Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci dr. Jiřímu Hájkovi. Nyní hovoří poslanec ing. Jaromír Horák. Připraví se poslanec dr. Jan Jirásek.

Poslanec ing. Jaromír Horák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, výbor pro plán a rozpočet ve II. volebním období vycházel ve své činnosti z úkolů stanovených usneseními sjezdů a ÚV KSČ. Cíle byly tedy známy. Šlo o to najít společně s ústředními orgány optimální cestu realizace těchto cílů.

Zde se podařilo v úzké spolupráci vytvořit ovzduší vzájemné důvěry ale i vzájemné náročnosti, jak v práci výboru pro plán a rozpočet, tak i v práci ústředních orgánů, které se stejnou problematikou zabývaly.

V souladu s posláním výboru bylo těžiště jeho činnosti v hospodářské oblasti, avšak neomezovalo se jen na ni. Vyplývá to z toho, že se výbor na základě stranických dokumentů a direktiv předsednictva České národní rady zabýval mimo jiné rozvojem zemědělské výroby ve vztahu k životu na vesnici, ochranou a tvorbou životního prostředí, rozvojem školství a výchovou mladé generace, plněním volebních programů Národní fronty, oblastní problematikou, rozvojem kultury, problémy racionální výživy a řadou dalších otázek, které přímo nespadají do působnosti výboru.

K zabezpečení těchto úkolů přistupoval výbor z netradičních pozic a svých specifických pohledů, které podle našeho názoru přispěly k širšímu objasnění projednávaných otázek a přinesly řadu podnětů k jejich řešení.

V hospodářské oblasti se výbor jako průřezový orientoval na svodné politicko-hospodářské úkoly, vyplývající ze závěrů XIV. sjezdu KSČ a z usnesení ÚV KSČ k ekonomickým otázkám. Proto byla v průběhu celého II. volebního období v popředí jeho zájmu příprava, zajištění a plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu, a to jak plánů ročních, tak plnění 5. a příprava 6. pětiletého plánu - investiční výstavba, její řízení a přínos z hlediska rozvoje národního hospodářství, rozvoj vědy a techniky, zvláště jejich konkrétní uplatnění ve výrobě, dodavatelsko-odběratelské vztahy a jejich fungování a další závažné otázky kvalitativních stránek rozvoje národního hospodářství.

K vybraným problémům rozvoje národního hospodářství organizoval výbor zpravidla v návaznosti na usnesení ÚV KSČ poslanecké průzkumy, například k rozpisu a zabezpečení úkolů státního prováděcího plánu, k uplatňování racionalizace mzdových soustav, k řízení investiční činnosti, k praktickému uplatňování dodavatelsko-odběratelských vztahů; k využívání výsledků rozvoje vědy a techniky ve výrobě, k dosahovaným technickoekonomickým parametrům nově vybudovaných výrobních kapacit, k rozvoji lázeňské a rekreační péče a cestovního ruchu atd.

Jestliže dnes hodnotíme práci výboru pro plán a rozpočet ve II. volebním období a skládáme z ní účty České národní radě, je jistě namístě zabývat se jejími výsledky.

Vzhledem k charakteru práce zastupitelských sborů vůbec a k zaměření výboru na svodné národohospodářské otázky zvlášť, nelze sice výsledky práce výboru konkrétně vyčíslit, je však možno doložit, že výborem a jeho členy získané poznatky, podněty z jednání výboru i výborem přijatá doporučení aktivně přispěly k řešení různých problémů a projevujících se nedostatků národního hospodářství a podílely se tedy na jeho úspěšném rozvoji, jak jej kladně hodnotil a ocenil XV. sjezd naší strany.

Podněty a doporučení výboru našly odezvu v opatřeních ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství k 1. lednu 1976. Šlo zejména o upevnění plánovitého řízení vědeckotechnického rozvoje státem, o zdokonalení a upevnění řízení investiční výstavby, o plánovité usměrňování mzdového vývoje, o zvýšení účinnosti sféry oběhu a posílení úlohy středního článku řízení a postavení odběratelů v dodavatelsko-odběratelských vztazích - o větší soulad nástrojů hmotné stimulace s celospolečenskými zájmy atd.

