ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1976

II. volební období

137

Vládní návrh

Zákon

České národní rady

ze dne .................. 1976

o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 -1980

Vycházejíc z dosažených výsledků rozvoje národního hospodářství, ze Směrnice XV. sjezdu Komunistické strany Československa pro hospodářský a sociální rozvoj Československé socialistické republiky v letech 1976 - 1980 a v souladu se zákonem č. .../1976 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1976 - 1980,

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Tento zákon stanoví základní cíl a hlavní úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 - 1980 (dále jen "pětiletý plán republiky") a podmínky pro jeho realizaci, které jsou závaznou směrnicí pro řídící činnost vlády, ústředních orgánů, národních výborů a jiných orgánů České socialistické republiky a pro hospodářskou činnost socialistických organizací jimi řízených.

Část první

Základní cíl a hlavni úkoly pětiletého plánu republiky

§ 2

Základním cílem pětiletého plánu republiky vycházejícím z hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa je zajistit v souladu s prohlubováním socialistického způsobu života uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva a další upevňování jeho životních a sociálních jistot na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce.

§ 3

K dosažení tohoto cíle a k posílení socialistického státu se stanoví tyto hlavní úkoly:

a) zabezpečit plynulý a proporcionální růst společenské výroby, umožňující krýt rostoucí potřeby společnosti především soustavným posilováním úlohy průmyslu, rozvojem zemědělské výroby a vzestupem stavební výroby;

b) orientovat hospodářský rozvoj na řešení klíčových problémů dalšího proporcionálního rozvoje jednotné československé ekonomiky a růstu její efektivnosti a na dosažení toho, aby se do roku 1980 zvýšil v České socialistické republice vytvořený společenský produkt zhruba o 25% a reálné příjmy obyvatelstva zhruba o 24%;

c) zabezpečovat ve všech odvětvích národního hospodářství efektivní růst výroby a výkonů především růstem produktivity práce, zlepšováním kvality práce, účinnějším hospodařením a zhodnocováním všech druhů paliv a energie, materiálů a surovin, krmiv a potravin a rychlejším uplatňováním výsledků vědy a techniky v praxi; zaměřit se na to, aby přírůstek národního důchodu v České socialistické republice byl kryt z 98% růstem společenské produktivity práce;

d) prohlubovat účast orgánů a organizací na vyšším zapojení národního hospodářství Československé socialistické republiky do mezinárodní socialistické ekonomické integrace;

e) využívat intenzivněji přírodní bohatství a průzkumem připravovat jeho další rozvoj, využívat intenzivněji zemědělský půdní fond, zvyšovat jeho úrodnost a jeho ochranu; zajistit rozvoj vodních zdrojů;

f) věnovat trvalou péči životnímu prostředí, zejména ochraně přírody, ochraně vodních toků, podzemních vod a ovzduší před znečištěním;

g) podstatně lépe využívat výrobně technickou základnu, zvýšit kvalitu, technickou úroveň a užitné vlastnosti produkce a zajistit vysoce účelné vynakládání prostředků na investiční činnost;

h) zaměřit vědeckotechnický rozvoj a aplikaci výsledků vědy a techniky k řešení rozhodujících rozvojových záměrů;

i) dále upevňovat stabilitu vnitřního trhu, zlepšovat sortiment zboží, rychleji obměňovat zejména zboží dlouhodobé spotřeby a rozšiřovat jeho nabídku; zdokonalovat vazby mezi výrobou a obchodem, rozvíjet a modernizovat materiálně technickou základnu obchodu;

j) věnovat přednostní pozornost realizaci dlouhodobých záměrů ve výstavbě a v celkové modernizaci hlavního města Prahy; za prioritu dále považovat rozvoj Severočeského kraje;

k) rozvíjet a dále zdokonalovat řízení národního hospodářství tak, aby účinněji napomáhalo zvýšení efektivnosti rozvoje, aby k tomu mobilizovalo rezervy, podněcovalo růst produktivity práce, zvyšování kvality výroby, tvořivé síly a iniciativu pracujících.

