ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1972
II. volební období
11
Vládní návrh.
Zákon
České národní rady
ze dne..........................................1972
o organizaci a o rozšíření dozoru státní bánské správy
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Organizace státní báňská správy
§ 1
(1) Státní báňskou správu v České socialistické republice tvoří a její úkoly plní
a) Český báňský úřad jako ústřední orgán státní správy,*)
b) obvodní bánské úřady, a to
1. Obvodní báňský úřad v Kladně,
2. Obvodní bánský úřad v Plzni,
3. Obvodní báňský úřad v Sokolově,
4. Obvodní báňský úřad v Mostě,
5. Obvodní báňský úřad v Trutnově,
6. Obvodní báňský úřad v Brně,
7. Obvodní báňský úřad v Ostravě,
8. Obvodní báňský úřad v Příbrami,
9. Obvodní báňský úřad v Tišnově.
*) § 2 odst. 1 č. 5 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.
(2) Obvody působnosti obvodních báňských úřadů určuje vyhláškou Český báňský úřad.
§ 2
(1) Úkoly státní báňské správy plní obvodní báňské úřady ve věcech, které nejsou vyhrazeny Českému báňskému úřadu.
(2) Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní správy nebo v jiném důležitém celospolečenském zájmu
a) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je sám převzít,
b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkony které jinak příslušejí Českému báňskému úřadu,
c) činit opatření pro větší území, než je obvod působnosti jednoho obvodního báňského úřadu.
ČÁST DRUHÁ
Rozšíření dozoru státní báňské správy
§ 3
Orgány státní báňské správy (§ 1) vykonávají státní odborný dozor (dále jen "dozor")
a) nad racionálním využíváním ložisek nevyhrazených nerostů, o nichž nebylo rozhodnuto., že se hodí k průmyslovému dobývání,*) a to v organizacích, které dobývají tato ložiska, popřípadě vydobyté nerosty také upravují nebo zušlechťují;
b) nad bezpečností práce a provozu, jakož i nad dodržováním stanovených pracovních podmínek v organizacích, pokud provádějí práce uvedené v písm. a);
c) nad bezpečností práce a provozu, jakož i nad dodržováním stanovených pracovních podmínek v organizacích pokud provádějí
1. inženýrsko-geologický, hydrogeologický nebo jiný neložiskový geologický průzkum stavby zemské kůry s výjimkou prací prováděných za účelem průzkumu základových půd pro občanskou nebo průmyslovou výstavbu,
2. těžbu písků nebo štěrkopísků v korytech vodních toků a v odstavených ramenech plovoucími stroji, popřípadě také úpravu nebo zušlechťování vytěžených surovin,
3. práce k zajištění stability podzemních prostorů za účelem ochrany povrchu, popřípadě k jiným účelům (podzemní sanační práce),
4. práce k zpřístupňování přírodních jeskyní a práce k jejich udržování v bezpečném stavu,
5. zemní stavební práce lomařským způsobem za použití strojů a výbušin, jestliže se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m3 horniny,
6. podzemní práce hornickým způsobem, zejména hloubení šachtic, ražení štol, tunelů (mimo dráhy) a dále jiných podzemních prostorů o objemu přesahujícím 500 m3,
7. vrty z povrchu i z podzemí o délce nad 100 m a v případě, že se vrtají zařízením poháněným mechanickou silou, i vrty kratší,
8. zřizování, provoz nebo likvidaci zařízení pro uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách (podzemní zásobníky plynů nebo kapalin) včetně průzkumných a vrtných prací prováděných pro tyto účely;
d) nad bezpečností práce a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek v organizacích, pokud razí nebo rekonstruují tunely, popřípadě jiná podzemní díla na drahách.
*) § 5 odst. 2 a § 17 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horního zákona).
§ 4
Při výkonu dozoru podle § 3 přísluší orgánům státní báňské správy také
a) dozírat na stav, pohotovost a činnost záchranných stanic a záchranných sborů,
b) povolovat provádění trhacích prací,
c) ověřovat zkouškami technicko-hospodářských pracovníků, kteří v organizacích řídí práce, podléhající dozoru podle tohoto zákona, znalosti předpisů potřebné pro výkon jejich funkcí a na základě těchto zkoušek posuzovat jejich odbornou způsobilost.
