ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1972

II. volební období

26.

Vládní návrh

Zákon

České národní rady

ze dne.............................

o plemenitbě hospodářských zvířat

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Účelem zákona je vytvořit podmínky pro rozvoj zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat tak, aby tato činnost byla účinným nástrojem vzestupu živočišné výroby a aby přispívala k dosažení vysoké užitkovosti a plemenné hodnoty hospodářských zvířat.

§ 2

Základní ustanovení

Hospodářskými zvířaty podle tohoto zákona se rozumějí:

a) skot, prasata, koně, ovce a kozy chované socialistickými organizacemi a jednotlivými chovateli (záhumenkáři, jednotlivě hospodařícími rolníky, dalšími občany a jinými než socialistickými organizacemi),

b) slepice, krůty, perličky, husy a kachny (dále jen "drůbež") v chovech socialistických organizací.

Část první

Státní péče o rozvoj plemenářství

§ 3.

Státní péče o rozvoj plemenářství spočívá

a) v provádění kontroly užitkovosti a stanovení užitkové hodnoty hospodářských zvířat,

b) v provádění kontroly dědičnosti užitkových vlastností a stanovení plemenné hodnoty především u plemeníků,

c) ve výběru hospodářských zvířat a uznávání jejich chovů podle výsledků dosažených kontrolou užitkovosti i kontrolou dědičnosti užitkových vlastností k účelům reprodukce plemen a užitkových typů jako celku,

d) v uplatňování způsobů a druhů plemenitby,

e) v plnění dalších úkolů vyplývajících z tohoto zákona.

§ 4

(1) Státní péči o rozvoj plemenářství ústředně řídí ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo zemědělství a výživy"); přitom vychází zejména z dlouhodobého programu zušlechťování hospodářských zvířat, schváleného vládou České socialistické republiky.

(2) Úkoly státní péče o rozvoj plemenářství plní na základě oprávnění uděleného ministerstvem zemědělství a výživy státní socialistické organizace (dále jen "plemenářské organizace") svými odbornými zootechnickými pracovníky. V oprávnění musí být stanoven jeho rozsah. Podmínky pro způsobilost odborných zootechnických pracovníků stanoví ministerstvo zemědělství a výživy.

(3) Plemenářské organizace jsou povinny při plnění úkolů státní péče o rozvoj plemenářství spolupracovat s okresními orgány řízení zemědělství.

(4) Za plnění úkolů státní péče o rozvoj plemenářství plemenářskými organizacemi jsou odpovědni jejich vedoucí (ředitelé). Po projednání s okresními orgány řízení zemědělství zřizují vedoucí (ředitelé) plemenářských organizací chovatelské rady jako svůj poradní orgán.

(5) Ministerstvo zemědělství a výživy kontroluje, jak plemenářské organizace plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství. Rozsah oprávnění uděleného plemenářským organizacím může ministerstvo zemědělství a výživy změnit; může jim též oprávnění odejmout, jestliže tyto organizace neplní řádně úkoly státní péče o rozvoj plemenářství.

§ 5

(1) Ministr zemědělství a výživy zřizuje při ministerstvu výběrové komise pro skot, prasata, koně, ovce a kozy; jmenuje a odvolává předsedy, místopředsedy a další členy těchto komisí.

(2) Výběrovým komisím přísluší:

a) provádět hodnocení a výběry plemeníků pro jejich zařazení do plemenitby,

b) uznávat a zrušovat šlechtitelské chovy hospodářských zvířat,

c) rozhodovat o námitkách podaných proti opatřením plemenářských organizací (§ 11 odst. 4 a § 20 odst. 3 věta druhá).

(3) Ministr zemědělství a výživy zřizuje při ministerstvu uznávací komise pro drůbež; jmenuje a odvolává předsedy, místopředsedy a další členy těchto komisí.