Poslanecké průzkumy organizované výborem splnily dle potvrzení příslušných orgánů své poslání ukázat na základě získaných poznatků hlavní příčiny existujících problémů a nedostatků národního hospodářství, a tím přispět k jejich řešení. Průzkumy pomohly i k řešení konkrétních problémů navštívených podniků, neboť výbor o nich informoval spolu se svými zjištěními příslušné nadřízené orgány, odpovědné za jejich řešení. Obdobné výsledky přinesly i podněty poslanců postoupené k vyřízení nebo využití příslušným orgánům.

Na doporučení výboru byla například přijata opatření ke sledování dosahovaných technicko-ekonomických parametrů nových výrobních kapacit ještě rok po jejich uvedení do trvalého provozu, takže příslušné orgány jsou průběžně upozorňovány na nižší výkonnost nových kapacit a mohou projevující se nedostatky operativně řešit. Podobně na doporučení výboru byly řešeny případy, kdy odvod z mezd neplnil své poslání regulátora mzdového vývoje, uplatňuje se metodika cenové tvorby, která nehodnotí pouze výrobní náklady, ale vychází ze srovnání technicko-ekonomických parametrů výrobků atd.

Při hodnocení činnosti výboru ve II. volebním období je sice rozhodující aktivní podíl výboru na realizaci hospodářské politiky KSČ, tedy působení vnější, nelze však opomenout ani jeho působení vnitřní, zejména uplatňované metody práce, neboť obě stránky činnosti výboru spolu navzájem úzce souvisejí.

Hovoříme o těchto otázkách proto, že chceme novému výboru vzešlému ze všeobecných voleb, předat pozitivní zkušenosti z obou neoddělitelných stránek činnosti výboru, aby z nich mohl ve své práci čerpat a tam, kde se to ukáže účelné, na ně navázat.

Je třeba říci, že metodám své práce věnoval výbor trvalou pozornost. Jako jeden z prvních přistoupil ke konkretizaci cílů a podrobnému metodickému a organizačnímu rozpracování úkolů z plánů práce, které umožňuje jejich optimální zabezpečení a přispívá ke kvalitní přípravě a vysoké úrovni jednání výboru.

Osvědčila se rovněž podrobná metodická a organizační příprava poslaneckých průzkumů. Není snad ani třeba zdůrazňovat, že výbor přitom využíval spolupráce s externími odborníky z vědecké fronty i z výroby, s národními výbory a dalšími organizacemi a institucemi.

Z podnětu výboru je v České národní radě uplatňován racionální způsob projednávání návrhů státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, který při plném zachování objektivnosti projednávání značně šetří čas poslanců.

Velkým kladem pro práci výboru je jeho složení z pracovníků různých odvětví a oborů národního hospodářství a různého pracovního zařazení, což již samo o sobě je důležitou podmínkou pro objektivitu jednání výboru i přijímaných doporučení.  

Na závěr stručně o tom, co se nám ve výboru nedařilo a kde je proto třeba v novém volebním období přidat. Především je to pomalé odstraňování nedostatků a řešení problémů národního hospodářství, některé výbor upozorňuje.

Jsme si samozřejmě vědomi, že nejde o problémy, které lze řešit ze dne na den, přesto však podle našeho názoru trvá řešení některých z nich příliš dlouho.

Velmi cenná byla i práce poslanců výboru pro plán a rozpočet ve volebních obvodech. Zde spočívalo těžiště jejich práce. Vysvětlování problematiky plánu i rozpočtu, jejich možností, hlavních koncepčních zaměření - to vše nejen zajímalo voliče, ale přímo je vtahovalo do procesu realizace těchto úkolů v úrovních, ve kterých pracovali. Tato důležitá činnost přispěla k rozvíjení pracovní iniciativy lidí, ke zlepšenému uspokojování jejich potřeb, ke zvyšování pocitu hrdosti nad výsledky, kterých jsme dosáhli.

Proto lze jen doporučit, aby i nový výbor pro plán a rozpočet převzal dobré zkušenosti, kterých jsme se mnohdy obtížně dopracovávali i do své vlastní práce a navázal tak na činnost, které jsme věnovali mnoho péče, mnoho přemýšlení i mnoho svého osobního času. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci ing. Jaromíru Horákovi, slovo má poslanec dr. Jan Jirásek, připraví se poslankyně Naděžda Křenová.

Poslanec dr. Jan Jirásek: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, výbor ČNR pro zemědělství a výživu vycházel ve II. volebním období ve své práci ze závěrů XIV. sjezdu KSČ, zejména z teze o nutnosti krýt přírůstek spotřeby potravin růstem vlastní zemědělské produkce.