§ 5
Dozor orgánů státní báňské správy se nevztahuje
a) na práce uvedené v § 3 a 4 a na technická zařízení pokud podle zvláštních předpisů podléhají obdobnému dozoru orgánů na úseku národní obrany, vnitra, dopravy a spojů,
b) na parní kotle na povrchu.
§ 6
(1) Při výkonu dozoru podle § 3 a 4 jsou orgány státní báňské správy oprávněny
a) kontrolovat prohlídkami objektů, pracovišť a zařízení, jak organizace plní povinnosti, uložené jim tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými, a jak dodržují stanovené pracovní podmínky,
b) nařizovat odstranění zjištěných závad a nedostatků, popřípadě působit jinými vhodnými opatřeními k dodržování tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, jakož i k dodržování stanovených pracovních podmínek,
c) zastavit v potřebném rozsahu provoz organizace až do zjednání nápravy, zjistí-li závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí,
d) zjišťovat na místě stav, příčiny a následky, hrozí-li provozu organizace nebo obecnému zájmu, zejména životu nebo zdraví lidí, závažné nebezpečí nebo dojde-li k závažné nehodě nebo k závažnému úrazu, popřípadě dozírat ve všech těchto případech na preventivní nebo záchrannou akci prováděnou organizací,
e) ukládat pracovníkům organizací, kteří svým zaviněním porušili závažné povinnosti vyplývající z tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, zejména z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo o bezpečnosti provozu, jakož i z předpisů k zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, popřípadě z předpisů stanovících pracovní podmínky, nebo kteří zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru, pokuty až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku,
f) ukládat organizacím za porušení předpisů uvedených v písm. e) pokuty až do částky 100 000 Kčs; za nedodržení termínu určeného k zjednání nápravy zvýšit původně uloženou pokutu až o 100 %.
(2) O zjištěných závadách a stanovených opatřeních vyrozumívají orgány státní bánské správy orgán nadřízený organizaci popřípadě i jiné zúčastněné orgány.
(3) Pokuty podle odstavce 1 písm. e) a f) lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán státní báňské správy zjistil porušeni předpisů, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení předpisů došlo.
Povinnosti organizací
§ 7
(1) Organizace provádějící práce uvedené v § 3 písm. a) jsou povinny dobývat ložiska racionálně, tj. hospodárně a pokud možno úplně, jakož i bezpečně, a to s ohledem jak na vlastní provoz a jeho pracovníky, tak i na okolí; pokud vydobyté nerosty také upravují nebo zušlechťují, jsou povinny dbát, aby nerosty byly při těchto činnostech řádně využity.
(2) Organizace provádějící práce uvedené v § 3 a 4 jsou povinny činit včas potřebná zabezpečovací opatření a bez odkladu odstraňovat nebezpečné stavy, které by mohly ohrozit provoz organizace nebo obecný zájem, zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí.
(3) Nebezpečné stavy, které by mohly ohrozit provoz organizace nebo obecný zájem zejména bezpečnost života nebo zdraví lidí, jakož i všechny závažné nehody a závažné úrazy jsou organizace povinny ihned ohlásit příslušnému obvodnímu bánskému úřadu. Podrobnosti o hlášení těchto událostí orgánům státní báňské správy, popřípadě jiným orgánům upravuje zvláštní předpis.*)
*) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 152/1969 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.
§ 8
(1) Organizace provádějící práce uvedené v § 3 a 4 jsou povinny ohlásit místně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu nejméně 8 dnů předem zahájení, přerušení a ukončení všech průzkumných, hloubicích, razicích, sanačních a jiných prací prováděných v podzemí; z prací prováděných na povrchu jsou povinny stejným způsobem ohlašovat vrtné práce, které přesáhnou hloubku 100 m, a jiné zejména zemní a dobývací práce, jejichž hloubka popřípadě výška přesáhne 5 m.
(2) Český báňský úřad může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy (dále jen "ústřední orgány" stanovit, že v určitých případech je možno ohlašovat práce uvedené v odstavci 1 hromadně, popřípadě rozšířit ohlašovací povinnost i na další práce uvedené v § 3 a 4, jestliže by jejich povaha vyžadovala zvýšený dozor nad jejich prováděním.
(3) Práce, podléhající ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a zahájené před účinností tohoto zákona, ohlásí organizace nejpozději do 30 dnů od počátku jeho účinnosti.
§ 9
Organizace jsou povinny orgánům státní báňské správy pro účely jejich dozoru podle § 3 a 4 kdykoliv umožnit vstup do objektu a na pracoviště, poskytnout nezbytnou součinnost, předložit všechny potřebné doklady a dokumentace a podat všechny potřebné zprávy a vysvětlení.