§ 4

V rozvoji průmyslové výroby se stanoví:

a) zvýšit na základě využívání všech výrobních činitelů, především vybudované výrobně technické základny a pracovních sil, objem průmyslové výroby řízené orgány České socialistické republiky do roku 1980 téměř o 24%; přírůstek výroby krýt téměř v plném rozsahu přírůstkem produktivity práce;

b) zabezpečit v jednotlivých průmyslových odvětvích do roku 1980 růst, vyjádřený zvýšením objemu hrubé výroby ústředně řízených státních hospodářských organizací:

v chemickém průmyslu	téměř	o 33%
ve spotřebním průmyslu	téměř	o 18%
ve výrobě stavebních hmot	nejméně	o 41%
v potravinářském průmyslu	téměř	o 19%
ve zdravotnické výrobě	nejméně	o 45%

 

c) vytvářet podmínky pro to, aby se v České socialistické republice zabezpečil do roku 1980 růst, vyjádřený zvýšením objemu hrubé výroby:

v palivech a energetice	nejméně	o 17%,
v hutnictví a těžkém strojírenství	nejméně	o 30%,
ve všeobecném strojírenství	nejméně	o 45%;

 

d) prosazovat progresivní změny ve výrobě, a to hlavně cestou realizace rozvojových programů průmyslu; dále posílit úlohu chemie, jako jednoho z hlavních nositelů technického pokroku;

e) dále rozvíjet těžbu a zpracování surovin domácího původu a využívání druhotných surovinových zdrojů.

§ 5

(1) V rozvoji zemědělské výroby se stanoví zabezpečit v České socialistické republice ve srovnání s obdobím 1971 - 1975 vzestup celkové zemědělské výroby téměř o 13% a přispět k postupnému dosažení soběstačnosti ve výrobě zrnin.

(2) V rozvoji lesního hospodářství se stanoví zvýšit v České socialistické republice těžbu dřeva do roku 1980 o více než 6%, pokračovat v racionalizaci celého výrobního procesu a zlepšit komplexní využití dřevní hmoty.

§ 6

V rozvoji dopravy a spojů se stanoví povinnost podílet se

a) na zvýšení přepravy zboží a osob, zajištění koordinovaného rozvoje jednotlivých druhů dopravy a komunikační sítě lepším využíváním dopravních prostředků a posilováním veřejné silniční dopravy, na zajišťování dalšího rozvoje kontejnerového dopravního systému a zvyšování bezpečnosti a kultury cestování v osobní dopravě;

b) na další automatizaci meziměstského telefonního provozu a rozšiřování vysílací a přenosové sítě druhého televizního programu;

c) na uvedení do provozu 298 tis. nových telefonních stanic v České socialistické republice.

§ 7

(1) V oblasti investování se stanoví povinnost vycházet z toho, že v Československé socialistické republice podíl investic na užitém národním důchodu nepřekročí 33%; přitom soustřeďovat kapacity stavebních organizací a dodávky technologického zařízení v požadované struktuře na stavby, aby zejména u rozhodujících investičních akcí bylo dosaženo plnění plánovaných úkolů v dokončování staveb a v uvádění kapacit do provozu ve stanovených termínech.

(2) Ve stavební výrobě se stanoví povinnost podílet se na zvýšení objemu stavebních prací provedených stavebními organizacemi v České socialistické republice do roku 1980 o 34%.

§ 8

Ve vnějších ekonomických vztazích se stanoví povinnost podílet se

a) na zvýšení celkového obratu zahraničního obchodu;

b) na intenzivnějším zapojování československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce, zejména do mezinárodní socialistické ekonomické integrace a na rozvíjení všestranné hospodářské a vědeckotechnické spolupráce se socialistickými zeměmi, především se Svazem sovětských socialistických republik;

c) na dalším rozšiřování vzájemně výhodných hospodářských vztahů s vyspělými kapitalistickými státy na dlouhodobém základě; přitom využívat výrobní a vědeckotechnické kooperace;

d) na rozšiřování dlouhodobých, stabilních a vzájemně výhodných hospodářských a vědeckotechnických vztahů s rozvojovými zeměmi.

