Významné je i to, že v posledních měsících
se spolupráce na velkých projektech rozšiřuje
i do oblasti společensko-sociální. XXVII.
zasedání Rady vzájemné hospodářské
pomoci, které se konalo zde v Praze v letošním
roce, posoudilo projekt dalšího postupu společných
prací na řešení otázek ochrany
a tvorby životního prostředí a nyní
se intenzívně pracuje na přípravě
společného programu mnoha vědeckých
institucí socialistických zemí v boji proti
rakovině.
V posledním období pak v souladu s usnesením
27. zasedání Rady věnujeme pozornost přípravě
tzv. plánu mnohostranných integračních
opatření pro období příští
pětiletky i na úseku vědy a techniky. Do
tohoto plánu, který bude posuzován na příštím
zasedání Rady, mají být zahrnuty nejdůležitější
programy ekonomické a vědeckotechnické spolupráce,
s uplatněním takových forem, jako je vznik
společných hmotných, finančních
a materiálových zdrojů, které umožní
komplexní řešení problémů
od výzkumu až po výstavbu společných
objektů, od společných výzkumných
kolektivů a mezinárodních ústavů
až po vznik vědeckovýrobních či
výrobních sdružení. Nemůžeme
očekávat, že těchto projektů
bude v nejbližším období mnoho, protože
vytvoření všech odpovídajících
podmínek je neobyčejně složitým
procesem, který bude vyžadovat i postupné odpovídající
úpravy v soustavách řízení,
plánování a financování členských
zemí Rady. Je to však cesta, která se v této
etapě nastupuje, cesta ke skutečné postupné
realizaci programu socialistické hospodářské
integrace.
Můžeme tedy říci, že poslední
dva roky byly obdobím výrazného vzestupu
vědeckotechnické spolupráce nejen co do jejího
rozsahu, ale i z hlediska postupného uplatňování
nových, vyšších forem spolupráce
socialistických zemí.
Současně však také víme, že
při všech dosažených pozitivních
výsledcích musíme naši práci
v této oblasti zintenzivnit a zdokonalit, že efekt
naší účasti na spolupráci socialistických
zemí se musí projevit ve výraznějším
omezování rozsahu výzkumných úkolů
státního, odvětvových i podnikových
plánů. V malé míře zatím
spojujeme vědeckotechnickou spolupráci se specializací
a kooperací výroby. Nelze nevidět, že
v řadě našich výzkumných ústavů
i na podnicích přežívá ne vždy
ekonomicky odůvodněná snaha držet tradiční
výzkumné a výrobní programy.
Chci v této souvislosti informovat o tom, že již
pro rok 1974 nebudeme do státního plánu zařazovat
úkoly, které v rámci spolupráce na
sebe přebírají druhé socialistické
země, pokud máme záruku, že výsledků
jejich prací můžeme použít pro
naše potřeby. Chceme, aby se tato zásada prosadila
také i v odvětvových plánech rozvoje
vědy a techniky a především pak v plánech
podnikových.
Nyní nás dělí dva roky od zahájení
šesté pětiletky. Pracujeme na prvních
úvahách obsahu a zaměření plánu
na toto období. Chci podtrhnout, že to bude první
pětiletka, kterou budeme sestavovat po přijetí
Komplexního programu, tedy pětiletka, která
by měla počítat a využívat v
daleko větším rozsahu možností
vědeckotechnické a ekonomické spolupráce,
obsah a zaměření plánu rozvoje vědy
a techniky na léta 1976 - 1980 chceme koncipovat tak, aby
v podstatně větší míře
než dosud vyjadřoval specifickou úlohu Československa
v podmínkách integrovaného programu socialistických
zemí.
Věnujeme proto potřebný čas a pozornost
přípravě i provedení konzultací
pětiletých plánů na léta 1976
- 1980, zvažujeme s našimi partnery možnosti efektivní
spolupráce a společných řešení.
Smysl koordinace plánů na příští
pětiletku vidíme v potřebě koncentrovat
naše síly na takové úkoly a oblasti,
kde máme dobré předpoklady v kvalifikaci
našich kádrů, v dosažených výsledcích,
kde máme možnost na vysoké technické
úrovni uspokojovat nejen naše vnitřní
potřeby, ale i potřeby druhých zemí
a rozvíjet efektivně zahraniční obchod.
Snažil jsem se ukázat některé pozitivní
výsledky i některé problémy vědeckotechnické
spolupráce se zeměmi socialistického společenství.
Je nesporné, že tato spolupráce se po přijetí
Komplexního programu kvalitativně a zejména
kvantitativně rozvíjí, že se postupně
začíná formovat jednotná vědeckovýzkumná
základna socialistických zemí a tato skutečnost
před nás staví další nové,
složité úkoly, jejichž plnění
a prosazování je v souladu se závěry
XIV. sjezdu KSČ - obsahem politiky naší strany
a státu.