ČÁST TŘETÍ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 10
Český báňský úřad vydává v dohodě s příslušnými ústředními orgány pro práce uvedené v § 3 a 4 obecně závazné právní předpisy
a) o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu; pro práce uvedené v § 3 písm. d) vydává pouze předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
b) o evidenci, registraci a vyšetřování pracovních úrazů a o hlášení a vyšetřování provozních nehod a poruch technických zařízení v organizacích,*)
c) o zkouškách a posuzování odborné způsobilosti pracovníků podle § 4 písm. c).
*) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 152/1969 Sb. o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.
§ 11
(1) Český báňský úřad
a) vydává v dohodě s příslušnými ústředními orgány obecně závazné právní předpisy o výbušinách,
b) zajišťuje koordinaci podrobnějších bezpečnostně technických předpisů jednotlivých ústředních orgánů o používání výbušin (odstavec 3),
c) určuje pro všechna odvětví národního hospodářství, které výbušiny, pomůcky k jejich použití a typy skladů výbušin lze používat a za jakých podmínek.
(2) Předpisy pro výrobu a zpracování výbušin vydávají ústřední orgány řídící jejich výrobu.
(3) Jednotlivé ústřední orgány vydávají v rámci obecně závazných předpisů o výbušinách podrobnější bezpečnostně technické předpisy o používání výbušin v oboru jejich působnosti.
§ 12
(1) Vznikne-li pochybnost, zda jde o organizaci provádějící práce uvedené v § 3 a 4, rozhodne Český báňský úřad v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a po projednání s příslušným ústředním orgánem, jemuž organizace podléhá, nebo s příslušným krajským národním výborem jde-li o organizaci řízenou národním výborem.
(2) Kde se v tomto zákoně používá pojmu "provoz" nebo "práce", rozumějí se tím činnosti. pracoviště a všechna s nimi souvisící technická zařízení s výjimkami uvedenými v § 5.
§ 13
Zásady činnosti a organizaci orgánů státní báňské správy podrobněji upravuje statut státní báňské správy, který schvaluje vláda České socialistické republiky.
§ 14
Zrušuje se
a) ministerské nařízení č. 116/1908 ř. z., kterým se vydávají předpisy pro živnostenské provozování kamenolomů, hlinišť, pískoven a štěrkoven,
b) vládní nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 124/1960 Sb. a ve znění zákona č. 61/1965 Sb., s výjimkou ustanovení § 6a písm. a) a b), pokud zmocňují federální ústřední orgány řídící výrobu výbušin vydávat předpisy pro výrobu a zpracování výbušin a jednotlivé federální ústřední orgány vydávat v rámci obecných předpisů o výbušinách podrobnější bezpečnostně technické předpisy o používání výbušin v oboru jejich působnosti.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1972.
Důvodová zpráva
VŠEOBECNĚ:
Účelem předloženého návrhu je
1. stanovit Jednou právní normou současnou organizaci státní báňské správy ČSR a nahradit tak dosavadní úpravu roztříštěnou v různých právních předpisech,
2. rozšířit dozor státní báňské správy (báňských úřadů) na práce a provozy, jejichž technologická a bezpečnostní problematika má hornický charakter.
Organizace a zčásti i působnost státní báňské správy dosud vyplývá z těchto právních norem: z vládního nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření č. 124/1960 Sb. a zákona č. 61/1965 Sb., dále ze statutu státní báňské správy, vydaného podle § 6 cit. vládního nařízení vládou ČSR a uveřejněného vyhláškou předsedy Ústředního báňského úřadu č. 259/1957 Ú. l., a konečně z vyhlášky předsedy Ústředního báňského úřadu č. 125/1960 Sb., kterou se stanoví obvody působnosti obvodních báňských úřadů. Základním právním předpisem z něhož vyplývá působnost báňských úřadů, je ovšem zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), jehož se však navrhovaná úprava nedotýká.
Po vzniku československé federace byl zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zřízen Český báňský úřad - na Slovensku obdobným zákonem Slovenské národní rady č. 207/1968 Sb. Slovenský báňský úřad - jejichž působnost nahradila v jednotlivých republikách působnost bývalého Ústředního báňského úřadu.
