kčs a proti úrovni roku 1970 se zvýšily o dvě třetiny. Neinvestiční výdaje na 1 místo v ústavech sociální péče pro dospělé vzrostly za stejné období o třetinu, výdaje na 1 žáka základní devítileté školy o 32,7 %, výdaje na 1 třídu mateřských škol o 33,2 %.
Také v podnikové oblasti řízené národními výbory bylo dosaženo některých úspěchů, zejména na úseku služeb poskytovaných obyvatelstvu Objem tržeb od obyvatelstva se v letech 1971 - 1975 zvýšil téměř o 31 %, přičemž pětiletý plán počítal se zvýšením o 18,7 %.
Byl zajištěn další rozvoj autoopravárenství, městské hromadné dopravy, údržby a oprav domovního majetku, dodávky pitné vody a řady dalších služeb. Rostoucí a nově vznikající potřeby našich občanů související s růstem jejich životní úrovně však vyžadují, aby i na tomto úseku byla pozornost zaměřena na další zkvalitňování a rozšiřování služeb a na jejich větší pohotovost. Toto úsilí budeme i nadále finančně podporovat.
Uplynulý rok, stejně jako předcházející léta páté pětiletky, proběhl ve znamení vysokého rozvoje iniciativy národních výborů a pracovní aktivity občanů při zajišťování náročných úkolů vyplývajících z volebních programů. Jejich nedílnou součástí byly i úkoly realizované v akci "Z".
Rok 1975 byl v tomto směru v rámci celé 5. pětiletky jedním z nejúspěšnějších. V investiční části akce "Z" byla vytvořena hodnota díla ve výši 4,3 mld Kčs, přičemž finanční náklady činily jen dvě třetiny tohoto objemu. Proti roku 1970 bylo v roce 1975 na akci "Z" vynaloženo třiapůlkrát více finančních zdrojů. Za těmito čísly je třeba vidět především konkrétní výsledky v podobě mnoha nově vybudovaných mateřských škol, zdravotnických a sportovních zařízení, rozšíření obchodní sítě, vybudovaných a opravených komunikací apod.
Jménem vlády České socialistické republiky bych chtěl projevit národním výborům všech stupňů a poslancům všech volených orgánů velké uznání za to, že dokázali občany stmelit a vést je k dobrovolné obětavé práci ve prospěch obce, města, celé společnosti. Tato činnost má nejen velký význam ekonomický, ale i politický. Dobrovolné práci občanů se znovu dostalo to místo, které jí právem v socialistické společnosti patří.
/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./
Výsledky plnění volebních programů v akci "Z" prokazují, že naši občané starší generace i mládež mají velmi pozitivní vztah k socialistickému dnešku a k politice Komunistické strany Československa. Očekáváme, že národní výbory navážou i v dalším období na dobré výsledky, jichž dosáhly v uplynulé pětiletce, a zaměří se ještě intenzívněji na úspěšnou realizaci úkolů vytyčených XV. sjezdem KSČ.
Vážené soudružky a soudruzi, rok 1975 byl posledním rokem 5. pětiletky. Celkové výsledky hospodaření za uplynulé pětileté období můžeme hodnotit s oprávněnou hrdostí. Národní hospodářství se v letech 1971-1975 rozvíjelo dynamickým tempem a rychleji, než stanovila směrnice XIV. sjezdu KSČ. Základní záměry hospodářské politiky strany se podařilo úspěšně splnit. Byly postupně překonávány nahromaděné problémy z předchozích let a současně řešeny i nové úkoly, s nimiž pětiletý plán původně nepočítal.