§ 9

V rozvoji životní úrovně se stanoví:

a) dále všestranně rozvíjet dosažený stupeň hmotné spotřeby obyvatelstva, zlepšovat její skladbu a zvyšovat pohotovost a kvalitu služeb;

b) posilovat význam a vliv odměňování za práci jako základního principu rozdělování v socialistické společnosti;

c) soustavně zlepšovat životní a pracovní prostředí a pracovní podmínky, především na základě komplexních programů péče o pracovníky;

d) postupně v souladu s dosaženými výsledky rozvoje hospodářství dále rozvíjet péči o rodiny s dětmi a o zabezpečení obyvatelstva ve stáří a nemoci;

e) v období let 1976 - 1980 vystavět ve všech formách výstavby v České socialistické republice nejméně 410 tis. bytů, z toho v hlavním městě Praze nejméně 58 tis. bytů; přitom zabezpečit komplexnost budovaných sídlišť výstavbou objektů technické a občanské vybavenosti;

f) ve zdravotnictví dále rozvíjet dosažený vysoký stupeň péče o zdraví obyvatelstva a vytvářet podmínky pro další zlepšování léčebné preventivní péče;

g) ve školství vytvářet předpoklady pro další zvyšování úrovně vzdělání a pro zdokonalování přípravy kvalifikovaných pracovníků; za tím účelem dále zkvalitňovat výchovný a vzdělávací systém;

h) zabezpečovat soustavný růst kulturní úrovně pracujících a zvyšovat úlohu kultury a umění při uspokojování duchovních potřeb obyvatelstva.

Část druhá

Podmínky pro realizaci pětiletého plánu republiky

§ 10

(1) Vláda, ústřední orgány státní správy, krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy odpovídají za zvýšení kvality a autority národohospodářských plánů, včetně oblastních plánů, jako základního nástroje řízení národního hospodářství a za úroveň řídící a organizátorské práce na všech stupních řízení.

(2) Materiálně technické zásobování a dodavatelskoodběratelské vztahy budou zdokonalovány prohloubením plánování, zvýšením odpovědnosti odvětvových ústředních orgánů a výrobních hospodářských jednotek za plynulé zásobování národního hospodářství výrobky svěřených oborů, stanovením zdůvodněných a neustále obnovovaných norem spotřeby a norem zásob, posilováním úlohy smluv k zabezpečení stabilizace dodavatelskoodběratelských vztahů a racionalizací zásobovacích a odbytových cest.

(3) Orgány hospodářského řízení jsou povinny účinněji využívat mzdové, finanční a cenové nástroje v souladu se záměry státních plánů rozvoje národního hospodářství při prosazování nejefektivnějších cest jejich realizace a orientovat je ke zvyšování množství a kvality společensky žádoucí produkce, na posilování kvalitativních stránek výroby a snižování její energetické a materiálové náročnosti, na rychlé rozšiřování poznatků vědeckotechnického pokroku, na rozvoj tvorby a realizace vynálezů a zlepšovacích návrhů, na dokonalejší využívání základních prostředků a zásob, na zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu a ke stabilizaci pracovních sil; v jednotě s těmito nástroji uplatnit morální stimuly a komplexní programy péče o pracovníky.

(4) Národní výbory jsou povinny důsledně zabezpečovat stanovené směry hospodářské politiky v místních podmínkách, zvláště v oblasti pracovních sil; budou dále rozvíjet organizování dobrovolné práce.

(5) Na všech stupních řízení bude důsledněji uplatňována kontrola plnění plánu.

§ 11

K plnění cílů a úkolů pětiletého plánu republiky, k zajištění trvalého růstu efektivnosti národního hospodářství, jakož i k zabezpečování finanční, rozpočtové a měnové rovnováhy stanoví se povinnost účinněji působit na zajištění potřebné úrovně finančních zdrojů a prosazovat hospodárnost při vynakládání finančních a devizových prostředků.

§ 12

Dosažení základního cíle a plnění úkolů pětiletého plánu republiky bude cílevědomě podporováno rozvojem tvořivých schopností lidí, jejich společenskou angažovaností, vysokou aktivitou, iniciativou a odpovědnosti v práci a organizováním dalšího rozmachu socialistického soutěžení v jeho nejrůznějších formách. Účast pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění hospodářských plánů a na řídící a kontrolní činnosti se dále prohloubí.

Část třetí

Závěrečná ustanovení

§ 13

(1) Vláda zajistí vyjádření údajů stanovených tímto zákonem v nových velkoobchodních cenách vyhlášených k 1. lednu 1977.