Organizaci státní báňské správy návrh v zásadě nemění a ponechává obvodní báňské úřady jako orgány prvního stupně a Český báňský úřad jako ústřední orgán státní báňské správy (orgán 2. stupně).
Pokud jde o státní odborný dozor, rozšiřuje se působnost (dozor) státní báňské správy především na ložiska nevyhrazených nerostů místního významu a to jak na jejich racionální využívání, tak i na bezpečnost práce a provozu, jakož i na dodržování stanovených pracovních podmínek při jejich dobývání resp. při úpravě nebo zušlechťování vydobytých nerostů prováděném těžebními organizacemi. Důvodem této právní úpravy je hlavně skutečnost, že "nad tímto dobýváním prakticky není vykonáván soustavný státní dozor, což vede k tomu že při tomto dobývání dochází k podceňování otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v daleko větší míře než tam, kde je zaveden dozor státní báňské správy podle horního zákona; dobývání těchto ložisek se provádí většinou živelně a bez jakýchkoli pravidel. což vede i k porušování rázu krajiny, k neúplnému a nehospodárnému využívání ložisek a někdy i k jejich podstatnému znehodnocování" (citováno ze stanoviska ministerstva stavebnictví ČSSR návrhu úpravy o kterou jde).
Při dalších činnostech báňského charakteru se nově konstituuje státní odborný dozor báňských úřadů nad bezpečností práce a provozu a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek při pracích, které jsou taxativně vypočteny v § 3 písm. c) a d) návrhu. Tyto práce dosud nepodléhají dozoru státní báňské správy jen proto, že nesouvisejí s vyhledáváním, průzkumem nebo dobýváním nerostných ložisek. Není však sporu o tom že jde o práce totožné nebo velmi příbuzné pracím hornickým (ložiskovým), na které státní bánská správa - s výjimkou ložisek nevyhrazených nerostů místního významu - vykonává dozor podle horního zákona a pro něž pode téhož zákona vydává potřebné předpisy.
Pro některé z prací uvedených v § 3 návrhu se již delší dobu užívá bezpečnostních předpisů státní báňské správy, závazných jinak jen pro organizace a činnosti podrobené hornímu zákonu; tyto práce také provádějí ve značném rozsahu hornické organizace (podniky a závody geologického průzkumu, báňské výstavbové i - hlavně v poslední době - těžební organizace), často dokonce týmiž pracovníky a technickými zařízeními jako práce ložiskové. Potřeby praxe si již dávno vynutily, že pracovníci báňských úřadů jsou k těmto pracím velmi často zváni jako odborní poradci nebo znalci, ať už při řešení různých problémů, zejména při aplikaci již zmíněných bezpečnostních předpisů na konkrétní případy, či při zjišťování příčin pracovních úrazů nebo provozních nehod, při stanovení preventivních ochranných opatření při schvalovacích, přejímacích nebo povolovacích řízeních apod.
Navrhované rozšíření dozoru státní bánské správy lze uskutečnit bez jakékoli změny zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce neboť působnost orgánů zřízených tímto zákonem je vzhledem k působnosti orgánů státní báňské správy vymezena negativně [§ 3 odst. 2 písm. a) cit. zákona]. Mimo to je rozšířený dozor bánských úřadů poněkud širší než státní odborný dozor vykonávaný podle zákona č. 174/1968 Sb., protože u všech činností, jichž se týká se vztahuje nejen na bezpečnost práce a dodržování stanovených pracovních podmínek, ale také (s výjimkou podzemních staveb drah a podzemních staveb na dráze) na bezpečnost provozu a u dobývání ložisek nevyhrazených nerostů místního významu navíc na jejich racionální využívání (částečná analogie vrchního dozoru vykonávaného podle horního zákona).
Pro informaci se uvádí, že např. v Německé demokratické republice je podle poslední právní úpravy z roku 1969 dozor báňských úřadů ještě širší než dozor státní báňské správy v ČSR resp. v SSR, včetně jeho rozšíření podle předkládaného návrhu, protože se vztahuje také na všechny minerální a léčivé vody, na závody na suchou destilaci uhlí (výroba dehtu a dalších produktů), tlakové plynárny, výrobny zemního vosku a výrobny draselných produktů.
