ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1976
II. volební období
130
Vládní návrh
zásad zákona České národní rady
o státní správě lesního hospodářství a hospodaření v lesích
1. Státní správu na úseku lesního hospodářství podle lesního zákona [Zákon č. ...] a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo") a národní výbory.
Tyto orgány odpovídají za ochranu lesního půdního fondu, dozírají ve všech lesích na hospodaření a plnění veškerých funkcí lesa a kontrolují též hospodaření s dřívím.
Působnost, která podle lesního zákona ve věcech lesního hospodářství přísluší orgánům státní správy, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji lesní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
Krajské národní výbory rozhodují v závažných případech o vynětí lesní půdy z lesního půdního fondu, o dočasném jejím využití k jiným účelům a o omezení v jejím využití; prohlašují lesy za lesy ochranné, rozhodují o vytvoření lesních hospodářských celků, schvalují lesní hospodářské plány a povolují nebo nařizují jejich změny; mohou si vyhradit rozhodování o udělování souhlasu s návrhy územních plánů zón.
Ministerstvo ústředně řídí výkon státní správy lesního hospodářství a dozírá nad ním; rozhoduje ve zvlášť závažných případech o vynětí lesní půdy z lesního půdního fondu, o jejím dočasném využití k jiným účelům a o omezení jejího využití; prohlašuje lesy za lesy zvláštního určení, rozhoduje o výjimkách ve správě lesního národního majetku organizacemi řízenými jinými ústředními orgány, o omezení rozsahu odborné správy lesů a o svěření jejího výkonu organizacím řízeným jinými ústředními orgány; může si výkon odborné správy lesů vyhradit a vydává souhlasy s návrhy územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů; plní další úkoly a činí opatření stanovená lesním zákonem a tímto zákonem.
V působnosti jednotlivých stupňů orgánů státní správy lesního hospodářství nedojde oproti dnešnímu stavu k podstatnějším změnám. Krajské národní výbory si mohly již podle dosavadního lesního zákona v závažných případech rozhodování o vynětí lesní půdy z lesního půdního fondu vyhradit, což také prováděly. Většinu lesů účelových již dnes prohlašuje ministerstvo lesního a vodního hospodářství.
U vojenských lesů podle usnesení vlády č. 94/1962 Sb. rozhodovalo v některých případech ministerstvo národní obrany, v ostatních případech ministerstvo lesního a vodního hospodářství.
Povinnost národních výborů na úseku hospodaření s dřívím spočívá jednak v kontrole správného využívání veškerého vytěženého dřeva, jednak v kontrole původu dřeva dopravovaného ke zpracování a zpracovávaného v provozovnách dřevařského průmyslu, provozovnách přidružené výroby a na pilách provádějících pořez dřeva ve mzdě. Národní výbory, které jako objektivní orgány provádějí tuto kontrolu, dohlížejí přitom na správné druhování, včasný odvoz, využití veškerého vytěženého dřeva, jakož i na přepravu vytěženého dříví z hlediska jeho ochrany před odcizováním. Tato kontrolní činnost směřuje i vůči občanům.
Lesní zákon dosud spojoval každé zamýšlené odnětí součásti lesního fondu lesní výrobě s nutností předem rozhodnout o vynětí, tedy i v případech krátkodobého použití například pro položení podzemního vedení, pro manipulační plochy při výstavbě liniových staveb, pro pokusné vrty atd. Části pozemků jsou v těchto případech uvolňovány (popř. lesní porosty odstraněny) na přechodnou dobu a po jejím uplynutí dojde k opětnému využití pro lesní hospodářství (k zalesnění). Nově bude proto v těchto případech povolováno dočasné využiti lesní půdy k jiným účelům a stanoví se podmínky pro takové povolení, jako je např. povinné provedení úpravy povrchu a případné rekultivace. Zvláštním druhem rozhodnutí bude také povolení k omezenému využití lesní půdy, k němuž dochází v důsledku přímých požadavků na změny ve způsobu hospodaření v lesích (snížení výšky lesních porostů v ochranných pásmech letišť a elektrovodů, omezení výsadby některých druhů dřevin, oddálení doby těžby, vyloučení možnosti meliorací apod.). Nepůjde o omezení ve využití lesní půdy, bude-li omezení lesní výroby prováděno ve prospěch ostatních užitečných funkcí lesa (např. při vyhlášení lesa za státní přírodní rezervaci).
Za závažný případ vynětí lesní půdy z lesního půdního fondu se považuje např. vynětí o výměře větší než 5 ha, za zvláště závažný případ pak vynětí o výměře větší než 10 ha.
Dosavadní ustanovení lesního zákona stanoví, že o vypětí z lesního fondu musí být rozhodnuto nejpozději při vydání územního rozhodnutí. Toto ustanovení není dodržováno a o vynětí se rozhoduje prakticky až v době vydávání rozhodnutí o přípustnosti stavby, tedy v době, kdy o umístění stavby je příslušným orgánem rozhodnuto a je tedy zbytečné uvažovat o nějakém variantním řešení, které by bylo více v souladu se zájmy ochrany lesního půdního fondu.
Proto se v zásadách nového lesního zákona navrhuje shodně se zásadami novelizace zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, povinnost orgánů územního plánování předkládat před schválením územních plánů (vydáním územních rozhodnutí) své návrhy orgánům státní správy lesního hospodářství, které budou k plánům (rozhodnutím) z hlediska ochrany lesního půdního fondu udělovat souhlas.