(4) Uznávacím komisím přísluší:

a) provádět hodnocení plemeníků a plemenic při jejich zařazení do šlechtitelských chovů,

b) uznávat a zrušovat šlechtitelské chovy drůbeže,

c) rozhodovat o námitkách podaných proti opatřením plemenářských organizací (§ 20 odst. 3 věta druhá).

(5) Ministr zemědělství a výživy zřizuje při ministerstvu ústřední výběrovou a uznávací komisi, která koordinuje činnost výběrových a uznávacích komisí. Členy ústřední výběrové a uznávací komise jsou předsedové výběrových a uznávacích komisí. Ministr zemědělství a výživy jmenuje a odvolává předsedu této komise; v případě potřeby může jmenovat a odvolávat ještě další její členy.

Část druhá

Plemena, užitkové typy a plemenitba hospodářských zvířat

§ 6

Uznaná a povolená plemena

(1) Na území České socialistické republiky lze chovat jen plemena a u drůbeže jen užitkové typy (dále jen "plemena", které byly ministerstvem zemědělství a výživy určeny a vyhlášeny za uznané nebo povolené.

(2) Za uznaná plemena lze určit plemena, která byla na území České socialistické republiky chována nejméně po dobu čtyř generací, splňují výrobně hospodářské požadavky, a s jejichž chovem se na území České socialistické republiky dlouhodobě počítá.

(3) Za povolená plemena lze určit plemena chovaná na území České socialistické republiky, u nichž dosud nebyla dostatečně ověřena jejich vhodnost pro plnění výrobně hospodářských požadavků.

(4) Hospodářská zvířata plemen, která nebyla určena a vyhlášena za uznaná nebo povolená, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy chována, popřípadě dovážena jen pro experimentální nebo speciální účely.

§ 7

Způsoby a zabezpečení plemenitby

(1) K plemenitbě hospodářských zvířat se používá inseminace a přirozené plemenitby. Přirozenou plemenitbu lze používat se souhlasem plemenářské organizace jen u těch hospodářských zvířat, u nichž není účelnější a hospodárnější provádět inseminaci.

(2) Inseminace a přirozená plemenitba se zabezpečují podle připařovacích plánů, které stanoví zejména podmínky připařování plemeníků a plemenic v připařovacích obvodech, popřípadě obdobích.

§ 8

Inseminace

(1) Inseminaci hospodářských zvířat zajišťují socialistickým organizacím a jednotlivým chovatelům (dále jen "chovatelé") plemenářské organizace.

(2) Inseminaci může provádět jen pracovník, který má osvědčení o způsobilosti k inseminování vydané plemenářskou organizací (dále jen "inseminační technik") nebo veterinární lékař. Podmínky pro odbornou způsobilost inseminačních techniků stanoví ministerstvo zemědělství a výživy.

(3) Socialistická organizace může se souhlasem. plemenářské organizace provádět inseminaci vlastních plemenic, popřípadě plemenic jednotlivých chovatelů svým inseminačním technikem. K inseminaci používá spermatu dodaného plemenářskou organizací a s výjimkou skotu i spermatu vlastních plemeníků.

(4) Za provedení inseminace a za sperma plemeníků dodané plemenářskou organizací se platí náhrady podle cenových předpisů.

(5) Ministerstvo zemědělství a výživy stanoví bližší podrobnosti o zajišťování inseminace hospodářských zvířat a povinnosti chovatelů, plemenářských organizací a inseminačních techniků při provádění inseminace.

§ 9

Přirozená plemenitba

(1) Přirozenou plemenitbu skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže si zajišťují socialistické organizace na svůj náklad.

(2) Přirozenou plemenitbu skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů zajišťují plemenářské organizace po projednání s místními národními výbory, a jde-li o plemenitbu ovcí a koz, i s organizací Českého svazu chovatelů drobného zvířectva, je-li tato organizace v místě ustavena.

