Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, ve zprávě ministerstva financí ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1975 i ve vystoupení ministra financí bylo uvedeno, že se rozpočtové hospodaření národních výborů vyvíjelo v podstatě příznivě a skončilo přebytkem ve výši 1 mld 767 mil. Kčs.  

Ve výboru pro národní výbory a národnosti jsme porovnávali, jak v průběhu páté pětiletky, v návaznosti na rostoucí úkoly národních výborů na rozvoj jimi řízeného hospodářství a uspokojování potřeb lidí rostl i objem jejich rozpočtů. Ve výsledcích za rok 1975 vykazuje ministerstvo financí, že jejich příjmy dosáhly částky 63 mld 623 mil. Kčs a ve výdajích bylo použito 61 mld 857 mil. Kčs. Je to o více než 12 mld Kčs větší objem finančních prostředků, než se kterými národní výbory hospodařily v roce 1972, v prvním roce našeho volebního období.

Růst celkového objemu rozpočtu národních výborů přesvědčivě ukazuje přednosti našeho socialistického zřízení. Z těchto prostředků financují národní výbory přece rozhodující část výdajů státu na komplexní bytovou výstavbu, na správu a údržbu bytového majetku, na výstavbu a údržbu komunikací, vodohospodářských zařízení, na rozvoj veřejných služeb, školství, kultury, zdravotnictví a sociálního zabezpečení a na další úseky zajištující zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Je pochopitelné, že při rychle rostoucí bytové výstavbě, rozšiřování sítě školských, kulturních a zdravotnických a sociálních zařízení a při stálém zdokonalování péče o uspokojování oprávněných zájmů a potřeb občanů rostou i výdaje státu na tyto účely, které národní výbory uhrazují ze svých rozpočtů. Podrobnější údaje o hospodaření národních výborů o tom přinášejí celou řadu důkazů.

Národní výbory však rozpočtové prostředky nejen vydávají, ale také získávají, a přispívají tak svým podílem na jejich úhradu. Významnou úlohu v tom mají hospodářské a rozpočtové organizace, které národní výbory řídí. Jejich přínos do rozpočtu za rok 1975 činí více než 7 mld Kčs a jejich vlastní příjmy za rok 1975 dosáhly celkem 19 mld 532 mil. Kčs.

Při této příležitosti bych chtěl připomenout situaci, která se každoročně opakuje při přípravě rozpočtů národních výborů. Jednání o návrzích rozpočtů, o výši dotací a subvencí ze státního rozpočtu do rozpočtů národních výborů, o určení výše jejich příjmů se ani v jednom roce neobešlo bez více či méně závažných problémů. Zpravodaj rozpočtového výboru hovořil například o problémech kolem plnění plánu investic v národních výborech. Víme však, že se vždycky podařilo najít cesty k jejich řešení. Úspěšné výsledky hospodaření za jednotlivá léta svědčí nejen o uvědomělém a iniciativním přístupu národních výborů k plnění jejich úkolů, ale i o tom, že v jejich hospodaření byly a ještě pravděpodobně jsou další zdroje a rezervy.

Při práci našeho výboru si ve shodě s národními výbory ověřujeme správnost finanční politiky vlády vůči národním výborům. Můžeme říci, že současná úprava jejich finančního hospodaření aktivně působí k tomu, aby se finanční prostředky vynakládaly účelně a hospodárně a v souladu se společenskými zájmy a potřebami občanů, a účinně podporuje zájem národních výborů na zabezpečování příjmové části rozpočtů. Oceňujeme také dobrou práci ministerstva financí, které otázky rozpočtového hospodaření národních výborů řeší pružně a citlivě.

Výsledky rozpočtového hospodaření národních výborů za rok 1975 spolu se zkušenostmi z období páté pětiletky jsou dobrým východiskem pro 6. pětiletku, i když je nutno počítat s tím, že úkoly národních výborů v tomto období budou o mnoho náročnější a složitější. Národní výbory s tím však počítají.

Doporučuji České národní radě, aby návrh usnesení uvedený ve zprávě výboru pro plán a rozpočet schválila.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji a slovo má poslankyně Jiřina Sloupová.

Poslankyně Jiřina Sloupová: Vážené soudružky a soudruzi, z předložené zprávy vyplývá, že státní závěrečný účet skončil přebytkem, přestože přetrvávají problémy v investiční výstavbě, v hospodaření se zásobami a nákladovosti výroby. Je to dáno celou radou objektivních i subjektivních příčin.