V zákoně budou stanoveny podrobněji než dosud podmínky, za nichž budou rozhodnutí vydávána, jakož i opatření, která mají být v zájmu ochrany lesního půdního fondu ukládána.
2. Všechny orgány státní správy a všechny organizace jsou povinny ve své činnosti dbát ochrany lesního půdního fondu jak při investiční výstavbě a při ostatní hospodářské činnosti, tak i při kulturních, rekreačních, sportovních a jiných činnostech.
Jde o zdůraznění, že ochrana lesního fondu není jen úkolem orgánů státní správy lesního hospodářství. V paragrafovaném textu zákona budou podrobněji rozvedeny úkoly organizací, při jejichž činnosti může být dotčen lesní půdní fond, jako např. při provozu dráhy, silničním provozu, při exhalaci plynných a tuhých látek z provozu průmyslových podniků, při chemickém ošetření zemědělských kultur, při rušení polních a jiných cest navazujících na základní lesní odvozní síť.
3. Řádné hospodaření v lesích, které nejsou obhospodařovány státními organizacemi lesního hospodářství v oboru působnosti ministerstva a federálního ministerstva národní obrany se zajišťuje odbornou správou, vykonávanou organizacemi ministerstva, popřípadě přímo ministerstvem.
K úkolům odborné správy lesů patří především plánování opatření v lesích uživatelů, vyznačování těžby dříví, stanovení úkolů ve výrobě a dodávkách, vydávání odborných pokynů k provádění prací v lesích a vedení evidence o provedených opatřeních. Rozsah práv a povinností uživatelů lesů i odborné správy a způsob provádění této správy se liší podle toho, zda uživatelé zajišťují obhospodařování svých lesů vlastními odbornými lesními hospodáři, či nikoliv.
Institut odborné správy lesů zůstává zachován. Ve vztahu k zemědělským družstevním organizacím se předpokládá pouze omezený rozsah odborné správy v případech, kdy zemědělské družstevní organizace budou zajišťovat plnění úkolů v lesích vlastními lesními hospodáři, v kooperaci se státní organizací lesního hospodářství apod. V ostatních případech zůstává dosavadní rozsah odborné správy lesů nezměněn. Ve vztahu k vojenským lesům nebude odborná správa vykonávána. Organizace vykonávající odbornou správu lesů je povinna vyžadovat od uživatelů lesů, aby provedli opatření potřebná k zabezpečení řádného hospodaření; provedení lesních prací je povinností uživatelů lesa.
4. Ve všech lesích bez ohledu na velikost a užívání musí být hospodaření plánovitě usměrňováno tak, aby při zachování zásad hospodárnosti bylo zajištěno zvyšování produkce jakostní dřevní hmoty a zlepšování ostatních užitečných funkcí lesa (dále jen "hospodářská úprava lesů"). Za tím účelem se v rámci hospodářské úpravy lesů zjišťuje stav lesa, plánují v souladu s rozvojem lesního hospodářství hospodářská opatření a sleduje se jejich uskutečňování.
Výslednými díly hospodářské úpravy lesů jsou především lesní hospodářské plány, ve kterých musí být uplatněny výsledky speciálních šetření. Vyhotovují se na desetiletá období pro všechny lesy v rámci schválených lesních hospodářských celků. Lesní hospodářské celky se vytvářejí bez ohledu na vlastnictví se zřetelem na přírodní a hospodářské podmínky.
Lesní hospodářské plány obsahují přehled přírodních a hospodářských poměrů, účel a směr hospodaření v lesích, zejména z hlediska pěstování a ochrany lesa, tvorby a ochrany životního prostředí, těžby a dopravy dřeva, myslivosti, ostatních užitků z lesa apod.
Stanovení výše těžeb v lesních hospodářských celcích se řídí principem rozšířené socialistické reprodukce a principem těžební vyrovnanosti. Rozhodujícími těžebními ukazateli jsou výška a rozložení dřevních zásob a přírůstové poměry. Únosná těžba je dána podíly (těžebními procenty) odvozenými z rozložení celkových dřevních zásob a stanoví se podle dřevin a jejich bonit.
Lesní hospodářské plány obsahují závazné ukazatele, směrné a orientační údaje a opatření, která jsou podkladem pro operativní plánování a cílevědomé hospodaření v lesích. Uživatelé lesa jsou povinni hospodařit podle schválených lesních hospodářských plánů a vést přehled o výsledcích hospodaření podle nich.
Pro potřebu dlouhodobého a střednědobého plánování lesního hospodářství v rámci národního hospodářství poskytuje hospodářská úprava lesů základní údaje o vývoji lesního půdního fondu, skladbě a stavu zásob dřeva, vývoji těžeb, obnovy, výchovy a ochrany lesa apod.
Lesní hospodářské plány a ostatní díla hospodářské úpravy lesa vyhotovují organizace pověřené ministerstvem, u vojenských lesů organizace pověřená federálním ministerstvem národní obrany. Lesní hospodářské plány a lesní hospodářské celky schvalují krajské národní výbory, které také kontrolují jejich dodržování. U vojenských lesů tyto činnosti provádí ministerstvo.
V důsledku vývoje a pojetí poslání lesů se mění požadavky kladené na hospodářskou úpravu lesů, která sleduje soustavné zvyšování produkčních funkcí a zlepšování ostatních užitečných funkcí lesa při současném respektování hledisek racionalizace, vědecko-technického rozvoje v pěstební a těžební činnosti, jakož i v ochraně lesa. Ve své činnosti zabezpečuje hospodářská úprava lesů uplatnění všech výše uvedených zásad.
