Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji předsedovi České národní rady soudruhu Erbanovi za přednesenou zprávu. Do rozpravy je podáno 10 přihlášek. Jako prvnímu uděluji slovo soudruhu Ambruzovi, místopředsedovi ČNR a předsedovi ústavně právního výboru ČNR, připraví se poslankyně Jarošová.

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Vážené soudružky a soudruzi, ve Zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XIV. sjezdu KSČ a o dalších úkolech strany je zdůrazněna pozornost, kterou strana věnuje zdokonalování právního řádu a dodržování socialistické zákonnosti. Je to důležité pro růst vnitřní síly státu, posilování jistot a důvěry občanů k našemu zřízení a pro uplatňování socialistické demokracie.

Naše zákony vyjadřují vůli lidu a potřeby socialistické společnosti. Péče o jejich respektování a dodržování je proto záležitostí celé společnosti a výchova k úctě k zákonům je důležitým celospolečenským úkolem. Patří tedy mezi významné úkoly České národní rady jako zákonodárného sboru České socialistické republiky, aby v celé své činnosti usilovala o zdokonalování zákonodárství jako jednoho z prostředků k realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ.

Proto také věnoval ústavně právní výbor ČNR mimořádnou a všestrannou pozornost těmto otázkám. Ve své činnosti usiloval o uplatnění takových metod, které by napomáhaly ke kvalifikovanému projednávání zákonů v orgánech ČNR. Výbor projednal obsáhlou zprávu o zdokonalování právního řádu, jíž se zabývaly ústavně právní výbory sněmoven Federálního shromáždění. Ve svém stanovisku k této zprávě se zejména zabýval praxí při uplatňování ústavních zásad o dělbě zákonodárné kompetence federace a republik. V této oblasti bude nutné soustavně zobecňovat poznatky a zkušenosti, upřesňovat praxi, teoretické otázky rozpracovávat a konfrontovat je s konkrétní prací na úseku normotvorné činnosti. Předmětem zájmu by měly být především otázky, jež se týkají legislativních kompetencí Federálního shromáždění a národních rad ve sféře stanovení a působnosti národních výborů.

Jak jsem již uvedl, snažil se výbor uplatňovat ve své legislativní působnosti co nejefektivnější pracovní metody, jež by vedly k potřebným resultátům. Dobré zkušenosti byly získány se svoláváním expertních porad k významným otázkám, které byly obsahem legislativních úprav. Vyplatila se též pozornost, jež byla věnována ideově politické a odborné přípravě poslanců. K jednání o některých legislativních předlohách byly organizovány teoretické semináře a vypracovány osnovy, podle nichž orientovali poslanci svou přípravu na projednávání zákona ve volebních obvodech.

Z požadavku dalšího rozvíjení socialistické demokracie vyplývá, aby i v zákonodárné oblasti byly vytvářeny podmínky pro rozšiřování účasti lidu na řízení státu.

Velkou důležitost přikládal proto výbor spolupráci s národními výbory. Dbali jsme o to, aby při projednávání návrhů zákonů bylo využito zkušeností národních výborů a pokud možno i společenských organizací. Ze zkušenosti vyplývá, aby se poslanci neobraceli převážně na pracovníky nebo odbory národních výborů, to je na aparát, ale také na volené orgány a funkcionáře. Účast rad, komisí národních výborů, popř. aktivů národních výborů na vypracování připomínek k návrhům zákonů a zejména pak k jejich zásadám, nejenže přispěje ke kvalifikovanému projednávání zákonných norem, ale též k tomu, že se na vypracování zákonů bude takto podílet širší veřejnost. Tím se také posílí demokracie legislativního procesu. Obdobný postup jako u národních výborů by měl být podle charakteru jednotlivých norem uplatňován i u společenských organizací, kde je tato spolupráce dosud málo rozvinuta. Jde-li o závažnější normu, lze samozřejmě vyžadoval odborná stanoviska nebo rozbory problematik od vysokých škol, vědeckých institucí apod. I těchto možností by bylo potřebné v příštím období více využívat.