Ve zprávě se například konstatuje, že na území České socialistické republiky je rozestavěno více než 18 tisíc staveb. Co to způsobuje, chtěla bych uvést na příkladu z okresu Strakonice. V páté pětiletce jsme dokončili a uvedli do provozu vodovody, a to ve Štěkni, Češticích a Sedlici, a úpravnu i vody pro Strakonice. Dnes nám zůstávají nedokončená dvě vodní díla, úpravna vody v Pracejovicích pro Strakonice a úpravna a vodovod pro město Volyni. 

Obě stavby budou letos dokončeny včetně technologického zařízení. Nebude však provedena elektrická instalace a rozvaděče. To znamená, že investice v hodnotě 22 miliónů Kčs budou dva roky nevyužity. Přitom si obyvatelé Volyně musí vodu dovážet. Myslím, že to není dobré. Proto v tomto smyslu píši dopis řediteli Elektromontážních závodů a chtěla bych při této příležitosti požádat předsedu vlády, aby nám tento problém pomohl vyřešit.

Negativní vliv na výsledek rozpočtového hospodaření mělo i neplnění plánu zemědělské produkce, především v důsledku sucha v loňském roce. Plán zemědělské produkce byl sice splněn, ale náklady vzrostly a úroveň zisku se snížila o více než čtvrtinu.

Výsledky, kterých zemědělství dosahovalo během celé pětiletky, byly rokem 1975 do určité míry sníženy. Navíc se tím oslabila materiální základna i pro letošní rok. To bychom měli mít na vědomí při řízení výroby v letošním roce.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Z těchto důvodů bych chtěla vysoce ocenit iniciativu ve sklizni travních porostů, která se uskutečňuje pod heslem "Mléko teče z luk", a přípravu na bezztrátovou sklizeň obilí a další akce, které svědčí o odpovědném přístupu zemědělců, ale i ostatních pracujících k zabezpečení zemědělské výroby a tím i výživy.

Potravinářský průmysl překročit své plánované úkoly, ale přesto nesplnil plánovanou tvorbu zisku. Jeho výsledky negativně ovlivnila nižší výtěžnost cukrovky, vyšší náklady při nákupu prasata další věci. Vyplývá to především z objektivních příčin, o nichž jsem již hovořila, a vlivu sucha na cukrovku. Do budoucna by se však měl zlepšit způsob sklizně a zpracování cukrovky, aby se snížily ztráty z tohoto důvodu.

Závěrečný účet také obsahuje závěrku státních fondů, vodního hospodářství, státního fondu pro zúrodnění půdy a fondu ochrany ovzduší. Výnos náhrad za znečištění vodních toků byl proti rozpočtu vyšší o 30 mil. Kčs, tj. o 7,8 %, což svědčí o dalším zeslabení účinnosti vládní vyhlášky z roku 1976. Pro investory je totiž finančně výhodnější platit náhrady, než stavět čisticí zařízení.  

V roce 1975 bylo financováno celkem 3114 vodohospodářských akcí. Z toho 132 průmyslových čistíren, 90 městských kanalizačních čistíren a 2712 akcí národních výborů.

Fond ochrany ovzduší měl v roce 1975 příjmy o 22 % vyšší proti plánu, zejména poplatky ze Severočeského a Středočeského kraje. Výdaje naopak byly nižší o 25 mil. Kčs, tj. o 25,6 %, protože nebyl plněn plán výstavby čisticích zařízení.

Státní fond pro zúrodnění půdy působil k snižování úbytku zemědělské půdy a ke stabilizaci orné půdy. Finanční zdroje byly vyšší proti plánu o 166 mil. Kčs. Podílí se na tom zvýšený zábor půdy. Zpřísnění proti odnímání zemědělské půdy bylo schváleno novelou zákona č. 53/1966 Sb., v minulém týdnu Federálním shromážděním a zákonem České národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky, který projednáváme na tomto zasedání.

Stejně tak by se měly příslušné orgány zamyslet nad překračováním náhrad a neplněním výstavby čisticích zařízení k ochraně vod a ovzduší.