Výslednými díly hospodářské úpravy lesů se rozumějí především lesní hospodářské plány, podle nichž se v lesích hospodaří ve stanoveném časovém období a dále inventarizace lesů, které podávají ucelený obraz o stavu a potřebách veškerého lesního půdního fondu na území celého státu. Inventarizace lesů slouží jako podklad pro stanovení dlouhodobých cílů lesního hospodářství, zejména trendu výše těžeb dřeva, zalesňovacích povinností, ochrany lesa a proporcionálního využívání lesního půdního fondu jak po stránce produkční, tak i z hlediska plnění ostatních užitečných funkcí lesa.
5. Základním posláním hospodářských lesů je produkce dřevní hmoty při současném zajišťování ostatních užitečných funkcí lesa. Lesy ochranné se člení z hlediska funkcí vodohospodářských, půdo-ochranných, klimatických apod. Do lesů zvláštního určení se začleňují lesy s převažující funkcí rekreační, lázeňskou, kulturní a estetickou, ochrany přírody apod.
Lesy prohlašuje za lesy ochranné krajský národní výbor při schvalování lesních hospodářských plánů a za lesy zvláštního určení ministerstvo.
Základním hospodářským tvarem v lese hospodářském je les vysokokmenný. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení stanoví hospodářský tvar lesní hospodářské plány v souladu s účelovým posláním lesů.
V hospodářském lese je základním hospodářským způsobem maloplošný pasečný způsob. V lesích ochranných se použije způsob maloplošný pasečný nebo výběrný s přihlédnutím k přírodním podmínkám a převládajícímu funkčnímu zaměření. V lesích zvláštního určení stanoví zásady pro použití hospodářských způsobů ministerstvo při jejich prohlašování za lesy zvláštního určení.
Hospodářské způsoby v konkrétních podmínkách se stanoví v lesních hospodářských plánech s ohledem na přírodní podmínky, porostní poměry a převažující funkční poslání lesa.
Pokud se v hospodářských lesích použije k obnově porostů holá seč, nesmí její velikost překročit výměru 3 ha. V topolových a vrbových porostech lužních lesů, v borových porostech na písčitých půdách, v porostech trvale poškozovaných exhaláty a při převodech a přeměnách lze použít holou seč až do výměry 5 ha.
Při obnově lesa je zakázáno přiřazovat další holoseče k plochám dosud nezajištěným a prořeďovat porosty. Se zalesňováním holin musí být započato do jednoho roku po jejich vzniku a porosty zajištěny do pěti roků od jejich založení. Velikosti holin a výjimky z doby, stanovené pro začátek a ukončení zalesnění holin se stanoví v rámci řízení při vyhotovování lesních hospodářských plánů.
Lesy se musí trvale a soustavně vychovávat tak, aby se zlepšila jejich skladba, zvýšila jejich odolnost proti škodlivým vlivům a zlepšovaly ostatní užitečné funkce lesa.
Uživatelé lesa jsou povinni zajistit dostatečné množství druhově a geneticky vhodného semene a sazenic potřebných pro obnovu a zakládání lesa.
Ministerstvo v obecně závazném právním předpisu stanoví podrobnou náplň lesních hospodářských plánů, způsob jejich vypracování, schvalování a kontroly, jakož i diferencovaný způsob hospodaření v jednotlivých kategoriích lesů. Ministerstvo může podrobněji upravit obecně závazným právním předpisem i další podmínky hospodaření v lesích.
Při rychlém rozvoji vědy a techniky a zvyšování nároků společnosti na produkční i ostatní užitečné funkce lesa podrobná ustanovení na úseku pěstování lesů brzy zastarávají. S přihlédnutím k víceúčelovému poslání lesů vyjádřenému v kategoriích funkčních zaměření stanoví prováděcí předpisy zásady pro jejich hospodářskou úpravu a obhospodařování. Otázky sklizně, sběru, luštění a dodávek semen, zřizování školek, dodávky sazenic, výjimek ze zakázaných druhů těžeb a z povinnosti včasného zalesnění holin a zajištění porostů na nich, intenzity a periodicity ošetřování a výchovy porostů, budou řešeny v prováděcích předpisech a v lesních hospodářských plánech. Nové pozemky budou určovány k zalesnění v souladu s delimitací půdních fondů.
6. Uživatelé lesů jsou povinni provádět v lesích lesnicko-technické meliorace a hrazení bystřin, pokud tato povinnost nepřísluší podle vodního zákona [Zák. č. 138/1973 Sb.] jiné organizaci jako správci vodního toku. Lesnicko-technickými melioracemi a hrazením bystřin se rozumějí zejména biologická, technická a vodohospodářská opatření ke zlepšení podmínek vodohospodářských, klimatických, půdních, k zabránění erozi, k zvyšování produkčních a ostatních užitečných funkcí lesa a k zajištění ochrany lesa.
V horských oblastech nad horní hranicí lesa provádějí lesnicko-technické meliorace a hrazení bystřin státní organizace lesního hospodářství.
V době vydání dosavadního lesního zákona plnily tehdejší Krajské podniky zemědělsko-lesnických meliorací úkoly na úseku lesnicko-technických meliorací. Při zrušení těchto podniků došlo k delimitaci působnosti mezi organizace lesního hospodářství a zemědělské organizace, kterým zůstala působnost v melioracích včetně biologických opatření na tocích jimi spravovaných. Činnost lesnicko-technických meliorací se nyní soustřeďuje převážně na lesní půdní fond (oblasti bystřinných toků).
Ustanovení dosavadního lesního zákona o lesnicko-technických melioracích je nepřímo dotčeno vydáním vodního zákona.