Byla rozšířena materiálně technická základna naší socialistické ekonomiky, a to na vyšší úrovni, než předpokládal pátý pětiletý plán. Pokračoval proces progresívních strukturálních změn v průmyslu, rozvíjely se nové výrobní obory, byla dále posílena socialistická zemědělská velkovýroba a její technická základna. Plánovaná tvorba zdrojů byla překročena. Vytvořený národní důchod se během páté pětiletky zvýšil o 28,8 %, přičemž přírůstek byl zhruba z 88 % kryt zvýšením společenské produktivity práce. Objem hrubé výroby v průmyslu řízeném vládou ČSR byl v úhrnu za pětiletku splněn na 103,2 %, objem zemědělské produkce na 101,1 %. Plánovaný objem stavebních prací byl překročen o 4 %.
Dynamický hospodářský rozvoj umožnil podstatně zvýšit životní úroveň, zabezpečit stabilizaci maloobchodních cen na úrovni roku 1970, posílit životní a sociální jistoty. Maloobchodní obrat vzrostl o 27,5 % a překročil plánovaný objem o 1,1 %. Ve všech formách bytové výstavby bylo na území České socialistické republiky dokončeno přes 406 000 bytů. Upevnila se důvěra obyvatelstva ve zdravý měnový vývoj. Úsporné vklady se zvýšily za pětiletku o 36,8 mld Kčs.
Na výsledcích rozvoje národního hospodářství se aktivně podílela finanční a rozpočtová politika. Vycházela ze směrnic XI. sjezdu KSČ a orientovala se na prosazování záměrů a cílů státního plánu, na zajišťování souladu mezi hmotnými a finančními procesy a na vytváření tlaku na zvyšování efektivnosti.
Úspěšně byly překonány inflační tendence z konce šedesátých let. K upevnění finanční rovnováhy a měnové stability přispělo zvýšení účinnosti centrálního plánovitého řízení v oblasti financí a posílení úlohy státního rozpočtu. Významnou úlohu mělo i prohloubení kontrolní a revizní práce finančních orgánů, které zabezpečovaly státní příjmy a prosazovaly hospodárnost.
Finanční politika v průběhu pětiletky operativně reagovala na měnící se vnitřní a vnější ekonomické podmínky. Podařilo se tak zajistit zdroje nutné nejen ke krytí rostoucích potřeb národního hospodářství a k realizaci sociálního programu, ale i k snížení nepříznivých dopadů cenových výkyvů na světových trzích.
Rozbor finančního hospodaření za období 5. pětiletky potvrzuje správnost orientace naší finanční politiky. Současně však ukazuje, že pro další ekonomický rozvoj zůstává základním úkolem zlepšení kvalitativní stránky celého společenského reprodukčního procesu. To je hlavním předpokladem intenzívnější tvorby finančních zdrojů nezbytných ke krytí stále náročnějších úkolů v uspokojování potřeb společnosti i obyvatelstva.
XV. sjezd KSČ zdůraznil nezbytnost zvyšování efektivnosti. Ukázal, že je to jediná cesta, jak zabezpečit další úspěšný rozvoj naší společnosti. Abychom tento úkol zvládli, je třeba jej důkladně a srozumitelně projednat s pracujícími a rozvinout širokou aktivitu a iniciativu dělníků, rolníků, inteligence, pracovníků všech řídících stupňů a zaměřit ji na zabezpečení programu rozpracovaného a schváleného XV. sjezdem KSČ. Naším cílem musí být, aby se každý skutečně stal hospodářem na svém pracovišti. Vláda České socialistické republiky bude rozvíjení aktivity a iniciativy v tomto směru všemožně podporovat.
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, státní závěrečný účet byl důkladně projednán ve výborech České národní rady. Pro naši práci jsme využili řadu cenných připomínek. Děkuji všem poslancům za jejich tvůrčí přístup k projednání státního závěrečného účtu a za podněty uplatněné v jednotlivých výborech při projednávání výsledků státního rozpočtu v minulém roce i v období 5. pětiletky.
Jménem vlády České socialistické republiky navrhuji, aby Česká národní rada schválila předložený návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1975. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev. Zatím se přihlásili dva poslanci. Za prvé poslanec Fleyberk a připraví se poslankyně Sloupová.