Působnost orgánů státní báňské správy byla v několika jednotlivých případech rozšířena už dříve, a to usneseními vlády ČSSR (právní úprava daná horním zákonem neumožňuje využít specializovaných orgánů státního báňského dozoru mimo rámec tohoto zákona bez zvláštních opatření). Tak byla např. státní báňská správa pověřena usnese ním vlády ČSSR č. 103/1961 dozorem nad bezpečností práce a provozu při razení odvodňovacích štol k sanaci sesuvu půdy v Handlové na Slovensku, usnesením schůze vlády ČSSR z 11. 11. 1964 (záznam č. j. 38 825/64, bod 3) výkonem dozoru nad bezpečností práce a provozu při ražení vodního díla Želivka, usnesením schůze vlády ČSSR ze 17. 11. 1965 (záznam č. j. 36 411/65, bod 10) výkonem dozoru nad bezpečností provozu Dolu Svornost v Jáchymově, který převzalo ministerstvo zdravotnictví od tehdejší Ústřední správy uranového průmyslu, a konečně na základě usnesení vlády ČSSR č. 1080/62 o opatřeních ke zvýšení bezpečnosti při používání výbušin byla zákonem č. 61/1965 Sb. rozšířena působnost Ústředního (nyní Českého resp. Slovenského) báňského úřadu na tomto úseku dokonce na všechna odvětví národního hospodářství.
Jak již bylo uvedeno, nedotýká se navrhovaná právní úprava oblasti upravené horním zákonem, který se vztahuje na ochranu a využití "nerostného bohatství" státu. Ani rozšíření dozoru báňských úřadů na ložiska nevyhrazených nerostů místního významu neznamená zásah do problematiky podrobené hornímu zákonu; tato ložiska totiž nejsou výhradním národním majetkem, nýbrž součástí pozemků, na nichž se nacházejí, a netvoří proto "nerostné bohatství" naší vlasti (§ 5 horního zákona). Horní zákon také v § 17 odst. 3 výslovně stanoví že se jeho ustanovení nevztahují na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů místního významu s výjimkou některých omezení uvedených v § 8, která ovšem vyplývají z jiných předpisů. Vzhledem k poměrně menšímu významu těchto drobných ložisek stanoví návrh jen rámcové, a tedy mírnější požadavky na jejich dobývání, než je tomu podle horního zákona u ložisek, která jsou výhradním národním majetkem (tzv. výhradní ložiska).
Návrh rovněž nezasahuje do působnosti orgánů, vyplývající z předpisů o územním plánování, o stavebním řádu, o vodním hospodářství, o drahách atd.; působnost těchto orgánů zůstává proto nedotčena. Přepokládá se ovšem, že příslušné orgány budou ke svým řízením zvát také orgány státní báňské správy v případech, v nichž současná právní úprava požaduje účast nebo aspoň stanovisko orgánů inspekce práce resp. státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.
Návrh zachovává dosavadní působnost Českého báňského úřadu na úseku užívání výbušin ve všech odvětvích národního hospodářství, která vyplývá z již zmíněného zákona č. 61/1965 Sb. a která je uvedena v § 11 odst. 1 návrhu. Nově se stanoví, že báňské úřady budou povolovat trhací práce nejen v rámci své základní působnosti podle horního zákona, ale také při pracích, na něž se rozšiřuje jejich dozor; tato působnost příslušela mimo sféru horního zákona dosud okresním národním výborům, resp. pokud jde o trhací práce velkého rozsahu, krajským národním výborům (viz § 9 odst. 1 vyhlášky č. 62/1965 Sb., o výbušinách, který bude vyhláškou Českého báňského úřadu a ministerstva průmyslu ČSR současně změněn tak, aby byl ve shodě s novou právní úpravou).
Státní báňská správa má k dispozici poměrně malý, ale odborně kvalifikovaný aparát, shromáždila za dobu své již dosti dlouhé existence bohaté praktické zkušenosti a zpracovala téměř všechny potřebné předpisy pro práce, o něž v návrhu jde. Lze proto mít za to, že rozšíření jejího dozoru bude znamenat řešení, které je v souladu s celospolečenskými zájmy a je také relativně nejefektivnější, i když si nutně vyžádá určité postupné zvýšení počtu technických pracovníků báňských úřadů, jak je podrobně uvedeno a odůvodněno v části "Ekonomický dosah navrhované úpravy" této důvodové zprávy.
Ve Slovenské socialistické republice je připraven k projednání návrh zákona Slovenské národní rady o organizaci a o rozšíření dozoru státní bánské správy, který se věcně i textově shoduje s předloženým návrhem zákona ČNR.