Za neoddělitelnou součást politickovýchovné práce poslanců ČNR je třeba považovat výchovu občanů k dodržování zákonů a posilování socialistického právního vědomí. Poslanci by proto měli, a to opět v úzké součinnosti s národními výbory a společenskými organizacemi, seznamovat občany se zásadami nově přijímaných zákonů a získávat veřejnost k aktivní účasti na provádění právních norem. K takové práci poslanců jsme začali vytvářet potřebné předpoklady. Otázky právní propagandy a právní výchovy považoval ústavně právní výbor za tak vážné, že se jimi zabýval komplexně a také poslanci si sami ve svých volebních obvodech ověřovali problematiku právní výchovy. Výbor podal řadu námětů k řízení, koordinování i k obsahu právní propagandy. Jde nám o to, aby právní výchova byla cílevědomější, systematičtější, koordinovaná s ostatními úseky masově politické práce a diferencovaným přístupem k jednotlivým skupinám obyvatelstva.

V oblasti legislativy je trvalým úkolem České národní rady, aby současně sledovala, jak jsou zákony přijaté Českou národní radou i Federálním shromážděním republikovými orgány prováděny. Ukazuje se, že jen konfrontací zákona s nejširší společenskou prací si poslanci a výbory mohou nejlépe zjistit, jak se zákon osvědčuje a plní politické cíle sledované jeho vydáním. U dříve vydaných zákonů je pak nutné sledovat, zda nezastaraly, nebo dokonce nejsou v rozporu se současnými i perspektivními potřebami. K získání znalostí o aplikaci a působení předpisů slouží naše kontrolní činnost. Důsledněji je proto třeba aplikovat zásadu, že nedílnou součástí kontrol, které orgány ČNR organizují, je i kontrola působení zákonů a ostatních právních předpisů platných na kontrolovaném úseku. Budeme se muset naučit ještě účinněji spojovat skupinové a individuální průzkumy poslanců s prací poslanců ve volebních obvodech, dbát o to, aby poslanci více poznatků získávali ve volebních obvodech a k této činnosti jim soustavně vytvářet podmínky. Nejen v tvorbě zákonů, ale i v posuzování jejich účinnosti musíme také více využít signalizací generálního prokurátora ČSR a Nejvyššího soudu ČSR. Domnívám se, že ke kontrolní činnosti zaměřené výhradně k provádění zákonů by bylo účelné vypracovat na základě podnětů jednotlivých výborů plány kontrol a koordinovat je s kontrolou prováděnou příslušnými orgány státní správy a s plány práce obou sněmoven Federálního shromáždění, Slovenské národní rady a jejich výborů.

Posuzujeme-li naši práci na úseku legislativy - nejde přitom jen o poznatky ústavně právního výboru, můžeme říci, že v tomto volebním období byly položeny dobré základy a jsou předpoklady tuto náročnou činnost dále zkvalitňovat. Dosažené výsledky jsme v ústavně právním výboru zhodnotili a máme za to, že z osvědčených metod, respektujících charakter práce vrcholného zastupitelského a zákonodárného sboru České socialistické republiky bude možno vycházet v další činnosti /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji místopředsedovi ČNR dr. Ambruzovi. Slovo má poslankyně Marie Jarošová.  

Poslankyně Marie Jarošová: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi jako poslankyni České národní rady i jako předsedkyni Českého svazu žen několik poznámek u příležitosti hodnocení naší práce v tomto volebním období.

V našem socialistickém zákonodárství je pevně zakotvena rovnoprávnost žen ve společnosti. Žena - matka je chráněna od okamžiku, kdy očekává dítě, po celou dobu výchovy nezletilých dětí a v pracovním procesu tak, jako jen v málo státech světa. Přes všechny vymoženosti a rovnoprávnost před zákonem neodpovídalo zastoupení žen v naší zastupitelské soustavě významu a práci, kterou ženy pro socialistickou společnost vykonávají.

Teprve po XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, v tomto volebním období, se ženám dostalo takového zastoupení v národních výborech všech stupňů i ve vrcholných zastupitelských sborech, jaký si zasluhují. Navrhovaly je politické strany, závody i společenské organizace. Některé z nich byly již dlouholeté osvědčené funkcionářky, mnohé však byly nezkušené.