Navrhuji, abychom státní závěrečný účet za rok 1975 schválili. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Sloupové. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo. Je tedy skončena. Prosím zpravodaje poslance ing. Mrázka, chce-li pronést závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednali jsme návrh státního závěrečného účtu za rok 1975, za poslední rok páté pětiletky. Myslím, že úspěchy, kterých jsme v loňském roce při plnění národohospodářských plánů i v rozpočtovém hospodaření dosáhli, jsou nad jiné výmluvným dokladem správnosti politiky Komunistické strany Československa a předností našeho socialistického zřízení. Současně však si uvědomujeme různé nedostatky, které způsobily, že dosažené výsledky nejsou ještě lepší, jak také vyznělo z diskuse, z vystoupení soudruhů poslanců. Na odstranění těchto nedostatků a na využití rezerv, které máme ve všech oblastech národního hospodářství, musíme nyní zaměřit pozornost na všech stupních hospodářského řízení, neboť jen tak budeme moci úspěšně zabezpečit ještě náročnější úkoly, které před nás všechny staví XV. sjezd naší strany.

Poněvadž v rozpravě nebyly uplatněny doplňující nebo pozměňující návrhy usnesení, doporučuji shodně se zprávou výboru České národní rady pro plán a rozpočet, aby Česká národní rada schválila vládní návrh usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů ČSR za rok 1975 ve znění uvedeném v tisku č. 141.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji zpravodaji ing. Mrázkovi. Tím je skončena rozprava k tomuto bodu. Před hlasováním zjišťuji, že do prezenční listiny je zapsáno 148 poslanců. Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme nyní k hlasování. Navrhuji, aby Česká národní rada hlasovala o celém návrhu usnesení, jak je obsaženo v předložené písemné zprávě výboru pro plán a rozpočet. Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky a závěrečné účty státních fondů České socialistické republiky za rok 1975 ve znění předložené písemné zprávy výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada jednomyslně schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky za uplynulý rok.

Přerušuji nyní na 20 minut schůzi.

/Schůze přerušena v 10.22 hodin a znovu zahájena v 10.45 hodin./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

IV

Společným zpravodajem je poslanec ing. Paul. Dávám mu slovo.

Společný zpravodaj poslanec ing. Oldřich Paul: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Chtěl bych hned v úvodu svého vystoupení zdůraznit význam, jaký má nejen pro zemědělství, ale pro celou naši společnost zemědělská půda. Je to základní výrobní prostředek, který nelze až na nepatrné výjimky rozšiřovat. Na rekultivaci a zkvalitňování půd jsme nuceni vydávat ročně veliké prostředky.

V naší zemi připadá na jednoho obyvatele necelá třetina hektaru orné půdy a zemědělské půdy celkem necelého půl hektaru. Není to mnoho pro zajištění tak vysoké náročnosti na potraviny a zemědělské suroviny, jakou současná naše životní úroveň a spotřeba vyžaduje. Proto je třeba, abychom si vážili půdy, velikého přírodního bohatství, abychom dbali o její dobrý s tav, její využívání a vylepšování. A proto je v celospolečenském zájmu také ochrana zemědělské půdy.

Tento úkol má zabezpečit zákon, který v uplynulých dnech schválilo Federální shromáždění a kterým se mění a doplňuje zákon o ochraně půdního fondu. Úpravu zákona si vyžádala především ta skutečnost, že jsme ne vždy dobře s půdou zacházeli a jak uvedl federální ministr ve svém vystoupení, klesla výměra zemědělské půdy v ČSSR od roku 1937 o 752 tisíc ha, což je 9,68 %.

Novelizovaný zákon podstatně zvyšuje péči o ochranu půdy - zvláště půdy nejkvalitnější, jejíž odnímání pro účely investiční výstavby nepovoluje. Zpřísňuje se režim při převodech do jiných kategorií, které se omezují pouze na pozemky, které svou polohou, svahovitostí či složením nelze pro zemědělství využít nebo racionálně a pomocí mechanizace obdělat.

Zpřísňují se požadavky na územně plánovací činnost z hlediska ochrany půdy.

Zemědělským organizacím se ukládá povinnost řádně obdělávat a využívat zemědělskou půdu. Náročněji se uplatňuje požadavek na rekultivaci půdy, dočasně z obdělávání vyňaté.