Český báňský úřad hodlá současně vydat novou vyhlášku o obvodech působnosti jednotlivých obvodních báňských úřadů, která zruší a nahradí již značně zastaralou vyhlášku předsedy Ústředního báňského úřadu č. 125/1960 Sb., kterou se stanoví obvody a působnost obvodních báňských úřadů.
K JEDNOTLIVÝM USTANOVENÍM:
Část první
Organizace státní báňské správy (§ 1 a 2)
Státní báňská správa je organizována dvouinstančně, přičemž orgán druhého stupně je současně jejím ústředním orgánem. Ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) vyplývá z § 2 odst. 1 č. 5 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Znění § 1 odst. 1 písm. b) a odst. 2 je obdobou příslušných ustanovení vládního nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření č. 124/1960 Sb.; obě tyto normy návrh zrušuje. Ustanovení § 2 jsou převzata ze statutu státní báňské správy, uveřejněného vyhláškou č. 259/ 1957 Ú. 1.
Část druhá
Rozšíření dozoru státní báňská správy a povinnosti organizací (§ 3 až 9)
Paragraf 3 rozšiřuje dozor státní báňské správy na řadu činností báňského charakteru. Pokud jde o úpravu nebo zušlechťování vydobytých nerostů [písm. a)], má návrh na mysli jen tyto činnosti prováděné těžebními organizacemi. Rozšířený dozor báňských úřadů se proto nebude vztahovat na úpravu nebo zušlechťování nerostných surovin v jiných organizacích než v těch, které je vytěžily, a tím méně na výrobu nových produktů z těchto surovin; totéž platí o pracích uvedených v § 3 písm. c) č. 2. V písm. c) č. 4 jde o dozor nad uvedenými činnostmi organizací v přírodních jeskyních, nikoli však při provozu v těchto jeskyních po ukončení zpřístupňovacích nebo udržovacích prací. Práce uvedené v písm. c) č. 5 musí splňovat všechny 3 znaky (použití strojního zařízení, výkon trhacích prací a množství přemístěné horniny přes 100 000 m3); pro posouzení množství horniny je rozhodující celková kubatura uvedená v projektu stavby, bez ohledu na objemy prací prováděných jednotlivými organizacemi (subdodavateli). Hranice 500 m3 uvedená v písm. c) č. 6 se netýká podzemních tzv. dlouhých děl (šachtice, štoly, chodby apod.), nýbrž jen podzemních prostorů samostatně zřizovaných pro zvláštní účely [komory, strojovny, zásobníky, které nesplňují znaky písm. c) č. 8, atd.]. Písm. c) č. 7 má na mysli vrtné práce všeobecně, tedy zejména ty, které nejsou zahrnuty pod č. 1 nebo 8 (u těchto vrtů ovšem neplatí omezení uvedené v č. 7). Dozor nad pracemi uvedenými v písm. d) se nebude vztahovat na bezpečnost provozu [viz též § 10 písm. a)], poněvadž tuto problematiku upravuje zákon o drahách, resp. vyhláška vydaná k jeho provádění.
Ustanovení § 4 písm. a) je analogií příslušného ustanovení již zmíněného statutu státní báňské správy. Ustanovení písm. b) je obdobou rovněž již citovaného § 9 odst. 1 vyhlášky č. 62/1965 Sb., o výbušinách. Povolování trhacích prací báňskými úřady v oborech, nad nimiž vykonávají dozor podle horního zákona, se osvědčilo, a proto se pokládá za účelné vykonávat tuto působnost i v oblasti rozšířeného dozoru. Účelem ustanovení písm. c) je zabezpečit orgánům státní báňské správy potřebný vliv při posuzování odborné způsobilosti vedoucích a dozorčích pracovníků v organizacích vzhledem k tomu, že činnost těchto organizací může být za určitých okolností riziková, a to pokud jde jak o vlastní provoz a jeho pracovníky, tak i o jeho účinky na okolí. Ve sféře horního zákona upravuje tuto problematiku výnos býv. Ústředního báňského úřadu č. j. 100/1966, o zkouškách pracovníků hospodářských organizací z horních a souvisejících předpisů, vydaný na základě usnesení předsednictva vlády ČSSR č. j. 29 766/ 64-141 ze dne 28. 6. 1964; předpokládá se, že obdobným způsobem bude koncipován i předpis, k jehož vydání zmocňuje Český báňský úřad ustanovení § 10 písm. c).