(3) Přirozenou plemenitbu koní zajišťují plemenářské organizace, popřípadě se souhlasem plemenářské organizace i socialistické organizace, které mají vlastní hřebce nebo jsou jejich uživateli.

(4) Za zapuštění plemenic skotu, prasat, koní, ovcí a koz se platí náhrady podle cenových předpisů.

(5) Ministerstvo zemědělství a výživy stanoví bližší podrobnosti o zajišťování přirozené plemenitby a povinnosti chovatelů a plemenářských organizací při provádění přirozené plemenitby.

§ 10

Druhy plemenitby

(1) Základním druhem plemenitby při zdokonalování užitkových vlastností hospodářských zvířat je čistokrevná plemenitba.

(2) Ke zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat je možné použít také křížení za podmínek stanovených ministerstvem zemědělství a výživy.

§ 11

Výběr plemeníků a použití spermatu

(1) K plemenitbě skotu, prasat, koní, ovcí a koz lze používat jen plemeníků nebo spermatu, pro něž vydala plemenářská organizace osvědčení k použití v inseminaci nebo v přirozené plemenitbě.

(2) Osvědčení k použití v inseminaci nebo v přirozené plemenitbě pro plemeníky získané na území České socialistické republiky vydá plemenářská organizace na základě závazného posudku výběrové komise. Před vydáním tohoto posudku provádí výběrová komise za účasti chovatelů hospodářských zvířat výběrové řízení; posuzuje při něm stupeň hodnoty plemeníků, vhodnost jejich použití pro plemenitbu a její druh a zdravotní způsobilost. Proti posudku výběrové komise vyhlášenému při výběrovém řízení mohou chovatelé podat bezodkladné námitky, o nichž rozhodne výběrová komise ihned na místě s konečnou platností.

(3) Osvědčení k použití v inseminaci nebo v přirozené plemenitbě pro plemeníky nebo sperma získané mimo území České socialistické republiky vydá plemenářská organizace v součinnosti se státní veterinární organizací.

(4) Plemenářská organizace vydané osvědčení změní nebo zruší, změní-li se vhodnost a způsobilost plemeníka k plemenitbě.

§ 12

Plemenitba drůbeže

K plemenitbě drůbeže lze používat jen plemeníků a plemenic ze šlechtitelských chovů (§ 20 odst. 2) a za podmínek stanovených ministerstvem zemědělství a výživy.

§ 13

Opatřování plemeníků

(1) Plemenářské organizace si opatřují na svůj náklad

a) plemenné býky pro inseminaci plemenic chovatelů,

b) plemenné kance, hřebce, berany a kozly pro inseminaci plemenic chovatelů kromě socialistických organizací, které provádějí inseminaci vlastních plemenic (§ 8 odst. 3),

c) plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu plemenic jednotlivých chovatelů,

d) plemenné hřebce pro přirozenou plemenitbu plemenic chovatelů kromě socialistických organizací, které mají vlastní hřebce (§ 9 odst. 3).

(2) Socialistické organizace si opatřují na svůj náklad plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu vlastních plemenic.

(3) Socialistické organizace si mohou opatřit na svůj náklad

a) plemenné kance, hřebce, berany a kozly pro inseminaci vlastních plemenic, popřípadě plemenic jednotlivých chovatelů (§ 8 odst. 3).

b) plemenné hřebce pro přirozenou plemenitbu vlastních plemenic, popřípadě plemenic chovatelů (§ 9 odst. 3).

(4) Plemeníky drůbeže si opatřují na svůj náklad socialistické organizace.

(5) Jednotliví chovatelé si mohou se souhlasem plemenářské organizace opatřit na svůj náklad plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu vlastních plemenic.

Část třetí

Plemenářská opatření

§ 14

Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností

Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností jsou základní plemenářská opatření, jejichž výsledky jsou podkladem pro výběr hospodářských zvířat. Kontrolou užitkovosti se získávají údaje o užitkových vlastnostech hospodářských zvířat a kontrolou dědičnosti užitkových vlastností údaje pro stanovení plemenné hodnoty především u plemeníků.