7. Každý smí vstupovat na nezahájené lesní cesty, do nezahájených lesních porostů, sbírat v nich lesní plodiny, léčivé rostliny, odpadovou klest, na vyznačených místech pak rozdělávat oheň a tábořit. Při tom je povinen dbát maximálně opatrnosti z hlediska ochrany lesa.
U činností prováděných v lesích socialistickými organizacemi na základě oprávnění daných zvláštními předpisy, k nimž jinak není třeba povolení podle tohoto zákona, např. při geologickém průzkumu, při sportovních a rekreačních činnostech, se těmto organizacím stanoví povinnost oznámit včas zamýšlené provádění činnosti okresnímu národnímu výboru, místnímu (městskému) národnímu výboru a také uživateli lesa.
Uživatelé lesů jsou povinni provádět preventivní opatřeni k zabránění škod v lesích, jako např. protipožární opatření, včasné zpracování kalamitních a nahodilých těžeb, kontrolu výskytu a likvidaci živočišných a rostlinných škůdců.
Uživatelé lesů jsou povinni dbát o snížení škod způsobených zvěří; stavy zvěře a zásady jejího chovu musí být v souladu se zásadami správného hospodaření v lesích.
Uživatelé lesních honiteb jsou povinni doložit plány mysliveckého hospodaření a lovu předkládané okresním národním výborům podle zvláštních předpisů vyjádřením organizací obhospodařujících lesy. Nelze-li škodám zvěří zabránit jinak, jsou uživatelé lesů povinni požádat okresní národní výbor, aby podle ustanovení předpisů o myslivosti povolil, popřípadě nařídil snížení stavu zvěře.
Ministerstvo upraví obecně závazným právním předpisem jednotný výpočet náhrad škod na lesních porostech.
Ochrana lesa proti biotickým škůdcům (např. hmyz) a škodlivým přírodním činitelům (např. vítr, sníh, jinovatka), jakož i proti škodám způsobeným přímo i nepřímo lidskou činností se prohlubuje a zpřesňuje.
Některé neaktuální činnosti (např. zákaz dobývání pařezů a hrabání steliva) nebudou již vázány na povolení orgánů státní správy. V zájmu ochrany lesů je však třeba převzít a doplnit jiné zákazy činností nebo některé činnosti vázat na povolení orgánů státní správy lesního hospodářství. Půjde jednak o opatření k ochraně před požáry (např. zákaz vypalování trávy v lese i jeho okolí), jednak o ustanovení k ochraně přírodního prostředí (před znečišťováním odpadky, skládkami, pohybem motorových vozidel na některých lesních cestách, vypouštěním olejů z motorových vozidel), dále opatření proti škodám při pastvě dobytka (povolení průhonu dobytka lesem k pastvinám, zákaz pastvy v lese), dále o opatření k ochraně ostatních užitečných funkcí lesa (nadměrný hluk, chování ztěžující druhým užívání lesa, nepřípustné oplocování chat a částí lesa) a konečně o opatření při dobývání kamene, hlíny, písku a rašeliny. K ostatním činnostem v lesích bude třeba souhlasu uživatele lesa. Půjde např. o vstup do zahájených lesních porostů, vjezd (průjezd) zahájenými lesními cestami, sběr drobné klesti, jmelí, sběr semen stromů lesních dřevin, travaření na odlesněných plochách a rozdělávání ohňů a táboření mimo vyznačená místa.
Při geologickém a hydrologickém průzkumu, při budování a provozu některých vedení, při sportovních, rekreačních a jiných činnostech v lesích, k nimž jinak podle lesního zákona není třeba povolení, je nutné předchozí uvědomění uživatele lesa o provádění těchto činností. Podle dosavadní praxe se uživatel lesa o nich dovídá až při započetí prací nebo při jejich průběhu a je tím nucen podle nich dodatečně provoz lesního hospodářství usměrňovat.
O ochraně lesa před škodami zvěří zatím lesní zákon nemá ustanovení. Při projednávání a schvalování plánů mysliveckého hospodaření a lovu nebylo zatím v dostatečné míře přihlíženo k existencí škod způsobených zvěří na lesních porostech.
Lesní porosty nejsou v účetní evidenci hodnotově vedeny, výpočet škod na lesních porostech působí v praxi značné obtíže, je k němu třeba obvykle v každém jednotlivém případě znaleckého posudku. Proto je třeba výpočet výše škody jednotně upravit.
8. Pracovníci státních organizací lesního hospodářství určení se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesního hospodářství k ochraně a správě lesů jsou vybaveni oprávněními vstupovat na lesní půdu, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení lesního zákona a tohoto zákona na ochranu lesa, předvádět je orgánům Veřejné bezpečnosti a za podmínek, které stanoví ministerstvo lesního a vodního hospodářství v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, nosit zbraň; mohou v případě nutné obrany k odvrácení útoku vedeného proti jejich osobě nebo jim bezprostředně hrozícího, anebo útoku na život jiné osoby též použít zbraň. Při výkonu ochrany a dozoru nosí tito pracovníci stejnokroj se státním znakem a služebním označením. Předchozí ustanovení platí přiměřeně i pro pracovníky orgánů státní správy lesního hospodářství.
V zájmu zvýšení ochrany lesa jakou součásti životního prostředí jsou na návrh organizací obhospodařujících lesy okresním národním výborem ustanovování lesní stráží pracovníci organizací obhospodařujících lesy, pracovníci státní ochrany přírody a členové společenských organizací. Tato stráž je vybavena při výkonu ochrany lesa průkazem a odznakem se státním znakem; má i shora uvedené oprávnění ke vstupu na lesní půdu a k zjišťování osob.