Ženy v České národní radě reprezentují téměř veškerá povolání, v nichž ženy pracují. Početné zastoupení mají ženy z výroby. Mnohé z nich navrhovaly i organizace Českého svazu žen. Proto jsme my v Českém svazu žen s velkou pozorností sledovaly, jak se ženy v zastupitelských orgánech osvědčí. Víme totiž, že i ženy funkcionářky mají rodiny, děti, vnoučata, většinou jsou výbornými pracovnicemi na svých pracovištích a že tedy na jejich bedrech leží mnohem více povinností než na mužích poslancích. Jsem přesvědčena, že budete se mnou souhlasit, když vyjádřím názor, že přes tyto těžkosti se ženy ve funkcích poslankyň České národní rady osvědčily, že prokázaly svoji pracovitost i v orgánech České národní rady, svoji přímočarost jít důsledně za řešením problémů, s nimiž se ve volebních obvodech setkaly, ale i svoji bojovnost a osobní skromnost. V České národní radě získaly ženy velké politické zkušenosti, které zajisté uplatní i v budoucnosti, ať již budou pokračovat ve funkci poslankyň České národní rady, či postaví-li je strana na jiné místo v našem veřejném životě.

Závěrem mi dovolte, abych jako předsedkyně Českého svazu žen poděkovala České národní radě, zejména jejím výborům a jejímu předsednictvu za to, že při projednávání sociálních a pracovních podmínek žen v našem společenském zřízení v Mezinárodním roce ženy se opíraly a vzaly za své návrhy a připomínky Českého svazu žen, získané a ověřené v každodenní politické práci mezi ženami. Jsem přesvědčena, že vláda České socialistické republiky odpovědně posoudí tyto náměty, které jim předsednictvo České národní rady předložilo a tak všichni společně přispějeme k vyřešení zbývajících problémů, jejichž postupné řešení je v moci socialistické společnosti. My, v Českém svazu žen si velmi vážíme spolupráce s orgány České národní rady, která byla prohloubena zejména v tomto volebním období, neboť tato spolupráce nám pomáhá konkretizovat návrhy a náměty našich žen. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudružce Jarošové. Slovo má místopředseda ČNR Věroslav Jedlička.

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Vážené soudružky a soudruzi, při hodnocení činnosti našeho výboru jsme si znovu uvědomili, že zařazením do zdravotního a sociálního výboru jsme měli příležitost svou prací v orgánech České národní rady a výkonem svých poslaneckých funkcí napomáhat realizaci závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa na úseku, kterému komunistická strana od samého počátku věnuje trvalou a mimořádnou pozornost, tj. péči o člověka.

Od samého počátku II. volebního období jsme si byli vědomi toho, že splnění úkolů na úseku zdravotní a sociální politiky bude hrát důležitou úlohu při vytváření dobrého nástupu pro zabezpečení dalšího rozvoje naší společnosti, a proto jsme si vytkli za cíl své práce maximálně přispět k jejich naplnění.

Považovali jsme za správné ve své činnosti plně využít dobrých forem práce a zkušeností z I. volebního období a hledat další, které by naši práci dále zkvalitnily a zefektivnily. Ve své činnosti jsme po celé volební období vycházeli z dokumentů a zásad, které pro zajištění úkolů a práci orgánů ČNR po XIV. sjezdu KSČ byly přijaty. Stálou pozornost jsme věnovali důsledné kontrole plnění námi přijatých usnesení a doporučení.

Pravidelně jsme si ověřovali a získávali poznatky o tom, jak jsou v praxi využívány a uplatňovány všechny zákony a další právní normy, které se projednávaných otázek dotýkaly.  

Rozšířili jsme, a dá se říci i zkonkretizovali, spolupráci se společenskými organizacemi Národní fronty. Český svaz žen poskytl své cenné poznatky z práce mezi ženami pro jednání na plénu ČNR o sociálních a pracovních podmínkách žen v naší socialistické společnosti. Projednáním této problematiky, jak známo, přispěla Česká národní rada k Mezinárodnímu roku ženy. Je třeba vzpomenout také toho, že impuls k zařazení této otázky na jednání České národní rady vzešel od předsedy České národní rady soudruh Erbana. Zařazení několika dalších otázek na jednání výboru vyplynulo jako podněty z volebních obvodů a jednání národních výborů. Český svaz družstevních rolníků svými stanovisky kromě jiného přispěl při přípravě nového zákona o sociálním zabezpečení, při projednávání péče o staré občany - družstevníky, stejně tak i při jednáních o životním prostředí na naší vesnici.

Ze společenských organizací Národní fronty, které nám napomáhaly k dosažení účinnějších výsledků našich jednání, považuji za nutné vzpomenout Československý červený kříž, jeho Český ústřední výbor, a Svaz invalidů České socialistické republiky. Vždy jsme si vážili toho, že od obou organizací Národní fronty jsme vždy obdrželi před našim jednáním jejich oficiální stanoviska, projednaná v orgánech.