Z širokého nástupu zemědělství do nové vývojové etapy vyplývaly i vysoké nároky na činnost našeho výboru i jednotlivých poslanců.

Pro proces koncentrace, kooperace a specializace v zemědělství bylo nutné vytvářet nejen politické, organizační a technické předpoklady, ale přizpůsobit novým úkolům i právní normy.  

Proto byly ve II. volebním období v České národní radě projednávány s Federálním shromážděním schválené zákony o zemědělském družstevnictví, o uživatelských vztazích k půdě a jinému zemědělskému majetku, byl novelizován zákon na ochranu půdního fondu, byl přijat zákon ČNR o plemenitbě hospodářských zvířat a federálním zákonem byla nově upravena zemědělská daň.

Zemědělská výroba, zejména v prvé polovině volebního období, rychle rostla. Ekonomický rozvoj vytvořil podmínky pro změny v práci i v životě na naší vesnici, dotvářela se nová, socialistická třída družstevních rolníků.

Politika KSČ, opírající se o upevňování svazku dělníků a rolníků v nových podmínkách vedla k poměrně rychlému a úspěšnému odstraňování rozdílů mezi životem ve městě a na vesnici. Základní úkol krýt přírůstek ve spotřebě potravin růstem vlastní zemědělské produkce byl úspěšně plněn. Proto listopadové plénum ÚV KSČ v roce 1974 postavilo před naše zemědělce nový strategický úkol: dosáhnout během několika let soběstačnosti v obilí a dále posilovat celkovou soběstačnost v potravinách mírného pásma.

Slabším článkem při zabezpečování výživy lidu byl potravinářský průmysl. Jeho nedostatečný rozvoj vedl k zaostávání jeho kapacit za rozvojem prvovýroby. Zastaralé výrobní fondy umožňovaly často jen s velkým vypětím a s mimořádným úsilím zajistit skladování, zpracování a dobré využití surovin zemědělské prvovýroby. Z těchto důvodů jsme v rámci kontrolního a iniciativního programu našeho výboru věnovali pozornost nejen zemědělské prvovýrobě, ale také aktuálním problémům rozvoje potravinářského průmyslu. Zatím zde bylo dosaženo jen dílčích výsledků a potravinářský průmysl je stále ještě slabým článkem dynamicky se rozvíjejícího agrokomplexu v ČSR.

Během druhého volebního období byl zaznamenán také výrazně pozitivní rozvoj v lesním hospodářství. Široké zavádění moderní výkonné techniky, zejména při těžbě dřeva, změnilo charakter práce v lesním hospodářství a vytvořilo podmínky pro úsporu 8866 pracovních sil.

V průběhu 5. pětiletky se však nepodařilo dostatečně rozvinout dřevozpracující průmysl tak, aby plně využil a zhodnotil veškerou narostlou a vytěženou dřevní surovinu.

Rozvoj vodního hospodářství byl výrazně ovlivněn doceněním významu vody pro rozvoj zemědělství, průmyslu a pro vytvoření zdravého životního prostředí. Vodní hospodářství zásobovalo pitnou vodou z veřejných vodovodů v roce 1975 téměř 9 300 000 obyvatel, což je o 1 milión více než v roce 1970. V páté pětiletce bylo vybudováno téměř 8000 km vodovodních řadů, mnohé v rámci volebních programů v akci "Z".

Chtěl bych však upozornit, že problematika vody není dosud komplexně ve všech směrech a všemi orgány plně doceněna. Značné nedostatky jsou zejména ve výstavbě čistíren odpadních vod.

Ve své činnosti jsme plně respektovali, že náš výbor je jedním z orgánů České národní rady. Proto jsme s velkou pečlivostí řešili úkoly, které nám uložilo předsednictvo ČNR. Na základě iniciativy předsednictva jsme například projednávali rozvoj chmelařství v návaznosti na potřeby zahraničního obchodu, koncepci pěstování brambor v souvislosti s potřebou brigádníků ve sklizni, ale i s nutností zlepšit zásobování obyvatelstva kvalitními konzumními bramborami. Koncepci rozvoje chovu skotu jsme posuzovali z hlediska zásobování obyvatelstva mlékem, mléčnými výrobky a libovým masem.

