ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1976

II. volební období

138

Vládní návrh,

Zákon

České národní rady

ze dne ..................... 1976

o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu

(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou národní výbory a ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo").

(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu vykonávají státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu podle zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. .../1976 Sb. (dále jen "zákon") a podle tohoto zákona.

§ 2

Místní národní výbory

(1) Místní národní výbory zjišťují v obvodu své působnosti zemědělské pozemky, u kterých dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy, projednávají jejich přeměnu na půdu ornou s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s uživateli (vlastníky) půdy a v odůvodněných případech jim mohou takovou přeměnu podle § 3 zákona uložit.

(2) S místními a okresními národními výbory se podle § 12 zákona projednává zamýšlené provádění prací při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích.

§ 3

Okresní národní výbory

(1) Okresní národní výbory

a) rozhodují podle § 1 zákona v pochybnostech o tom, zda jde o součásti zemědělského půdního fondu,

b) zjišťují ve spolupráci s místními národními výbory a s orgány státního hospodářského řízení zemědělství v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu, prohlašují je za součást tohoto fondu a činí podle § 2 zákona opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu,

c) povolují podle § 4 zákona změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu,

d) ukládají podle § 5 zákona uživatelům (vlastníkům) zemědělských pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření k intenzivnímu a racionálnímu využívání těchto pozemků pro zemědělskou výrobu a k zvyšování jejich úrodnosti; uživatelům (vlastníkům) jiných pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu ukládají provést na vlastní náklad opatření potřebná k řádnému udržování těchto pozemků,

e) udělují podle § 8 zákona souhlas k návrhům územních plánů zón, pokud udělování tohoto souhlasu nepřísluší ministerstvu,

f) udělují podle § 10 zákona souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení,

g) určují podle § 11 zákona plochy, na které se mají odvést a rozprostřít svrchní kulturní vrstva půdy a hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy, které byly získány skrývkou,

h) schvalují podle § 11 zákona plán na dokončení půdních úprav a prací na zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti,

i) povolují podle § 12 zákona při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích a podle § 14 zákona v ostatních případech výjimky z povinnosti provést skrývku kulturní vrstvy půdy,

j) udělují podle § 12 zákona souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než jeden rok provozovatelům geologických a hydrogeologických průzkumných prací a investorům staveb nadzemních a podzemních vedení,

k) rozhodují podle § 13 a zákona v pochybnostech o tom, zda jde při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě o podstatný zásah do hospodařeni socialistické zemědělské organizace,

l) rozhodují podle § 14 zákona o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a podle § 15 zákona o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, a stanoví podmínky, za nichž odnětí povolují,

m) předepisují podle § 14 nebo 19 zákona odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,

n) schvalují dohody o odstranění ekonomické újmy, na kterou se vztahuje ustanovení § 23 zákona, a nedojde-li k této dohodě anebo není-li uzavřená dohoda v souladu s právními předpisy, rozhodnou o povinnosti ekonomickou újmu odstranit a určí lhůtu k jejímu splnění,

o) mohou ukládat podle § 27 zákona pokuty organizacím a jejich pracovníkům.

(2) Jestliže jde o jinou zemědělskou půdu, než o půdu podle § 7 a odst. 1 zákona a její výměra nepřesahuje 1 ha, okresní národní výbory

a) udělují podle § 9 zákona souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů,

b) rozhodují o udělení předchozího souhlasu podle § 13 a zákona; přitom též stanoví zásadní podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvalují plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění.

(3) Okresní národní výbory rozhodují podle § 21 zákona se souhlasem ministerstva, popřípadě se souhlasem ministerstva a ministerstva financí České socialistické republiky o snížení odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

(4) Okresní národní výbory rozhodují v pochybnostech o tom, zda zemědělské pozemky patří do zastavěného území obce (§ 22 písm. a) zákona).

(5) S okresními národními výbory se projednává podle § 26 zákona použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok a ohlašují se jim ukončení nezemědělského použití této půdy a její uvedení do původního stavu.

(6) Okresní národní výbory si mohou pro jednotlivé případy vyhradit ukládání opatření podle 2 odst. 1.

§ 4

Krajské národní výbory

(1) Jde-li o zemědělskou půdu podle § 7 a odst. 1 zákona ve výměře do 3 ha nebo o jinou zemědělskou půdu ve výměře nad 1 ha do 5 ha, krajské národní výbory

a) udělují podle 9 zákona souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů,

b) rozhodují o udělení předchozího souhlasu podle § 13 a zákona; přitom též stanoví zásadní podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvalují plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění.