§ 15

Provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností

(1) Plemenářské organizace určují, v kterých chovech hospodářských zvířat bude prováděna kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností; tyto kontroly plemenářské organizace také provádějí a jsou přitom povinny:

a) vést evidenci, v níž uvádějí údaje o provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností,

b) vyhodnocovat a zveřejňovat výsledky dosažené v kontrolovaných chovech hospodářských zvířat a v testovacích zařízeních; u plemeníků jen výsledky z kontroly dědičnosti užitkových vlastností,

c) poskytovat chovatelům hospodářských zvířat včas informace o výsledcích kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností a dále provádět poradenskou činnost související s kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti užitkových vlastností,

d) využívat údajů o výsledcích kontroly dědičnosti zdraví od státní veterinární organizace při stanovení plemenné hodnoty především u plemeníků.

(2) Chovatelé, v jejichž chovech hospodářských zvířat je prováděna kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností, jsou povinni

a) vytvořit plemenářské organizaci náležité podmínky pro zjišťování potřebných údajů,

b) vést záznamy stanovené ministerstvem zemědělství a výživy,

c) převést plemenářské organizaci za náhradu určenou cenovým předpisem ke společnému kontrolnímu odchovu pro zajištění reprodukce plemeníků a potřeb testování potomstvo - u drůbeže násadová vejce - které tato organizace sama vybere.

(3) Za provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností se platí náhrady podle cenových předpisů.

(4) Bližší rozsah a způsob provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat stanoví ministerstvo zemědělství a výživy.

§ 16

Hodnocení hospodářských zvířat

(1) Hospodářská zvířata se hodnotí na základě výsledků kontroly užitkovosti, kontroly dědičnosti užitkových vlastností, kontroly dědičnosti zdraví a podle přímého posouzení jejich znaků a vlastností; účelem hodnocení je určit využití hospodářských zvířat pro zušlechťování chovů.

(2) Hodnocení skotu, prasat, koní, ovcí a koz provádějí

a) výběrové komise u plemeníků pro jejich zařazení do plemenitby,

b) plemenářské organizace u plemenic a jejich potomstva pro jejich využití k produkci plemeníků a plemenic a zařazení do šlechtitelských nebo rozmnožovacích chovů.

(3) Hodnocení plemeníků a plemenic drůbeže provádějí při jejich zařazení do

a) šlechtitelských chovů uznávací komise,

b) rozmnožovacích chovů plemenářské organizace.

(4) Vynikající plemeníky a plemenice zapisují plemenářské organizace do plemenných knih.

§ 17

Podniková kontrola užitkových vlastností

Socialistické organizace jsou povinny provádět podnikovou kontrolu užitkových vlastností ve vlastních chovech skotu, prasat a ovcí, v nichž není prováděna kontrola užitkovosti.

§ 18

Původ hospodářských zvířat

(1) Původ hospodářských zvířat zjišťují a evidují plemenářské organizace na základě údajů z inseminace, přirozené plemenitby a kontroly užitkovosti.

(2) Plemenářské organizace určují, u kterých hospodářských zvířat, v kterých chovech a jakým způsobem musí být zjištěný původ ověřován. Požádají-li o to chovatelé, ověřuje se zjištěný původ hospodářských zvířat na jejich náklad.

(3) Ověřování zjištěného původu hospodářských zvířat provádějí plemenářské organizace a o výsledku vydávají osvědčení.

§ 19

Označování hospodářských zvířat

K zajištění řádné evidence hospodářských zvířat se provádí jejich označování. Ministerstvo zemědělství a výživy stanoví, která hospodářská zvířata musí být označována a způsob jejich označování.

§ 20

Chovy pro zušlechťování plemen hospodářských zvířat

(1) Šlechtění jednotlivých plemen hospodářských zvířat se provádí ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech.