Chtěl bych ocenit podporu, kterou předsednictvo dávalo našemu výboru k rozvoji zemědělství a života na vesnici, chtěl bych ocenit úsilí předsednictva České národní rady o racionální výživu našeho národa. To dotvrzuje i skutečnost, že těmto problémům byly věnovány ve II. volebním období i plenární schůze ČNR.

Kladně hodnotíme účast ministrů zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství na jednání našeho výboru. Poslanci otevřeně a přímo informovali ministry nejen o pozitivních výsledcích, kterých bylo dosaženo při realizaci stranické a státní politiky na našich pracovištích a ve volebních obvodech, ale současně je otevřeně upozorňovali na obtíže a problémy, které plnění stanovených úkolů ztěžují.

Díky soudružským vztahům a odpovědnému přístupu poslanců i ministrů k projednávaným otázkám se nám podařilo uzavřít celou řadu problémů již na úrovni výboru.  

Cílům a obsahu jednání ve výboru, předsednictvu i v plénu ČNR jsme podřizovali metody a formy práce. Kladlo to na nás značné nároky, neboť celý kolektiv našeho výboru až na tři poslance - neměl zkušenosti z práce v zastupitelském orgánu republiky. Chtěl bych vyzvednout úlohu Klubu komunistických poslanců, který organizoval politicko-odbornou přípravu poslanců a dbal na výměnu zkušeností z práce ve volebních obvodech. To současně s prací stranické skupiny ve výboru přispělo k tomu, že se poměrně rychle z poslanců vytvořil dělný kolektiv výboru. Práce v České národní radě nám dávala řadu poznatků a cenných zkušeností, které jsme plně využívali ve svých volebních obvodech a na svých pracovištích.

Myslím, že by naše hodnocení nebylo úplné, kdybychom je neuzavřeli doporučeními pro činnost výboru pro zemědělství a výživu ve III. volebním období. Je to naše povinnost, aby byla zachována kontinuita i náročnost v řešení problémů, které vyplývají a vyplynou z realizace závěrů XV. sjezdu a úkolů 6. pětiletky.

Bude účelné, aby se nový výbor zabýval přednostním rozvojem rostlinné výroby a věnoval soustavnou pozornost řešení obilního problému, neboť poslední dvě léta ukázala, že dosažení soběstačnosti v obilí nebude snadnou záležitostí.

Předpokládáme, že se novému výboru podaří to, co se nepodařilo nám, dořešit konečně problémy spojené s pěstováním, zpracováním a spotřebou ovoce a zeleniny.

Bude účelné se vrátit ke koncepci chovu skotu a posoudit plánovaný rozvoj výroby masa a mléka s plánovaným rozvojem zpracovatelských kapacit masného a mlékárenského průmyslu.

Nesmíme zapomenout, že se bude i v 6. pětiletce snižovat počet pracovníků nejen v zemědělství, ale také v lesním hospodářství. To si vyžádá věnovat pozornost zabezpečení obou odvětví výkonnou technikou, ale také věnovat pozornost jejímu maximálnímu využívání v obou odvětvích.

Soudružky a soudruzi, ohlédneme-li se na svou práci za uplynulých pět let a oceníme výsledky, kterých jsme ve druhém volebním období dosáhli, můžeme myslím s určitým uspokojením konstatovat, že naše práce nebyla zbytečná, že jsme svým podílem přispěli k úspěšné realizaci linie XIV. sjezdu KSČ.  

Dosažené výsledky i získané zkušenosti nás zavazují, abychom v současné době se stejnou intenzitou zabezpečovali závěry XV. sjezdu Komunistické strany Československa na těch úsecích práce, kam nás strana a socialistická společnost postaví. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Jiráskovi. Dávám slovo poslankyni Křenové. Připraví se poslanec Štroner.

Poslankyně Naděžda Křenová: Vážené soudružky a soudruzi, především bych chtěla vysoce ocenit skutečnost, že naše komunistická strana a socialistický stát stejně tak jako důsledně realizovaly závěry XIV. sjezdu KSČ ve vztahu k mladé generaci, cílevědomě uskutečňují program XV. sjezdu v tomto směru. Strana a pod jejím vedením celá společnost dále prohlubují svou pozornost a péči potřebám a všestrannému uplatnění mládeže. Nejnovějším přesvědčivým důkazem toho je fakt, že v nadcházejících všeobecných volbách je do funkcí poslanců zastupitelských sborů všech stupňů navrhováno více než 35 % mladých lidí do 35 let, což je o 5 % větší počet než ve volbách v roce 1971.