(2) Vláda může povolit pro účely experimentálního ověřování nových prvků plánovitého řízení národního hospodářství výjimky z ustanovení zákonů České národní rady upravujících řízení národního hospodářství. To platí obdobně i o zákonech vydaných před 1. lednem 1969, pokud mohou být měněny zákony České národní rady.

§ 14

(1) Pokud není uvedeno jinak, jsou údaje o rozvoji národního hospodářství v tomto zákoně vyjádřeny porovnáním s úrovní dosaženou v roce 1975.

(2) Prováděcí státní plán České socialistické republiky na rok 1976 stanovený na základě zákona České národní rady č. 145/1975 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1976, je prováděcím státním plánem k pětiletému plánu republiky.

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Část obecná

Předkládaný vládní návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 až 1980 (dále jen pětiletý plán republiky) byl připraven v intencích ústavního zákona o československé federaci (zák. č. 143/1968 Sb. ve znění zák. č. 125/1970 Sb.) v návaznosti na přípravu zákona Federálního shromáždění o šestém pětiletém plánu Československé socialistické republiky (dále jen federální zákon).

Na základě Směrnice XV. sjezdu Komunistické strany Československa pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976 - 1980 (dále jen Směrnice) a v souladu s federálním zákonem se navrhuje zákonem o pětiletém plánu republiky stanovit základní cíl státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1976 - 1980 a hlavní úkoly k jeho zabezpečení, které budou závaznou direktivou pro řídící činnost vlády, ústředních orgánů, národních výborů a jiných orgánů ČSR a pro hospodářskou činnost socialistických organizací.

Směrnice mimo jiné stanoví: "Hospodářský a sociální rozvoj České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky orientovat na řešení klíčových problémů dalšího proporcionálního rozvoje jednotné československé ekonomiky a růstu její efektivnosti". To vyjadřuje i návrh federálního zákona. S jeho ustanoveními jsou proto v maximální míře shodná i ustanovení předkládaného návrhu zákona České národní rady. Tím se též zabezpečuje další posílení a upevnění jednotného plánovitého řízení jednotné československé ekonomiky a jednota konkrétního řízení hospodářských úseků v působnosti orgánů federace i republiky.

Pro odůvodnění předkládaného návrhu tedy platí v prvé řadě to, co se uvádí v důvodové zprávě k návrhu federálního zákona:

"Šestý pětiletý plán navazuje na celkově úspěšně splněnou pátou pětiletku, která patří mezi nejúspěšnější etapy rozvoje naší ekonomiky. Základní záměry hospodářské politiky strany, vytyčené XIV. sjezdem KSČ a vyjádřené v cílech, směrech a úkolech 5. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství, byly splněny a vytvořily příznivé podmínky pro budoucí ekonomický rozvoj.

Šestý pětiletý plán se musel vyrovnat s některými obtížnými vnitřními a vnějšími problémy, jejichž překonání vyžaduje nejen zvýšené úsilí, ale též zdokonalení forem a metod řízení. Z vnitřních problémů jde o omezené zdroje pracovních sil a domácích surovin a o vyšší investiční náročnost ekonomického rozvoje. Ztížené vnější podmínky jsou charakterizovány především celkovým nedostatkem surovin a energie ve světě a obtížnějšími podmínkami jejich získávání, a dále zostřením krizové situace na kapitalistických trzích, která produkuje inflační vývoj kapitalistických ekonomik, rozkolísanost cen a znesnadnění odbytu výrobků.

Uvedené ztížené podmínky vyžadují aktivní opatření ve výrobě, investiční výstavbě a zahraničním obchodě, urychlení vědeckotechnického rozvoje, rozhodná zvyšování efektivnosti národního hospodářství a kvality výroby a těsnější spolupráci se SSSR a ostatními socialistickými státy. Rozhodující silou však je růst angažovanosti, aktivity a iniciativy pracujících a další rozmach socialistického soutěžení, jakož i takové rozvíjení a zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství, které by zmobilizovalo všechny potenciální rezervy při maximální úspor posti a účinnosti. To jsou hlavní cesty a způsoby, jimiž se cíle a úkoly šestého pětiletého plánu budou zajišťovat. Přitom se dbá na realitu vytyčených cílů, temp a úkolů.