V případě nezbytně nutných převodů půdy stanoví se objektivní kritéria pro určování výše odvodů za odnětí půdy zemědělské výroby. Vůči těm organizacím, které obcházejí nebo vědomě porušují zákonná ustanovení o hospodaření s půdou, uplatňuje zákon pokuty až do výše půl miliónu Kčs.

Společně s ostatními zemědělskými zákony, které Federální shromáždění v tomto volebním období schválilo, napomáhá tento zákon podstatnou měrou k naplnění závěrů říjnového pléna ústředního výboru KSČ a XV. sjezdu zabezpečit soběstačnost v zrninách a krýt přírůstek spotřeby potravin vlastní výrobou.

Soudružky a soudruzi, novela zákona, která byla schválena Federálním shromážděním, respektuje článek 91 ústavy - podle něhož stupně a druhy národních výborů, jejich postavení, působnost a organizaci upravují v mezích ústavních zákonů ČSSR zákony národních rad. Proto se zavádí název "orgány ochrany zemědělského půdního fondu" a ponechává zákonům národních rad, aby tyto orgány určily, včetně jejich působnosti na jednotlivých stupních.

Vládní návrh zákona České národní rady, který nám byl předložen vládou ČSR, vychází z působnosti zakotvené ve federálním zákoně. V návaznosti na něj stanoví orgány ochrany zemědělského půdního fondu a určuje, kterým jejich stupňům tato působnost přísluší. Jde o normu organizačního charakteru, která spolu se zákonem o ochraně půdního fondu a jeho novelou tvoří jeden celek. Do navrhovaného zákona České národní rady se v podstatě přejímají dosavadní působnosti místních, okresních a krajských národních výborů jako orgánů ochrany zemědělského půdního fondu v obcích, okresech a krajích a působnost ministerstva jako ústředního orgánu. Nové kompetence jsou založeny u krajských národních výborů a ministerstva, pokud jde o ochranu nejúrodnějších zemědělských půd, jak je zakotvena ve federálním zákoně. Novým způsobem se také upravuje působnost při udělování souhlasu k návrhům územních plánů sestavovaných podle nového zákona o územním plánování a stavebním řádu.

Tento vládní návrh je třeba doplnit v § 6 z těchto důvodů: Federální shromáždění na doporučení svých výborů doplnilo federální vládní návrh o nové ustanovení, které stanoví věcnou působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při rozhodování v pochybnostech o tom, zda zřízením ochranných pásem došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace, dále při schvalování dohod organizací o odstranění ekonomické újmy, popřípadě, pokud strany takovou dohodu neuzavřou, při rozhodování o povinnosti tuto újmu odstranit.

Tato rozšířená působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu se musí adekvátně promítnout v zákoně České národní rady.

Jak jsme se při projednávání federálního i republikového zákona ve výborech přesvědčili, zajištění úkolů, které z uvedených zákonů vyplynou, bude klást velké nároky na národní výbory i na ministerstvo. Národní výbory a ministerstvo zemědělství a výživy ČSR musí využívat všech ekonomických a administrativních nástrojů daných federálním zákonem k tomu, aby ochrana zemědělské půdy byla důsledně zabezpečována. Sledovat provádění této normy, jak se realizuje v České socialistické republice, je proto jedním z důležitých úkolů, který by trvale měl být zakotven i v kontrolní činnosti orgánů České národní rady.

Soudružky a soudruzi, návrh zákona České národní rady byl předsednictvem České národní rady přikázán k projednání výborům ústavně právnímu, pro zemědělství a výživu, pro národní výbory a národnosti a pro plán a rozpočet. Všechny tyto výbory se návrhem zabývaly a po projednání doporučují plénu České národní rady, aby s ním vyslovilo souhlas s tím, že bude doplněn § 6 odstavec 4, který stanoví příslušnost okresního národního výboru pokud jde o novou působnost uvedenou v § 23 federálního zákona, a že účinnost zákona bude stanovena dnem 1. října 1976, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu.

Jako společný zpravodaj výborů navrhuji, aby Česká národní rada vládní návrh zákona České národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky schválila s doplněními, jak je uvádím a jak jsou také uvedeny ve společné zprávě výborů v tisku č. 140.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji, k projevu se přihlásil ministr zemědělství České socialistické republiky soudruh Nágr.

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Josef Nágr, CSc.: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Dne 23. června letošního roku schválilo Federální shromáždění zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53 z roku 1966 o ochraně zemědělského půdního fondu.