Po pravdě řečeno, nepodařilo se nám dosud navázat užší spolupráci se Socialistickým svazem mládeže, ač jsme se o to při mnoha příležitostech pokoušeli. Poznatky a náměty této důležité organizace by byly jistě cenným přínosem pro jednání i zdravotního a sociálního výboru ČNR, který často jedná o otázkách, které se mladých lidí dotýkají.

Za oboustranně prospěšnou považujeme spolupráci s národními výbory všech stupňů. Ke konkrétním kontaktům docházelo při poslaneckých průzkumech, vyžadovali jsme si stanoviska orgánů národních výborů k projednávaným otázkám, do schůzí výboru jsme přizvávali zástupce národních výborů. Jako příklad uvedu stanoviska rad Severočeského a Severomoravského krajského národního výboru, která nám velmi pomohla při jednání o životním prostředí, o novelizaci zákona o opatřeních proti znečišťování ovzduší. Škoda jen, že tato novela nebyla dosud předložena ke schválení. Jihočeský a Severomoravský krajský národní výbor nám pomohly svými stanovisky a zkušenostmi při projednávání otázek péče o staré občany. Západočeský kraj a některé okresní národní výbory tohoto kraje zase k problematice péče o cikánské děti a mládež. I přes tyto kladné poznatky jsme však přesvědčeni, že nejsou ještě zdaleka vyčerpány všechny možnosti užší spolupráce s národními výbory všech stupňů. Mám na mysli např. důslednější využívání námětů z jednání plén ONV a jejich přenášení do orgánů České národní rady atd.

Jestliže jsme, soudružky a soudruzi, rozšířili a zkvalitnili naši spolupráci v tomto volebním období s vědeckými institucemi, experty a odborníky mnoha oborů, je třeba říci, že k tomu napomohly uzavřené dohody o spolupráci mezi Českou národní radou a vědeckými institucemi. Tak Československá akademie věd a její vědecká kolegia mají velkou zásluhu na úspěšném projednání problematiky životního prostředí v orgánech a na plénu ČNR. Úzká spolupráce s Radou pro životní prostředí při vládě ČSR, s komisemi pro životní prostředí okresních národních výborů, s Českým svazem architektů a Výzkumným ústavem výstavby a architektury se také dobře promítla do naší práce. Zdravotní a sociální výbor využíval také četných pozvání na vědecká sympozia a odborně populární konference a akce, pořádané např. Československou vědeckotechnickou společností, Společností pro racionální výživu a dalšími vědeckými či odbornými společnostmi. Účast poslanců na vzpomenutých akcích pomohla zvyšovat stupeň poznání našich poslanců v otázkách, jimiž jsme se zabývali. Umožnila také informovat tato zasedání o činnosti České národní rady.

Soudružky a soudruzi, to jsou některé zkušenosti z naší práce, které nám pomohly v tomto volebním období plnit úspěšně úkoly. Nejvýznamnější zákonnou normou, přijatou v tomto volebním období, byl nový zákon o sociálním zabezpečení, jímž byla realizována zásadní přestavba důchodového zabezpečení a v němž jsou zahrnuta všechna opatření v péči o rodiny s dětmi, o staré občany a o všechny sociálně potřebné občany. Podařilo se nám v tomto volebním období díky dobré spolupráci s resorty projednat některé další zákonné normy z oblasti sociálně zdravotní, například zákon České národní rady o sankcích za porušování předpisů o vytváření zdravých životních podmínek.

Soudružky a soudruzi, nemohu v tomto vystoupení podrobně hovořit o práci zdravotního a sociálního výboru za období téměř 5 let. Myslím si však, že se nám podařilo pracovat tak, jak jsme svým voličům slíbili, tak, jak nám uložily politické strany a společenské organizace, které nás do funkcí poslanců ČNR doporučily a tak, jak to po nás plným právem společnost požadovala.  

Novému zdravotnímu a sociálnímu výboru ČNR, který vznikne po říjnových všeobecných volbách, dáváme k dispozici všechny zkušenosti a poznatky ze své práce a věříme, že jich nově zvolení poslanci plně využijí k tomu, aby napomohli k realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ, který jak známo, klade velký důraz na další rozvoj péče o člověka, na trvalé zvyšování životní úrovně každého občana naší milované vlasti.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji místopředsedovi Jedličkovi. Slovo má poslanec dr. Jiří Hájek a připraví se poslanec ing. Jaromír Horák.