Program dalšího všestranného sociálně ekonomického rozvoje, vyjádřený v šestém pětiletém plánu, je pokračováním reálné, i když náročné hospodářské politiky strany a státu v podmínkách výstavby rozvinuté socialistické společnosti. V souladu s hlavními směry hospodářské politiky strany vytyčenými XV. sjezdem KSČ se tímto zákonem formuluje a konkretizuje hospodářská politika státu na léta 1976 - 1980. Cíle, cesty, prostředky i směry řešení navazují na koncepci pátého pětiletého plánu; jde ovšem o zabezpečování rozvoje národního hospodářství na vyšší úrovni, ve vyšší kvalitě a při větší náročnosti.

Šestý pětiletý plán charakterizuje směrnice XV. sjezdu KSČ takto: "Uskutečňování hospodářského a sociálního rozvoje konkretizovaného v 6. pětiletém plánu, založeném zejména na rychlém růstu efektivnosti a společenské produktivity práce, významně přispěje ke vzestupu výrobních sil, ke zvýšení životní úrovně a k dalšímu úspěšnému budování rozvinuté socialistické společnosti v ČSSR, a tím k posílení celého socialistického společenství".

Zákonem stanovený cíl, směry, zásady a úkoly státní hospodářské politiky představují závazný základ pro řídící činnost všech státních orgánů a pro hospodářskou činnost všech organizací v letech 1976 - 1980. V souladu s nimi přijmou ve smyslu čl. 10 odst. 5 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., národní rady zákony o státních plánech rozvoje národního hospodářství republik. Na tomto základě rozvine hospodářsko-organizátorskou činnost vláda Československé socialistické republiky a vlády republik".

Část zvláštní

K § 1

Ustanovení uvozuje návrh zákona jako základ řízení národního hospodářství v období 1976 - 1981, a to v souladu s čl. 10 ústavního zákona o československé federaci. Současně rámcově vymezuje obsah zákona - stanovení základního cíle a hlavních úkolů pětiletého plánu republiky a podmínek pro zajištění jeho realizace. Ustanovení koresponduje s ustanovením § 1 federálního zákona.

První část (§ 2 až 9)

V prvé části návrhu zákona se v souladu s federálním zákonem stanoví především základní cíl (§ 2) pětiletého plánu republiky a hlavní úkoly k jeho dosažení, a to jednak v základní poloze (§ 3), jednak konkretizované pro oblasti rozvoje průmyslové výroby (§ 4), zemědělské výroby a lesního hospodářství (§ 5), dopravy a spojů (§ 6), investiční výstavby a stavební výroby (§ 7), vnějších ekonomických vztahů (§ 8) a životní úrovně (§ 9).

Obdobně jako je tomu u federálního zákona (a jako tomu bylo u zákonů pro období 5. pětiletého plánu) uvádějí se i v návrhu zákona České národní rady jenom některé úkoly (direktivy) Směrnice, a to především celkové koncepční povahy; ostatní úkoly bude vláda ČSR zabezpečovat stanovením úkolů státních plánů rozvoje národního hospodářství ČSR podle § 16, odst. 2, zák. č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

K § 2

Ustanovení vytyčuje základní cíl pětiletého plánu republiky v souladu se Směrnicí a federálním zákonem. Tento základní cíl je organickým pokračováním základního síle pátého pětiletého plánu "zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb a další zpevnění životních jistot obyvatelstva při současném posilování socialistického státu a jeho obranyschopnosti".

Za hlavní cestu a prostředek k dosažení základního cíle se určuje vysoká efektivnost společenské výroby a kvalita veškeré práce.

K § 3

V návaznosti na federální zákon se stanoví především úkol zabezpečit plynulý a proporcionální růst společenské výroby (písm. a). Dále se vytyčuje úkol orientovat hospodářský rozvoj na řešení klíčových problémů dalšího proporcionálního rozvoje československé ekonomiky a růstu její efektivnosti a na dosažení zvýšení vytvořeného společenského produktu v České socialistické republice do roku 1980 zhruba o čtvrtinu a zvýšení reálných příjmů obyvatelstva zhruba o 24% (písm. b). V následujících ustanoveních se klade v souladu s federálním zákonem důraz na zabezpečení růstu výroby, jakož i přírůstku národního důchodu růstem produktivity práce, na intenzivnější využívání přírodního bohatství a zemědělského půdního fondu, včetně jeho ochrany, na péči o životní prostředí, na lepší využívání výrobně technické základny a na rozvíjení soustavy řízení.