Díky této cílevědomé pozornosti a péči strany se naprostá většina našich chlapců a děvčat stala uvědomělými aktivními účastníky při výstavbě rozvinuté socialistické společnosti, nachází své plné sebeuplatnění v činorodé účasti na společenských přeměnách, úspěšně pracuje ve všech sférách národního hospodářství, uplatňuje se při řízení a správě státu, angažuje se ve všech oblastech našeho politického a společenského života. Dokladem toho jsou výsledky všestranné aktivity mládeže při uskutečňování závěrů XV. sjezdu KSČ, zejména při plnění hospodářských úkolů prvního roku šesté pětiletky a v této době výsledky docilované v přípravách všeobecných voleb.

Domnívám se, že na této vysoké činorodosti mládeže má nespornou zásluhu i práce České národní rady, jejích orgánů i jednotlivých poslanců. Jednotlivé výbory, předsednictvo i plénum ČNR se postupně a soustavně zabývaly řešením problémů a potřeb mladé generace, všechny oblasti činnosti rady byly důsledně posuzovány i z hlediska jejich vlivu na práci a život mladých lidí.

Mohu odpovědně říci, že svoje poslání splnila i stálá pracovní skupina pro otázky mládeže, která již druhé volební období pracuje při předsednictvu České národní rady. V této skupině jsme se postupně zabývali nejzávažnějšími otázkami účasti mladých lidí na politickém, ekonomickém a kulturním životě ČSR, sociální problematikou mládeže, jejím uplatněním v pracovním procesu, v celém životě socialistické společnosti. Myslím, že stejně aktivně a podnětně vystupovali poslanci - členové stálé pracovní skupiny pro otázky mládeže ke všem problémům, které za uplynulých pět let Česká národní rada projednávala.

Je tedy plně na místě závěr, že péče o mladou generaci se v uplynulém volebním období stala neoddělitelnou a účinnou součástí práce České národní rady a že tato práce přinesla pozitivní výsledky.

Hodnotíme-li činnost stálé pracovní skupiny pro otázky mládeže po zásluze kladně, neznamená to, že bychom si nebyli vědomi i nedostatků, které existují.

Stálá skupina rozvíjela systematicky účelnou spolupráci především s Český ústředním výborem SSM, dále v konkrétních případech s ČSVT a Svazarmem. Nepodařilo se však navázat pravidelnější spolupráci s ROH. V tom vidíme hlavní slabinu našich dosavadních vzájemných vztahů se společenskými organizacemi Národní fronty. Do budoucna by oběma stranám jistě prospělo, kdyby Český ústřední výbor SSM mnohem více a soustavněji využíval kontaktů na mladé poslance ČNR. Výrazně bude třeba zlepšit i styky s hromadnými sdělovacími prostředky, zejména se svazáckým tiskem.

Značnou nevýhodou v práci skupiny je také fakt, že její usnesení nejsou závazná a projevují se jen nepřímo jako doporučení předsednictvu ČNR nebo ve vystoupeních jejích členů na plénu rady.

Z toho vyplývá závěr, že by bylo politiky prospěšné pečlivě posoudit místo i úlohu stálé pracovní skupiny v příštím volebním období. Bylo by možná i výhodné, kdyby si tato skupina zvala do svých schůzí i další mladé poslance ČNR, kteří budou členy jiných výborů, aby projednávané problémy mohly být ze zkušeností poslanců lépe a důkladněji posouzeny.

Soudružky a soudruzi, po volbách do zastupitelských sborů začnou při národních výborech pracovat komise pro otázky mládeže a tělesné výchovy, jejichž postavení a úlohu schválila vláda České socialistické republiky. Pravidelný a úzký styk poslanců ČNR s těmito komisemi nepochybně pomůže poslancům k získání konkrétnějších a hlubších pohledů na problematiku mladé generace a pozitivně ovlivní i orientaci samotných komisí.