Řekl jsem již, že mírová ofenzíva
Sovětského svazu mimo další pro lidstvo
významné výsledky vytváří
také a zakládá nové podmínky
ve vztazích mezi socialistickými a kapitalistickými
státy, nové předpoklady pro řešení
ekonomických a vědeckotechnických kontaktů.
Krymská konference vedoucích představitelů
komunistických a dělnických stran zemí
socialistického společenství mohla konstatovat,
že jde o novou etapu vztahů mírové,
ekonomické a vědeckotechnické spolupráce
mezi zeměmi s různým společenským
zřízením.
Z toho také vyplývá, že i při
jednoznačné orientaci vědeckotechnické
spolupráce na socialistické země nelze podcenit
význam vědeckotechnických styků s
kapitalistickými státy. Že naopak je třeba
cílevědomě a plánovitě v souladu
s našimi potřebami a zájmy československého
svrchovaného socialistického státu rozvíjet
tyto styky. Soudíme, že jsou především
značné možnosti při dalším
rozšiřování prodeje a nákupu
licencí, že existuje také řada možností
pro rozvíjení spolupráce mezi ústavy
spojená s některými pro obě strany
výhodnými kooperačními vztahy. Jsou
jistě i možnosti při rozšiřování
výměny informací, studijních delegací,
při výměně stážistů.
Úspěchy, kterých dosáhla naše
vědeckovýzkumná základna, její
schopnost řešit složité problémy
nám umožňuje, abychom při rozvíjení
těchto styků postupovali vždy v souladu s československými
zájmy, abychom rozvíjeli a podporovali takové
styky, které kladně ovlivní technickou úroveň
naší výroby a jsou v souladu s politikou druhých
socialistických zemí, napomáhají mírovému
soužití národů. Vyjadřujeme-li
naši ochotu a vůli k dalšímu rozvíjení
vědeckotechnických styků s kapitalistickými
státy, pak je to současně náš
příspěvek k všeobecnému zlepšování
mírových vztahů ve světě.
Vážené soudružky a soudruzi, vědeckotechnická
spolupráce se socialistickými zeměmi doplňovaná
účelnými vědeckotechnickými
styky s kapitalistickými státy nám má
mimo jiné umožnit účelně specializovat
a profilovat zaměření naší výzkumné
a vývojové základny.
Takovýto úkol jsme si kladli již při
přípravě páté pětiletky.
Podařilo se nám také udělat určitý
krok kupředu v tom, že jsme schválili 18 programů,
které pro nás představují osu státní
technické politiky.
Jistě není možné ani účelné,
abych nyní podával podrobnou informaci o obsahu
plánu rozvoje vědy a techniky na tuto pětiletku.
Mohu vás však ujistit, že těžiště
našeho úsilí při přípravě
plánu bylo zaměřeno na výběr
úkolů národohospodářsky a celospolečensky
významných, které se ve svých přínosech
projeví během této i příští
pětiletky.
Zásadně se snažíme ve státním
plánu technického rozvoje řešit raději
menší počet úkolů, které
by však přinesly významný národohospodářský
efekt ve výrobě a v úspoře nákladů.
Nemohu neupozornit na to, že máme i případy,
že řešení některých výzkumně
vývojových úkolů se opožďuje
a neprobíhá v souladu s plánem, Patří
k nim i velmi významné inovační opatření
založené na nasazení komplexů tzv. TC
3 při povrchové těžbě hnědého
uhlí.
Dosavadní asi 21letý skluz ve vývoji velkostrojů
se nepříznivě promítá do plánovaných
těžeb hnědého energetického uhlí
a v příštích letech proto společně
s federálním ministerstvem hutnictví a strojírenství,
VŽKG a dalšími zúčastněnými
podniky usilujeme o to, aby se vývoj dále nezpožďoval,
ale naopak, aby dosud vzniklá časová ztráta
byla alespoň zčásti dohnána.
Mohl bych uvádět řadu dalších
příkladů, které potvrzují,
že nedostatky v plnění úkolů
zařazených do státního plánu
technického rozvoje mají zpravidla nikoliv bezvýznamné
nepříznivé národohospodářské
dopady. Považujeme proto za důležité,
aby vedoucí pracovníci na všech stupních
řízení organizovali a zabezpečovali
s plnou odpovědností plnění plánu
technického rozvoje. Pro nezbytné upevnění
osobní odpovědnosti vedoucích pracovníků
za plnění plánu technického rozvoje
na úrovni odvětvových ministerstev, VHJ i
podniků stanovila federální vláda
nezbytná opatření a ukáže-li
se to potřebným, potom tlak v tomto směru
ještě zesílíme.
V současné době probíhá již
možno říci "prvá etapa" prací
na přípravě šesté pětiletky.