Dosavadní lesní zákon má ohledně ochranné lesní služby odkaz na zvláštní předpisy. Takovým předpisem je až dosud zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, který dnes již platí pouze pro ochranu lesů. Některá ustanovení tohoto zákona jsou již dnes vývojem překonána. Pro ochrannou službu v lesích podle navrhované úpravy je třeba zejména oprávnění pracovníků státních organizací lesní hospodářství (a orgánů státní správy) ke zjišťování totožnosti a předvedení orgánům Veřejné bezpečnosti osob, které se dopustí přestupku na úseku lesního hospodářství a ochrany přírody. Účinnost ochranné služby je však třeba zvýšit (změnou příslušných zvláštních předpisů) oprávněním ukládat za přestupky podle zvláštních předpisů pokuty v blokovém řízení. Ochrannou službou bude možno napříště pověřovat i dobrovolné pracovníky. Okruh pracovníků dosud oprávněných nosit stejnokroj bude přezkoušen, nebude však rozšiřován.
9. Stromy rostoucí v krajině mimo les jsou chráněny podle předpisů o státní ochraně přírody (např. zákon č. 40/1956 Sb. popř. dalších právních předpisů).
O kácení stromů rostoucích mimo les rozhodují místní národní výbory, pokud si okresní národní výbory povolování kácení stromů v některých případech nevyhradí.
Při vydávání povolení ke kácení stromů rozhodne národní výbor také o případném využití dřevní hmoty z těchto stromů pro potřeby zpracovatelského průmyslu. Případné podrobnosti stanoví ministerstvo kultury v dohodě s ministerstvem lesního a vodního hospodářství a s ministerstvem průmyslu obecně závazným právním předpisem. Ustanovení předpisů o rostlinné výrobě zůstává nedotčeno.
Dosavadní úprava povolování káceni stromů rostoucích mimo les (dosud platné ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 89/1965 Sb.) byla vydána na základě zmocnění dosavadního lesního zákona.
Poněvadž zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody nemá ustanovení o pravomoci národních výborů, je třeba jej o uvedenou zásadu doplnit.
10. Uživatelé lesů pod odbornou správou mohou dodávat vytěžené dříví jen organizacím ministerstva; socialistické organizace obhospodařující lesy mohou dodávat dříví přímo odběratelům, pokud se o tom s organizacemi ministerstva dohodnou. Podrobnosti stanoví ministerstvo lesního a vodního hospodářství obecně závazným právním předpisem.
Podle ustanovení občanského zákona a hospodářského zákona vzniká smlouva o koupi respektive o dodávce výrobků dohodou. Výjimka z této zásady dobrovolnosti se dosud připouští na základě § 268 hospodářského zákona a § 405 občanského zákona pouze pro zemědělské výrobky. Výkup dříví z nestátních lesů je upraven vyhláškou MLVH č. 173/1973 Sb., která ukládá uživateli lesa povinnost nabídnout dříví k výkupu; tato vyhláška byla vydána pouze na základě zmocňovacího ustanovení § 55 odst. 2 lesního zákona o výkupu dříví ze stromů rostoucích mimo les.
11. Za porušení povinností vyplývajících z ustanovení tohoto zákona, popřípadě podle něho uložených, ukládají orgány státní správy lesního hospodářství organizacím za podmínek stanovených nařízením vlády České socialistické republiky pokuty až do výše 500 000 Kčs.
Orgány státní správy lesního hospodářství ukládají za podmínek stanovených nařízením vlády České socialistické republiky pokuty i pracovníkům těchto organizací, kteří porušení povinností organizací zavinili, pokud nejde o trestný čin nebo přečin. Výše pokuty může činit u pracovníka organizace nejvýše trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace podle předpisů o náhradě škody. Byla-li uložena pokuta pracovníku organizace podle předchozího odstavce, nelze mu uložit pokutu podle jiných předpisů.
Pokuty vybírají, spravují a vymáhají orgány, které je uložily; jsou příjmem národních výborů. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení právní povinnosti došlo.
Organizace, které poruší ustanovení lesního zákona, zejména o ochraně lesního půdního fondu nebo povinnosti uložené rozhodnutím orgánů státní správy na úseku lesního hospodářství k ochraně lesa, musí být postihovány pokutami. Postavení takových organizací je třeba odlišit od postavení organizací, které o povolení zamýšleného zásahu do lesního půdního fondu žádaly. Tímto odlišením se také zvýší význam rozhodování orgánů státní správy lesního hospodářství. Pokutami budou postihovány i organizace lesního hospodářství za porušení zásad správného hospodaření v lese, včetně překročení těžebních úkolů stanovených lesním hospodářským plánem a při porušení podmínek stanovených orgány státní ochrany přírody v lesích prohlášených za chráněné území podle předpisů o státní ochraně přírody. Pokud jde o lesy zvláštního určení, ukládají organizacím tyto pokuty orgány státní správy lesního hospodářství v součinnosti se zúčastněnými orgány státní správy.
Pokud bude uložena pokuta pracovníkovi organizace, nebude možno mu již uložit pokutu nebo jiné takové sankční opatření podle jiných předpisů (zák. č. 60/1961 Sb.).
Uložení pokuty nezbavuje organizaci povinnosti dodatečně požádat o povolení provedeného zásahu do lesního půdního fondu, pokud požaduje dosažený stav zachovat.