Ustanovení obsažená v písm. i) (vnitřní trh) a j) (Praha a Severočeský kraj) jsou specifická pro Českou socialistickou republiku.

K § 4

Ustanovení o rozvoji výroby navazují na ustanovení federálního zákona, která dále konkretizují tím, že vytyčují v celkovém organizačním vyjádření úkol ve zvýšení objemu průmyslové výroby řízené orgány České socialistické republiky a zabezpečení jejího přírůstku produktivitou práce (písm. a). Pro hlavní průmyslová odvětví ústředně řízená odvětvovými ministerstvy se pak vytyčují úkoly vyjádřené zvýšením objemu hrubé výroby do roku 1980 (písm. b).

Ustanovení obsažené pod písm. c) pak v územním průřezu vyjadřuje úkoly v odvětvích řízených federálními odvětvovými ministerstvy. Ostatní ustanovení jsou z federálního zákona převzata v doslovném znění.

K § 5

Ustanovení určující úkoly v rozvoji zemědělské výroby a v lesním hospodářství v České socialistické republice vytyčují v souladu s federálním zákonem jednak vzestup celkové zemědělské výroby, jednak úkol zvýšit těžbu dřeva. Klade se zvláštní důraz na racionalizaci celého výrobního procesu a zlepšení komplexního využití dřevní hmoty.

K § 6

V rozvoji dopravy je úkol kvantifikován pro Československou socialistickou republiku ve federálním zákonu (zvýšit do roku 1980 přepravu zboží o 23% a počet přepravovaných osob o více než 11%). Ustanovení § 6, písm. a) návrhu zákona o pětiletém plánu republiky na něj navazuje.

Úkol uvést v České socialistické republice do provozu 298 tis. nových telefonních stanic navazuje na úkol federálního zákona pro celé území Československé socialistické republiky (470 tisíc stanic).

K § 7

V oblasti investování se v návaznosti na federální zákon stanoví povinnost vycházet z toho, že v ČSSR podíl investic na užitém národním důchodu nepřekročí 33%. Ustanovení plně respektuje skutečnost, že jde o společný úkol celého československého hospodářství. Úkol ve stavební výrobě je konkretizován na zvýšení objemu stavebních prací provedených stavebními organizacemi v ČSR.

K § 8

Ve federálním zákonu se věnuje zvláštní pozornost rozvoji zahraničního obchodu a mezinárodní socialistické integrace. Pro československé národní hospodářství se přitom stanoví úkol zvýšit celkový obrat zahraničního obchodu o 33% a zajistit, aby hlavním nositelem dynamiky vývozu byl vývoz strojů a zařízení. Na úkolech ve vnějších ekonomických vztazích se významně podílí i hospodářství řízené orgány České socialistické republiky. To vyjadřuje i předkládaný návrh zákona, který je proto i formulačně maximálně shodný s federálním zákonem.

K § 9

Vzhledem k základnímu cíli šestého pětiletého plánu se věnuje v souladu s federálním zákonem mimořádná pozornost všem stránkám rozvoje životní úrovně. Tento cíl se vyjadřuje jednak v základní poloze, jednak v jednotlivých úkolech (výstavba bytů, zlepšování pracovního prostředí, zdravotnická péče, školství a kultura).

Druhá část (§ 10 až 12)

Ve druhé části návrhu zákona se stanoví v souladu s federálním zákonem podmínky pro realizaci pětiletého plánu republiky.

K § 10

Především se stanoví odpovědnost příslušných orgánů za zvýšení kvality a autority národohospodářských plánů a za úroveň řídící a organizátorské práce (odst. 1). Přitom se vyzdvihují oblastní plány, a to v návaznosti na ustanovení § 5, odstavce 4, zákona o národohospodářském plánování, který stanoví: "Součástí plánů republik jsou oblastní (regionální) plány, které zajišťují zejména vytváření vyvážených hospodářských a sociálních proporcí a rozvoj jednotlivých oblastí v rámci republiky s ohledem na jejich zvláštní hospodářské a sociální podmínky a předpoklady."