Na novelizovaný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu budou navazovat dvě nařízení vlády ČSSR: nařízení o odstranění ekonomické újmy vzniklé socialistickým zemědělským organizacím odnětím půdy nebo zřízením ochranných pásem a nařízení o základních sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, které zavádí nová objektivní kritéria pro jejich stanovení.

Neoddělitelnou součástí souboru hmotně právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu je vládní návrh zákona České národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, který dnes projednáváte. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu svěřuje provádění zákona, a to i v části novelizací nedotčené, všeobecně jen orgánům ochrany zemědělského půdního fondu. Projednávaný návrh zákona České národní rady pak tyto orgány jmenovitě určuje a vymezuje jejich působnost. Základním článkem v systému orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jsou okresní národní výbory. Kromě vlastní rozhodovací činnosti při odnímání půdy zemědělské výrobě a kontroly, jak investorské organizace plní stanovené povinnosti, jim náleží ještě další úkoly, směřující ke stabilizaci stávajícího zemědělského půdního fondu. Je to především stálá péče o rozšiřování zemědělského půdního fondu ve spolupráci s místními národními výbory, povolování změn kultur uvnitř zemědělského půdního fondu zapojováním ladem ležících pozemků a pozemků nedostatečně využívaných do zemědělské výroby.

V rámci rozhodovací činnosti související s uvolňováním zemědělské půdy pro nezemědělské účely budou okresní národní výbory vydávat rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, předepisovat odvody a schvalovat dohody o odstranění ekonomické újmy, popřípadě rozhodovat o povinnosti ekonomickou újmu odstranit.

Okresním národním výborům se svěřuje také provádění postihu za porušování, respektive nedodržování předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu ukládáním pokut v případech v zákoně taxativně stanovených.

Pravomoc orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vyšších stupňů vymezuje vládní návrh zákona poměrně úzce. Jde však o pravomoc zvlášť důležitou, neboť jejím správným a důsledným uplatňováním musí být čeleno celospolečensky neodůvodněným požadavkům na uvolňování zemědělské půdy pro jiné účely.

Ministerstvu zemědělství a výživy ČSR je v souladu s federálním zákonem o územním plánování a stavebním řádu vyhraženo udělování souhlasu k návrhům územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů, jakož i k návrhům plánů zón na území hlavního města Prahy a k návrhům územních plánů zón v těch případech, kde dosud nebyly schváleny územní plány sídelních útvarů.

Okresní národní výbory, popřípadě krajské národní výbory, pokud si to vyhradily, budou schvalovat jen územní plán zón, které jsou odvozeny od předem již schválených územních plánů sídelních útvarů.

Předložený vládní návrh zákona České národní rady je nutno dodatečně doplnit v souladu s úpravou obsaženou v § 23 novely zákona č. 53 z roku 1966 schváleného Federálním shromážděním.

K tomuto novému ustanovení, o které bude doplněn § 6 v předloženém návrhu, považuji za nutné podat toto vysvětlení: K podstatnému zásahu do hospodaření socialistických zemědělských organizací může dojít jednak při odnětí půdy zemědělské výrobě, jednak při zřízení ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, kdy sice nedochází k odnětí zemědělské půdy, ale kdy se hospodaření na zemědělské půdě omezuje nebo ztěžuje.

O tom, zda při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě dochází k podstatnému zásahu do hospodaření zemědělských socialistických organizací, rozhodují již v rámci řízení o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě orgány ochrany zemědělského půdního fondu.

O zřízení ochranných pásem však orgány zemědělského půdního fondu nerozhodují. Pravomoc zde přísluší orgánům vodohospodářským. A právě proto je třeba nově založit věcnou působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu k rozhodování o podstatném zásahu do hospodaření socialistických zemědělských organizací i při zřízení ochranných pásem.

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, navrhovaný zákon České národní rady spolu s novelou zákona č. 53 z roku 1966 Sb. a s jeho prováděcími předpisy vytvoří jeden z nezbytných předpokladů pro zabezpečení dalšího rozvoje zemědělské výroby a přispěje ke splnění náročných úkolů, které na úseku zemědělství vytyčil XV. sjezd Komunistické strany Československa.

Dovolte mi proto, abych požádal jménem vlády České socialistické republiky Českou národní radu o schválení vládního návrhu zákona České národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu v předloženém znění a s navrženými doplňky.