(2) Krajské národní si mohou vyhradit

a) rozhodování podle § 1 zákona v pochybnostech o tom, zda jde o součásti zemědělského půdního fondu,

b) povolování změn kultur uvnitř zemědělského půdního fondu podle § 4 zákona, jde-li o značný rozsah, popřípadě dosah změn,

c) udělování souhlasu podle § 8 zákona k návrhům územních plánů zón, pokud udělování tohoto souhlasu nepřísluší ministerstvu,

d) udělování souhlasu podle § 10 zákona k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, jde-li o stavby krajského významu.

§ 5

Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky

(1) Ministerstvo

a) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak národní výbory na tomto úseku plní své úkoly,

b) vypracovává koncepce vývoje a koncepce racionálního a plného využívání zemědělského půdního fondu,

c) uděluje podle 8 zákona souhlas k návrhům územních plánů velkých územních celků a sídelních útvarů, jakož i k návrhům územních plánů zón na území hlavního města Prahy; k návrhům ostatních územních plánů zón uděluje souhlas v případech, kde dosud nebyly schváleny plány sídelních útvarů.

(2) Jde-li o zemědělskou půdu podle § 7 a odst. 1 zákona ve výměře nad 3 ha, nebo o jinou zemědělskou půdu ve výměře nad 5 ha, ministerstvo

a) uděluje podle § 9 zákona souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů,

b) rozhoduje o udělení předchozího souhlasu podle § 13 a zákona; přitom též stanoví zásadní podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění, a jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, stanoví, že bude odstraněna ekonomická újma.

(3) Ministerstvo si může vyhradit udělování souhlasu k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení podle § 10 zákona, jde-li o stavby celostátního významu.

§ 6

Místní příslušnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu

(1) Žádost o předchozí souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 13 a zákona a žádost o udělení souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů při těžbě nerostů podle 9 zákona se podává vždy u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část zemědělské půdy, která má být odňata zemědělské výrobě.

(2) Jestliže k udělení předchozího souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů je příslušný okresní národní výbor, popřípadě krajský národní výbor a zemědělská půda, která má být odňata zemědělské výrobě, leží ve dvou nebo více okresech, popřípadě krajích, uděluje uvedené souhlasy ten okresní národní výbor, popřípadě krajský národní výbor, v jehož obvodu leží největší část této půdy.

(3) O odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část.

Společná, zrušovací a závěrečná ustanovení

§ 7

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou v odůvodněných případech prodloužit podle § 13 a zákona platnost jimi uděleného předchozího souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

§ 8

Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón a návrhy na stanovení dobývacích prostorů se v období jejich přípravy projednávají podle § 8, popřípadě § 9 zákona s orgány ochrany zemědělského půdního fondu, kterým přísluší udělovat souhlas k těmto návrhům před jejich schválením.

§ 9

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření, které byly uloženy v jimi vydaných rozhodnutích a v mezích své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

§ 10

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují s orgány státního hospodářského řízení zemědělství, jakož i se všemi orgány, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, zejména s orgány územního plánování, s orgány geodézie a kartografie, s orgány státní správy, lesního hospodářství a s orgány státní ochrany přírody.

§ 11

Pokuty uložené podle § 27 zákona jsou příjmem rozpočtu národního výboru, který je uložil.

§ 12

Zrušují se položky č. 12 - 15 přílohy C a položka č. 1 přílohy E zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

§ 13

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ........... (uvede se den nabytí účinnosti zákona č. .../1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu).

Důvodová zpráva

Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, obsahuje až dosud nejen hmotně právní ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu, ale současně též určují orgány státní správy, které mají jednotlivá jeho hmotně právní ustanovení provádět. Těmito orgány jsou národní výbory a ministerstvo zemědělství a výživy.

Návrh federálního zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen "návrh federálního zákona"), svěřuje provádění zákona k ochraně zemědělského půdního fondu - a to nejen v části dotčené novelizací, ale i v části novelizací nedotčené (bod 29 zákona) - všeobecně jen orgánům ochrany zemědělského půdního fondu. Tato úprava vychází z § 91 Ústavy ČSSR. Proto je třeba v návaznosti na návrh federálního zákona určit zákonem České národní rady orgány ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky a vymezit působnost jejich jednotlivých stupňů.

Do navrhovaného zákona České národní rady se v podstatě přejímají působnosti místních, okresních a krajských národních výborů jako orgánů ochrany zemědělského půdního fondu v obcích, okresech a krajích a působnost ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky jako ústředního orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, které byly dosud stanoveny v zákoně č. 53/1966 Sb.