Dále se věnuje pozornost specifické problematice materiálně technického zásobování a dodavatelskoodběratelských vztahů (odst. 2), jakož i specifickým úkolům orgánů hospodářského řízení při využívání mzdových, finančních a cenových nástrojů (odst. 3). Vyzdvihuje se jako specifikum republikového zákona i úloha národních výborů (odst. 4). Posléze se klade důraz na důslednější uplatňování kontroly plnění plánu (odst. 5).

K § 11

Jde o základní ustanovení převzatá z federálního zákona. Další ustanovení týkající se státních rozpočtů federace a republik jsou zakotvena ve federálním zákoně ve smyslu ustanovení § 2, odst. 2 zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla).

Jde o ustanovení určující (§ 11, odst. 2 - 4, federálního zákona), že

- státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik vycházejí ze základních cílů a úkolů šestého pětiletého plánu a pětiletých plánů republik, z rozpočtového výhledu Československé socialistické republiky a rozpočtových výhledů republik na léta 1976 - 1980 a ze záměrů finanční politiky stanovených vládou Československé socialistické republiky;

- státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik jsou v zásadě vyrovnané,

- k zajištění vyrovnanosti státních rozpočtů republik se poskytují ze státního rozpočtu federace v návaznosti na úkoly prováděcích státních plánů Československé socialistické republiky a v souladu se zásadou hospodárnosti účelové a globální dotace do státních rozpočtů republik.

K § 12

V souladu s federálním zákonem se reaguje na skutečnost, že hlavní podmínkou realizace pětiletého plánu je cílevědomé utváření socialistického způsobu života a práce a rozvíjení nových vlastností socialistických výrobců (pracujících), zejména společenské angažovanosti, tvůrčí aktivity, iniciativy a odpovědnosti; důraz se klade i na další rozmach socialistického soutěžení. Stále účinnější zapojování pracujících do řízení a kontroly národního hospodářství představuje významného činitele rozvoje společnosti.

Třetí část (§ 13 až 15)

Třetí část návrhu zákona obsahuje některé úkoly a zmocnění pro vládu republiky a některá vysvětlení; všechna ustanovení navazují na federální zákon.

K § 13

Ustanovení odst. 1 obsahuje shodně s federálním zákonem zmocnění pro vládu převést údaje zákona na nové velkoobchodní ceny platné od 1. ledna 1977, aby nebylo nutné projednávat jejich přepočet jako změnu zákona.

Obdobně jako je tomu ve federálním zákoně, zmocňuje ustanovení odst. 2 vládu republiky povolovat výjimky z ustanovení zákonů České národní rady, potřebné pro účely experimentálního ověřování nových prvků plánovitého řízení národního hospodářství. Podobné zmocnění obsahoval i zákon České národní rady č. 115/1971 Sb.

Pravomoc vlády republiky ukládat úkoly nižším článkům řízení je upravena ustanovením § 16 odst. 2 zák. č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

K § 14

Nejprve (odst. 1) se uvádí vysvětlení, že přírůstkové údaje (není-li uvedeno jinak) se počítají proti úrovni (skutečnosti) dosažené v roce 1975.

V odstavci 2 se stanoví, že státní plán České socialistické republiky pro rok 1976 stanovený na základě zákona České národní rady č. 145/1975 Sb., je prováděcím státním plánem k pětiletému plánu republiky. Jde o postup obvyklý v případech, kdy dojde k vyhlášení pětiletého plánu až v průběhu příslušného plánovacího období.

Obě ustanovení jsou v souladu s federálním zákonem.

K § 15

I když zákon nabude účinnosti až dnem vyhlášení, vztahuje se ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2, na celé období let 1976 - 1980.

Provedení zákona o pětiletém plánu republiky si nevyžádá žádné zvýšení finančních nákladů. Naopak jeho realizace přinese zdroje pro další rozvoj národního hospodářství.

V Praze dne 19. května 1976

Předseda vlády České socialistické republiky:

Josef Korčák v. r.