12. Zrušují se
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,
zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství,
vyhláška č. 622/1949 Ú. l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy.
Politicko ekonomický rozbor
k návrhu zásad zákona ČNR o státní správě lesního hospodářství a hospodaření v lesích
Zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon) splnil své poslání a přinesl řadu dobrých výsledků, které napomohly dalšímu úspěšnému rozvoji lesního hospodářství. Současnému rozvoji lesního hospodářství, jakož i ostatním potřebám společenského rozvoje v oblasti přírodního prostředí, však již řada jeho ustanovení nevyhovuje, a proto je třeba vydat novou právní úpravu.
Rozsah a význam potřebných legislativních změn je tak značný, že je nelze řešit pouhou novelizací lesního zákona, nýbrž novou legislativní úpravou, která nahradí dosavadní lesní zákon.
V souvislosti s tím je nutno řešit i ústavněprávní problematiku příslušnosti zákonodárných orgánů v podmínkách federativního státoprávního uspořádání.
Podle čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., patří lesní hospodářství do výlučné působnosti republik. Podle čl. 37 odst. 3 citovaného ústavního zákona přísluší zásadní zákonodárná úprava ve věcech lesního hospodářství Federálnímu shromáždění, pokud to vyžaduje jednota právního řádu. Podle čl. 38 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci přísluší celá úprava věcí v oblasti lesního hospodářství národním radám, pokud Federální shromáždění nevydá zásadní zákonodárnou úpravu.
Celospolečenský význam jednotné zásadní úpravy lesního hospodářství a ochrany lesa jako důležité složky bohatství společnosti a jednotná úprava užívacích vztahů k lesním pozemkům a zásad hospodaření v lesích zdůvodňují použití ustanovení čl. 37 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci. Navrhuje se proto zásadní úpravu provést zákonem Federálního shromáždění, který upraví základní otázky ochrany lesního půdního fondu a ochrany lesních porostů, zavede a upraví institut trvalého bezplatného užívání lesní půdy socialistickými organizacemi, stanoví právní režim vytváření ucelených lesních částí a postup vůči uživatelům lesní půdy, kteří neplní povinnosti stanovené lesním zákonem; vymezí dále též kategorizaci lesů a základní zásady hospodářského způsobu a pěstování lesů ve vztahu k těžebním způsobům a konečně zakotví možnost postihnout pokutami za porušení ustanovení lesního zákona organizace a jejich pracovníky.
Organizaci a výkon státní správy lesního hospodářství a některé další otázky upraví zákon České národní rady.
Organizace a výkon státní správy lesního hospodářství
Zásady nového zákona o státní správě lesního hospodářství a hospodaření v lesích počítají s tím, že státní správu budou nadále provádět v podstatě v dosavadním rozsahu ministerstvo lesního a vodního hospodářství a národní výbory. Zásady nového zákona však počítají s výrazným posílením autority státní správy na úseku lesního hospodářství, s prohloubením její činnosti a se zvýšením její politické i odborné úrovně. Předpokladem důslednosti při řešení problémů je však i odpovídající konkretizace a zpřesnění působnosti u jednotlivých stupňů orgánů státní správy.
Návrh vychází z toho, že těžiště výkonu státní správy na úseku lesního hospodářství zůstává nadále na okresních národních výborech. Krajské národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství budou kromě své dosavadní činnosti též rozhodovat o některých významných věcech přesahujících výrazně rámec působnosti nižších orgánů. Místní a městské národní výbory se budou podílet na některých místních opatřeních směřujících k ochraně lesa, usměrnění rekreačního využití lesů apod. Až na uvedené drobnější úpravy nedochází tedy vydáním zákona k zásadním změnám v dělbě působnosti jednotlivých stupňů orgánů státní správy.
Národní výbory mají v rámci své působnosti rovněž dozírat na dodržování ustanovení lesního zákona, zákona o státní správě lesního hospodářství a hospodaření v lesích a předpisů podle nich vydaných. Při dělbě práce jednotlivých stupňů národních výborů na úseku dozoru nad vydanými rozhodnutími se vychází ze zásady, že státní orgán, který vydává příslušné rozhodnutí, je také povinen dozírat na dodržování jím vydaného rozhodnutí a zároveň též činit opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Na úseku lesního hospodářství vystupuje výkon dozoru prováděný národními výbory do popředí, poněvadž neexistuje žádný speciální inspekční (kontrolní) orgán.
Obsah právní úpravy režimu hospodářského způsobu a zásad pěstování lesů i ve vztahu k těžebním způsobům
Řádné hospodaření v lesích, které nejsou ve správě nebo užívání státních organizací řízených ministerstvem lesního a vodního hospodářství nebo federálním ministerstvem národní obrany, vyžaduje i nadále ponechat dosavadní institut odborné správy lesů, vykonávané organizacemi lesního hospodářství. Tyto organizace požadují od ostatních uživatelů lesů plnění úkolů a v případě neplnění navrhují okresnímu národnímu výboru potřebná opatření.
Vychází se z toho, že ve vztahu k uživatelům lesů, kteří budou zajišťovat obhospodařování lesů vlastním odborným lesním hospodářem jako např. u JZD, bude rozsah odborné správy lesu omezen.
Hospodaření v lesích musí být časově a prostorově uspořádáno tak, aby s ohledem na jeho převážné zaměření byly současně zajišťovány zvyšující se produkce jakostní dřevní hmoty, zlepšování ostatních užitečných funkcí lesa a vytvářely se předpoklady pro účelnou racionalizační činnost lesního hospodářství. Tyto úkoly zabezpečuje hospodářská úprava lesů, která v pravidelných intervalech zjišťuje stav lesa, plánuje hospodářská opatření a ověřuje jejich realizaci.