Po zkušenostech, které jsme získali, považujeme
za velmi důležité, abychom uplatnili výsledky
výzkumu, které jsou nebo budou k dispozici s potřebným
předstihem, abych tak řekl, již při
samém zrodu i v dalším procesu tvorby 6. pětiletého
plánu s cílem - ovlivnit efektivnost hospodářského
rozvoje v dalším pětiletém období.
Z tohoto hlediska byl vypracován určitý zásobník
vybraných inovací vycházejících
z výsledků čs. výzkumu a vývoje,
z výsledků výzkumu v SSSR a v dalších
socialistických zemích i z možností
nákupu licencí. Uplatnění uvažovaných
inovací může v šesté pětiletce
přinést významné efekty v růstu
produktivity práce, úsporách materiálu
a energie, úsporách devizových prostředků
a získání nových užitných
hodnot při poměrně krátké návratnosti
vynaložených prostředků.
Jsme si však přitom společně s SPK a
příslušnými odvětvovými
ministerstvy vědomi, že každá navržená
inovace vyžaduje ještě velmi důkladné
všestranné zevrubné ověření
a propracování před tím, než
budeme moci rozhodnout o její realizaci a zařadit
ji do plánu.
Nesporně však v souvislosti s přípravou
šesté pětiletky dochází k významné
změně - ke změně progresívní
- v přístupu a metodě tvorby střednědobého
plánu, který se takto reálně může
stát účinným nástrojem plánovitého
řízení náročného procesu
uplatnění výsledků vědy, výzkumu
a vývoje ve společenské a výrobní
praxi.
Jedním z nejzávažnějších
problémů, které se přitom vyskytují,
je způsob zajištění potřeb nových
strojů a zařízení nezbytných
k realizaci uvažovaných inovací. Je nám
totiž jasné, že naše strojírenství
prostě nemůže vyvíjet a vyrábět
všechno, avšak konkrétní představa
o struktuře strojírenského výrobního
programu a jejím dalším vývoji z hlediska
mezinárodní integrace se teprve tvoří.
Jde tedy o to, abychom v procesu přípravy šesté
pětiletky upřesnili národohospodářsky
optimální způsob zabezpečení
velkého počtu potřebných, nových
výkonných strojů a zařízení
buď ve vlastní výrobě, nebo specializovaným
dovozem ze socialistických zemí nebo nákupem
licencí a dovozem strojů z kapitalistických
států.
Stručně řečeno - velmi mnoho je třeba
vykonat pro to, aby uplatnění nové techniky
ve společenské a výrobní praxi bylo
v šestém pětiletém plánu reálně
zabezpečeno.
Vážené soudružky a soudruzi, jestliže
soustřeďujeme pozornost na řešení
věcných problémů dalšího
technického rozvoje v našem hospodářství,
hledáme zároveň s tím i takový
mechanismus řízení celého procesu
vědeckotechnického rozvoje, který by nám
umožnil řídit ho plynule a s vyšší
účinností. To především
vyžaduje vytvoření účinných
vztahů mezi výzkumem, vývojem a výrobou,
vztahů, které by překonaly existující
přehrady brzdící uplatnění
výsledků výzkumu a vývoje ve výrobě
a ostatní společenské praxi.
Jestliže základním nástrojem řízení
socialistické ekonomiky je plán, tak musíme
především v systému plánování
vytvořit co nejlepší podmínky pro sepětí
procesu vědeckotechnického rozvoje s ostatními
složkami reprodukčního procesu. Také
v tomto směru nám dal základní direktivu
XIV. sjezd KSČ, když ve své závěrečné
rezoluci zdůraznil, že je třeba "realizaci
výsledků vědeckotechnického rozvoje
učinit osou národohospodářských
plánů a celé řídící
činnosti".
První krok jsme učinili v souvislosti s přípravou
prováděcího plánu na rok 1972 a při
dopracování 5. pětiletého plánu
rozvoje vědy a techniky. Plán byl doplněn
o realizační část, zachycující
první etapu realizace výsledků výzkumu
a vývoje ve výrobě.
Do návrhu prováděcího plánu
rozvoje národního hospodářství
na rok 1973 byly pak poprvé zapracovány výsledky
některých nejdůležitějších
úkolů plánu rozvoje vědy a techniky
jako jmenovité výrobní úkoly a federální
vláda je schválila jako závazné úkoly
pro příslušná ministerstva a VHJ. Nyní
během přípravy návrhu prováděcího
plánu na rok 1974 je okruh těchto jmenovitých
výrobních úkolů dál rozšiřován.
Další opatření k účinnějšímu
plánovitému řízení technického
rozvoje a lepšímu propojení jednotlivých
částí plánů - zejména
plánu technického rozvoje, plánu investic
a plánu výroby - budou v nejbližší
době předloženy k posouzení federální
vládě jako součást širšího
souboru opatření připravovaných pro
období 6. pětiletky v celé soustavě
národohospodářského plánování
a řízení.