Ze všeho, co bylo řečeno vyplývá, že v nadcházejícím období bude při řešení náročných úkolů vytyčených XV. sjezdem KSČ, nezbytné využít všech dosavadních zkušeností z práce jednotlivých výborů ČNR i z činnosti naší stálé skupiny, aby všechny otázky života a práce mladého pokolení byly řešeny s maximální znalostí věci a účinností. Bude to ku prospěchu práce České národní rady, ku prospěchu zdravého vývoje mládeže, přispěje to k naplnění závěrů XV. sjezdu naší komunistické strany, k důsledné realizaci její cílevědomé politiky, pozornosti a péče věnované naší mladé generaci. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Křenové. Slovo má poslanec Štroner.

Poslanec ing. Vladimír Štroner: Soudružky a soudruzi poslanci, náš výbor pro národní výbory a národnosti zaměřoval svou práci v průběhu celého volebního období zejména k tomu, aby účinně napomáhala při rozvíjení součinnosti České národní rady s národními výbory, při vytváření příznivých podmínek pro uplatňování působnosti národních výborů a zdokonalování jejich činnosti.

Součinnost mezi Českou národní radou a národními výbory v mezích stanovených ústavou a ostatními zákony jsme považovali za jeden z hlavních předpokladů pro prohlubování socialistické demokracie, k tomu, aby se zastupitelské sbory za účasti nejširšího počtu občanů ještě aktivněji podílely na uskutečňování politiky strany.

Byli jsme si však vědomi, že tuto součinnost nelze, byť sebelepší zákonnou normou nebo usnesením, jednorázově tzv. "zavést", ale že k tomu je zapotřebí mnoho soustavné, cílevědomé a trpělivé práce. V tomto duchu jsme přistupovali k plnění plánovaných úkolů a ke stanovení metod práce výboru i jeho jednotlivých členů. Snažili jsme se aktivně napomáhat předsednictvu České národní rady v úsilí o zavedení systému a plánovitosti do rozvíjení vztahů k národním výborům.

Ve zprávě předsedy České národní rady bylo již řečeno, že na tomto úseku bylo dosaženo za uplynulé období značného pokroku.

Ve výboru se nám osvědčilo organizovaně získávat poznatky, zkušenosti a podněty národních výborů za aktivní účasti funkcionářů, poslanců a pracovníků národních výborů. Zorganizovali jsme několik průzkumů u vybraných krajských, okresních, místních a městských národních výborů. Podařilo se nám, zejména při zkoumání jak národní výbory přistupují k plnění volebních programů a jak pracují národní výbory ve sloučených střediskových obcích, zapojit široký okruh funkcionářů, poslanců a pracovníků národních výborů všech stupňů a využít tak jejich zkušenosti a podněty. Průzkumy poslanců umožnily na konkrétních příkladech ověřit, jak se politika strany uskutečňuje v konkrétních místních podmínkách, získat poznatky o účinnosti řídící práce ústředních orgánů, o problémech a nedostatcích. Jejich velkou předností je to, že umožňují přenést do centra zkušenosti a podněty až od místních a městských národních výborů, které jsou nejblíže občanům.

Ověřili jsme si, že spolupráce výboru i jednotlivých poslanců s národními výbory, jejich funkcionáři, poslanci a pracovníky aparátu významně přispívá k rozšiřování jejich znalostí o práci České národní rady a tím také k pochopení významu součinnosti celé soustavy zastupitelských sborů. Celkovou práci výboru jsme organizovali tak, aby napomáhala členům výboru při jejich práci s voliči. V tom jsme měli jako členové výboru značnou výhodu proto, že otázky, kterými se výbor zabýval, byly pro naši práci ve volebních obvodech velmi aktuální.

Při hodnocení výsledků a způsobu práce výboru v tomto volebním období jsme se shodli v tom, že tato práce byla i pro nás velmi užitečná. Získali jsme mnoho znalostí a zkušeností o mnohostranné a společensky velmi významné činnosti národních výborů i o činnosti celého státního mechanismu, které můžeme dobře uplatnit ve své každodenní práci na pracovištích i v další politické činnosti.

Končící volební období bylo pro národní výbory doslova "zlatým věkem". Ještě nikdy předtím nebyla iniciativa občanů v budování veřejně prospěšných zařízení tak finančně a hmotně podporována jako v uplynulých pěti letech. Naše obce a města zkrásněla a život v nich zpříjemnil. Je třeba vyzvednout moudrou politiku vlády v této oblasti i péči a podporu všech orgánů ČNR o práci národních výborů, která přinesla oboustranný užitek.

Lze si jen přát, aby se v této nastoupené cestě i v příštích letech pokračovalo. /Potlesk./