V porovnání s dosavadním zněním lesního zákona je třeba v návrhu nového lesního zákona zdůraznit význam hospodářské úpravy lesů pro prognózy a koncepce rozvoje lesního hospodářství, na uplatňování vědeckých poznatků v roztřídění lesu, v jejich převážném zaměření a v diferencovaném plánování příslušných hospodářských opatření.
Na základě dosavadních zkušenosti se navrhuje rozdělit hospodářská opatření plánovaná hospodářskou úpravou lesů na závazná, směrná a orientační. Zjednodušuje se podrobné plánování s otevřením většího prostoru pro uplatnění iniciativy provoznímu hospodaření při realizaci plánovaných opatření. Přitom se v maximální možné míře uplatňuje ekonomická optimalizace základních požadavků na zajištění úkolů produkčních, ostatních užitečných funkcí a úkolů racionalizačních. Za závazných opatření je nejdůležitější výška únosných těžeb v jednotlivých lesních celcích. Řídí se výší a rozložením dřevních zásob, principem rozšířené reprodukce a přírůstkovými poměry, zajišťujícími těžební vyrovnanost. Únosná těžba je dána podíly (těžebními procenty) odvozenými z rozložení celkových dřevních zásob. Způsob odvození příslušných těžebních procent stanoví podle dřevin a jejich bonit prováděcí předpisy. Zákonem se má stanovit, že únosnou výši těžeb nelze překročit.
Činnost hospodářské úpravy lesů bude i nadále zajišťovat organizace pověřená ústředním orgánem státní správy lesního hospodářství republiky, u vojenských lesů organizace pověřená federálním ministerstvem národní obrany. Výsledná díla hospodářské úpravy lesů schvalují krajské národní výbory, které též kontrolují jejich dodržování.
Na úseku pěstování lesů jsou některá ustanovení dosavadního zákona příliš podrobná a nejsou v souladu s rychlým rozvojem vědy a techniky, se zvyšováním nároků socialistické společnosti na všechny funkce lesa a racionalizaci hospodářské činnosti. Jako základní hospodářský způsob v lesích je dosavadním zákonem stanoven způsob maloplošný pasečný (podrostní) s možností zaváděl ve vhodných podmínkách výběrný způsob hospodaření.
Termín maloplošný pasečný (podrostní) je pojmově neujasněný. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že v našich pestrých přírodních a hospodářských podmínkách je třeba diferencovaně použít více druhů hospodářských způsobů, než které dovoluje lesní zákon.
V současné době i za platnosti dosavadního lesního zákona jsou v lesních hospodářských plánech předepisovány v souladu s přírodními podmínkami holé seče přesahující svou šířkou mez stanovenou zákonem (tj. průměrnou výši těžebního porostu). Jejich podíl se pohybuje v rozmezí 20 až 25% všech obnovních těžeb. Jejich realizace se dnes řeší jako výjimka z lesního zákona, s čímž je spojena zbytečná administrativa v organizacích lesního hospodářství i v orgánech státní správy.
V návrhu nové zákonné úpravy bude proto třeba uplatnit výraznou diferenciaci hospodářských způsobů opřenou o poznatky přírodních podmínek, o empirické zkušenosti a nové výsledky výzkumu. Podle předběžných šetření se předpokládá, že bude možné při plném zajištění produkčních i ostatních užitečných funkcí lesa s ohledem na uplatňování racionalizačních opatření v pěstování, ochraně lesů a v těžbě dříví používat jednotlivé hospodářské způsoby v tomto rozsahu:
výběrný (v lesích převážně ochranného charakteru) |
3% |
podrostní (s obnovou pod ochranou mateřského porostu s plným využitím přirozené obnovy a dosažením zvlášť kvalitních sortimentů) |
15% |
násečný (používající holou seč do šířky odpovídající výšce těženého porostu) |
24% |
holosečný (s holou seči s maximální šířkou do 60 m) |
54% |
holosečný (s holou sečí nad 60 m šířky) |
4% |
Hospodářský způsob odpovídající daným přírodnin podmínkám, současnému stavu lesů a účelovému zaměření stanoví hospodářská úprava lesů.
Při realizaci těžebních zásahů bude i nadále zakázáno přiřazování holých sečí k nezajištěným kulturám a neúnosné snižování zakmenění porostů. Současně se navrhuje stanovit zákonem povinnosti zalesnit holiny do jednoho roku a zajistit porosty na nich do pěti let; v odůvodněných případech bude možnost povolit výjimky jen v rámci řízení při vyhotovování lesních hospodářských plánů.
Intenzita ochrany lesa proti škodlivým činitelům
Na úseku ochrany lesa je zapotřebí prohloubit ochranu proti škodám způsobeným průmyslovými a ostatními organizacemi, škodám způsobeným člověkem a lovnou zvěří. Všechny uvedené škody působí značné ztráty na množství a jakosti produkované dřevní hmoty i na ostatních užitečných funkcích lesa. Potřebná ochranná opatření je třeba zajišťovat nejen ze strany organizací lesního hospodářství, ale i ze strany ostatních odvětví národního hospodářství.
V zákoně je třeba stanovit i příslušné povinnosti organizacím i občanům v zájmu ochrany lesa proti škodám, které by mohly vzniknout jejich činností (např. při těžbě zemin, znečišťování lesa odpadky, pohybem motorových vozidel, hlukem, ohněm, tábořením apod.).