Paragraf 5 upřesňuje rozsah rozšířeného dozoru státní báňské správy v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a dalšími obecně závaznými předpisy [písm. a) ], přičemž výjimka uvedená v písm. b) je stejná jako v § 58 odst. 4 horního zákona.
Paragraf 6 odst. 1 návrhu vypočítává práva báňských úřadů, resp. báňských inspektorů při výkonu rozšířeného dozoru, a to obdobným způsobem jako při výkonu dozoru dosavadního. Ustanovení o ukládání pokut [písm. e) a f)] se unifikují s ustanoveními § 6 odst. 2 zákona č. 174/ 1968 Sb. Odstavec 3 pak stanoví prekluzivní lhůty (subjektivní i objektivní) při ukládání těchto pokut, a to podle analogie § 13 odst. 2 zákona č. 103 1971 Sb. o lidové kontrole; stejným způsobem jako v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 3 bude upraveno ukládání pokut při výkonu dozoru státní báňské správy podle horního zákona, a to při jeho novelizaci, na níž se již pracuje. "Jinými zúčastněnými orgány" ve smyslu odstavce 2 tohoto paragrafu budou v praxi např. orgány ROH, jimž při sluší právo společenské kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých organizacích (§ 136 zákoníku práce), orgány všeobecného dozoru prokuratury, orgány lidové kontroly apod.
Paragraf 7 obsahuje základní povinnosti organizací při provádění prací, na které se rozšiřuje dozor báňských úřadů. Odstavec 1 specifikuje požadavky na racionální využívání drobných ložisek přičemž sleduje zejména celospolečenský zájem na řádném využití ložiskové substance při dobývání, popřípadě při úpravě nebo zušlechťování vy dobytých nerostů, a na zajištění bezpečnosti jak pracovníků v provozu, tak i okolí. Báňské úřady budou přirozeně prosazovat zásadu maximální efektivnosti při využívání těchto ložisek a vedle výkonu vlastního dozoru budou i nadále nápomocny radou i pomocí organizacím, u nichž je dobývání nerostů z drobných ložisek jen okrajovou činností. Další dva odstavce téhož paragrafu stanoví rámcově povinnosti všech organizací, pokud se na ně bude rozšířený dozor státní báňské správy vztahovat, na úseku bezpečnosti práce a provozu; přitom se vychází z předpokladu, že podrobnosti v tomto směru jsou obsaženy v bezpečnostních předpisech pro ty které práce.
Další podrobná ustanovení, např. o povolovacím řízení, omezení činnosti zvláštních povoleních, státním stavebním dohledu apod. není třeba v návrhu uvádět, protože tuto problematiku řeší jiné obecně závazné právní předpisy, jako zákon o stavebním řádu, zákon o státní ochraně přírody plynárenský zákon, zákon o drahách zákon na ochranu lesního, resp. zemědělského půdního fondu atd., které zůstávají nedotčeny. Pro neložiskový geologický průzkum (§ 3 písm. c) č. 1] přijde v úvahu hlavně zákon o vodním hospodářství, zákon o stavebním řádu a zákon o územním plánování, pokud upravují vstup, popřípadě činnost na cizích pozemcích, a dále základní i prováděcí předpisy o ochraně zemědělského půdního, popřípadě lesního fondu.
Paragraf 8 uvádí ustanovení o ohlašování některých prací, obsažených v návrhu, obvodním báňským úřadům; výškou 5 m se v závěru odstavce 1 rozumí zejména výška lomové stěny při povrchovém dobývání ložisek. Odstavec 2 umožňuje Českému báňskému úřadu upravit ohlašovací povinnost podle účelnosti a odstavec 3 obsahuje pro tento úsek potřebná přechodná opatření.
Ustanovení § 9 zabezpečuje pro orgány státní báňské správy potřebnou součinnost organizací, resp. jejich odpovědných pracovníků při výkonu rozšířeného dozoru.
Část třetí
Společná a závěrečná ustanovení (§ 10 až 15)
Paragraf 10 zmocňuje Český báňský úřad vydávat pro příslušné práce potřebné předpisy; při jejich vydávání bude postupováno i podle § 23 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb.