Poslanec dr. Jiří Hájek: Soudružky a soudruzi, kulturní a školský výbor si od počátku II. volebního období kladl za cíl, aby se v rámci své působnosti podílel na plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ a na realizaci úkolů plynoucích z dalších stranických a státních dokumentů, týkajících se oblasti školství a kultury.

Kulturní a školský výbor přispěl svou činností k realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ i Směrnice předsednictva České národní rady zejména v těchto směrech:

Především připravil návrh rozpracování závěrů říjnového pléna ústředního výboru KSČ z roku 1972 k ideologickým otázkám do činnosti orgánů České národní rady.

Předložil předsednictvu ČNR návrh rozpracování červencového pléna ÚV KSČ z roku 1973 k otázkám školství a komunistické výchovy mládeže, které vyústilo v jednání pléna ČNR v červnu 1974; realizace jeho usnesení byla výborem až do konce volebního období soustavně kontrolována.

Výbor připravil pro orgány České národní rady rozpracování kulturně politických úkolů, stanovených linií XIV. sjezdu, jejichž plnění hodnotilo plénum ČNR v říjnu 1975 na podkladě zprávy vlády o rozvoji kultury v ČSR.

V oblasti školství výbor především soustavně sledoval účinnost působení školské soustavy v ČSR v duchu zásad komunistické výchovy mladé generace, zejména výchovy k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu. V této souvislosti se výbor zabýval zvláště úlohou učitele jako rozhodujícího činitele komunistické výchovy.

Výbor věnoval soustavnou pozornost otázkám zvýšení efektivnosti našeho školského systému, vyjadřoval se k navrhovaným změnám, zejména pokud jde o obsah výchovně vzdělávací práce a jejího přizpůsobování potřebám rozvoje vědy, techniky a celé společnosti.

Zároveň zkoumal výbor otázky přípravy mládeže na povolání ve vztahu k současnému i předpokládanému vývoji požadavků na rozvoj vzdělanosti a kvalifikace. Výbor iniciativně přispěl k řešení problematiky učňovského školství: zpráva, kterou výbor v roce 1972 předal předsednictvu ČNR, přispěla k tomu, že vláda ČSR přijala účinná opatření ke zkvalitnění přípravy mládeže na dělnická povolání a k postupnému zajištění podmínek k poskytování úplného středoškolského vzdělání stále většímu počtu mladých dělníků.

Kulturní a školský výbor spojoval s otázkami rozvoje našeho školství zabezpečení jeho materiálně technické základny, vytvoření podmínek pro modernizaci výchovně vzdělávacího procesu, zlepšení životního prostředí dětí a mládeže, péči o jejich zdravý fyzický rozvoj, školní stravování, mimoškolní činnost a jiné. Výbor na základě průzkumů poslanců dále hodnotil účinnost opatření prováděných resortem školství i dalšími zainteresovanými činiteli při realizaci směrnice XIV. sjezdu KSČ k rozvoji mateřských škol.

Druhým základním směrem činnosti kulturního a školského výboru ve II. volebním období byla jeho aktivní součinnost při realizaci kulturně politických cílů, vytyčených XIV. sjezdem KSČ. Z hlediska své kontrolní a iniciativní působnosti si výbor stanovil konkrétní úkoly, zaměřené k hodnocení činnosti státních orgánů i společenských orgánů a organizací při uskutečňování kulturně politické linie XIV. sjezdu.

Úkoly, které výbor v II. volebním období zařadil do plánu své činnosti, se staly součástí přípravy pro jednání loňského pléna České národní rady o rozvoji kultury v ČSR. Při jeho přípravě si výbor ověřoval některé nové pracovní metody, které se plně osvědčily. Byla to zejména dělba úkolů a úzká spolupráce s výbory a stálými pracovními skupinami předsednictva ČNR, využívání expertiz vědeckých pracovníků i funkcionářů z kulturní sféry. K nejcennějším zkušenostem uplynulého období patří především těsná spolupráce výboru s národními výbory. Pro práci výboru byly využity materiály z plén a rad krajských a okresních národních výborů, které přispěly k hlubší analýze zkoumané kulturní problematiky. Tímto způsobem výbor ve spolupráci s ostatními orgány ČNR hodnotil například stav a podmínky rozvoje zájmové umělecké činnosti, otázky kulturního života mládeže, otázky rozvoje státní památkové péče, přičemž si současně ověřil stav realizace usnesení vlády ČSR č. 25/1973 ke koncepci dalšího rozvoje státní památkové péče a zásad kategorizace kulturních památek i realizace usnesení vlády ČSR č. 57/1973 k úloze národních výborů v rozvoji kulturně výchovné činnosti. Dále pak v úzké spolupráci výborů hodnotil podíl kultury na oslavách 30. výročí osvobození, zabezpečení ekonomických potřeb rozvoje kultury z hlediska přípravy 6. pětiletého plánu i komplexně posoudil zákony a právní normy platné v oblasti kultury.