(2) Účelem šlechtitelských chovů je zlepšovat dědičné založení vlastností v populacích hospodářských zvířat a produkovat v nich především vynikající plemeníky a plemenice pro potřeby ostatních chovů. Šlechtitelské chovy uznávají výběrové komise a u drůbeže uznávací komise a vydávají o tom osvědčení; tyto komise také šlechtitelské chovy zrušují.

(3) Cílem šlechtění v rozmnožovacích chovech je produkovat kvalitní plemeníky a plemenice pro potřeby užitkových chovů. Rozmnožovací chovy uznávají plemenářské organizace a vydávají o tom osvědčení; tyto organizace také rozmnožovací chovy zrušují.

(4) Podmínky pro uznávání nebo zrušování šlechtitelských a rozmnožovacích chovů a povinnosti chovatelů stanoví ministerstvo zemědělství a výživy.

Část čtvrtá

Prodej a nákup hospodářských zvířat, spermatu a násadových vajec

§ 21

(1) Prodávat a nakupovat plemeníky mohou jen

a) plemenářské organizace,

b) chovatelé prostřednictvím plemenářských organizací.

(2) Prodávat a nakupovat sperma plemeníků mohou jen plemenářské organizace. Socialistické organizace mohou sperma vlastních plemeníků prodávat plemenářské organizaci a jen u ní sperma také nakupovat.

(3) Prodávat a nakupovat plemenice uvedené ve státních technických normách*), násadová vejce a sportovní koně smějí jen

a) chovatelé mezi sebou, popřípadě - jde-li o plemenice ovcí a koz - též prostřednictvím Českého svazu chovatelů drobného zvířectva,

b) plemenářské organizace, které mohou také tento prodej a nákup mezi chovateli zprostředkovávat.

§ 22

K dovozu a vývozu hospodářských zvířat, kterých by mohlo být použito k reprodukci, k dovozu a vývozu spermatu, násadových vajec a sportovních koní je třeba souhlasu ministerstva zemědělství a výživy, které současně stanoví podmínky pro využití těchto dovezených zvířat, spermatu a násadových vajec.

Část pátá

Ukládání pokut a zvláštních opatření

§ 23

Ukládání pokut

(1) Za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a předpisů jej provádějících lze uložit plemenářským, socialistickým a jiným než socialistickým organizacím pokutu až do výše 50 000 Kčs a při závažném nebo opětovném porušení těchto povinností pokutu až do výše 100 000 Kčs; občanům lze uložit za přestupek.**) pokutu až do výše 5000 Kčs.

(2) Pokuty uvedené v odstavci 1 ukládají

a) ministerstvo zemědělství a výživy plemenářským organizacím,

b) okresní národní výbory po projednání s okresním orgánem řízení zemědělství socialistickým a jiným než socialistickým organizacím a občanům, a to zpravidla na návrh plemenářské organizace.

(3) Pokuty plynou do státního rozpočtu České socialistické republiky.

*) ČSN 46 6110 Plemenný skot

ČSN 46 6150 Plemenná prasata

ČSN 46 6310 Plemenní koně

ČSN 46 6210 Plemenné ovce

ČSN 46 6230 Plemenné kozy

ČSN 46 6410 Kuřata, slepice, kohouti

ČSN 46 6440 Krůty

ČSN 46 6510 Husy

ČSN 46 6540 Kachny

**) § 6 odst. 1 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

§ 24

Ukládání zvláštních opatření

(1) Ministerstvo zemědělství a výživy může k zabezpečení rozvoje zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat ukládat zvláštní opatření plemenářským organizacím a okresní národní výbory po projednání s okresním orgánem řízení zemědělství socialistickým a jiným než socialistickým organizacím a občanům, a to zpravidla na návrh plemenářské organizace.