Jestliže jsem podrobněji hovořil o plánování,
neznamená to, že na upevnění vzájemných
vztahů výzkumu, vývoje a výroby nebudeme
působit i jinými nástroji řízení.
Budeme ku příkladu ve větší míře
než dosud v praxi využívat cenové zvýhodňování
technicky pokrokových výrobků a naopak budou
cenově postihovány výrobky technicky zastaralé.
Stranou nemohou zůstat ani otázky organizačních
vztahů mezi výzkumem a výrobou. Jde o vytvoření
takových organizačních vztahů a forem
řízem výzkumu a výroby, které
by byly schopny plynule propojit činnosti všech účastníků
na zavádění nových výrob a
technologií od výzkumu až do realizace v běžné
výrobě a tak odstranit časové ztráty
mezi jednotlivými fázemi inovačního
procesu. Tímto problémem se intenzivně zabývají
v SSSR i v jiných průmyslově vyspělých
zemích. Zkušenosti ukazují, že v řadě
případů umožňují tyto
nové organizační formy zkrátit cyklus
výzkum - výroba až o polovinu.
Potřeba užšího sepětí výzkumu
s výrobou byla u nás řešena již
v minulosti. Nejvýznamnějším opatřením
byl převod většiny centrálně
řízených organizací výzkumné
a vývojové základny konstrukčních
a technologického zaměření do působnosti
generálních ředitelství a podniků,
takže nyní zhruba 90 % výzkumné a vývojové
kapacity v oblasti průmyslu je bezprostředně
spjato s výrobními celky. V dalším období
však již chybělo potřebné úsilí,
aby se v rámci jednotlivých VHJ organizační
formy spojení výzkumu s výrobou dále
prohlubovaly a uváděly do souladu se stále
náročnějšími potřebami
praxe.
Ústřední výbor KSČ a federální
vláda patrně ještě během tohoto
roku stanoví určitý postup a zásady,
podle kterých by se měla napříště
vyvíjet a zdokonalovat organizační struktura
výrobně technické základny v průmyslu
i v dalších odvětvích. V tomto rámci
budeme řešit i konkrétní možnosti
účinnějšího organizačního
propojení výzkumu, vývoje a výroby.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
v tom, co jsem uvedl, se odráží výsledky
pozitivní organizátorské a řídící
činnosti, která se rozvinula po XIV. sjezdu naší
KSČ jako odraz pochopení širších
společensko-ekonomických souvislostí vědeckotechnického
rozvoje.
Naše úkoly a záměry v této oblasti
nemůžeme považovat za krátkodobou záležitost.
Ze samotné povahy procesu vědeckotechnické
revoluce vyplývá, že jsme na počátku
pronikání do jeho podstaty a zvládání
jeho jednotlivých stránek. Spojení socialistické
výstavby s vědeckotechnickým rozvojem bude
pro nás na dlouhou dobu úkolem prvořadého
významu.
Pod tímto zorným úhlem se musíme zamýšlet
nad tím, co připravovat a dělat už dnes,
abychom byli připraveni na to, co nás čeká
zítra. Práce na prognózách vědeckotechnického
rozvoje - jakkoliv je v nich ještě řada nedostatků
a mnoho otazníků - nám už dnes dávají
nahlédnout do mnohých technických změn,
na jejichž přípravu a realizaci se budeme muset
připravit. Nejde nám přitom o obecné
formulování směrů vědeckotechnického
rozvoje, ale o cílově k realizaci orientované
vědeckotechnické přeměny, které
by byly propracovány z hlediska dlouhodobých účinků,
nároků a souvislostí.
příprava státní technické politiky
se proto nemůže opírat o obecné vymezení
jednotlivých nadějných směrů.
Považujeme za nezbytné jednotlivé inovace vyjádřit
konkrétně /v technickoekonomických ukazatelích/
bedlivě zvažovat pořadí našich
potřeb i možností jejich realizace v čase.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, informoval
jsem vás o výsledcích, úkolech, ale
i problémech, před kterými v oblasti vědeckotechnického
rozvoje stojíme. Je zřejmé, že to vůbec
není málo úkolů, spíše
naopak. My však nemůžeme slevit a nemůžeme
ani chtít méně. Stejně jako vidíme
reálně splnitelné úkoly této
pětiletky, máme za to, že jsou reálné
i naše záměry do budoucna. Přitom si
myslíme, že více než kdy jindy je třeba
další úkoly zcela jednoznačně
spojovat s určitou nutností, kterou nám diktují
nejenom požadavky efektivního rozvoje našeho
národního hospodářství, ale
zejména v oblasti vědeckotechnického rozvoje
i objektivní vývoj situace ve světě.