Ochrana lesa proti biotickým škůdcům (např. hmyz) a škodlivým přírodním činitelům (např. vítr, sníh, jinovatka), jakož i proti škodám způsobeným přímo i nepřímo lidskou činností se prohlubuje a zpřísňuje. Zákon stanoví, které činnosti jsou v lesích a jejich okolí dovoleny, ke kterým je třeba souhlasu uživatele lesa, popřípadě souhlasu okresního národního výboru a které činnosti jsou zakázány.
K některým činnostem nebude, tak jako dosud, třeba povolení nebo souhlasu.
Zásady nového lesního zákona současně přinášejí též některá opatření směřující k rozvoji lesního hospodářství a zvyšování ostatních užitečných funkcí lesa a jeho ochraně, aby byly v souladu s novými poznatky vědy, výzkumu a praxe. Proto se navrhuje vypustit některá dosavadní ustanovení, která mají jen konstatační povahu, nebo která jsou již obsažena v jiných právních předpisech.
Úprava postavení a oprávnění lesní stráže
Dosavadní lesní zákon nemá ustanovení o organizaci lesní ochranné služby a postavení a oprávnění příslušníků ochranné lesní stráže. Odkazuje pouze na zvláštní předpisy. Takovýmto předpisem je zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství, vod a vodních děl. Tento zákon platí již dnes prakticky pouze pro ochranu lesů. Řada ustanovení tohoto zákona je již vývojem překonána.
Ukazuje se účelným pojmout ustanovení o organizaci, postavení a oprávnění lesní stráže do zákona. Počítá se s tím, že při výkonu ochranné služby podle navrhované úpravy budou mít pracovníci státních organizací lesního hospodářství, pokud budou státním orgánem schválení jako lesní stráž, oprávněni zjišťovat totožnost osob, které se dopustí přestupku na úseku lesního hospodářství a ochrany přírody, a předvést je v případě potřeby orgánu Veřejné bezpečnosti, popřípadě použít v případech zákonem vymezených zbraně k odvrácení útoku. Lesní stráž bude rovněž oprávněna ukládat za přestupky pokuty v blokovém řízení.
Dosavadní předpisy neumožňují, aby byla lesní stráž rozšířena i o členy dobrovolných společenských organizací, pracovníky státní ochrany přírody apod. Zájem na zvýšení ochrany lesa jako součásti životního prostředí však to vyžaduje. Podle návrhu by takové osoby mohl ustanovit za lesní stráž okresní národní výbor na návrh organizace obhospodařující les. Takováto stráž by byla vybavena průkazem a odznakem se státním znakem.
Zavedení sankcí proti organizacím
Dnešní lesní zákon nemá speciální ustanovení o sankcích za porušení povinností, které ukládá. Za správní přestupek mohou být podle § 7 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, stíhány jednotlivé osoby, které ztíží plnění plánu lesní výroby, nedbají ochrany lesního fondu nebo zanedbají ochranu před rostlinnými nebo živočišnými škůdci. Pokuta může být uložena až do výše 500 Kčs. Organizace však za zanedbání nebo porušení svých povinností zatím stíhány být nemohou.
Ukazuje se účelným zakotvit i v lesním zákoně, obdobně jako se to stalo v zákoně o vodách, možnost ukládání pokut organizacím, které porušily povinnosti uložené jim lesním zákonem. Pokuty by měly být ukládány orgánem státní správy v rozsahu až do výše 500 tis. Kčs. Pokutami mohou být postihovány i organizace obhospodařující lesy, a to i za porušení zásad správného hospodaření v lese.
Obdobně jako je tomu podle příslušného ustanovení zákona o vodách, uvažuje se o možnosti ukládat až do výše trojnásobku měsíčního výdělku pokuty i pracovníkům organizací, kteří porušení povinností organizace zavinili.
Za účelem jednotného provádění zákona budou v nařízení vlády ČSR zejména upraveny skutkové podstaty, podmínky vymahatelnosti pokut, promlčení apod.
Ekonomický dopad nové právní úpravy
Provádění navrhovaného zákona nevyvolá žádné nové požadavky na státní rozpočet republiky.
Výši ukládaných pokut nelze přesně odhadnout. Půjde o příjem národních výborů. Vydáním zákona nedojde ke změně finančních vztahů rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu republiky. Rovněž vztah organizací lesního hospodářství k státnímu rozpočtu republiky se v důsledku přijetí zákona nezmění.
Počet pracovníků státní správy v odvětví lesního hospodářství se nezvýší. Zvýšené požadavky na výkon státní správy na národních výborech bude nutno zajistit zejména uplatňováním racionalizačních opatření při výkonu státní správy, zintenzivněním metodického řízení ze strany vyšších stupňů orgánů státní správy, specializací pracovníků pro řešení konkrétních oblastních problémů (např. v oblasti rekreační, vodohospodářské, v oblasti vystavené ve zvýšené míře průmyslovým exhalacím).
Dosavadní počet pracovníků určený pro státní správu lesního hospodářství na okresních národních výborech je zpravidla 1 až 2 pracovníci na každý okres, což neodpovídá vždy konkrétním přírodním podmínkám a lesnatosti okresu. Z hlediska lesnatosti okresu se podle dosavadních zkušenosti jeví potřeba zhruba tak, že v okrese s výměrou lesů do cca 20 000 ha by měl být 1 pracovník, při výměře do cca 50 000 ha 2 pracovníci a při větší výměře až 3 pracovníci.
V Praze dne 24. září 1975
Josef Korčák v. r.
předseda vlády České socialistické republiky