Nově se navrhuje upravit v připravovaném zákoně České národní rady působnost ministerstva zemědělství a výživy České socialistická republiky a krajských národních výborů při zabezpečování ochrany nejkvalitnějších a nejúrodnějších zemědělských půd včetně půd, do nichž byly vloženy prostředky v zájmu jejich intenzivnějšího využívání a zvyšování zemědělské produkce (§ 7 a návrhu federálního zákona). Ochrana těchto nejkvalitnějších a nejúrodnějších půd je zpřísněna tím, že udělování souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů a udělování předchozího souhlasu k odnětí těchto půd zemědělské výrobě se svěřuje do výměry 3 ha krajským národním výborům (§ 4 odst. 1 navrhovaného zákona ČNR) a ve výměře nad 3 ha ministerstvu zemědělství a výživy ČSR (§ 5 odst. 2 navrhovaného zákona ČNR); okresním národním výborům se ponechává udělovat souhlas pouze v případech, kdy geologické a hydrogeologické průzkumné práce nebo stavby, opravy a údržba nadzemních a podzemních vedení si vyžádá odnětí takové půdy na dobu delší než jeden rok (§ 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb.).

Navrhovaným zákonem ČNR se upravuje novým způsobem též působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při udělování souhlasu k návrhům jednotlivých druhů územních plánů, které zavádí zákon Federálního shromáždění o územním plánování a stavebním řádu. Z hlediska zdůraznění celospolečenského zájmu na důsledné ochraně zemědělského půdního fondu při zpracování návrhů těchto plánů se podle § 5 odst. 1 písm. c) navrhovaného zákona ČNR svěřuje ministerstvu zemědělství a výživy ČSR prakticky schvalování všech nejdůležitějších druhů územních plánů, tj. návrhů územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů, dále návrhů územních plánů zón na území hlavního města Prahy, jakož i návrhů ostatních územních plánů zón v případech, kde dosud nebyly schváleny územní plány sídelních útvarů. Okresní národní výbory budou schvalovat podle § 3 odst. 1 písm. e) navrhovaného zákona jen územní plány zón, které jsou odvozeny od předem již schválených územních plánů sídelních útvarů; přitom si krajský národní výbor může udělování souhlasu i v těchto případech vyhradit (§ 4 odst. 2 písm. c) navrhovaného zákona ČNR).

Podle § 25 odst. 3 zákona o národních výborech (úplné jeho znění je vyhlášeno pod č. 28/1972 Sb.) jsou státní orgány povinny si vyžádat stanovisko místního národního výboru, činí-li opatření, která se dotýkají zájmů obce. To platí také v případech, kdy orgány ochrany zemědělského půdního fondu vyššího stupně budou při výkonu své působnosti podle navrhovaného zákona ČNR činit opatření dotýkající se zájmů obce.

Finanční dosah navrhovaného zákona ČNR o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu

Navrhovaným zákonem ČNR se řeší působnost jednotlivých stupňů orgánů ochrany zemědělského půdního fondu založená pro tyto orgány obecně navrhovanou novelizaci zákona č. 53/1966 Sb. Navrhovaný zákon ČNR nezakládá tedy oproti návrhu federálního zákona nové finanční nároky.

Zajišťování nových úkolů, které vyplynou z federálního zákona, bude klást na orgány ochrany zemědělského půdního fondu podstatně vyšší požadavky.

Půjde v prvé řadě o důslednou ochranu nejkvalitnějších a nejúrodnějších zemědělských půd před jejich odnímáním pro nezemědělské účely, o poskytnutí stejně intenzívní ochrany půdám, do kterých byly vloženy značné prostředky za účelem intenzifikace zemědělské výroby, a půdám se speciálním výrobním zaměřením. Velmi náročným úkolem bude zabezpečování racionálního a intenzivního využívání stávajícího zemědělského půdního fondu, jeho rozšiřování rekultivacemi a zapojováním všech půdních rezerv do zemědělské výroby a zavedení zpřísněného režimu při převodech zemědělské půdy pro účely zalesňování nebo zařazení do ploch, které nelze zemědělsky obdělávat, kontrola uložených opatření apod.

Zvýšený rozsah činnosti a odborné náročnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu si také vyžádá důsledná preventivní ochrana zemědělského půdního fondu při územním plánování a řešení problematiky zahrazování následků těžební a průmyslové činnosti. Náročným a velmi složitým úkolem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu bude řešení negativních dopadů na hospodaření socialistických zemědělských organizací při podstatném zásahu do jejich hospodaření (ekonomická újma) a realizace ustanovení, jímž se zavádí postih (ukládání pokut) za porušení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Realizaci těchto nových náročných úkolů orgánů ochrany zemědělského půdního fondu - jak konstatuje důvodová zpráva k návrhu federálního zákona - bude nutno zajišťovat racionalizačními opatřeními v rámci schváleného plánu pracovních sil.

V Praze dne 2. června 1976

Předseda vlády České socialistické republiky:

Josef Korčák v. r.