Paragraf 11 přejímá v odstavci 1 příslušná ustanovení zákona č. 61/1965 Sb., který doplní vládní nařízení č. 20/1954 Sb. o organizaci státní báňské správy, tím že působnost jejího ústředního orgánu rozšířil na úseku užívání výbušin na všechna odvětví národního hospodářství; v odstavcích 2 a 3 pak zpřesňuje další zmocňovací ustanovení citovaného zákona. Obě uvedené normy návrh současně zrušuje [§ 14 písm. b)] přirozeně s výjimkou těch ustanovení, která se týkají práv federálních ústředních orgánů státní správy na úseku výroby, zpracování a používání výbušin.
Paragraf 12 stanoví postup v případě pochybnosti, zda jde o organizaci nebo činnost na kterou by se měl vztahovat rozšířený dozor orgánů státní bánské správy. Přitom se přihlíží k tomu, že státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení, jakož i nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, přísluší mimo oblast v níž tento dozor vykonávaní báňské úřady především orgánům zřízeným zákonem č. 174/1968 Sb.
Znění § 13 vyplývá z § 28 zákona ČNR č. 2/1969 Sb; dosud platný statut státní báňské správy uveřejněný vyhláškou č. 259/1957 Ú. l., přesně specifikuje náplň činnosti báňských úřadů obou stupňů, tj. Českého (dříve Ústředního) bánského úřadu jako ústředního orgánu státní báňské správy a obvodních bánských úřadů jako orgánů prvního stupně. V úvahu přicházející ustanovení tohoto statutu je možno použít i v oblasti dozoru báňských úřadů, rozšířeného podle předloženého návrhu, který je nepochybně zvláštním předpisem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) statutu státní bánské správy; zde se totiž stanoví, že úkolem státní bánské správy je také "plnit ostatní úkoly uložené zvláštními předpisy", tedy i ty, které vyplývají z předloženého návrhu.
Paragraf 14 obsahuje potřebná zrušovací ustanovení. Předpokládá se, že současně s nabytím účinnosti nového zákona bude nařízení uvedené v písm. a) nahrazeno příslušnými ustanoveními bezpečnostního předpisu Českého báňského úřadu čj. 1/1971 která upravují povrchové dobývání. O ustanovení písm. b) tohoto paragrafu byla již řeč ve vysvětlivkách k § 11.
EKONOMICKÝ DOSAH NAVRHOVANÉ ÚPRAVY:
Státní báňská správa je po odborné stránce schopna převzít navrhovaný rozšířený dozor ihned. Vzhledem k tomu, že toto rozšíření působnosti bude znamenat značný růst agendy především u obvodních báňských úřadů (počet lokalit, jichž se navrhovaná úprava týká, činí podle předběžných zjištění v České socialistické republice přibližně 1300), bude nevyhnutelné doplnit aparát státní báňské správy v ČSR 13 pracovníky s vysokoškolským vzděláním zaměření hornického, strojního. popřípadě elektrotechnického; toto doplnění bude realizováno postupně, přičemž se nepočítá se zvýšením počtu pracovníků administrativy. V důsledku toho bude nutné počítat s postupným zvyšováním rozpočtu státní báňské správy ČSR až o konečnou částku cca 600 000 Kčs ročně, z čehož by připadlo cca 500 000 Kčs na zvýšení mzdového fondu a cca 100 000 Kčs na ostatní zvýšené výdaje, zejména cestovné, materiální náklady apod.
Na příslušný požadavek uplatněný Českým báňským úřadem u ministerstva financí ČSR odpověděl náměstek ministra s Oršulík dopisem ze 17. prosince 1971 č. j. 295/71 v tom smyslu, že rozšíření aparátu státní báňské správy a finanční otázky s ním spojené bude možno projednat až po schválení navrhovaného zákona o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy Českou národní radou, a to na úrovni vlády; zároveň sdělil, že pro státní báňskou správu by bylo na rok 1972 možno vzít v úvahu uvolnění 3 až 4 pracovníků z operativní rezervy ministra financí ČSR. Český báňský úřad proto počítá s tím, že zbývající pracovníky, o něž bude nutné rozšířit technický aparát státní báňské správy, přijme v průběhu roku 1973 a potřebné finanční a personální požadavky včas pojme do návrhu svého rozpočtu, resp. své systemizace funkčních míst na příští rok.
V rozpočtu Slovenského báňského úřadu bylo finanční zabezpečení výkonu rozšířeného dozoru schváleno již dříve, a to s platností ode dne, kdy navrhovaná právní úprava nabude účinnosti.
V Praze dne 2. února 1972
Předseda vlády České socialistické republiky:
Josef Korčák v. r.