(2) Jako zvláštní opatření lze uložit kastraci plemeníka, od poražení plemeníka, zákaz prodeje plemeníků a plemenic, zákaz líhnutí a zákaz prodeje násadových vajec a kuřat. Účelem ukládání zvláštních opatření je zejména zamezit dalšímu porušování povinností, za které byla uložena pokuta podle § 23; lze ji však ukládat i samostatně.

Část šestá

Společná a závěrečná ustanovení

§ 25

(1) Na opatření učiněná plemenářskými organizacemi, výběrovými a uznávacími komisemi se nevztahují ustanovení předpisů o správním řízení.

(2) Proti opatřením učiněným plemenářskými organizacemi (§ 11 odst. 4 a § 20 odst. 3 věta druhá) lze podat do 15 dnů námitky u výběrových, popřípadě uznávacích komisí, které o nich rozhodnou s konečnou platností do 60 dnů.

(3) O námitkách podaných do 15 dnů proti opatřením výběrových a uznávacích komisí učiněným podle § 5 odst. 2 písm. b) a odst. 4 písm. b) rozhodují tyto komise samy s konečnou platností do 60 dnů.

§ 26

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na vědeckovýzkumnou činnost v plemenářství, prováděnou v rámci schváleného plánu vědeckého výzkumu.

§ 27

Ministerstvo zemědělství a výživy může vydat v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány předpisy k provedení § 4 až 12, § 15 až 19, § 20 odst. 4 a § 21.

§ 28

Zrušují se

1. vládní nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti výběrových komisí,

2. vládní nařízení č. 65/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby,

3. vyhláška č. 1076/1949 Ú. l. I., o chovu a výkonnostních zkouškách koní (dostizích),

4. vyhláška č. 128/1950 Ú. l. I., o zákazu veřejných trhů na selata a běhouny,

5. § 1, § 8 až 19, § 31 až 43, § 47 až 51 a § 95 vyhlášky č. 141/1951 Ú. l., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalování živočišné výroby,

6. vyhláška č. 392/1952 Ú. l., kterou se zřizují ústavy pro výkonnostní zkoušky koní,

7. vyhláška č. 50/1958 Ú. l., o osvědčeních o původství na nové odrůdy zemědělských rostlin a na nová plemena zvířat (část druhá a třetí),

8. vyhláška č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat.

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........

Důvodová zpráva

Obecná část

XIV. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil, že naše socialistické zemědělství vstupuje do nové významné etapy rozvoje výrobních sil. Základním úkolem zemědělství v 5. pětiletém plánu rozvoje našeho národního hospodářství bude dosáhnout toho, aby další přírůstek spotřeby základních potravin byl převážně kryt vlastní produkcí a aby se současně zlepšila jak kvalita, tak skladba potravin.

Ke splnění těchto cílů je v našich podmínkách jen jediná cesta, a to trvalý a efektivní růst intenzity jak rostlinné, tak i živočišné výroby.

Spotřeba potravin živočišného původu stále stoupá. Zatímco v období před druhou světovou válkou převládala u nás spotřeba potravin rostlinného původu, došlo po druhé světové válce k výraznému přesunu na spotřebu živočišných výrobků.

Uspokojovat tuto stoupající spotřebu potravin živočišného původu znamená racionálně využívat v chovech hospodářských zvířat moderní poznatky vědy a výzkumu. Plemenářská práce je tedy intenzifikačním faktorem rozvoje živočišné výroby.

Socialistická zemědělská velkovýroba umožňuje svým charakterem, tj. vysokou koncentrací hospodářských zvířat a specializací zemědělských organizací, aplikovat daleko rychleji a účinněji progresivní formy genetiky velkých populací. Populační genetika spolu s prověřováním plemeníků podle úrovně potomstva, tj. kontrolou dědičnosti a kontrolou užitkových vlastností hospodářských zvířat, je základní činností v plemenitbě hospodářských zvířat.