Zkušenosti při přípravě pléna ČNR o kultuře ukázaly potřebu spolupracovat nejen s resortem kultury, ale se všemi resorty, které ve své působnosti mohou ovlivnit kulturní život mládeže a všech našich občanů, stejně jako se státními orgány i společenskými organizacemi jako s uměleckými svazy, odbory, Socialistickým svazem mládeže, družstevními organizacemi, Svazem žen aj.

Novým prvkem v práci kulturního a školského výboru bylo i to, že se na základě pokynů předsednictva ČNR zabýval problematikou rozvoje školství, kultury a tělovýchovy v hlavním městě Praze, v městě Brně, v Severočeském, Severomoravském a Středočeském kraji.

Mimořádnou pozornost věnoval výbor přípravě plén ČNR k návrhu státního rozpočtu. Při přípravě plén České národní rady ke stavu socialistické zákonnosti podrobil výbor kritice účinnost zákonů č. 120/62, č. 59/64, č. 117/66 s cílem vytvářet optimální podmínky řádné péče rodiny, školy i společnosti o výchovu dětí a mládeže a bojovat proti mravnímu narušení mládeže. Pozornost byla věnována i oblasti honorářové politiky a estrádní činnosti.

Dobře se při přípravě jednání výboru osvědčila spolupráce s ústředními orgány. Jednání se podle povahy zkoumaných otázek zúčastňovali zástupci vlády České socialistické republiky, České plánovací komise, jednotlivých resortů, představitelé společenských organizací, národních výborů i zástupci závodů, škol a kulturních zařízení. Významnou pomocí pro objektivní posouzení zkoumaných otázek byly zprávy a rozbory poskytované Výborem lidové kontroly. Účinná byla i spolupráce s ČSAV a jejími výzkumnými pracovišti.

Rovněž spolupráce kulturního a školského výboru ČNR s kulturními výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění i Slovenské národní rady se ukázala velmi plodná a užitečná.

Kromě vzájemné výměny informací o naší činnosti zkoumaly výbory společně některé otázky. Tak se např. uskutečnily společné průzkumy poslanců našeho výboru a federálních výborů k zjištění stavu a podmínek rozvoje školství v Západočeském kraji a rozvoje památkové péče v Praze, Olomouci a Ostravě.

Dobrá spolupráce mezi kulturními a školskými výbory ČNR a SNR, která započala v I. volebním období, pokračovala i v uplynulém II. volebním období. Oba výbory na několika společných zasedáních jednaly např. o stavu výměny hodnot obou našich národních kultur. Hodnotily současně stav výuky literatury, historie a občanské nauky na českých a slovenských školách se zřetelem k vzájemnému poznání obou našich národů, jejich historie a kultury. Společně byl hodnocen význam Slovenského národního povstání pro českou a slovenskou uměleckou tvorbu.

Kulturní a školský výbor na základě těchto pozitivních výsledků doporučuje, aby se v této spolupráci pokračovalo i ve III. volebním období. Pro činnost výboru v novém volebním období jsme připravili návrh rozpracování závěrů XV. sjezdu KSČ k přípravě jeho příštího plánu práce.

V závěru mi dovolte, abych poděkoval za pozornost a podporu, jíž se práci výboru dostávalo, především předsedovi ČNR soudruhu Erbanovi a předsednictvu jako celku. Za dobrou, vzájemně náročnou soudružskou spolupráci chci poděkovat i ministrům kultury a školství. Děkuji však především všem poslancům kulturního a školského výboru za jejich obětavou, politicky angažovanou a odpovědnou práci v uplynulém volebním období. Přeji České národní radě mnoho zdaru a úspěchů v její další práci pro rozkvět naší společnosti. /Potlesk./