V dlouhém historickém vývoji vznikají první základy šlechtění jednotlivých druhů hospodářských zvířat.

Na území Rakouska-Uherska byl vydán již v roce 1894 zákon, který mimo zvelebování zemědělství a zřízení polní policie určoval také zvelebovací program v chovech hospodářských zvířat a svými cíli příznivě ovlivňoval vývoj v příštích třiceti letech. Významným ustanovením tohoto zákona bylo, že ukládal okresním institucím stanovit pro jednotlivé obce počet plemeníků, jmenovat výběrové komise pro licentování plemeníků a stanovit rajonizaci jednotlivých plemen.

Vznik první Československé republiky byl významným mezníkem i pro další vývoj plemenářství. Zemědělské rady ustanovené v historických zemích zřídily odbornou komisi pro záležitosti chovu hospodářských zvířat, která se stala organizátorem celé zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat. Činnost Zemědělských rad na tomto úseku byla upravena právním předpisem.

V roce 1924 byl vydán zákon o plemenitbě hospodářských zvířat (koní, skotu, prasat a ovcí). Tento předpis vycházel na úseku zvelebovacího procesu hospodářských zvířat z ustanovení zákona z roku 1894, navíc však obsahoval pokrokové zásady pro další rozvoj hospodářských zvířat. Aktivizoval chovatelské spolky a určoval základní směry šlechtění hospodářských zvířat.

Kontrola užitkovosti jako základ plemenářské práce se zaváděla postupně u všech druhů hospodářských zvířat, takže po roce 1930 lze konstatovat, že na území Československé republiky se podařilo Zemědělským radám v historických zemích realizovat zákonná opatření a finančními dotacemi a podporami konsolidovat plemenářství, jakož i maximálně rozšířit kontrolu užitkovosti hospodářských zvířat.

Významnou úlohu vedle činnosti Zemědělských rad a chovatelských svazů sehrály v popularizaci zvelebovacích akcí v chovech hospodářských zvířat výzkumné ústavy a zemědělské školy svou osvětovou činností. Rovněž pořádání přehlídek a výstav působilo příznivě na další rozvoj chovatelské práce.

Za protektorátu bylo vydáno vládní nařízení č. 341/1941 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, kterým se stanovila povinná kontrola užitkovosti, její rozšíření, kvalitativní podmínky pro výběr plemeníků a vymezení činnosti výběrových komisí. Vydání tohoto předpisu bylo motivováno zájmem okupantů na zvyšování dodávek živočišných výrobků. Vládní nařízení platilo až do roku 1950, kdy se zákonem č. 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné výroby, navázalo na staré chovatelské tradice a současně na tehdejší poznatky z oblasti genetiky. Tento zákon kromě problematiky plemenitby hospodářských zvířat upravoval i některé otázky z úseku veterinární činnosti, a to zejména postup při odstraňování příčin nákaz a jiných nemocí zvířat a provádění zdravotních prohlídek zvířat.

Úsek veterinární péče byl nově upraven zákonem č. 66/1961 Sb., o veterinární péči, jímž byl také zrušen zákon o zdokonalení živočišné výroby z roku 1950. K jeho zrušení došlo proto, že ustanovení upravující nejen veterinární činnost, ale i plemenitbu hospodářských zvířat byla vývojem překonána a nemohla již být účinným prostředkem k rozvoji a zvelebování chovů hospodářských zvířat.

Problematika zvelebování chovů hospodářských zvířat je tedy od 1. října 1961 bez základní právní úpravy. Právní předpisy na tomto úseku dosud platné, jako např. vládní nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti výběrových komisí, vládní nařízení č. 65/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby, vyhláška č. 141/1951 Ú. l., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení živočišné výroby, vyhláška č. 50/1958 Ú. l., o osvědčeních o původství na nové odrůdy zemědělských rostlin a na nová plemena zvířat a vyhláška č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat, neřeší však dostatečně otázky rozvoje zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat.